Druhý vatikánský koncil - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Prusko-francouzské války“ textem „Prusko-francouzské války“

2025-05-22T16:03:46Z

Nahrazení textu „Prusko-francouzské války“ textem „Prusko-francouzské války“

← Starší verze		Verze z 22. 5. 2025, 16:03
Řádka 12:		Řádka 12:
	Ve stejné době [[biskup]]ové ve světě čelili velkým výzvám zapříčiněným politickými, sociálními, ekonomickými a technickými změnami, jako např. úbytku věřících, odmítání víry v důsledku [[Materialismus\|materialistických]] filosofii, atd. Někteří z nich viděli odpovědi na tyto výzvy ve změnách struktury zvyklostí církve. Mezi nejlépe organizované patřila skupina [[Nizozemsko\|nizozemských]] a [[Německo\|německých]] biskupů známá jako ''Rýnští biskupové''.		Ve stejné době [[biskup]]ové ve světě čelili velkým výzvám zapříčiněným politickými, sociálními, ekonomickými a technickými změnami, jako např. úbytku věřících, odmítání víry v důsledku [[Materialismus\|materialistických]] filosofii, atd. Někteří z nich viděli odpovědi na tyto výzvy ve změnách struktury zvyklostí církve. Mezi nejlépe organizované patřila skupina [[Nizozemsko\|nizozemských]] a [[Německo\|německých]] biskupů známá jako ''Rýnští biskupové''.

-	První vatikánský koncil, který se konal téměř před stoletím, byl přerušen v důsledku ~~[[Prusko-francouzská válka\|~~Prusko-francouzské války]]. Následkem toho byla dokončena jen rozprava o roli papeže, avšak zkoumání pastoračních a dogmatických otázek týkajících se celé církve se dokončit nepodařilo. V roce [[1958]] byl papežem zvolen Jan XXIII. Ten, ačkoliv byl v pokročilém věku a špatném zdravotním stavu a byl tedy vnímám spíše jako papež na přechodnou dobu, necelé tři měsíce po svém zvolení oznámil úmysl svolat další koncil. Během příštích tří let v mnoha dalších prohlášeních své záměry dále konkretizoval, až byl v roce [[1962]] koncil skutečně zahájen. Jedna z nejznámějších příhod tradovaná ve spojení s jeho úsilím je jeho odpověď na otázku, k čemu bude další koncil dobrý, kdy okázale otevřel okno a řekl: ''„chci nechat otevřená okna církve, abychom viděli na lidi venku a oni se zase mohli dívat dovnitř“''. Vyzval také další křesťanské církve, aby na koncil vyslaly pozorovatele, na což přistoupily [[Protestantství\|protestantské]] i [[Pravoslaví\|pravoslavné]] církve, i když ruská pravoslavná církev ze strachu před [[Sovětský svaz\|sovětskou]] [[Komunismus\|komunistickou]] vládou přijala pozvání až po ujištění o nepolitické podstatě koncilu.	+	První vatikánský koncil, který se konal téměř před stoletím, byl přerušen v důsledku Prusko-francouzské války. Následkem toho byla dokončena jen rozprava o roli papeže, avšak zkoumání pastoračních a dogmatických otázek týkajících se celé církve se dokončit nepodařilo. V roce [[1958]] byl papežem zvolen Jan XXIII. Ten, ačkoliv byl v pokročilém věku a špatném zdravotním stavu a byl tedy vnímám spíše jako papež na přechodnou dobu, necelé tři měsíce po svém zvolení oznámil úmysl svolat další koncil. Během příštích tří let v mnoha dalších prohlášeních své záměry dále konkretizoval, až byl v roce [[1962]] koncil skutečně zahájen. Jedna z nejznámějších příhod tradovaná ve spojení s jeho úsilím je jeho odpověď na otázku, k čemu bude další koncil dobrý, kdy okázale otevřel okno a řekl: ''„chci nechat otevřená okna církve, abychom viděli na lidi venku a oni se zase mohli dívat dovnitř“''. Vyzval také další křesťanské církve, aby na koncil vyslaly pozorovatele, na což přistoupily [[Protestantství\|protestantské]] i [[Pravoslaví\|pravoslavné]] církve, i když ruská pravoslavná církev ze strachu před [[Sovětský svaz\|sovětskou]] [[Komunismus\|komunistickou]] vládou přijala pozvání až po ujištění o nepolitické podstatě koncilu.

	== Koncilní dokumenty ==		== Koncilní dokumenty ==

Sysop: 1 revizi

2014-05-04T12:01:48Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 4. 5. 2014, 12:01

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-10T10:48:52Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Druhý vatikánský koncil''' bylo shromáždění více než 2 500 [[katolická církev|katolických]] [[biskup]]ů na dosud posledním [[ekumenický koncil|ekumenickém koncilu]], které svolal [[papež]] Jan XXIII. ([[1958]]-[[1963]]), a jež zasedalo v letech [[1962]]-[[1965]].

Cílem [[koncil]]u bylo reagovat na potřeby doby. Explicitně nedefinoval žádnou novou nauku či dogmata. Mezi nejvýraznější teologická vyjádření koncilu patří potvrzení [[svátost]]né povahy [[biskup]]ského svěcení.

Koncil měl výrazný vliv na obnovu liturgie v [[katolická církev|katolické církvi]], která tímto koncilem započala, a výrazný posun ve způsobu, jak se katolická církev sama chápe (viz [[Ekleziologie]]).

== Příčiny a souvislosti ==
[[Soubor:Konzilseroeffnung 1.jpg|thumb|Otevírací zasedání 2. vatikánského koncilu]]
V padesátých letech [[20. století]] se [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] a biblické učení začalo odchylovat od [[Scholastika (filozofie)|neo-scholasticismu]] a biblického [[Literalismus|literalismu]], tedy lpění na starých [[dogma]]tech a doslovném znění textu [[bible]]. Tyto konzervativní přístupy byly původně vyprovokovány [[Modernismus (teologie)|modernismem]] a v církvi se prosazovaly od [[První vatikánský koncil|Prvního vatikánského koncilu]] až do začátku 20. století. Nový [[liberalismus]] pocházel od [[teolog]]ů jako byli [[Yves Congar]], [[Karl Rahner]] a [[John Courtney Murray]], kteří směřovali k propojení moderních lidských prožitků s křesťanským dogmatem a dalších, např. Josepha Ratzingera (pozdějšího papeže [[Benedikt XVI.|Benedikta XVI.]]) a [[Henri de Lubac|Henriho de Lubac]], kteří se zase snažili o obrodu prostřednictvím lepšího pochopení Písma (posvátných textů) a raných křesťanských [[Církevní Otcové|církevních otců]].

Ve stejné době [[biskup]]ové ve světě čelili velkým výzvám zapříčiněným politickými, sociálními, ekonomickými a technickými změnami, jako např. úbytku věřících, odmítání víry v důsledku [[Materialismus|materialistických]] filosofii, atd. Někteří z nich viděli odpovědi na tyto výzvy ve změnách struktury zvyklostí církve. Mezi nejlépe organizované patřila skupina [[Nizozemsko|nizozemských]] a [[Německo|německých]] biskupů známá jako ''Rýnští biskupové''.

