Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-08T10:07:50Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 8. 5. 2014, 10:07

Sysop: Nahrazení textu

2011-05-23T15:37:29Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Flag of India.png|thumb|right|240px|Symbol ''Dharmy'' uprostřed indické vlajky]]
'''Dharma''' je odvozeno od [[Sanskrt|sanskrtského]] slovního kořene ''dhri'', a znamená '''způsob bytí'''. Termínu musí být porozuměno v jeho metafyzickém významu, což je soulad s božským nebo tvořivým principem činným v individuu nebo v přírodě. Představuje individuální '''vnitřní zákon''', který musí být následován, jestliže individuální život má být v souladu s přírodními zákony a [[Brahma|univerzální podstatou bytí]]. Dharma je [[Indie|indický]] [[Náboženství|náboženský]] a [[Indická filosofie|filosofický]] termín, který se používá ve dvou významech:
* '''Dharma ve významu nauka'''
* '''Dharma ve významu jevů'''
<br />
== Dharma ve významu nauka ==
'''Dharma''' – volně překládáno jako zákon nebo cesta, je pojem používaný v dálnovýchodních [[náboženství]]ch. Jedná se: 1. o cestu k univerzální pravdě, 2. o univerzální pravdu samotnou a 3. způsob života vedoucí k minimální akumulaci [[karma (buddhismus)|karmy]].
Slovo dharma je používáno ve většině, respektive všech filozofiích a náboženstvích [[Indie|indického]] původu (tzv. dharmová náboženství), zejména [[Hinduismus|hinduismu]] (Sanátana Dharma), [[Buddhismus|buddhismu]] a [[Džinismus|džinismu]]. Ve své nejstarší podobě, ''dharmam'', se poprvé objevilo ve [[Védy|Védách]]. Je obtížné poskytnout stručnou definici dharmy, vývoj pojmu má za sebou dlouhou a pestrou historii a je mu přisuzován rozsáhlý soubor významů a interpretací od spravedlnosti až po náboženství.
V buddhismu se pojem '''Dharma''' [skt.; tib. '''čhö'''] překládá jako "'''jak se věci mají'''", či "způsob jak věci existují/fungují" a označují nauky [[Gautama Buddha|Buddhy Šákjamuniho]] (přibližně [[563 př. n. l.]] - 484 př. n. l.)
I když sám Buddha Šákjamuni nic nenapsal, jeho žáci posbírali a sepsali všechna jeho učení. Slovem Dharma se tak označuje všech jeho '''84 000 nauk'''. Dharma se dá dělit podle různých úrovní a pohledů. Klasické dělení je na [[Vinaja|'''Vináju''']], [[Sútra|'''Sútry''']], [[Abidharma|'''Abhidharmu''']] a buddhistickou [[buddhistické tantry|'''Tantru''']], přičemž každá z těchto skupin obsahuje 21 000 nauk Buddhy Šákjamuniho. Jiné dělení Dharmy je na [[Hínajána|'''Hínajánu''']], [[Mahájána|'''Mahájánu''']] a [[Vadžrajána|'''Vadžrajánu''']].
== Dharma ve významu jevů ==
[[Sanskrt]]ské slovo ''dharma'' je odvozeno ze slovního kořene ''dhar'' (nést) a označuje v [[Buddhismus|buddhismu]] '''jevy nesoucí skutečnost'''. Dharma, nebo také dharmy se proto nejčastěji překládají jako jevy, někdy nepřesně jako [[atom]]y. Nauka o dharmách je pokusem odvodit poslední principy všeho existujícího. Mnoho indických systémů usilovalo o výčet takových principů, na nichž je založeno všechno existující: [[Džinismus|Džinisté]] hovořili o džívovi jako trvalé podstatě, filosofie sánkhja učila dualitu prahmoty a věčné duchovní monády, pro [[šramana|šramanu]] Adžitu Kešakembalu byly posledními skutečnostmi jedině materiální prvky. V [[upanišady|upanišadách]] se jako jediný prvotní princip objevuje [[Brahman]], který vytvořil svět a bytosti.
