<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Doris_Lessingov%C3%A1</id>
		<title>Doris Lessingová - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Doris_Lessingov%C3%A1"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Doris_Lessingov%C3%A1&amp;action=history"/>
		<updated>2026-06-19T11:36:35Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Doris_Lessingov%C3%A1&amp;diff=643311&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Doris_Lessingov%C3%A1&amp;diff=643311&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2014-05-04T19:20:40Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 4. 5. 2014, 19:20&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Doris_Lessingov%C3%A1&amp;diff=643310&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: /* Literární kariéra */ Vylepšení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Doris_Lessingov%C3%A1&amp;diff=643310&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2010-10-21T14:08:27Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Literární kariéra: &lt;/span&gt; Vylepšení&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Doris lessing 20060312.jpg|thumb|Doris Lessingová]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Nobel prize medal.png|60px|left|Nositel Nobelovy ceny]]&lt;br /&gt;
'''Doris Lessingová''' (* [[22. říjen|22. října]] [[1919]], [[Kermánšáh]], [[Írán]]) je [[Spojené království|britská]] [[spisovatel]]ka, známá především pro své romány ''Tráva zpívá'' (''The Grass is Singing'') a The ''Golden Notebook'' (Zlatý zápisník, česky nevyšlo).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce [[2007]] získala [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu za literaturu]] za „''epiku ženské zkušenosti, která se skepticismem, zápalem a vizionářskou silou podrobuje zkoumání rozdělený svět''“ (citace ze zdůvodnění Švédské akademie). Doris Lessingová je nejstarším člověkem, který získal cenu za literaturu a jedenáctou ženou, která získala Nobelovu cenu za literaturu v stošestileté historii jejího udělování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Životopis ==&lt;br /&gt;
Narodila se v roce [[1919]] kapitánovi Alfredu Taylerovi a Emily Maude Taylerové (rozené McVeagh), britským občanům žijícím v [[Persie|perském]] městě Kermanshah. Alfred Tayler přišel v první světové válce o nohu a svou budoucí ženu potkal v Královské nemocnici, kde pracovala jako ošetřovatelka. Do perského města Kermanshah se svou rodinou odešel kvůli pracovnímu místu úředníka v [[banka|bance]] (Imperial Bank of Persia). Rodina se roku [[1925]] přestěhovala do Jižní Rhodesie (nyní [[Zimbabwe]]) na kukuřičnou [[farma|farmu]] o velikosti asi tisíci akrů, kterou rodina zakoupila. Matka Doris se snažila držet edwardiánského životního stylu, což by nebyl problém, pokud by měli dostatek peněz. Ty ale Taylerovi neměli, protože farma nevynášela podle očekávání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doris Lessingová studovala na Dominican Convent High School, dívčí [[římskokatolická církev|římskokatolické]] škole v [[Harare]] (tehdejším Salisbury). Školu opustila ve čtrnácti letech, dále se vzdělávala jako [[samouk]]. V patnácti letech opustila domov a pracovala jako vychovatelka. Bylo to zhruba v této době, kdy začala číst knihy o [[sociologie|sociologii]] a [[politika|politice]], které jí dával její zaměstnavatel. V té době také začala psát. &lt;br /&gt;
V roce [[1937]] začala pracovat v Harare (Salisbury) jako telefonní operátorka a brzy se provdala za Franka Wisdoma, svého prvního manžela, s nímž měla dvě děti. [[rozvod|Rozvedla]] se v roce [[1943]]. Poté se zapsala do [[komunismus|komunistické]] organizace Levicový čtenářský klub [[Left Book Club]], kde se seznámila s Gottfriedem Lessingem, svým druhým manželem. Vzali se krátce po svém připojení ke skupině a měli spolu dítě, manželství ale opět skončilo rozvodem v roce [[1949]]. Gottfried Lessing se stal [[Německá demokratická republika|východoněmeckým]] [[velvyslanec|velvyslancem]] v [[Uganda|Ugandě]], ale byl zavražděn v roce [[1979]] při povstání proti [[Idi Amin]]ovi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literární kariéra ==&lt;br /&gt;
