Definice - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\)“

2022-08-14T14:51:16Z

Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“

← Starší verze		Verze z 14. 8. 2022, 14:51
Řádka 1:		Řádka 1:
	'''Definice''' (z latinského ''de'' = od, pryč a ''finis'' = hranice, tedy ''definitio'' = ohraničení, vymezení) je pokud možno jednoznačné určení významu nějakého [[pojem\|pojmu]]. Pojem, který se definuje, je také nazýván ''definiendum'' (latinsky „co se má definovat“), zatímco popis významu definovaného pojmu se označuje jako ''definiens'' (latinsky „definující“).		'''Definice''' (z latinského ''de'' = od, pryč a ''finis'' = hranice, tedy ''definitio'' = ohraničení, vymezení) je pokud možno jednoznačné určení významu nějakého [[pojem\|pojmu]]. Pojem, který se definuje, je také nazýván ''definiendum'' (latinsky „co se má definovat“), zatímco popis významu definovaného pojmu se označuje jako ''definiens'' (latinsky „definující“).
	== Klasická definice ==		== Klasická definice ==
-	Podle [[Aristotelés\|Aristotela]] je definice specifickým soudem, který má strukturu trojčlenného soudu ([[subjekt]] – [[kopula]] – [[predikát]]). Tvar definice je tedy "definiendum je definiens" <ref>[http://www.borber.com/files/FIL103-Odkaz-Aristotelske-logiky.doc Bernard, B. (2004). Odkaz Aristotelské logiky.]</ref>. V symbolických zápisech se pro významovou rovnost definovaného výrazu s výrazuem definujícím užívá znak <big>\(=_{def}</~~math~~> nebo <big>\(=_{df}</~~math~~> (čte se "definičně rovno").	+	Podle [[Aristotelés\|Aristotela]] je definice specifickým soudem, který má strukturu trojčlenného soudu ([[subjekt]] – [[kopula]] – [[predikát]]). Tvar definice je tedy "definiendum je definiens" <ref>[http://www.borber.com/files/FIL103-Odkaz-Aristotelske-logiky.doc Bernard, B. (2004). Odkaz Aristotelské logiky.]</ref>. V symbolických zápisech se pro významovou rovnost definovaného výrazu s výrazuem definujícím užívá znak <big>$=_{def}$</big> nebo <big>$=_{df}$</big> (čte se "definičně rovno").
	V klasické (aristotelovské) definici má definiens dvě části:		V klasické (aristotelovské) definici má definiens dvě části:
	# nejbližší nadřazený pojem čili rod (lat. ''genus proximum'') a		# nejbližší nadřazený pojem čili rod (lat. ''genus proximum'') a

Sysop: Nahrazení textu „ $“ textem „$ \(“

2022-08-14T14:48:17Z

Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“

← Starší verze		Verze z 14. 8. 2022, 14:48
Řádka 1:		Řádka 1:
	'''Definice''' (z latinského ''de'' = od, pryč a ''finis'' = hranice, tedy ''definitio'' = ohraničení, vymezení) je pokud možno jednoznačné určení významu nějakého [[pojem\|pojmu]]. Pojem, který se definuje, je také nazýván ''definiendum'' (latinsky „co se má definovat“), zatímco popis významu definovaného pojmu se označuje jako ''definiens'' (latinsky „definující“).		'''Definice''' (z latinského ''de'' = od, pryč a ''finis'' = hranice, tedy ''definitio'' = ohraničení, vymezení) je pokud možno jednoznačné určení významu nějakého [[pojem\|pojmu]]. Pojem, který se definuje, je také nazýván ''definiendum'' (latinsky „co se má definovat“), zatímco popis významu definovaného pojmu se označuje jako ''definiens'' (latinsky „definující“).
	== Klasická definice ==		== Klasická definice ==
-	Podle [[Aristotelés\|Aristotela]] je definice specifickým soudem, který má strukturu trojčlenného soudu ([[subjekt]] – [[kopula]] – [[predikát]]). Tvar definice je tedy "definiendum je definiens" <ref>[http://www.borber.com/files/FIL103-Odkaz-Aristotelske-logiky.doc Bernard, B. (2004). Odkaz Aristotelské logiky.]</ref>. V symbolických zápisech se pro významovou rovnost definovaného výrazu s výrazuem definujícím užívá znak <~~math~~>=_{def}</math> nebo <~~math~~>=_{df}</math> (čte se "definičně rovno").	+	Podle [[Aristotelés\|Aristotela]] je definice specifickým soudem, který má strukturu trojčlenného soudu ([[subjekt]] – [[kopula]] – [[predikát]]). Tvar definice je tedy "definiendum je definiens" <ref>[http://www.borber.com/files/FIL103-Odkaz-Aristotelske-logiky.doc Bernard, B. (2004). Odkaz Aristotelské logiky.]</ref>. V symbolických zápisech se pro významovou rovnost definovaného výrazu s výrazuem definujícím užívá znak <big>\(=_{def}</math> nebo <big>\(=_{df}</math> (čte se "definičně rovno").
	V klasické (aristotelovské) definici má definiens dvě části:		V klasické (aristotelovské) definici má definiens dvě části:
	# nejbližší nadřazený pojem čili rod (lat. ''genus proximum'') a		# nejbližší nadřazený pojem čili rod (lat. ''genus proximum'') a

Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-08T11:21:07Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 8. 5. 2014, 11:21

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-14T21:40:36Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Definice''' (z latinského ''de'' = od, pryč a ''finis'' = hranice, tedy ''definitio'' = ohraničení, vymezení) je pokud možno jednoznačné určení významu nějakého [[pojem|pojmu]]. Pojem, který se definuje, je také nazýván ''definiendum'' (latinsky „co se má definovat“), zatímco popis významu definovaného pojmu se označuje jako ''definiens'' (latinsky „definující“).
== Klasická definice ==
Podle [[Aristotelés|Aristotela]] je definice specifickým soudem, který má strukturu trojčlenného soudu ([[subjekt]] – [[kopula]] – [[predikát]]). Tvar definice je tedy "definiendum je definiens" <ref>[http://www.borber.com/files/FIL103-Odkaz-Aristotelske-logiky.doc Bernard, B. (2004). Odkaz Aristotelské logiky.]</ref>. V symbolických zápisech se pro významovou rovnost definovaného výrazu s výrazuem definujícím užívá znak <math>=_{def}</math> nebo <math>=_{df}</math> (čte se "definičně rovno").
V klasické (aristotelovské) definici má definiens dvě části:
# nejbližší nadřazený pojem čili rod (lat. ''genus proximum'') a
# druhový rozdíl (''differentia specifica'') v rámci tohoto rodu.
Tak v definici "čtverec je čtyřúhelník pravoúhlý rovnostranný" je "čtverec" definiendum, "čtyřúhelník" je nejblíže nadřazený rod a "pravoúhlý rovnostranný" je druhový rozdíl, který [[čtverec]] odlišuje od jiných [[čtyřúhelník|čtyřúhleníků]].<ref name="učebnice MU">[http://boss.ped.muni.cz/vyuka/material//Logika/SKRIPTALopravene.swf učebnice logiky]</ref>
== Další způsoby definování a hlavní typy definic ==
<ref>Ferjenčík, J. (2005). ''Úvod do metodologie psychologického výzkumu.'' Praha: Portál. ISBN 80-7178-367-6</ref>
<ref>[http://www.doctorandus.info/info/e_kapitoly/vedecke_metody.doc Nováková, V., Liška, V., Loudín, J., Sedláček, M. (2010). Vědecké metody pro doktorandy.]</ref>
* '''předdefinitorní formy''' - nedostatečně precizní definice používané např. tehdy, když by bylo přesné definování zbytečné nebo kontraproduktivní (např. definování laikům nebo v případě, že význam definovaného pojmu je všem účastníkům komunikace dostatečně jasný apod.); např.:
** pojmenování (''Pes je toto.'' ...a ukážu prstem na psa)
** vypočítávání (''Zvířata jsou např. slon, kůň, pes, had, ...'')
** popis (''Psychologie se zabývá vnímání, vztahy mezi lidmi, testováním schopností a působením reklamy na člověka.'' Při popisu tedy není rozlišeno, které vlastnosti jsou podstatné a které ne.)
** porovnání se známým (''Projekce v psychologii, to je jako když se obrázky z filmového pásu promítají na plátno. Podobně může někdo promítat svoje pocity a úmysly na jiného člověka - jako by je ten druhý měl.'')
** definování pomocí rozdílů (''Projekce není totéž, co regrese, ani to není racionalizace.'')
* '''nominální definice''' - význam definienda charakterizujeme definiensem, jehož význam je nám známý; je to řečení téhož jinými slovy, definiens nezachycuje charakteristické vlastnosti definienda (''Inteligence je rozumové nadání.'').
* '''reálné definice'''
