Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-21T11:51:24Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 21. 5. 2014, 11:51

Sysop: + Vylepšení

2010-09-21T16:31:15Z

+ Vylepšení

Nová stránka

{{Infobox Politik
|jméno = Ehud Olmert<br />אהוד אולמרט
|obrázek = Ehud Olmert (Sao Paulo 2005).jpg
|pořadí = 12.
|úřad = [[premiér Izraele]]
|od = [[14. leden|14. ledna]] [[2006]]
|do = [[31. březen|31. března]] [[2009]]
|viceprezident =
|předchůdce = [[Ariel Šaron]]
|nástupce = [[Benjamin Netanjahu]]
|datum_narození = [[30. září]] [[1945]] ({{Věk|1945|9|30}} let)
|místo_narození = [[Binjamina]], [[Britský mandát Palestina]]
|datum_úmrtí =
|místo_úmrtí =
|strana = [[Kadima]]
|kneset = [[Volby do Knesetu 1973|8.]]–[[Volby do Knesetu 1996|14.]], [[Volby do Knesetu 2003|16.]]–[[Volby do Knesetu 2006|17.]]
|manžel/ka = Aliza Olmert
|poznámky =
|}}

'''Ehud Olmert''' ([[hebrejština|hebrejsky]]: אהוד אולמרט‎; * [[30. září]] [[1945]]) byl dvanáctý [[premiér Izraele]]. Mezi lety [[1993]] a [[2003]] byl starostou [[Jeruzalém]]a.

Ve státní správě dále působil na postech vicepremiéra, [[ministr financí Izraele|ministra financí]] či [[Ministr průmyslu, obchodu a práce Izraele|ministra průmyslu a obchodu]].

== Funkce premiéra ==
[[Soubor:QassamRocket.jpg|thumb|Raketa Kassám vypálená z Pásma Gazy, která dopadla na město [[Aškelon]]]]
V listopadu [[2005]] vystoupil Olmert společně s několika svými kolegy ze strany [[Likud]] a vstoupil do nové strany [[Kadima]], kterou [[21. listopad]]u [[2005]] založil tehdejší premiér Ariel Šaron. Současně se založením Kadimy [[Ariel Šaron]] požádal [[Prezident Izraele|prezidenta]] o rozpuštění [[Kneset]]u a vypsání předčasných voleb. Ariel Šaron začal stranu Kadima připravovat na předčasné volby, ale po sérii zdravotních problémů utrpěl [[4. leden|4. ledna]] [[2006]] vážnou mozkovou mrtvici po níž upadl do komatu, ze kterého se již neprobral. V lednu 2006 stanul v čele strany tehdejší vicepremiér Ehud Olmert, který se o měsíc později, poté co byl Ariel Šaron prohlášen za neschopného vykonávat funkci premiéra, ujal funkce premiéra.
Ehud Olmert, který převzal po [[Ariel Šaron|Arielu Šaronovi]] vedení strany [[Kadima]], vedl stranu do předčasných voleb v březnu 2006. Volby do 17. Knesetu se konaly [[28. březen|28. března]] [[2006]] a přestože se mluvilo o historických volbách,<ref name="Čejka 308"/> volební účast byla nejnižší v historii země.<ref name="Čejka 308">{{Citace monografie
| příjmení = Čejka
| jméno = Marek
| rok = 2007
| titul = Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu
| vydavatel = Barrister & Principal
| místo = Praha
| vydání = 2
| isbn = 978-80-87029-16-9
| strany = 308}} [Dále jen: ''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'']</ref> Favorizovaná Kadima nakonec získala méně hlasů, avšak i to ji stačlo pro vítězství. Celkem získala 29 ze 120 křesel (tj. 22%) a stala se tak nejsilnější [[Seznam izraelských politických stran|politickou stranou v zemi]].

Olmert sestavil koalici sestávající se ze [[Izraelská strana práce|Strany práce]], [[Sfaradim|sefardské]] strany [[Šas]] a strany důchodců [[Gil]]. Seznam ministrů schválil [[Kneset]] [[4. květen|4. května]] [[2006]]. Vláda měla celkem 25 členů a ministerská křesla byla následovně rozděleny mezi jednotlivé strany: Kadima - 12 křesel, Strana práce - 7 křesel, Šas - 4 křesla a Gil - 2 křesla.

