Elektrárna Mělník - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2018-04-04T07:42:44Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 4. 4. 2018, 07:42
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[~~File~~:~~Elektrárna Mělník, od Vliněvsi~~.jpg\|thumb\|~~upright=1.2~~\|Elektrárna Mělník, pohled od ~~jihovýchodu od Vliněvsi~~]]	+	[[Soubor:Kraftwerk-horny-pocaply-by-RalfR-2.jpg\|thumb\|250px\|Elektrárna Mělník, pohled od Horní Počáply]]
-	[[Soubor:~~Labe, Křivenice,~~ Elektrárna Mělník~~, Říp~~ (~~leden 2007~~).~~jpg~~\|thumb\|Letecký pohled na elektrárnu ~~od jihovýchodu, v pozadí [[Říp]]~~]]	+	[[Soubor:Elektrárna Mělník v létě 2014 (1).JPG\|thumb\|250px\|Letecký pohled na elektrárnu (2014)]]
	'''Elektrárna Mělník''' je tepelná elektrárna, která se nachází severně od [[Mělník]]a na levém břehu [[Labe]], v katastrálních územích [[Horní Počaply]] a [[Křivenice]] obce [[Horní Počaply]]. Jedná se o technologický komplex tří elektráren označovaných [[římské číslice\|římskými číslicemi]] I. až III. [[Tepelná elektrárna]] spaluje [[hnědé uhlí]] ze severočeských uhelných pánví.		'''Elektrárna Mělník''' je tepelná elektrárna, která se nachází severně od [[Mělník]]a na levém břehu [[Labe]], v katastrálních územích [[Horní Počaply]] a [[Křivenice]] obce [[Horní Počaply]]. Jedná se o technologický komplex tří elektráren označovaných [[římské číslice\|římskými číslicemi]] I. až III. [[Tepelná elektrárna]] spaluje [[hnědé uhlí]] ze severočeských uhelných pánví.
	==Zásobování uhlím==		==Zásobování uhlím==
	Elektrárna je zásobována severočeským [[hnědé uhlí\|hnědým energetickým uhlím]] z [[Mostecká uhelná pánev\|Mostecké pánve]] ([[Mostecká uhelná společnost]]). Uhlí je přepravováno železniční dopravou ve speciálních vagonech. Jedna souprava přiveze na 30 vagonů, a v každém z nich je po cca 50 tunách uhlí. Uhlí je vykládáno ve vykládkových tunelech, kde se otevřou postranní klapky, a uhlí se vysype do tzv. štěrbinových zásobníků. Odtud rotační vyhrnovače plynule vyhrnují na dopravníkový gumový pás. Ten uhlí vyveze do přesypové věže. A odtud je dopravováno dále do zásobníků.		Elektrárna je zásobována severočeským [[hnědé uhlí\|hnědým energetickým uhlím]] z [[Mostecká uhelná pánev\|Mostecké pánve]] ([[Mostecká uhelná společnost]]). Uhlí je přepravováno železniční dopravou ve speciálních vagonech. Jedna souprava přiveze na 30 vagonů, a v každém z nich je po cca 50 tunách uhlí. Uhlí je vykládáno ve vykládkových tunelech, kde se otevřou postranní klapky, a uhlí se vysype do tzv. štěrbinových zásobníků. Odtud rotační vyhrnovače plynule vyhrnují na dopravníkový gumový pás. Ten uhlí vyveze do přesypové věže. A odtud je dopravováno dále do zásobníků.
-	V případě plných zásobníků, je uhlí dopravováno na skládku uhlí. Tato skládka slouží v případě výpadku železniční dopravy. Zde je uhlí vysypáno na hromady a ty jsou následně rozhrnuty buldozery a zhutněny, z důvozu ochrany před "samovznícením uhlí".	+
-	Skladování uhlí je dosti nákladná záležitost, neboť jde o manipulace navíc a provoz dalšího zařízení - provoz pasů a buldozerů. Navíc přicházíme o takzvanou "prchavou hořlavinu", což je energetická ztráta v palivu. Výhřevnost uhlí je kolem 10,7 MJ/Kg +/- 1,2 MJ/Kg. Obsah síry 1,8 %, popel 32-27 %, prchavá hořlavina 57 %.	+	V případě plných zásobníků, je uhlí dopravováno na skládku uhlí. Tato skládka slouží v případě výpadku železniční dopravy. Zde je uhlí vysypáno na hromady a ty jsou následně rozhrnuty buldozery a zhutněny, z důvozu ochrany před "samovznícením uhlí".
		+	Skladování uhlí je dosti nákladná záležitost, neboť jde o manipulace navíc a provoz dalšího zařízení – provoz pasů a buldozerů. Navíc přicházíme o takzvanou "prchavou hořlavinu", což je energetická ztráta v palivu. Výhřevnost uhlí je kolem 10,7 MJ/Kg +/- 1,2 MJ/Kg. Obsah síry 1,8 %, popel 32-27 %, prchavá hořlavina 57 %.

	==Elektrárna Mělník I==		==Elektrárna Mělník I==
-	Stavba elektrárny začala roku [[1956]], provoz byl zahájen v roce [[1960]]. Instalovaný výkon elektrárny Mělník I. činí 352 MW. Od roku [[1993]] je jejím provozovatelem společnost [[Energotrans]].	+	Stavba elektrárny začala roku [[1956]], provoz byl zahájen v roce [[1960]]. Instalovaný výkon elektrárny Mělník I. činí 352 MW. Od roku [[1993]] je jejím provozovatelem společnost Energotrans.

	==Elektrárna Mělník II==		==Elektrárna Mělník II==
	Roku [[1971]] byla uvedena do provozu elektrárna Mělník II. Byly instalovány čtyři bloky dodávající výkon 4 x 110 MW. Od roku [[1998]] je elektrárna odsířena. Provozuje ji společnost ČEZ.V 2000 byly turbíny napojeny do kogeneračního cyklu a nyní zásobují teplem obce [[Horní Počáply]] a [[Dolní Beřkovice]] a město [[Mělník]] s aglomerací.		Roku [[1971]] byla uvedena do provozu elektrárna Mělník II. Byly instalovány čtyři bloky dodávající výkon 4 x 110 MW. Od roku [[1998]] je elektrárna odsířena. Provozuje ji společnost ČEZ.V 2000 byly turbíny napojeny do kogeneračního cyklu a nyní zásobují teplem obce [[Horní Počáply]] a [[Dolní Beřkovice]] a město [[Mělník]] s aglomerací.
	Účinnost cyklu z kondenzačního (asi 33%) se zvýšila na 55-65 % v cyklu [[kogenerace\|kogeneračním]], dle výkonu dodávaného do tepelné sítě. Jednotky jsou schopny dodávat i teplo v páře, což se v současnosti děje a to pro technologické účely v rámci elektrárny, tak i pro přilehlý podnik vyrábějící stavební hmoty. Využití vyvedení páry má ještě dostatečné rezervy. Z ekologického hlediska došlo tedy k významnému pokroku.		Účinnost cyklu z kondenzačního (asi 33%) se zvýšila na 55-65 % v cyklu [[kogenerace\|kogeneračním]], dle výkonu dodávaného do tepelné sítě. Jednotky jsou schopny dodávat i teplo v páře, což se v současnosti děje a to pro technologické účely v rámci elektrárny, tak i pro přilehlý podnik vyrábějící stavební hmoty. Využití vyvedení páry má ještě dostatečné rezervy. Z ekologického hlediska došlo tedy k významnému pokroku.
		+
	V roce [[1996]] byly dva bloky zrekonstruovány a dva uzavřeny. Zbylé dva bloky prošly rozsáhlou modernizací, byla provedena výměna kotle včetně bubnů. Jedná se o moderní bubnové kotle KG350 (kotel granulační). Kotel je dvoutahový s přirozeným oběhem s přímým foukáním prášku s mezipřihříváním páry. Je vybaven čtyřmi mlecími okruhy, dvěma vzduchovými ventilátory a 2x ohřívákem vzduchu typu ''Ljungstrom''. Odprášení je řešeno elektrostatickými odlučovači s účinností 99,9 %. Zároveň byl nainstalován systém pro snížení oxidů dusíku.		V roce [[1996]] byly dva bloky zrekonstruovány a dva uzavřeny. Zbylé dva bloky prošly rozsáhlou modernizací, byla provedena výměna kotle včetně bubnů. Jedná se o moderní bubnové kotle KG350 (kotel granulační). Kotel je dvoutahový s přirozeným oběhem s přímým foukáním prášku s mezipřihříváním páry. Je vybaven čtyřmi mlecími okruhy, dvěma vzduchovými ventilátory a 2x ohřívákem vzduchu typu ''Ljungstrom''. Odprášení je řešeno elektrostatickými odlučovači s účinností 99,9 %. Zároveň byl nainstalován systém pro snížení oxidů dusíku.
-	Z přesypové věže je uhlí dopravováno dvěma gumovými pásy do kotelny do zásobníku 2x300 t pro každý kotel. Uhlí ze zásobníku jde čtyřmi řetězovými podavači o max. výkonu 56 t/h do sušicích šachet, kde se spalinami horkými asi ~~860-880~~ °C palivo vysouší a částečně vlivem vnitřní vody rozpraská na drobnější kusy a padá šachtou do mlýna. Čtyři mlýny o výkonu max. 42 t/h. Jedná se o ventilátorový mlýn VM65. Kde se uhlí rozemele na jemný prášek, který je foukán přes třídič do hořákových hubic. Hrubá frakce se z třídiče vrací zpět do mlýna.	+
		+	Z přesypové věže je uhlí dopravováno dvěma gumovými pásy do kotelny do zásobníku 2x300 t pro každý kotel. Uhlí ze zásobníku jde čtyřmi řetězovými podavači o max. výkonu 56 t/h do sušicích šachet, kde se spalinami horkými asi 860–880 °C palivo vysouší a částečně vlivem vnitřní vody rozpraská na drobnější kusy a padá šachtou do mlýna. Čtyři mlýny o výkonu max. 42 t/h. Jedná se o ventilátorový mlýn VM65. Kde se uhlí rozemele na jemný prášek, který je foukán přes třídič do hořákových hubic. Hrubá frakce se z třídiče vrací zpět do mlýna.
	Pro najíždění a odstavování kotle jsou umístěny v oblasti práškových hořáků najížděcí mazutové hořáky se spotřebou 1,1 t/h -4 ks a k tomu 2,2 t/h výkonové hořáky pro najíždění. Jako pomocné palivo je používán [[mazut]]. Mazut má výhřevnost 39 MJ/kg obsah vody max 1 %, voda 1 %, popel 1 % síra 3 %.		Pro najíždění a odstavování kotle jsou umístěny v oblasti práškových hořáků najížděcí mazutové hořáky se spotřebou 1,1 t/h -4 ks a k tomu 2,2 t/h výkonové hořáky pro najíždění. Jako pomocné palivo je používán [[mazut]]. Mazut má výhřevnost 39 MJ/kg obsah vody max 1 %, voda 1 %, popel 1 % síra 3 %.
-	Pára o teplotě 540 °C a tlaku 12,7 MPa jde z kotelny dvěma parovody do strojovny, kde projde přes odlučovače a dělící armatury (oddělující kotelnu od strojovny v případě potřeby) do [[turbína\|turbíny]]. Jde o turbínu třítělesovou rovnotlakou kondenzační se 7 neregulovanými a jedním regulovaným odběrem páry pro teplofikační účely. Ovládání je provedeno hyraulicko- elektronickým regulačním systémem. Vše je řízeno elektronicky , bez hydraulických vazeb. Turbína je vybavena čtyřmi rychlozávěrnými uzávěry (2xVT a 2x ST). Dále 4 kusy vysokotlakých regulačních ventilů a 2 kusy středotlakých regulačních ventilů. Pára vstupuje do VT dílu a po předání části tepelné a tlakové energie předá svou energiii lopatkám Vt dílu a vystupuje zpět do mezipřihříváku páry kotle. Telota 350 °C. V kotli se opět teplota zvyšuje na 540 °C a jde do středotlakého dílu turbíny. Ve středotlakém dílu předá část energie a jde převáděcími parovody do nízkotlakého dílu. Z tohoto převáděcího potrubí je vyveden teplofikační odběr páry pro ohřev vody teplofikačního systému.	+	{{RIGHTTOC}}
-	V převáděcím potrubí jsou regulační klapky pro regulaci tlaku páry v tomto odběru. Pára jde dále nízkotlakým dílem kde předá svou energii a pára na výstupu z posledního stupně turbíny jde o prametrech 20 ~~°C- 10kPa~~ do kondenzátoru. Kondenzátor má za úkol změnit skupenství z páry na kapalinu. Tato změna značně zhoršuje účinnost celého cyklu pohybuje se kolem 30% všech ztrát. Energetický blok jedoucí v kondenzačním režimu (bez odběru páry pro teplofikaci) se pohybuje kolem 34%. Tyto bloky jsou ovšem zapojeny do teplofikačního režimu vytápějící přilehlé obce a město Mělník.	+	Pára o teplotě 540 °C a tlaku 12,7 MPa jde z kotelny dvěma parovody do strojovny, kde projde přes odlučovače a dělící armatury (oddělující kotelnu od strojovny v případě potřeby) do [[turbína\|turbíny]]. Jde o turbínu třítělesovou rovnotlakou kondenzační se 7 neregulovanými a jedním regulovaným odběrem páry pro teplofikační účely. Ovládání je provedeno hyraulicko- elektronickým regulačním systémem. Vše je řízeno elektronicky , bez hydraulických vazeb. Turbína je vybavena čtyřmi rychlozávěrnými uzávěry (2xVT a 2x ST). Dále 4 kusy vysokotlakých regulačních ventilů a 2 kusy středotlakých regulačních ventilů. Pára vstupuje do VT dílu a po předání části tepelné a tlakové energie předá svou energiii lopatkám Vt dílu a vystupuje zpět do mezipřihříváku páry kotle. Telota 350 °C. V kotli se opět teplota zvyšuje na 540 °C a jde do středotlakého dílu turbíny. Ve středotlakém dílu předá část energie a jde převáděcími parovody do nízkotlakého dílu. Z tohoto převáděcího potrubí je vyveden teplofikační odběr páry pro ohřev vody teplofikačního systému.
-	Na výstupu páry z mezipřihříváku kotle jsou vybaveny redukční stanice pro dodávku technologické páry dalším odběratelům. Bohužel zatím je tato možnost skoro nevyužita. Přesto díky zařazení teplofikace dosahuje účinnost mezi 50-65% v závislosti na odběru tepla pro teplofikaci a technologické páry.	+	V převáděcím potrubí jsou regulační klapky pro regulaci tlaku páry v tomto odběru. Pára jde dále nízkotlakým dílem kde předá svou energii a pára na výstupu z posledního stupně turbíny jde o prametrech 20 °C–10kPa do kondenzátoru. Kondenzátor má za úkol změnit skupenství z páry na kapalinu. Tato změna značně zhoršuje účinnost celého cyklu pohybuje se kolem 30% všech ztrát. Energetický blok jedoucí v kondenzačním režimu (bez odběru páry pro teplofikaci) se pohybuje kolem 34%. Tyto bloky jsou ovšem zapojeny do teplofikačního režimu vytápějící přilehlé obce a město Mělník.
		+
		+	Na výstupu páry z mezipřihříváku kotle jsou vybaveny redukční stanice pro dodávku technologické páry dalším odběratelům. Bohužel zatím je tato možnost skoro nevyužita. Přesto díky zařazení teplofikace dosahuje účinnost mezi 50-65% v závislosti na odběru tepla pro teplofikaci a technologické páry.

	==Elektrárna Mělník III==		==Elektrárna Mělník III==
Řádka 24:		Řádka 29:
	Jedná se o granulační kotel, průtlačný, věžovité konstrukce se superponovanou cirkulací, přímým foukáním prášku, s mezipřihřátím páry. Označení nese KG1600, jde tedy o kotel o výkonu 1600t/hod. Kotel pracuje na parametrech 540°C/17,45 MPa. Je vybaven deseti okruhy s ventilátorovými mlýny. Kotel pracuje s vynikajícimi hodnotami nedopalu v popílku a ve škváře. I produkce oxidů CO a oxidů dusíku je díky rekonstrukci provedené v roce [[1996]] na velice nízké úrovni. Kotel je schopný provozu i s hodnotami oxidů dusíku 200 mg současně s nízkými hodnotami oxidů uhlíku. Tyto hodnoty splňují i přísné limity, které budou platné po roce 2015, kdy vstoupí platnost nová norma pro znečišťování ovzduší.		Jedná se o granulační kotel, průtlačný, věžovité konstrukce se superponovanou cirkulací, přímým foukáním prášku, s mezipřihřátím páry. Označení nese KG1600, jde tedy o kotel o výkonu 1600t/hod. Kotel pracuje na parametrech 540°C/17,45 MPa. Je vybaven deseti okruhy s ventilátorovými mlýny. Kotel pracuje s vynikajícimi hodnotami nedopalu v popílku a ve škváře. I produkce oxidů CO a oxidů dusíku je díky rekonstrukci provedené v roce [[1996]] na velice nízké úrovni. Kotel je schopný provozu i s hodnotami oxidů dusíku 200 mg současně s nízkými hodnotami oxidů uhlíku. Tyto hodnoty splňují i přísné limity, které budou platné po roce 2015, kdy vstoupí platnost nová norma pro znečišťování ovzduší.
	==Malá vodní elektrárna==		==Malá vodní elektrárna==
-	V roce [[2009]] byla zahájena stavba malé vodní elektrárny Mělník II, která bude vyrábět elektřinu z chladící vody, která vytéká z tepelné elektrárny Mělník. Elektřina se tedy bude vyrábět "dvakrát". Vodní elektrárna by měla mít výkon zhruna ~~500kW~~. Stavba by měla být dokončena v květnu [[2010]].	+	V roce [[2009]] byla zahájena stavba malé vodní elektrárny Mělník II, která bude vyrábět elektřinu z chladící vody, která vytéká z tepelné elektrárny Mělník. Elektřina se tedy bude vyrábět "dvakrát". Vodní elektrárna by měla mít výkon zhruna 500 kW. Stavba by měla být dokončena v květnu [[2010]].
	== Využití ==		== Využití ==
	V osmdesátých letech [[20. století]] byla elektrárna Mělník I. zrekonstruována a byl vybudován [[tepelný napáječ Mělník-Praha\|tepelný napáječ]] dodávající odpadní teplo do teplovodné sítě hlavního města [[Praha\|Prahy]] vzdáleného asi 30 kilometrů. Elektrárna se tak stala součástí jedné z největších existujících [[kogenerace\|kogeneračních]] soustav. Od roku [[2003]] dodává teplo i pro město [[Neratovice]].		V osmdesátých letech [[20. století]] byla elektrárna Mělník I. zrekonstruována a byl vybudován [[tepelný napáječ Mělník-Praha\|tepelný napáječ]] dodávající odpadní teplo do teplovodné sítě hlavního města [[Praha\|Prahy]] vzdáleného asi 30 kilometrů. Elektrárna se tak stala součástí jedné z největších existujících [[kogenerace\|kogeneračních]] soustav. Od roku [[2003]] dodává teplo i pro město [[Neratovice]].
	Od roku [[2000]] se obdobně využívá odpadní teplo z elektrárny Mělník II pro vytápění [[Mělník\|Mělníka]], [[Horní Počaply\|Horních Počapel]] a [[Dolní Beřkovice\|Dolních Beřkovic]].		Od roku [[2000]] se obdobně využívá odpadní teplo z elektrárny Mělník II pro vytápění [[Mělník\|Mělníka]], [[Horní Počaply\|Horních Počapel]] a [[Dolní Beřkovice\|Dolních Beřkovic]].
-	Odpadní produkty po odsíření - [[sádrovec]], [[popílek]] a [[struska]] jsou zpracovávány na stavební materiály.	+	Odpadní produkty po odsíření – [[sádrovec]], [[popílek]] a [[struska]] jsou zpracovávány na stavební materiály.


-	{{~~commonscat~~\|Elektrárna Mělník}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Commonscat\|Elektrárna Mělník}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Okres Mělník]]		[[Kategorie:Okres Mělník]]
	[[Kategorie:Uhelné elektrárny v Česku\|Mělník]]		[[Kategorie:Uhelné elektrárny v Česku\|Mělník]]

Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-16T13:11:32Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 16. 5. 2014, 13:11

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-19T20:23:32Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[File:Elektrárna Mělník, od Vliněvsi.jpg|thumb|upright=1.2|Elektrárna Mělník, pohled od jihovýchodu od Vliněvsi]]
[[Soubor:Labe, Křivenice, Elektrárna Mělník, Říp (leden 2007).jpg|thumb|Letecký pohled na elektrárnu od jihovýchodu, v pozadí [[Říp]]]]
'''Elektrárna Mělník''' je tepelná elektrárna, která se nachází severně od [[Mělník]]a na levém břehu [[Labe]], v katastrálních územích [[Horní Počaply]] a [[Křivenice]] obce [[Horní Počaply]]. Jedná se o technologický komplex tří elektráren označovaných [[římské číslice|římskými číslicemi]] I. až III. [[Tepelná elektrárna]] spaluje [[hnědé uhlí]] ze severočeských uhelných pánví.
==Zásobování uhlím==
Elektrárna je zásobována severočeským [[hnědé uhlí|hnědým energetickým uhlím]] z [[Mostecká uhelná pánev|Mostecké pánve]] ([[Mostecká uhelná společnost]]). Uhlí je přepravováno železniční dopravou ve speciálních vagonech. Jedna souprava přiveze na 30 vagonů, a v každém z nich je po cca 50 tunách uhlí. Uhlí je vykládáno ve vykládkových tunelech, kde se otevřou postranní klapky, a uhlí se vysype do tzv. štěrbinových zásobníků. Odtud rotační vyhrnovače plynule vyhrnují na dopravníkový gumový pás. Ten uhlí vyveze do přesypové věže. A odtud je dopravováno dále do zásobníků.
V případě plných zásobníků, je uhlí dopravováno na skládku uhlí. Tato skládka slouží v případě výpadku železniční dopravy. Zde je uhlí vysypáno na hromady a ty jsou následně rozhrnuty buldozery a zhutněny, z důvozu ochrany před "samovznícením uhlí".
Skladování uhlí je dosti nákladná záležitost, neboť jde o manipulace navíc a provoz dalšího zařízení - provoz pasů a buldozerů. Navíc přicházíme o takzvanou "prchavou hořlavinu", což je energetická ztráta v palivu. Výhřevnost uhlí je kolem 10,7 MJ/Kg +/- 1,2 MJ/Kg. Obsah síry 1,8 %, popel 32-27 %, prchavá hořlavina 57 %.

==Elektrárna Mělník I==
Stavba elektrárny začala roku [[1956]], provoz byl zahájen v roce [[1960]]. Instalovaný výkon elektrárny Mělník I. činí 352 MW. Od roku [[1993]] je jejím provozovatelem společnost [[Energotrans]].

