Elektronvolt - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\)“

2022-08-14T14:51:37Z

Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“

Ukázat změny

Sysop: Nahrazení textu „ $“ textem „$ \(“

2022-08-14T14:48:27Z

Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“

Ukázat změny

Sysop: + Vylepšení

2018-07-20T10:06:20Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 20. 7. 2018, 10:06
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:Electron volt cs.png\|thumb\|~~upright=1.6~~\|Elektronovolt je energie, kterou získá elektron nebo proton při urychlení napětím jednoho voltu.<ref group="pozn" name="obrazek">Na obrázku je urychlující [[elektrické pole]] mezi [[elektroda]]mi homogenní. Uvedené hodnoty energií ukazují, že kinetická energie částic přibývá [[přímá úměrnost\|přímo úměrně]] vzdálenosti od počáteční elektrody. [[Rychlost]] částic roste ve slabém poli [[druhá mocnina\|kvadraticky]], přičemž elektron na stejné vzdálenosti získá zhruba 43× vyšší rychlost. Proton získá 43× větší [[hybnost]]. Naznačené rychlosti částic nejsou v odpovídajícím poměru, ve skutečnosti by červená šipka měla být asi dvacetkrát menší, než je.</ref> ]]	+	[[Soubor:Electron volt cs.png\|thumb\|240px\|Elektronovolt je energie, kterou získá elektron nebo proton při urychlení napětím jednoho voltu.<ref group="pozn" name="obrazek">Na obrázku je urychlující [[elektrické pole]] mezi [[elektroda]]mi homogenní. Uvedené hodnoty energií ukazují, že kinetická energie částic přibývá [[přímá úměrnost\|přímo úměrně]] vzdálenosti od počáteční elektrody. [[Rychlost]] částic roste ve slabém poli [[druhá mocnina\|kvadraticky]], přičemž elektron na stejné vzdálenosti získá zhruba 43× vyšší rychlost. Proton získá 43× větší [[hybnost]]. Naznačené rychlosti částic nejsou v odpovídajícím poměru, ve skutečnosti by červená šipka měla být asi dvacetkrát menší, než je.</ref> ]]
	'''Elektronvolt''' (značka eV) je [[fyzikální jednotka\|jednotka]] [[práce (fyzika)\|práce]] a [[energie]] mimo [[soustava SI\|soustavu SI]]. Odpovídá [[kinetická energie\|kinetické energii]], kterou získá [[elektron]] urychlený ve [[vakuum\|vakuu]] [[elektrické napětí\|napětím]] jednoho [[volt]]u.<ref name="vyhláška">{{Citace elektronické monografie		'''Elektronvolt''' (značka eV) je [[fyzikální jednotka\|jednotka]] [[práce (fyzika)\|práce]] a [[energie]] mimo [[soustava SI\|soustavu SI]]. Odpovídá [[kinetická energie\|kinetické energii]], kterou získá [[elektron]] urychlený ve [[vakuum\|vakuu]] [[elektrické napětí\|napětím]] jednoho [[volt]]u.<ref name="vyhláška">{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení =		\| příjmení =
Řádka 131:		Řádka 131:
	Velikost elektronvoltu v jednotkách SI se určuje měřením náboje elektronu. Nejpřesnější ze známých metod je měření [[Josephsonův jev\|Josephsonova jevu]], kterým se určí hodnota Josephsonovy konstanty <math>K_{\mathrm J}</math>. Velikost elementárního náboje se pak stanoví ze vztahu <math>e = 2/\left(R_{\mathrm K} K_{\mathrm J}\right)</math>. Zde <math>R_{\mathrm K}</math> je [[kvantový Hallův jev#von Klitzingova konstanta\|von Klitzingova konstanta]], která je změřena řádově přesněji než <math>K_{\mathrm J}</math>. Relativní [[směrodatná odchylka]] měření Josephsonovy konstanty je 2,5×10<sup>-8</sup> (2,5 miliontiny [[procento\|procenta]]) a právě takovou přesnost má i převod elektronvoltu na jouly.<ref name="CODATA"/>		Velikost elektronvoltu v jednotkách SI se určuje měřením náboje elektronu. Nejpřesnější ze známých metod je měření [[Josephsonův jev\|Josephsonova jevu]], kterým se určí hodnota Josephsonovy konstanty <math>K_{\mathrm J}</math>. Velikost elementárního náboje se pak stanoví ze vztahu <math>e = 2/\left(R_{\mathrm K} K_{\mathrm J}\right)</math>. Zde <math>R_{\mathrm K}</math> je [[kvantový Hallův jev#von Klitzingova konstanta\|von Klitzingova konstanta]], která je změřena řádově přesněji než <math>K_{\mathrm J}</math>. Relativní [[směrodatná odchylka]] měření Josephsonovy konstanty je 2,5×10<sup>-8</sup> (2,5 miliontiny [[procento\|procenta]]) a právě takovou přesnost má i převod elektronvoltu na jouly.<ref name="CODATA"/>
	== Užití při měření ==		== Užití při měření ==
-	[[Soubor:Photoeffect.png\|thumb\|~~right\|upright=1.3~~\|Zařízení k měření fotoelektrického jevu: K – [[katoda]], M – mřížka, A – [[anoda]], P – [[potenciometr]]]]	+	[[Soubor:Photoeffect.png\|thumb\|240px\|Zařízení k měření fotoelektrického jevu: K – [[katoda]], M – mřížka, A – [[anoda]], P – [[potenciometr]]]]
	V technické praxi je výhodné, že pro částice s [[elementární náboj\|elementárním nábojem]] odpovídá změna energie v elektronvoltech přímo elektrickému napětí ve [[volt]]ech, kterým je částice urychlena (či zbrzděna). Příkladem může být aparatura k pozorování vnějšího [[fotoelektrický jev\|fotoelektrického jevu]], kde se užívá brzdné [[elektrické pole]] ke zjištění energie elektronů.		V technické praxi je výhodné, že pro částice s [[elementární náboj\|elementárním nábojem]] odpovídá změna energie v elektronvoltech přímo elektrickému napětí ve [[volt]]ech, kterým je částice urychlena (či zbrzděna). Příkladem může být aparatura k pozorování vnějšího [[fotoelektrický jev\|fotoelektrického jevu]], kde se užívá brzdné [[elektrické pole]] ke zjištění energie elektronů.
	Světlo (či jiné záření) prochází okénkem do [[vakuum\|evakuované]] baňky a dopadá na katodu, aby z jejího povrchu vytrhlo elektrony. Ty prolétají skrze mřížku, dopadají na anodu a vytvářejí tak v obvodu [[elektrický proud]], který měříme [[ampérmetr\|mikroampérmetrem]]. Abychom stanovili energii vyletujících elektronů, nastavíme pomocí [[potenciometr]]u brzdné napětí mezi katodu a mřížku. Málo energetické elektrony jsou tímto elektrickým polem vráceny zpět na katodu a neúčastní se vedení proudu. Pokud má ale elektron dostatečnou kinetickou energii, brzdné pole překoná a pokračuje k anodě. Potřebná kinetická energie v elektronvoltech přímo odpovídá brzdnému napětí ve voltech. Můžeme tedy experimentálně zjistit krajní hodnotu napětí mezi katodou a mřížkou, při němž obvodem ještě prochází proud, například 1,2 voltu. Znamená to, že světlo dodává elektronům kinetickou energii 1,2 elektronvoltu.		Světlo (či jiné záření) prochází okénkem do [[vakuum\|evakuované]] baňky a dopadá na katodu, aby z jejího povrchu vytrhlo elektrony. Ty prolétají skrze mřížku, dopadají na anodu a vytvářejí tak v obvodu [[elektrický proud]], který měříme [[ampérmetr\|mikroampérmetrem]]. Abychom stanovili energii vyletujících elektronů, nastavíme pomocí [[potenciometr]]u brzdné napětí mezi katodu a mřížku. Málo energetické elektrony jsou tímto elektrickým polem vráceny zpět na katodu a neúčastní se vedení proudu. Pokud má ale elektron dostatečnou kinetickou energii, brzdné pole překoná a pokračuje k anodě. Potřebná kinetická energie v elektronvoltech přímo odpovídá brzdnému napětí ve voltech. Můžeme tedy experimentálně zjistit krajní hodnotu napětí mezi katodou a mřížkou, při němž obvodem ještě prochází proud, například 1,2 voltu. Znamená to, že světlo dodává elektronům kinetickou energii 1,2 elektronvoltu.
Řádka 176:		Řádka 176:
	\|}		\|}
	== Energie fotonů ==		== Energie fotonů ==
-	[[Soubor:Colors in eV.png\|thumb\|~~upright=1.75\|right~~\|Barva světla přímo souvisí s energií fotonu. [[Lidské oko]] vnímá rozsah 1,65÷3,27 eV.]]	+	[[Soubor:Colors in eV.png\|thumb\|260px\|Barva světla přímo souvisí s energií fotonu. [[Lidské oko]] vnímá rozsah 1,65÷3,27 eV.]]
	Podle [[kvantová teorie\|kvantové teorie]] se [[světlo]] a veškeré jiné [[elektromagnetické záření]] skládá z [[částicová fyzika\|částic]] – [[foton]]ů, jejichž energie je přímo úměrná frekvenci světla.		Podle [[kvantová teorie\|kvantové teorie]] se [[světlo]] a veškeré jiné [[elektromagnetické záření]] skládá z [[částicová fyzika\|částic]] – [[foton]]ů, jejichž energie je přímo úměrná frekvenci světla.
	: <math>E=hf={hc\over\lambda}</math>		: <math>E=hf={hc\over\lambda}</math>
Řádka 207:		Řádka 207:
	Níže uvádíme příklady veličin, k jejichž vyjádření se používají elektronvolty v kombinaci s určitou konstantou, a kontext, který vedl k volbě převodního vztahu.		Níže uvádíme příklady veličin, k jejichž vyjádření se používají elektronvolty v kombinaci s určitou konstantou, a kontext, který vedl k volbě převodního vztahu.
	=== Hmotnost ===		=== Hmotnost ===
-	[[Soubor:CGKilogram.jpg\|thumb\|~~right~~\|Mezinárodní prototyp [[kilogram]]u má hmotnost cca <math>5{,}61\times 10^{35}\,\mathrm{eV}/c^2</math>.]]	+	[[Soubor:CGKilogram.jpg\|thumb\|240px\|Mezinárodní prototyp [[kilogram]]u má hmotnost cca <math>5{,}61\times 10^{35}\,\mathrm{eV}/c^2</math>.]]
-	Podle [[Albert Einstein\|Einsteinovy]] [[teorie relativity]] odpovídá každé [[hmotnost]]i určité množství energie podle vztahu [[E=mc²]], kde <math>c</math> je konstanta ([[rychlost světla]] ve vakuu). Jde o vztah přímé úměrnosti, což umožňuje měřit hmotnost ve stejných jednotkách jako energii. Například klidovou hmotnost elektronu <math>m_\mathrm{e}=9{,}11 \times 10^{-31}\,\mathrm{{kg}}</math> můžeme vynásobit <math>c^2</math>, čímž obdržíme klidovou energii v joulech. Po převodu na elektronvolty můžeme psát <math>m_\mathrm{e} = 511\,\mathrm{keV}/c^2</math>, což se běžně zkráceně zapisuje i jako <math>m_\mathrm{e}=511\,\mathrm{keV}</math>. Tato hodnota odpovídá energii uvolněné při [[anihilace\|anihilaci]] elektronu.	+	Podle [[Albert Einstein\|Einsteinovy]] [[teorie relativity]] odpovídá každé [[hmotnost]]i určité množství energie podle vztahu [[E=mc²]], kde <math>c</math> je konstanta ([[rychlost světla]] ve vakuu). Jde o vztah přímé úměrnosti, což umožňuje měřit hmotnost ve stejných jednotkách jako energii. Například klidovou hmotnost elektronu <math>m_\mathrm{e}=9{,}11 \times 10^{-31}\,\mathrm{kg}</math> můžeme vynásobit <math>c^2</math>, čímž obdržíme klidovou energii v joulech. Po převodu na elektronvolty můžeme psát <math>m_\mathrm{e} = 511\,\mathrm{keV}/c^2</math>, což se běžně zkráceně zapisuje i jako <math>m_\mathrm{e}=511\,\mathrm{keV}</math>. Tato hodnota odpovídá energii uvolněné při [[anihilace\|anihilaci]] elektronu.
	: <math>1\,\mathrm{eV}/c^2 = {1{,}602\,176\,487(40) \times 10^{-19} \,\mathrm{J} \over \left(299\,792\,458\,\mathrm{m/s} \right)^2} = 1{,}782\,661\,758(45) \times 10^{-36}\,\mathrm{kg}</math>		: <math>1\,\mathrm{eV}/c^2 = {1{,}602\,176\,487(40) \times 10^{-19} \,\mathrm{J} \over \left(299\,792\,458\,\mathrm{m/s} \right)^2} = 1{,}782\,661\,758(45) \times 10^{-36}\,\mathrm{kg}</math>
	Ve fyzice [[elementární částice\|elementárních částic]] se klidová hmotnost udává běžně v jednotkách <math>\mathrm{MeV}/c^2</math>, což odpovídá přibližně <math>1{,}782\,662 \times 10^{-30}\,\mathrm{kg}</math> (tj. zhruba dvojnásobek hmotnosti elektronu).		Ve fyzice [[elementární částice\|elementárních částic]] se klidová hmotnost udává běžně v jednotkách <math>\mathrm{MeV}/c^2</math>, což odpovídá přibližně <math>1{,}782\,662 \times 10^{-30}\,\mathrm{kg}</math> (tj. zhruba dvojnásobek hmotnosti elektronu).
Řádka 223:		Řádka 223:
	Hybnost tedy můžeme zapsat jako <math>p=419 \,\mathrm{keV}/c</math>. Je vidět, že konstanta <math>c</math> se ve vztazích chová tak, že ani není třeba znát její hodnotu a číselné operace jsou jednoduché.		Hybnost tedy můžeme zapsat jako <math>p=419 \,\mathrm{keV}/c</math>. Je vidět, že konstanta <math>c</math> se ve vztazích chová tak, že ani není třeba znát její hodnotu a číselné operace jsou jednoduché.
	=== Termodynamická teplota ===		=== Termodynamická teplota ===
-	[[Soubor:Temperature in eV.png\|thumb\|~~upright=0.55\|right~~\|Teplota lidského těla je 26,7 meV/''k''.]]	+	[[Soubor:Temperature in eV.png\|thumb\|200px\|Teplota lidského těla je 26,7 meV/''k''.]]
	[[Termodynamická teplota]] se místo [[kelvin]]ů někdy udává v elektronvoltech. Převod je dán hodnotou [[Boltzmannova konstanta\|Boltzmannovy konstanty]] <math>k</math>.		[[Termodynamická teplota]] se místo [[kelvin]]ů někdy udává v elektronvoltech. Převod je dán hodnotou [[Boltzmannova konstanta\|Boltzmannovy konstanty]] <math>k</math>.
	: <math>1\mathrm{eV}/k = {1\mathrm{eV} \over 8{,}617\,343(15) \times 10^{-5}\,\mathrm{eV/K}} = 11\,604{,}505(20)\,\mathrm{K}</math>		: <math>1\mathrm{eV}/k = {1\mathrm{eV} \over 8{,}617\,343(15) \times 10^{-5}\,\mathrm{eV/K}} = 11\,604{,}505(20)\,\mathrm{K}</math>
Řádka 283:		Řádka 283:
	: <math>1\,\mathrm{MeV^{-1}} \hbar c = 197{,}326\,9631(49) \,\mathrm{fm} \,.</math>		: <math>1\,\mathrm{MeV^{-1}} \hbar c = 197{,}326\,9631(49) \,\mathrm{fm} \,.</math>
	== Historie ==		== Historie ==
-	Poprvé byla jednotka elektronvolt, tehdy ještě pod názvem „ekvivalent voltu“, použita roku [[1912]] v časopisu [[Philosophical Magazine]] v článku ~~[[Karl Taylor Compton\|~~Karla Taylora Comptona]] a ~~[[Owen Willans Richardson\|~~Owena Willanse Richardsona]] „{{cizojazyčně\|en\|The Photoelectric Effect}}“ o [[fotoelektrický jev\|fotoelektrickém jevu]].<ref name="madore1">{{Citace elektronické monografie	+	Poprvé byla jednotka elektronvolt, tehdy ještě pod názvem „ekvivalent voltu“, použita roku [[1912]] v časopisu Philosophical Magazine v článku Karla Taylora Comptona a Owena Willanse Richardsona „{{cizojazyčně\|en\|The Photoelectric Effect}}“ o [[fotoelektrický jev\|fotoelektrickém jevu]].<ref name="madore1">{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení = Madore		\| příjmení = Madore
	\| jméno = Barry F.		\| jméno = Barry F.
Řádka 372:		Řádka 372:
	* Jiří Bureš, converter.cz: [http://www.converter.cz/prevody/prace.htm Práce a energie] - převodní tabulky veličin		* Jiří Bureš, converter.cz: [http://www.converter.cz/prevody/prace.htm Práce a energie] - převodní tabulky veličin

-	{{Nejlepší článek}}	+
-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Nejlepší článek}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Jednotky energie]]		[[Kategorie:Jednotky energie]]

Student85: 1 revizi

2014-05-17T02:22:50Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 17. 5. 2014, 02:22

Sysop: Nahrazení textu

2011-02-16T10:05:53Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Electron volt cs.png|thumb|upright=1.6|Elektronovolt je energie, kterou získá elektron nebo proton při urychlení napětím jednoho voltu.<ref group="pozn" name="obrazek">Na obrázku je urychlující [[elektrické pole]] mezi [[elektroda]]mi homogenní. Uvedené hodnoty energií ukazují, že kinetická energie částic přibývá [[přímá úměrnost|přímo úměrně]] vzdálenosti od počáteční elektrody. [[Rychlost]] částic roste ve slabém poli [[druhá mocnina|kvadraticky]], přičemž elektron na stejné vzdálenosti získá zhruba 43× vyšší rychlost. Proton získá 43× větší [[hybnost]]. Naznačené rychlosti částic nejsou v odpovídajícím poměru, ve skutečnosti by červená šipka měla být asi dvacetkrát menší, než je.</ref> ]]
'''Elektronvolt''' (značka eV) je [[fyzikální jednotka|jednotka]] [[práce (fyzika)|práce]] a [[energie]] mimo [[soustava SI|soustavu SI]]. Odpovídá [[kinetická energie|kinetické energii]], kterou získá [[elektron]] urychlený ve [[vakuum|vakuu]] [[elektrické napětí|napětím]] jednoho [[volt]]u.<ref name="vyhláška">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování
| url = http://www.unmz.cz/cz/4/264_00_mpo.pdf
| datum vydání = 14. července 2000
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-03-21
| vydavatel = [[Ministerstvo průmyslu a obchodu]]
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Používá se běžně k měření malých množství energie zejména v [[Fyzika částic|částicové fyzice]], [[fyzikální chemie|fyzikální chemii]] apod., protože obvyklá energie jedné částice je v [[joule]]ch velmi malé číslo. Zároveň je to jednotka technicky výhodná vzhledem k běžným metodám měření energie částic.
