Dolní Jiřetín - Historie editací

Sysop: ++

2020-01-22T09:38:53Z

← Starší verze		Verze z 22. 1. 2020, 09:38
Řádka 17:		Řádka 17:
	\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|label=Dolní Jiřetín\| position=right \|lat_deg=50 \|lat_min=33 \|lat_sec=37 \|lon_deg=13 \|lon_min=34 \|lon_sec=35\|float=center \| caption= }}		\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|label=Dolní Jiřetín\| position=right \|lat_deg=50 \|lat_min=33 \|lat_sec=37 \|lon_deg=13 \|lon_min=34 \|lon_sec=35\|float=center \| caption= }}
	\| web =		\| web =
-	}}	+	}}'''Dolní Jiřetín''' ([[němčina\|německy]] ''Niedergeorgenthal'') je název zaniklé obce v [[okres Most\|okrese Most]] v [[Ústecký kraj\|Ústeckém kraji]]. Nacházela se 6 km severozápadním směrem od bývalého města [[Most (město)\|Mostu]] v nadmořské výšce 235 metrů s katastrální výměrou 776 [[hektar\|ha]]. K horní části Dolního Jiřetína přiléhala jeho osada [[Čtrnáct Dvorců]] a vytvářely souvislý pás osídlení podél Jiřetínského potoka až k dnešnímu [[Horní Jiřetín\|Hornímu Jiřetínu]]. Obec byla zlikvidována v letech [[1980]]–[[1983]].
-	'''Dolní Jiřetín''' ([[němčina\|německy]] ''Niedergeorgenthal'') je název zaniklé obce v [[okres Most\|okrese Most]] v [[Ústecký kraj\|Ústeckém kraji]]. Nacházela se 6 km severozápadním směrem od bývalého města [[Most (město)\|Mostu]] v nadmořské výšce 235 metrů s katastrální výměrou 776 [[hektar\|ha]]. K horní části Dolního Jiřetína přiléhala jeho osada [[Čtrnáct Dvorců]] a vytvářely souvislý pás osídlení podél Jiřetínského potoka až k dnešnímu [[Horní Jiřetín\|Hornímu Jiřetínu]]. Obec byla zlikvidována v letech [[1980]]-[[1983]].	+
	== Historie ==		== Historie ==
	Nejstarším písemným dokladem o existenci Jiřetína je listina z roku 1263, kde se však ještě nerozlišuje Dolní a Horní Jiřetín. Tehdejší majitel jménem Protiva upravil jiřetínským obyvatelům vrchnostenské dávky. Další zpráva o obci pochází z roku 1273, kdy král Přemysl Otakar II. udělil mosteckým měšťanům [[mílové právo]], ze kterého vyčlenil [[Kopisty]], [[Komořany (Most)\|Komořany]] a Jiřetín, kde se směl prodávat chléb, maso a pivo zakoupené v Mostě. Přes Jiřetín vedla ve středověku obchodní cesta z [[Chomutov]]a a [[Ervěnice\|Ervěnic]] do [[Sasko\|Saska]].		Nejstarším písemným dokladem o existenci Jiřetína je listina z roku 1263, kde se však ještě nerozlišuje Dolní a Horní Jiřetín. Tehdejší majitel jménem Protiva upravil jiřetínským obyvatelům vrchnostenské dávky. Další zpráva o obci pochází z roku 1273, kdy král Přemysl Otakar II. udělil mosteckým měšťanům [[mílové právo]], ze kterého vyčlenil [[Kopisty]], [[Komořany (Most)\|Komořany]] a Jiřetín, kde se směl prodávat chléb, maso a pivo zakoupené v Mostě. Přes Jiřetín vedla ve středověku obchodní cesta z [[Chomutov]]a a [[Ervěnice\|Ervěnic]] do [[Sasko\|Saska]].
-	Ze 14. století pocházejí první písemné zmínky o tvrzi v Jiřetíně, na které jsou zaznamenáni v roce 1354 Keruňk z Lomu, roku 1394 Petr z Gablence a 1399 Kašpar z Gablence. V roce 1409 je zmiňována jako držitelka Anna z Koldic a Jiřetín spadal k [[Bílina (okres Teplice)\|bílinskému]] panství tohoto šlechtického rodu. Za držby pánů z Koldic obdržel Jiřetín několik výsad. V roce 1473 byli obyvatelé svými majiteli osvobozeni od ~~[[robota\|~~roboty]] a v roce 1485 obdrželi od krále ~~[[Vladislav II.\|~~Vladislava II.]] právo vařit pivo.	+
		+	Ze 14. století pocházejí první písemné zmínky o tvrzi v Jiřetíně, na které jsou zaznamenáni v roce 1354 Keruňk z Lomu, roku 1394 Petr z Gablence a 1399 Kašpar z Gablence. V roce 1409 je zmiňována jako držitelka Anna z Koldic a Jiřetín spadal k [[Bílina (okres Teplice)\|bílinskému]] panství tohoto šlechtického rodu. Za držby pánů z Koldic obdržel Jiřetín několik výsad. V roce 1473 byli obyvatelé svými majiteli osvobozeni od roboty a v roce 1485 obdrželi od krále Vladislava II. právo vařit pivo.
	Fara v Dolním Jiřetíně se poprvé připomíná již k roku 1352. V roce 1409 Anna z Koldic oddělila horní část Jiřetína a založila zde novou farnost. Tak začal postupný proces oddělování obou vesnic, který byl dokončen kolem roku 1459. V roce 1492 poslední majitel z rodu Koldiců, Těma zastavil oba Jiřetíny Václavovi Vlčkovi z Čenova. Dolní Jiřetín je zde zmiňován jako městečko, zatímco Horní Jiřetín zůstal vsí až do roku [[1914]], kdy byl povýšen na město.		Fara v Dolním Jiřetíně se poprvé připomíná již k roku 1352. V roce 1409 Anna z Koldic oddělila horní část Jiřetína a založila zde novou farnost. Tak začal postupný proces oddělování obou vesnic, který byl dokončen kolem roku 1459. V roce 1492 poslední majitel z rodu Koldiců, Těma zastavil oba Jiřetíny Václavovi Vlčkovi z Čenova. Dolní Jiřetín je zde zmiňován jako městečko, zatímco Horní Jiřetín zůstal vsí až do roku [[1914]], kdy byl povýšen na město.
		+
	V 16. století se vystřídalo několik majitelů Dolního Jiřetína. Jáchym z Malcánu a po něm páni z Veitmile. Šebestián z Veitmile se uvádí ještě v roce 1549 jako držitel zdejší tvrze. Kolem roku 1562 koupil ves Václav Popel z Lobkovic a ten přikoupil ještě část vsi, která patřila Zdeňkovi Želenskému ze Sebuzína. V této době se rovněž z Dolního Jiřetína vyčlenila osada Čtrnáct Dvorců. V roce 1583 zdědil Dolní Jiřetín i s tvrzí Jan Václav z Lobkovic. Když přikoupil statek [[Horní Litvínov]], kam přenesl své sídlo, náležel Dolní Jiřetín k hornolitvínovskému panství. V roce 1642 přešel Dolní Jiřetín do majetku [[Valdštejnové\|Valdštejnů]] a součástí jejich panství [[Duchcov]]-Horní Litvínov zůstal až do roku 1848.		V 16. století se vystřídalo několik majitelů Dolního Jiřetína. Jáchym z Malcánu a po něm páni z Veitmile. Šebestián z Veitmile se uvádí ještě v roce 1549 jako držitel zdejší tvrze. Kolem roku 1562 koupil ves Václav Popel z Lobkovic a ten přikoupil ještě část vsi, která patřila Zdeňkovi Želenskému ze Sebuzína. V této době se rovněž z Dolního Jiřetína vyčlenila osada Čtrnáct Dvorců. V roce 1583 zdědil Dolní Jiřetín i s tvrzí Jan Václav z Lobkovic. Když přikoupil statek [[Horní Litvínov]], kam přenesl své sídlo, náležel Dolní Jiřetín k hornolitvínovskému panství. V roce 1642 přešel Dolní Jiřetín do majetku [[Valdštejnové\|Valdštejnů]] a součástí jejich panství [[Duchcov]]-Horní Litvínov zůstal až do roku 1848.
-	Dne 31. srpna 1571 obdržel Dolní Jiřetín od císaře ~~[[Maxmilián II. Habsburský\|~~Maxmiliána II.]] městský znak a pečeť s právem pečetit zeleným voskem a právo na konání výročních trhů. Toto privilegium v následujících staletích potvrdili a rozšířili o další trhy císař Leopold I. (1682) a Josef II. (1785).	+	Dne 31. srpna 1571 obdržel Dolní Jiřetín od císaře Maxmiliána II. Habsburského městský znak a pečeť s právem pečetit zeleným voskem a právo na konání výročních trhů. Toto privilegium v následujících staletích potvrdili a rozšířili o další trhy císař Leopold I. (1682) a Josef II. (1785).
		+
	V 17. století prošlo městečko obdobím úpadku. V roce 1621 jej postihl rozsáhlý požár. Nepříznivě zasáhla do osudů Dolního Jiřetína také třicetiletá válka a po ní roku 1680 morová epidemie. V témže roce vyhořel [[poplužní dvůr]]. Městečko ztratilo většinu předchozích privilegií, včetně práva vařit pivo. Teprve v 18. století Dolnímu Jiřetínu císařové [[Josef I. Habsburský]] a Karel VI. vrátili jeho ztracené svobody.		V 17. století prošlo městečko obdobím úpadku. V roce 1621 jej postihl rozsáhlý požár. Nepříznivě zasáhla do osudů Dolního Jiřetína také třicetiletá válka a po ní roku 1680 morová epidemie. V témže roce vyhořel [[poplužní dvůr]]. Městečko ztratilo většinu předchozích privilegií, včetně práva vařit pivo. Teprve v 18. století Dolnímu Jiřetínu císařové [[Josef I. Habsburský]] a Karel VI. vrátili jeho ztracené svobody.
	Obyvatelé se živili především zemědělstvím a rybolovem. Už na počátku 16. století existovaly jižně od městečka rybí sádky. Vedle nich zde byl ještě velký ''Starý rybník''. Během 18. století se zde rozšířilo tkalcovství a punčochářství. Příslušníci všech zdejších řemesel byli členy cechů v Horním Litvínově, který byl střediskem panství. Na počátku 19. století však tato řemesla zaznamenala úpadek následkem zavedení vysokých exportních cel a tedy omezení vývozních možností. Obyvatelstvo se proto vrátilo k převážně zemědělskému způsobu obživy, především pak pěstování zeleniny, neboť to bylo umožněno postupným vysoušením [[Komořanské jezero\|Komořanského jezera]].		Obyvatelé se živili především zemědělstvím a rybolovem. Už na počátku 16. století existovaly jižně od městečka rybí sádky. Vedle nich zde byl ještě velký ''Starý rybník''. Během 18. století se zde rozšířilo tkalcovství a punčochářství. Příslušníci všech zdejších řemesel byli členy cechů v Horním Litvínově, který byl střediskem panství. Na počátku 19. století však tato řemesla zaznamenala úpadek následkem zavedení vysokých exportních cel a tedy omezení vývozních možností. Obyvatelstvo se proto vrátilo k převážně zemědělskému způsobu obživy, především pak pěstování zeleniny, neboť to bylo umožněno postupným vysoušením [[Komořanské jezero\|Komořanského jezera]].
Řádka 100:		Řádka 103:
	Katastrální území bylo připojeno k Hornímu Jiřetínu		Katastrální území bylo připojeno k Hornímu Jiřetínu

