<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Egypt</id>
		<title>Egypt - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Egypt"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Egypt&amp;action=history"/>
		<updated>2026-04-14T18:55:28Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Egypt&amp;diff=911456&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: + Výrazné vylepšení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Egypt&amp;diff=911456&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2015-06-19T10:05:24Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;+ Výrazné vylepšení&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 19. 6. 2015, 10:05&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 103:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 103:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kolem roku 1650 př. Kr. vpadli do Egypta z Asie semitské kmeny, které byly později nazvány Hyksósové. Přinesly s sebou nový typ luku, nové typy bronzových zbraní, chov koní a užití válečných vozů, čímž se změnil způsob vedení válečných bojů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kolem roku 1650 př. Kr. vpadli do Egypta z Asie semitské kmeny, které byly později nazvány Hyksósové. Přinesly s sebou nový typ luku, nové typy bronzových zbraní, chov koní a užití válečných vozů, čímž se změnil způsob vedení válečných bojů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Hitt Egypt 1450 bc.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;svg&lt;/del&gt;|thumb|Rozsah egyptské říše za vlády Thutmose I. (1504–1492 př. n. l.)]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Hitt Egypt 1450 bc.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;png&lt;/ins&gt;|thumb&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;|220px&lt;/ins&gt;|Rozsah egyptské říše za vlády Thutmose I. (1504–1492 př. n. l.)]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Nová říše (18. až 20. dynastie; 1550 – 1069 př. n .l.)'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Nová říše (18. až 20. dynastie; 1550 – 1069 př. n .l.)'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Třetí přechodné období (21. až 25. dynastie; 1069 – 664 př. n .l.)'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Třetí přechodné období (21. až 25. dynastie; 1069 – 664 př. n .l.)'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 109:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 109:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Faraonu Ahmose I. se podařilo Egypt kolem roku 1550 př. Kr. znovu sjednotit a založil tak XVIII. dynastii. Za vlády panovníků této dynastie se Egyptská říše rozkládala až k [[Nubie|Nubii]] a k údolí [[Eufrat]]u.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Faraonu Ahmose I. se podařilo Egypt kolem roku 1550 př. Kr. znovu sjednotit a založil tak XVIII. dynastii. Za vlády panovníků této dynastie se Egyptská říše rozkládala až k [[Nubie|Nubii]] a k údolí [[Eufrat]]u.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Panovník Amenhotep IV. (1364 –1347 př. Kr.), jehož manželkou byla Nefertiti, si změnil své jméno na Achnaton a provedl náboženskou reformu. Za jeho vlády byl jediným uctívaným bohem &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/del&gt;Aton&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/del&gt;, bůh slunce (před reformou Amon). Jeho nástupce Tutanchamon tento kult zrušil a jméno Achnatona bylo ze seznamu králů vymazáno.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Panovník Amenhotep IV. (1364 –1347 př. Kr.), jehož manželkou byla Nefertiti, si změnil své jméno na Achnaton a provedl náboženskou reformu. Za jeho vlády byl jediným uctívaným bohem Aton, bůh slunce (před reformou Amon). Jeho nástupce Tutanchamon tento kult zrušil a jméno Achnatona bylo ze seznamu králů vymazáno.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za vlády Ramesse II. (1290 –1224 př. Kr.) zažila Nová říše ještě jednou dobu rozkvětu. Po smrti Ramesse III. (1184 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;– &lt;/del&gt;1153) došlo k rychlému úpadu Egypta a nepokojům. Následkem toho byl vpád [[Libyjců]] a mořských národů. Zakladatelem XXII. dynastie byl Lybijec jménem Šešonk I., XXV. dynastii založili králové Núbie.&amp;nbsp; &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Za vlády Ramesse II. (1290 –1224 př. Kr.) zažila Nová říše ještě jednou dobu rozkvětu. Po smrti Ramesse III. (1184&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&amp;amp;ndash;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;1153) došlo k rychlému úpadu Egypta a nepokojům. Následkem toho byl vpád [[Libyjců]] a mořských národů. Zakladatelem XXII. dynastie byl Lybijec jménem Šešonk I., XXV. dynastii založili králové Núbie.&amp;nbsp; &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Makedonské období (332 – 310 př. n. l.)'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Makedonské období (332 – 310 př. n. l.)'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 118:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 118:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 525 př. Kr. se Egypta poprvé zmocnili Peršané.&amp;nbsp; Na konci 5. století př. Kr. se naposled osamostatnil pod vládou domácích dynastií (XXVIII. – XXX.). Poté se Egypta znovu zmocnili Peršané.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 525 př. Kr. se Egypta poprvé zmocnili Peršané.&amp;nbsp; Na konci 5. století př. Kr. se naposled osamostatnil pod vládou domácích dynastií (XXVIII. – XXX.). Poté se Egypta znovu zmocnili Peršané.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 333 př. Kr. porazil Alexandr Veliký perského krále Dáreia III. a získal tak egyptské území. Po jeho smrti (323 př. Kr.) jeden z jeho vojevůdců Ptolemaios vládl v této provincii a v r. 305 př. Kr. přijal titul krále jako Ptolemaios I. Sótér. Ptolemaiovská dynastie pak vládla Egyptu až do roku 30 př. Kr. Hlavním městem byla [[Alexandrie]] a velký kulturní vliv v této době měl &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/del&gt;helénismus&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 333 př. Kr. porazil Alexandr Veliký perského krále Dáreia III. a získal tak egyptské území. Po jeho smrti (323 př. Kr.) jeden z jeho vojevůdců Ptolemaios vládl v této provincii a v r. 305 př. Kr. přijal titul krále jako Ptolemaios I. Sótér. Ptolemaiovská dynastie pak vládla Egyptu až do roku 30 př. Kr. Hlavním městem byla [[Alexandrie]] a velký kulturní vliv v této době měl helénismus.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Období Římské říše (30 př. n. l. až 395 n. l.)'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Období Římské říše (30 př. n. l. až 395 n. l.)'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 136:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 136:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Období vlády dynastie Muhammada Alího (1805 až 1952)'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Období vlády dynastie Muhammada Alího (1805 až 1952)'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Teprve přistání francouzské expedice v roce 1798 pod vedením Napoleona ukončilo [[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;osman&lt;/del&gt;]]&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;skou &lt;/del&gt;nadvládu. Napoleon sice téhož roku byl donucen odplout z důvodu vítězství admirála Nelsona v námořní bitvě u Abukiru, ale po Napoleonově odplutí ovládl makedonský důstojník tureckého vojska v Egyptě [[Muhammad Alí]] s pomocí armády do roku 1801 postupně celou zemi. Potlačil britské pokusy o vměšování do egyptské vnitřní politiky a v roce 1811 plně stabilizoval situaci vyvražděním tehdejší vojenské a politické elity - mamlúků. V té době se však již stal faktickým vládcem země, neboť [[Osmanská říše]] neměla prostředky na dobytí Egypta.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Teprve přistání francouzské expedice v roce 1798 pod vedením Napoleona ukončilo [[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Osmanská říše|osmanskou&lt;/ins&gt;]] nadvládu. Napoleon sice téhož roku byl donucen odplout z důvodu vítězství admirála Nelsona v námořní bitvě u Abukiru, ale po Napoleonově odplutí ovládl makedonský důstojník tureckého vojska v Egyptě [[Muhammad Alí]] s pomocí armády do roku 1801 postupně celou zemi. Potlačil britské pokusy o vměšování do egyptské vnitřní politiky a v roce 1811 plně stabilizoval situaci vyvražděním tehdejší vojenské a politické elity - mamlúků. V té době se však již stal faktickým vládcem země, neboť [[Osmanská říše]] neměla prostředky na dobytí Egypta.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1848 se vzdal trůnu ve prospěch svého syna [[Ibráhím]]a a tím založil novou dynastii, vládnoucí Egyptu (pod formální osmanskou a méně formální britskou správou) až do roku 1952.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1848 se vzdal trůnu ve prospěch svého syna [[Ibráhím]]a a tím založil novou dynastii, vládnoucí Egyptu (pod formální osmanskou a méně formální britskou správou) až do roku 1952.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 184:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 184:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Významným opozičním hnutím je [[Muslimské bratrstvo]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Významným opozičním hnutím je [[Muslimské bratrstvo]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;== Největší egyptská města ==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Soubor:Tanta-0.jpg|thumb|240px|[[Tanta]] – desáté nejlidnatější město]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;k 1. lednu 2012&amp;lt;ref&amp;gt;[http://world-gazetteer.com/wg.php?x=&amp;amp;men=gcis&amp;amp;lng=en&amp;amp;des=wg&amp;amp;geo=-69&amp;amp;srt=pnan&amp;amp;col=abcq&amp;amp;msz=1500&amp;amp;pt=c&amp;amp;va=&amp;amp;srt=pnan World Gazetteer: Egypt: largest cities and towns and statistics of their population]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|-&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;! Pořadí !! Město !! Guvernorát !! Počet obyvatel&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|-&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;| 1. || [[Káhira]] || [[Káhira (guvernorát)|Káhira]] || 8 300 472&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|-&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;| 2. || [[Alexandrie]] || [[Alexandrie (guvernorát)|Alexandrie]] || 4 532 174&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|-&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;| 3. || [[Gíza]] || [[Gíza (guvernorát)|Gíza]] || 3 628 062&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|-&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;| 4. || [[Šubrá al-Chejma]] || [[Kaljúbíja]] || 1 099 354&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|-&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;| 5. || [[Port Said]] || [[Port Said (guvernorát)|Port Said]] || 625 953&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|-&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;| 6. || [[Suez]] || [[Suez (guvernorát)|Suez]] || 565 716&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|-&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;| 7. || [[Luxor]] || [[Luxor (guvernorát)|Luxor]] || 506 588&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|-&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;| 8. || [[Al-Mansura]] || [[Dachílija]] || 495 630&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|-&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;| 9. || [[El-Mahalla El-Kubra]] || [[Gharbíja]] || 465 278&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|-&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;| 10. || [[Tanta]] || [[Gharbíja]] || 445 560&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Ekonomika ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Ekonomika ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:S F-E-CAMERON EGYPT nile-aswan.JPG|thumb|Řeka Nil ve starověkém městě Aswan, populární turistická destinace]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:S F-E-CAMERON EGYPT nile-aswan.JPG|thumb&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;|240px&lt;/ins&gt;|Řeka Nil ve starověkém městě Aswan, populární turistická destinace]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;: '''Hlavní článek: [[Ekonomika Egypta]]'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;: '''Hlavní článek: [[Ekonomika Egypta]]'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Egypt&amp;diff=362546&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Egypt&amp;diff=362546&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2013-10-07T21:11:01Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 7. 10. 2013, 21:11&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Egypt&amp;diff=362545&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: + Šablona FLICKR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Egypt&amp;diff=362545&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2012-07-24T10:23:39Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;+ Šablona FLICKR&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{Infobox stát&lt;br /&gt;
 | genitiv             = Egyptu&lt;br /&gt;
 | úřední název česky  = ''Egyptská arabská republika''&lt;br /&gt;
 | úřední název        = جمهوريّة مصر العربيّة&amp;lt;br /&amp;gt;{{Malé|Ǧumhūriyyat Miṣr al-ʿArabiyyah&amp;lt;br /&amp;gt;Džumhúrja al-Misríja al-'Arabíja}}&lt;br /&gt;
 | vlajka              = [[Soubor:Flag of Egypt.png|125px]]&lt;br /&gt;
 | článek o vlajce     = Egyptská vlajka&lt;br /&gt;
 | znak                = [[Soubor:Coat of arms of Egypt.png|100px]]&lt;br /&gt;
 | článek o znaku      = Státní znak Egyptu&lt;br /&gt;
 | hymna               = ‬&amp;lt;mp3player width='290'&amp;gt;File:Egypt.mp3&amp;lt;/mp3player&amp;gt;&lt;br /&gt;
 | článek o hymně   = Egyptská hymna – Biládí, Biládí, Biládí (بلادى، بلادى، بلادى)&lt;br /&gt;
 | motto               =&lt;br /&gt;
 | článek o mottu      =&lt;br /&gt;
 | motto překlad       =&lt;br /&gt;
 | mapa umístění       = [[Soubor:Egypt (orthographic projection).png|290px]]&amp;lt;br /&amp;gt;[[Soubor:Mapa egypta.png|290px]]&lt;br /&gt;
 | hlavní město        = [[Káhira]]&lt;br /&gt;
 | rozloha             = 997&amp;amp;nbsp;739&lt;br /&gt;
 | rozlmisto           = 30&lt;br /&gt;
 | procent vody        = 0,6&lt;br /&gt;
 | nejvyšší hora       = [[Gebel Katrinah]]&lt;br /&gt;
 | výška nejvyšší hory = 2 642&lt;br /&gt;
 | čas                 = +2&lt;br /&gt;
 | obyvatel            = 77 505 756&lt;br /&gt;
 | obyvmisto           = 15&lt;br /&gt;
 | obyvrok             = 2005&lt;br /&gt;
 | hustota             = 74&lt;br /&gt;
 | hustmisto           = 117&lt;br /&gt;
 | HDI                 = 0,716&lt;br /&gt;
 | HDIvývoj            = růst&lt;br /&gt;
 | HDIvýše             = střední&lt;br /&gt;
 | HDIrok              = 2007&lt;br /&gt;
 | HDImísto            = 116&lt;br /&gt;
 | jazyk               = [[arabština]]&lt;br /&gt;
 | národnosti          = [[Egypťané]]&lt;br /&gt;
 | náboženství         = [[islám]] 94%,&amp;lt;br /&amp;gt;koptské ortodoxní [[křesťanství]] 6%&lt;br /&gt;
 | státní zřízení      = [[republika]]&lt;br /&gt;
 | datum vzniku        = [[28. únor]]a [[1922]]&lt;br /&gt;
 | způsob vzniku       = nezávislost na [[Spojené království|Velké Británii]]&lt;br /&gt;
 | funkce1             = Prezident&lt;br /&gt;
 | vládce1             = [[Muhammad Husní Mubarak]]&lt;br /&gt;
 | funkce2             = Předseda vlády&lt;br /&gt;
 | vládce2             = [[Ahmed Nazíf]]&lt;br /&gt;
 | měna                = [[egyptská libra]] (=100 piastrů)&lt;br /&gt;
 | kód měny            = EGP&lt;br /&gt;
 | HDP/ob. = 6 200&lt;br /&gt;
 | HDP/ob.misto = 110&lt;br /&gt;
 | HDP/ob.rok = 2010&lt;br /&gt;
 | ison                = 818&lt;br /&gt;
 | iso3                = EGY&lt;br /&gt;
 | iso2                = EG&lt;br /&gt;
 | mpz                 = ET&lt;br /&gt;
 | předvolba           = 20&lt;br /&gt;
 | doména              = eg&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
'''Egypt''' je arabská republika v&amp;amp;nbsp;severovýchodní [[Afrika|Africe]] (malou částí též v&amp;amp;nbsp;[[Asie|Asii]]), ležící na [[Nil]]u. Na západě hraničí s&amp;amp;nbsp;[[Libye|Libyí]], na jihu se [[Súdán]]em, na severovýchodě s&amp;amp;nbsp;[[Izrael]]em. Ze severu ho omývají vody [[Středozemní moře|Středozemního moře]] ([[arabština|arabsky]] البحر الأبيض المتوسط ''al-bahhr al-abyadd al-mutawasitt''), z&amp;amp;nbsp;východu pak [[Rudé moře]] (arabsky البحر الأحمر ''al-bahhr al-ahhmar'').&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Egypt je jednou z nejlidnatějších zemí Afriky. Většina z přibližně 78 milionů obyvatel (k roku 2007) žije poblíž břehů řeky Nil na ploše 40&amp;amp;nbsp;000&amp;amp;nbsp;čtverečních kilometrů, kde se nachází jediná orná půda. Většina nehostinné pouště [[Sahara|Sahary]] je pouze velmi řídce obydlena. Přibližně polovina obyvatel Egypta žije ve městech, většina z nich v hustě obydlených centrech [[Káhira|Káhiry]], [[Alexandrie]] a dalších velkých měst Nilské delty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato země je známá především díky starověké civilizaci a několika světově proslulým monumentům, jako jsou například [[Gíza|pyramidy v Gíze]] a [[Velká sfinga v Gíze|Velká sfinga]]. Město [[Luxor]], které se nachází na jihu Egypta, skrývá početné starověké artefakty, jako například chrámový komplex [[Karnak]] a [[Údolí králů]]. Egypťané jsou obecně považováni za kulturně a politicky důležitý národ [[Střední východ|Středního východu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Etymologie ==&lt;br /&gt;
V minulosti mívaly státy, nebo území na nichž se státy nacházely, poněkud odlišná jména, než jaká mají dnes. A čím vzdálenější minulost, tím propastnější se zdá být rozdíl mezi současným a tehdejším názvem daného území. Ani Egypt v tomto není výjimkou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kupodivu i naše současné označení má své kořeny v egyptštině, avšak původně to s názvem této země nemělo nic společného. Původně šlo totiž o označení pro [[Ptah]]ův [[Egyptský chrám|chrámový komplex]] v městě [[Mennofer]] (řecky Memfis) který byl nazývám &amp;quot;'''''Palác Ptahovy [[Ka]]'''''„ což se v egyptštině řekne “''hat ka ptah''„. Z tohoto názvu se však během staletí stal nový výraz (podobně jako v češtině se z půl dne stalo poledne), který se mohla vyslovovat přibližně “''hykupta''&amp;quot;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V této podobě se s tímto označením setkali [[Řekové]]. Přizpůsobili si jej svému jazyku a začali jej používat k označení celé země a dokonce k tomu i měli mýtus, v němž je to vlastně jméno egyptského krále, po němž se nazývá i celá zem. Tento řeky zkomolený název zněl '''[[Aigyptos|AIΓYΠTOΣ]]''' (Aigyptos). Když se s tímto označením pro Egypt setkali Římané, převzali jej a přizpůsobili si jej zase svému jazyku a tak vzniklo '''[[Aegyptus|ÆGYPTVS]]''' (Égyptus), což byl později (když se Egypt stal součástí [[Římská říše|Impéria]]) i oficiální název provincie. A z toho je pak odvozen náš současný název '''''Egypt'''''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sami Egypťané však svou zemi nazývali jinak. A neměli pro ni jen jeden název, ale hned několik a každý z nich vyjadřuje, jak Egypťané svou zem vnímali a co pro ně znamenala. (viz [[Staroegyptské názvy Egypta]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A i v současnosti obyvatelé svou zemi nenazývají jako Egypt. Oficiální název země zní ''Džumhúrja al-Misríja al-'Arabíja'', což se v arabském světě a v Egyptě samotném v běžném hovoru nahrazuje zkráceným ''Maṣr'' či ''Miṣr''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dějiny ==&lt;br /&gt;
{{Hlavní článek|Dějiny Egypta}}&lt;br /&gt;
Historie Egypta patří mezi nejdelší souvislé historie sjednoceného státu. Nilské údolí vytváří přirozenou zeměpisnou oblast ohraničenou na východě a západě pouštěmi, na severu mořem a na jihu [[Nilské katarakty|nilskými katarakty]]. Snaha ovlivnit nilské záplavy vedla v době 3 000 př. Kr. ke vzniku jednoho z prvních států na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Historii Egypta můžeme rozdělit na tato období:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pravěk ===&lt;br /&gt;
* '''Období paleolitu (700000 B.P. – 10000 B.P.)'''&lt;br /&gt;
* '''Období mezolitu (10000 B.P. – 5000 B.P.)'''&lt;br /&gt;
* '''Období neolitu a předdynastické období (5000 B.P. – 3000 B.P.)'''&lt;br /&gt;
* '''Raně dynastické období (1. až 2. dynastie; do cca 27. století př. n. l.)'''&lt;br /&gt;
Skupinky člověka rodu Homo erectus se při rozšiřování z Afriky do západní a jižní Asie pravděpodobně též usadily v údolí [[Nil]]u. Ze středního paleolitu pochází mnoho lokalit, které dokládají rohovce vhodného pro výrobu [[pazourek|pazourků]].&amp;lt;ref&amp;gt;Shaw I.: Dějiny starověkého Egypta, BB art, Praha 2003, ISBN 80-7257-975-4&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se skupiny lovců-sběračů začaly usazovat a v Nilském údolí začaly vznikat trvalejší zemědělská sídliště. Lidé využívali bohatství, které jim nabízelo údolí Nilu. Nilské bahno poskytovalo materiál na stavbu nízkých stěn chatrčí, na výrobu keramiky a také každoroční nilské záplavy přinášely živiny pro rostlinstvo v okolí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z vývoje keramiky můžeme usuzovat na vznik několika kultur, z nichž nejvýznamnější je badárská kultura a nakádská kultura.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vytvářejí se kmenové svazy, vyvolané potřebou organizovat odvodňovací práce. V Horním Egyptě nabyl převahy kmen, který sídlil v okolí osady Nechen (pozdější Hierakonpolis), v Dolním Egyptě to byl kmen sídlící v severozápadní deltě Nilu v okolí osady Bútó.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 3150 př. n. l. sjednotil faraon Menes Horní a Dolní Egypt. Vznikla Stará říše jejíž [[farao]]ni si nechávají budovat [[egyptské pyramidy|pyramidy]]. Někteří badatelé ztotožňují tohoto panovníka s králem Narmerem nebo s panovníkem Hor-Aha. Rozhodnout, kdo má pravdu je obtížné z důvodu používání dvou jmen, jednoho osobního a druhého trůnního. Kromě toho se pozdějším přepisem jmen a jejich pořečtěním mohlo znění změnit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vilímková&amp;quot;&amp;gt;Vilímková M.: Starověký Egypt, Mladá fronta, Praha 1977&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při výzkumu staroegyptské historie se využívá relativního datování podle vlády panovníků a egyptských dynastií, vycházejícího převážně z díla řeckého historika [[Manehto|Manehta]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Starověk ===&lt;br /&gt;
* '''Stará říše (3. až 6. dynastie; 2700 – 2180 př. n .l.)'''&lt;br /&gt;
Se začátkem panování třetí dynastie se začala tzv. Stará říše. Panovník byl ztělesněním boha a měl neomezenou moc. Za vlády faraona Džosera (kolem 2610–2590 př. Kr.) a panovníků čtvrté a páté dynastie se rozloha Egypta rozšířila až na jihu k [[Asuán]]u. Faraonové byli v této době uctíváni jako synové slunečního boha Re. Džosér jako první nechal postavit pyramidu pojmenovanou po něm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''První přechodné období (7. až 11. dynastie) (2180 – 2065 př. n .l.)'''&lt;br /&gt;
* '''Střední říše (11. až 14. dynastie; 2055 - 1650 př. n .l.)'''&lt;br /&gt;
* '''Druhé přechodné období (14. až 17. dynastie, 1650 – 1550 př. n .l.)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po rozpadu Staré říše se po období rozpadu dosavadního zřízení podařilo vládcům města, konkrétně Mentuhotepovi II. [[Veset]]u (Théby) v Horním Egyptě říši znovu sjednotit a pod vládou XI. dynastie začíná Střední říše.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vilímková&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolem roku 1650 př. Kr. vpadli do Egypta z Asie semitské kmeny, které byly později nazvány Hyksósové. Přinesly s sebou nový typ luku, nové typy bronzových zbraní, chov koní a užití válečných vozů, čímž se změnil způsob vedení válečných bojů.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Hitt Egypt 1450 bc.svg|thumb|Rozsah egyptské říše za vlády Thutmose I. (1504–1492 př. n. l.)]]&lt;br /&gt;
* '''Nová říše (18. až 20. dynastie; 1550 – 1069 př. n .l.)'''&lt;br /&gt;
* '''Třetí přechodné období (21. až 25. dynastie; 1069 – 664 př. n .l.)'''&lt;br /&gt;
* '''Pozdní období (26. až 31. dynastie; 664 – 332 př. n. l.)'''&lt;br /&gt;
Faraonu Ahmose I. se podařilo Egypt kolem roku 1550 př. Kr. znovu sjednotit a založil tak XVIII. dynastii. Za vlády panovníků této dynastie se Egyptská říše rozkládala až k [[Nubie|Nubii]] a k údolí [[Eufrat]]u.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Panovník Amenhotep IV. (1364 –1347 př. Kr.), jehož manželkou byla Nefertiti, si změnil své jméno na Achnaton a provedl náboženskou reformu. Za jeho vlády byl jediným uctívaným bohem [[Aton]], bůh slunce (před reformou Amon). Jeho nástupce Tutanchamon tento kult zrušil a jméno Achnatona bylo ze seznamu králů vymazáno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za vlády Ramesse II. (1290 –1224 př. Kr.) zažila Nová říše ještě jednou dobu rozkvětu. Po smrti Ramesse III. (1184 – 1153) došlo k rychlému úpadu Egypta a nepokojům. Následkem toho byl vpád [[Libyjců]] a mořských národů. Zakladatelem XXII. dynastie byl Lybijec jménem Šešonk I., XXV. dynastii založili králové Núbie.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Makedonské období (332 – 310 př. n. l.)'''&lt;br /&gt;
