Daugava - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2015-02-03T13:34:17Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 3. 2. 2015, 13:34
Řádka 19:		Řádka 19:
	\|hčp=		\|hčp=
	}}		}}
		+	[[Soubor:Above the roofs of Riga Flickr.jpg\|thumb\|230px\|Daugava v Rize (2011)]]
		+	[[Soubor:Daugava a Stará Riga.jpg\|thumb\|230px\|Daugava v Rize (2008)]]
	'''Daugava''' také zvaná '''Západní Dvina''' ({{vjazyce2\|ru\|''Западная Двина''}}, {{vjazyce2\|be\|''Дзьвіна''}}, {{vjazyce2\|de\|''Düna''}}, {{vjazyce2\|pl\|''Dźwina''}}) je [[řeka]] pramenící ve [[Valdajská vrchovina\|Valdajské vrchovině]] v [[Rusko\|Rusku]] ([[Tverská oblast\|Tverská]], [[Smolenská oblast]]). Protéká [[Bělorusko\|Běloruskem]] ([[Vitebská oblast]]) a ústí do [[Rižský záliv\|Rižského zálivu]] [[Baltské moře\|Baltského moře]] v [[Lotyšsko\|Lotyšsku]]. Je 1020 [[kilometr\|km]] dlouhá. [[Povodí]] má rozlohu 87 900 [[Kilometr čtvereční\|km²]].		'''Daugava''' také zvaná '''Západní Dvina''' ({{vjazyce2\|ru\|''Западная Двина''}}, {{vjazyce2\|be\|''Дзьвіна''}}, {{vjazyce2\|de\|''Düna''}}, {{vjazyce2\|pl\|''Dźwina''}}) je [[řeka]] pramenící ve [[Valdajská vrchovina\|Valdajské vrchovině]] v [[Rusko\|Rusku]] ([[Tverská oblast\|Tverská]], [[Smolenská oblast]]). Protéká [[Bělorusko\|Běloruskem]] ([[Vitebská oblast]]) a ústí do [[Rižský záliv\|Rižského zálivu]] [[Baltské moře\|Baltského moře]] v [[Lotyšsko\|Lotyšsku]]. Je 1020 [[kilometr\|km]] dlouhá. [[Povodí]] má rozlohu 87 900 [[Kilometr čtvereční\|km²]].
	== Průběh toku ==		== Průběh toku ==
Řádka 28:		Řádka 30:
	Zdroj vody je smíšený s převahou [[sníh\|sněhového]] a s velkým zastoupením [[podzemní voda\|podzemního]]. Nejvyšší [[vodnost]]i dosahuje na [[jaro\|jaře]] od konce [[březen\|března]] do začátku [[červen\|června]]. V [[léto\|létě]] voda opadá, ale díky [[déšť\|dešťům]] může docházet k občasným [[povodeň\|povodním]], které jsou s příchodem [[podzim]]u častější. V [[zima\|zimě]] je vody v řece méně, ale v důsledku [[obleva\|oteplení]] může dojít k povodním i v tomto ročním období. Průměrný roční [[průtok (hydrologie)\|průtok]] vody v [[ústí]] činí 700 [[metr krychlový za sekundu\|m³/s]]. [[Led]]ová pokrývka je na řece od [[prosinec\|prosince]] do [[březen\|března]].		Zdroj vody je smíšený s převahou [[sníh\|sněhového]] a s velkým zastoupením [[podzemní voda\|podzemního]]. Nejvyšší [[vodnost]]i dosahuje na [[jaro\|jaře]] od konce [[březen\|března]] do začátku [[červen\|června]]. V [[léto\|létě]] voda opadá, ale díky [[déšť\|dešťům]] může docházet k občasným [[povodeň\|povodním]], které jsou s příchodem [[podzim]]u častější. V [[zima\|zimě]] je vody v řece méně, ale v důsledku [[obleva\|oteplení]] může dojít k povodním i v tomto ročním období. Průměrný roční [[průtok (hydrologie)\|průtok]] vody v [[ústí]] činí 700 [[metr krychlový za sekundu\|m³/s]]. [[Led]]ová pokrývka je na řece od [[prosinec\|prosince]] do [[březen\|března]].
	== Osídlení ==		== Osídlení ==
-	~~[[Soubor:Daugava a Stará Riga.jpg\|thumb\|Daugava v Rize]]~~
	Na řece byly vybudovány [[Pljavinská vodní elektrárna\|Pljavinská]], [[Kegumská vodní elektrárna\|Kegumská]] a [[Rižská vodní elektrárna]]. [[Vodní doprava]] je možná na oddělených úsecích. Řeka je spojena [[Berezinský kanál\|Berezinským kanálem]] s řekou [[Berezina (přítok Dněpru v Bělorusku)\|Berezinou]] a s [[Dněpr]]em. Větší města, jimiž protéká, jsou: [[Veliž]] ([[Rusko]]), [[Vitebsk]], [[Polock]] ([[Bělorusko]]), [[Daugavpils]], [[Jekabpils\|Jēkabpils]] a [[Riga]] ([[Lotyšsko]]). Riga leží v ústí a je zároveň [[námořní přístav\|námořním přístavem]].		Na řece byly vybudovány [[Pljavinská vodní elektrárna\|Pljavinská]], [[Kegumská vodní elektrárna\|Kegumská]] a [[Rižská vodní elektrárna]]. [[Vodní doprava]] je možná na oddělených úsecích. Řeka je spojena [[Berezinský kanál\|Berezinským kanálem]] s řekou [[Berezina (přítok Dněpru v Bělorusku)\|Berezinou]] a s [[Dněpr]]em. Větší města, jimiž protéká, jsou: [[Veliž]] ([[Rusko]]), [[Vitebsk]], [[Polock]] ([[Bělorusko]]), [[Daugavpils]], [[Jekabpils\|Jēkabpils]] a [[Riga]] ([[Lotyšsko]]). Riga leží v ústí a je zároveň [[námořní přístav\|námořním přístavem]].
	== Poznámky ==		== Poznámky ==
Řádka 37:		Řádka 38:


-	{{commonscat\|Daugava}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Daugava}}{{commonscat\|Daugava}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Mezinárodní řeky v Evropě]]		[[Kategorie:Mezinárodní řeky v Evropě]]
	[[Kategorie:Řeky ve Tverské oblasti]]		[[Kategorie:Řeky ve Tverské oblasti]]

Student85: 1 revizi

2014-05-09T15:13:16Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 9. 5. 2014, 15:13

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-18T12:00:11Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox řeka
|šířka=200
|řeka=Daugava
|obrázek=Belarus-Dzvina River-6.jpg
|popis1=řeka v severním Bělorusku
|popis2=
|délka=1020
|průtok=700
|plocha=87 900
|světadíl=[[Evropa]]
|pramen=[[Valdajská vrchovina]]
|souřadnice1=
|výška1=221
|ústí=[[Baltské moře]]
|souřadnice2={{coor dms|57|03|40|N|s|24|01|20|E|v|scale:100000}}
|výška2=0
|protéká={{vlajka a název|Lotyšsko}}, {{vlajka a název|Bělorusko}}, ''([[Vitebská oblast]])'' {{vlajka a název|Rusko}} ''([[Tverská oblast|Tverská]], [[Smolenská oblast]])''
|povodí=[[Atlantský oceán]], [[Baltské moře]], [[Povodí Daugavy]] ''([[Bělorusko]] 48,14%, [[Lotyšsko]] 34,38%, [[Rusko]] 16,11%, [[Litva]] 1,38%, [[Estonsko]] ~0,01%)''<ref>[http://www.cawater-info.net/twinbasinxn/europe_e.htm Mezinárodní povodí řek v Evropě, Daugava (Estonsko není uvedeno)]</ref>
|hčp=
}}
'''Daugava''' také zvaná '''Západní Dvina''' ({{vjazyce2|ru|''Западная Двина''}}, {{vjazyce2|be|''Дзьвіна''}}, {{vjazyce2|de|''Düna''}}, {{vjazyce2|pl|''Dźwina''}}) je [[řeka]] pramenící ve [[Valdajská vrchovina|Valdajské vrchovině]] v [[Rusko|Rusku]] ([[Tverská oblast|Tverská]], [[Smolenská oblast]]). Protéká [[Bělorusko|Běloruskem]] ([[Vitebská oblast]]) a ústí do [[Rižský záliv|Rižského zálivu]] [[Baltské moře|Baltského moře]] v [[Lotyšsko|Lotyšsku]]. Je 1020 [[kilometr|km]] dlouhá. [[Povodí]] má rozlohu 87 900 [[Kilometr čtvereční|km²]].
== Průběh toku ==
Pramení na [[Valdajská vysočina|Valdajské vysočině]] v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 221 m západně od pramenů [[Volha|Volhy]]. Charakteristické pro reliéf povodí řeky je střídání přibližně stejně velkých [[vysočina (geomorfologie)|vysočin]] ([[Vitebská vysočina|Vitebská]], [[Gorodocká vysočina|Gorodocká]], [[Latgalská vysočina|Latgalská]], [[Vidzemská vysočina|Vidzemská]]) a širokých [[nížina|nížin]] ([[Polocká nížina|Polocká]], [[Východolotyšská nížina|Východolotyšská]], [[Středolotyšská nížina|Středolotyšská]]). Celé povodí se nachází v oblasti nadbytečných [[srážky|srážek]]. Řeka začíná jako mělký [[potok]], který protéká [[jezero|jezera]] [[Dvinec]] a [[Ochvat-Žadanje]]. Poté se rozšiřuje až na 15 [[metr|m]] a