Elektronvolt lze převést na odvozenou jednotku energie soustavy SI [[joule]] podle vztahu:
: <math>1\,\mathrm{eV} = 1{,}602\,176\,487(40) \times 10^{-19}\,\mathrm{J} \,.</math><ref name="CODATA">{{Citace periodika
| příjmení = Mohr
| jméno = Peter J.
| příjmení2 = Taylor
| jméno2 = Barry N.
| příjmení3 = Newell
| jméno3 = David B.
| titul = [[CODATA]] recomended values of the fundamental physical constants: 2006
| periodikum = Review of Modern Physics
| odkaz na periodikum =
| datum = 2008-06-06
| rok = 2008
| měsíc = červen
| den = 6
| ročník = 80
| typ ročníku = svazek
| číslo = 2
| typ čísla = číslo
| strany = 709-714
| poznámky = tabulka XLIX
| url = http://physics.nist.gov/cuu/Constants/papers.html
| datum přístupu = 2009-03-21
| formát = PDF
| issn = 1539-0756
| doi = 10.1103/RevModPhys.80.633
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref group="pozn" name="odchylka">Tento článek používá [[vědecký zápis čísel]]. Závorkou je vyznačena [[směrodatná odchylka]], která se týká vždy posledních dvou platných číslic. Všechny hodnoty uvedené včetně odchylek vychází z reference [[CODATA]] 2006.</ref>
Hodnota číselně odpovídá náboji elektronu v [[coulomb]]ech, protože práce vykonaná na náboji elektrickou silou se počítá jako součin [[elektrický náboj|náboje]] (1 [[elementární náboj|e]]) a [[elektrické napětí|napětí]] (1 [[volt|V]]). Stejnou energii získá při pohybu v [[Elektrostatické pole|elektrostatickém poli]] i jiná částice se stejně velkým nábojem, například [[proton]] či [[mion]].
Elektronvolt není mezi standardními jednotkami soustavy SI. Jeho hodnota je určována [[experiment]]álně a postupně se upřesňuje.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Taylor
| jméno = Barry N.
| příjmení2 = Mohr
| jméno2 =Peter J.
| titul = Definitions of the SI units: Non-SI units
| url = http://physics.nist.gov/cuu/Units/outside.html
| vydavatel = [[Národní institut standardů a technologie|NIST]]
| datum vydání = 1998-02-17
| datum aktualizace = 2007-03-09
| datum přístupu = 2009-03-21
| edice = The NIST Reference on Constants, Units, and Uncertainty
| kapitola = International System of Units from NIST
| typ kapitoly = sekce
| url kapitoly = http://physics.nist.gov/cuu/Units/
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Přesto [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy]] povoluje elektronvolt k užívání společně s ostatními jednotkami SI,<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor = CIPM, CCU, BIPM
| odkaz na autora =
| titul = SI brochure, Section 4.1, Non-SI units accepted for use with the SI, and units based on fundamental constants
| url = http://www.bipm.org/en/si/si_brochure/chapter4/4-1.html
| datum vydání = 2006-03
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-04-14
| vydavatel = The International Bureau of Weights and Measures ([[Mezinárodní úřad pro míry a váhy]])
| místo = Sèvres Cedex, Francie
| jazyk = anglicky
| poznámka = Tabulka je taktéž [http://www.bipm.org/en/si/si_brochure/chapter4/table7.html dostupná online]
}}</ref>
jakož i další dvě experimentálně stanovené jednotky: [[atomová hmotnostní konstanta|atomovou hmotnostní konstantu]] a [[astronomická jednotka|astronomickou jednotku]].
Elektronvolt se běžně využívá pro vyjádření mnoha dalších [[fyzikální veličina|veličin]], například [[hmotnost]]i, [[teplota|teploty]] nebo dokonce [[čas]]u.
== Velikost jednotky ==
Elektronvolt je v běžných měřítkách extrémně malé množství energie. [[Kinetická energie|Energie pohybu]] letícího [[komár]]a je přibližně [[bilion]] elektronvoltů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = LHC Glossary, heslo TeV
| url = http://lhc-machine-outreach.web.cern.ch/lhc-machine-outreach/lhc_glossary.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-04-08
| vydavatel = CERN
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Jednotka je proto užitečná tam, kde jsou typické energie velmi malé, to znamená ve světě částic. Také zde je 1 eV často poměrně malá energie, takže se používají větší násobky a [[Předpona soustavy SI|předpony]]: 1 keV je [[tisíc]] eV, 1 MeV je [[milion]] eV, 1 GeV je [[miliarda]] eV, 1 TeV je [[bilion]] eV. Někdy se zkratka používá jako [[akronym]], lze se tedy setkat i s jejím skloňováním.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wagner
| jméno = Vladimír
| odkaz na autora =
| titul = Jak se zkoumá narušení chirální symetrie aneb jak mi vládce podsvětí pomůže zjistit, proč má půvabná ženuška váží 64 kilo, místo méně než 1,4 kg, jak by se dalo očekávat
| url = http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/hades/hades.html
| datum vydání = 2001-10-25
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-04-14
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = česky
| poznámka = Příklad použití akronymu „mevů“. Psáno pro [[Neviditelný pes|Neviditelného psa]]
}}</ref>
Největší [[urychlovač částic]] ([[Large Hadron Collider|LHC]]) dodá každému [[proton]]u energii 7 TeV.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = LHC Machine Outreach
| url = http://lhc-machine-outreach.web.cern.ch/lhc-machine-outreach/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-04-08
| vydavatel = CERN
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> [[Jaderné štěpení|Rozbitím]] jediného jádra [[Uran (prvek)|uranu]] 235U se uvolní přibližně 215 MeV.<ref name="Nave">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Nave
| jméno = Carl
| odkaz na autora =
| titul = HyperPhysics
| url = http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/Hbase/nucene/u235chn.html
| datum vydání = 1999
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-04-08
| vydavatel = Georgia State University, Department of Physics and Astronomy
| místo = Atlanta, USA
| poznámka = Hesla: Energy From Uranium Fission, Deuterium-Tritium Fusion, Chemical Bonding, Hydrogen, Photon Energies for EM Spectrum, Thermal Energy
| jazyk = anglicky
}}</ref>
[[Jaderná fúze|Sloučením]] jednoho jádra atomu [[deuterium|deuteria]] s jádrem [[tritium|tritia]] se uvolní 17,6 MeV.<ref name="Nave"/> V [[Obrazovka CRT|CRT obrazovkách]] barevných [[televizor]]ů jsou elektrony urychlovány vysokým napětím kolem 32 tisíc voltů, takže elektrony získávají kinetickou energii 32 keV. Dobře se elektronvolt hodí k měření energie [[chemická vazba|chemických vazeb]], jsou to řádově jednotky či desítky eV na jednu [[molekula|molekulu]].<ref name="Nave"/> K vytržení elektronu z [[atom]]u [[vodík]]u ([[ionizace|ionizaci]]) je potřeba 13,6 eV.<ref name="Nave"/> Řádově jednotky eV má také energie [[foton]]ů viditelného světla.<ref name="Nave"/> Energie menší než elektronvolt se vyskytují v [[termodynamika|termodynamice]], například střední [[kinetická energie]] částic [[vzduch]]u při [[pokojová teplota|pokojové teplotě]] je 38 meV (milielektronvolt).<ref name="Nave"/>
Rychlost elektronu s kinetickou energií 1 eV je přibližně 593 km/s. Rychlost protonu se stejnou kinetickou energií je pak jen 13,8 km/s.