=== Různé interpretace ''dharem'' ===
[[Gautama Buddha|Buddha]] odmítal jakoukoli spekulativní interpretaci světa. Podle něho i tento pojem vychází z přímého pozorování skutečnosti. [[Gautama Buddha|Buddha]] nepřijímal závěry, které by nebyly ověřitelné přímým pozorováním. Podle toho vychází buddhistická analýza skutečnosti z bezprostředního pozorování s cílem vnímat poslední principy jako skutečnosti působící za jevy, které označuje jako dharmy. Dharmy jsou skutečnosti, které při analytickém pozorování světa jevů již nejsou dále rozložitelné. Živé bytosti, jejichž funkce jako tělo, vnímání a cítění jsou rozdílné, a nejsou proto dharmy. Ani složené věci z přírody a lidské produkce nejsou dharmy, nýbrž výsledky spolupůsobení různých dharem. Jen to, co nelze odvodit z něčeho jiného, se nazývá dharma.
=== Skupiny ''dharem'' ===
Ve své analýze člověka rozlišuje [[Gautama Buddha|Buddha]] pět skupin dharem, doslova houfů ([[skandha]]): tělo, pociťování, vnímání, volní činnost ([[sankháry|sanskára]]) a vědomí. Zatímco tělo je rozložitelné na čtyři živly – dharmy: zemi (pevné skupenství), vodu (tekuté skupenství), oheň (teplo) a vzduch (pohyb) - nelze například u dharmy vědomí, schopnosti vnímání, rozpoznat další složky.
=== Bezpodstatnost ''dharem'' ===
Každá dharma je podle Buddhy bezpodstatná ([[anattá|anátman]]). [[Anattá|Anátman]] je negace [[átman]]a. Naopak v [[upanišady|upanišadách]] se jako [[átman]] označuje věčná [[monáda]] v každé živé bytosti, identická s [[Brahman]]em. Kdyby dharmy měly podstatu, jednalo by se o konečné jevy. Tento pojem by tím zastupoval něco, co se skládá samo ze sebe, existuje nezávisle na něčem jiném a je tedy absolutní. Ačkoli dharmy jsou poslední poznatelné principy, nemají takovou absolutní existenci, ale jsou bezpodstatné ([[anattá|anátman]]). Každá dharma je ve svém trvání závislá na jiných dharmách. Také vysvobození ([[nirvána]]) je skutečnost, již nelze analyzovat, je tedy dharmou. Avšak na rozdíl od ostatních dharem, je [[nirvána]] nepodmíněná a nezávislá.
----
(pozn.: pojmy jsou uváděny v [[sanskrt]]u, není-li uvedeno jinak)
== Literatura ==
* {{citace monografie | jméno = Volker | příjmení = Zotz | odkaz na autora = Volker Zotz | titul = Buddha | překladatelé = Eva Bosáková | vydání = 1 | vydavatel = Votobia | místo = Praha | rok = 1995 | isbn = 80-85885-72-7 }}
* {{citace monografie | jméno = Jan | příjmení = Filipský | jméno2 = Jaroslav | příjmení2 = Vacek | titul = Bhagavadgíta neboli Zpěv Vznešeného | vydání = 1 | vydavatel = Votobia | místo = Praha | rok = 2000 | isbn = 80-7220-028-3 }}
== Související články ==
* [[tři klenoty]]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Sanskrtské buddhistické pojmy|Dhamma]]
[[Kategorie:Indická literatura]]
[[Kategorie:Hinduistické pojmy]]
[[Kategorie:Jóga]]
[[Kategorie:Hinduismus]]
[[Kategorie:Buddhismus]]
[[Kategorie:Sikhismus]]

Dharma - Historie editací

Ivan Drago: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu