Sysop: 1 revizi

2014-05-04T14:47:24Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 4. 5. 2014, 14:47

Sysop: + Výrazné vylepšení

2013-03-15T09:56:01Z

+ Výrazné vylepšení

Nová stránka

{{Infobox reliéf
| název = Drahanská vrchovina
| obrázek = Rozhledna Babi lom, vyhled na Brno.JPG
| popis1 = Pohled na Brno z rozhledny Babí lom
| popisek2 = Pohled na [[Brno]] z rozhledny [[Babí lom]]
| maxnázev = [[Skalky]]
| maxvýška = 735
| délka =
| rozloha = 1 183
| středvýška = 462,8
| nadřaz = [[Brněnská vrchovina]]
| soused = [[Bobravská vrchovina]], [[Boskovická brázda]], [[Zábřežská vrchovina]], [[Hornomoravský úval]], [[Vyškovská brána]], [[Dyjsko-svratecký úval]]
| podřaz = [[Adamovská vrchovina]], [[Konická vrchovina]], [[Moravský kras]]
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = [[Soubor:Flag of the Czech Republic.png|24px]] [[Česko]]
| hornina = [[vápenec]]
| poznámka =
| povodí = [[Morava]], [[Svitava]]
}}
'''Drahanská vrchovina''' je [[geomorfologický celek]], spadající pod [[Brněnská vrchovina|Brněnskou vrchovinu]]. Na západě sousedí s [[Boskovická brázda|Boskovickou brázdou]] a [[Bobravská vrchovina|Bobravskou vrchovinou]], na jihu s [[Dyjsko-svratecký úval|Dyjsko-Svrateckým úvalem]] a [[Vyškovská brána|Vyškovskou bránou]], na východě s [[Hornomoravský úval|Hornomoravským úvalem]] a na severu se [[Zábřežská vrchovina|Zábřežskou vrchovinou]]. Je nazvána podle obce [[Drahany]], které leží na Prostějovsku. Nejvyšší bod [[Skalky]], který leží 735 m n.m., se nachází ve východní části, označované jako [[Konická vrchovina]] (droby, slepence, břidlice, ostrůvky prvohorních [[Devon (geologie)|devonských]] [[vápenec|vápenců]] u [[Javoříčko|Javoříčka]] a [[Mladeč|Mladče]]). Součástí Drahanské vrchoviny je [[Moravský kras]], v němž prvohorní devonské vápence vystupují na ploše téměř 100 km čtverečních. [[Adamovská vrchovina]] (hlavně [[žula]] a [[granodiorit]]) byla rozrušena třetihorními tektonickými pohyby a činností řek.

== Geologie ==
Na Drahanské vrchovině převládají prvohorní (karbonské) [[sedimentární hornina|horniny usazené]]. Na velké části jsou také poměrně mocné čtvrtohorní usazeniny. Reliéf [[Moravský kras|Moravského krasu]] vzniká v důsledku rozpouštění hornin a postupně se tak vytváří typická krajina s povrchovými a podzemními [[kras]]ovými jevy.

== Klimatické poměry ==
Drahanská vrchovina leží v klimatické oblasti mírně teplé, mírně vlhké, vrchovinné. [[Atmosféra|Atmosférické]] [[srážky]] se pohybují v rozmezí 616 - 711 mm za rok. Ve vegetačním období je průměrná teplota 12,5 stupňů Celsia. Vzhledem k poloze i vzhledem k neexistenci velkých [[průmysl]]ových podniků je zde jedno z nejčistších ovzduší v [[Česká republika|České republice]]. V roce [[2008]] ovšem expanduje výroba plastových akrylátových van a příslušenství v okolí nejvyšších partií vrchoviny - zejména obec [[Suchý]] (původní výrobní hala o velikosti několika hektarů se rozšiřuje o 70 %), a tak v tomto důsledku kvalita ovzduší v této části Drahanské vrchoviny výrazně klesá - firma RIHO v obci Suchý ohlásila IRZ (www.irz.cz) v roce 2007 6740 kg styrenu/ovzduší.