-	~~== Reference ==~~
-	~~<references />~~
	=== Literatura ===		=== Literatura ===
	* J. Sýkorová, Zmizelé domovy, Most 2000, s. 14-15		* J. Sýkorová, Zmizelé domovy, Most 2000, s. 14-15
	* L. Kocourek, Historický vývoj Dolního Jiřetína, Most 1982		* L. Kocourek, Historický vývoj Dolního Jiřetína, Most 1982
		+	== Reference ==
		+	<references />
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://www.muzeum-most.cz/zanikle_obce.php?zobce=Dolni_jiretin Historie obce na stránkách Oblastního muzea v Mostě]		* [http://www.muzeum-most.cz/zanikle_obce.php?zobce=Dolni_jiretin Historie obce na stránkách Oblastního muzea v Mostě]
	* [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=253 Dolní Jiřetín na stránkách Zaniklé obce]		* [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=253 Dolní Jiřetín na stránkách Zaniklé obce]
-	~~{{HlavičkaObecNav\|Horní Jiřetín\|Horní Jiřetín\|Město}}~~
-	~~[[Černice (Horní Jiřetín)\|Černice]] \|~~
-	~~'''Dolní Jiřetín''' \|~~
-	~~[[Horní Jiřetín]] \|~~
-	~~[[Jezeří (Horní Jiřetín)\|Jezeří]] \|~~
-	~~[[Mariánské Údolí (Horní Jiřetín)\|Mariánské Údolí]]~~
-	~~{{PatičkaObecNav}}~~

-	{{Článek z Wikipedie}}	+
		+	{{Město Horní Jiřetín}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Zaniklá sídla okresu Most]]		[[Kategorie:Zaniklá sídla okresu Most]]
		+	[[Kategorie:Horní Jiřetín]]

Sysop: Nahrazení textu „1399“ textem „1399“

2020-01-22T09:27:34Z

Nahrazení textu „1399“ textem „1399“

← Starší verze		Verze z 22. 1. 2020, 09:27
Řádka 21:		Řádka 21:
	== Historie ==		== Historie ==
	Nejstarším písemným dokladem o existenci Jiřetína je listina z roku 1263, kde se však ještě nerozlišuje Dolní a Horní Jiřetín. Tehdejší majitel jménem Protiva upravil jiřetínským obyvatelům vrchnostenské dávky. Další zpráva o obci pochází z roku 1273, kdy král Přemysl Otakar II. udělil mosteckým měšťanům [[mílové právo]], ze kterého vyčlenil [[Kopisty]], [[Komořany (Most)\|Komořany]] a Jiřetín, kde se směl prodávat chléb, maso a pivo zakoupené v Mostě. Přes Jiřetín vedla ve středověku obchodní cesta z [[Chomutov]]a a [[Ervěnice\|Ervěnic]] do [[Sasko\|Saska]].		Nejstarším písemným dokladem o existenci Jiřetína je listina z roku 1263, kde se však ještě nerozlišuje Dolní a Horní Jiřetín. Tehdejší majitel jménem Protiva upravil jiřetínským obyvatelům vrchnostenské dávky. Další zpráva o obci pochází z roku 1273, kdy král Přemysl Otakar II. udělil mosteckým měšťanům [[mílové právo]], ze kterého vyčlenil [[Kopisty]], [[Komořany (Most)\|Komořany]] a Jiřetín, kde se směl prodávat chléb, maso a pivo zakoupené v Mostě. Přes Jiřetín vedla ve středověku obchodní cesta z [[Chomutov]]a a [[Ervěnice\|Ervěnic]] do [[Sasko\|Saska]].
-	Ze 14. století pocházejí první písemné zmínky o tvrzi v Jiřetíně, na které jsou zaznamenáni v roce 1354 Keruňk z Lomu, roku 1394 Petr z Gablence a [[1399]] Kašpar z Gablence. V roce 1409 je zmiňována jako držitelka Anna z Koldic a Jiřetín spadal k [[Bílina (okres Teplice)\|bílinskému]] panství tohoto šlechtického rodu. Za držby pánů z Koldic obdržel Jiřetín několik výsad. V roce 1473 byli obyvatelé svými majiteli osvobozeni od [[robota\|roboty]] a v roce 1485 obdrželi od krále [[Vladislav II.\|Vladislava II.]] právo vařit pivo.	+	Ze 14. století pocházejí první písemné zmínky o tvrzi v Jiřetíně, na které jsou zaznamenáni v roce 1354 Keruňk z Lomu, roku 1394 Petr z Gablence a 1399 Kašpar z Gablence. V roce 1409 je zmiňována jako držitelka Anna z Koldic a Jiřetín spadal k [[Bílina (okres Teplice)\|bílinskému]] panství tohoto šlechtického rodu. Za držby pánů z Koldic obdržel Jiřetín několik výsad. V roce 1473 byli obyvatelé svými majiteli osvobozeni od [[robota\|roboty]] a v roce 1485 obdrželi od krále [[Vladislav II.\|Vladislava II.]] právo vařit pivo.
	Fara v Dolním Jiřetíně se poprvé připomíná již k roku 1352. V roce 1409 Anna z Koldic oddělila horní část Jiřetína a založila zde novou farnost. Tak začal postupný proces oddělování obou vesnic, který byl dokončen kolem roku 1459. V roce 1492 poslední majitel z rodu Koldiců, Těma zastavil oba Jiřetíny Václavovi Vlčkovi z Čenova. Dolní Jiřetín je zde zmiňován jako městečko, zatímco Horní Jiřetín zůstal vsí až do roku [[1914]], kdy byl povýšen na město.		Fara v Dolním Jiřetíně se poprvé připomíná již k roku 1352. V roce 1409 Anna z Koldic oddělila horní část Jiřetína a založila zde novou farnost. Tak začal postupný proces oddělování obou vesnic, který byl dokončen kolem roku 1459. V roce 1492 poslední majitel z rodu Koldiců, Těma zastavil oba Jiřetíny Václavovi Vlčkovi z Čenova. Dolní Jiřetín je zde zmiňován jako městečko, zatímco Horní Jiřetín zůstal vsí až do roku [[1914]], kdy byl povýšen na město.
	V 16. století se vystřídalo několik majitelů Dolního Jiřetína. Jáchym z Malcánu a po něm páni z Veitmile. Šebestián z Veitmile se uvádí ještě v roce 1549 jako držitel zdejší tvrze. Kolem roku 1562 koupil ves Václav Popel z Lobkovic a ten přikoupil ještě část vsi, která patřila Zdeňkovi Želenskému ze Sebuzína. V této době se rovněž z Dolního Jiřetína vyčlenila osada Čtrnáct Dvorců. V roce 1583 zdědil Dolní Jiřetín i s tvrzí Jan Václav z Lobkovic. Když přikoupil statek [[Horní Litvínov]], kam přenesl své sídlo, náležel Dolní Jiřetín k hornolitvínovskému panství. V roce 1642 přešel Dolní Jiřetín do majetku [[Valdštejnové\|Valdštejnů]] a součástí jejich panství [[Duchcov]]-Horní Litvínov zůstal až do roku 1848.		V 16. století se vystřídalo několik majitelů Dolního Jiřetína. Jáchym z Malcánu a po něm páni z Veitmile. Šebestián z Veitmile se uvádí ještě v roce 1549 jako držitel zdejší tvrze. Kolem roku 1562 koupil ves Václav Popel z Lobkovic a ten přikoupil ještě část vsi, která patřila Zdeňkovi Želenskému ze Sebuzína. V této době se rovněž z Dolního Jiřetína vyčlenila osada Čtrnáct Dvorců. V roce 1583 zdědil Dolní Jiřetín i s tvrzí Jan Václav z Lobkovic. Když přikoupil statek [[Horní Litvínov]], kam přenesl své sídlo, náležel Dolní Jiřetín k hornolitvínovskému panství. V roce 1642 přešel Dolní Jiřetín do majetku [[Valdštejnové\|Valdštejnů]] a součástí jejich panství [[Duchcov]]-Horní Litvínov zůstal až do roku 1848.

