Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-07T11:47:21Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 7. 5. 2014, 11:47

Sysop: + Nový článek...a ihned s každou fotografií.....:-))

2012-05-01T01:46:13Z

+ Nový článek...a ihned s každou fotografií.....:-))

Nová stránka

[[Soubor:Wiener Staatsoper Schwanensee Szene Akt4.jpg|thumb|Fotografie z baletního představení ''[[Labutí jezero]]'' [[Petr Iljič Čajkovskij|Petra Iljiče Čajkovského]]]]
[[Soubor:KvapilovaOfelieMaloch.jpg|thumb|[[Karel Maloch]]: [[Hana Kvapilová]] jako Ofelie v ''[[Hamlet]]u'', asi 1898, fotografie pro ''Divadelní listy'']]
[[Soubor:Donetsk cinderella 07.jpg|thumb|Doněcké divadlo opery a divadla, ''Popelka'', foto: Andrej Butko]]
[[Soubor:Alena Antalová (Hello, Dolly!).jpg|thumb|[[Jef Kratochvil|Josef Kratochvil]]: [[Alena Antalová]]]]
'''Divadelní fotografie''' je samostatný a svébytný žánr [[reportážní fotografie|reportážní]] a [[výtvarná fotografie|výtvarné fotografie]].<ref name=theatre>http://www.theatre-heritage.cz/cs/divadelni-fotografie</ref> Jejím motivem jsou divadelní herci, scenérie, kulisy nebo rekvizity. Druhem divadelní fotografie jsou [[drama]], [[opera]], [[balet]], [[Loutkové divadlo|loutkohra]], [[kabaret]], [[varieté]] a [[Portrétní fotografie|výtvarné portréty]].

Divadelní fotografie se využívá k dokumentování a [[inzerce|inzerci]]. K divadelní fotografii patří zachycení uměleckého výrazu, provedení, pojetí tématu a také scénografie. Snímky divadelních scén a herců jsou využívány ve vitrínách, na divadelních programech, plakátech a v reklamě. Nejrozsáhlejší užití divadelní fotografie je v médiích, hlavně pro ilustraci, recenze a hodnocení inscenace.

== Historie ==
=== České země ===
Divadelní fotografie na českém území má dlouhou a silnou tradici. České divadlo zažívalo rozmach v 19. století, současně s prvními fotografiemi. Ve fotografických ateliérech v polovině 19. století byly k dispozici divadelní kostýmy jako převleky, které byly k dispozici zákazníkům. Samozřejmě i herci si pořizovali fotografie v kostýmech z her, ve kterých účinkovali. Tyto fotografie se stávaly nejen propagačním materiálem, ale během času od 70. let 19. století také vyhledávaným sběratelským artiklem. V divadle samotném se kvůli nedostatečnému osvětlení a komplikovanost pro tehdejší techniku nefotografovalo. Od konce sedmdesátých let začaly ateliéry používat [[Malované fotografické pozadí|malované pozadí]] a vytvářet iluzi divadelní kulisy. Důraz se kladl na oděv, rekvizity a pozadí snímku.<ref name=divadlo.cz/>

[[Emanuel Dítě]] starší pořídil na jaře roku [[1864]] unikátní soubor fotografií kostýmovaných postav z průvodu po Praze u příležitosti třístého výročí narození Williama Shakespeara. Dochovaly se fotografie dalších autorů, mezi nimi například: [[Moritz Ludwig Winter]], významný a úspěšný fotograf (měl filiálky i mimo Prahu), nebo [[Jan Adolf Brandeis]] - školený malíř portrétista - měl zákazníky mezi významnými osobnostmi, jejichž fotografické portréty mají svou výtvarnou hodnotu, [[Josef Langer]] nebo [[Fridrich Anděl]].<ref name=divadlo.cz/>

* [[Miroslav Hák]] (1911–1978) byl meziválečným českým fotografem, členem sdružení umělců ''[[Skupina 42|Skupiny 42]]'', postavou v dějinách české [[avantgarda|avantgardy]] a moderní fotografie.

Ve druhé polovině 20. století ji proslavili kromě jiných také [[Josef Koudelka]] nebo [[Jaroslav Krejčí]].<ref name=theatre/>

