Diferenciální rovnice - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\)“

2022-08-14T14:51:18Z

Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“

← Starší verze		Verze z 14. 8. 2022, 14:51
Řádka 13:		Řádka 13:
	* [[Parciální diferenciální rovnice]] (PDR): obsahují derivace hledané funkce podle více proměnných, tedy [[parciální derivace]].		* [[Parciální diferenciální rovnice]] (PDR): obsahují derivace hledané funkce podle více proměnných, tedy [[parciální derivace]].

-	Pokud je dáno <big>\(m</~~math~~> diferenciálních rovnic pro <big>\(n</~~math~~> neznámých funkcí, pak hovoříme o '''soustavě diferenciálních rovnic'''.	+	Pokud je dáno <big>$m$</big> diferenciálních rovnic pro <big>$n$</big> neznámých funkcí, pak hovoříme o '''soustavě diferenciálních rovnic'''.


Řádka 32:		Řádka 32:

	== Příklad ==		== Příklad ==
-	Stojí-li v místnosti sklenice s horkým čajem, ubývá z ní teplo rychlostí, která je [[Přímá úměrnost\|přímo úměrná]] rozdílu mezi teplotou čaje <big>\(T</~~math~~> a teplotou v místnosti <big>\(T_0</~~math~~> (kterou pro jednoduchost pokládejme za konstantní). Koeficient této úměrnosti značme <big>\(k</~~math~~>. Máme tedy diferenciální rovnici	+	Stojí-li v místnosti sklenice s horkým čajem, ubývá z ní teplo rychlostí, která je [[Přímá úměrnost\|přímo úměrná]] rozdílu mezi teplotou čaje <big>$T$</big> a teplotou v místnosti <big>$T_0$</big> (kterou pro jednoduchost pokládejme za konstantní). Koeficient této úměrnosti značme <big>$k$</big>. Máme tedy diferenciální rovnici

-	::: <big>\(\frac{dT}{dt} = k(T_0-T)</~~math~~>	+	::: <big>$\frac{dT}{dt} = k(T_0-T)$</big>

-	a chceme najít všechny funkce <big>\(T(t)</~~math~~> (závislost teploty na čase), které ji splňují.	+	a chceme najít všechny funkce <big>$T(t)$</big> (závislost teploty na čase), které ji splňují.

	Tato rovnice je tedy podle výše uvedené klasifikace ''obyčejná diferenciální rovnice 1. řádu''		Tato rovnice je tedy podle výše uvedené klasifikace ''obyčejná diferenciální rovnice 1. řádu''

	=== Řešení příkladu ===		=== Řešení příkladu ===
-	<big>\(dT</~~math~~> lze chápat jako [[Diferenciál (matematika)\|diferenciál]], tedy funkci dvou proměnných <big>\(dT(t,dt) = dtT'(t)\,\!</~~math~~>. Zlomek <big>\(\frac{dT}{dt}\,\!</~~math~~> v tomto významu se rovná derivaci <big>\(T</~~math~~> podle <big>\(t</~~math~~> (proto se derivace takto značí). Díky tomu lze uvedenou rovnici upravit:	+	<big>$dT$</big> lze chápat jako [[Diferenciál (matematika)\|diferenciál]], tedy funkci dvou proměnných <big>$dT(t,dt) = dtT'(t)\,\!$</big>. Zlomek <big>$\frac{dT}{dt}\,\!$</big> v tomto významu se rovná derivaci <big>$T$</big> podle <big>$t$</big> (proto se derivace takto značí). Díky tomu lze uvedenou rovnici upravit:

-	::: <big>\(dT = -k(T-T_0)dt \,\!</~~math~~>	+	::: <big>$dT = -k(T-T_0)dt \,\!$</big>

-	::: <big>\(\frac{dT}{T-T_0} = -kdt \,\!</~~math~~>	+	::: <big>$\frac{dT}{T-T_0} = -kdt \,\!$</big>

-	Strany rovnice se rovnají, právě když se rovnají jejich [[Neurčitý integrál\|neurčité integrály]] (rozdíl obou [[Integrační konstanta\|integračních konstant]] označme <big>\(c\,\!</~~math~~>).	+	Strany rovnice se rovnají, právě když se rovnají jejich [[Neurčitý integrál\|neurčité integrály]] (rozdíl obou [[Integrační konstanta\|integračních konstant]] označme <big>$c\,\!$</big>).

