http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Dodate%C4%8Dn%C3%A9_projedn%C3%A1n%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD 2026-05-02T11:34:03Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Dodate%C4%8Dn%C3%A9_projedn%C3%A1n%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&diff=2379887&oldid=prev 2021-08-25T10:58:25Z

<p>+ NEW</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{neověřeno}}<br /> Tzv. '''dodatečné projednání dědictví''' je neoficiální, ale v právní praxi stále užívané označení pro [[pozůstalostní řízení]], jehož předmětem je [[majetek]] objevený až po [[právní moc|pravomocném]] skončení původního řízení o pozůstalosti po dotyčném [[zůstavitel]]i, popřípadě předchozího dodatečného projednání [[pozůstalost|dědictví]]. V současném [[právní řád České republiky|českém právním řádu]] je dodatečné projednání dědictví upraveno v ustanovení § 192 a § 193 [[Zákon o zvláštních řízeních soudních|zákona o zvláštních řízeních soudních]].<br /> <br /> Řízení o dodatečném projednání dědictví se zahajuje v případě, že se objeví nějaký nový majetek (tj. nějaké [[subjektivní právo|právo]], o němž se v předchozích dědických řízeních nevědělo), popřípadě i [[dluh]]; objeví-li se pouze dluh zůstavitele, řízení se neprovede. Z kvantitativního hlediska představují dodatečná projednání dědictví řádově pětinu dědických věcí projednávaných [[soudy v Česku|českými soudy]] (tj. na čtyři dědická řízení zahájená na základě oznámení o [[smrt|úmrtí]] připadá přibližně jedno dodatečné projednání dědictví).{{Doplňte zdroj}} Předmětem dodatečného projednání dědictví jsou nejčastěji [[nemovitá věc|nemovitosti]] (většinou [[zemědělská půda|zemědělské pozemky]], které byly před rokem 1989 užívány [[jednotné zemědělské družstvo|zemědělskými družstvy]] nebo podobnými subjekty), ale také [[cenný papír|cenné papíry]], vkladní knížky, obchodní podíly, přeplatky na [[daň|dani]] apod.<br /> <br /> V praxi se vyskytují dva druhy dodatečného projednání dědictví:<br /> * Pokud se v původním dědickém řízení (resp. v některém z předchozích dědických řízeních) zjišťovalo, kdo je [[dědic]]em po zůstaviteli, potvrdí se nabytí nově objeveného majetku jedinému dědici (nebo [[stát]]u, jde-li o [[odúmrť]]) anebo se o nově objeveném majetku uzavře [[dědická dohoda]], je-li více dědiců (popřípadě se potvrdí nabytí dědictví dědicům podle jejich dědických podílů, nedojde-li k uzavření dědické dohody).<br /> * Pokud však bylo původní řízení o dědictví (resp. všechna předchozí dědická řízení) zastaveno, takže se okruh dědiců nezjišťoval, musí být nejprve zjištěno, kdo je dědicem po zůstaviteli. Teprve poté, co bude zjištěn okruh dědiců (tj. po jejich neodmítnutí dědictví), může být nabytí nově objeveného majetku potvrzeno jedinému dědici (nebo státu, jde-li o odúmrť) anebo uzavřena dědická dohoda (popřípadě potvrzeno nabytí dědictví dědicům podle jejich dědických podílů, nedojde-li k uzavření dědické dohody). K případnému majetku vydanému v původním dědickém řízení (resp. v předchozích dědických řízeních) vypraviteli [[pohřeb|pohřbu]] se přitom nepřihlíží.<br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> <br /> {{Dědické právo}}{{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Dědické právo]]</div>

Sysop