Elektronka - Historie editací

Sysop: ++

2021-04-25T10:54:54Z

← Starší verze		Verze z 25. 4. 2021, 10:54
Řádka 563:		Řádka 563:
	}}		}}

-	[[Kategorie:~~Elektromagnetismus~~]]	+
		+	{{Článek z Wikipedie}}
		+	[[Kategorie:Elektronky\| ]]
	[[Kategorie:Diskrétní součástky]]		[[Kategorie:Diskrétní součástky]]
		+	[[Kategorie:Elektromagnetismus]]
	[[Kategorie:Vakuová technika]]		[[Kategorie:Vakuová technika]]
-	~~{{Článek z Wikipedie}}~~

Sysop: Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“

2014-12-15T08:48:53Z

← Starší verze		Verze z 15. 12. 2014, 08:48
Řádka 10:		Řádka 10:
	Vakuum v elektronkách udržuje při dlouhodobém provozu getr, což je látka, používaná pro likvidaci zbytkových plynů a hlavně vlhkosti při čerpání a umožňuje udržet vysoké vakuum po celou dobu života elektronky. Protože getry jsou téměř vždy kovy, musí být usazeny tak, aby neovlivnily jakkoli činnost elektronky. Nejčastěji na stěnách – dříve bylo používané jen barium, odpařené vysokofrekvenčním proudem z držáku (-ů). U elektronek s vysokými výkony se osvědčily getry zirkoniové nevypařované, usazené například na anodách nebo držácích elektrod. Zirkonium se užívá často ve směsích s jinými kovy, které výběrově pohlcují i jiné plyny než kyslík (například vodík, vodní páry atd.)		Vakuum v elektronkách udržuje při dlouhodobém provozu getr, což je látka, používaná pro likvidaci zbytkových plynů a hlavně vlhkosti při čerpání a umožňuje udržet vysoké vakuum po celou dobu života elektronky. Protože getry jsou téměř vždy kovy, musí být usazeny tak, aby neovlivnily jakkoli činnost elektronky. Nejčastěji na stěnách – dříve bylo používané jen barium, odpařené vysokofrekvenčním proudem z držáku (-ů). U elektronek s vysokými výkony se osvědčily getry zirkoniové nevypařované, usazené například na anodách nebo držácích elektrod. Zirkonium se užívá často ve směsích s jinými kovy, které výběrově pohlcují i jiné plyny než kyslík (například vodík, vodní páry atd.)
	== Princip činnosti ==		== Princip činnosti ==
-	[[Soubor:Dubulttriode darbiibaa.jpg\|thumb\|~~upright~~\|Dvojitá trioda ECC 83 v provozu]]	+	[[Soubor:Dubulttriode darbiibaa.jpg\|thumb\|200px\|Dvojitá trioda ECC 83 v provozu]]
	Nejjednodušším druhem elektronky je [[dioda]] s přímým žhavením. Dalo by se říci, že se jedná o žárovku s přidanou další elektrodou - anodou. Jedním [[Elektrický zdroj\|zdrojem]] [[Elektrický proud\|proudu]] rozžhavíme vlákno (katodu) na přibližně 800 °C. Druhý zdroj připojíme mezi anodu a katodu tak, aby anoda měla kladné [[Elektrické napětí\|napětí]]. [[Elektron]]y, které jsou [[Teplo\|teplem]] uvolněny ([[termoemise]]) z katody do okolního prostoru budou přitaženy na anodu. Elektronkou protéká proud. Protože domluvený směr proudu v elektrických obvodech je od kladného k zápornému pólu, říkáme, že proud teče z anody ke katodě, ač ve skutečnosti putují elektrony opačným směrem. Pokud přepólujeme zdroj napětí mezi katodou a anodou, nejsou uvolněné elektrony přitahovány a proud mezi anodou a katodou neteče. V tomto zapojení slouží dioda jako [[usměrňovač]].		Nejjednodušším druhem elektronky je [[dioda]] s přímým žhavením. Dalo by se říci, že se jedná o žárovku s přidanou další elektrodou - anodou. Jedním [[Elektrický zdroj\|zdrojem]] [[Elektrický proud\|proudu]] rozžhavíme vlákno (katodu) na přibližně 800 °C. Druhý zdroj připojíme mezi anodu a katodu tak, aby anoda měla kladné [[Elektrické napětí\|napětí]]. [[Elektron]]y, které jsou [[Teplo\|teplem]] uvolněny ([[termoemise]]) z katody do okolního prostoru budou přitaženy na anodu. Elektronkou protéká proud. Protože domluvený směr proudu v elektrických obvodech je od kladného k zápornému pólu, říkáme, že proud teče z anody ke katodě, ač ve skutečnosti putují elektrony opačným směrem. Pokud přepólujeme zdroj napětí mezi katodou a anodou, nejsou uvolněné elektrony přitahovány a proud mezi anodou a katodou neteče. V tomto zapojení slouží dioda jako [[usměrňovač]].
	Zesilovacího efektu dosáhneme další elektrodou - mřížkou. Obvykle je to spirála z tenkého drátu, umístěná mezi katodu a anodu. Napětím na mřížce lze řídit tok elektronů mezi katodou a anodou. Malými změnami napětí se dosáhne velkých změn proudu a elektronka funguje jako [[zesilovač]].		Zesilovacího efektu dosáhneme další elektrodou - mřížkou. Obvykle je to spirála z tenkého drátu, umístěná mezi katodu a anodu. Napětím na mřížce lze řídit tok elektronů mezi katodou a anodou. Malými změnami napětí se dosáhne velkých změn proudu a elektronka funguje jako [[zesilovač]].

