Doubravice (okres České Budějovice) - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2014-10-08T13:01:13Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 8. 10. 2014, 13:01
Řádka 31:		Řádka 31:
	\| nad.výš = 490		\| nad.výš = 490
	}}		}}
		+	Obec '''Doubravice''' ([[Jednotné číslo\|j. č.]], tedy: ''ta Doubravice, do Doubravice, v Doubravici'') se nachází v [[Okres České Budějovice\|okrese České Budějovice]], kraj [[Jihočeský kraj\|Jihočeský]], zhruba 5,5 km jihovýchodně od centra [[České Budějovice\|Českých Budějovic]].

-	Obec '''Doubravice''' ([[Jednotné číslo\|j. č.]], tedy: ''ta Doubravice, do Doubravice, v Doubravici'') se nachází v [[Okres České Budějovice\|okrese České Budějovice]], kraj [[Jihočeský kraj\|Jihočeský]], zhruba 5,5 km jihovýchodně od centra [[České Budějovice\|Českých Budějovic]]. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 292 obyvatel.	+	Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 292 obyvatel.

	== Historie ==		== Historie ==
-	Nálezy keramiky v prostoru mezi silnicí a železniční tratí západně od obce dokládají osídlení doubravického katastru již v době bronzové a ~~[[Doba halštatská\|~~halštatské]]. Do písemných pramenů vstupuje Doubravice až v období vrcholného středověku; k roku 1267 je zmínka o jistém Sudimíru z Doubravice (''Zudimirus de Dubrawicz''), další zpráva o vsi pochází z roku 1357, kdy zde sídlil vladyka Trojan z Dobravice, po něm se v letech 1379 až 1389 na Doubravici jmenuje Drslav. V následujícím století působili vladykové z Doubravice v [[Rožmberkové\|rožmberských]] službách. Z nich Hynek Zub býval v letech 1451 až 1469 hejtmanem v [[Soběslav]]i, jiný, jménem Markvart roku 1498 pro jakýsi skutek odsouzen ~~ke [[Poprava~~ stětím~~\|ztrátě hrdla]]~~, nakonec však ~~od [[Petr~~ IV. z Rožmberka~~\|Petra z Rožmberka]]~~ omilostněn. Zda právě při tom rožmberskému vladaři připadl Markvartův majetek není známo, avšak k roku 1511 už Petr z Rožmberka coby držitel Doubravice zprostil její obyvatele [[odúmrť\|odúmrti]]. V [[urbář]]i z roku 1520 je jmenovitě uvedeno sedm zdejších hospodářů, byla tedy Doubravice v oné době malou vískou s přibližně několika desítkami obyvatel. Po několik desetiletí příslušela ves k [[třeboň]]skému panství, než ji v roce 1555 Vilém z Rožmberka daroval svému zasloužilému úředníku Mikuláši Humpolcovi z Tuchoraze, který si tu nechal zbudovat sídlo. Po Mikulášově smrti 1574 připadla Doubravice jeho třem synům, kteří zvláště v Budějovicích nechvalně prosluli svými výtržnostmi a nadutým chováním. Tito však zanedlouho také pomřeli a jejich sestra Kateřina, provdaná Šeflingerová z Ryrsdorfu, po dlouhých sporech odprodala majetek zpět do rožmberských rukou. Vlastníci vsi se pak často měnili. Nejprve Doubravici koupila Lidmila z Hřebene, po ní dědil její manžel, rožmberský úředník Bedřich Frokstein z Načeslavi, připomínaný coby držitel vsi až do roku 1620. Dalším majitelem byl Jan Řepický ze Sudoměře, od něho koupil ves císařský vojevůdce [[Baltazar de Marradas]] a roku 1631 dále prodal rytmistrovi Juanu Salazarovi de Montalban. Od Salazara nabyl roku 1637 Doubravici budějovický solní úředník Emanuel Fritschko z Fürstenmühlu, jehož příbuzenstvo pak drželo ves po jedno století. V roce 1655 zdědil Doubravici František Eusebius Fritschko, po něm 1666 jeho vdova Eva Eufemie, následně 1684 její dcera Juliana Eusebie Traumüllerová. Za Fritschků došlo k přestavbě dosavadní tvrze v barokní zámeček, Doubravice však zůstávala drobným sídlem - kromě panského pivovaru, kovárny a krčmy zde byl pouhé tři selské usedlosti. V roce 1711 zdědila Doubravici Marie Alžběta Putschöglová rozená Fritschková, po její smrti prodal vdovec Johann Putschögel roku 1736 vesnici [[Královské město\|královskému městu]] [[České Budějovice]], které pak zůstalo doubravickou vrchností až do zrušení poddanství. Pivovar zanikl v roce 1766 po [[blesk]]em zapříčiněném požáru zámku a hospodářského dvora. Panský dvůr byl v roce 1779 zrušen a jeho pozemky v rámci [[raabizace]] rozparcelovány na šest soukromých usedlostí. Od roku 1850 se stala Doubravice nadlouho samostatnou obcí. Ke dni 12. června [[1960]] pozbyla samostatnosti začleněním pod obec [[Nedabyle]], status obce pak znovu získala 24. listopadu [[1990]].	+	Nálezy keramiky v prostoru mezi silnicí a železniční tratí západně od obce dokládají osídlení doubravického katastru již v době bronzové a halštatské.
		+
		+	Do písemných pramenů vstupuje Doubravice až v období vrcholného středověku; k roku 1267 je zmínka o jistém Sudimíru z Doubravice (''Zudimirus de Dubrawicz''), další zpráva o vsi pochází z roku 1357, kdy zde sídlil vladyka Trojan z Dobravice, po něm se v letech 1379 až 1389 na Doubravici jmenuje Drslav. V následujícím století působili vladykové z Doubravice v [[Rožmberkové\|rožmberských]] službách. Z nich Hynek Zub býval v letech 1451 až 1469 hejtmanem v [[Soběslav]]i, jiný, jménem Markvart roku 1498 pro jakýsi skutek odsouzen k popravě stětím, nakonec však byl Petrem IV. z Rožmberka omilostněn. Zda právě při tom rožmberskému vladaři připadl Markvartův majetek není známo, avšak k roku 1511 už Petr z Rožmberka coby držitel Doubravice zprostil její obyvatele [[odúmrť\|odúmrti]]. V [[urbář]]i z roku 1520 je jmenovitě uvedeno sedm zdejších hospodářů, byla tedy Doubravice v oné době malou vískou s přibližně několika desítkami obyvatel. Po několik desetiletí příslušela ves k [[třeboň]]skému panství, než ji v roce 1555 Vilém z Rožmberka daroval svému zasloužilému úředníku Mikuláši Humpolcovi z Tuchoraze, který si tu nechal zbudovat sídlo. Po Mikulášově smrti 1574 připadla Doubravice jeho třem synům, kteří zvláště v Budějovicích nechvalně prosluli svými výtržnostmi a nadutým chováním. Tito však zanedlouho také pomřeli a jejich sestra Kateřina, provdaná Šeflingerová z Ryrsdorfu, po dlouhých sporech odprodala majetek zpět do rožmberských rukou. Vlastníci vsi se pak často měnili. Nejprve Doubravici koupila Lidmila z Hřebene, po ní dědil její manžel, rožmberský úředník Bedřich Frokstein z Načeslavi, připomínaný coby držitel vsi až do roku 1620. Dalším majitelem byl Jan Řepický ze Sudoměře, od něho koupil ves císařský vojevůdce Baltazar de Marradas a roku 1631 dále prodal rytmistrovi Juanu Salazarovi de Montalban. Od Salazara nabyl roku 1637 Doubravici budějovický solní úředník Emanuel Fritschko z Fürstenmühlu, jehož příbuzenstvo pak drželo ves po jedno století. V roce 1655 zdědil Doubravici František Eusebius Fritschko, po něm 1666 jeho vdova Eva Eufemie, následně 1684 její dcera Juliana Eusebie Traumüllerová. Za Fritschků došlo k přestavbě dosavadní tvrze v barokní zámeček, Doubravice však zůstávala drobným sídlem - kromě panského pivovaru, kovárny a krčmy zde byl pouhé tři selské usedlosti. V roce 1711 zdědila Doubravici Marie Alžběta Putschöglová rozená Fritschková, po její smrti prodal vdovec Johann Putschögel roku 1736 vesnici [[Královské město\|královskému městu]] [[České Budějovice]], které pak zůstalo doubravickou vrchností až do zrušení poddanství. Pivovar zanikl v roce 1766 po [[blesk]]em zapříčiněném požáru zámku a hospodářského dvora. Panský dvůr byl v roce 1779 zrušen a jeho pozemky v rámci [[raabizace]] rozparcelovány na šest soukromých usedlostí. Od roku 1850 se stala Doubravice nadlouho samostatnou obcí. Ke dni 12. června [[1960]] pozbyla samostatnosti začleněním pod obec [[Nedabyle]], status obce pak znovu získala 24. listopadu [[1990]].

	== Pamětihodnosti ==		== Pamětihodnosti ==
-	* Zámek Doubravice, nevelké barokní sídlo s přiléhajícím hospodářským areálem vzniklé přestavbou starší tvrze ve druhé polovině 17. století. Nynější podoba pochází z let 1767 až 1768, kdy byl zámeček po požáru obnovován.	+	* '''[[Doubravice (zámek u Českých Budějovic)\|Zámek Doubravice]]''', nevelké barokní sídlo s přiléhajícím hospodářským areálem vzniklé přestavbou starší tvrze ve druhé polovině 17. století. Nynější podoba pochází z let 1767 až 1768, kdy byl zámeček po požáru obnovován.
	* Lidové usedlosti ze druhé poloviny 19. století, zejména čp. 1, 2, 13 a 19		* Lidové usedlosti ze druhé poloviny 19. století, zejména čp. 1, 2, 13 a 19
	* Pomník padlým v [[První světová válka\|1. světové válce]] z roku [[1924]], na návsi před zámkem		* Pomník padlým v [[První světová válka\|1. světové válce]] z roku [[1924]], na návsi před zámkem
Řádka 47:		Řádka 50:


-	{{~~Článek z Wikipedie~~}}	+	{{Commonscat\|Doubravice (České Budějovice District)}}{{Okres České Budějovice}}{{Článek z Wikipedie}}
-	{{Okres České Budějovice}}	+
	[[Kategorie:Vesnice okresu České Budějovice]]		[[Kategorie:Vesnice okresu České Budějovice]]

Sysop: 1 revizi

2014-05-04T15:02:22Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 4. 5. 2014, 15:02

Sysop: Nahrazení textu

2011-02-11T21:40:34Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox české obce a města
| název = Doubravice
| status = obec
| kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]]
| okres = České Budějovice
| ob.roz.půs = [[České Budějovice]]
| pov.ob = [[České Budějovice]]
| země = [[Čechy]]
| výměra = 1,82
| obyvatelé = 287
| obyv.datum = 11. 12. 2009
| zem.šíř = 48° 56’ 08’’
| zem.dél = 14° 30’ 38’’ 
| PSČ = 370 06
| početzsj = 1
| početč = 1
| početk = 1
| adresa = Doubravice 10<br />37006 České Budějovice 6
| web = www.obecdoubravice.cz
| úř.web =
| email = obecdoubravice@seznam.cz
| starosta = Ing. Josef Štěcha 
| foto =
| popisek.foto =
| znak =
| vlajka =
| mapa = Image:Doubravice CB CZ.png
| NUTS5 = CZ0311 535664
| NUTS4 = CZ0311
| NUTS3 = CZ031
| nad.výš = 490
}}

Obec '''Doubravice''' ([[Jednotné číslo|j. č.]], tedy: ''ta Doubravice, do Doubravice, v Doubravici'') se nachází v [[Okres České Budějovice|okrese České Budějovice]], kraj [[Jihočeský kraj|Jihočeský]], zhruba 5,5 km jihovýchodně od centra [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 292 obyvatel.

== Historie ==
Nálezy keramiky v prostoru mezi silnicí a železniční tratí západně od obce dokládají osídlení doubravického katastru již v době bronzové a [[Doba halštatská|halštatské]]. Do písemných pramenů vstupuje Doubravice až v období vrcholného středověku; k roku 1267 je zmínka o jistém Sudimíru z Doubravice (''Zudimirus de Dubrawicz''), další zpráva o vsi pochází z roku 1357, kdy zde sídlil vladyka Trojan z Dobravice, po něm se v letech 1379 až 1389 na Doubravici jmenuje Drslav. V následujícím století působili vladykové z Doubravice v [[Rožmberkové|rožmberských]] službách. Z nich Hynek Zub býval v letech 1451 až 1469 hejtmanem v [[Soběslav]]i, jiný, jménem Markvart roku 1498 pro jakýsi skutek odsouzen ke [[Poprava stětím|ztrátě hrdla]], nakonec však od [[Petr IV. z Rožmberka|Petra z Rožmberka]] omilostněn. Zda právě při tom rožmberskému vladaři připadl Markvartův majetek není známo, avšak k roku 1511 už Petr z Rožmberka coby držitel Doubravice zprostil její obyvatele [[odúmrť|odúmrti]]. V [[urbář]]i z roku 1520 je jmenovitě uvedeno sedm zdejších hospodářů, byla tedy Doubravice v oné době malou vískou s přibližně několika desítkami obyvatel. Po několik desetiletí příslušela ves k [[třeboň]]skému panství, než ji v roce 1555 Vilém z Rožmberka daroval svému zasloužilému úředníku Mikuláši Humpolcovi z Tuchoraze, který si tu nechal zbudovat sídlo. Po Mikulášově smrti 1574 připadla Doubravice jeho třem synům, kteří zvláště v Budějovicích nechvalně prosluli svými výtržnostmi a nadutým chováním. Tito však zanedlouho také pomřeli a jejich sestra Kateřina, provdaná Šeflingerová z Ryrsdorfu, po dlouhých sporech odprodala majetek zpět do rožmberských rukou. Vlastníci vsi se pak často měnili. Nejprve Doubravici koupila Lidmila z Hřebene, po ní dědil její manžel, rožmberský úředník Bedřich Frokstein z Načeslavi, připomínaný coby držitel vsi až do roku 1620. Dalším majitelem byl Jan Řepický ze Sudoměře, od něho koupil ves císařský vojevůdce [[Baltazar de Marradas]] a roku 1631 dále prodal rytmistrovi Juanu Salazarovi de Montalban. Od Salazara nabyl roku 1637 Doubravici budějovický solní úředník Emanuel Fritschko z Fürstenmühlu, jehož příbuzenstvo pak drželo ves po jedno století. V roce 1655 zdědil Doubravici František Eusebius Fritschko, po něm 1666 jeho vdova Eva Eufemie, následně 1684 její dcera Juliana Eusebie Traumüllerová. Za Fritschků došlo k přestavbě dosavadní tvrze v barokní zámeček, Doubravice však zůstávala drobným sídlem - kromě panského pivovaru, kovárny a krčmy zde byl pouhé tři selské usedlosti. V roce 1711 zdědila Doubravici Marie Alžběta Putschöglová rozená Fritschková, po její smrti prodal vdovec Johann Putschögel roku 1736 vesnici [[Královské město|královskému městu]] [[České Budějovice]], které pak zůstalo doubravickou vrchností až do zrušení poddanství. Pivovar zanikl v roce 1766 po [[blesk]]em zapříčiněném požáru zámku a hospodářského dvora. Panský dvůr byl v roce 1779 zrušen a jeho pozemky v rámci [[raabizace]] rozparcelovány na šest soukromých usedlostí. Od roku 1850 se stala Doubravice nadlouho samostatnou obcí. Ke dni 12. června [[1960]] pozbyla samostatnosti začleněním pod obec [[Nedabyle]], status obce pak znovu získala 24. listopadu [[1990]].

== Pamětihodnosti ==
* Zámek Doubravice, nevelké barokní sídlo s přiléhajícím hospodářským areálem vzniklé přestavbou starší tvrze ve druhé polovině 17. století. Nynější podoba pochází z let 1767 až 1768, kdy byl zámeček po požáru obnovován.
* Lidové usedlosti ze druhé poloviny 19. století, zejména čp. 1, 2, 13 a 19
* Pomník padlým v [[První světová válka|1. světové válce]] z roku [[1924]], na návsi před zámkem

== Externí odkazy ==
* [http://www.obecdoubravice.cz Oficiální web obce]
* [http://www.selskebaroko.cz/selskebaroko/doubravice/doubravice.htm Doubravice na webu Selské baroko]

{{Článek z Wikipedie}}
{{Okres České Budějovice}}
[[Kategorie:Vesnice okresu České Budějovice]]