Diakritické znaménko - Historie editací

Sysop: ++

2019-09-24T08:44:13Z

← Starší verze		Verze z 24. 9. 2019, 08:44
Řádka 1:		Řádka 1:
-	~~[[Soubor: Latin alphabet Šš.png\|thumb\| upright=1.0\| Háček <br /> {{Malé\|(Čeština, chorvatština, slovinština, finština)}} ]]~~
-	~~[[Soubor: A-umlaut.png\|thumb\| upright=1.0\| Přehláska <br /> {{Malé\|(Němčina, maďarština, skandinávské jazyky aj.)}} ]]~~
-	~~[[Soubor: A with tilde.png\|thumb\| upright=1.0\| Tilda <br /> {{Malé\|(Portugalština aj.)}} ]]~~
-	~~[[Soubor: A with breve.png\|thumb\| upright=1.0\| Breve <br /> {{Malé\|(Krátká výslovnost)}} ]]~~
-	~~[[Soubor: Voyelles monotoniques.png\|thumb\| upright=1.3\| Prostý akcent v řecké alfabetě ]]~~
	'''Diakritické znaménko''' (z [[řečtina\|řeckého]] διακριτικός ''diakritikós'', rozlišující) je znaménko v okolí (nad, pod nebo vedle) písmene, které nějak pozměňuje význam písmene (nejčastěji označuje jeho odlišnou výslovnost).		'''Diakritické znaménko''' (z [[řečtina\|řeckého]] διακριτικός ''diakritikós'', rozlišující) je znaménko v okolí (nad, pod nebo vedle) písmene, které nějak pozměňuje význam písmene (nejčastěji označuje jeho odlišnou výslovnost).
	Ne každá značka je však diakritickým znaménkem, např. tečka nad písmenem ''i'' je dnes již nedílnou součástí tohoto znaku. Od diakritických znamének je třeba odlišovat také [[interpunkční znaménka]], která signalizují vztahy mezi větami a modální postoj mluvčího, a tzv. [[punktace]], jimiž se v [[hebrejština\|hebrejštině]] zaznamenávají samohlásky. Diakritická znaménka se vyskytují i na Blízkém východě, zejména jako tečky.		Ne každá značka je však diakritickým znaménkem, např. tečka nad písmenem ''i'' je dnes již nedílnou součástí tohoto znaku. Od diakritických znamének je třeba odlišovat také [[interpunkční znaménka]], která signalizují vztahy mezi větami a modální postoj mluvčího, a tzv. [[punktace]], jimiž se v [[hebrejština\|hebrejštině]] zaznamenávají samohlásky. Diakritická znaménka se vyskytují i na Blízkém východě, zejména jako tečky.
	== Znaménka ==		== Znaménka ==
		+	[[Soubor:Latin alphabet Šš.png\|thumb\|240px\|Háček<br /> {{Malé\|(Čeština, chorvatština, slovinština, finština)}} ]]
		+	[[Soubor:A-umlaut.png\|thumb\|240px\|Přehláska<br /> {{Malé\|(Němčina, maďarština, skandinávské jazyky aj.)}} ]]
		+	[[Soubor:A with tilde.png\|thumb\|240px\|Tilda<br /> {{Malé\|(Portugalština aj.)}} ]]
		+	[[Soubor:A with breve.png\|thumb\|240px\|Breve<br /> {{Malé\|(Krátká výslovnost)}} ]]
	; V [[čeština\|češtině]]		; V [[čeština\|češtině]]
	* '''´''' – [[čárka (diakritika)\|čárka]], např. Á, é (délka)		* '''´''' – [[čárka (diakritika)\|čárka]], např. Á, é (délka)
Řádka 30:		Řádka 29:
	** '''[[trema (diakritika)\|trema]]''', '''dierese''', '''rozlučník''' – oddělená výslovnost dvou sousedních samohlásek, např. v latině ([[Boëthius]], někdy (Chronica) Boëmorum) nebo francouzštině (ë v ''Citroën)''		** '''[[trema (diakritika)\|trema]]''', '''dierese''', '''rozlučník''' – oddělená výslovnost dvou sousedních samohlásek, např. v latině ([[Boëthius]], někdy (Chronica) Boëmorum) nebo francouzštině (ë v ''Citroën)''
	* '''˝''' – '''[[dvě čárky]]''' – dvě čárky nad písmenem, např. Ő, ű (dlouhá přehláska)		* '''˝''' – '''[[dvě čárky]]''' – dvě čárky nad písmenem, např. Ő, ű (dlouhá přehláska)
-	* '''~''' – '''[[tilda]]''', '''vlnovka''', vlnka nad písmenem, např. ã, ñ, õ, ẽ	+	* '''~''' – '''[[Vlnovka\|tilda]]''', '''vlnovka''', vlnka nad písmenem, např. ã, ñ, õ, ẽ
	* '''^''' – '''[[stříška]]''', '''circumflex''', stříška nad písmenem, např. â (otevřená výslovnost)		* '''^''' – '''[[stříška]]''', '''circumflex''', stříška nad písmenem, např. â (otevřená výslovnost)
	* '''¸''' – '''[[cedilla]]''', '''sedil''' - háček pod písmenem, např. ç (ostré "s")		* '''¸''' – '''[[cedilla]]''', '''sedil''' - háček pod písmenem, např. ç (ostré "s")
Řádka 46:		Řádka 45:
	* V pozdním středověku vznikla diakritická znaménka. V češtině se od konce 14. století objevuje tečka (podle M. [[Jan Hus\|Jana Husa]] "nabodeníčko krátké") s významem měkčení, pozdějšího háčku, a čárka ("nabodeníčko dlúhé") pro označení délky.		* V pozdním středověku vznikla diakritická znaménka. V češtině se od konce 14. století objevuje tečka (podle M. [[Jan Hus\|Jana Husa]] "nabodeníčko krátké") s významem měkčení, pozdějšího háčku, a čárka ("nabodeníčko dlúhé") pro označení délky.
	Jediný evropský jazyk, který diakritická znaménka nezavedl, byla [[angličtina]], jejíž výslovnost se od psané podoby silně odchýlila. Díky tomu, že nejrozšířenější standardy v oblasti výpočetní techniky pochází z anglicky mluvících zemí, vznikla potřeba zápisu i znaků, které anglická abeceda neobsahuje. Jednou z možností, která se v současné době objevuje například v německé praxi je náhrada diakritických znamének spřežkami (psaní "ue" místo "ü", např. ''ueber'' místo "über", a "ae" místo "ä", např. ''Maedchen'' místo "Mädchen"). Na podobném principu je založen i [[VIQR]], což je jeden ze způsobu kódování diakritiky ve [[vietnamština\|vietnamštině]].		Jediný evropský jazyk, který diakritická znaménka nezavedl, byla [[angličtina]], jejíž výslovnost se od psané podoby silně odchýlila. Díky tomu, že nejrozšířenější standardy v oblasti výpočetní techniky pochází z anglicky mluvících zemí, vznikla potřeba zápisu i znaků, které anglická abeceda neobsahuje. Jednou z možností, která se v současné době objevuje například v německé praxi je náhrada diakritických znamének spřežkami (psaní "ue" místo "ü", např. ''ueber'' místo "über", a "ae" místo "ä", např. ''Maedchen'' místo "Mädchen"). Na podobném principu je založen i [[VIQR]], což je jeden ze způsobu kódování diakritiky ve [[vietnamština\|vietnamštině]].
		+
	== Ukázka znaků s diakritikou ==		== Ukázka znaků s diakritikou ==
		+	{{RIGHTTOC}}
	* [[Čeština]]: á, é, í, ó, ú, ý, č, ď, ě, ň, ř, š, ť, ž, ů		* [[Čeština]]: á, é, í, ó, ú, ý, č, ď, ě, ň, ř, š, ť, ž, ů
	* [[Dánština]] a [[norština]]: ø		* [[Dánština]] a [[norština]]: ø

Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-08T10:08:33Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 8. 5. 2014, 10:08

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-18T16:31:13Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor: Latin alphabet Šš.png|thumb| upright=1.0| Háček <br /> {{Malé|(Čeština, chorvatština, slovinština, finština)}} ]]
[[Soubor: A-umlaut.png|thumb| upright=1.0| Přehláska <br /> {{Malé|(Němčina, maďarština, skandinávské jazyky aj.)}} ]]
[[Soubor: A with tilde.png|thumb| upright=1.0| Tilda <br /> {{Malé|(Portugalština aj.)}} ]]
[[Soubor: A with breve.png|thumb| upright=1.0| Breve <br /> {{Malé|(Krátká výslovnost)}} ]]
[[Soubor: Voyelles monotoniques.png|thumb| upright=1.3| Prostý akcent v řecké alfabetě ]]
'''Diakritické znaménko''' (z [[řečtina|řeckého]] διακριτικός ''diakritikós'', rozlišující) je znaménko v okolí (nad, pod nebo vedle) písmene, které nějak pozměňuje význam písmene (nejčastěji označuje jeho odlišnou výslovnost).
Ne každá značka je však diakritickým znaménkem, např. tečka nad písmenem ''i'' je dnes již nedílnou součástí tohoto znaku. Od diakritických znamének je třeba odlišovat také [[interpunkční znaménka]], která signalizují vztahy mezi větami a modální postoj mluvčího, a tzv. [[punktace]], jimiž se v [[hebrejština|hebrejštině]] zaznamenávají samohlásky. Diakritická znaménka se vyskytují i na Blízkém východě, zejména jako tečky.
== Znaménka ==
; V [[čeština|češtině]]
* '''´''' – [[čárka (diakritika)|čárka]], např. Á, é (délka)
* '''ˇ''' – [[háček (diakritika)|háček]], např. Č, ě (měkčení)
** u malého ť a ď (a ve slovenských znacích ľ a Ľ) se používá alternativní forma nazývaná klička či malý háček, podobná [[apostrof]]u '''’'''
* '''°''' – [[kroužek (diakritika)|kroužek]], ů (původně „uo“)
; V dalších jazycích<ref>{{citace monografie
| příjmení = Kočička
| jméno = Pavel
| příjmení2 = Blažek
| jméno2 = Filip
| titul = Praktická typografie
| vydavatel = Computer Press
| místo = Brno
| vydání = 2
| rok = 2004
| kapitola = Sazba cizích jazyků
| strany = 118
| isbn = 80-722-6385-4
}}</ref>
* '''¨''' – dvojtečka nad písmenem
** '''[[přehláska]]''' – např. Ä, ü, německy ''Umlaut''
** '''[[trema (diakritika)|trema]]''', '''dierese''', '''rozlučník''' – oddělená výslovnost dvou sousedních samohlásek, např. v latině ([[Boëthius]], někdy (Chronica) Boëmorum) nebo francouzštině (ë v ''Citroën)''
* '''˝''' – '''[[dvě čárky]]''' – dvě čárky nad písmenem, např. Ő, ű (dlouhá přehláska)
* '''~''' – '''[[tilda]]''', '''vlnovka''', vlnka nad písmenem, např. ã, ñ, õ, ẽ
* '''^''' – '''[[stříška]]''', '''circumflex''', stříška nad písmenem, např. â (otevřená výslovnost)
* '''¸''' – '''[[cedilla]]''', '''sedil''' - háček pod písmenem, např. ç (ostré "s")
* '''˛''' – '''[[ocásek (diakritika)|ocásek]]''', '''obrácený háček''' – háček pod písmenem (na opačnou stranu než cedilla), např. ą
* '''ˉ''' – '''[[vodorovná čárka]]''', '''macron''' – čára nad písmenem, např. Ā
* '''˘''' – '''[[oblouček]]''', '''breve''', '''půlkroužek''', '''semicerc''' – okrouhlý háček nad písmenem, např. Ă
* '''̷''' – '''[[šikmá čárka]]''', '''stroke''', – šikmé přeškrtnutí písmene, např. Ł, ł (tvrdé L)
* '''ˏ''' – '''[[čárka pod písmenem]]''' – čárka umístěná pod písmenem, např. Ș, ț
* '''˙''' – '''[[tečka (diakritika)|tečka]]''', '''dotaccent''', – tečka nad písmenem, např. İ, ż
* '''ˋ''' – '''[[těžký akcent]]''', '''grave''', obrácená čárka nad písmenem, např. è (otevřená výslovnost)
== Původ ==
S [[křesťanství|křesťanskou]] [[misie|misií]] a se šířením latinské a řecké vzdělanosti na sever vznikla jednak potřeba přesněji zaznamenávat výslovnost [[řečtina|řečtiny]], jednak zaznamenávat hlásky jiných jazyků v [[abeceda|abecedě]], která pro ně nebyla původně určena. Vývoj v Evropě šel trojím směrem:
* Pro východoslovanské jazyky se řecká abeceda rozšířila o další písmena ([[cyrilice]], azbuka).