Student85: 1 revizi

2014-05-17T02:22:42Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 17. 5. 2014, 02:22

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-15T23:08:46Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Triode tube schematic.png|thumb|Konstrukce triody<br />- katoda (fillament - žhavení, cathode)<br />- mřížka (grid)<br />- anoda (plate, anode)<br />- baňka (envelope)]]
'''Elektronka''' je zařízení, které usměrňuje nebo zesiluje elektrické signály. Skládá se z několika [[elektroda|elektrod]] v uzavřené [[Vakuum|vakuové]] baňce.
== Konstrukce elektronek ==
Elektronky obvykle obsahují tři druhy elektrod:
* [[Katoda]]
* [[Anoda]]
* Mřížka
Tyto elektrody jsou umístěny v uzavřené, většinou skleněné baňce (výkonové elektronky jsou obvykle keramické nebo i kovové baňky), z níž je vyčerpán [[vzduch]]. Konstrukce elektronky se vyvinula ze [[Žárovka|žárovky]] na základě objevu [[Thomas Alva Edison|T. A. Edisona]] z roku 1883. Do vyčerpané baňky umístil kromě rozžhaveného vlákna také drát, který fungoval jako sběrač elektronů a měl zabránit černání baňky. Edison zjistil, že mezi rozžhaveným vláknem a studeným drátem může téci proud.
První typy elektronek využívaly jako katod především rozžhavené vlákno bez emisních hmot.
Vakuum v elektronkách udržuje při dlouhodobém provozu getr, což je látka, používaná pro likvidaci zbytkových plynů a hlavně vlhkosti při čerpání a umožňuje udržet vysoké vakuum po celou dobu života elektronky. Protože getry jsou téměř vždy kovy, musí být usazeny tak, aby neovlivnily jakkoli činnost elektronky. Nejčastěji na stěnách – dříve bylo používané jen barium, odpařené vysokofrekvenčním proudem z držáku (-ů). U elektronek s vysokými výkony se osvědčily getry zirkoniové nevypařované, usazené například na anodách nebo držácích elektrod. Zirkonium se užívá často ve směsích s jinými kovy, které výběrově pohlcují i jiné plyny než kyslík (například vodík, vodní páry atd.)
== Princip činnosti ==
[[Soubor:Dubulttriode darbiibaa.jpg|thumb|upright|Dvojitá trioda ECC 83 v provozu]]
Nejjednodušším druhem elektronky je [[dioda]] s přímým žhavením. Dalo by se říci, že se jedná o žárovku s přidanou další elektrodou - anodou. Jedním [[Elektrický zdroj|zdrojem]] [[Elektrický proud|proudu]] rozžhavíme vlákno (katodu) na přibližně 800 °C. Druhý zdroj připojíme mezi anodu a katodu tak, aby anoda měla kladné [[Elektrické napětí|napětí]]. [[Elektron]]y, které jsou [[Teplo|teplem]] uvolněny ([[termoemise]]) z katody do okolního prostoru budou přitaženy na anodu. Elektronkou protéká proud. Protože domluvený směr proudu v elektrických obvodech je od kladného k zápornému pólu, říkáme, že proud teče z anody ke katodě, ač ve skutečnosti putují elektrony opačným směrem. Pokud přepólujeme zdroj napětí mezi katodou a anodou, nejsou uvolněné elektrony přitahovány a proud mezi anodou a katodou neteče. V tomto zapojení slouží dioda jako [[usměrňovač]].
Zesilovacího efektu dosáhneme další elektrodou - mřížkou. Obvykle je to spirála z tenkého drátu, umístěná mezi katodu a anodu. Napětím na mřížce lze řídit tok elektronů mezi katodou a anodou. Malými změnami napětí se dosáhne velkých změn proudu a elektronka funguje jako [[zesilovač]].
Přidáním dalších mřížek lze dosáhnout vyšší účinnosti elektronky. Často jsou využívány elektronky se třemi mřížkami - ''pentody''.
== Druhy elektronek ==
=== Podle počtu elektrod ===
* '''dioda''' – má jen anodu A a katodu K, používala se jako usměrňovač. Elektrony mohou opouštět pouze rozžhavený povrch katody, proud tedy může téct jen z A na K.