-	:::<big>\(\int\frac{1}{T-T_0}dT = c \,-\,\int kdt \,\!</~~math~~>	+	:::<big>$\int\frac{1}{T-T_0}dT = c \,-\,\int kdt \,\!$</big>

	Vypočtením těchto integrálů obdržíme		Vypočtením těchto integrálů obdržíme

-	::: <big>\(\ln \|T-T_0\| = c - kt \,\!</~~math~~>	+	::: <big>$\ln \|T-T_0\| = c - kt \,\!$</big>

-	Strany se rovnají, právě když se rovnají jejich exponenciály. Pro názornost předpokládejme <big>\(T>T_0</~~math~~>:	+	Strany se rovnají, právě když se rovnají jejich exponenciály. Pro názornost předpokládejme <big>$T>T_0$</big>:

-	::: <big>\(e^{\ln(T-T_0)} = e^{c - kt} \,\!</~~math~~>	+	::: <big>$e^{\ln(T-T_0)} = e^{c - kt} \,\!$</big>

	To lze upravit na		To lze upravit na
-	::: <big>\( T = T_0 \,+\, e^c \,\, e^{- kt} \,\!</~~math~~>	+	::: <big>$ T = T_0 \,+\, e^c \,\, e^{- kt} \,\!$</big>

	Tato diferenciální rovnice má tedy nekonečně mnoho řešení, přičemž různé hodnoty ''c'' odpovídají různým funkcím ''T(t)'', které popisují chladnutí čaje s různou počáteční teplotou.		Tato diferenciální rovnice má tedy nekonečně mnoho řešení, přičemž různé hodnoty ''c'' odpovídají různým funkcím ''T(t)'', které popisují chladnutí čaje s různou počáteční teplotou.

Sysop: Nahrazení textu „ $“ textem „$ \(“

2022-08-14T14:48:18Z

Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“

← Starší verze		Verze z 14. 8. 2022, 14:48
Řádka 13:		Řádka 13:
	* [[Parciální diferenciální rovnice]] (PDR): obsahují derivace hledané funkce podle více proměnných, tedy [[parciální derivace]].		* [[Parciální diferenciální rovnice]] (PDR): obsahují derivace hledané funkce podle více proměnných, tedy [[parciální derivace]].

-	Pokud je dáno <~~math~~>m</math> diferenciálních rovnic pro <~~math~~>n</math> neznámých funkcí, pak hovoříme o '''soustavě diferenciálních rovnic'''.	+	Pokud je dáno <big>\(m</math> diferenciálních rovnic pro <big>\(n</math> neznámých funkcí, pak hovoříme o '''soustavě diferenciálních rovnic'''.


Řádka 32:		Řádka 32:

	== Příklad ==		== Příklad ==
-	Stojí-li v místnosti sklenice s horkým čajem, ubývá z ní teplo rychlostí, která je [[Přímá úměrnost\|přímo úměrná]] rozdílu mezi teplotou čaje <~~math~~>T</math> a teplotou v místnosti <~~math~~>T_0</math> (kterou pro jednoduchost pokládejme za konstantní). Koeficient této úměrnosti značme <~~math~~>k</math>. Máme tedy diferenciální rovnici	+	Stojí-li v místnosti sklenice s horkým čajem, ubývá z ní teplo rychlostí, která je [[Přímá úměrnost\|přímo úměrná]] rozdílu mezi teplotou čaje <big>\(T</math> a teplotou v místnosti <big>\(T_0</math> (kterou pro jednoduchost pokládejme za konstantní). Koeficient této úměrnosti značme <big>\(k</math>. Máme tedy diferenciální rovnici

-	::: <~~math~~>\frac{dT}{dt} = k(T_0-T)</math>	+	::: <big>\(\frac{dT}{dt} = k(T_0-T)</math>

-	a chceme najít všechny funkce <~~math~~>T(t)</math> (závislost teploty na čase), které ji splňují.	+	a chceme najít všechny funkce <big>\(T(t)</math> (závislost teploty na čase), které ji splňují.

	Tato rovnice je tedy podle výše uvedené klasifikace ''obyčejná diferenciální rovnice 1. řádu''		Tato rovnice je tedy podle výše uvedené klasifikace ''obyčejná diferenciální rovnice 1. řádu''

	=== Řešení příkladu ===		=== Řešení příkladu ===
-	<~~math~~>dT</math> lze chápat jako [[Diferenciál (matematika)\|diferenciál]], tedy funkci dvou proměnných <~~math~~>dT(t,dt) = dtT'(t)\,\!</math>. Zlomek <~~math~~>\frac{dT}{dt}\,\!</math> v tomto významu se rovná derivaci <~~math~~>T</math> podle <~~math~~>t</math> (proto se derivace takto značí). Díky tomu lze uvedenou rovnici upravit:	+	<big>\(dT</math> lze chápat jako [[Diferenciál (matematika)\|diferenciál]], tedy funkci dvou proměnných <big>\(dT(t,dt) = dtT'(t)\,\!</math>. Zlomek <big>\(\frac{dT}{dt}\,\!</math> v tomto významu se rovná derivaci <big>\(T</math> podle <big>\(t</math> (proto se derivace takto značí). Díky tomu lze uvedenou rovnici upravit:

-	::: <~~math~~>dT = -k(T-T_0)dt \,\!</math>	+	::: <big>\(dT = -k(T-T_0)dt \,\!</math>

-	::: <~~math~~>\frac{dT}{T-T_0} = -kdt \,\!</math>	+	::: <big>\(\frac{dT}{T-T_0} = -kdt \,\!</math>

-	Strany rovnice se rovnají, právě když se rovnají jejich [[Neurčitý integrál\|neurčité integrály]] (rozdíl obou [[Integrační konstanta\|integračních konstant]] označme <~~math~~>c\,\!</math>).	+	Strany rovnice se rovnají, právě když se rovnají jejich [[Neurčitý integrál\|neurčité integrály]] (rozdíl obou [[Integrační konstanta\|integračních konstant]] označme <big>\(c\,\!</math>).

-	:::<~~math~~>\int\frac{1}{T-T_0}dT = c \,-\,\int kdt \,\!</math>	+	:::<big>\(\int\frac{1}{T-T_0}dT = c \,-\,\int kdt \,\!</math>

	Vypočtením těchto integrálů obdržíme		Vypočtením těchto integrálů obdržíme

-	::: <~~math~~>\ln \|T-T_0\| = c - kt \,\!</math>	+	::: <big>\(\ln \|T-T_0\| = c - kt \,\!</math>

-	Strany se rovnají, právě když se rovnají jejich exponenciály. Pro názornost předpokládejme <~~math~~>T>T_0</math>:	+	Strany se rovnají, právě když se rovnají jejich exponenciály. Pro názornost předpokládejme <big>\(T>T_0</math>:

-	::: <~~math~~>e^{\ln(T-T_0)} = e^{c - kt} \,\!</math>	+	::: <big>\(e^{\ln(T-T_0)} = e^{c - kt} \,\!</math>

	To lze upravit na		To lze upravit na
-	::: <~~math~~> T = T_0 \,+\, e^c \,\, e^{- kt} \,\!</math>	+	::: <big>\( T = T_0 \,+\, e^c \,\, e^{- kt} \,\!</math>

	Tato diferenciální rovnice má tedy nekonečně mnoho řešení, přičemž různé hodnoty ''c'' odpovídají různým funkcím ''T(t)'', které popisují chladnutí čaje s různou počáteční teplotou.		Tato diferenciální rovnice má tedy nekonečně mnoho řešení, přičemž různé hodnoty ''c'' odpovídají různým funkcím ''T(t)'', které popisují chladnutí čaje s různou počáteční teplotou.

Sysop: + Masivní vylepšení

2014-07-24T08:25:51Z

+ Masivní vylepšení

← Starší verze		Verze z 24. 7. 2014, 08:25
Řádka 1:		Řádka 1:
-	~~{{Wikipedia-cs~~\|Diferenciální rovnice\|~~700}}~~	+	'''Diferenciální rovnice''' je [[matematika\|matematická]] [[rovnice]], ve které jako [[proměnná\|proměnné]] vystupují [[derivace]] [[Funkce (matematika)\|funkcí]].
		+	Diferenciální rovnice stojí v základech [[fyzika\|fyziky]] a jejich aplikace najdeme ve většině oblastí lidského vědění.

		+	Matematická teorie diferenciálních rovnic se zabývá existencí řešení, jednoznačností (čili zda je řešení jen jedno),
		+	závislostí řešení na [[počáteční podmínky\|počátečních]] a [[okrajové podmínky\|okrajových podmínkách]].
		+
		+	Ve fyzice a dalších aplikacích je zajímavé zejména získání analytického řešení, tedy funkce ''u''(''t''), která rovnici řeší.
		+	Pokud taková funkce nejde analyticky vyjádřit, vstupuje do hry [[numerické řešení]] diferenciálních rovnic.
		+
		+	== Typy diferenciálních rovnic ==
		+	Základní dělení diferenciálních rovnic je podle typu obsažených derivací:
		+	* [[Obyčejné diferenciální rovnice]] (ODR): obsahují [[derivace]] hledané funkce jen podle jedné [[proměnná\|proměnné]].
		+	* [[Parciální diferenciální rovnice]] (PDR): obsahují derivace hledané funkce podle více proměnných, tedy [[parciální derivace]].
		+
		+	Pokud je dáno <math>m</math> diferenciálních rovnic pro <math>n</math> neznámých funkcí, pak hovoříme o '''soustavě diferenciálních rovnic'''.
		+
		+
		+	'''Řád''' diferenciální rovnice je řád nejvyšší derivace, která je v ní obsažená. Za řád soustavy diferenciálních rovnic považujeme hodnotu nejvyšší derivace, která se v soustavě vyskytuje. Podle řádu bývají diferenciální rovnice děleny na ''diferenciální rovnice prvního řádu'' a ''diferenciální rovnice vyšších řádů''.
		+
		+	Diferenciální rovnice, v nichž se hledaná funkce vyskytuje pouze [[lineární funkce\|lineárně]], přičemž se nikde nevyskytují ani [[součin]]y hledané funkce s jejími derivacemi, ani součiny derivací této funkce, označujeme jako [[lineární diferenciální rovnice]]. Pokud jedna z uvedených podmínek není splněna, hovoříme o [[nelineární diferenciální rovnice\|nelineárních diferenciálních rovnicích]].
		+
		+	== Řešení rovnice ==
		+	Za ''řešení ([[integrál]]) diferenciální rovnice'' (v daném [[definiční obor\|oboru]]) považujeme každou funkci, která má příslušné derivace a vyhovuje dané diferenciální rovnici. Řešením (integrálem) soustavy diferenciálních rovnic je množina funkcí s derivacemi potřebného řádu, které vyhovují všem rovnicím dané soustavy.
		+
		+	;Řešení diferenciálních rovnic dělíme na
		+
		+	* '''obecné''' - Jako obecné řešení označujeme takové řešení diferenciální rovnice, které obsahuje libovolnou [[integrační konstanta\|integrační konstantu]]. Přiřadíme-li každé konstantě obecného řešení určitou číselnou hodnotu, získáme řešení partikulární.
		+	* '''partikulární (částečné)''' - Partikulární (částečné) řešení je řešení diferenciální rovnice, které získáme přiřazením určité číselné hodnoty každé integrační konstantě obecného řešení.