* V latinské abecedě se začaly používat skupiny písmen čili [[spřežka|spřežky]]. Tak pro rozlišení mezi hláskami "u" a "v" se začalo psát "vv", pozdější dvojité "w". V češtině se užívaly spřežky například "sz" pro "š", "cz" pro "č" a podobně. V [[maďarština|maďarštině]] se některé užívají dodnes, například "sz" pro "s" (na rozdíl od polštiny, kde "sz" znamená, ve shodě se starou češtinou, "š").
* V pozdním středověku vznikla diakritická znaménka. V češtině se od konce 14. století objevuje tečka (podle M. [[Jan Hus|Jana Husa]] "nabodeníčko krátké") s významem měkčení, pozdějšího háčku, a čárka ("nabodeníčko dlúhé") pro označení délky.
Jediný evropský jazyk, který diakritická znaménka nezavedl, byla [[angličtina]], jejíž výslovnost se od psané podoby silně odchýlila. Díky tomu, že nejrozšířenější standardy v oblasti výpočetní techniky pochází z anglicky mluvících zemí, vznikla potřeba zápisu i znaků, které anglická abeceda neobsahuje. Jednou z možností, která se v současné době objevuje například v německé praxi je náhrada diakritických znamének spřežkami (psaní "ue" místo "ü", např. ''ueber'' místo "über", a "ae" místo "ä", např. ''Maedchen'' místo "Mädchen"). Na podobném principu je založen i [[VIQR]], což je jeden ze způsobu kódování diakritiky ve [[vietnamština|vietnamštině]].
== Ukázka znaků s diakritikou ==
* [[Čeština]]: á, é, í, ó, ú, ý, č, ď, ě, ň, ř, š, ť, ž, ů
* [[Dánština]] a [[norština]]: ø
* [[Estonština]]: õ
* [[Francouzština]]: à, â, ç, é, è, ê, ë, î, ï, ô, ù, û, ü
* [[Chorvatština]] a [[vietnamština]]: đ
* [[Lotyština]]: ā ē ī ū ļ ķ ņ ģ
* [[Maďarština]]: ö, ü, ő, ű
* [[Polština]]: ą ć ę ł ń ó ś ź ż
* [[Rumunština]]: ă, â, î, ș, ț
* [[Slovenština]]: ô, ť, ľ, ŕ, ĺ, ä
* [[Španělština]]: ñ
* [[Švédština]]: å
* [[Turečtina]]: Ç, Ş
== Reference ==
<references />
== Související články ==
* [[Abeceda]]
* [[Interpunkční znaménko]]
* [[Písmo]]
* [[Typografie]]
== Externí odkazy ==
* [http://www.typo.cz/_pismo/pis-spec-dia.html ''Diakritická znaménka''] na serveru typo.cz
* [http://diacritics.typo.cz diacritics.typo.cz] – Projekt Diakritika (anglicky)
* [http://www.phon.ucl.ac.uk/home/wells/dia/diacritics-revised.htm ''Orthographic diacritics and multilingual computing''] (anglicky)
* [http://www.omniglot.com/writing/latin.htm latinská abeceda] včetně diakritických znamének (anglicky)

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Diakritika]]
[[Kategorie:Typografie]]