První vatikánský koncil, který se konal téměř před stoletím, byl přerušen v důsledku [[Prusko-francouzská válka|Prusko-francouzské války]]. Následkem toho byla dokončena jen rozprava o roli papeže, avšak zkoumání pastoračních a dogmatických otázek týkajících se celé církve se dokončit nepodařilo. V roce [[1958]] byl papežem zvolen Jan XXIII. Ten, ačkoliv byl v pokročilém věku a špatném zdravotním stavu a byl tedy vnímám spíše jako papež na přechodnou dobu, necelé tři měsíce po svém zvolení oznámil úmysl svolat další koncil. Během příštích tří let v mnoha dalších prohlášeních své záměry dále konkretizoval, až byl v roce [[1962]] koncil skutečně zahájen. Jedna z nejznámějších příhod tradovaná ve spojení s jeho úsilím je jeho odpověď na otázku, k čemu bude další koncil dobrý, kdy okázale otevřel okno a řekl: ''„chci nechat otevřená okna církve, abychom viděli na lidi venku a oni se zase mohli dívat dovnitř“''. Vyzval také další křesťanské církve, aby na koncil vyslaly pozorovatele, na což přistoupily [[Protestantství|protestantské]] i [[Pravoslaví|pravoslavné]] církve, i když ruská pravoslavná církev ze strachu před [[Sovětský svaz|sovětskou]] [[Komunismus|komunistickou]] vládou přijala pozvání až po ujištění o nepolitické podstatě koncilu.

== Koncilní dokumenty ==
Koncil vydal 16 dokumentů:
=== [[Konstituce (církev)|Konstituce]] ===
{| class="wikitable"
|-
! Název
! Wiki
! Jedná o
! Vydána
|-
| [http://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_const_19631204_sacrosanctum-concilium_cs.html Sacrosanctum Concilium]
|[[Sacrosanctum Concilium]]
| o posvátné liturgii
| 4.12.1963
|-
|[http://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_const_19641121_lumen-gentium_cs.html Lumen gentium]
|[[Lumen gentium]]
| věroučná konstituce o církvi
| 21.11.1964
|-
|[http://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_const_19651118_dei-verbum_en.html Dei Verbum]
|[[Dei Verbum]]
| věroučná o Božím zjevení
| 18.11.1965
|-
|[http://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/documents/vat-ii_cons_19651207_gaudium-et-spes_en.html Gaudium et spes]
|[[Gaudium et spes]]
| pastorální o církvi v dnešním světě
| 7.12.1965
|}

=== Dekrety ===
{| class="wikitable"
|-
! Název
! Jedná o
! Vydán
|-
| Ad gentes
| o misijní činnosti církve
| 7.12.1965
|-
| Presbyterorum ordinis
| o službě a životě kněží
| 7.12.1965
|-
| Apostolicam actuositatem
| o apoštolátu laiků
| 18.11.1965
|-
| Optatam totius
| o výchově ke kněžství
| 28.10.1965
|-
| Perfectae caritatis
| o obnově řeholního života
| 28.10.1965
|-
| Christus Dominus
| o pastýřské službě biskupů v církvi
| 28.10.1965
|-
| Unitatis redintegratio
| o ekumenismu
| 21.11.1964
|-
| Orientalium ecclesiarum
| o katolických východních církvích
| 21.11.1964
|-
| Inter mirifica
| o hromadných sdělovacích prostředcích
| 4.12.1963
|-
|}

=== Deklarace ===
{| class="wikitable"
|-
! Název
! Jedná o
! Vydána
|-
| Gravissimum educationis
| o křesťanské výchově
| 28.10.1965
|-
| [[Nostra aetate]]
| o vztahu církve k nekřesťanským náboženstvím
| 28.10.1965
|-
| Dignitatis humanae
| o [[náboženská svoboda|náboženské svobodě]]
| 7.12.1965
|}

== Související články ==
* Jan XXIII.
* Pavel VI.
* [[Marcel Lefebvre]]
* [[Aggiornamento]]
* [[Denzinger]]

== Literatura ==
* ''Dokumenty II. vatikánského koncilu''. Mádr, O. [tr.]. Praha : Zvon, 1995. ISBN 80-7113-089-3.
* MORIN, D. ''Učení II. vatikánského koncilu''. Praha : Paulínky, 1999. ISBN 80-86025-17-9.

== Externí odkazy ==
* [http://www.vatican.va/archive/hist_councils/ii_vatican_council/index.htm Dokumenty 2. vatikánského koncilu]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Koncily]]
[[Kategorie:2. vatikánský koncil]]