http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Elektronov%C3%A1_afinitaElektronová afinita - Historie editací2026-08-02T07:18:19ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.16.5http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Elektronov%C3%A1_afinita&diff=3056249&oldid=prevSysop: + NEW, FLICKR2025-06-01T10:10:30Z<p>+ NEW, FLICKR</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>[[Soubor:Electron affinity of the elements.png|thumb|250px|Graf závislosti elektronové afinity prvků na&nbsp;jejich atomovém čísle]]<br />
'''Elektronová afinita''' (někdy též '''elektroafinita''') je množství [[energie]], které se uvolní, když neutrální [[atom]] nebo [[molekula]] získá elektron z vnějšku. Elektrony jsou snadněji vázány takovými atomy, jejichž [[Valenční elektron|elektronová valenční vrstva]] je zaplněna téměř jako valenční vrstva [[Inertní plyn|vzácného plynu]] ([[oktetové pravidlo]]).<br />
<br />
Po přijetí elektronu prvkem v základním stavu vzniká [[anion]]t. Anionty snadno tvoří prvky s velkou elektronovou afinitou (například [[halogenidy]] [[Fluor|F]], [[Chlor|Cl]], [[Brom|Br]], [[Jod|I]]), [[kation]]ty prvky s nízkou elektronegativitou (například alkalické kovy [[Lithium|Li]], [[Sodík|Na]], [[Draslík|K]], [[Rubidium|Rb]]).<br />
<br />
S růstem atomového čísla elektronové afinity klesají v každé skupině [[Periodická tabulka|periodické tabulky]] a rostou v každé [[Periodický zákon|periodě]] této tabulky.<br />
<br />
== Definice elektronové afinity ==<br />
Elektronová afinita atomu nebo molekuly je definována jako množství energie uvolněné při připojení elektronu k neutrálnímu atomu nebo molekule (''X'') v [[Plyn|plynném stavu]] (''g'') za vzniku záporného iontu:<br />
<br />
''X(g)'' + e<sup>−</sup> → ''X<sup>−</sup>(g)'' + energie<br />
<br />
Obvyklý výraz pro výpočet ''E''<sub>ea</sub> při připojení elektronu je:<br />
<br />
''E''<sub>ea</sub> = ''E''<sub>počáteční</sub> – ''E''<sub>konečná</sub> = −Δ''E''<br />
<br />
Zachycení elektronu pro téměř všechny atomy znamená uvolňování energie. Pro každou reakci, která uvolňuje energii, má změna Δ''E'' zápornou hodnotu. Tyto reakce se nazývají reakce exotermické. Jednotkou elektronové afinity je kilojoule na mol (kJ/mol) nebo elektronvolt (eV) na jeden atom.<br />
<br />
== Dělení prvků podle elektronové afinity ==<br />
Podle elektronové afinity lze prvky rozdělit na:<br />
<br />
* [[Elektropozitivní prvek|Elektropozitivní prvky]] – mají malou afinitu k [[elektron]]ům, mají schopnost odštěpovat [[valenční elektron]]y a vytvářet [[kation]]ty.<br />
* [[Elektronegativní prvek|Elektronegativní prvky]] – mají velkou afinitu k elektronům, mají schopnost poutat elektrony a vytvářet [[anion]]ty.<br />
<br />
Podle elektronové afinity lze [[Chemický prvek|prvky]] v [[Periodická soustava|periodické soustavě]] dělit také na:<br />
<br />
* [[Kovy]] – elektropozitivní prvky<br />
* [[Nekovy]] – elektronegativní prvky<br />
<br />
== Elektronová afinita a ionizační energie ==<br />
Hlavní rozdíl mezi elektronovou afinitou a [[Ionizační potenciál|ionizační energií]] je ten, že elektronová afinita udává množství energie uvolněné při získání elektronu atomem, zatímco ionizační energie udává množství energie potřebné k odstranění elektronu z atomu. Ionizační energie vyjadřuje snahu atomu nebo iontu udržet si elektron, tedy „sílu“ jakou je elektron vázán v [[Elektronový obal|elektronovém obalu]]. Větší ionizační energie znamená obtížnější odtržení elektronu z atomu.<br />
<br />
== Elektronová afinita a elektronegativita ==<br />
[[Elektronegativita]] je míra schopnosti atomu přijímat nebo ztrácet elektrony. Rovná se průměru elektronové afinity a ionizační energie. Například [[lithium]] má velmi nízkou ionizační energii i elektronovou afinitu, zatímco [[chlor]] má obě tyto hodnoty vysoké. Elektronegativita Cl bude tudíž vysoká a elektronegativita Li nízká. Nejvyšší elektronegativitu má [[fluor]] (4,0).<br />
<br />
Elektronová afinita se měří pouze u atomů a molekul v plynném stavu, protože v pevném nebo kapalném stavu by se jejich energetické hladiny změnily kontaktem s jinými atomy nebo molekulami. Naměřené elektronové afinity prvků použil [[Robert Sanderson Mulliken]] k sestavení stupnice elektronegativit. Rozdíl elektronegativit dvou prvků poskytuje představu o charakteru [[Chemická vazba|chemické vazby]] mezi nimi. Ty podle velikosti elektronegativity dělíme na:<br />
<br />
* [[Iontová vazba]] – vzniká, pokud je rozdíl elektronegativit větší než 2<br />
* [[Kovalentní vazba]] – vzniká, pokud je rozdíl elektronegativit menší než 1<br />
* [[Kovalentní vazba|Polární vazba]] – vzniká, pokud je rozdíl elektronegativit mezi hodnotami1 a 2, vazba je přechodem mezi vazbou kovalentní a iontovou.<br />
<br />
== Související články ==<br />
* [[Ion]]ty<br />
* [[Elektronegativita]]<br />
* [[Ionizační potenciál|Ionizační energie]]<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
<br />
<br />
{{Flickr|Electron+affinity}}{{Commonscat|Electron affinity}}{{Článek z Wikipedie}}<br />
[[Kategorie:Kvantová chemie]]</div>Sysop