[[25. leden|25. ledna]] téhož roku proběhly volby v Palestinské autonomii, které měly vliv na polarizaci palestinské společnosti a vývoj v oblasti. Vítězem se totiž nečekaně stalo radikální hnutí [[Hamas]]. Takový výsledek nečekala druhá nejsilnější strana - hnutí [[Fatah]], která se s Hamasem nedohodla na společné vládě. Vyvstal zároveň problém, že státy světa odmítly spolupracovat s teroristickou organizací a rovněž [[Izrael]] reagoval tak, že zadržel veškeré celní poplatky na palestinské zboží. To mělo v důsledku za následek, že orgány palestinské autonomie přestaly vyplácet platy svým zaměstnancům, což jednak polarizovalo palestinskou společnost a jednak tím zásadně vzrostla nespokojenost. Posílení pozic Hamasu v [[Pásmo Gazy|Pásmu Gazy]] jenom vyostřilo napětí mezi Palestinou a Izraelem.
Militantní větev [[Hamas]]u a [[Palestinský islámský džihád]] zvýšili počet vystřelených raket Kassám, které každý den odpaluje na jihoizraelské město [[Sderot]].<ref name="Čejka 310-311">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování.'' S. 310-311</ref> K [[23. květen|23. květnu]] [[2007]] dopadlo na Sderot celkem 6 311 raket.<ref>[http://web.israelinsider.com/views/12461.htm 23 Years and 6,311 Rockets (anglicky)]</ref> Tyto podomácku vyráběné střely, navzdory své velké nepřesnosti, způsobují úmrtí a zranění (mezi lety [[2001]] a [[2007]] usmrtily 12 [[Izraelci|Izraelců]]),<ref name="Čejka 310-311"/> stejně jako závažné škody na budovách a majetku, psychické problémy a emigraci z města. Izraelská vláda instalovala varovný systém „[[Rudý poplach]]“ (hebrejsky: ''Šachar Adom''), který má varovat občany před blížícím se raketovým útokem. Systém dává obyvatelům přibližně 10-15 sekund na ukrytí před tím, než dopadnou rakety. Tyto útoky vyvolávají tvrdé vojenské odvety [[Izraelské obranné síly|izraelské armády]] a podle izraelské nevládní organizace B'Tselem bylo mezi zářím [[2005]] a červnem [[2006]] na území Pásma Gazy vypáleno 9000 dělostřeleckých salv.<ref>[http://www.democracynow.org/article.pl?sid=06/06/29/1420258 AIPAC v. Norman Finkelstein: A Debate on Israel’s Assault on Gaza (anglicky)]</ref>
K vyostření konfliktu došlo [[25. červen|25. června]] [[2006]], kdy ozbrojenci z hnutí [[Hamas]] zajali desátníka izraelské armády [[Gilad Šalit|Gilada Šalita]].<ref name="Čejka 310-311"/> Izraelská armáda v reakci na tento únos zahájila mohutnou vojenskou operaci v Pásmu Gazy. Kromě hledání vojáka však docházelo i k ničení palestinské infrastruktury.<ref>[http://www.btselem.org/Download/200609_Act_of_Vengeance_Eng.doc Act of Vengeance: Israel's Bombing of the Gaza Power Plant and its Effects (anglicky)]</ref> Krátce po únosu Šalita zaútočili vojáci [[Hizballáh]]u z [[Libanon]]u ráno [[12. červenec|12. července]] [[raketa]]mi a [[minomet]]y na severoizraelské město [[Šalomi]] a přilehlé vojenská stanoviště, což stálo život 5 civilistů. Při pozemním útoku na dvě hlídkující izraelské vozidla [[Hizballáh]] zabil tři vojáky a dva zajal. Izrael na útoky reagoval slovy, že se jedná o válečný akt a v reakci na tyto útoky podnikl rozsáhlou operací a [[bombardování]] jižní části země, které se vyvinuly v [[Druhá libanonská válka|Druhou libanonskou válku]] ({{Cizojazyčně|he|''Milchemet Levanon Ha-Šnija''}}). Válka se vyznačovala neustálým bombardováním libanonských cílů. Zároveň byl ze strany Hizballáhu ostřelován sever Izraele, na nějž dopadlo až 4 000 raket.<ref name="Čejka 310-311"/> Přibližně 23% z nich zasáhly civilní cíle. Cílem raket Hizballáhu byly hlavně větší izraelská města jako např. [[Haifa]], [[Chadera]], [[Nazaret]], [[Tiberias]], [[Safed]], atp. Izrael byl obviňován, že při bojích použil i kontroverzní zbraně, jako např. kazetové bomby či bílý fosfor.<ref>[http://www.haaretz.com/hasen/spages/777549.html Israel admits using phosphorus bombs during war in Lebanon (anglicky)]</ref> Konflikt trval několik týdnů a z iniciativy [[Organizace spojených národů|OSN]] bylo nakonec [[14. srpen|14. srpna]] uzavřeno příměří. Za vítěze války se považovaly obě strany. Velká část Libanonu byla po konfliktu zničena a hospodářství utrpělo velké škody. V Izraeli však zaznívaly silné hlasy kritizující neschopnost Ehuda Olmerta a jeho ministra obrany [[Amir Perec|Amira Perece]].<ref>[http://eretz.cz/content/view/720/41/ Průzkum: Olmert, Perec, Haluc mají odejít z funkcí]</ref><ref>[http://eretz.cz/content/view/723/41/ Rozsáhlé průzkumy veřejného mínění: Čas na změnu!]</ref> Jedna z nejkritizovanějších věcí byla, že rozkaz k pozemní invazi byl vydán na samém konci války, namísto na jejím začátku.<ref>{{Citace webu
| url = http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/419731
| datum přístupu = 2008-03-24
| titul = Izraelská vláda zřejmě přežije zprávu komise vyšetřující libanonskou válku
| vydavatel = [[Český rozhlas]]}}</ref> K prošetření postupů premiéra, ministra obrany a vojenských velitelů byla jmenována Winogradova komise, která zmiňuje nedostatky v organizaci pozemních sil, nesprávnost provedení ofenzivy, kterou však označila za nutnost nebo např. vyzdvihuje úspěchy vzdušných sil.<ref>
{{Citace webu
| vydavatel = [[Eretz.cz]]
| titul = Winogradova zpráva: Shrnutí obsahu, reakce premiéra a armády
| url = http://eretz.cz/content/view/4842/41/
| url2 = http://dwnmedia.a7.org/a7radio/misc/docs/08/vinograd.pdf
| jazyk = hebrejsky
| datum přístupu = 2008-03-24}}</ref> Z nekompetentnosti a neschopnosti vést Izrael obvinil Olmerta předseda [[Likud]]u [[Benjamin Netanjahu]].<ref>
{{Citace webu
| vydavatel = [[Haaretz]]
| titul = Opposition leader Netanyahu: Olmert is incompetent, unfit to lead
| url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/950047.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-03-24}}</ref>
Po válce přizval Ehud Olmert v listopadu [[2006]] do vlády krajně pravicovou stranu [[Jisra'el Bejtejnu]] („Náš domov Izrael“). To změnilo počet ministerských křesel, které si držely jednotlivé strany. Nově tedy strany získaly: Kadima - 11 křesel, Strana práce - 6 křesel, Šas - 4 křesla, Gil - 2 křesla a Jisra'el Bejtejnu - 2 křesla. V září [[2007]] vládu rozšířil nový ministr za Stranu práce. Jisra'el Bejtejnu opustila koalici [[16. leden|16. ledna]] [[2008]] na protest proti mírovým rozhovorům s Palestinskou národní autonomií.
== Obvinění z korupce a daňových podvodů ==
Poté co se jeho nástupce v čele strany Kadima stala [[Cipi Livni]], oznámil 21. září [[2008]] Olmert svou rezignaci na funkci premiéra pro podezření z korupce a podvodu..<ref>[http://www.ct24.cz/svet/29396-izraelsky-premier-olmert-rezignoval/ Izraelský premiér Olmert rezignoval]</ref>
V srpnu [[2009]] izraelská prokuratura poprvé v historii obžalovala bývalého premiéra, a to z řady trestných činů včetně [[Korupce|přijímání úplatků]], daňových [[podvod]]ů či zneužití veřejné důvěry. Jedná se např. o stovky tisíc dolarů od Morrise Talanského, přidělovaní veřejných zakázek Urimu Messnerovi či vydávaní faktury za služební lety několika subjektů současně. Olmert podle prokuratury podvodem připravil o desítky tisíc dolarů např. památník [[holocaust]]u [[Jad Vašem]] nebo organizace pečující o mentálně postižené. Trestných činů se měl Olmert dopustit ve funkcích starosty [[Jeruzalém]]a a ministrem průmyslu a obchodu za stranu [[Likud]]. Ale Olmert trvá na své nevině.<ref>[[Břetislav Tureček]], [[Lukáš Vincourek]]: [http://www.rozhlas.cz/izurnal/blizkyvychod/_zprava/626320 Bývalému izraelskému premiérovi Olmertovi hrozí vězení za majetkovou kriminalitu], [[Český rozhlas]], 31.8.2009</ref>

== Poznámky ==
<references/>

{{Commons|Ehud Olmert}}{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Olmert, Ehud}}
[[Kategorie:Členové Knesetu]]
[[Kategorie:Premiéři Izraele]]
[[Kategorie:Ministři vlád Izraele]]
[[Kategorie:Jeruzalémští starostové]]
[[Kategorie:Absolventi Hebrejské univerzity v Jeruzalémě]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]

Ehud Olmert - Historie editací

Ivan Drago: 1 revizi

Sysop: + Vylepšení