Desková tektonika - Historie editací

Loki: Magnetické anomálie

2016-12-15T00:59:34Z

Magnetické anomálie

← Starší verze		Verze z 15. 12. 2016, 00:59
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:Tectonic plate boundaries clean.png\|thumb~~\|right~~\|400px\|Projevy deskové tektoniky – rozšiřování mořského dna a kontinentální rift, subdukce a vulkanismus či oceánské horké skvrny]]	+	[[Soubor:Tectonic plate boundaries clean.png\|thumb\|400px\|Projevy deskové tektoniky – rozšiřování mořského dna a kontinentální rift, subdukce a vulkanismus či oceánské horké skvrny]]
-		+
	'''Desková tektonika''' je komplexní teorie zabývající se [[geodynamika\|dynamickým]] vývojem [[tektonická deska\|systému tektonických desek]] na povrchu [[Země]] v návaznosti na procesy a strukturu [[zemský plášť\|zemského pláště]]. Nejsvrchnější vrstva Země tzv. [[litosféra]] je podle této teorie rozlámána na několik částí, které se vůči sobě mohou pohybovat (díky [[plasticita\|plastické]] [[astenosféra\|astenosféře]], která je pod nimi). Na tzv. [[středooceánský hřbet\|středooceánských hřebetech]] vzniká nová [[oceánská kůra]], stará se naopak zanořuje do zemského nitra v místech tzv. [[subdukce\|subdukcí]]. [[Kontinentální kůra]] je zřejmě víceméně stabilní, ale i u ní dochází ke kolizím (např. mezi [[Indický subkontinent\|Indií]] a [[Asie\|Asií]] díky níž vznikly [[Himálaj\|Himaláje]]). Pohyb tektonických desek je v řádu cm/rok (tedy přibližně jako je rychlost růstu lidských [[nehet\|nehtů]]), jednotlivé desky se ale pohybují různymi směry i [[rychlost]]mi. Desková tektonika je také velmi účiný proces pro chladnutí [[planeta\|planety]], což umožňuje generování silného [[geomagnetické pole\|geomagnetického pole]] kolem Země – žadný jiný objekt (s možnou výjimkou [[ledový měsíc\|ledových měsíců]]) ve [[Sluneční soustava\|Sluneční soustavě]] známky deskové tektoniky dnes nevykazuje.		'''Desková tektonika''' je komplexní teorie zabývající se [[geodynamika\|dynamickým]] vývojem [[tektonická deska\|systému tektonických desek]] na povrchu [[Země]] v návaznosti na procesy a strukturu [[zemský plášť\|zemského pláště]]. Nejsvrchnější vrstva Země tzv. [[litosféra]] je podle této teorie rozlámána na několik částí, které se vůči sobě mohou pohybovat (díky [[plasticita\|plastické]] [[astenosféra\|astenosféře]], která je pod nimi). Na tzv. [[středooceánský hřbet\|středooceánských hřebetech]] vzniká nová [[oceánská kůra]], stará se naopak zanořuje do zemského nitra v místech tzv. [[subdukce\|subdukcí]]. [[Kontinentální kůra]] je zřejmě víceméně stabilní, ale i u ní dochází ke kolizím (např. mezi [[Indický subkontinent\|Indií]] a [[Asie\|Asií]] díky níž vznikly [[Himálaj\|Himaláje]]). Pohyb tektonických desek je v řádu cm/rok (tedy přibližně jako je rychlost růstu lidských [[nehet\|nehtů]]), jednotlivé desky se ale pohybují různymi směry i [[rychlost]]mi. Desková tektonika je také velmi účiný proces pro chladnutí [[planeta\|planety]], což umožňuje generování silného [[geomagnetické pole\|geomagnetického pole]] kolem Země – žadný jiný objekt (s možnou výjimkou [[ledový měsíc\|ledových měsíců]]) ve [[Sluneční soustava\|Sluneční soustavě]] známky deskové tektoniky dnes nevykazuje.