** '''existenciální definice''' - definiendum je na rozdíl od nominálních definicí vysvětlováno pro něj charakteristickými vlastnostmi a vztahy mezi nimi (''Inteligence je schopnost chápání, samostatného myšlení, řešení situací, v nichž nelze použít návykového chování.'')
** '''genetické definice''' - definiendum je vysvětleno tím, že se vymezí jeho vznik (''Frustrace je emocionální stav vznikající zablokováním uspokojování potřeb.''). Často používaná podskupina genetických definic jsou '''operacionální definice''', u nichž je definiens tvořen postupy (operacemi), jejichž provedením získáme definovaný pojem. Rozeznávají se:
**: '''měrné operacionální definice''' - definiens tvoří popis postupů, po jejichž vykonání můžeme definiendum identifikovat (''Inteligence je to, co je měřeno inteligenčními testy.'')
**: '''experimentální operacionální definice''' - definiens tvoří popis postupů, jejichž vykonáním definiendum vytvoříme nebo navodíme (např. recept jak upéct ovocný koláč).
Dále můžeme rozlišovat:
* '''analytické definice''' - vychází z obsahového rozboru již existujícího pojmu či výrazu, který se snaží objasnit. Užívá se zvláště v pedagogické praxi. U analytických definic má smysl hovořit o pravdivosti definice - definice je pravdivá tehdy, když správně a přesně vystihují skutečný význam, který definiendum v jazyce má. Z hlediska obsahové přiměřenosti musíme dávat pozor, aby definice nebyla<ref name="učebnice MU" /><ref>[http://logika.flu.cas.cz/files/uploaded/UserFiles/File/slidy.rtf Svoboda, V.: Filosofická logika - prúsvitky.] [http://logika.flu.cas.cz/redaction.php?action=showRedaction&id_categoryNode=798#kurz (neoficiální text ke kurzu Filosofická logika)]</ref> :
** '''úzká definice''' - rozsah definiens je vlastní podmnožinou rozsahu definienda (''Motorové vozidlo je dopravní prostředek poháněný benzínovým motorem.'')
** '''široká definice''' – rozsah definienda je vlastní podmnožinou rozsahu definiens (''Lékař je člověk pracující ve zdravotnictví.'')
** '''posunutá definice''' (neboli '''křížová definice''') - definice úzká i široká zároveň. Rozsahy definiens a definienda mají průnik, ale ani jeden není podmnožinou druhého (''Lékař je člověk pracující v nemocnici.'' - ne všichni lékaři pracují v nemocnici a ne každý, kdo pracuje v nemocnici je lékař).
** '''disjunktní definice''' - rozsahy definiens a definienda nemají žádný průnik (''Molekula je nedělitelná částice hmoty.'')
* '''syntetické definice''' (='''definiční dohoda''') - zavádí pomocí pojmů základních nebo dříve definovaných nový pojem nebo upřesňuje, popř. jej podle potřeby vědy modifikuje. Smyslem je tedy stanovit, v jakém významu se bude termín nyní užívat. U syntetických definic nemá smysl uvažovat o pravdivosti neboť jde o konvenci, takže rozsahy definiens a definienda se přesně kryjí - jsou sobě nevlastními podmnožinami.
== Zdroje ==
<references />
== Související články ==
* [[definice kruhem]]
* [[pojem]]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Lingvistika]]
[[Kategorie:Logika]]
[[Kategorie:Filosofie jazyka]]
[[Kategorie:Terminologie]]
[[Kategorie:Věda]]

Definice - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\)“

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\(“

Ivan Drago: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu

Sysop: Nahrazení textu „ $“ textem „$ \(“