== Vodstvo ==
[[File:Drahanská vrchovina 1.jpg|thumb|Krajina Drahanské vrchoviny nedaleko Ostrova u Macochy, v pozadí [[vysílač Kojál]]]]
Drahanská vrchovina leží ve srážkovém stínu [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]], která zadržuje většinu srážek přinášených západními větry. Je velmi chudá na povrchové vodní zdroje i na zásoby podzemních vod. Nemá velké toky, jedná se o pramennou oblast tvořící rozvodí řeky [[Morava (řeka)|Moravy]] a [[Svratka (řeka)|Svratky]]. Drobné potoky jsou odváděny říčkou [[Haná (řeka)|Hanou]] a [[Hloučela|Hloučelou]] do Moravy a [[Litava (řeka)|Litavou]] a [[Svitava|Svitavou]] do Svratky.

== Flóra ==
Nacházejí se zde jak [[les]]y jehličnaté, tak lesy s převahou listnáčů. V jehličnatých lesích roste [[smrk|smrk obecný]], [[borovice lesní]], [[modřín opadavý]], [[douglaska tisolistá]] a [[jedle bělokorá]]. V lesích s převahou listnáčů se zejména vyskytuje [[buk lesní]], [[dub zimní]], [[dub letní]], [[habr obecný]], [[javor klen]], [[bříza bělokorá]], ojediněle [[lípa]], [[jírovec maďal]], [[osika obecná]] aj. Z keřů je velmi hojný [[bez|bez hroznatý]], [[bez černý]], [[maliník obecný]] a mnoho druhů [[ostružiník]]ů. V lesích roste poměrně velké množství [[houby|hub]].

== Fauna ==
[[File:Drahanská vrchovina Kojál.jpg|thumb|Drahanská vrchovina u [[Ruprechtov]]a]]
Drahanská vrchovina má poměrně dobré ekologické podmínky, nachází se zde množství živočichů.
* [[Šelmy]]: kuna lesní, kuna skalní, jezevec lesní, liška obecná
* [[Dravci]]: káně lesní, jestřáb lesní, krahujec obecný, včelojed lesní a další
* [[Sovy]]: kalous ušatý, puštík obecný, sýček obecný, výr velký, sova pálená
* [[Šplhavci]]: strakapoud velký, datel černý, žluna zelená
* [[Pěvci]]: různé druhy sýkor, pěnkava obecná, hýl obecný, strnad lesní, různé druhy pěnic, červenka obecná, kos černý, drozd zpěvný, sojka obecná, čížek lesní, střízlík obecný, krkavec velký, vrabec domácí.
* Další ptáci z různých skupin, např. kukačka obecná a další.
* [[Spárkatá zvěř]]: srnec obecný, jelen evropský, muflon evropský, prase divoké.

==Nerostné suroviny==
Rudy byly v této oblasti těženy jen výjímečně a těžba měla jen malý hospodářský význam. Ze stavebních surovin se těží převážně [[droba|droby]], v [[Moravský kras|Moravském krasu]] dobíhá těžba [[vápenec|vápence]].

==Ochrana přírody==

===Chráněná krajinná oblast===
[[File:Býčí skála 20.jpg|thumb|Býčí skála]]
* [[Moravský kras]]

===Národní přírodní památky===
*[[Pekárna (jeskyně)|Jeskyně Pekárna]]
*[[Rudické propadání]]

===Národní přírodní rezervace===
*[[Býčí skála]]
*[[Habrůvecká bučina]]
*[[Hádecká planinka]]
*[[Vývěry Punkvy]]

===Přírodní památky===
*[[Černá skála (přírodní památka, okres Blansko)|Černá skála]] ([[Lipovec (okres Blansko)|Lipovec]])
*[[Horní Bělá (přírodní památka)|Horní Bělá]]
*[[Obřanská stráň]]