* '''Ptolemaiovský Egypt (305 – 30 př. n. l.)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 525 př. Kr. se Egypta poprvé zmocnili Peršané.  Na konci 5. století př. Kr. se naposled osamostatnil pod vládou domácích dynastií (XXVIII. – XXX.). Poté se Egypta znovu zmocnili Peršané.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 333 př. Kr. porazil Alexandr Veliký perského krále Dáreia III. a získal tak egyptské území. Po jeho smrti (323 př. Kr.) jeden z jeho vojevůdců Ptolemaios vládl v této provincii a v r. 305 př. Kr. přijal titul krále jako Ptolemaios I. Sótér. Ptolemaiovská dynastie pak vládla Egyptu až do roku 30 př. Kr. Hlavním městem byla [[Alexandrie]] a velký kulturní vliv v této době měl [[helénismus]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Období Římské říše (30 př. n. l. až 395 n. l.)'''&lt;br /&gt;
* '''Byzantské období (395 – 640 n. l.)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po smrti Kleopatry VII. v roce 30 př. Kr., poslední panovnice dynastie Ptolemaiovců se stal Egypt římskou provincií. Při dělení římské říše roku 395 n. l. se dostal pod byzantskou vládu a ztratil dosavadní hospodářský význam.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Středověk ===&lt;br /&gt;
* '''Islámské období (640 – 1517 n. l.)'''&lt;br /&gt;
* '''Osmanské období (1517 – 1805 n. l.)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolem 640 dobyli islámští Arabové Nilské údolí. Za vlády Mu‘ávijada I. (661–750) osídlily arabské kmeny plodné planiny a s nastoupením Saladina, zakladatele dynastie Ajjúbovců (1171–1249), se stala [[Káhira]] centrem muslimského odporu proti křižáckým tažením do Egypta. Kolem roku 1250 povstala palácová garda a [[mamlúci]] (vojenští otroci tureckého původu) získali moc. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1517 dobyl Egypt turecký sultán Selim I. a ten se tak stal tureckou provincií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Novověk ===&lt;br /&gt;
* '''Období vlády dynastie Muhammada Alího (1805 až 1952)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teprve přistání francouzské expedice v roce 1798 pod vedením Napoleona ukončilo [[osman]]skou nadvládu. Napoleon sice téhož roku byl donucen odplout z důvodu vítězství admirála Nelsona v námořní bitvě u Abukiru, ale po Napoleonově odplutí ovládl makedonský důstojník tureckého vojska v Egyptě [[Muhammad Alí]] s pomocí armády do roku 1801 postupně celou zemi. Potlačil britské pokusy o vměšování do egyptské vnitřní politiky a v roce 1811 plně stabilizoval situaci vyvražděním tehdejší vojenské a politické elity - mamlúků. V té době se však již stal faktickým vládcem země, neboť [[Osmanská říše]] neměla prostředky na dobytí Egypta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1848 se vzdal trůnu ve prospěch svého syna [[Ibráhím]]a a tím založil novou dynastii, vládnoucí Egyptu (pod formální osmanskou a méně formální britskou správou) až do roku 1952.&lt;br /&gt;
Stavba [[Suezský kanál|Suezského kanálu]] však zemi zadlužila a v roce 1875 se stala největším akcionářem společnosti [[Spojené království Velké Británie a Severního Irska|Velká Británie]]. V roce 1888 Konstantinopolská smlouva prohlásila Suezský kanál za neutrální území pod správou Velké Británie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[18. prosinec|18. prosince]] [[1914]] prohlásila Velká Británie Egypt svým [[protektorát]]em. Dosavadní [[chediv]] [[Abbás II. Hilmí]] byl sesazen a nahrazen sultánem [[Husajn Kámil|Husajnem Kámilem]]. Po jeho smrti roku 1917 se sultánem stal [[Ismáíla Ahmad Fu´ád]]. Britové zatížili egyptské obyvatelstvo nucenými pracemi pro budování komunikací a vodovodů s velkými ztrátami na lidských životech.&amp;lt;ref&amp;gt;Gombár E. str. 382&amp;lt;/ref&amp;gt; Omezení dovozu zboží podnítilo rozvoj egyptského lehkého průmyslu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[28. únor]]a [[1922]] vyhlásil Egypt pod vládou [[Fuad I.|Fuada I.]] samostatnost jako [[Egyptské království]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za druhé světové války se stal bojištěm německé a italské armády pod velením [[Erwin Rommel|Erwina Rommela]] a britských vojsk pod velením [[Bernard Montgomery|Bernarda Montgomeryho]]. Britská vojska zůstala až do roku 1946 v zemi. V roce 1948 se egyptská armáda zúčastnila [[arabsko-izraelská válka|arabsko-izraelské války]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1951 Egypt vypověděl Konstantinopolskou smlouvu a Velká Británie souhlasila, že se stáhne (1954). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Republika (1953 do současnosti)'''&lt;br /&gt;
23. července 1952 – V Egyptě byl převratem svržen král [[Faruk]] a byla vyhlášena Egyptská republika. Hlavou státu byl nejdříve generál [[Muhammad Nagíb|Ali Muhammad Nagib]], později vůdce revoluce, plukovník [[Gamál Násir|Gamál Abd an-Násir]] (1954–1970).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ten zavedl socialistický způsob vlády. Zestátnění Suezského kanálu v roce 1956 vedlo k vojenskému zákroku Izraele, Velké Británie a Francie a k tzv. [[Suezská krize|Suezské krizi]]. Výsledkem bylo posílení egyptské pozice a zvýšení vlivu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] na Blízkém Východě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce [[1958]] vytvořil Egypt spolu se [[Sýrie|Sýrií]] ''[[Sjednocená arabská republika|Sjednocenou arabskou republiku]]'' vedené [[Gamal Násir|Násirem]]. V té dominoval Egypt (roku [[1961]] Sýrie svazek opustila, avšak Egypt používal tento název až do roku [[1971]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce [[1967]] se Egypt zúčastnil [[šestidenní válka|šestidenní války]] s [[Izrael]]em.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po smrti Nassira v roce 1970 se stal prezidentem jeho viceprezident [[Anvar as-Sádát]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce [[1973]] se stala oblast kolem Suezského kanálu dějištěm nových bojů mezi Izraelem a Egyptem ([[Válka Jom Kippur]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce [[1977]] zahájil Sadát mírové jednání s Izraelem. To vedlo k podpisu mírové smlouvy v roce [[1979]] a k odchodu izraelského vojska ze Sinajského poloostrova, která však vyvolala odpor islámských fundamentalistů. V roce 1981 byl Sadát zavražděn a jeho nástupcem se stal [[Muhammad Husní Mubarak]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Geografie ==&lt;br /&gt;
'''Hlavní článek: [[Geografie Egypta]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Povrch ===&lt;br /&gt;
Fyzicky tvoří Egypt východní část [[Sahara|Sahary]]. Je tvořen vysoko položenou tabulí, rozdělenou údolím [[Nil]]u na západní část, tvořenou [[Libyjská poušť|Libyjskou pouští]] a východní část, tvořenou [[Arabská poušť|Arabskou pouští]]. Podložím tabule je většinou [[Rula (hornina)|rula]] a [[žula]]. Na jihu, na egyptsko-libyjských hranicích leží masív [[Džabal Abenat]], s nejvyšším bodem, 1934&amp;amp;nbsp;metrů. Libyjskou poušť tvoří většinou pískové duny, místy je kamenitá skalní poušť. Na severu libyjské pouště se v západo-východním směru nachází dlouhý úzký pruh [[proláklina|proláklin]], z nichž největší je [[Kattára]] (20&amp;amp;nbsp;000&amp;amp;nbsp;km²) s nejnižším bodem −137 metrů.&lt;br /&gt;
Na pravé straně Nilu pokračuje Sahara Arabskou pouští až k [[Rudé moře|Rudému moři]], podél kterého vystupuje řetěz hor z žuly  a [[porfyr]]u, nejvyšší hora zde je [[Šajid]]. Charakteristické pro tuto oblast jsou suchá údolí, ''[[vádí]]'', kterými protéká značné množství vody po občasných deštích. Na jihu přechází Arabská poušť v [[Nubijská poušť|Nubijskou poušť]]. &lt;br /&gt;
K Egyptu náleží též [[Sinajský poloostrov]], ohraničený [[Suezský záliv|Suezským]] a [[Akabský záliv|Akabským zálivem]]. Sinajský poloostrov již patří geograficky k [[Asie|Asii]] a leží zde nejvyšší hora Egypta, Hora sv. Kateřiny (Gebel Katherína) vysoká 2642&amp;amp;nbsp;metrů nad mořem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vodopis ===&lt;br /&gt;
Jedinou řekou Egypta je [[Nil]]. Na Nilu byla v roce [[1970]]  postavena [[Vysoká Asuánská přehrada|Asuánská přehrada]]. Je 111 metrů vysoká, má rozlohu 5000&amp;amp;nbsp;km², dlouhá je 500&amp;amp;nbsp;km (zasahuje až do Súdánu), hloubka dosahuje 95&amp;amp;nbsp;metrů a objem zadržené vody je 130&amp;amp;nbsp;mld&amp;amp;nbsp;m³. &lt;br /&gt;
Na severu Nil tvoří deltu o rozloze 24&amp;amp;nbsp;000&amp;amp;nbsp;km². Na pobřeží ji tvoří několik velkých lagun, oddělených kosami, na západě i východě delty je několik velkých jezer, z nichž největší jsou [[Majrút]], [[Edku]], [[Burullus]] (1900&amp;amp;nbsp;km²) a [[Manzala]] (2400&amp;amp;nbsp;km²).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podnebí ===&lt;br /&gt;
Podnebí Egypta se mění od severu k jihu. Sever je chladnější, na jihu jsou větší výkyvy teplot. Egypt je jednou z nejteplejších a nejsušších zemí světa, na některých místech neprší několik let. Tato země má přes 300 dní slunečního svitu, zimy jsou mírné, léta velmi horká, v poušti se za extrémních podmínek teploty pohybují ve stínu kolem 50°C, slunce je vražedné. V letoviscích je lépe díky větru a moři. Rozhodně se nedoporučuje podnikat výlety ať už do trochu mírnějšího klima Káhiry, či vražedného v Asuánu. Asuán leží přímo na obratníku raka, kde je v létě nejtepleji a slunce kolmo. Na letišti otevřenému větru naměříme kolem 45°C, v rozžhavených ulicích je ale takové vedro, že se to absolutně nedoporučuje. Vlhkost je zde jen kolem 10%, když se uváží, že v [[Česká republika|České republice]] je vlhkost 30-40%, zdá se nám, že je sucho a stačí, aby bylo 28 ve stínu a už kolabujeme. Asuánu se vyrovná už jen pár destinací (Dubaj, kde je naopak druhý extrém, až 80-90% vlhkost, Baghdád, Kuwait). Podnebí Egypta je jednoduše extrémní, na což Evropané nejsou absolutně zvyklí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Politika ==&lt;br /&gt;
Egypt je prezidentskou [[republika|republikou]]. Vládu si od roku [[1978]] drží [[Národní demokratická strana]].&lt;br /&gt;
Současným prezidentem je [[Muhammad Husní Mubarak]] (od [[1981]]). Do 454 členného parlamentu se volí jednou za 5 let. &lt;br /&gt;
Významným opozičním hnutím je [[Muslimské bratrstvo]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ekonomika ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:S F-E-CAMERON EGYPT nile-aswan.JPG|thumb|Řeka Nil ve starověkém městě Aswan, populární turistická destinace]]&lt;br /&gt;
: '''Hlavní článek: [[Ekonomika Egypta]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ekonomika Egypta závisí především na zemědělství, mediální sféře, vývozu ropy a turistice; více než tři miliony Egypťanů však přitom pracuje v zahraničí, především v [[Saúdská Arábie|Saudské Arábii]], zemích [[Perský záliv|Perského zálivu]] a Evropě. Dokončení [[Vysoká Asuánská přehrada|přehrady v Aswanu]] roku 1971 a výsledné jezero [[Nasser]] změnilo časem prověřenou úlohu řeky Nilu v [[zemědělství]] a ekologii Egypta. Rychle rostoucí populace, omezené množství zemědělské půdy a závislost na Nilu však stále zdražují zdroje a stresují ekonomiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vláda se snažila připravit ekonomiku na nové milénium pomocí reforem a rozsáhlých investic do dopravy a fyzické infrastruktury. Egypt přijímal zahraniční pomoc Spojených států od roku 1979 (průměrně 2,2&amp;amp;nbsp;miliardy ročně) a je třetím největším cílem zahraničních fondů Spojených států, hned po válce v Iráku. Jeho hlavní příjmy jsou však z cestovního ruchu a také z lodní přepravy skrze [[Suezský průplav]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Egypt má vyvinutý energetický trh založený na [[uhlí]], [[ropa|ropě]], [[zemní plyn|zemním plynu]] a [[vodní elektrárna|vodní energetice]]. Značné zásoby uhlí se nalézají na severovýchodě [[Sinaj (poloostrov)|Sinaje]] a těží se zde přibližně 600&amp;amp;nbsp;000&amp;amp;nbsp;tun ročně. Ropa a plyn se vyrábějí v pouštních oblastech na západě, [[Suezský záliv|Suezském zálivu]] a v Nilské deltě. Egypt vlastní značné rezervy plynu, v 90. letech 20. století se odhadovalo kolem 1&amp;amp;nbsp;100&amp;amp;nbsp;000&amp;amp;nbsp;m&amp;lt;sup&amp;gt;3&amp;lt;/sup&amp;gt;, a vyváží jej také do mnoha zemí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V zemi je asi 10% míra [[nezaměstnanost]]i a 11% míra [[inflace]]. [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na obyvatele zde dosahovalo v roce [[1997]] 1080 USD. Měna je [[Egyptská libra]] (LE) = 100 piastrů (1 USD = 5,70 LE).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Obyvatelstvo ==&lt;br /&gt;
'''Hlavní článek: [[Demografie Egypta]]'''&lt;br /&gt;
* Počet obyvatel&lt;br /&gt;
{{Demography 12col|510px|[[1950]]|[[1955]]|[[1960]]|[[1965]]|[[1970]]|[[1975]]|[[1980]]|[[1985]]|[[1990]]|[[1995]]|[[2000]]| [[2005]]&lt;br /&gt;
|21.834.003|24.692.008|27.840.028|31.5630.11|35.190.002|39.173.548|43.673.622|49.186.165|55.136.953|60.648.298|66.528.578|72.849.793}}&lt;br /&gt;
* Hustota zalidnění&lt;br /&gt;
** V roce [[1998]]: 59 obyvatel / km&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
** V roce [[2000]]: 65,7 obyvatel / km&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Roční přírůstek obyvatelstva&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|----- style=&amp;quot;background:#efefef;&amp;quot;&lt;br /&gt;
! &lt;br /&gt;
! 1955&lt;br /&gt;
! 1960&lt;br /&gt;
! 1965&lt;br /&gt;
! 1970&lt;br /&gt;
! 1975&lt;br /&gt;
! 1980&lt;br /&gt;
! 1985&lt;br /&gt;
! 1990&lt;br /&gt;
! 1995&lt;br /&gt;
! 2000&lt;br /&gt;
! 2005&lt;br /&gt;
|----- ALIGN=&amp;quot;right&amp;quot;&lt;br /&gt;
| ALIGN=&amp;quot;left&amp;quot; | '''Roční přírůstek obyvatelstva (%)'''&lt;br /&gt;
| 2.5|| 2.4 || 2.5 || 2.2 || 2.1 || 2.2 || 2.4 || 2.3 || 1.9 || 1.9 || 1.8&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Střední délka života:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** Muži: 64 let, světový průměr totožný&lt;br /&gt;
** Ženy: 67 let, světový průměr 68 let&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dosažené stupně vývoje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** Urbanizace: 45%&lt;br /&gt;
** Gramotnost: 51%&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Etnické složení:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** Většina obyvatel jsou [[Arabové]], [[arabština]] je i úředním jazykem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Náboženské složení:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
** Sunnitští [[Muslim|muslimové]]: 90 %&lt;br /&gt;
** [[Křesťan|Křesťané]]: 10 %&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* GOMBÁR, Eduard. Moderní dějiny islámských zemí. Praha : Karolinum, 1999. ISBN 80-7184-599-X.&lt;br /&gt;
* THOMPSON, Jason. A History Of Egypt: From The Earliest Times To The Present. Londýn : Haus Publishing Limited, 2009. ISBN 9781906598044. s. 320. (anglicky)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* [http://www.egyptologie.cz/egypt/ Egypt na egyptologie.cz]&lt;br /&gt;
* [http://unstats.un.org/unsd/cdb/cdb_da_itypes_cr.asp?country_code=818 Statistiky na United Nations Statistics Division (anglicky)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Flickr|Egypt}}{{Commonscat|Egypt}}{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Egypt| ]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státy Afriky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státy Asie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>