Sysop: 1 revizi

2014-05-04T19:36:48Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 4. 5. 2014, 19:36

Sysop: + Optimalizace

2012-01-05T15:28:52Z

+ Optimalizace

Nová stránka

'''Dopravní podnik města Brna, a.s.''' (DPmB) je [[akciová společnost]] plně vlastněná městem [[Brno|Brnem]].

V roce [[2008]] provozuje ''Dopravní podnik města Brna'' dopravu na 13 [[tramvaj]]ových, 47 městských [[autobus]]ových a 13 [[trolejbus]]ových linkách v Brně a okolí, přičemž všechny linky jsou od roku [[2004]] plně zapojeny do [[Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje|Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje]]. Je hlavním [[dopravce]]m v brněnské městské hromadné dopravě (několik málo spojů městských autobusových linek totiž zajišťují dopravci provozující příměstskou autobusovou dopravu – např. ''ČSAD Tišnov'' či ''Tourbus Brno'').

Brněnská trolejbusová síť je největší v [[Česká republika|Česku]], tramvajová síť druhá největší po [[Tramvajová doprava v Praze|pražské]]. Brno bylo prvním městem na dnešním území Česka, kde byla zavedena (tehdy koněspřežná) [[tramvaj]]. Vozový park (zejména tramvají) je v Brně rozmanitější než v jiných městech. Podnik zajišťuje provoz [[městská hromadná doprava|MHD]] ve statutárním městě [[Brno|Brně]], některé linky však zajíždějí i do měst [[Kuřim]], [[Modřice]] a [[Šlapanice]] a obcí [[Bílovice nad Svitavou]], [[Česká]], [[Kobylnice]], [[Lelekovice]], [[Prace]], [[Sokolnice]] a [[Vranov (okres Brno-venkov)|Vranov]]. Příměstská autobusová doprava (regionální linky IDS JMK), zajišťovaná DPmB, obsluhuje několik dalších obcí (např. [[Hvozdec (okres Brno-venkov)|Hvozdec]], [[Veverská Bítýška|Veverskou Bítýšku]] nebo [[Ostopovice]]).

DPmB provozuje též elektrickou lodní dopravu na [[Brněnská přehrada|Brněnské přehradě]] (v provozu dva okruhy: malý ([[Brno-Bystrc]] – Rokle a zpět) a velký (Brno-Bystrc – [[Veverská Bítýška]] a zpět)), ta však do IDS JMK není zapojena.

== Historie podniku ==
Dopravní podnik města Brna akciová společnost vznikl dne 1. 1. 1998 přeměnou z Dopravního podniku města Brna, státního podniku (byl zrušen bez likvidace). DPMB se v roce 2007 řídil stanovami upravenými a schválenými rozhodnutím jediného akcionáře v působnosti valné hromady.