==Elektrárna Mělník II==
Roku [[1971]] byla uvedena do provozu elektrárna Mělník II. Byly instalovány čtyři bloky dodávající výkon 4 x 110 MW. Od roku [[1998]] je elektrárna odsířena. Provozuje ji společnost ČEZ.V 2000 byly turbíny napojeny do kogeneračního cyklu a nyní zásobují teplem obce [[Horní Počáply]] a [[Dolní Beřkovice]] a město [[Mělník]] s aglomerací.
Účinnost cyklu z kondenzačního (asi 33%) se zvýšila na 55-65 % v cyklu [[kogenerace|kogeneračním]], dle výkonu dodávaného do tepelné sítě. Jednotky jsou schopny dodávat i teplo v páře, což se v současnosti děje a to pro technologické účely v rámci elektrárny, tak i pro přilehlý podnik vyrábějící stavební hmoty. Využití vyvedení páry má ještě dostatečné rezervy. Z ekologického hlediska došlo tedy k významnému pokroku.
V roce [[1996]] byly dva bloky zrekonstruovány a dva uzavřeny. Zbylé dva bloky prošly rozsáhlou modernizací, byla provedena výměna kotle včetně bubnů. Jedná se o moderní bubnové kotle KG350 (kotel granulační). Kotel je dvoutahový s přirozeným oběhem s přímým foukáním prášku s mezipřihříváním páry. Je vybaven čtyřmi mlecími okruhy, dvěma vzduchovými ventilátory a 2x ohřívákem vzduchu typu ''Ljungstrom''. Odprášení je řešeno elektrostatickými odlučovači s účinností 99,9 %. Zároveň byl nainstalován systém pro snížení oxidů dusíku.
Z přesypové věže je uhlí dopravováno dvěma gumovými pásy do kotelny do zásobníku 2x300 t pro každý kotel. Uhlí ze zásobníku jde čtyřmi řetězovými podavači o max. výkonu 56 t/h do sušicích šachet, kde se spalinami horkými asi 860-880 °C palivo vysouší a částečně vlivem vnitřní vody rozpraská na drobnější kusy a padá šachtou do mlýna. Čtyři mlýny o výkonu max. 42 t/h. Jedná se o ventilátorový mlýn VM65. Kde se uhlí rozemele na jemný prášek, který je foukán přes třídič do hořákových hubic. Hrubá frakce se z třídiče vrací zpět do mlýna.
Pro najíždění a odstavování kotle jsou umístěny v oblasti práškových hořáků najížděcí mazutové hořáky se spotřebou 1,1 t/h -4 ks a k tomu 2,2 t/h výkonové hořáky pro najíždění. Jako pomocné palivo je používán [[mazut]]. Mazut má výhřevnost 39 MJ/kg obsah vody max 1 %, voda 1 %, popel 1 % síra 3 %.
Pára o teplotě 540 °C a tlaku 12,7 MPa jde z kotelny dvěma parovody do strojovny, kde projde přes odlučovače a dělící armatury (oddělující kotelnu od strojovny v případě potřeby) do [[turbína|turbíny]]. Jde o turbínu třítělesovou rovnotlakou kondenzační se 7 neregulovanými a jedním regulovaným odběrem páry pro teplofikační účely. Ovládání je provedeno hyraulicko- elektronickým regulačním systémem. Vše je řízeno elektronicky , bez hydraulických vazeb. Turbína je vybavena čtyřmi rychlozávěrnými uzávěry (2xVT a 2x ST). Dále 4 kusy vysokotlakých regulačních ventilů a 2 kusy středotlakých regulačních ventilů. Pára vstupuje do VT dílu a po předání části tepelné a tlakové energie předá svou energiii lopatkám Vt dílu a vystupuje zpět do mezipřihříváku páry kotle. Telota 350 °C. V kotli se opět teplota zvyšuje na 540 °C a jde do středotlakého dílu turbíny. Ve středotlakém dílu předá část energie a jde převáděcími parovody do nízkotlakého dílu. Z tohoto převáděcího potrubí je vyveden teplofikační odběr páry pro ohřev vody teplofikačního systému.
V převáděcím potrubí jsou regulační klapky pro regulaci tlaku páry v tomto odběru. Pára jde dále nízkotlakým dílem kde předá svou energii a pára na výstupu z posledního stupně turbíny jde o prametrech 20 °C- 10kPa do kondenzátoru. Kondenzátor má za úkol změnit skupenství z páry na kapalinu. Tato změna značně zhoršuje účinnost celého cyklu pohybuje se kolem 30% všech ztrát. Energetický blok jedoucí v kondenzačním režimu (bez odběru páry pro teplofikaci) se pohybuje kolem 34%. Tyto bloky jsou ovšem zapojeny do teplofikačního režimu vytápějící přilehlé obce a město Mělník.
Na výstupu páry z mezipřihříváku kotle jsou vybaveny redukční stanice pro dodávku technologické páry dalším odběratelům. Bohužel zatím je tato možnost skoro nevyužita. Přesto díky zařazení teplofikace dosahuje účinnost mezi 50-65% v závislosti na odběru tepla pro teplofikaci a technologické páry.

==Elektrárna Mělník III==
O deset let později, roku [[1981]], byla spuštěna třetí sekce, elektrárna Mělník III. s instalovaným výkonem 0,5 GW. Odsiřovací technologie byla uvedena do provozu roku [[1998]], současně s elektrárnou Mělník II. Také jejím provozovatelem je ČEZ. Její 270 metrů vysoký [[komín]] patří k [[Seznam nejvyšších staveb v Česku|nejvyšším stavbám]] na území Česka. Jde o největší výrobní uhelný blok, který je složený z kotle věžovité konstrukce (ojedinělá stavba).
Jedná se o granulační kotel, průtlačný, věžovité konstrukce se superponovanou cirkulací, přímým foukáním prášku, s mezipřihřátím páry. Označení nese KG1600, jde tedy o kotel o výkonu 1600t/hod. Kotel pracuje na parametrech 540°C/17,45 MPa. Je vybaven deseti okruhy s ventilátorovými mlýny. Kotel pracuje s vynikajícimi hodnotami nedopalu v popílku a ve škváře. I produkce oxidů CO a oxidů dusíku je díky rekonstrukci provedené v roce [[1996]] na velice nízké úrovni. Kotel je schopný provozu i s hodnotami oxidů dusíku 200 mg současně s nízkými hodnotami oxidů uhlíku. Tyto hodnoty splňují i přísné limity, které budou platné po roce 2015, kdy vstoupí platnost nová norma pro znečišťování ovzduší.
==Malá vodní elektrárna==
V roce [[2009]] byla zahájena stavba malé vodní elektrárny Mělník II, která bude vyrábět elektřinu z chladící vody, která vytéká z tepelné elektrárny Mělník. Elektřina se tedy bude vyrábět "dvakrát". Vodní elektrárna by měla mít výkon zhruna 500kW. Stavba by měla být dokončena v květnu [[2010]].
== Využití ==
V osmdesátých letech [[20. století]] byla elektrárna Mělník I. zrekonstruována a byl vybudován [[tepelný napáječ Mělník-Praha|tepelný napáječ]] dodávající odpadní teplo do teplovodné sítě hlavního města [[Praha|Prahy]] vzdáleného asi 30 kilometrů. Elektrárna se tak stala součástí jedné z největších existujících [[kogenerace|kogeneračních]] soustav. Od roku [[2003]] dodává teplo i pro město [[Neratovice]].
Od roku [[2000]] se obdobně využívá odpadní teplo z elektrárny Mělník II pro vytápění [[Mělník|Mělníka]], [[Horní Počaply|Horních Počapel]] a [[Dolní Beřkovice|Dolních Beřkovic]].
Odpadní produkty po odsíření - [[sádrovec]], [[popílek]] a [[struska]] jsou zpracovávány na stavební materiály.

{{commonscat|Elektrárna Mělník}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Okres Mělník]]
[[Kategorie:Uhelné elektrárny v Česku|Mělník]]