	== Historie vývoje deskové tektoniky ==		== Historie vývoje deskové tektoniky ==
-	[[Soubor:pangea_animation_03.gif\|~~right~~\|~~frame~~\|Rozpad [[Pangea\|Pangey]] na dnešní [[kontinent]]y.]]	+	[[Soubor:pangea_animation_03.gif\|thumb\|200px\|Rozpad [[Pangea\|Pangey]] na dnešní [[kontinent]]y.]]
	=== Kontinentální drift ===		=== Kontinentální drift ===
	:''Viz hlavní článek: [[Kontinentální drift]]''		:''Viz hlavní článek: [[Kontinentální drift]]''
		+	Na začátku [[20. století]] publikoval [[Německo\|německý]] [[meteorologie\|meteorolog]] a [[geofyzika\|geofyzik]] [[Alfred Wegener]] svou teorii kontinentálního driftu, která vysvětlovala vznik [[kontinent]]ů rozpadem původního superkontinentu [[Pangea]]; nově oddělené světadíly poté od sebe navzájem oddriftovaly do dnešních poloh.<ref>Wegener (1915): Die Entstehung der Kontinente und Ozeane, Vieweg & Sohn, 94 pp.</ref> Tato teorie se zakládala především na kvantitativních pozorováních (některá z nich byla učiněna již dříve např. [[Francis Bacon\|Francisem Baconem]] či [[Benjamin Franklin\|Benjaminem Franklinem]]), nenabízela ale vhodné fyzikální vysvětlení a proto byla odmítnuta. Až mnoho let po Wegenerově smrti byla znovuobjevena a využita pro vznikající koncept deskové tektoniky. O kontinentálním driftu se někdy mluví ve spojitosti se samotným pohybem kontinentů, správnější popis je ale až v rámci teorie deskové tektoniky.

-	Na začátku [[20. století]] publikoval [[Německo\|německý]] [[meteorologie\|meteorolog]] a [[geofyzika\|geofyzik]] [[Alfred Wegener]] svou teorii kontinentálního driftu, která vysvětlovala vznik [[kontinent]]ů rozpadem původního superkontinentu [[Pangea]]; nově oddělené světadíly poté od sebe navzájem oddriftovaly do dnešních poloh.<ref>Wegener (1915): Die Entstehung der Kontinente und Ozeane, Vieweg & Sohn, 94 pp.</ref> Tato teorie se zakládala především na kvantitativních pozorováních (některá z nich byla učiněna již dříve např. [[Francis Bacon\|Francisem Baconem]] či [[Benjamin Franklin\|Benjaminem Franklinem]]), nenabízela ale vhodné fyzikální vysvětlení a proto byla odmítnuta. Až mnoho let po Wegenerově smrti byla znovuobjevena a využita pro vznikající koncept deskové tektoniky. O kontinentálním driftu se někdy mluví ve spojitosti se samotným pohybem kontinentů, správnější popis je ale až v rámci teorie deskové tektoniky.	+	[[Soubor:Oceanic.Stripe.Magnetic.Anomalies.Scheme cs version.png\|thumb\|200px\|Magnetické anomálie na mořském dně.]]
-		+
-	[[Soubor:Oceanic.Stripe.Magnetic.Anomalies.Scheme.~~gif~~\|thumb~~\|right~~\|200px\|Magnetické anomálie na mořském dně.]]	+
-		+
	=== Rozpínání mořského dna ===		=== Rozpínání mořského dna ===
	Během [[druhá světová válka\|druhé světové války]] došlo k prudkému rozvoji [[námořnictvo\|námořnictva]] a také vědeckých technologií. Po válce tak mohla být definitivně potvrzena existence [[středomořský hřbet\|středomořského hřbetu]] a byly také zjištěny střídavé (kladné a záporné) rovnoběžné [[remanentní magnetizace kůry\|magnetické anomálie]] na okolním mořském dně. Vysvětlení přišlo v 50. a 60. letech s teorií deskové tektoniky – uprostřed oceánů dochází k tvorbě nové [[oceánská kůra\|oceánské kůry]] a ta v sobě uchovává současnou magnetickou orientaci [[geomagnetické pole\|geomagnetického pole]]. Ta se mění s časem a tak vzniká nepravidelný vzorec lineárních magnetických anomálií. Ve skutečnosti tak nebyla jen podpořena teorie rozpínání mořského dna, ale tato pozorování vedla i k hypotéze [[přepólování geomagnetického pole]].		Během [[druhá světová válka\|druhé světové války]] došlo k prudkému rozvoji [[námořnictvo\|námořnictva]] a také vědeckých technologií. Po válce tak mohla být definitivně potvrzena existence [[středomořský hřbet\|středomořského hřbetu]] a byly také zjištěny střídavé (kladné a záporné) rovnoběžné [[remanentní magnetizace kůry\|magnetické anomálie]] na okolním mořském dně. Vysvětlení přišlo v 50. a 60. letech s teorií deskové tektoniky – uprostřed oceánů dochází k tvorbě nové [[oceánská kůra\|oceánské kůry]] a ta v sobě uchovává současnou magnetickou orientaci [[geomagnetické pole\|geomagnetického pole]]. Ta se mění s časem a tak vzniká nepravidelný vzorec lineárních magnetických anomálií. Ve skutečnosti tak nebyla jen podpořena teorie rozpínání mořského dna, ale tato pozorování vedla i k hypotéze [[přepólování geomagnetického pole]].
Řádka 55:		Řádka 52:
	Na některých [[ledové satelity\|ledových satelitech]] obíhajících [[Jupiter (planeta)\|Jupiter]] a [[Saturn (planeta)\|Saturn]] je pozorována endogenní aktivita včetně procesů připomínajích tektonické jevy na Zemi – žádná pozorování ale zatím nenasvědčují tomu, že by na nich fungovala přímá obdoba deskové tektoniky.		Na některých [[ledové satelity\|ledových satelitech]] obíhajících [[Jupiter (planeta)\|Jupiter]] a [[Saturn (planeta)\|Saturn]] je pozorována endogenní aktivita včetně procesů připomínajích tektonické jevy na Zemi – žádná pozorování ale zatím nenasvědčují tomu, že by na nich fungovala přímá obdoba deskové tektoniky.

		+	== Reference ==
		+	<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://www.scotese.com/earth.htm Modely vývoje povrchu Země založené na deskové tektonice (anglicky)]		* [http://www.scotese.com/earth.htm Modely vývoje povrchu Země založené na deskové tektonice (anglicky)]
	* [http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/139CE49013F10244C1256EA9004145E2 Science World: Jak souvisí desková tektonika s životem a s vodou?]		* [http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/139CE49013F10244C1256EA9004145E2 Science World: Jak souvisí desková tektonika s životem a s vodou?]

-	{{commonscat\|Plate tectonics}}	+
-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{commonscat\|Plate tectonics}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Strukturální geologie]]		[[Kategorie:Strukturální geologie]]
	[[Kategorie:Seismologie]]		[[Kategorie:Seismologie]]
	[[Kategorie:Geofyzika]]		[[Kategorie:Geofyzika]]

Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-08T10:13:17Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 8. 5. 2014, 10:13

Sysop: 1 revizi

2009-10-28T23:25:41Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:Tectonic plate boundaries clean.png|thumb|right|400px|Projevy deskové tektoniky – rozšiřování mořského dna a kontinentální rift, subdukce a vulkanismus či oceánské horké skvrny]]

'''Desková tektonika''' je komplexní teorie zabývající se [[geodynamika|dynamickým]] vývojem [[tektonická deska|systému tektonických desek]] na povrchu [[Země]] v návaznosti na procesy a strukturu [[zemský plášť|zemského pláště]]. Nejsvrchnější vrstva Země tzv. [[litosféra]] je podle této teorie rozlámána na několik částí, které se vůči sobě mohou pohybovat (díky [[plasticita|plastické]] [[astenosféra|astenosféře]], která je pod nimi). Na tzv. [[středooceánský hřbet|středooceánských hřebetech]] vzniká nová [[oceánská kůra]], stará se naopak zanořuje do zemského nitra v místech tzv. [[subdukce|subdukcí]]. [[Kontinentální kůra]] je zřejmě víceméně stabilní, ale i u ní dochází ke kolizím (např. mezi [[Indický subkontinent|Indií]] a [[Asie|Asií]] díky níž vznikly [[Himálaj|Himaláje]]). Pohyb tektonických desek je v řádu cm/rok (tedy přibližně jako je rychlost růstu lidských [[nehet|nehtů]]), jednotlivé desky se ale pohybují různymi směry i [[rychlost]]mi. Desková tektonika je také velmi účiný proces pro chladnutí [[planeta|planety]], což umožňuje generování silného [[geomagnetické pole|geomagnetického pole]] kolem Země – žadný jiný objekt (s možnou výjimkou [[ledový měsíc|ledových měsíců]]) ve [[Sluneční soustava|Sluneční soustavě]] známky deskové tektoniky dnes nevykazuje.

== Historie vývoje deskové tektoniky ==
[[Soubor:pangea_animation_03.gif|right|frame|Rozpad [[Pangea|Pangey]] na dnešní [[kontinent]]y.]]
=== Kontinentální drift ===
:''Viz hlavní článek: [[Kontinentální drift]]''

Na začátku [[20. století]] publikoval [[Německo|německý]] [[meteorologie|meteorolog]] a [[geofyzika|geofyzik]] [[Alfred Wegener]] svou teorii kontinentálního driftu, která vysvětlovala vznik [[kontinent]]ů rozpadem původního superkontinentu [[Pangea]]; nově oddělené světadíly poté od sebe navzájem oddriftovaly do dnešních poloh.<ref>Wegener (1915): Die Entstehung der Kontinente und Ozeane, Vieweg & Sohn, 94 pp.</ref> Tato teorie se zakládala především na kvantitativních pozorováních (některá z nich byla učiněna již dříve např. [[Francis Bacon|Francisem Baconem]] či [[Benjamin Franklin|Benjaminem Franklinem]]), nenabízela ale vhodné fyzikální vysvětlení a proto byla odmítnuta. Až mnoho let po Wegenerově smrti byla znovuobjevena a využita pro vznikající koncept deskové tektoniky. O kontinentálním driftu se někdy mluví ve spojitosti se samotným pohybem kontinentů, správnější popis je ale až v rámci teorie deskové tektoniky.

[[Soubor:Oceanic.Stripe.Magnetic.Anomalies.Scheme.gif|thumb|right|200px|Magnetické anomálie na mořském dně.]]

=== Rozpínání mořského dna ===
Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] došlo k prudkému rozvoji [[námořnictvo|námořnictva]] a také vědeckých technologií. Po válce tak mohla být definitivně potvrzena existence [[středomořský hřbet|středomořského hřbetu]] a byly také zjištěny střídavé (kladné a záporné) rovnoběžné [[remanentní magnetizace kůry|magnetické anomálie]] na okolním mořském dně. Vysvětlení přišlo v 50. a 60. letech s teorií deskové tektoniky – uprostřed oceánů dochází k tvorbě nové [[oceánská kůra|oceánské kůry]] a ta v sobě uchovává současnou magnetickou orientaci [[geomagnetické pole|geomagnetického pole]]. Ta se mění s časem a tak vzniká nepravidelný vzorec lineárních magnetických anomálií. Ve skutečnosti tak nebyla jen podpořena teorie rozpínání mořského dna, ale tato pozorování vedla i k hypotéze [[přepólování geomagnetického pole]].

== Projevy deskové tektoniky ==
V současné době můžeme pozorovat důsledky deskové tektoniky velmi jednoduše – stačí přesné zařízení [[Global Positioning System|GPS]] nebo jiného pozičního systému a mohou být přímo měřeny roční rychlosti vzdalování se kontinentů. Další příležitost k pozorování představují tzv. [[rift]]y, jeden z nich se nachází na území [[Afrika|Afriky]], kde v budoucnu vznikne zřejmě nový [[oceán]] a [[Somálský poloostrov]] s územím východní Afriky se oddělí od celého kontinentu.

Desková tektonika je také hlavním původcem velkoškálových tektonických jevů jako jsou [[zemětřesení]], [[vulkanismus|sopečná činnost]] (vznik [[sopečný oblouk|sopečných]] nebo [[ostrovní oblouk|ostrovních]] oblouků nad [[subdukce|subdukovanou]] deskou, pásemných [[pohoří]] nebo řetězů vyhaslých sopek odsunutých od [[horká skvrna|horkých skvrn]]. Na druhou stranu se všemi svými důsledky je možná desková tektonika také jedním z faktorů, který umožnil na Zemi vznik [[život]]a (jeden z [[planetární habitabilita|faktorů habitability]]).

== Alternativy k deskové tektonice ==
Nedlouho po svém vzniku byla desková tektonika přijata většinou odborné veřejnosti, přestože někteří badatelé, poukazovali na regionální odchylky od globálního konceptu, které podle nich tuto teorii vyvrací. I přes tyto rozpory se ale teorie rozšířila ve vědeckém světě<ref>{{Citace webu
| url=http://geology.about.com/od/history_of_geology/a/aa_geothinking.htm?nl=1
| titul=The method of multiple working hypotheses
| datum přístupu=2007-10-09}}</ref> a je v současnosti většinou považována za správnou.