Sysop: Nahrazení textu „1263“ textem „1263“

2020-01-22T09:26:50Z

Nahrazení textu „1263“ textem „1263“

← Starší verze		Verze z 22. 1. 2020, 09:26
Řádka 20:		Řádka 20:
	'''Dolní Jiřetín''' ([[němčina\|německy]] ''Niedergeorgenthal'') je název zaniklé obce v [[okres Most\|okrese Most]] v [[Ústecký kraj\|Ústeckém kraji]]. Nacházela se 6 km severozápadním směrem od bývalého města [[Most (město)\|Mostu]] v nadmořské výšce 235 metrů s katastrální výměrou 776 [[hektar\|ha]]. K horní části Dolního Jiřetína přiléhala jeho osada [[Čtrnáct Dvorců]] a vytvářely souvislý pás osídlení podél Jiřetínského potoka až k dnešnímu [[Horní Jiřetín\|Hornímu Jiřetínu]]. Obec byla zlikvidována v letech [[1980]]-[[1983]].		'''Dolní Jiřetín''' ([[němčina\|německy]] ''Niedergeorgenthal'') je název zaniklé obce v [[okres Most\|okrese Most]] v [[Ústecký kraj\|Ústeckém kraji]]. Nacházela se 6 km severozápadním směrem od bývalého města [[Most (město)\|Mostu]] v nadmořské výšce 235 metrů s katastrální výměrou 776 [[hektar\|ha]]. K horní části Dolního Jiřetína přiléhala jeho osada [[Čtrnáct Dvorců]] a vytvářely souvislý pás osídlení podél Jiřetínského potoka až k dnešnímu [[Horní Jiřetín\|Hornímu Jiřetínu]]. Obec byla zlikvidována v letech [[1980]]-[[1983]].
	== Historie ==		== Historie ==
-	Nejstarším písemným dokladem o existenci Jiřetína je listina z roku [[1263]], kde se však ještě nerozlišuje Dolní a Horní Jiřetín. Tehdejší majitel jménem Protiva upravil jiřetínským obyvatelům vrchnostenské dávky. Další zpráva o obci pochází z roku 1273, kdy král Přemysl Otakar II. udělil mosteckým měšťanům [[mílové právo]], ze kterého vyčlenil [[Kopisty]], [[Komořany (Most)\|Komořany]] a Jiřetín, kde se směl prodávat chléb, maso a pivo zakoupené v Mostě. Přes Jiřetín vedla ve středověku obchodní cesta z [[Chomutov]]a a [[Ervěnice\|Ervěnic]] do [[Sasko\|Saska]].	+	Nejstarším písemným dokladem o existenci Jiřetína je listina z roku 1263, kde se však ještě nerozlišuje Dolní a Horní Jiřetín. Tehdejší majitel jménem Protiva upravil jiřetínským obyvatelům vrchnostenské dávky. Další zpráva o obci pochází z roku 1273, kdy král Přemysl Otakar II. udělil mosteckým měšťanům [[mílové právo]], ze kterého vyčlenil [[Kopisty]], [[Komořany (Most)\|Komořany]] a Jiřetín, kde se směl prodávat chléb, maso a pivo zakoupené v Mostě. Přes Jiřetín vedla ve středověku obchodní cesta z [[Chomutov]]a a [[Ervěnice\|Ervěnic]] do [[Sasko\|Saska]].
	Ze 14. století pocházejí první písemné zmínky o tvrzi v Jiřetíně, na které jsou zaznamenáni v roce 1354 Keruňk z Lomu, roku 1394 Petr z Gablence a [[1399]] Kašpar z Gablence. V roce 1409 je zmiňována jako držitelka Anna z Koldic a Jiřetín spadal k [[Bílina (okres Teplice)\|bílinskému]] panství tohoto šlechtického rodu. Za držby pánů z Koldic obdržel Jiřetín několik výsad. V roce 1473 byli obyvatelé svými majiteli osvobozeni od [[robota\|roboty]] a v roce 1485 obdrželi od krále [[Vladislav II.\|Vladislava II.]] právo vařit pivo.		Ze 14. století pocházejí první písemné zmínky o tvrzi v Jiřetíně, na které jsou zaznamenáni v roce 1354 Keruňk z Lomu, roku 1394 Petr z Gablence a [[1399]] Kašpar z Gablence. V roce 1409 je zmiňována jako držitelka Anna z Koldic a Jiřetín spadal k [[Bílina (okres Teplice)\|bílinskému]] panství tohoto šlechtického rodu. Za držby pánů z Koldic obdržel Jiřetín několik výsad. V roce 1473 byli obyvatelé svými majiteli osvobozeni od [[robota\|roboty]] a v roce 1485 obdrželi od krále [[Vladislav II.\|Vladislava II.]] právo vařit pivo.
	Fara v Dolním Jiřetíně se poprvé připomíná již k roku 1352. V roce 1409 Anna z Koldic oddělila horní část Jiřetína a založila zde novou farnost. Tak začal postupný proces oddělování obou vesnic, který byl dokončen kolem roku 1459. V roce 1492 poslední majitel z rodu Koldiců, Těma zastavil oba Jiřetíny Václavovi Vlčkovi z Čenova. Dolní Jiřetín je zde zmiňován jako městečko, zatímco Horní Jiřetín zůstal vsí až do roku [[1914]], kdy byl povýšen na město.		Fara v Dolním Jiřetíně se poprvé připomíná již k roku 1352. V roce 1409 Anna z Koldic oddělila horní část Jiřetína a založila zde novou farnost. Tak začal postupný proces oddělování obou vesnic, který byl dokončen kolem roku 1459. V roce 1492 poslední majitel z rodu Koldiců, Těma zastavil oba Jiřetíny Václavovi Vlčkovi z Čenova. Dolní Jiřetín je zde zmiňován jako městečko, zatímco Horní Jiřetín zůstal vsí až do roku [[1914]], kdy byl povýšen na město.