		+	* '''singulární (výjimečné)''' - Některá řešení nelze získat z obecného řešení. Taková řešení, která se vyskytují pouze u některých rovnic, popř. v některých bodech oboru, označujeme jako singulární nebo výjimečná.
		+
		+	Partikulární řešení můžeme v případě jednoduchých diferenciálních rovnic vypočítat analyticky. Nicméně ve velkém množství případů je analytické řešení příliš obtížné a diferenciální rovnice se řeší [[Numerická matematika\|numericky]].
		+
		+	== Příklad ==
		+	Stojí-li v místnosti sklenice s horkým čajem, ubývá z ní teplo rychlostí, která je [[Přímá úměrnost\|přímo úměrná]] rozdílu mezi teplotou čaje <math>T</math> a teplotou v místnosti <math>T_0</math> (kterou pro jednoduchost pokládejme za konstantní). Koeficient této úměrnosti značme <math>k</math>. Máme tedy diferenciální rovnici
		+
		+	::: <math>\frac{dT}{dt} = k(T_0-T)</math>
		+
		+	a chceme najít všechny funkce <math>T(t)</math> (závislost teploty na čase), které ji splňují.
		+
		+	Tato rovnice je tedy podle výše uvedené klasifikace ''obyčejná diferenciální rovnice 1. řádu''
		+
		+	=== Řešení příkladu ===
		+	<math>dT</math> lze chápat jako [[Diferenciál (matematika)\|diferenciál]], tedy funkci dvou proměnných <math>dT(t,dt) = dtT'(t)\,\!</math>. Zlomek <math>\frac{dT}{dt}\,\!</math> v tomto významu se rovná derivaci <math>T</math> podle <math>t</math> (proto se derivace takto značí). Díky tomu lze uvedenou rovnici upravit:
		+
		+	::: <math>dT = -k(T-T_0)dt \,\!</math>
		+
		+	::: <math>\frac{dT}{T-T_0} = -kdt \,\!</math>
		+
		+	Strany rovnice se rovnají, právě když se rovnají jejich [[Neurčitý integrál\|neurčité integrály]] (rozdíl obou [[Integrační konstanta\|integračních konstant]] označme <math>c\,\!</math>).
		+
		+	:::<math>\int\frac{1}{T-T_0}dT = c \,-\,\int kdt \,\!</math>
		+
		+	Vypočtením těchto integrálů obdržíme
		+
		+	::: <math>\ln \|T-T_0\| = c - kt \,\!</math>
		+
		+	Strany se rovnají, právě když se rovnají jejich exponenciály. Pro názornost předpokládejme <math>T>T_0</math>:
		+
		+	::: <math>e^{\ln(T-T_0)} = e^{c - kt} \,\!</math>
		+
		+	To lze upravit na
		+	::: <math> T = T_0 \,+\, e^c \,\, e^{- kt} \,\!</math>
		+
		+	Tato diferenciální rovnice má tedy nekonečně mnoho řešení, přičemž různé hodnoty ''c'' odpovídají různým funkcím ''T(t)'', které popisují chladnutí čaje s různou počáteční teplotou.
		+
		+	== Související články ==
		+	* [[Diferenciální počet]]
		+	* [[Integrální rovnice]]
		+
		+	== Externí odkazy ==
		+	* [http://user.mendelu.cz/marik/maw/index.php?form=ode MAW – matematické výpočty online] umožňuje online řešení diferenciálních rovnic, včetně zobrazení postupu (separovatelné DR, lineární DR prvního a druhého řádu).
		+
		+
		+	{{Commonscat}}{{Článek z Wikipedie}}
		+	[[Kategorie:Diferenciální rovnice\| ]]
	[[Kategorie:Diferenciální počet]]		[[Kategorie:Diferenciální počet]]
	[[Kategorie:Rovnice]]		[[Kategorie:Rovnice]]

Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-08T09:59:53Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 8. 5. 2014, 09:59

Sysop: + Výrazné vylepšení

2012-10-30T13:57:17Z

+ Výrazné vylepšení

Nová stránka