Obor divadelní fotografie se na [[FAMU]] vyučuje od roku 1975, kdy ji zavedl [[Ján Šmok]].<ref name=divadlo.cz>http://www.divadlo.cz/art/clanek.asp?id=15254</ref>
* [[Jaromír Svoboda]] (1917-1992) byl [[Češi|český]] [[zpěvák|pěvec]]-[[tenor]]ista a od roku [[1953]] divadelní fotograf. Nejdříve výlučně v rámci pražského [[Národní divadlo|Národního divadla]]. Celkově vytvořil desetitisíce fotografií dokumentujících [[české divadlo]] 2. poloviny [[20. století]], zúčastnil se více než 300 divadelních výstav v [[Československo|Československu]] i v zahraničí, kde poprvé vystavoval již roku [[1958]].
* [[František Krasl]] (1912-1998) působil jako divadelní fotograf v Ostravě.
* [[Karel Otto Hrubý]] (1916-1998) pracoval jako hudebník do roku [[1943]], po válce se stal fotoreportérem v ''[[Rovnost (noviny)|Rovnosti]]'', kameramanem dokumentárních a reklamních filmů, pak pracoval v redakci ''[[Květy (časopis)|Květů]]'' a jako divadelní fotograf.
* [[Karel Maloch]] (1858–1933) je autorem řady portrétů z divadelního prostředí, rovněž spolupracoval s redakcí čtrnáctideníku ''Divadelní listy'', který vydával [[Otto Faster]] v letech 1899–1904.
* [[Josef Koudelka]] od 60. let pracoval jako reportážní fotograf pro časopis „Divadlo“ a od roku 1965 do roku 1970 byl divadelním fotografem pro pražské [[Divadlo za Branou]].
* [[Stanislav Tůma]] (1950-2005) dokumentoval českou hudební scénu a divadlo v 70. letech 20. století.

* [[Jef Kratochvil|Josef Kratochvil]]

* [[Jaroslav Beneš (fotograf)|Jaroslav Beneš]]

* [[Petr Berounský]] (*1956)

* [[Tamara Černá]] (* ?) je fotografka, [[choreograf]]ka, [[tanečnice]] a [[balet]]ní mistr pocházející z [[Ostrava|Ostravy]], kde se od [[dětství]] věnovala [[Divadlo|divadlu]] a [[umění]] všeobecně. Nasnímala portréty mnoha významných osobností z oblasti divadelní kultury ([[dirigent]]y, pěvce, sólisty baletu) nejen českých, ale i významných zahraničních umělců. Podobně jako ve svých rolích, které tančila, tak i ve svých fotografiích inklinuje nenásilným způsobem k zobrazování lidských emocí a dramatických situací všedního dne člověka. Vemi často se přiklání k zobrazování krásy a lidskosti.

* [[Ivan Prokop]] (*1954)

<gallery>
File:Muži v offsidu MDMB.jpg|Martin Špelda: ''Muži v offsidu'', [[Městské divadlo Mladá Boleslav]]
File:Sen svatojánské noci MDMB.jpg|Petr Koubek: ''Sen svatojánské noci'', Městské divadlo Mladá Boleslav
File:Tamara Cerna divadelní foto.jpg|[[Tamara Černá]]: ''Divadelní fotografie''
</gallery>

=== Zahraničí ===
[[Soubor:Peel Group.jpg|thumb|[[Parsons Dance Company]], ''Peel'', 2006, foto: David Parsons]]

* [[Hugo Erfurth]] (1874-1948) byl divadelním fotografem, fotografoval také profesionály moderního tance pořízených v pohybu, jako jsou [[Grete Wiesenthal]]ová a její sestry, [[Clotilde von Derp]] nebo [[Mary Wigman]]<ref>http://www.flickr.com/photos/11303774@N08/5012050002/</ref>. Mezi jeho žáky patřili řecká fotografka [[Nelly (fotografka)|Nelly]] nebo Němec [[Charlotte Rudolf]].

; Švédsko
* [[Ferdinand Flodin]]

;Německo
* [[Rosemarie Clausen]] (1907–1990)
* [[Mara Eggert]] (* 1938)
* [[Otto Steinert]] (1915-1978) oficiální fotograf divadla v Saarbrückenu v letech 1948-1951
* [[Mara Eggert]] (*1938)
* [[Eva Kemlein]] (1909–2004) !
* [[Elli Marcus]] (1899–1977)
* [[Stefan Moses]] (* 1928)
* [[Abisag Tüllmann]] (1935–1996)
* [[Liselotte Strelow]] (1908-1981)
* [[Fritz Peyer]] (1919–2001)
* [[Gerd Mingram]] (1910-2001)
* [[Pamela Green]] (1929-2010)
* [[Ruth Wilhelmi]] (1904–1977)
* [[Gerdt Marian Siewert]] (1920-1992)
* [[Ingeborg Sello]] (1916-1982)
* [[Walter Boje]] (1905-1992)
* [[Thomas Schadt]] (* 1957)
* [[Michael Kupfermann]] (* 1954)
* [[Guido Mangold]] (* 1934)

;USA
* Napoleon Sarony (1821–1896) byl velmi oblíbený a plodný portrétní fotograf, nejvíce známý svými portréty hvězd z konce 19. století z prken amerického divadla.
* [[Lois Greenfield]] (* 1949) je známá zachycováním člověka v pohybu a využitím pohybu jako kompozičního prvku ve svém umění. Je srovnávána s [[Eadweard Muybridge|Eadweardem Muybridgem]] zkoumáním lidského pohybu a s [[Henri Cartier-Bresson|Henrim Cartier-Bressonem]] zachycením prchavé chvíle.<ref>Vernon McClish, [http://hallmark.edu/events/ Hallmark Institute of Photography], January 2008.</ref>

<gallery>
Image:Sarah Bernhardt as Cleopatra 1891.jpeg|Napoleon Sarony: [[Sarah Bernhardt]] jako Kleopatra, 1891
</gallery>

== Praxe ==
S příchodem digitálních technologií se začaly používat většinou digitální zrcadlovky, a vysoce světelné objektivy s proměnnou [[ohnisková vzdálenost|ohniskovou vzdáleností]], aby fotograf mohl v závislosti na ději reagovat na různé situace jevišti. Mnoho divadelních fotografů používá formát RAW, aby mohli v grafickém editoru dodatečně upravovat barevnou teplotu. Digitální fotografie také umožňuje rychlé a včasné zveřejnění fotografií v médiích.