Alastor: Nahrazení textu „1273“ textem „1273“

2016-06-15T08:16:23Z

Nahrazení textu „1273“ textem „1273“

← Starší verze		Verze z 15. 6. 2016, 08:16
Řádka 20:		Řádka 20:
	'''Dolní Jiřetín''' ([[němčina\|německy]] ''Niedergeorgenthal'') je název zaniklé obce v [[okres Most\|okrese Most]] v [[Ústecký kraj\|Ústeckém kraji]]. Nacházela se 6 km severozápadním směrem od bývalého města [[Most (město)\|Mostu]] v nadmořské výšce 235 metrů s katastrální výměrou 776 [[hektar\|ha]]. K horní části Dolního Jiřetína přiléhala jeho osada [[Čtrnáct Dvorců]] a vytvářely souvislý pás osídlení podél Jiřetínského potoka až k dnešnímu [[Horní Jiřetín\|Hornímu Jiřetínu]]. Obec byla zlikvidována v letech [[1980]]-[[1983]].		'''Dolní Jiřetín''' ([[němčina\|německy]] ''Niedergeorgenthal'') je název zaniklé obce v [[okres Most\|okrese Most]] v [[Ústecký kraj\|Ústeckém kraji]]. Nacházela se 6 km severozápadním směrem od bývalého města [[Most (město)\|Mostu]] v nadmořské výšce 235 metrů s katastrální výměrou 776 [[hektar\|ha]]. K horní části Dolního Jiřetína přiléhala jeho osada [[Čtrnáct Dvorců]] a vytvářely souvislý pás osídlení podél Jiřetínského potoka až k dnešnímu [[Horní Jiřetín\|Hornímu Jiřetínu]]. Obec byla zlikvidována v letech [[1980]]-[[1983]].
	== Historie ==		== Historie ==
-	Nejstarším písemným dokladem o existenci Jiřetína je listina z roku [[1263]], kde se však ještě nerozlišuje Dolní a Horní Jiřetín. Tehdejší majitel jménem Protiva upravil jiřetínským obyvatelům vrchnostenské dávky. Další zpráva o obci pochází z roku [[1273]], kdy král Přemysl Otakar II. udělil mosteckým měšťanům [[mílové právo]], ze kterého vyčlenil [[Kopisty]], [[Komořany (Most)\|Komořany]] a Jiřetín, kde se směl prodávat chléb, maso a pivo zakoupené v Mostě. Přes Jiřetín vedla ve středověku obchodní cesta z [[Chomutov]]a a [[Ervěnice\|Ervěnic]] do [[Sasko\|Saska]].	+	Nejstarším písemným dokladem o existenci Jiřetína je listina z roku [[1263]], kde se však ještě nerozlišuje Dolní a Horní Jiřetín. Tehdejší majitel jménem Protiva upravil jiřetínským obyvatelům vrchnostenské dávky. Další zpráva o obci pochází z roku 1273, kdy král Přemysl Otakar II. udělil mosteckým měšťanům [[mílové právo]], ze kterého vyčlenil [[Kopisty]], [[Komořany (Most)\|Komořany]] a Jiřetín, kde se směl prodávat chléb, maso a pivo zakoupené v Mostě. Přes Jiřetín vedla ve středověku obchodní cesta z [[Chomutov]]a a [[Ervěnice\|Ervěnic]] do [[Sasko\|Saska]].
	Ze 14. století pocházejí první písemné zmínky o tvrzi v Jiřetíně, na které jsou zaznamenáni v roce 1354 Keruňk z Lomu, roku 1394 Petr z Gablence a [[1399]] Kašpar z Gablence. V roce 1409 je zmiňována jako držitelka Anna z Koldic a Jiřetín spadal k [[Bílina (okres Teplice)\|bílinskému]] panství tohoto šlechtického rodu. Za držby pánů z Koldic obdržel Jiřetín několik výsad. V roce 1473 byli obyvatelé svými majiteli osvobozeni od [[robota\|roboty]] a v roce 1485 obdrželi od krále [[Vladislav II.\|Vladislava II.]] právo vařit pivo.		Ze 14. století pocházejí první písemné zmínky o tvrzi v Jiřetíně, na které jsou zaznamenáni v roce 1354 Keruňk z Lomu, roku 1394 Petr z Gablence a [[1399]] Kašpar z Gablence. V roce 1409 je zmiňována jako držitelka Anna z Koldic a Jiřetín spadal k [[Bílina (okres Teplice)\|bílinskému]] panství tohoto šlechtického rodu. Za držby pánů z Koldic obdržel Jiřetín několik výsad. V roce 1473 byli obyvatelé svými majiteli osvobozeni od [[robota\|roboty]] a v roce 1485 obdrželi od krále [[Vladislav II.\|Vladislava II.]] právo vařit pivo.
	Fara v Dolním Jiřetíně se poprvé připomíná již k roku 1352. V roce 1409 Anna z Koldic oddělila horní část Jiřetína a založila zde novou farnost. Tak začal postupný proces oddělování obou vesnic, který byl dokončen kolem roku 1459. V roce 1492 poslední majitel z rodu Koldiců, Těma zastavil oba Jiřetíny Václavovi Vlčkovi z Čenova. Dolní Jiřetín je zde zmiňován jako městečko, zatímco Horní Jiřetín zůstal vsí až do roku [[1914]], kdy byl povýšen na město.		Fara v Dolním Jiřetíně se poprvé připomíná již k roku 1352. V roce 1409 Anna z Koldic oddělila horní část Jiřetína a založila zde novou farnost. Tak začal postupný proces oddělování obou vesnic, který byl dokončen kolem roku 1459. V roce 1492 poslední majitel z rodu Koldiců, Těma zastavil oba Jiřetíny Václavovi Vlčkovi z Čenova. Dolní Jiřetín je zde zmiňován jako městečko, zatímco Horní Jiřetín zůstal vsí až do roku [[1914]], kdy byl povýšen na město.

Sysop: Nahrazení textu „1354“ textem „1354“

2014-10-12T18:09:21Z

Nahrazení textu „1354“ textem „1354“

← Starší verze		Verze z 12. 10. 2014, 18:09
Řádka 21:		Řádka 21:
	== Historie ==		== Historie ==
	Nejstarším písemným dokladem o existenci Jiřetína je listina z roku [[1263]], kde se však ještě nerozlišuje Dolní a Horní Jiřetín. Tehdejší majitel jménem Protiva upravil jiřetínským obyvatelům vrchnostenské dávky. Další zpráva o obci pochází z roku [[1273]], kdy král Přemysl Otakar II. udělil mosteckým měšťanům [[mílové právo]], ze kterého vyčlenil [[Kopisty]], [[Komořany (Most)\|Komořany]] a Jiřetín, kde se směl prodávat chléb, maso a pivo zakoupené v Mostě. Přes Jiřetín vedla ve středověku obchodní cesta z [[Chomutov]]a a [[Ervěnice\|Ervěnic]] do [[Sasko\|Saska]].		Nejstarším písemným dokladem o existenci Jiřetína je listina z roku [[1263]], kde se však ještě nerozlišuje Dolní a Horní Jiřetín. Tehdejší majitel jménem Protiva upravil jiřetínským obyvatelům vrchnostenské dávky. Další zpráva o obci pochází z roku [[1273]], kdy král Přemysl Otakar II. udělil mosteckým měšťanům [[mílové právo]], ze kterého vyčlenil [[Kopisty]], [[Komořany (Most)\|Komořany]] a Jiřetín, kde se směl prodávat chléb, maso a pivo zakoupené v Mostě. Přes Jiřetín vedla ve středověku obchodní cesta z [[Chomutov]]a a [[Ervěnice\|Ervěnic]] do [[Sasko\|Saska]].
-	Ze 14. století pocházejí první písemné zmínky o tvrzi v Jiřetíně, na které jsou zaznamenáni v roce [[1354]] Keruňk z Lomu, roku 1394 Petr z Gablence a [[1399]] Kašpar z Gablence. V roce 1409 je zmiňována jako držitelka Anna z Koldic a Jiřetín spadal k [[Bílina (okres Teplice)\|bílinskému]] panství tohoto šlechtického rodu. Za držby pánů z Koldic obdržel Jiřetín několik výsad. V roce 1473 byli obyvatelé svými majiteli osvobozeni od [[robota\|roboty]] a v roce 1485 obdrželi od krále [[Vladislav II.\|Vladislava II.]] právo vařit pivo.	+	Ze 14. století pocházejí první písemné zmínky o tvrzi v Jiřetíně, na které jsou zaznamenáni v roce 1354 Keruňk z Lomu, roku 1394 Petr z Gablence a [[1399]] Kašpar z Gablence. V roce 1409 je zmiňována jako držitelka Anna z Koldic a Jiřetín spadal k [[Bílina (okres Teplice)\|bílinskému]] panství tohoto šlechtického rodu. Za držby pánů z Koldic obdržel Jiřetín několik výsad. V roce 1473 byli obyvatelé svými majiteli osvobozeni od [[robota\|roboty]] a v roce 1485 obdrželi od krále [[Vladislav II.\|Vladislava II.]] právo vařit pivo.
	Fara v Dolním Jiřetíně se poprvé připomíná již k roku 1352. V roce 1409 Anna z Koldic oddělila horní část Jiřetína a založila zde novou farnost. Tak začal postupný proces oddělování obou vesnic, který byl dokončen kolem roku 1459. V roce 1492 poslední majitel z rodu Koldiců, Těma zastavil oba Jiřetíny Václavovi Vlčkovi z Čenova. Dolní Jiřetín je zde zmiňován jako městečko, zatímco Horní Jiřetín zůstal vsí až do roku [[1914]], kdy byl povýšen na město.		Fara v Dolním Jiřetíně se poprvé připomíná již k roku 1352. V roce 1409 Anna z Koldic oddělila horní část Jiřetína a založila zde novou farnost. Tak začal postupný proces oddělování obou vesnic, který byl dokončen kolem roku 1459. V roce 1492 poslední majitel z rodu Koldiců, Těma zastavil oba Jiřetíny Václavovi Vlčkovi z Čenova. Dolní Jiřetín je zde zmiňován jako městečko, zatímco Horní Jiřetín zůstal vsí až do roku [[1914]], kdy byl povýšen na město.
	V 16. století se vystřídalo několik majitelů Dolního Jiřetína. Jáchym z Malcánu a po něm páni z Veitmile. Šebestián z Veitmile se uvádí ještě v roce 1549 jako držitel zdejší tvrze. Kolem roku 1562 koupil ves Václav Popel z Lobkovic a ten přikoupil ještě část vsi, která patřila Zdeňkovi Želenskému ze Sebuzína. V této době se rovněž z Dolního Jiřetína vyčlenila osada Čtrnáct Dvorců. V roce 1583 zdědil Dolní Jiřetín i s tvrzí Jan Václav z Lobkovic. Když přikoupil statek [[Horní Litvínov]], kam přenesl své sídlo, náležel Dolní Jiřetín k hornolitvínovskému panství. V roce 1642 přešel Dolní Jiřetín do majetku [[Valdštejnové\|Valdštejnů]] a součástí jejich panství [[Duchcov]]-Horní Litvínov zůstal až do roku 1848.		V 16. století se vystřídalo několik majitelů Dolního Jiřetína. Jáchym z Malcánu a po něm páni z Veitmile. Šebestián z Veitmile se uvádí ještě v roce 1549 jako držitel zdejší tvrze. Kolem roku 1562 koupil ves Václav Popel z Lobkovic a ten přikoupil ještě část vsi, která patřila Zdeňkovi Želenskému ze Sebuzína. V této době se rovněž z Dolního Jiřetína vyčlenila osada Čtrnáct Dvorců. V roce 1583 zdědil Dolní Jiřetín i s tvrzí Jan Václav z Lobkovic. Když přikoupil statek [[Horní Litvínov]], kam přenesl své sídlo, náležel Dolní Jiřetín k hornolitvínovskému panství. V roce 1642 přešel Dolní Jiřetín do majetku [[Valdštejnové\|Valdštejnů]] a součástí jejich panství [[Duchcov]]-Horní Litvínov zůstal až do roku 1848.

GVC Sobek: Nahrazení textu „1473“ textem „1473“

2014-07-14T00:21:00Z

Nahrazení textu „1473“ textem „1473“

← Starší verze		Verze z 14. 7. 2014, 00:21
Řádka 21:		Řádka 21:
	== Historie ==		== Historie ==
	Nejstarším písemným dokladem o existenci Jiřetína je listina z roku [[1263]], kde se však ještě nerozlišuje Dolní a Horní Jiřetín. Tehdejší majitel jménem Protiva upravil jiřetínským obyvatelům vrchnostenské dávky. Další zpráva o obci pochází z roku [[1273]], kdy král Přemysl Otakar II. udělil mosteckým měšťanům [[mílové právo]], ze kterého vyčlenil [[Kopisty]], [[Komořany (Most)\|Komořany]] a Jiřetín, kde se směl prodávat chléb, maso a pivo zakoupené v Mostě. Přes Jiřetín vedla ve středověku obchodní cesta z [[Chomutov]]a a [[Ervěnice\|Ervěnic]] do [[Sasko\|Saska]].		Nejstarším písemným dokladem o existenci Jiřetína je listina z roku [[1263]], kde se však ještě nerozlišuje Dolní a Horní Jiřetín. Tehdejší majitel jménem Protiva upravil jiřetínským obyvatelům vrchnostenské dávky. Další zpráva o obci pochází z roku [[1273]], kdy král Přemysl Otakar II. udělil mosteckým měšťanům [[mílové právo]], ze kterého vyčlenil [[Kopisty]], [[Komořany (Most)\|Komořany]] a Jiřetín, kde se směl prodávat chléb, maso a pivo zakoupené v Mostě. Přes Jiřetín vedla ve středověku obchodní cesta z [[Chomutov]]a a [[Ervěnice\|Ervěnic]] do [[Sasko\|Saska]].
-	Ze 14. století pocházejí první písemné zmínky o tvrzi v Jiřetíně, na které jsou zaznamenáni v roce [[1354]] Keruňk z Lomu, roku 1394 Petr z Gablence a [[1399]] Kašpar z Gablence. V roce 1409 je zmiňována jako držitelka Anna z Koldic a Jiřetín spadal k [[Bílina (okres Teplice)\|bílinskému]] panství tohoto šlechtického rodu. Za držby pánů z Koldic obdržel Jiřetín několik výsad. V roce [[1473]] byli obyvatelé svými majiteli osvobozeni od [[robota\|roboty]] a v roce 1485 obdrželi od krále [[Vladislav II.\|Vladislava II.]] právo vařit pivo.	+	Ze 14. století pocházejí první písemné zmínky o tvrzi v Jiřetíně, na které jsou zaznamenáni v roce [[1354]] Keruňk z Lomu, roku 1394 Petr z Gablence a [[1399]] Kašpar z Gablence. V roce 1409 je zmiňována jako držitelka Anna z Koldic a Jiřetín spadal k [[Bílina (okres Teplice)\|bílinskému]] panství tohoto šlechtického rodu. Za držby pánů z Koldic obdržel Jiřetín několik výsad. V roce 1473 byli obyvatelé svými majiteli osvobozeni od [[robota\|roboty]] a v roce 1485 obdrželi od krále [[Vladislav II.\|Vladislava II.]] právo vařit pivo.
	Fara v Dolním Jiřetíně se poprvé připomíná již k roku 1352. V roce 1409 Anna z Koldic oddělila horní část Jiřetína a založila zde novou farnost. Tak začal postupný proces oddělování obou vesnic, který byl dokončen kolem roku 1459. V roce 1492 poslední majitel z rodu Koldiců, Těma zastavil oba Jiřetíny Václavovi Vlčkovi z Čenova. Dolní Jiřetín je zde zmiňován jako městečko, zatímco Horní Jiřetín zůstal vsí až do roku [[1914]], kdy byl povýšen na město.		Fara v Dolním Jiřetíně se poprvé připomíná již k roku 1352. V roce 1409 Anna z Koldic oddělila horní část Jiřetína a založila zde novou farnost. Tak začal postupný proces oddělování obou vesnic, který byl dokončen kolem roku 1459. V roce 1492 poslední majitel z rodu Koldiců, Těma zastavil oba Jiřetíny Václavovi Vlčkovi z Čenova. Dolní Jiřetín je zde zmiňován jako městečko, zatímco Horní Jiřetín zůstal vsí až do roku [[1914]], kdy byl povýšen na město.
	V 16. století se vystřídalo několik majitelů Dolního Jiřetína. Jáchym z Malcánu a po něm páni z Veitmile. Šebestián z Veitmile se uvádí ještě v roce 1549 jako držitel zdejší tvrze. Kolem roku 1562 koupil ves Václav Popel z Lobkovic a ten přikoupil ještě část vsi, která patřila Zdeňkovi Želenskému ze Sebuzína. V této době se rovněž z Dolního Jiřetína vyčlenila osada Čtrnáct Dvorců. V roce 1583 zdědil Dolní Jiřetín i s tvrzí Jan Václav z Lobkovic. Když přikoupil statek [[Horní Litvínov]], kam přenesl své sídlo, náležel Dolní Jiřetín k hornolitvínovskému panství. V roce 1642 přešel Dolní Jiřetín do majetku [[Valdštejnové\|Valdštejnů]] a součástí jejich panství [[Duchcov]]-Horní Litvínov zůstal až do roku 1848.		V 16. století se vystřídalo několik majitelů Dolního Jiřetína. Jáchym z Malcánu a po něm páni z Veitmile. Šebestián z Veitmile se uvádí ještě v roce 1549 jako držitel zdejší tvrze. Kolem roku 1562 koupil ves Václav Popel z Lobkovic a ten přikoupil ještě část vsi, která patřila Zdeňkovi Želenskému ze Sebuzína. V této době se rovněž z Dolního Jiřetína vyčlenila osada Čtrnáct Dvorců. V roce 1583 zdědil Dolní Jiřetín i s tvrzí Jan Václav z Lobkovic. Když přikoupil statek [[Horní Litvínov]], kam přenesl své sídlo, náležel Dolní Jiřetín k hornolitvínovskému panství. V roce 1642 přešel Dolní Jiřetín do majetku [[Valdštejnové\|Valdštejnů]] a součástí jejich panství [[Duchcov]]-Horní Litvínov zůstal až do roku 1848.

Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-07T10:49:30Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 7. 5. 2014, 10:49

Sysop: Nahrazení textu

2013-03-10T22:04:39Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox sídlo
| název = Dolní Jiřetín
| foto = Soubor:Dolní Jiřetín.jpg
| popisek.foto = Kostel sv. Mikuláše v Dolním Jiřetíně
| charakter = malá vesnice
| obyvatelé =
| domy = 11
| PSČ = 434 01
| obec = [[Horní Jiřetín]]
| okres = Most
| země =
| k.ú. = Dolní Jiřetín
| výměra = 6,4
| zem.šíř = 50°33'37
| zem.dél = 13°34'35
| nad.výš =
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Dolní Jiřetín| position=right |lat_deg=50 |lat_min=33 |lat_sec=37 |lon_deg=13 |lon_min=34 |lon_sec=35|float=center | caption= }}
| web =
}}
'''Dolní Jiřetín''' ([[němčina|německy]] ''Niedergeorgenthal'') je název zaniklé obce v [[okres Most|okrese Most]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Nacházela se 6 km severozápadním směrem od bývalého města [[Most (město)|Mostu]] v nadmořské výšce 235 metrů s katastrální výměrou 776 [[hektar|ha]]. K horní části Dolního Jiřetína přiléhala jeho osada [[Čtrnáct Dvorců]] a vytvářely souvislý pás osídlení podél Jiřetínského potoka až k dnešnímu [[Horní Jiřetín|Hornímu Jiřetínu]]. Obec byla zlikvidována v letech [[1980]]-[[1983]].
== Historie ==
Nejstarším písemným dokladem o existenci Jiřetína je listina z roku [[1263]], kde se však ještě nerozlišuje Dolní a Horní Jiřetín. Tehdejší majitel jménem Protiva upravil jiřetínským obyvatelům vrchnostenské dávky. Další zpráva o obci pochází z roku [[1273]], kdy král Přemysl Otakar II. udělil mosteckým měšťanům [[mílové právo]], ze kterého vyčlenil [[Kopisty]], [[Komořany (Most)|Komořany]] a Jiřetín, kde se směl prodávat chléb, maso a pivo zakoupené v Mostě. Přes Jiřetín vedla ve středověku obchodní cesta z [[Chomutov]]a a [[Ervěnice|Ervěnic]] do [[Sasko|Saska]].
Ze 14. století pocházejí první písemné zmínky o tvrzi v Jiřetíně, na které jsou zaznamenáni v roce [[1354]] Keruňk z Lomu, roku 1394 Petr z Gablence a [[1399]] Kašpar z Gablence. V roce 1409 je zmiňována jako držitelka Anna z Koldic a Jiřetín spadal k [[Bílina (okres Teplice)|bílinskému]] panství tohoto šlechtického rodu. Za držby pánů z Koldic obdržel Jiřetín několik výsad. V roce [[1473]] byli obyvatelé svými majiteli osvobozeni od [[robota|roboty]] a v roce 1485 obdrželi od krále [[Vladislav II.|Vladislava II.]] právo vařit pivo.
Fara v Dolním Jiřetíně se poprvé připomíná již k roku 1352. V roce 1409 Anna z Koldic oddělila horní část Jiřetína a založila zde novou farnost. Tak začal postupný proces oddělování obou vesnic, který byl dokončen kolem roku 1459. V roce 1492 poslední majitel z rodu Koldiců, Těma zastavil oba Jiřetíny Václavovi Vlčkovi z Čenova. Dolní Jiřetín je zde zmiňován jako městečko, zatímco Horní Jiřetín zůstal vsí až do roku [[1914]], kdy byl povýšen na město.
V 16. století se vystřídalo několik majitelů Dolního Jiřetína. Jáchym z Malcánu a po něm páni z Veitmile. Šebestián z Veitmile se uvádí ještě v roce 1549 jako držitel zdejší tvrze. Kolem roku 1562 koupil ves Václav Popel z Lobkovic a ten přikoupil ještě část vsi, která patřila Zdeňkovi Želenskému ze Sebuzína. V této době se rovněž z Dolního Jiřetína vyčlenila osada Čtrnáct Dvorců. V roce 1583 zdědil Dolní Jiřetín i s tvrzí Jan Václav z Lobkovic. Když přikoupil statek [[Horní Litvínov]], kam přenesl své sídlo, náležel Dolní Jiřetín k hornolitvínovskému panství. V roce 1642 přešel Dolní Jiřetín do majetku [[Valdštejnové|Valdštejnů]] a součástí jejich panství [[Duchcov]]-Horní Litvínov zůstal až do roku 1848.
Dne 31. srpna 1571 obdržel Dolní Jiřetín od císaře [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána II.]] městský znak a pečeť s právem pečetit zeleným voskem a právo na konání výročních trhů. Toto privilegium v následujících staletích potvrdili a rozšířili o další trhy císař Leopold I. (1682) a Josef II. (1785).
V 17. století prošlo městečko obdobím úpadku. V roce 1621 jej postihl rozsáhlý požár. Nepříznivě zasáhla do osudů Dolního Jiřetína také třicetiletá válka a po ní roku 1680 morová epidemie. V témže roce vyhořel [[poplužní dvůr]]. Městečko ztratilo většinu předchozích privilegií, včetně práva vařit pivo. Teprve v 18. století Dolnímu Jiřetínu císařové [[Josef I. Habsburský]] a Karel VI. vrátili jeho ztracené svobody.
Obyvatelé se živili především zemědělstvím a rybolovem. Už na počátku 16. století existovaly jižně od městečka rybí sádky. Vedle nich zde byl ještě velký ''Starý rybník''. Během 18. století se zde rozšířilo tkalcovství a punčochářství. Příslušníci všech zdejších řemesel byli členy cechů v Horním Litvínově, který byl střediskem panství. Na počátku 19. století však tato řemesla zaznamenala úpadek následkem zavedení vysokých exportních cel a tedy omezení vývozních možností. Obyvatelstvo se proto vrátilo k převážně zemědělskému způsobu obživy, především pak pěstování zeleniny, neboť to bylo umožněno postupným vysoušením [[Komořanské jezero|Komořanského jezera]].
Po zrušení vrchnostenské správy v roce 1848 obec Dolní Jiřetín zahrnující ještě katastrální obec Čtrnáct Dvorců připadla do obvodu politického a soudního okresu Most. Dne 5. srpna 1862 byl Dolní Jiřetín povýšen z městečka na město.