Kvůli své kampani proti jaderným zbraním a jihoafrickému apartheidu, byl Lessingové na mnoho let zakázán vstup do země a do Rhodesie. Lessingová se vrátila do [[Londýn]]a se svým nejmladším synem v roce [[1949]] a vydala svou první knihu, ''Tráva zpívá'' (''The Grass Is Singing''). Svou druhou, velmi úspěšnou knihu, ''The Golden Notebook'' vydala v roce [[1962]].&amp;lt;br /&amp;gt; V roce [[1984]] se pokusila vydat dva romány pod pseudonymem Jane Somersová, aby tak demonstrovala, jak obtížné je pro začínající spisovatele proniknout na trh. Její britský vydavatel je nepřijal, ale vydala je u jiného anglického vydavatele Michaela Josepha, a ve Spojených státech u Alfreda A. Knopfa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odmítla damehood, ale na konci roku [[1999]] přijala Companion of Honour za eminentní službu národu. Královskou literární společností byla uznána za Companion of Literature.&amp;lt;br /&amp;gt;[[11. říjen|11. října]] [[2007]] byla Doris Lessingová prohlášena vítězkou Nobelovy ceny za literaturu. V 87 se stala nejstarší osobností, která získala cenu za literaturu a třetí nejstarší, která získala Nobelovu cenu ve všech kategoriích. Take je jednou z pouhých jedenácti žen, které byly švédskou akademií oceněny v celé historii udílení Nobelových cen. Novinářům sdělila &amp;quot;Vyhrála jsem všechny evropské ceny, všechny do jedné, takže jsem ráda, že se mi to podařilo. Je to královská síla.&amp;quot; Cena činila 765&amp;amp;nbsp;000 liber (1,6 milionů dolarů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literární dílo ==&lt;br /&gt;
Prózy Doris Lessingové zpracovávají témata autobiografická i sociální a politické zápasy. Psala i psychologické thrillery a [[science fiction]]. Doris Lessingová je autorka, která s ženskou zkušeností zkoumá rozdělenou civilizaci se [[skepticismus|skepticismem]], zápalem a vizionářskou silou.&lt;br /&gt;
Její próza se běžně dělí na tři různá období: období komunismu (1944-1956), kdy radikálně psala o sociálních otázkách (k tomuto tématu se vrátila ve své knize ''The Good Terrorist'' (1985)), období psychologické (1956 – 1969), a období [[súfismus|súfismu]] (vnitřní a mystická část [[Islám]]u), kde v sérii ''Canopus'' uplatnila [[Sufi|sufistické]] myšlenky v science fiction. Tuto sci-fi sérii pokládá za svoje nejvýznamnější dílo. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Její obrat k science fiction však kritiky většinou příliš nenadchl. Například v ''New York Times'' v roce 1982 o její knize ''The Making of the Representative for Planet 8'' [[John Leonard]] napsal: “Jedním z mnoha významných hříchů dvacátého století je, že odradilo aní Lessingovou....Nyní je její propaganda v zájmu naší bezvýznamnosti situována ve vesmírném razzmatazzu.” Lessingová na to reagovala slovy: Co si neuvědomili je, že v science fiction se objevují jedny z nejlepších společenských románů naší doby. Obdivuji také klasickou science fiction jako je ''Hudba krve'' od [[Greg Bear|Grega Beara]]. Bear je skvělý spisovatel.” &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Narozdíl od některých autorů známých především díky své hlavní tvorbě, se D. Lessingová nikdy nebála uznat, že píše science fiction. Vystupovala jako čestný host  na [[Worldcon]]u, její projev byl velmi dobře přijat. Svůj sci-fi román  ''Memoirs of a Survivor'' popsala jako pokus o autobiografii. &lt;br /&gt;
Její román ''The Golden Notebook'' je některými odborníky považován za [[Feminismus|feministickou]] klasiku, ale rozhodně ne samotnou autorkou, která později podotkla, že téma duševních kolapsů jako prostředku k uzdravení a osvobození se od iluzí, bylo kritiky přehlédnuto. Také ji zklamalo, že kritici nedocenili výjimečnou strukturu tohoto románu. Jak sama autorka vysvětluje, v románu ''Walking in the Shade'' je Molly do určité míry postava vytvořená podle její velmi dobré přítelkyně Joan Rodker, dcery spisovatele a vydavatele [[John Rodker|Johna Rodkera]].&lt;br /&gt;
Lessingové se nelíbí, že ji zaškatulkovali jako feministickou spisovatelku. Na otázku proč, odpověděla: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;To co ode mne feministky potřebují, je něco co nezkoušeli, protože to pochází z náboženství. Chtějí abych svědčila. Skutečně by chtěly abych řekla: Jistě sestry, stojím bok po boku s Vámi v boji za zlatavý rozbřesk kde již nikdy nebudou žádní suroví muži. Skutečně chtějí, aby lidé dělali velmi zjednodušené prohlášení o mužích a ženách? Vlastně ano. K tomuto závěru jsem došla s velkým zarmoucením.&amp;quot;'' &lt;br /&gt;