===Přírodní rezervace===
[[File:Rozhledna Babí lom (4).jpg|thumb|Babí lom]]
*[[Babí lom (Drahanská vrchovina)|Babí lom]]
*[[Balcarova skála-Vintoky]] ([[Ostrov u Macochy]])
*[[Bayerova rezervace]] ([[Křtiny]])
*[[Bílá voda]] ([[Holštejn]])
*[[Bučina u Suché louky]] ([[Buková]])
*[[Čihadlo]] ([[Babice nad Svitavou]])
*[[Durana]] ([[Úsobrno]])
*[[Mokřad pod Tipečkem]] ([[Típeček]])
*[[Lipovské úpolínové louky]] ([[Lipová]])
*[[Rakovec]]
*[[Skály (přírodní památka)|Skály]] ([[Protivanov]])
*[[Skelná Huť (Protivanov)]] ([[Protivanov]])
*[[Studnické louky]] ([[Krásensko]])
*[[U Nového hradu]] ([[Olomučany]])
*[[Údolí Říčky]] ([[Hostěnice]], [[Ochoz u Brna]])

===Přírodní parky===
*[[Rakovecké údolí]]
*[[Přírodní park Říčky|Říčky]]

===Chráněné aleje===
[[Soubor:Tři smrky 1.jpg|thumb|Tři smrky]]
*[[Lipová alej u Nových Dvorů]]
*[[Stromořadí Lažánky-Jedovnice]]

===Chráněné stromy===
*[[Hrubá lípa]] ([[Jedovnice]])
*[[Lípy v Karolíně]] ([[Karolín (Rájec-Jestřebí)|Karolín]])
*[[Skřípovská lípa]] ([[Skřípov]])
*[[Tři smrky]] ([[Ruprechtov]])

== Historie ==
[[Soubor:Račice 1846 F Richter.png|thumb|Historický obraz Račic - jednoho z center na Drahanské vrchovině]]
Až do 12. století byla Drahanská vrchovina velmi řídce osídlena, většinu z území tvořily hluboké lesy, jejím územím procházelo několik obchodních stezek. Ve 13. století dostávala vznikající [[šlechta]] od krále rozlehlá území, na kterých začala vznikat (případně se rozšiřovat) světská i církevní panství. Jejich centry se staly hrady [[Blansek]], [[Hrad Boskovice|Boskovice]], [[Dědice (zřícenina hradu)|Dědice]], [[Doubravický hrad|Doubravice]], [[Stražisko|Grünberk]], [[Holštejn (hrad)|Holštejn]], [[Nový hrad (Olomučany)|Nový hrad]], [[Obřany (hrad)|Obřany]], [[Račice (zámek)|Račice]], [[Starý Plumlov]], [[Vildenberk]] a další. V rámci [[Velká kolonizace|velké (nebo též německé) kolonizace]] přišlo na území Drahanské vrchoviny velké množství kolonistů z [[Bavorsko|Bavorska]], [[Dolní Rakousko|Dolního Rakouska]], [[Dolní Sasko|Dolního Saska]], ale i z [[Holandsko|Holandska]] a [[Belgie]]. Po moravských markraběcích válkách a husitských válkách došlo k vylidnění této oblasti a zániku mnoha vsí, přičemž zde začal převládat český živel.

Drsná a zemědělsky málo výnosná Drahanská vrchovina již nepřitahovala nové osadníky a katastry zaniklých vsí obvykle zarostly lesem. Území bylo nadále využíváno zemědělsky, k těžbě dřeva a částečně i k těžbě surovin. Mnoho původních panských sídel zaniklo a vznikla nová centra panství, která se nacházela většinou na okraji Drahanské vrchoviny v níže položené oblasti. Bylo to [[Blansko]], [[Boskovice]], [[Habrovany]], [[Konice]], [[Plumlov]], [[Pozořice]], [[Račice (Račice-Pístovice)|Račice]], [[Rájec nad Svitavou]], [[Šebetov]] a [[Vyškov]]. V průběhu staletí zde nevyrostlo žádné významné město, v době průmyslové revoluce zde nevznikl žádný významný podnik a obyvatelé, kteří se nazabývali zemědělstvím, začali cestovat za prací do měst, ležících v níže položených okolních oblastech. V roce [[1935]] došlo v jihovýchodní části zalesněného území Drahanské vrchoviny ke vzniku vojenské střelnice ([[Vojenský újezd Březina|Vojenský výcvikový prostor Vyškov]]). Po vzniku [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] bylo v rámci programu [[germanizace]] a [[konečné řešení české otázky|konečného řešení české otázky]] vysídleno 33 obcí Drahanské vrchoviny, přičemž záminkou bylo rozšíření vojenské střelnice. Po druhé světové válce se obyvatelstvo vrátilo do svých vesnic zpět. Vojenská střelnice byla zachována v rozsahu z roku [[1935]] - nyní [[Vojenský újezd Březina]]. Za [[2. světová válka|druhé světové války]] bylo na jižní části Drahanské vrchoviny zbudováno značné množství betonových pevnůstek, jež byly součástí vojenského cvičiště a které zůstaly zachovány dodnes. V roce [[1944]] byl mezi [[Ruprechtov]]em a [[Račice-Pístovice|Račicemi]] vysazen [[Jermak (partyzánský oddíl)|partyzánský oddíl Jermak]], který na Drahanské vrchovině působil až do konce války.
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940 - 1945)]]

Ani po ukončení [[druhá světová válka|druhé světové války]] nedošlo na Drahanské vrchovině k rozvoji průmyslu, oblast byla využívána spíše zemědělsky. Od 70. let 20. století docházelo v rámci [[JZD|Jednotných zemědělských družstev]] k rozvoji nezemědělské výroby, která zajišťovala zaměstnanost pro značnou část pracovních sil. Po roce [[1989]] postupně docházelo k rušení těchto činností a snižování počtu pracovníků v zemědělství, čímž se výrazně zvýšil počet lidí dojíždějících za prací do center na okraji Drahanské vrchoviny, jako jsou [[Blansko]], [[Boskovice]], [[Brno]], [[Prostějov]] a [[Vyškov]].

==Současnost==
[[File:Kříž u Šošůvky srpen 09.jpg|thumb|Kříž u Šošůvky]]
Drahanská vrchovina je nezatížena intenzívní průmyslovou výrobou a až na výjimky se jedná o oblast s nejčistším vzduchem. Dochází zde k rozmachu [[Stezka pro cyklisty|cyklostezek]] a ke stále většímu využívání pro [[rekreace|rekreační]] účely. V zimě je díky sněhové pokrývce oblíbeným místem pro [[běžecké lyžování]]. Na několika místech existují značené a upravované běžecké okruhy.<ref>[http://www.lyzarsketrasy.cz/ Lyžařský průvodce Drahanské vrchoviny a Boskovicka]</ref>

==Literatura==
* Ervín Černý-Křetínský, Dáša Zouharová, Drahanskou vrchovinou, Občanské sdružení Barvínek, 1998

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.drahanskavrchovina.cz/ Mikroregion Drahanská vrchovina]
* [http://moravsky-kras.webz.cz/Drahanska.vrchovina.html Informace o jižní části Drahanské vrchoviny]
* [http://www.barvinek.net/ Barvínek - příroda Drahanské vrchoviny]
* [http://www.spolekmoravskykras.cz/ Spolek pro Moravský kras - sdružení obcí]
* [http://web.quick.cz/protivanov Region Protivanovsko]
* [http://stredovek-dv.webnode.cz/ Středověk na Drahanské vrchovině]
* [http://www.fronta.cz/vysidleni-drahanske-vrchoviny-za-valky Vysídlení Drahanské vrchoviny za druhé světové války]

{{Commonscat|Drahanská vrchovina}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Drahanská vrchovina]]
[[Kategorie:Geomorfologické celky v Česku]]
[[Kategorie:Vrchoviny]]
[[Kategorie:Českomoravská soustava]]
[[Kategorie:Pohoří v České republice]]

Drahanská vrchovina - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Výrazné vylepšení