Koncem 70. let 19. století se začaly v blízkém okolí otevírat hnědouhelné doly. Na katastru města byla těžba v prvním dole Quido I zahájena v roce 1880. V krátké době byly otevřeny doly Quido II (1882), Humboldt I (1887), Centrum (1889), Humboldt II (1891) a Quido III ([[1904]]). Tím se naskytla řada nových pracovních příležitostí, které přilákaly do města značné množství lidí, především z vnitrozemí. Během jediného desetiletí zažilo město velký nárůst obyvatelstva, kdy z 958 obyvatel v roce 1880 vzrostl jejich počet na 2836 v roce 1890. O dalších deset let zde žilo již 3947 osob. Nárůst počtu obyvatel vedl k vybudování mnoha městských zařízení. Roku 1889 byla postavena nová školní budova. V roce 1894 byl v obci zaveden vodovod, roku 1898 postaven městský chudobinec. Obyvatelstvo, které se do obce koncem 19. století stěhovalo za prací, bylo převážně české národnosti. V roce [[1907]] byla v obci otevřena česká obecná škola. Po první světové válce byl rovněž založen spolek [[Sokol (spolek)|Sokol]], který v roce [[1931]] otevřel sokolovnu.
V roce [[1932]] vypukla na dole Humboldt II stávka, která se posléze rozšířila i na další doly, a která získala označení [[Velká mostecká stávka]].
Po okupaci českého pohraničí v roce [[1938]] a připojení k [[Nacistické Německo|Německé říši]] zůstal Dolní Jiřetín několik let samostatným sídelním útvarem, avšak roku [[1943]] došlo k jeho sloučení a připojení spolu s [[Mariánské Údolí (Horní Jiřetín)|Mariánským Údolím]] k Hornímu Jiřetínu. Nicméně městský úřad zůstal umístěn až do konce války na dolnojiřetínské radnici. Po skončení [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl úřad nahrazen [[místní národní výbor|místním národním výborem]] a Dolní Jiřetín se opět osamostatnil. V roce [[1944]] při spojeneckých náletech na chemické závody v [[Záluží (Litvínov)|Záluží]] zasáhla řada bomb území obce a došlo ke zničení řady domů a ke ztrátám na životech.
Obec byla zbořena v letech [[1980]]-[[1983]] kvůli stanovení pásma hygienické ochrany chemických závodů a postupu důlní těžby a katastrální území bylo připojeno k Hornímu Jiřetínu.
== Pamětihodnosti ==
* V letech 1718-1724 byl na místě původního [[gotika|gotického]] kostela bybudován [[baroko|barokní]] kostel [[svatý Mikuláš|sv. Mikuláše]]. V roce 1893 byl uzavřen pro narušení statiky vinou důlní činnosti a v roce 1897 zbořen. V letech 1898-1899 byl postaven nový kostel. V roce [[1925]] byl i on narušen těžbou, takže musel být roku [[1934]] uzavřen. Po zabezpečovacích pracích mohl být opět otevřen až roku [[1939]].
* Kaple se sochou [[svatý Florián|sv. Floriána]] z 2. poloviny 18. století
* Sousoší [[svatý Jiří|sv. Jiří]] z roku 1711 (dnes se nachází v [[Litvínov]]ě)
* Sousoší [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] a [[Antonín z Padovy|sv. Antonína]] z roku 1739 (dnes u kostela v [[České Zlatníky|Českých Zlatníkách]])
== Vývoj počtu obyvatel v obci ==
{| class="wikitable" style="margin: 1em auto 1em auto"
|+ Počty obyvatel mezi lety 1850 až 1970 dle sčítání <ref>Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970, díl I/1, Praha 1977, s. 512-513</ref>
!style="background:#ddffdd"|Rok
!style="background:#f3fff3"|'''1850'''
!style="background:#f3fff3"|'''1869'''
!style="background:#f3fff3"|'''1880'''
!style="background:#f3fff3"|'''1890'''
!style="background:#f3fff3"|'''1900'''
!style="background:#f3fff3"|'''1910'''
!style="background:#f3fff3"|'''1921'''
!style="background:#f3fff3"|'''1930'''
!style="background:#f3fff3"|'''1950'''
!style="background:#f3fff3"|'''1961'''
!style="background:#f3fff3"|'''1970'''
|-
!style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel
| 556
| 591
| 658
| 2361
| 3471
| 3238
| 3182
| 3485
| 2710
| 2201
| 1661
|}
{| class="wikitable" style="margin: 1em auto 1em auto"
|+ Počty obyvatel mezi lety 1971 až 1983 (k 31. 12.) <ref>[http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm Český statistický úřad ve formátu .xls]</ref>
!style="background:#ddffdd"|Rok
!style="background:#f3fff3"|'''1971'''
!style="background:#f3fff3"|'''1972'''
!style="background:#f3fff3"|'''1973'''
!style="background:#f3fff3"|'''1974'''
!style="background:#f3fff3"|'''1975'''
!style="background:#f3fff3"|'''1976'''
!style="background:#f3fff3"|'''1977'''
!style="background:#f3fff3"|'''1978'''
!style="background:#f3fff3"|'''1979'''
!style="background:#f3fff3"|'''1980'''
!style="background:#f3fff3"|'''1981'''
!style="background:#f3fff3"|'''1982'''
!style="background:#f3fff3"|'''1983'''
|-
!style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel
| 1863
| 1832
| 1764
| 1740
| 1714
| 1637
| 1588
| 1529
| 1457
| 892
| 682
| 235
| 0
|}
Katastrální území bylo připojeno k Hornímu Jiřetínu

== Reference ==
<references />
=== Literatura ===
* J. Sýkorová, Zmizelé domovy, Most 2000, s. 14-15
* L. Kocourek, Historický vývoj Dolního Jiřetína, Most 1982
== Externí odkazy ==
* [http://www.muzeum-most.cz/zanikle_obce.php?zobce=Dolni_jiretin Historie obce na stránkách Oblastního muzea v Mostě]
* [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=253 Dolní Jiřetín na stránkách Zaniklé obce]
{{HlavičkaObecNav|Horní Jiřetín|Horní Jiřetín|Město}}
[[Černice (Horní Jiřetín)|Černice]] |
'''Dolní Jiřetín''' |
[[Horní Jiřetín]] |
[[Jezeří (Horní Jiřetín)|Jezeří]] |
[[Mariánské Údolí (Horní Jiřetín)|Mariánské Údolí]]
{{PatičkaObecNav}}

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Zaniklá sídla okresu Most]]