Elektrická baterie - Historie editací

Sysop: + Vylepšení

2019-05-26T15:11:46Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 26. 5. 2019, 15:11
Řádka 1:		Řádka 1:
-	~~{{možná hledáte\|tento=baterii zdrojů elektrického napětí\|jiné=baterka, [[kapesní svítilna]]}}~~
	{{Neověřeno}}		{{Neověřeno}}
		+	: ''Tento článek pojednává o baterii zdrojů elektrického napětí. Možná hledáte'': [[kapesní svítilna]] (baterka).
	'''Elektrická baterie''' je zdroj [[elektřina\|elektrické]] [[energie]], realizovaný jako sada [[Sériové zapojení\|sériově]] spojených [[Galvanický článek\|elektrických článků]].		'''Elektrická baterie''' je zdroj [[elektřina\|elektrické]] [[energie]], realizovaný jako sada [[Sériové zapojení\|sériově]] spojených [[Galvanický článek\|elektrických článků]].
	== Zvýšení napětí ==		== Zvýšení napětí ==
Řádka 11:		Řádka 11:
	! [[Plochá baterie]]		! [[Plochá baterie]]
	\| [[zinko-uhlíkový článek\|zinko-uhlíkový]]/[[zinko-chloridový článek\|zinko-chloridový]]/[[alkalický článek\|alkalický]]		\| [[zinko-uhlíkový článek\|zinko-uhlíkový]]/[[zinko-chloridový článek\|zinko-chloridový]]/[[alkalický článek\|alkalický]]
-	\| ~~{{ne}}~~	+	\| [[Soubor:FFresh cancel.png\|32px]]
	\| 1,5 V		\| 1,5 V
	\| 3		\| 3
Řádka 19:		Řádka 19:
	! [[9V baterie]]		! [[9V baterie]]
	\| [[zinko-uhlíkový článek\|zinko-uhlíkový]]/[[zinko-chloridový článek\|zinko-chloridový]]/[[alkalický článek\|alkalický]]		\| [[zinko-uhlíkový článek\|zinko-uhlíkový]]/[[zinko-chloridový článek\|zinko-chloridový]]/[[alkalický článek\|alkalický]]
-	\| ~~{{ne}}~~	+	\| [[Soubor:FFresh cancel.png\|32px]]
	\| 1,5 V		\| 1,5 V
	\| 6		\| 6
Řádka 27:		Řádka 27:
	! [[automobilový akumulátor]]		! [[automobilový akumulátor]]
	\| [[olověný akumulátor\|olověný]]		\| [[olověný akumulátor\|olověný]]
-	\| ~~{{ano}}~~	+	\| [[Soubor:FFresh tick octagon.png\|32px]]
	\| 2 V<span style="visibility:hidden">,&</span>		\| 2 V<span style="visibility:hidden">,&</span>
	\| 6		\| 6
Řádka 36:		Řádka 36:
	Pokud sériově zapojené články nemají stejnou kapacitu, může při hlubokém vybíjení být článek s nejnižší kapacitou vybit pod přípustnou mez, v extrémním případě dojde až k reverzaci napětí na článku a jeho zničení.		Pokud sériově zapojené články nemají stejnou kapacitu, může při hlubokém vybíjení být článek s nejnižší kapacitou vybit pod přípustnou mez, v extrémním případě dojde až k reverzaci napětí na článku a jeho zničení.
	=== Série akumulátorů ===		=== Série akumulátorů ===
-	Obecně rečeno bateriové zapojení akumulátorů do ~~trvaých~~ [[Sériové zapojení\|sérií]] snižuje jejich životnost a kvalitu. Při pohledu zvnějšku není žádná nevýhoda zřejmá a při použití v režimu zdroje je situace stejná jako u primárních článků, nenabíjecích. Obecně lze říci, že sériové zapojení působí jako průměrování: Proud je dán podle [[Ohmův zákon\|Ohmova zákona]] jako podíl ''součtu napětí'' a ''součtu vnitřních odporů''.	+	Obecně rečeno bateriové zapojení akumulátorů do trvalých [[Sériové zapojení\|sérií]] snižuje jejich životnost a kvalitu. Při pohledu zvnějšku není žádná nevýhoda zřejmá a při použití v režimu zdroje je situace stejná jako u primárních článků, nenabíjecích. Obecně lze říci, že sériové zapojení působí jako průměrování: Proud je dán podle [[Ohmův zákon\|Ohmova zákona]] jako podíl ''součtu napětí'' a ''součtu vnitřních odporů''.
	V režimu zátěže, nabíjení, série nutí každému článku stejný společný proud: To je vpořádku u identických článků, ovšem reálně je každý trochu jiný. Navíc se zvyšujícím se počtem proběhlých nabíjecích cyklů mají tyto rozdíly tendenci se rozcházet. Život akumulátrové série končí v extrémním případě naprostým zničením kteréhokoli článku. Kvůli jedinému defektnímu článku se pak musí zlikvidovat celá baterie: Jde tedy o obdobu pravidla řetězu: {{citace\|Řetěz je právě tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek.}}		V režimu zátěže, nabíjení, série nutí každému článku stejný společný proud: To je vpořádku u identických článků, ovšem reálně je každý trochu jiný. Navíc se zvyšujícím se počtem proběhlých nabíjecích cyklů mají tyto rozdíly tendenci se rozcházet. Život akumulátrové série končí v extrémním případě naprostým zničením kteréhokoli článku. Kvůli jedinému defektnímu článku se pak musí zlikvidovat celá baterie: Jde tedy o obdobu pravidla řetězu: {{citace\|Řetěz je právě tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek.}}
	Z pohledu úspornosti a maximalizace užitku by bylo lepší mít možnost tuto sérii rozbít a zbylé funkční články dále použít. A i pro nabíjení sérii rozpojovat a každý článek nabíjet zvlášť: Každý je totiž trochu jiný, především s jiným vlastním odporem, proto i při stejném proudu potřebuje jiné nabíjecí napětí. A toho lze dosáhnout jedině regulovanými zdroji proudu zvlášť pro každý článek.		Z pohledu úspornosti a maximalizace užitku by bylo lepší mít možnost tuto sérii rozbít a zbylé funkční články dále použít. A i pro nabíjení sérii rozpojovat a každý článek nabíjet zvlášť: Každý je totiž trochu jiný, především s jiným vlastním odporem, proto i při stejném proudu potřebuje jiné nabíjecí napětí. A toho lze dosáhnout jedině regulovanými zdroji proudu zvlášť pro každý článek.
Řádka 49:		Řádka 49:
	* [[Akumulátor]]		* [[Akumulátor]]
	* [[Théveninova věta]]		* [[Théveninova věta]]
		+

	{{Článek z Wikipedie}}		{{Článek z Wikipedie}}

Sysop: 1 revizi

2014-05-19T23:42:19Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 19. 5. 2014, 23:42

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-15T23:51:32Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{možná hledáte|tento=baterii zdrojů elektrického napětí|jiné=baterka, [[kapesní svítilna]]}}
{{Neověřeno}}
'''Elektrická baterie''' je zdroj [[elektřina|elektrické]] [[energie]], realizovaný jako sada [[Sériové zapojení|sériově]] spojených [[Galvanický článek|elektrických článků]].
== Zvýšení napětí ==
Články se takto spojují pro dosažení vyššího elektrického napětí než jaké by bylo napětí jediného článku, např. jen 1,5 V. Celkové napětí baterie je dáno ''součtem dílčích napětí'' jednotlivých článků v baterii.
== Příklady realizací ==
{| class="wikitable sortable"
|+ Příklady realizací
! název !! typ článku !! nabíjecí !! napětí článku !! počet článků !! celkové napětí !! class="unsortable" | typová značení
|- style="text-align: center;"
! [[Plochá baterie]]
| [[zinko-uhlíkový článek|zinko-uhlíkový]]/[[zinko-chloridový článek|zinko-chloridový]]/[[alkalický článek|alkalický]]
| {{ne}}
| 1,5 V
| 3
| &&+4,5 4,5 V
|
|- style="text-align: center;"
! [[9V baterie]]
| [[zinko-uhlíkový článek|zinko-uhlíkový]]/[[zinko-chloridový článek|zinko-chloridový]]/[[alkalický článek|alkalický]]
| {{ne}}
| 1,5 V
| 6
| &&+9 &9 V,&
|
|- style="text-align: center;"
! [[automobilový akumulátor]]
| [[olověný akumulátor|olověný]]
| {{ano}}
| 2 V,&
| 6
| &+12 12 V,&
|
|}
== Konstrukční omezení ==
Pokud sériově zapojené články nemají stejnou kapacitu, může při hlubokém vybíjení být článek s nejnižší kapacitou vybit pod přípustnou mez, v extrémním případě dojde až k reverzaci napětí na článku a jeho zničení.
=== Série akumulátorů ===
Obecně rečeno bateriové zapojení akumulátorů do trvaých [[Sériové zapojení|sérií]] snižuje jejich životnost a kvalitu. Při pohledu zvnějšku není žádná nevýhoda zřejmá a při použití v režimu zdroje je situace stejná jako u primárních článků, nenabíjecích. Obecně lze říci, že sériové zapojení působí jako průměrování: Proud je dán podle [[Ohmův zákon|Ohmova zákona]] jako podíl ''součtu napětí'' a ''součtu vnitřních odporů''.
V režimu zátěže, nabíjení, série nutí každému článku stejný společný proud: To je vpořádku u identických článků, ovšem reálně je každý trochu jiný. Navíc se zvyšujícím se počtem proběhlých nabíjecích cyklů mají tyto rozdíly tendenci se rozcházet. Život akumulátrové série končí v extrémním případě naprostým zničením kteréhokoli článku. Kvůli jedinému defektnímu článku se pak musí zlikvidovat celá baterie: Jde tedy o obdobu pravidla řetězu: {{citace|Řetěz je právě tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek.}}
Z pohledu úspornosti a maximalizace užitku by bylo lepší mít možnost tuto sérii rozbít a zbylé funkční články dále použít. A i pro nabíjení sérii rozpojovat a každý článek nabíjet zvlášť: Každý je totiž trochu jiný, především s jiným vlastním odporem, proto i při stejném proudu potřebuje jiné nabíjecí napětí. A toho lze dosáhnout jedině regulovanými zdroji proudu zvlášť pro každý článek.
V praxi se přijímá kompromis, kdy několik málo akumulátorových článků v sérii ještě lze považovat za přijatelnou míru neefektivity: Do trvalé série se zapojuje vždy jen několik článků a další spojení už jsou rozebiratelná.
== Jiné metody zvýšení napětí ==
Existují případy, kdy je potřeba zajistit vyšší [[stejnosměrné napětí]] a to třeba i o větších výkonech: Toto pak zařizují specializované [[akumulátorovna|akumulátorovny]] a [[akumulátorová stanice|akumulátorové stanice]] např. pro účely:
* ovládání zařízení [[rozvodna|elektrorozvoden]] a [[transformační stanice|transformačních stanic]] odpojených od okolí, v ostrovním režimu
* a nově také záložní zdroje pro [[serverovna|serverovny]].
Pro tyto se už ale nepoužívá zvyšování napětí spojováním do sérií, ale vyšších úrovní (např. nad 24 V [[malé napětí|malého napětí]]) se dosahuje [[polovodič]]ovými [[měnič]]i a [[násobič]]i.
== Související články ==
* [[Elektrický zdroj]]
* [[Akumulátor]]
* [[Théveninova věta]]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Diskrétní součástky]]
[[Kategorie:Chemické zdroje elektřiny]]
[[Kategorie:Akumulátory]]