== Organizace a vedení podniku ==
*Generální ředitel: Ing. Bedřich Prokeš
*Technický ředitel: Ing. Rudolf John
*Provozní ředitel: Ing. Jiří Valníček
*Ekonomická ředitelka: Marie Marhanová (do 31. 12. 2007) Ing. Hana Černochová (od 1. 1. 2008)
== Doprava ==
=== Tramvajová doprava ===
: ''Podrobnější informace naleznete v článku:'' [[Tramvajová doprava v Brně]]
==== Parní tramvaj ====
Pomocí inzerce byl vybrán další zájemce a ten zavedl místo koňky [[parní tramvaj|parní dráhu]]. Provoz byl zahájen v roce 1884 opět na trati Pisárky – Královo Pole a nově i na odbočce k Ústřednímu hřbitovu. Kolem roku 1898 začaly neshody mezi městem a provozovatelem. Nedlouho poté celý podnik prodal majitel ''Rakouské elektrárenské společnosti'' .
==== Elektrická tramvaj ====
Nový správce tratí přebudoval tratě na elektrické (provoz zahájen v červnu 1900) a do konce téhož roku byla zprovozněna třetí trať z náměstí Svobody do Zábrdovic. Linky byly tehdy označeny barvami. V následujících třech letech byly vybudovány další úseky, čímž byla síť dokončena a bez výraznějších změn vydržela do [[první světová válka|první světové války]]. Od roku [[1913]] byly linky označeny čísly. Po válce odešli rakouští pracovníci dopravního podniku. Byly změněny názvy mnoha zastávek. Začalo se s prodlužováním tratí a jejich zdvoukolejňováním. Následovalo rozšíření sítě linek do dalších čtvrtí. Např. v roce [[1924]] byla zahájena doprava do Maloměřic, o dva roky později do Řečkovic.
Padesátá léta přinesla do [[tramvajová doprava|tramvajové dopravy]] spoustu inovací, jako třeba [[regulovaný nástup a výstup]] cestujících a dálkové ovládání dveří, které zamezilo vyskakování za jízdy. Poprvé došlo ke zrušení [[tarifní pásmo|tarifních pásem]] a za jednu cenu se dalo jet buď pouze jednu zastávku nebo až na druhý konec města. V roce [[1958]] byl zahájen provoz nových vozů typu [[Tatra T2]], pro které byla postavena nová [[vozovna Medlánky|vozovna v Medlánkách]]. V tomto roce byla zrušena doprava ulicí Kobližnou. Stavba tratí nebo jejich prodlužování ale pokračovalo.
V 80. letech probíhala stavba tratí rychlodrážního charakteru do sídlišť na okrajích města. Roku [[1980]] byla zprovozněna trať do Bohunic, v roce [[1983]] do Bystrce, do Líšně v roce [[1986]].
Od roku [[1963]] byly dodávány nové vozy [[Tatra T3]] a od roku [[1967]] kloubové dvoučlánkové tramvaje [[Tatra K2]]. Tyto vozy stále tvoří pilíř vozového parku. V Brně jsou provozu tramvaje [[Tatra T3]] a její modernizace, [[Tatra T6A5]], [[Tatra K2]] a její modernizace, [[Tatra KT8D5]] a její modernizace, [[Škoda 03T]] (Anitra) a nově zakoupená [[Škoda 13T]], služební [[Tatra T2R]] a odstavené [[Tatra RT6N1]].
==== Pojem „šalina“ ====
V brněnském [[hantec]]u se tramvajím říká šaliny – z původního německého názvu tramvajových linek „Elektrische Linie“ (čti „elektriŠE LÍNYE“).
=== Autobusová doprava ===
: ''Podrobnější informace naleznete v článku:'' [[Městská autobusová doprava v Brně]]
V roce [[1930]] se ve městě objevily [[autobus]]y. Do konce tohoto roku bylo zprovozněno 7 linek, označených písmeny. Jejich provoz byl ztrátový. Autobusová doprava měla v Brně ale až do 50. let spíše doplňkový charakter.
Od konce 50. let však autobusy nabyly na významu. Zabezpečovaly dopravu do okrajových částí [[Brno|Brna]] a do průmyslových podniků, například do líšeňského Zetoru. Význam měly i při výstavbě velkých sídlištních celků – jejich trasa mohla být měněna spolu osídlováním.
DPMB provozuje autobusy typů [[Karosa B 731]] a jeho modernizace, [[Karosa B 732]] a jeho modernizace, [[Karosa B 741]], [[Karosa B 931]], [[Karosa B 941]], [[Karosa B 951]], [[Karosa B 961]], [[Irisbus Citybus 12M]], [[Irisbus Citelis 12M]], [[Irisbus Citelis 18M]], [[Irisbus Crossway LE]] a minibusy [[Mave CiBus ENA]].
=== Trolejbusová doprava ===
: ''Podrobnější informace naleznete v článku:'' [[Trolejbusová doprava v Brně]]
V roce [[1949]] v Brně vyrazil do ulic tehdy moderní [[trolejbus]]. První linka vedla od Hlavního nádraží do Slatiny a do konce téhož roku byly uvedeny do provozu ještě další dvě linky. Jedna vedla z České (tehdy náměstí Rudé armády) do Králova Pole ulicí Botanickou, druhá od tramvajové smyčky Komárově do Tuřan. Linka 23 k tuřanské točně byla později zrušena a linka 21 do Slatiny prodloužena až do Šlapanic.
Brno bylo jediné město v ČSSR, kde byla budována trolejbusová síť jako doplněk tramvajové. Trolejbusy se začaly zavádět do nově vystavěných sídlišť (Kohoutovice, Slatina, Bystrc, Vinohrady).
Po vozech [[Škoda 6Tr]], [[Škoda 7Tr|7Tr]], [[Škoda 8Tr|8Tr]] a [[Škoda 9Tr|9Tr]] byly do provozu uvedeny koncepčně odlišné vozy od stejného výrobce [[Škoda 14Tr|14Tr]] a jim velmi podobná kloubová verze [[Škoda 15Tr|15Tr]]. Dále zde jezdí trolejbusy [[Škoda 21Tr]], [[Škoda 22Tr]] a nově [[Škoda 25Tr Irisbus]].
Roku 1977 byli v brněnské MHD (ve všech trakcích) zrušeni [[průvodčí]] a bylo zavedeno samostatné odbavování cestujících.
=== Lodě ===
: ''Podrobnější informace naleznete v článku:'' [[Lodní doprava na Brněnské přehradě]]
Na [[Brněnská přehrada|Brněnské přehradě]] od roku [[1946]] je možné spatřit lodě DPmB.
Pro vodní dopravu používá celkem pět větších dvoupalubových (''[[Praha (loď, 1953)|Praha]], [[Bratislava (loď, 1956)|Bratislava]], [[Veveří (loď, 1961)|Veveří]], [[Dallas (loď)|Dallas]]'' a ''[[Lipsko (loď)|Lipsko]]'') a jednu menší jednopalubovou loď (''[[Brno (loď, 1949)|Brno]]''). Lodě jezdí každoročně od konce dubna do poloviny října.

== Související články ==
* [[Doprava v Brně]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.dpmb.cz/ Dopravní podnik města Brna]
* [http://www.bmhd.cz Brněnská městská hromadná doprava]
* [http://www.idsjmk.cz Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Doprava v Brně]]
[[Kategorie:České dopravní firmy]]

Dopravní podnik města Brna - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Optimalizace