Student85: 1 revizi

2014-05-17T02:22:24Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 17. 5. 2014, 02:22

Sysop: Nahrazení textu

2011-05-07T09:41:56Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Různé významy| tento=subatomární částici |další=Elektron}}
{{ Infobox částice
| název = Elektron
| symbol = e−
| obrázek = HAtomOrbitals.png
| popis obrázku = [[Atomový orbital|Orbitaly]] atomů vodíku, znázornění [[amplituda pravděpodobnosti|amplitudy pravděpodobnostii]] výskytu elektronu.
| klasifikace = [[Elementární částice]] [[Fermion]]y [[Lepton]]y
| generace = první
| antičástice = [[pozitron]]
| hmotnost eV = 0,510 998 910
| jednotka = MeV
| hmotnost kg = 9,109 382 15 × 10–31
| náboj e = –1
| náboj C = –1,602 176 487 × 10–19
| magnetický moment = –1,001 159 652 181 11
| spin = {{zlomek|1|2}}
| střední doba života = stabilní
| interakce = [[Elektromagnetismus|elektromagnetická síla]], [[slabá interakce]]
| předpověď = [[Richard Laming|R. Laming]] (1838–1851), [[George Johnstone Stoney|G. J. Stoney]] (1874) a další
| objev = [[Joseph John Thomson|J. J. Thomson]] (1897)
}}
'''Elektron''' je jedna ze [[Subatomární částice|subatomárních částic]], ale existuje také jako vlna charakteristická svým výskytem ''kolem'' [[Atomové jádro|atomového jádra]] a ''záporným'' [[Elektrický náboj|elektrickým nábojem]].
Elektron patří mezi [[Lepton|leptony]], tj. mezi částice, které nejsou schopny [[Silná interakce|silné interakce]], ale pouze [[Slabá interakce|slabé interakce]].
Slovo elektron pochází z [[řečtina|řeckého]] ''ήλεκτρον'' slova „jantar“, který zavedl [[William Gilbert]]. Elektrické jevy poprvé popsal [[Thales Milétský]] na vlastnostech [[jantar]]ového nástroje, užívaného při předení [[len|lnu]].
== Základní vlastnosti elektronů ==
* symbol: ''e-'' nebo pouze ''e''
* [[klidová hmotnost]]: ''m0'' = 9,109 . 10-31 kg (nízká klidová hmotnost a možnost relativně vysoké energie jsou příčinou kvantového chování elektronu)
* [[elektrický náboj]]: ''-e'' = -1,602 . 10-19 C (záporný [[elementární náboj]])
* [[spin]]: ½, elektron je tedy [[fermion]]
* [[antičástice]]: [[pozitron]] (pro sjednocení názvů byla snaha přejmenovat elektron na '''negatron''')
* [[poločas rozpadu]]: [[nekonečno]] (jedná se o [[stabilní částice|stabilní částici]])
* Jedná se o [[elementární částice|elementární částici]] ([[lepton]]). Elektron je řazen do tzv. ''1. [[generace (částice)|generace]]'' leptonů.
* Podle supersymetrie je párovou částicí elektronu ''selektron''
== Elektron v atomu ==
Elektron je společně s [[proton]]em a [[neutron]]em základní stavební částicí veškeré známé [[hmota|hmoty]], neboť má vliv na vlastnosti [[atom]]u.
Kolem [[atomové jádro|jádra]] - v ''[[elektronový obal|elektronovém obalu]]'' - se v každém [[atom]]u vyskytuje přesný počet elektronů, který je stejný jako počet [[proton]]ů v jádře. Dojde-li k odtržení nebo přidání elektronu, stává se z atomu [[Ion|iont]].
Představ o struktuře elektronů v obalu je více. Podle [[Kvantová teorie|kvantové teorie]] se elektrony vyskytují v různých [[Orbital|orbitalech]] daných [[Elektron#Elektronová konfigurace|elektronovou konfigurací]] každého elektronu. Jednotlivé orbitaly neurčují přesně polohu elektronu, ale pouze největší [[pravděpodobnost]] jeho výskytu a dalšího pohybu. V [[Chemie|chemických]] reakcích se též používá představa o uspořádání elektronů do ''slupek'' (opět podle elektronové konfigurace), z nichž se [[Chemická vazba|chemické vazby]] účastní pouze poslední slupka ([[valenční slupka]]).
=== Elektronová konfigurace ===
Stav elektronu v atomu je popsán ''[[Elektronová konfigurace|elektronovou konfigurací]]'', která je určena několika [[kvantové číslo|kvantovými čísly]]:
* '''[[Hlavní kvantové číslo]]''' je určeno [[Energie|energií]] elektronu, ''n'' = 1, 2, …
* '''[[Vedlejší kvantové číslo]]''' je určeno orbitálním [[Moment hybnosti|momentem hybnosti]] elektronu, ''l'' = 0, 1, …, ''n''-1
* '''[[Magnetické kvantové číslo]]''' je určeno orbitálním ''magnetickým momentem hybnosti'' elektronu, ''m'' = -''l'', …, -1, 0 ,1, …, ''l''
* '''[[Spin]]''' je určen ''spinovým momentem hybnosti'' ''ms'' = +½ nebo -½
== Historie elektronu ==
Elektron jako [[částice]] byl objeven [[Joseph John Thomson|J. J. Thomsonem]] v roce 1897. Do té doby se přenášení elektrického náboje vysvětlovalo pomocí přelévání elektrického ''fluida''. J. J. Thomson prováděl pokus s [[Katodová trubice|katodovou trubicí]], ve které částice [[Termoemise|emitované]] ze žhavícího vlákna procházely [[Elektrické pole|elektrickým]] a [[Magnetické pole|magnetickým polem]] a byly těmito poli vychylovány. Thomson z výchylky určil, že částice dopadající na stínítko mají [[hmotnost]] asi 1000krát menší než atom [[vodík]]u. Z toho usoudil, že se jedná o částice vyskytující se uvnitř atomů, a nazval je ''elektrony''.
Další historie elektronu splývá s objevy dalších subatomárních částic. Postupně se vyvíjely představy o stavbě atomu ([[model atomu]]) a tím též o postavení a pohybu elektronů v atomu - od chaotického rozmístění ve zbylé kladné hmotě (pudinkový model, 1897), přes oběhy kolem jádra podobně jako [[Planeta|planety]] kolem [[Slunce]] (planetární model, [[1911]]), přes jednoduché kruhové dráhy ([[Niels Bohr|Bohrův]] model, [[1913]]) a složité stáčející se eliptické dráhy ([[Sommerfeldův model]], [[1915]]) až po pravděpodobnostní výskyty v orbitalech ([[Erwin Schrödinger]], [[Max Born]], [[Paul Adrien Maurice Dirac|Paul Dirac]], [[1926]]).
== Související články ==
{{commonscat|Electron}}

* [[Pozitron]]
* [[Neutrino]]
* [[Elektromagnetismus]]
* [[Leptonové číslo]]
{{Částice}}
[[Kategorie:Kvantová fyzika]]
[[Kategorie:Elektromagnetismus]]
[[Kategorie:Leptony]]
[[Kategorie:Kvantová chemie]]

{{Článek z Wikipedie}}

Elektron - Historie editací

Student85: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu