Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-07T11:13:23Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 7. 5. 2014, 11:13

Sysop: 1 revizi

2011-04-12T23:01:48Z

1 revizi

Nová stránka

'''Dluhopis''' ('''obligace''', z [[angličtina|angličtiny]] ''bond'') je [[dluh]]ový [[cenný papír]], který vyjadřuje závazek [[emitent]]a vůči [[věřitel]]i. Jedná se o zastupitelný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky, vyplacení stanovených [[výnos]]ů a povinnost emitenta splnit veškeré [[závazek|závazky]]. V [[Česká republika|České republice]] musí emitent podle [[zákon o dluhopisech|zákona o dluhopisech]] žádat [[Česká národní banka|Českou národní banku]] o povolení k emisi dluhopisů, v případě municipálních dluhopisů vydávaných samosprávnými celky musí dát souhlas [[Ministerstvo financí České Republiky|ministerstvo financí]].
Na rozdíl od [[depozitní certifikát|depozitního certifikátu]] dluhopisy využívají hlavně [[právnická osoba|právnické osoby]], vzhledem k jejich obvykle vyšším [[nominální hodnota|nominálním hodnotám]]. Ta podle zákona musí být minimálně 1 000 Kč, ale často bývá například 1 000 000 Kč.
== Rozdělení dluhopisů ==
Dluhopisy lze dělit podle několika kritérií, nejčastěji jsou dluhopisy děleny podle rizika, [[emitent]]a, doby splatnosti a podle způsobu [[úrok|úročení]]. Mimo tyto skupiny lze v literatuře najít celou řadu dalších dělení např. podle podoby.
=== Podle emitenta ===
Rozdělení na dluhopisy podle emitenta spočívá v dělení podle toho kdo a za jaké situace tyto dluhopisy vydal. Význam tohoto dělení spočívá v určení [[riziko|rizika]], podle důvěryhodnosti emitenta. Velké riziko sebou nese větší [[výnos]], ale je spojen s nízkou [[likvidita|likviditou]]. Samozřejmě i při tomto dělení je třeba zvažovat další faktory, neboť důvěryhodnost se může s [[čas]]em měnit.
* ''Státní dluhopisy'' – emitentem (vydavatelem) je stát, v případě České republiky se jedná o Ministerstvo financí ČR. Emisi zajišťuje Česká národní banka tzv. holandskou [[aukce|aukcí]]. ČNB se také stará o vyplácení úroků. Obecně platí, že státní dluhopisy mají nízkou míru rizika, proto jsou mezi [[investor]]y populární. Státy, které jsou vnímány jako rizikovější musí přilákat investory tím, že platí vyšší úrok kvůli rizikové přirážce. Získané peníze stát nejčastěji vkládá do [[infrastruktura|infrastruktury]] nebo ke snížení [[státní deficit|státního deficitu]].
* ''Komunální dluhopisy'' (''municipální'') – emitentem je územní [[samosprávný celek]]. V České republice je podmínkou emitování tohoto typu dluhopisu souhlas Ministerstva financí ČR. Takovéto dluhopisy jsou zajištěny buď [[daně]]mi což znamená, že úrok je splácen z vybraných daní, anebo konkrétním projektem, tedy kupón se vyplácí z určitých projektů jako je [[mýtné]] na [[dálnice|dálnici]] či poplatky ze sportovních akcí.
* ''Korporátní dluhopisy'' (''podnikové'') - jedná se o dluhopisy, jejichž emitentem je nějaká [[společnost]], cílem takové emise je získání kapitálu k nějaké činnosti od modernizace přes rozšíření až po odvrácení [[bankrot]]u. Korporátní dluhopisy mají různou míru rizikovosti od čehož se odvíjí velikost úroků.
* ''Bankovní dluhopisy'' - emitentem je peněžní ústav, tento typ dluhopisů je někdy považován za součást korporátních dluhopisů<ref>[http://www.finance.cz/kapitalovy-trh/informace/dluhopisy/emitenti/ Emitenti dluhopisů na Finance.cz]</ref> se specifickými právními i finančními možnostmi (např. [[banka]] může být distributor).
* ''Pokladniční poukázky'' - krátkodobé dluhopisy jejichž emitentem je [[stát]] anebo orgány a instituce [[veřejná správa|veřejné správy]], popř. bankovní domy <ref>[http://www.penize.cz/16910-obligace-pokladnicni-poukazky-strips-nekousou Článek na peníze.cz]</ref>. Tento typ dluhopisů slouží ke krátkodobému pokrytí přechodného nedostatku peněz.<ref>[http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/pokladnicni-poukazky Slovník cizích slov]</ref> Pokladniční poukázky jsou nejméně rizikovým dluhopisem, čemuž odpovídá nízká úroková míra.
=== Podle doby splatnosti ===
Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje úspěšnost emise je [[splatnost|doba splatnosti]]. Obecně platí, že čím dříve je dluhopis splatný, tím menší je riziko a tedy nižší úrok. Toto tvrzení platí pouze u srovnatelných typů emitentů a dluhopisů. Obecně lze uvažovat dluhopisy:
* ''Krátkodobé dluhopisy'' – doba splatnosti je do jednoho roku<ref>[http://www.sagit.cz/pages/delfinheslatxt.asp?cd=149&typ=r&refresh=yes&levelid=/H/KRATKOD.HTM Vymezení pojmu na Sagit.cz]</ref>. Mezi ně patří například státní [[pokladniční poukázky]] (vydává stát), [[komerční papíry]] (emitují podniky, nejběžnější doba splatnosti je 45 dní) či [[depozitní certifikáty]] (používají peněžní domy).
* ''Střednědobé dluhopisy'' – doba splatnosti je od jednoho [[rok]]u do deseti let,
* ''Dlouhodobé dluhopisy'' – doba splatnosti dluhopisu je nad deset let.
=== Podle úroků ===
Dalším typickým dělením dluhopisů je dělení podle způsobu jak je nastaven přínos majiteli dluhopisu. Tento způsob bývá malými investory velmi často považován za prioritní, pro velké investory má menší váhu, neboť není spojen s [[likvidita|likviditou]].
* ''Dluhopisy s pevný kupónem'' (''zúročením'') – kupón sjednaný při emisi se nemění po celou dobu životnosti dluhopisu. Výhodou je, že lze snadno spočítat [[zisk]], nevýhodou je jejich [[rentabilita|nerentabilnost]] při výkyvech [[ekonomika|ekonomiky]]. U velkých emitentů ([[USA]]) to může způsobit zájem např. na [[inflace|inflaci]], kdy dochází k jejímu vývozu, především do [[rozvojové země|rozvojových zemí]].
* ''Dluhopisy s proměnlivým variabilním kupónem'' (''proměnlivým zúročením'') – poprvé byly emitovány v 70. letech [[20. století]] a jejich kupón je závislý na referenční sazbě, často jde o mezibankovní sazbu typu [[PRIBOR]], [[LIBOR]], [[EURIBOR]]. K referenční sazbě je přičítána přirážka v určité výši kompenzující vyšší [[riziko]] ve srovnání s mezibankovním [[Trh (ekonomie)|trhem]].
* ''dluhopisy s nulovým zúročením'' (''kupónem'') – během životnosti těchto dluhopisů nejsou vypláceny žádné kupónové platby. Výnosu dosahují věřitelé tím, že cenný papír nakupují s [[diskont]]em, tedy pod nominální hodnotou, kterou musí dlužník splácet.
* ''Indexované dluhopisy'' – instrumenty, jejichž kupónové platby jsou vázány na vývoj [[index mezd|indexů mezd]], [[index cen|cen]], [[index zlata|zlata]], ropy či jiných komodit. Známé jsou americké státní dluhopisy ''TIPS'' (''[[Treasury Inflation-Protected Securities]]''). Jejich kupón je fixní, ale modifikovaný podle aktuálního růstu [[cenová hladina|cenové hladiny]]. Zajímavostí je že, při první emisi v roce [[1997]] se nazývali ''Treasury Inflation-Targeted Securities'', ale po protestech náboženských organizací z důvodu nevhodnému [[akronym]]u byly přejmenovány na TIPS.
Existují i další typy dluhopisů, které se obecně vyznačují tím, že finanční inovace jich vytvořila mnoho druhů na rozdíl od [[akcie|akcií]], které jsou již století stejné.
* konvertibilní dluhopisy – kromě klasických práv je s tímto dluhopisem spojeno i právo na výměnu (konverzi) tohoto instrumentu na akcii v době splatnosti. Vzhledem k této možnosti se v průběhu životnosti dluhopisu chová jinak i jeho vnitřní hodnota/cena.
* prioritní dluhopisy – prioritní dluhopis dává majiteli právo na přednostní úpis akcií dané společnost.
* podřízené dluhopisy – tento zvláštní typ dluhopisu představuje jistou nevýhodu, pokud emitent zkrachuje. Pohledávky za tímto typem dluhopisů jsou uspokojeny až jako poslední.
* svlečené dluhopisy – vznikají z klasického dluhopisu, který je rozdělen na dvě části. Na příjem v podobě kupónu je vydáván anuitní dluhopis a na jistinu pak diskontovaný dluhopis (s nulovým kupónem).
* vypověditelné dluhopisy – dluhopis je možné za určitých podmínek předčasně splatit či naopak požadovat jeho předčasné splacení
* perpetuitní dluhopisy – takové nemají stanovené datum splatnosti
* naturální dluhopisy – jsou ne často používaným typem dluhopisu, jehož kupónové platby probíhají v určité komoditě, nebo jde o oprávnění k výhodné koupi
* dluhopisy s odloženou platbou – tyto dluhopisy během prvních let nenesou žádný kupón
== Obchodování ==
Dluhopisy se převážně obchodují na mimoburzovním trhu, kde si jednotlivé strany obchodu přímo mezi sebou sjednávají podmínky obchodu. Mimoburzovní obchodování s sebou přináší určitou netransparentnost, jelikož [[kontrakt]]y nejsou standardizované a nikde se uskutečněné obchody nezobrazují.
== Názvy některých dluhopisů ==
Americké krátkodobé dluhopisy se splatností do jednoho roku se nazývají ''[[T-Bills]]'' – obvykle se vydávají na jeden, tři či šest měsíců. Nominální hodnota je 1000 [[dolar]]ů. Patří mezi nejlikvidnější, tedy nejobchodovanější instrumenty na světě. ''[[Treasury Notes]]'' se jmenují dluhopisy, které mají splatnost od jednoho roku do deseti let. Ještě delší splatnost mají ''[[T-Bonds]]''.
V [[evropa|Evropě]] je často možné zaslechnout výrazy „''bund''“ a „''gilt''“. „[[Bund]]y“ jsou německé dluhopisy, ten nejdůležitější má splatnost deset let a vzhledem k ekonomické síle a kreditibilitě [[německo|Německa]] slouží jako srovnávací hladina pro ostatní evropské dluhopisy, co se úrokového výnosu týče. „[[Gilt]]y“ představují původně dluhopisy vydávané [[Bank of England]], anglickou centrální bankou. Název získaly kvůli pozlacenému okraji, který tyto dluhopisy měly. „Gilty“ jsou obecně dluhopisy [[Spojené království|Velké Británie]], [[Irsko|Irska]] či [[Jižní Afrika|Jižní Afriky]], pokud ovšem někdo mluví o „giltech“ bez bližší specifikace, má na mysli britské dluhopisy.
== Cena dluhopisu ==
Dluhopis jsou cenné papíry, které nesou s určitou pravidelnou periodou kupón, který je většinou stanovený jako procentní poměr k nominální hodnotě dluhopisu. Z toho vyplývá hlavní riziko tohoto instrumentu. Pokud se změní úrokové sazby, změní se i cena, za kterou lze prodat či nakoupit tento cenný papír. Cena se vypočítává diskontováním budoucích toků na současnou hodnotu. Vnímání úrokových měr, kterými se cena diskontuje, ovlivňuje právě riziko. U dluhopisů se jedná především o úrokové riziko. Cenu jako i jiné finanční instrumenty ovlivňuje kromě rizika i likvidita.
== Likvidita dluhopisů ==
Činitelem, který ovlivňuje tržní cenu dluhopisů (odkaz), je nízká likvidita, která se může projevit například vyšším rozpětím mezi nákupní a prodejní cenou. Například pokud by si investor koupil české státní dluhopisy, především se mu mohou vyplatit, pokud je bude držet do splatnosti, kdy tomuto riziku není vystaven. Likvidita českých státních dluhopisů oproti německým či americkým je velmi nízká.
== Dluhopisy v zahraničí ==
V různých zemích se obsah pojmu ''dluhopis'' může měnit. Např. ve [[Spojené království|Velké Británii]] může být dluhopis zajištěn [[zátavní právo|zástavním právem]] na nějaký majetek dlužníka na rozdíl od [[Spojené státy americké|USA]].<ref>http://www.businessdictionary.com/definition/debenture.html</ref>

=== Související články ===
* [[Hypoteční zástavní list]]
* [[Úrokové riziko]]
* [[Výnos]]
* [[Riziko]]
* [[Výnosová křivka]]
* [[Podílový fond]]
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://akcie.penize.cz/15921-kurz-v-dluhopisy/ Akcie.penize.cz: Kurz-dluhopisy]
* [http://www.penize.cz/51575-statni-dluhopisy-bezpecna-ale-skryta-investice Penize.cz: Státní dluhopisy]
* [http://www.finance.cz/kapitalovy-trh/informace/dluhopisy/ Finance.cz: Dluhopisy]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Cenné papíry]]
[[Kategorie:Úvěry]]

Dluhopis - Historie editací

Ivan Drago: 1 revizi

Sysop: 1 revizi