=== Technika ===
Vzhledem k časové tísni na základě smluv fotografové nyní pracují pouze s digitálními fotoaparáty. Teprve pak je možné - stejně jako v mnoha jiných oblastech fotožurnalistiky poskytnout zákazníkům rychlé výsledky. Pro dosažení kvalitních výsledků pro tisk, je třeba pořizovat snímky ve vysokém rozlišení ať už digitálními nebo klasickými fotoaparáty. Vysokou kvalitu vyžadují zejména lesklé časopisy a velkoplošný tisk. Digitální fotoaparáty nabízejí zvýšit [[citlivost filmu|citlivost]], v případě klasického filmu stejného efektu může být dosaženo pouze s extrémní ztrátou kvality (zrno, šum).

Vzhledem k měnícímu se a často nevyhovujícímu osvětlení je dobré dbát na vysokou kvalitu optiky. Jsou nezbytné objektivy s vysokou [[světelnost]]í. [[Stabilizace obrazu|Stabilizátory obrazu]] nabízené některými výrobci umožňují pořídit ostřejší obrazy při fotografování z ruky s použitím delšího expozičního času (přidává dva až tři stupně EV). Protože se většina aktérů na jevišti pohybuje, jsou výhody stabilizátoru ke snížení [[Pohybová neostrost|pohybové neostrosti]] obvykle mnohem nižší, než se doufá.

Délka ohniskové vzdálenosti závisí na typu události. Pro větší festivaly se preferují [[teleobjektiv]]y, pokud není fotografovi dovoleno vstoupit na jeviště. Na představeních v menším měřítku (například v malých divadlech nebo v klubech), se může použít [[normální objektiv|normální]] nebo [[širokoúhlý objektiv]]. U kratší ohniskové vzdálenosti platí samozřejmě snížení riziko pohybové neostrosti s poklesem hladiny osvětlení. Ze zkušeností fotografů používající kinofilmový formát vyplývá, že aby se zabránilo rozmazání obrazu při fotografování z ruky musí být jmenovatel rychlosti závěrky v sekundách odpovídat nejméně ohniskové vzdálenosti objektivu v milimetrech. Například při fotografování „z ruky“ objektivem 50 mm by měl být čas závěrky kratší než 1/50 sekundy. Objektiv typu [[rybí oko]] s ohniskovou vzdáleností 8 mm umožňuje fotografovat bez obav ostré snímky s časem 1/10 sekundy.

Při vážných představeních je zvuk závěrky fotoaparátu často vnímán jako příliš hlasitý a mohl by rušit jak diváky, tak umělce. Preferovují se tak fotoaparáty bez [[Předsklopení zrcátka|zrcátka]]. Kromě toho se někdy používají [[zvukotěsné pouzdro|zvukotěsná pouzdra]]. Je-li to možné, fotografuje se během zkoušek.

[[Blesk (fotografie)|Blesky]] a [[stativ]]y fotografům práci během představení ztěžují. Blesky jsou ve většině případů zakázány, navíc by také zničily světelnou atmosféru na pódiu. Stativy (nebo [[monopod]]y) jsou obvykle překážkou na obtíž, organizátoři velkých akcí je obvykle netolerují jako potenciálně nebezpečné. Je proto potřeba pracovat s vysokou světelnou citlivostí.

=== Literatura ===
* Barbara Lesák: ''Von der Pose zum Ausdruck. Theaterphotographie 1900-1930'', 224 S., Brandstätter, 2003, ISBN 3-85498-243-7 (Geschichte der Theaterfotografie in Österreich)
* Claudia Balk: "Theaterfotografie. Eine Darstellung ihrer Geschichte anhand der Sammlung des Deutschen Theatermuseums", 231 S., Hirmer, München, 1989, ISBN 3-7774-5230-0
* [[Die deutsche Bühne]]: Die Zeitschrift erscheint monatlich im Friedrich Berlin Verlag, Berlin.
* [[Theater heute]]: Die Zeitschrift erscheint monatlich im Friedrich Berlin Verlag, Berlin.
* [[Theater der Zeit]]: Die Zeitschrift erscheint monatlich im Verlag Theater der Zeit, Berlin.
=== Související články ===
* [[Koncertní fotografie]] (hudební fotografie)
* [[Kompozice obrazu]]

== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==

{{commonscat|Theatre photography}}{{Fotografické styly}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Fotografické žánry]]
[[Kategorie:Divadelní fotografové]]
[[Kategorie:Divadlo]]

Divadelní fotografie - Historie editací

Ivan Drago: 1 revizi

Sysop: + Nový článek...a ihned s každou fotografií.....:-))