Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-07T11:03:47Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 7. 5. 2014, 11:03

Sysop: Nahrazení textu

2011-03-30T22:41:24Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox světové dědictví
| Název=Dobšinská ledová jeskyně
| Obrázek=Dobsinska ladova cave.jpg
| Popiska=
| Smluvní stát=Slovensko
| Typ=přírodní dědictví
| Kritérium=viii
| ID=725-858
| Oblast=
| Rok=1995
| Změna=
| V ohrožení=
| Poznámky=
}}
'''Dobšinská ledová jeskyně''' ([[slovenština|slovensky]] ''Dobšinská ľadová jaskyňa'', [[maďarština|maďarsky]] ''Dobsinai-jégbarlang'') je největší zaledněná [[jeskyně]] na [[Slovensko|Slovensku]].

Nachází se v [[Stratenská hornatina|Stratenské hornatině]], na severním svahu [[vápenec|vápencového]] vrchu Duča, nedaleko hornického městečka [[Dobšiná]] v Národním parku [[Slovenský ráj]].

Vchod do jeskyně, který leží ve výšce 970 m n. m. přibližně 130 m nad hladinou řeky [[Hnilec|Hnilce]], byl známý odjakživa jako „Studená díra“. Do spodních částí jeskyně poprvé pronikl královský báňský rada Eugen Ruffínyi se svými přáteli G. Langem a A. Megou [[15. červen|15. června]] 1870. Veřejnosti byla jeskyně zpřístupněná už rok po jejím objevu a roku 1887 byla jako první jeskyně v Evropě elektricky osvětlena (první elektricky osvětlenou jeskyní v Česku byly o několik let později [[Sloupsko-šošůvské jeskyně]]).

Z celkové délky jeskyně 1388 m je veřejnosti zpřístupněný okruh dlouhý 475 m.

Podzemní prostory vznikly mechanickou a chemickou činností vod Hnilce ve světlých vápencích středního triasu (wettersteinské vápence), které leží, tak jako v celém Slovenském ráji, na nepropustných spodnotriasových břidlicích. Výskyt říčních štěrků splavených Hnilcem z Kráľové hole, jako i zachovalé oválné tvary chodeb v krápníkových částech svědčí o tom, že vznikla erozí podzemního toku řeky ve dvou vývojových úrovních s relativním výškovým rozdílem 50 m. Vlastní jeskynní prostor vznikl korozivní činností prosakující vody a jeskyně má v základních znacích normální krasový charakter. Řeka Hnilec svojí erozivní činností, často za pomoci unášených oblázků patřících až ke komplexu [[Kráľova hoľa|Kráľové hole]] v [[Nízké Tatry|Nízkých Tatrách]], promodelovala podzemní prostory a částečně utvořila příznivé předpoklady pro propadávání stropů a řícení skal. Tyto děje vytvořily i vlastní prostor jeskyně s osobitým mikroklimatickým režimem.

Dnešní prostory Dobšinské ledové jeskyně byly původně spojené se [[Stratenská jeskyně|Stratenskou jeskyní]]. Osamostatnily se až po zřícení jeskynního stropu, kdy je zával suti oddělil od ostatních častí systému a částečně uzavřel cirkulaci vzduchu. Jeskyně tak získala tvar kapsové dutiny široké 180 m a hluboké 70 m s jediným otvorem na povrch, co bylo příčinou vzniku osobitých mikroklimatických poměrů a jejího zalednění. V zimním období otvorem vnikal do jeskyně z vnějšku studený vzduch, který zchladil její ovzduší i stěny pod 0 °C. Prosakující voda mrzla a vytvářela ledové [[stalaktit]]y, [[stalagmit]]y, [[ledopád]]y a podlahový led. Tloušťka podlahového ledu dosahuje 25 m, plocha okolo 11 200 m2 a objem se odhaduje na 145 000 m3 ledu. Led je zřetelně vrstevnatý, s tloušťkou vrstviček přibližně 3–5 mm. Průměrná roční teplota jeskyně (Velké síně) je -1 °C, relativní vlhkost 96-99%. Kromě podlahového ledu jsou pozoruhodné mohutné ledové sloupy a ledopády ve Velké síni (Niagara), ledové záclony, Velká opona a Varhany v Přízemí.

Zaledněné jsou jen vstupní části jeskyně, kam má přístup prochlazený vnější vzduch. Zadní a spodní prostory jsou bez ledu se zvětralými krápníkovými útvary. Vstupní prostor představuje 180 m širokou podzemní dutinu, klesající od vchodu 30–40 ° na jihovýchod do hloubky 70 m. Nahromaděný led v ní vytvořil několik samostatných částí, jako Malou síň, Velkou síň, Zřícený dóm, Ruffínyiho koridor a Přízemí s ledopádem. Největší prostor jeskyně tvoří Velká síň elipsovitého tvaru, která je dlouhá 72 m, široká v středu 42 m a vysoká 7 až 10 m. Největší ledový sloup zvaný Studna měří 9 m.