* '''trioda''' – nejjednodušší zesilovací elektronka má A, K a řídicí mřížku G. Tou buďto elektrony prolétávají nebo je při připojení záporného napětí odpuzuje a protékající proud se snižuje. Změnami napětí mřížky lze tak ovlivňovat proud mezi A a K.
* '''tetroda''' – jako trioda, k dosažení lepších parametrů má mezi G a A mřížku G2 (stínící), která má klidové kladné napětí někdy o trochu nižší než A. To potlačuje škodlivou kapacitní vazbu mezi G a A, ovšem výstupní signál je zkreslený sekundární emisí - elektrony dopadají na anodu s příliš velkou energií a vyrážejí z ní jiné. Tetroda díky tomu vykazuje tzv. dynatronový jev, to je záporný diferenciální odpor v určité části charakteristiky (při zvyšování napětí klesá proud). Tento nedostatek odstraňuje svazková tetroda. Tetrody se používají také ve vysílačích, kde tvoří kompromis mezi nízkým zesílením triody a nízkou mezní frekvencí pentody. Radioamatéři je hojně využívají doteď.
* '''pentoda''' – běžně používaný typ, oproti tetrodě má mezi G2 a A ještě třetí mřížku G3 (hradící) nabitou zhruba na napětí katody, která zpomaluje elektrony urychlené G2 a odstiňuje vliv G2 na odražené elektrony a tím potlačuje tzv. dynatronový jev. Nevýhodou pentody je poměrně nízký mezní kmitočet (max desítky MHz), daný dlouhou dobou průletu elektronů. Pentody mají oproti triodám větší vnitřní odpor a poněkud větší zkreslení.
* '''svazková tetroda''' – ve svazkové tetrodě, je vliv sekundární emise elektronů potlačen zformováním toku elektronů do svazků. Svazková tetroda má vinutí G2 a G1 v přesném zákrytu, G3 je tvořena plechovým rámečkem, který formuje tok elektronů. Svazkové tetrody mají oproti pentodám zpravidla větší účinnost a menší zkreslení. Svazková tetroda patří k často používaným elektronkám v koncových stupních výkonových zesilovačů (např. oblíbená svazková tetroda 6L6 se vyrábí od roku 1936). Svazkové tetrody jsou někdy označovány jako pentody (např. EL36, EL81, PL500, PL509).
* '''hexoda''' – má dvě řídicí mřížky G a F, jejichž účinek se kombinuje, používají se ke směšování signálu
* '''heptoda''' – podobné použití jako hexoda (směšovací elektronka)
* '''oktoda'''
* '''nonoda''' – celkem devět elektrod
* '''enioda''' – detektor FM a amplitudový omezovač, používala se jen zcela výjimečně.
Dále se používají elektronky kombinované, sdružující v jedné baňce dva či více elektrodových systémů (které mohou, ale nutně nemusí využívat společnou katodu); typické kombinace jsou např. ECC83 (dvojitá trioda), ECH81 (oscilátorová trioda a směšovač v jedné baňce).
=== Podle účelu ===
* Usměrňovací (dioda)
* Zesilovací (trioda, tetroda, svazková tetroda, pentoda)
* Nelineární, spínací (thyratron, krytron)
* Indikační
** '''magické oko''' - elektronka vybavená luminiscenční vrstvou, užívaná ke zobrazování intenzity signálu
** fluorescenční zobrazovač (vakuový fluorescenční displej - VFD neboli Itron) 
* Zobrazovací ([[obrazovka]])
* Mikrovlnné (magnetron)
Elektronkám se také podobá [[digitron]], avšak ten pracuje na principu doutnavého výboje, stejně jako [[doutnavka]].
=== Podle druhu žhavení ===
* přímo žhavené - žhavící vlákno je zároveň katodou
* nepřímo žhavené - katoda není vodivě spojena se žhavícím vláknem
Elektronky jsou žhaveny elektrickým proudem a mohou být přímo nebo nepřímo žhaveny. Přímo žhavené katody se vyznačují tím, že emitujícím kovem přímo protéká žhavicí proud. Rozdělujeme je do skupin:
* vlákna z čistých kovů (např. wolfram - vysokou teplotou se katoda rychle rozprašuje, vlákno se v nejvíce porušeném místě snadno přepálí nebo zlomí.)
* povlaková, pokrytá kysličníky (pro malé výkony, umožňují snížení teploty vlákna při dobré emisi elektronů)