teče v hlubokém [[říční údolí|říčním údolí]] mezi strmými břehy. Tento charakter si dolina zachovává téměř po celé délce toku, pouze ve vzdálenosti 150 km od pramene je na krátkém úseku málo výrazná v místech, kde protéká jezery [[Luka (Západní Dvina)|Luka]] a [[Kalakucké jezero|Kalakuckým]]. Také v přímořské rovině teče mezi nízkými břehy. V [[říční koryto|korytě]] se vyskytují četné [[peřej]]e, které souvisejí se shluky [[balvan]]ů a s [[dolomit]]y vystupujícími na povrch. Na dolním toku se řeka rozvětvuje na [[říční rameno|ramena]]. Oblast ústí představuje [[erozivní delta|erozivní deltu]], která je dlouhá přibližně 35 km. Při ústí do [[Rižský záliv|Rižského zálivu]] vytváří řeka pod vodou práh.
=== Přítoky ===
* zleva – [[Meža (přítok Západní Dviny)|Meža]], [[Kasplja]], [[Lučesa]], [[Ulla]], [[Diena]]
* zprava – [[Toropa]], [[Drissa]], [[Dubna (přítok Daugavy)|Dubna]], [[Ajviekste]], [[Ogre (řeka)|Ogre]]
== Vodní režim ==
Zdroj vody je smíšený s převahou [[sníh|sněhového]] a s velkým zastoupením [[podzemní voda|podzemního]]. Nejvyšší [[vodnost]]i dosahuje na [[jaro|jaře]] od konce [[březen|března]] do začátku [[červen|června]]. V [[léto|létě]] voda opadá, ale díky [[déšť|dešťům]] může docházet k občasným [[povodeň|povodním]], které jsou s příchodem [[podzim]]u častější. V [[zima|zimě]] je vody v řece méně, ale v důsledku [[obleva|oteplení]] může dojít k povodním i v tomto ročním období. Průměrný roční [[průtok (hydrologie)|průtok]] vody v [[ústí]] činí 700 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. [[Led]]ová pokrývka je na řece od [[prosinec|prosince]] do [[březen|března]].
== Osídlení ==
[[Soubor:Daugava a Stará Riga.jpg|thumb|Daugava v Rize]]
Na řece byly vybudovány [[Pljavinská vodní elektrárna|Pljavinská]], [[Kegumská vodní elektrárna|Kegumská]] a [[Rižská vodní elektrárna]]. [[Vodní doprava]] je možná na oddělených úsecích. Řeka je spojena [[Berezinský kanál|Berezinským kanálem]] s řekou [[Berezina (přítok Dněpru v Bělorusku)|Berezinou]] a s [[Dněpr]]em. Větší města, jimiž protéká, jsou: [[Veliž]] ([[Rusko]]), [[Vitebsk]], [[Polock]] ([[Bělorusko]]), [[Daugavpils]], [[Jekabpils|Jēkabpils]] a [[Riga]] ([[Lotyšsko]]). Riga leží v ústí a je zároveň [[námořní přístav|námořním přístavem]].
== Poznámky ==
<references/>
== Literatura ==
{{VSE|Западная Двина}}
== Externí odkazy ==

{{commonscat|Daugava}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Mezinárodní řeky v Evropě]]
[[Kategorie:Řeky ve Tverské oblasti]]
[[Kategorie:Řeky ve Smolenské oblasti]]
[[Kategorie:Řeky ve Vitebské oblasti]]
[[Kategorie:Řeky v Lotyšsku]]
[[Kategorie:Přítoky Rižského zálivu]]
[[Kategorie:Povodí Daugavy]]