Skupiny odpůrců deskové tektoniky stále existují a nabízí několik alternativních teorií.<ref>{{Citace webu
| url=http://ourworld.compuserve.com/homepages/dp5/ncgt-jse.htm
| titul=Organized Opposition to Plate Tectonics: The New Concepts in Global Tectonics Group
| datum přístupu=2007-10-09}}</ref> Konkurenční hypotézy, jako je třeba [[teorie expandující Země]] nebo teorie jejího smršťování v důsledku chladnutí nebyly ale širší odbornou veřejností akceptovány.

== Desková tektonika jinde ve Sluneční soustavě ==
=== Mars ===
Na počátku 90. let 20. století bylo na základě dat z [[planetární sonda|automatických sond]] navrženo, že [[Mars (planeta)|Mars]] kdysi měl deskovou dektoniku a rozhraní [[marsovská dichotomie|marsovské dichotomie]] tvořilo rozhraní mezi [[oceánská kůra|oceánskou]] a [[kontinentální kůra|pevninskou kůrou]].<ref>[http://adsabs.harvard.edu/abs/1994JGR....99.5639S Sleep (1994): Martian plate tectonics, Journal of Geophysical Research, 99 (E3), 5639-5655.] (abstrakt)</ref> Tato teorie byla později vyvrácena detailní analýzou navrhovaného [[pobřeží]] na snímcích sondy [[Mars Global Surveyor]] – ta ale také přinesla měření [[remanentní magnetizace kůry|magnetizace kůry]] v oblasti jižních vysočin Marsu, která se nápadně podobají alternující magnetizaci rozpínajícího se mořského dna.<ref>[http://mgs-mager.gsfc.nasa.gov/publications/science_284_5415_connerney/science_284_5415_connerney.pdf Connerney et al. (1999): Magnetic lineations in the ancient crust of Mars, Science, 284, 794–798.] (PDF)</ref> Není pravděpodobné, že by v této části planety docházelo k rozpínání a tvorbě nové kůry, nicméně tato měření se považují za jeden z důkazů, že Mars měl v dávné minulosti globální [[magnetické pole planet|magnetické pole]] a možná i deskovou tektoniku, jejíž stopy jsou dnes už překryty. Modelování termální evoluce planety ovšem naznačuje, že pozorovaná gravitační, topografická i magnetická data lze jednodušeji vysvětlit jednodušším [[Jednodesková litosféra|jednodeskovým modelem]] bez přítomnosti deskové tektoniky.<ref>
{{Citace časopisu
| příjmení = Breuer
| jméno = Doris
| příjmení2 = Spohn
| jméno2 = Tilman
| rok = 2003
| titul = Early plate tectonics versus single-plate tectonics on Mars:
Evidence from magnetic field history and crust evolution
| časopis = J. Geophys. Res.
| ročník = 108
| číslo = E7
| strany = 5072
| doi = 10.1029/2002JE001999
}}</ref>

=== Venuše ===
Přestože je [[Venuše (planeta)|Venuše]] v mnoha ohledech Zemi velmi podobná, povrchová [[geologie]] je výrazně odlišná – povrch se podobá spíše [[bazalt]]ickému mořskému dnu a postrádá kontinenty (dva vyvýšené útvary [[Ishtar Terra]] a [[Aphrodite Terra]] nejsou zřejmě chemicky odlišné od zbytku povrchu). Přesto některé studie zvažují alespoň částečnou subdukci [[planetární kůra|kůry]] v oblasti tzv. [[koróna (topografie)|korón]] (např. obří [[Artemis Chasma]] s průměrem ~800 km).

=== Ledové satelity ===
Na některých [[ledové satelity|ledových satelitech]] obíhajících [[Jupiter (planeta)|Jupiter]] a [[Saturn (planeta)|Saturn]] je pozorována endogenní aktivita včetně procesů připomínajích tektonické jevy na Zemi – žádná pozorování ale zatím nenasvědčují tomu, že by na nich fungovala přímá obdoba deskové tektoniky.

== Externí odkazy ==
* [http://www.scotese.com/earth.htm Modely vývoje povrchu Země založené na deskové tektonice (anglicky)]
* [http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/139CE49013F10244C1256EA9004145E2 Science World: Jak souvisí desková tektonika s životem a s vodou?]

{{commonscat|Plate tectonics}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Strukturální geologie]]
[[Kategorie:Seismologie]]
[[Kategorie:Geofyzika]]