Dobšinská ledová jeskyně je typem staticko-dynamické jeskyně. Vysokou polohou vchodu a kapsovitým charakterem vzniká specifická cirkulace vzduchu: v zimním období vniká studený vzduch z povrchu do podzemí a jako těžší vytlačuje lehčí teplejší vzduch a zároveň ochlazuje stěny jeskyně. V zimním období klesá teplota až na mínus 5 °C. Oteplení nastává jen v letním období, kdy prostory mezi propadáním vrchu Duča a vchodem do jeskyně proudí teplejší vzduch. Tak nastává částečná cirkulace vzduchu, a proto není možné mluvit o čistě statickém typu jeskyně, ale o typu staticko-dynamickém.

Optimální podmínky pro tvorbu ledové výzdoby jsou v jarním období, kdy povrchová voda prochází puklinami, které v prostorách jeskyně namrzají v podobě rozmanitých tvarů. Místy se vlivem sublimace vytváří i povlak jinovatky, což dodává podzemním prostorám specifickou krásu.

== Význam ==
Patří mezi nejkrásnější a co do množství ledové výzdoby nejbohatší ledové jeskyně na světě. O její velké slávě v minulosti nás mohou přesvědčit i jména jejích návštěvníků, jako polární badatel a nositel [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] [[Fridtjof Nansen]], stavitel [[Suezský průplav|Suezského průplavu]] [[Ferdinand Lesseps]], maďarský spisovatel [[Mór Jókai]] a či slovenský spisovatel [[Pavol Országh Hviezdoslav]].

V roce 1890 se ve Velké síni konal koncert na počest Karla Ludvíka Habsburského. Známé bylo i letní bruslení v jeskyni, které se poprvé uskutečnilo v roce 1893. V roce [[1947]] J. Mišelnický objevil Kaplovou síň, J. Ogurčák Severní chodbu a L. Šimkovič Bílou síň. V letech 1953–54 byla provedena generální oprava prohlídkové trasy, elektrického osvětlení a ochranářská opatření po objevení nezaledněných částí.

Existence ledové výzdoby v podzemních prostorách patří mezi zřídkavé krásy přírody, což vyžaduje specifické přírodní podmínky. Chráněný přírodní výtvor Dobšinská ledová jeskyně je situovaný v mimořádně hodnotném přírodním území státní přírodní rezervace Dolina Stratená ledová jeskyně (1964, 673,20 ha), kde je kromě tohoto unikátu mnoho dalších hodnotných jevů neživé a živé přírody. Zvláštní ochranou v rámci CHPV se má zdůraznit specifikum ochrany podmínek ledové výzdoby největší slovenské ledové jeskyně.

Kromě této jeskyně je ledová výzdoba známá i z jiných jeskyní i když v menším rozsahu. Tou je [[Demänovská ledová jeskyně]], patřící do [[Demänovské jeskyně|Demänovských jeskyní]], [[Silická lednice]] v Národním parku [[Slovenský kras]] a některé příklady sezónní ledové výplně na Dreveníku a Pohanském hradě.

== Fauna ==
V nezaledněných částech jeskyně byly pozorované tyto druhy [[Netopýři|netopýrů]]: [[netopýr velký]] (Myotis myotis), [[netopýr vousatý]] (Myotis mystacinus), [[netopýr východní]] (Myotis blythi), [[netopýr ušatý]] (Plecotus auritus) a [[netopýr severní]] (Eptesicus nilssoni).

== Externí odkazy ==
* [http://whc.unesco.org/en/list/725 Caves of Aggtelek Karst and Slovak Karst (UNESCO, anglicky)]
* [http://www.slovenskyraj.sk/strediska/dljaskyna/dljaskyna.html Stránka jeskyně na www.slovenskyraj.sk]
* [http://www.ssj.sk/jaskyne/spristupnene/dobsinska-ladova/ Stránky Slovenské správy jeskyní]
* [http://www.sevcik.sk/gdlj.php Fotografie z Dobšinskej ľadovej jaskyne]

{{commonscat|Dobšinská ľadová jaskyňa}}{{Světové dědictví - Slovensko}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Světové dědictví (Slovensko)]]
[[Kategorie:Krasové jeskyně]]
[[Kategorie:Ledové jeskyně]]
[[Kategorie:Jeskyně na Slovensku]]
[[Kategorie:Slovenský ráj]]

Dobšinská ledová jeskyně - Historie editací

Ivan Drago: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu