Dysprosium - Historie editací

Sysop: + Vylepšení

2017-07-27T10:24:06Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 27. 7. 2017, 10:24
Řádka 2:		Řádka 2:
	\| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"\| <font size=+1>'''Dysprosium'''</font>		\| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"\| <font size=+1>'''Dysprosium'''</font>
	\|-		\|-
-	\| colspan="2" align="center" \| [[Soubor:Dy-TableImage.png\|290px\|~~Vanad~~]]	+	\| colspan="2" align="center" \| [[Soubor:Dy-TableImage.png\|290px\|Dysprosium]]
	\|-		\|-
	\|[[Atomové číslo]]\|\|66		\|[[Atomové číslo]]\|\|66
Řádka 24:		Řádka 24:
	\|[[Registrační číslo CAS]]\|\|7429-91-6		\|[[Registrační číslo CAS]]\|\|7429-91-6
	\|-		\|-
-	\| colspan="2" align="center" \| [[Soubor:~~Dy,66~~.jpg\|~~thumb~~\|Pevné dysprosium]]	+	\| colspan="2" align="center" \| [[Soubor:Dysprosium2.jpg\|190px]]
		+	\|-
		+	\| colspan="2" align="center" \| Pevné dysprosium
	\|}		\|}
	'''Dysprosium''', chemická značka '''Dy''', ''(lat. Dysprosium)'' je měkký stříbřitě bílý, přechodný [[kov]]ový prvek, 10. člen skupiny [[lanthanoid]]ů. Nachází využití při výrobě speciálních slitin pro jadernou energetiku a při výrobě [[laser]]ů.		'''Dysprosium''', chemická značka '''Dy''', ''(lat. Dysprosium)'' je měkký stříbřitě bílý, přechodný [[kov]]ový prvek, 10. člen skupiny [[lanthanoid]]ů. Nachází využití při výrobě speciálních slitin pro jadernou energetiku a při výrobě [[laser]]ů.
Řádka 35:		Řádka 37:
	Ve sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství Dy<sup>+3</sup>. Soli Dy<sup>+3</sup> vykazují vlastnosti podobné sloučeninám [[hliník]]u a ostatních lanthanoidů. Všechny tyto prvky tvoří například vysoce stabilní oxidy, které nereagují s [[Voda\|vodou]] a jen velmi obtížně se [[Redukce\|redukují]]. Ze solí anorganických kyselin jsou důležité především [[fluoridy]] a [[Fosfát\|fosforečnany]], jejich nerozpustnost ve vodě se používá k separaci lanthanoidů od jiných kovových iontů. Dysprosité soli mají obvykle žlutou barvu.		Ve sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství Dy<sup>+3</sup>. Soli Dy<sup>+3</sup> vykazují vlastnosti podobné sloučeninám [[hliník]]u a ostatních lanthanoidů. Všechny tyto prvky tvoří například vysoce stabilní oxidy, které nereagují s [[Voda\|vodou]] a jen velmi obtížně se [[Redukce\|redukují]]. Ze solí anorganických kyselin jsou důležité především [[fluoridy]] a [[Fosfát\|fosforečnany]], jejich nerozpustnost ve vodě se používá k separaci lanthanoidů od jiných kovových iontů. Dysprosité soli mají obvykle žlutou barvu.

-	Dysprosium objevil roku 1886 francouzský chemik [[Paul-Emile Lecoq de Boisbaudran]] jako nečistotu ve zkoumaném [[Oxid erbitý\|oxidu erbitém]]. Elementární čisté dysprosium bylo vyrobeno teprve kolem roku [[1950]] užitím techniky [[ionex]]ové separace.	+	Dysprosium objevil roku 1886 francouzský chemik Paul-Emile Lecoq de Boisbaudran jako nečistotu ve zkoumaném [[Oxid erbitý\|oxidu erbitém]]. Elementární čisté dysprosium bylo vyrobeno teprve kolem roku [[1950]] užitím techniky [[ionex]]ové separace.

	== Výskyt a výroba ==		== Výskyt a výroba ==
Řádka 72:		Řádka 74:

	{{Tabulka prvků}}		{{Tabulka prvků}}
-	{{Commonscat\|Dysprosium}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Dysprosium}}{{Commonscat\|Dysprosium}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Kovy]]		[[Kategorie:Kovy]]
	[[Kategorie:Chemické prvky]]		[[Kategorie:Chemické prvky]]
	[[Kategorie:Lanthanoidy]]		[[Kategorie:Lanthanoidy]]

Sysop: 1 revizi

2014-05-04T09:52:16Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 4. 5. 2014, 09:52

Sysop: Nahrazení textu

2010-04-27T10:18:45Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{|border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" width="330" align="right" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"
| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"| '''Dysprosium'''
|-
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Dy-TableImage.png|290px|Vanad]]
|-
|[[Atomové číslo]]||66
|-
|[[Relativní atomová hmotnost]]||162,500(1) [[Atomová hmotnostní konstanta|amu]]
|-
|[[Elektronová konfigurace]]||[Xe] 4f10 6s2
|-
|[[Skupenství]]||Pevné
|-
|[[Teplota tání]]||1 407 °C, (1 680 K)
|-
|[[Teplota varu]]||2 567 °C, (2 840 K)
|-
|[[Elektronegativita]] (Pauling)|| 1,22
|-
|[[Hustota]]|| 8.540 g/cm3
|-
|[[Hustota]] při teplotě tání||8,37 g/cm3
|-
|[[Registrační číslo CAS]]||7429-91-6
|-
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Dy,66.jpg|thumb|Pevné dysprosium]]
|}
'''Dysprosium''', chemická značka '''Dy''', ''(lat. Dysprosium)'' je měkký stříbřitě bílý, přechodný [[kov]]ový prvek, 10. člen skupiny [[lanthanoid]]ů. Nachází využití při výrobě speciálních slitin pro jadernou energetiku a při výrobě [[laser]]ů.

== Základní fyzikálně-chemické vlastnosti ==
Dysprosium je stříbřitě bílý, měkký přechodný kov.

Chemicky je dysprosium méně [[Chemická reaktivita|reaktivní]] než předchozí prvky ze skupiny lanthanoidů. Na suchém vzduchu je prakticky stálé, ve vlhkém prostředí se pomalu pokrývá vrstvičkou oxidu. Snadno se rozpouští v běžných minerálních [[Kyselina|kyselinách]] za vývoje [[vodík]]u.

Ve sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství Dy+3. Soli Dy+3 vykazují vlastnosti podobné sloučeninám [[hliník]]u a ostatních lanthanoidů. Všechny tyto prvky tvoří například vysoce stabilní oxidy, které nereagují s [[Voda|vodou]] a jen velmi obtížně se [[Redukce|redukují]]. Ze solí anorganických kyselin jsou důležité především [[fluoridy]] a [[Fosfát|fosforečnany]], jejich nerozpustnost ve vodě se používá k separaci lanthanoidů od jiných kovových iontů. Dysprosité soli mají obvykle žlutou barvu.

Dysprosium objevil roku 1886 francouzský chemik [[Paul-Emile Lecoq de Boisbaudran]] jako nečistotu ve zkoumaném [[Oxid erbitý|oxidu erbitém]]. Elementární čisté dysprosium bylo vyrobeno teprve kolem roku [[1950]] užitím techniky [[ionex]]ové separace.

== Výskyt a výroba ==
Dysprosium je v [[zemská kůra|zemské kůře]] obsaženo v koncentraci přibližně 3 – 4,5 mg/kg, o jeho obsahu v mořské vodě údaje chybí. Ve [[vesmír]]u připadá jeden [[atom]] dysprosia na 100 miliard atomů vodíku.

V přírodě se dysprosium vyskytuje pouze ve formě [[Chemická sloučenina|sloučenin]]. Neexistují však ani minerály, v nichž by se některé lanthanoidy (prvky vzácných zemin) vyskytovaly samostatně, ale vždy se jedná o minerály směsné, které obsahují prakticky všechny prvky této skupiny. Mezi nejznámější patří ''[[monazit]]y'' (Ce, La, Th, Nd, Y)PO4 a ''[[xenotim]],'' chemicky [[Fosfát|fosforečnany]] lanthanoidů , dále ''[[bastnäsit]]y'' (Ce, La, Y)CO3F– směsné flourouhličitany prvků vzácných zemin a např. minerál ''[[euxenit]]'' (Y,Ca,Ce,U,Th)(Nb,Ta,Ti)2O6.

Velká ložiska těchto rud se nalézají ve [[Skandinávie|Skandinávii]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Čína|Číně]] a [[Vietnam]]u. Významným zdrojem jsou i fosfátové suroviny - ''[[apatit]]y'' z poloostrova [[Kola (poloostrov)|Kola]] v [[Rusko|Rusku]]

Při průmyslové výrobě prvků vzácných se jejich rudy nejprve louží směsí [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] a [[kyselina chlorovodíková|chlorovodíkové]] a ze vzniklého roztoku solí se přídavkem [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] vysráží [[hydroxid]]y.

Separace jednotlivých prvků se provádí řadou různých postupů – kapalinovou [[extrakce|extrakcí]], za použití [[ionex]]ových kolon nebo selektivním srážením nerozpustných komplexních solí.

Příprava čistého kovu se obvykle provádí [[Redukce (chemie)|redukcí]] oxidu dysprosia Dy2O3 elementárním [[vápník]]em.

: Dy2O3 + 3 Ca → 2 Dy + 3 CaO

== Použití a sloučeniny ==
* Podobně jako [[gadolinium]], vykazuje dysprosium vysoký účinný průřez pro záchyt tepelných [[neutron]]ů a jeho slitiny s [[nikl]]em jsou často používaným materiálem pro výrobu [[Moderátor neutronů|moderátorov]]ých tyčí v [[Jaderný reaktor|jaderných reaktorech]]. Zasunutím těchto tyčí do nitra rektoru dojde k poklesu neutronového toku a tím zpomalení štěpné reakce.

* Světelné [[výbojka|výbojky]] plněné halogenidy dysprosia jsou zdrojem velmi intenzivního světelného záření a nacházejí proto uplatnění především ve [[film]]ařském průmyslu a dalších speciálních aplikacích s požadavky na mohutný světelný tok.

* Společně s [[vanad]]em se dysprosium uplatňuje při výrobě [[laser]]ů .

== Literatura ==
* Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
* Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
* Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961

== Externí odkazy ==
* N. N. Greenwood - A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
* Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [http://home.tiscali.cz/~cz382002/slouc/index.html]
* Chemický vzdělávací portál [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=tabulka_seznam]
* WebElements (anglicky) [http://www.webelements.com/]
* Periodická tabulka prvků [http://www.tabulka.cz/]

{{Tabulka prvků}}
{{Commonscat|Dysprosium}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Kovy]]
[[Kategorie:Chemické prvky]]
[[Kategorie:Lanthanoidy]]