– The New York Times, 25. července 1982&lt;br /&gt;
Za své nejdůležitější dílo považuje sci-fi sérii ''Canopus in Argos''. Tyto knihy ukazují z mnoha perspektiv pokusy vyspělé společnosti o násilnou evoluci. Série Canopus ja částečně založena na konceptu Sufismu, se kterým ji seznámil Indries Shah. Dřívější práce o “vnitřním světě” jako ''Briefing for a Descent into Hell'' a ''Memoirs of a Survivor'' jsou s tímto tématem také úzce spojeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Archiv ==&lt;br /&gt;
Největší archiv její literatury se nachází v Harry Ransom Humanities Research Center na [[University of Texas|Texaské univerzitě]] v Austinu. Je zde uloženo 45 archivářských složek jejích materiálů. Složky obsahují téměř všechny její rukopisy až do roku 1999. Původní materiály pro její první knihy jsou považovány za ztracené, protože Lessingová si je nenechávala.  McFarlinova knihovna na Univerzitě v Tulse vlastní menší sbírku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
* Somerset Maugham Award ([[1954]])&lt;br /&gt;
* Prix Médicis étranger ([[1976]])&lt;br /&gt;
* Austrian State Prize for European Literature ([[1981]])&lt;br /&gt;
* Shakespeare-Preis der Alfred Toepfer Stiftung F. V. S., Hamburg ([[1982]]) &lt;br /&gt;
* W. H. Smith Literary Award ([[1986]]) &lt;br /&gt;
* Palermo Prize ([[1987]])&lt;br /&gt;
* Premio Internazionale Mondello ([[1987]]) &lt;br /&gt;
* Premio Grinzane Cavour ([[1989]]) &lt;br /&gt;
* James Tait Black Memorial Prize for biography([[1995]])&lt;br /&gt;
* Los Angeles Times Book Prize ([[1995]]) &lt;br /&gt;
* Premi Internacional Catalunya ([[1999]]) &lt;br /&gt;
* Order of the Companions of Honour ([[1999]]) &lt;br /&gt;
* Companion of Literature of the Royal Society of Literature ([[2000]])&lt;br /&gt;
* David Cohen British Literary Prize ([[2001]]) &lt;br /&gt;
* Premio Príncipe de Asturias ([[2001]]) &lt;br /&gt;
* S.T. Dupont Golden PEN Award ([[2002]]) &lt;br /&gt;
* Nobelova cena za literaturu ([[2007]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
V [[čeština|češtině]] z jejího poměrně rozsáhlého díla vyšlo pouze pět knih (uvedena pouze první vydání každého překladu):&lt;br /&gt;
*'''Africké povídky''' (z originálních sbírek ''This was the old chief’s country'' a ''The habit of loving'' přeložil Petr Pujman, vydalo nakladatelství SNKLU v roce [[1961]])&lt;br /&gt;
*'''Mraveniště ''' česky 1961, šest povídek, africká realita se setkává s poválečným evropským Západem.(v originále ve sbírkách ''Five short tales'' a ''Habit of loving'', přeložily Olga Fialová, Wanda Zámecká a Zora Wolfová, vydalo nakladatelství [[Mladá fronta]] v roce [[1961]])&lt;br /&gt;
*'''Muž a dvě ženy''' 1963, česky 1970, deset povídek o ženských pocitech, touhách, prožitcích, konfliktech a rolích. (v originále ''A Man and Two Women'', vybrala a přeložila Zora Wolfová, vydalo nakladatelství Mladá fronta v roce [[1970]])&lt;br /&gt;
*'''Hra s tygrem: Hra o 3 dějstvích''' (v originále ''Play with a Tiger'', přeložil Jiří Mucha, vydalo nakladatelství Dilia v roce [[1966]])&lt;br /&gt;
*'''Tráva zpívá''' (v originále ''The Grass is Singing'', přeložila Soňa Nová, vydalo nakladatelství Práce v roce [[1974]])&lt;br /&gt;
*'''Puklina''' (v originále ''The Cleft'', přeložil Petr Pálenský, vydalo nakladatelství Jota v roce [[2008]])&lt;br /&gt;
'''Bylo zfilmováno:'''&lt;br /&gt;
*''Tráva zpívá'' - 1981, švédský filmový přepis se točil v Zambii&lt;br /&gt;
*''Memoirs of a Surivor'' - 1981, britský film&lt;br /&gt;
*''Muž a dvě ženy'' - 1981, francouzský film&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* [http://www.pwf.cz/cz/archiv-autoru/doris-lessingova/ Profil, přeložená přednáška k Nobelově ceně] &lt;br /&gt;
* [http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates/2007/lessing-lecture.html Lessing Nobel Prize Lecture (anglicky)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{FlickrTag|Doris+Lessing}}{{Commonscat|Doris Lessing}}{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Angličtí romanopisci|Lessingová, Doris]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Angličtí spisovatelé science fiction|Lessingová, Doris]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za literaturu|Lessingová, Doris]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Žijící lidé|Lessingová, Doris]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>