* kovová vlákna s povlakem silně emitujících kovů (Nanášení emisní vrstvy na vlákna se provádí protahováním vlákna vhodnými roztoky nebo usazováním baryových par. Povlaková vlákna umožňují při stejné emisi elektronů snížení teploty s následným prodloužením životnosti elektronky a úsporami energie v důsledku menšího žhavicího proudu.)
== Využití ==
Elektronky byly součástí prakticky veškeré elektroniky první poloviny dvacátého století.
Elektronkami byly osazeny i první [[počítač]]e (například [[ENIAC]]). V druhé polovině dvacátého století začaly být vytlačovány [[tranzistor]]y. Až do konce 20. století se udržely v koncových stupních vysoce výkonných vysílačů, v televizorech a počítačových monitorech. [[Obrazovka]] je totiž také zvláštním druhem elektronky.
Dnes se elektronky využívají už jen jako součást některých exkluzivních výrobků spotřební elektroniky (high-end zesilovače), ve studiové technice nebo v některých zesilovačích pro hudební nástroje, především pro kytary. [[Magnetron]] je základní součástí mikrovlnné trouby. Speciální elektronky se používají v případech, kdy je nutnost velkého špičkového výkonu (především u vysílačů).
== Zajímavosti ==
* Počátkem 20. století se také elektronkám říkalo lampy (a dodnes se jim tak říká v muzikantském slangu - stále se používají v mnoha zesilovačích pro elektrické kytary).
* Ve dvacátých a třicátých letech 20. století byly v některých státech radiové přijímače zdaněny podle počtu použitých elektronek. To vedlo k vývoji kombinovaných elektronek (v jedné baňce byly dvě nebo více kompletních soustav anod, katod a mřížek).
* Elektronky byly (v 1. polovině 20. století) relativně drahé, poruchové a měly velkou klidovou spotřebu. Proto byla snaha osazovat jimi přístroje v nejmenší možné míře. Například v československém [[magnetofon]]u [[Sonet duo]] ze šedesátých let byla elektronka koncového zesilovače zvuku využita při nahrávání jako součást generátoru mazacího kmitočtu. To sice ušetřilo jednu elektronku, ale znemožňovalo při nahrávání hlasitý příposlech. V šedesátých letech 20. století už byly elektronky relativně levné (cca okolo 15 Kčs - to byla přibližně mzda za 1 hodinu práce).
* elektronky mají mnoho výhod, jsou výkonnější, proto se používají i nadále ve vysílačích.amatéři je mají většinou rádi, protože v nich je nostalgie.
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Dioda]]
* [[Tranzistor]]
* [[Kytarový zesilovač]]
* [[Tranzistorový zvuk]]
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Doleček
| jméno = Jaroslav
| odkaz na autora =
| rok = 2005
| titul = Moderní učebnice elektroniky 2. Polovodičové prvky a elektronky
| vydavatel = nakladatelství BEN - technická literatura
| místo =
| isbn = 80-7300-161-6
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Kalendovský
| jméno = J.
| autor =
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Strnad
| jméno2 = Julius
| autor2 =
| odkaz na autora2 =
| příjmení3 =
| jméno3 =
| autor3 =
| odkaz na autora3 =
| spoluautoři =
| korporace =
| odkaz na korporaci =
| titul = Fotoelektrické články
| odkaz na titul =
| url =
| formát =
| editoři =
| redaktoři =
| překladatelé =
| ilustrátoři =
| další =
| vydání =
| typ vydání =
| vydavatel = ESČ
| místo = Praha
| rok = 1949
| měsíc =
| den =
| rok tisku =
| měsíc tisku =
| den tisku =
| rok copyrightu =
| počet svazků =
| počet stran =
| přílohy =
| edice =
| subedice =
| svazek edice =
| kapitola =
| typ kapitoly =
| url kapitoly =
| strany =
| svazek =
| typ svazku =
| isbn =
| doi =
| id =
| poznámka =
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Lukeš
