Sysop: 1 revizi

2014-01-21T22:15:10Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 21. 1. 2014, 22:15

Sysop: + Vylepšení

2011-02-04T14:53:28Z

+ Vylepšení

Nová stránka

[[Soubor:Sirius A and B Hubble photo.jpg|thumb|220px|Nejjasnější dvojhvězda na obloze – Sírius A a B]]
'''Dvojhvězda''' jsou dvě [[Hvězda|hvězdy]], které jsou na obloze blízko sebe. V zásadě může jít o blízkost dvojího druhu:
* '''fyzická dvojhvězda''' - hvězdy jsou skutečně blízko sebe a obíhají kolem společného [[těžiště]], jeden z případů [[vícenásobná hvězda|vícenásobné hvězdy]],
* '''optická dvojhvězda''' - hvězdy jsou v prostoru daleko od sebe, ale z pohledu pozorovatele na Zemi se promítají na stejné místo na obloze.

Více než 70% všech [[hvězda|hvězd]] tvoří dvojhvězdy a v [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčné dráze]] je to více než polovina hvězd, jen asi sedmina hvězd jsou osamocené jako třeba [[Slunce]]. Dvě hvězdy (složky) obíhají kolem společného těžiště a to podle třetího [[Keplerovy zákony|Keplerova zákona]].

== Fyzická dvojhvězda ==
Fyzická dvojhvězda má společné [[těžiště]]. Obě dvě hvězdy vznikají ve stejný okamžik, ale mohou se vyvíjet různě. Může tak docházet třeba k vývinu jedné rychleji než druhé, což můžeme pozorovat u [[Algol]]u nebo jiných jemu podobných dvojhvězd. V takovém případě může nastat situace, kdy jedna hvězda předává té druhé svou hmotu přes tzv. [[Rocheův lalok]]. V jiných případech můžou zase vznikat hvězdy, které jsou si sobě podobné i se podobně vyvíjí a dospějí do konečného stádia. Na těchto tělesech se pak dají pozorovat velice dobře např. efekty [[gravitační vlna|gravitačních vln]].
Podle třetího Keplerova zákona lze spočíst hmotnost celé soustavy:
Fyzické dvojhvězdy lze ještě rozdělit na:
* '''vizuální dvojhvězdy''' - obíhají kolem sebe ve větší vzdálenosti než ostatní typy, dalekohledem tedy můžeme pozorovat každou hvězdu zvlášť. Méně hmotná hvězda obíhá kolem hvězdy hmotnější. Vizuální dvojhvězdou je například [[Mizar]] v [[souhvězdí]] [[Velký vůz|Velkého vozu]].
* '''astrometrické dvojhvězdy'''- jsou vlastně vizuální dvojhvězdy, ale lze u nich pozorovat jen jednu z hvězd. To že je pozorovaný objekt dvojhvězdou rozpoznáme podle toho, jak na sebe hvězdy (složky) působí.
* '''spektroskopické dvojhvězdy''' - dochází k pravidelnému posouvání [[spektrální čáry|spektrálních čar]] k fialovému a pak k červenému konci spektra nebo rozdvojování a spojování čar - vidíme, že se zdroj světla přibližuje pak vzdaluje.
* '''zákrytové proměnné dvojhvězdy''' - hvězdy (složky) se pravidelně překrývají, což je způsobeno rovnoběžnou nebo téměř rovnoběžnou dráhou jejich oběhu se zorným paprskem pozorovatele ze Země. Překrýváním dochází ke změnám v [[jasnost]]i, podle toho rozpoznáme zákrytovou dvojhvězdu.
'''volné dvojhvězdy''' Velmi málo se ovlivňují, protože kolem společného těžiště obíhají ve vzdálenosti několikanásobně větší než je jejich průměr. Periody překrytí jsou dlouhé a změny ve spektru lze jen těžko rozpoznat.
'''těsné dvojhvězdy''' Kolem společného těžiště obíhají ve vzdálenosti blízké jejich poloměru.
Mají tři podskupiny:
* '''dotykové''' Hvězdy vyplňují Rocheovu mez a dochází mezi nimi k výměně hmoty.
* '''polodotykové''' Rocheovu mez vyplňuje jen jedna z hvězd, ta hmotnější, z ní může hmota přetékat na méně hmotnou hvězdu.
* '''oddělené''' Nedochází k výměně hmoty, žádná z hvězd Rocheovu mez nevyplňuje. Dochází jen ke vzájemnému působení slapových sil.
== Související články ==
* [[Binární planetka]]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Hvězdné systémy]]
[[Kategorie:Dvojhvězdy| ]]
[[Kategorie:Typy hvězd]]

Dvojhvězda - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Vylepšení