| jméno = Jaroslav
| autor =
| odkaz na autora =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| autor2 =
| odkaz na autora2 =
| příjmení3 =
| jméno3 =
| autor3 =
| odkaz na autora3 =
| spoluautoři =
| korporace =
| odkaz na korporaci =
| titul = Věrný zvuk
| odkaz na titul =
| url =
| formát =
| editoři =
| redaktoři =
| překladatelé =
| ilustrátoři =
| další =
| vydání =
| typ vydání =
| vydavatel = SNTL
| místo = Praha
| rok = 1962
| měsíc =
| den =
| rok tisku =
| měsíc tisku =
| den tisku =
| rok copyrightu =
| počet svazků =
| počet stran =
| přílohy =
| edice =
| subedice =
| svazek edice =
| kapitola =
| typ kapitoly =
| url kapitoly =
| strany =
| svazek =
| typ svazku =
| isbn =
| doi =
| id =
| poznámka =
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Strnad
| jméno = Julius
| odkaz na autora =
| rok = 1947
| titul = Doutnavky
| vydavatel = ESČ
| místo = Praha
| isbn =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Strnad
| jméno = Julius
| odkaz na autora =
| rok = 1954
| titul = Thyratrony
| vydavatel = Státní nakladatelství technické literatury
| místo = Praha
| isbn =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Stříž
| jméno = Vítězslav
| odkaz na autora =
| rok = 1965
| titul = Katalog elektronek
| vydavatel = SNTL / SVTL
| místo = Praha
| isbn =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Stříž
| jméno = Vítězslav
| odkaz na autora =
| rok = 1956
| titul = Přehled elektronek
| vydavatel = Státní nakladatelství technické literatury
| místo = Praha
| isbn =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Stříž
| jméno = Vítězslav
| odkaz na autora =
| rok = 1968
| titul = Přehled elektronek – doplněk
| vydavatel = Státní nakladatelství technické literatury
| místo = Praha
| isbn =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| autor2 =
| odkaz na autora2 =
| příjmení3 =
| jméno3 =
| autor3 =
| odkaz na autora3 =
| spoluautoři =
| korporace = Tesla Rožnov
| odkaz na korporaci =
| titul = Příruční katalog elektronek
| odkaz na titul =
| url =
| formát =
| editoři =
| redaktoři =
| překladatelé =
| ilustrátoři =
| další =
| vydání =
| typ vydání =
| vydavatel =
| místo = Rožnov pod Radhoštěm
| rok = 1966 (např., katalog vycházel téměř každoročně)
| měsíc =
| den =
| rok tisku =
| měsíc tisku =
| den tisku =
| rok copyrightu =
| počet svazků =
| počet stran =
| přílohy =
| edice =
| subedice =
| svazek edice =
| kapitola =
| typ kapitoly =
| url kapitoly =
| strany =
| svazek =
| typ svazku =
| isbn =
| doi =
| id =
| poznámka =
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| autor2 =
| odkaz na autora2 =
| příjmení3 =
| jméno3 =
| autor3 =
| odkaz na autora3 =
| spoluautoři =
| korporace = Tesla Rožnov
| odkaz na korporaci =
| titul = Televizní obrazovky pro barevné a černobílé televizní přijímače
| odkaz na titul =
| url =
| formát =
| editoři =
| redaktoři =
| překladatelé =
| ilustrátoři =
| další =
| vydání =
| typ vydání =
| vydavatel =
| místo = Rožnov pod Radhoštěm
| rok = 1986
| měsíc =
| den =
| rok tisku =
| měsíc tisku =
| den tisku =
| rok copyrightu =
| počet svazků =
| počet stran =
| přílohy =
| edice =
| subedice =
| svazek edice =
| kapitola =
| typ kapitoly =
| url kapitoly =
| strany =
| svazek =
| typ svazku =
| isbn =
| doi =
| id =
| poznámka =
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Vlach
| jméno = Jaroslav
| autor =
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Vlachová
| jméno2 = Viktorie
| autor2 =
| odkaz na autora2 =
| příjmení3 =
| jméno3 =
| autor3 =
| odkaz na autora3 =
| spoluautoři =
| korporace =
| odkaz na korporaci =
| titul = Lampárna aneb Co to zkusit s elektronkami
| odkaz na titul =
| url =
| formát =
| editoři =
| redaktoři =
| překladatelé =
| ilustrátoři =
| další =
| vydání =
| typ vydání =
| vydavatel = nakladatelství BEN - technická literatura
| místo =
| rok = 2004
| měsíc =
| den =
| rok tisku =
| měsíc tisku =
| den tisku =
| rok copyrightu =
| počet svazků =
| počet stran =
| přílohy =
| edice =
| subedice =
| svazek edice =
| kapitola =
| typ kapitoly =
| url kapitoly =
| strany =
| svazek =
| typ svazku =
| isbn = 80-7300-091-1
| doi =
| id =
| poznámka =
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Zuzánek
| jméno = Jaroslav
| autor =
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Deutsch
| jméno2 = Jiří
| autor2 =
| odkaz na autora2 =
| příjmení3 =
| jméno3 =
| autor3 =
| odkaz na autora3 =
| spoluautoři =
| korporace =
| odkaz na korporaci =
| titul = Československé miniaturní elektronky I. Heptalové elektronky
| odkaz na titul =
| url =
| formát =
| editoři =
| redaktoři =
| překladatelé =
| ilustrátoři =
| další =
| vydání =
| typ vydání =
| vydavatel = Státní nakladatelství technické literatury
| místo = Praha
| rok = 1959
| měsíc =
| den =
| rok tisku =
| měsíc tisku =
| den tisku =
| rok copyrightu =
| počet svazků =
| počet stran =
| přílohy =
| edice =
| subedice =
| svazek edice =
| kapitola =
| typ kapitoly =
| url kapitoly =
| strany =
| svazek =
| typ svazku =
| isbn =
| doi =
| id =
| poznámka =
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Zuzánek
| jméno = Jaroslav
| autor =
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Deutsch
| jméno2 = Jiří
| autor2 =
| odkaz na autora2 =
| příjmení3 =
| jméno3 =
| autor3 =
| odkaz na autora3 =
| spoluautoři =
| korporace =
| odkaz na korporaci =
| titul = Československé miniaturní elektronky II. Novalové elektronky
| odkaz na titul =
| url =
| formát =
| editoři =
| redaktoři =
| překladatelé =
| ilustrátoři =
| další =
| vydání =
| typ vydání =
| vydavatel = Státní nakladatelství technické literatury
| místo = Praha
| rok = 1960
| měsíc =
| den =
| rok tisku =
| měsíc tisku =
| den tisku =
| rok copyrightu =
| počet svazků =
| počet stran =
| přílohy =
| edice =
| subedice =
| svazek edice =
| kapitola =
| typ kapitoly =
| url kapitoly =
| strany =
| svazek =
| typ svazku =
| isbn =
| doi =
| id =
| poznámka =
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Deutsch
| jméno = Jiří
| autor =
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Kubát
| jméno2 = Arnošt
| autor2 =
| odkaz na autora2 =
| příjmení3 = Musil
| jméno3 = Jan
| autor3 =
| odkaz na autora3 =
| spoluautoři =
| korporace =
| odkaz na korporaci =
| titul = Československé miniaturní elektronky III. Televizní elektronky
| odkaz na titul =
| url =
| formát =
| editoři =
| redaktoři =
| překladatelé =
| ilustrátoři =
| další =
| vydání =
| typ vydání =
| vydavatel = Státní nakladatelství technické literatury
| místo = Praha
| rok = 1959
| měsíc =
| den =
| rok tisku =
| měsíc tisku =
| den tisku =
| rok copyrightu =
| počet svazků =
| počet stran =
| přílohy =
| edice =
| subedice =
| svazek edice =
| kapitola =
| typ kapitoly =
| url kapitoly =
| strany =
| svazek =
| typ svazku =
| isbn =
| doi =
| id =
| poznámka =
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Zuzánek
| jméno = Jaroslav
| odkaz na autora =
| rok = 1962
| titul = Přijímací elektronky
| vydavatel = Státní nakladatelství technické literatury
| místo = Praha
| isbn =
}}

[[Kategorie:Elektromagnetismus]]
[[Kategorie:Diskrétní součástky]]
[[Kategorie:Vakuová technika]]
{{Článek z Wikipedie}}