Velikost elektronvoltu v jednotkách SI se určuje měřením náboje elektronu. Nejpřesnější ze známých metod je měření [[Josephsonův jev|Josephsonova jevu]], kterým se určí hodnota Josephsonovy konstanty <math>K_{\mathrm J}</math>. Velikost elementárního náboje se pak stanoví ze vztahu <math>e = 2/\left(R_{\mathrm K} K_{\mathrm J}\right)</math>. Zde <math>R_{\mathrm K}</math> je [[kvantový Hallův jev#von Klitzingova konstanta|von Klitzingova konstanta]], která je změřena řádově přesněji než <math>K_{\mathrm J}</math>. Relativní [[směrodatná odchylka]] měření Josephsonovy konstanty je 2,5×10-8 (2,5 miliontiny [[procento|procenta]]) a právě takovou přesnost má i převod elektronvoltu na jouly.<ref name="CODATA"/>
== Užití při měření ==
[[Soubor:Photoeffect.png|thumb|right|upright=1.3|Zařízení k měření fotoelektrického jevu: K – [[katoda]], M – mřížka, A – [[anoda]], P – [[potenciometr]]]]
V technické praxi je výhodné, že pro částice s [[elementární náboj|elementárním nábojem]] odpovídá změna energie v elektronvoltech přímo elektrickému napětí ve [[volt]]ech, kterým je částice urychlena (či zbrzděna). Příkladem může být aparatura k pozorování vnějšího [[fotoelektrický jev|fotoelektrického jevu]], kde se užívá brzdné [[elektrické pole]] ke zjištění energie elektronů.
Světlo (či jiné záření) prochází okénkem do [[vakuum|evakuované]] baňky a dopadá na katodu, aby z jejího povrchu vytrhlo elektrony. Ty prolétají skrze mřížku, dopadají na anodu a vytvářejí tak v obvodu [[elektrický proud]], který měříme [[ampérmetr|mikroampérmetrem]]. Abychom stanovili energii vyletujících elektronů, nastavíme pomocí [[potenciometr]]u brzdné napětí mezi katodu a mřížku. Málo energetické elektrony jsou tímto elektrickým polem vráceny zpět na katodu a neúčastní se vedení proudu. Pokud má ale elektron dostatečnou kinetickou energii, brzdné pole překoná a pokračuje k anodě. Potřebná kinetická energie v elektronvoltech přímo odpovídá brzdnému napětí ve voltech. Můžeme tedy experimentálně zjistit krajní hodnotu napětí mezi katodou a mřížkou, při němž obvodem ještě prochází proud, například 1,2 voltu. Znamená to, že světlo dodává elektronům kinetickou energii 1,2 elektronvoltu.
V praxi tedy často porovnáváme neznámou hodnotu energie částice přímo s elektronvoltem a nikoli s jednotkami soustavy SI. Je to jeden z hlavních důvodů k zavedení této jednotky. Nepřesnost převodního koeficientu mezi eV a J je obvykle zcela zanedbatelná vzhledem k chybám měření v běžných laboratorních podmínkách. Navíc elektronvolt lze podle jeho definice realizovat výrazně přesněji než joule podle definice SI.
== Konstanty ==
Některé [[fyzikální konstanty]] mají rozměr energie, případně v kombinaci s dalšími veličinami. K jejich vyjádření lze místo joulů používat elektronvolty. Skupina [[CODATA]] uvádí v doporučení z roku [[2006]] tyto hodnoty konstant a směrodatných odchylek.<ref name="CODATA"/><ref group="pozn" name="odchylka"/>
{| class="wikitable"
!Veličina
!Hodnota
!Význam
|-
|[[Planckova konstanta]]
|<math>h=4{,}135\,667\,33(10) \times 10^{-15}\,\mathrm{eV \cdot s}</math>
|Elementární [[kvantová mechanika|kvantum]] [[akce (fyzika)|akce]]
|-
|redukovaná Planckova konstanta
|<math>\hbar=6{,}582\,118\,99(16) \times 10^{-16}\,\mathrm{eV \cdot s}</math>
|<math>\hbar=h/2\pi\,,</math> elementární kvantum [[moment hybnosti|momentu hybnosti]]
|-
|[[Boltzmannova konstanta]]
|<math>k=8{,}617\,343(15) \times 10^{-5}\,\mathrm{eV/K}</math>
|Vztah mezi energií částic a [[termodynamická teplota|teplotou]] [[Termodynamický systém|termodynamického systému]]
|-
|[[Rydbergova konstanta]]
|<math>R_\infty hc=13{,}605\,691\,93(34)\,\mathrm{eV}</math>
|[[ionizace|Ionizační]] energie [[vodík]]u
|-
|[[Atomová hmotnostní konstanta]]
|<math>m_{\mathrm u}c^2=931{,}494\,028(23)\,\mathrm{MeV}</math>
| Dvanáctina klidové energie atomu [[uhlík]]u <math>{}^{12}_{ 6}\mbox{C}</math>
|-
|[[Planckova energie]]
|<math>E_{\mathrm P}=1{,}220\,892(61) \times 10^{19}\,\mathrm{GeV}</math>
|[[Přirozená soustava jednotek|Přirozená jednotka]] energie
|-
|[[Bohrův magneton]]
|<math>\mu_{\mathrm B}=5{,}788\,381\,7555(79) \times 10^{-5}\,\mathrm{eV/T}</math>
|Jednotka pro [[magnetický moment]] elektronu
|-
|[[Jaderný magneton]]
|<math>\mu_{\mathrm N}=3{,}152\,451\,2326(45) \times 10^{-8}\,\mathrm{eV/T}</math>
|Jednotka pro magnetický moment [[atomové jádro|atomových jader]]
|-
|}
== Energie fotonů ==
[[Soubor:Colors in eV.png|thumb|upright=1.75|right|Barva světla přímo souvisí s energií fotonu. [[Lidské oko]] vnímá rozsah 1,65÷3,27 eV.]]
Podle [[kvantová teorie|kvantové teorie]] se [[světlo]] a veškeré jiné [[elektromagnetické záření]] skládá z [[částicová fyzika|částic]] – [[foton]]ů, jejichž energie je přímo úměrná frekvenci světla.
: <math>E=hf={hc\over\lambda}</math>
Zde <math>h</math> je Planckova konstanta, <math>c</math> je [[rychlost světla]] ve [[vakuum|vakuu]], <math>f</math> je [[frekvence]] a <math>\lambda</math> je [[vlnová délka]]. Vyjádříme-li součin <math>hc</math> v jednotkách eV <math>\cdot</math> nm, dostaneme užitečné vyjádření energie fotonu v elektronvoltech.
: <math>E={1239{,}841\,875(31)\,\mathrm{eV \cdot nm}\over\lambda} \;\dot=\; {1240\,\mathrm{nm}\over\lambda}\,\mathrm{eV}</math><ref group="pozn" name="hc">Uvedená hodnota <math>hc</math> vznikla vynásobením hodnoty <math>\hbar c</math> dle CODATA 2006 konstantou <math>2\pi</math> kvůli přepočtu <math>\hbar</math> na <math>h</math>.</ref>
Viditelné světlo i okolní [[infračervené záření|infračervené]] a [[ultrafialové záření|ultrafialové]] záření je tedy tvořeno fotony s energií řádově v jednotkách elektronvoltů.
== Další veličiny udávané v elektronvoltech ==
V částicové fyzice se elektronvolty, jejich násobky a mocniny běžně užívají i k vyjádření hodnot jiných veličin než energie. Tato konvence je postavena na faktu, že veličiny k sobě pojí základní fyzikální vztah, který má tvar [[přímá úměrnost|přímé úměrnosti]]. Je-li energie <math>E</math> v nějakém kontextu úměrná veličině <math>A</math>, zapisujeme to jako rovnici
: <math>E=f A\,,</math>
kde <math>f</math> je konstanta úměrnosti. Obvykle je <math>f</math> některá ze základních fyzikálních konstant, nejčastěji [[rychlost světla]] ve vakuu <math>c</math>, redukovaná [[Planckova konstanta]] <math>\hbar</math>, [[Boltzmannova konstanta]] <math>k</math>, [[gravitační konstanta]] <math>G</math>, případně jejich kombinace. Konstanta určuje způsob přepočtu veličiny <math>A</math> na energii a také zpět:
: <math>A=E/f \,.</math>
Jako jednotku pro veličinu <math>A</math> můžeme na základě tohoto vztahu použít jednotku energie vydělenou konstantou <math>f</math>. Za jednotku energie se obvykle volí elektronvolt, takže jednotku zapisujeme takto:
: <math>[A]=\mathrm{eV}/f \,.</math>
Tento zápis kóduje způsob, jak hodnotu veličiny převést na jiné jednotky. Například klidová hmotnost protonu může být uvedena jako <math>m_\mathrm{p} = 938\,\mathrm{MeV}/c^2</math>. Chceme-li hodnotu převést na základní jednotku SI – kilogram, je třeba přepočítat <math>938 \times 10^6\,\mathrm{eV}</math> na jouly a výsledek podělit druhou [[mocnina|mocninou]] rychlosti světla <math>c \;\dot=\; 3 \times 10^8\, \mathrm{m/s}</math>. Číselně tedy provádíme tento výpočet:
: <math>\{m\} = 938 \times 10^6 {1{,}602 \times 10^{-19} \over \left( 3 \times 10^8 \right)^2} = 1{,}67 \times 10^{-27}</math>
Hmotnost protonu je tedy přibližně <math>1{,}67\times10^{-27}\,\mathrm{kg}</math>.
Uvedený zápis je konzistentní a umožňuje hodnoty kdykoli přepočítat na jiné jednotky a to i čtenáři, který nezná příslušný fyzikální vztah. Částicoví fyzikové tuto konvenci znají a používají ke zjednodušení některých výpočtů. Někdy přitom ale vynechávají konstanty, takže například hmotnost protonu může být uvedena jako <math>m_\mathrm{p} = 938\,\mathrm{MeV}</math>. V jednotkách SI je to zápis formálně nesprávný a pro neznalého člověka může být matoucí, protože zakrývá způsob převodu jednotek. V publikaci užívající tento zápis bývá ve zvláštní sekci uvedeno, že ve výpočtech používá místo SI některou tzv. [[přirozená soustava jednotek|přirozenou soustavu jednotek]]. Jednotky jsou v tom případě zavedeny tak, aby základní konstanty měly číselnou hodnotu 1. Je-li například <math>{c}=1</math>, pak tato konstanta odpadá i ze zápisu jednotek: <math>\mathrm{eV}/c^2=\mathrm{eV}</math>. Dle této konvence je možné uvádět v elektronvoltech, jejich násobcích a mocninách dokonce ''všechny'' veličiny relevantní pro daný text.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Staroba
| jméno = Pavel
| odkaz na autora =
| titul = Přirozená soustava jednotek
| url = http://www-hep2.fzu.cz/~staroba/www.fjfi/staroba/p2/jednotky.jpg
| datum vydání = 2008-09-29
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-04-08
| vydavatel = České vysoké učení technické
| místo = Praha
| jazyk =
}}</ref>
Níže uvádíme příklady veličin, k jejichž vyjádření se používají elektronvolty v kombinaci s určitou konstantou, a kontext, který vedl k volbě převodního vztahu.
=== Hmotnost ===
[[Soubor:CGKilogram.jpg|thumb|right|Mezinárodní prototyp [[kilogram]]u má hmotnost cca <math>5{,}61\times 10^{35}\,\mathrm{eV}/c^2</math>.]]
Podle [[Albert Einstein|Einsteinovy]] [[teorie relativity]] odpovídá každé [[hmotnost]]i určité množství energie podle vztahu [[E=mc²]], kde <math>c</math> je konstanta ([[rychlost světla]] ve vakuu). Jde o vztah přímé úměrnosti, což umožňuje měřit hmotnost ve stejných jednotkách jako energii. Například klidovou hmotnost elektronu <math>m_\mathrm{e}=9{,}11 \times 10^{-31}\,\mathrm{{kg}}</math> můžeme vynásobit <math>c^2</math>, čímž obdržíme klidovou energii v joulech. Po převodu na elektronvolty můžeme psát <math>m_\mathrm{e} = 511\,\mathrm{keV}/c^2</math>, což se běžně zkráceně zapisuje i jako <math>m_\mathrm{e}=511\,\mathrm{keV}</math>. Tato hodnota odpovídá energii uvolněné při [[anihilace|anihilaci]] elektronu.
: <math>1\,\mathrm{eV}/c^2 = {1{,}602\,176\,487(40) \times 10^{-19} \,\mathrm{J} \over \left(299\,792\,458\,\mathrm{m/s} \right)^2} = 1{,}782\,661\,758(45) \times 10^{-36}\,\mathrm{kg}</math>
Ve fyzice [[elementární částice|elementárních částic]] se klidová hmotnost udává běžně v jednotkách <math>\mathrm{MeV}/c^2</math>, což odpovídá přibližně <math>1{,}782\,662 \times 10^{-30}\,\mathrm{kg}</math> (tj. zhruba dvojnásobek hmotnosti elektronu).
=== Hybnost ===
[[Hybnost]] fotonu je přímo úměrná jeho energii, přičemž konstantou úměrnosti je rychlost světla ve vakuu.
: <math>p={E\over c}</math>
Dle tohoto vztahu můžeme přirozeně měřit hybnost v jednotkách <math>\mathrm{eV}/c</math>.
: <math>1\,\mathrm{eV/c} = {1{,}602\,176\,487(40) \times 10^{-19}\,\mathrm{J} \over 299\,792\,458\,\mathrm{m/s} } = 5{,}344\,285\,50(13) \times 10^{-28}\,\mathrm{kg \cdot m \cdot s^{-1}}</math>
Hybnost fotonu má v těchto jednotkách číselně stejnou hodnotu jako jeho energie.
Výhodnost těchto jednotek lze demonstrovat na příkladu, kdy máme určit hybnost elektronu, který byl urychlen elektrickým napětím <math>150\,\mathrm{kV}</math>. Podle definice elektronvoltu získal elektron kinetickou energii <math>E_{\mathrm{k}}=150\,\mathrm{keV}</math>. Klidová hmotnost elektronu je <math>m_{\mathrm{e}}=511\,\mathrm{keV}/c^2</math>, takže jeho energie v klidu je <math>E_0=m_{\mathrm{e}} c^2 = 511\,\mathrm{keV}</math>. Celková energie urychlené částice je tedy jednoduše <math>E = E_0 + E_{\mathrm{k}} = 661\,\mathrm{keV}</math>. K výpočtu hybnosti použijeme [[speciální teorie relativity|relativistický]] vztah známý jako [[Pythagorova věta o energii]]:
: <math>E^2=E_0^2+\left(pc\right)^2 \,.</math>
Odtud plyne
: <math>pc = \sqrt{E^2-E_0^2} = \sqrt{661^2-511^2} \,\mathrm{keV} \;\dot=\; 419 \,\mathrm{keV}</math>.
Hybnost tedy můžeme zapsat jako <math>p=419 \,\mathrm{keV}/c</math>. Je vidět, že konstanta <math>c</math> se ve vztazích chová tak, že ani není třeba znát její hodnotu a číselné operace jsou jednoduché.
=== Termodynamická teplota ===
[[Soubor:Temperature in eV.png|thumb|upright=0.55|right|Teplota lidského těla je 26,7 meV/''k''.]]
[[Termodynamická teplota]] se místo [[kelvin]]ů někdy udává v elektronvoltech. Převod je dán hodnotou [[Boltzmannova konstanta|Boltzmannovy konstanty]] <math>k</math>.
: <math>1\mathrm{eV}/k = {1\mathrm{eV} \over 8{,}617\,343(15) \times 10^{-5}\,\mathrm{eV/K}} = 11\,604{,}505(20)\,\mathrm{K}</math>
Například teplotu v jádru [[Slunce]] 15,7 milionu kelvinů<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Williams
| jméno = David R.
| korporace = NASA
| odkaz na korporaci = NASA
| titul = Sun Fact Sheet
| url = http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/factsheet/sunfact.html
| datum vydání = 2004-09-01
| datum aktualizace = 2004-09-01
| datum přístupu = 2009-08-02
| jazyk = anglicky
}}</ref> lze zapsat jako <math>1\,350\,\mathrm{eV}/k</math>. V tomto smyslu je povrchová teplota Slunce přibližně <math>0{,}5\,\mathrm{eV}/k</math>. Po vynásobení faktorem <math>{3\over 2} k</math> získáme střední [[kinetická energie|kinetickou energii]] částic fotosféry <math>0{,}75\,\mathrm{eV}</math>.<ref group = "pozn">Z historických a praktických důvodů není faktor ve vztahu mezi kinetickou energií a teplotou <math>E_{\mathrm k} = 3/2\ kT</math> roven jedné. Vymizí tak číselné konstanty v jiných vztazích, jako je např. [[stavová rovnice]] ideálního plynu, [[Boltzmannův faktor]] či [[Planckův vyzařovací zákon]].</ref>
=== Časy a vzdálenosti ===
U částic s velmi krátkou [[střední doba života|střední dobou života]] <math>\tau</math> se místo ní někdy udává tzv. [[rozpadová šířka]], která má rozměr energie.
: <math>\Gamma = {\hbar\over\tau}</math>
Například [[mezon]] <math>\mathrm{B^0}</math> má dobu života asi 1,53 pikosekund,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vankov
| jméno = Peter Hristoforov
| odkaz na autora =
| titul = Study of the B-Meson Lifetime and the Performance of the Outer Tracker at LHCb
| url = http://cdsweb.cern.ch/record/1139623/files/CERN-THESIS-2008-091.pdf
| datum vydání = 2008-11-05
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-04-08
| vydavatel = CERN
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> čemuž odpovídá rozpadová šířka <math>4{,}30 \times 10^{-4}\,\mathrm{eV}</math>. Je vidět, že časové údaje lze udávat v jednotkách <math>\mathrm{eV^{-1}}</math>, či přesněji řečeno <math>\mathrm{eV^{-1}}\hbar</math>.
: <math>1\,\mathrm{eV^{-1}} \hbar = 6{,}582\,118\,99(16) \times 10^{-16} \,\mathrm{s}</math>
A protože rychlost světla ve vakuu dává přímý přepočet mezi jednotkami [[čas]]u a [[vzdálenost]]i, je možné měřit i vzdálenost v jednotkách <math>\mathrm{eV^{-1}}</math>, či přesněji zapsáno <math>\mathrm{eV^{-1}} \hbar c</math>.
: <math>1\,\mathrm{eV^{-1}} \hbar c = 1{,}973\,269\,631(49) \times 10^{-7} \,\mathrm{m}</math><ref name="CODATA"/>
Vzhledem k typickým malým vzdálenostem ve světě částic, používá se tento vztah často ve tvarech<ref name="PDG">{{Citace periodika
| příjmení = Amsler
| jméno = Claude ''et al.''
| titul = Review of Particle Physics
| periodikum = Physics Letters B
| odkaz na periodikum =
| datum = 2008-08-04
| rok = 2008
| měsíc = srpen
| den = 4
| ročník = 667
| typ ročníku = svazek
| číslo = 1
| typ čísla = číslo
| strany =
| poznámky = [[Particle Data Group]], Physical constants, tabulka 1.1.
| url = http://pdg.lbl.gov/2008/reviews/rpp2008-rev-phys-constants.pdf
| datum přístupu = 2009-03-21
| formát = PDF
| issn = 0370-2693
| doi = 10.1016/j.physletb.2008.07.018
| jazyk = anglicky
}}</ref>:
: <math>1\,\mathrm{eV^{-1}} \hbar c = 197{,}326\,9631(49) \,\mathrm{nm} \,,</math>
: <math>1\,\mathrm{MeV^{-1}} \hbar c = 197{,}326\,9631(49) \,\mathrm{fm} \,.</math>
== Historie ==
Poprvé byla jednotka elektronvolt, tehdy ještě pod názvem „ekvivalent voltu“, použita roku [[1912]] v časopisu [[Philosophical Magazine]] v článku [[Karl Taylor Compton|Karla Taylora Comptona]] a [[Owen Willans Richardson|Owena Willanse Richardsona]] „{{cizojazyčně|en|The Photoelectric Effect}}“ o [[fotoelektrický jev|fotoelektrickém jevu]].<ref name="madore1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Madore
| jméno = Barry F.
| odkaz na autora =
| titul = The Lexicon and Glossary of Terms in LEVEL 5, heslo Electron volt
| url = http://nedwww.ipac.caltech.edu/level5/Glossary/Glossary_E.html
| datum vydání = 2002-08-14
| datum aktualizace = 2006-01-10
| datum přístupu = 2009-04-13m
| vydavatel = Caltech and Carnegie
| místo = Pasadena, Kalifornie, USA
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| autor = Editor
| odkaz na autora =
| titul = Electron volt
| url = http://www.sizes.com/units/electronvolt.htm
| datum vydání = 2000
| datum aktualizace = 2004-11-26
| datum přístupu = 2009-04-14
| vydavatel = Sizes, Inc
| místo =
| jazyk = anglicky
| poznámka: Název Comptonova a Taylorova článku dohledán v [http://articles.adsabs.harvard.edu//full/1916ApJ....43....9I/0000031.000.html]
}}</ref>
V [[Spojené státy americké|USA]] se s rozvojem částicové fyziky začala používat jednotka BeV (případně bev či Bev), kde B představovalo [[miliarda|miliardu]] (z anglického „{{cizojazyčně|en|billion}}“). V roce [[1948]] však [[International Union of Pure and Applied Physics|IUPAP]] její používání zamítl a naopak pro miliardu elektronvoltů upřednostnil použití předpony [[giga]], takže jednotka je označována zkratkou GeV.<ref name="madore1" />
V některých starších publikacích se jako zkratka pro elektronvolt uvádí „ev“.<ref>{{Citace monografie
| autor = National Research Council (U.S.). Conference on Glossary of Terms in Nuclear Science and Technology, National Research Council (U.S.)
| odkaz na autora =
| rok = 1957
| titul = A glossary of terms in nuclear science and technology
| vydavatel = American Society of Mechanical Engineers
| místo = New York
| jazyk = anglicky
| isbn =
}}</ref>
Od jednotky BeV byl odvozen název částicového urychlovače [[Bevatron]] (v provozu [[1954]]–[[1993]], [[Berkeley]], [[USA]]). Podle stejného klíče byl pojmenován urychlovač [[Tevatron]] (od [[1983]], [[Illinois]]), který urychluje protony a [[antiproton]]y na energie až 1 TeV. Název Zevatron se někdy s nadsázkou užívá pro přírodní astrofyzikální zdroje částic s energiemi až 1021 eV (předpona [[zetta]]).<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Honda
| jméno = Mitsuru
| příjmení2 = Honda
| jméno2 = Yasuko S.
| titul = Filamentary Jets as a Cosmic-Ray "Zevatron"
| periodikum = The Astrophysical Journal
| odkaz na periodikum =
| datum = 2004-09-07
| rok = 2004
| měsíc = září
| den = 7
| ročník = 1
| typ ročníku = svazek
| číslo = 617
| typ čísla = číslo
| strany = L37-L40
| poznámky =
| url = http://www.iop.org/EJ/abstract/1538-4357/617/1/L37/
| datum přístupu = 2009-04-14
| formát = PDF/HTML
| issn = 1538-4365
| doi = 10.1086/427067
| jazyk = anglicky
}}</ref> Vyšší energie jediné částice nebyla dosud nikdy zaznamenána.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kulhánek
| jméno = Petr
| titul = Mohou Alfvénovy vlny i za vysoké energie v kosmickém záření?
| periodikum = Aldebaran Bulletin
| datum = 2009-04-17
| rok = 2009
| měsíc = duben
| den = 17
| ročník = 2009
| typ ročníku = ročník
| číslo = 16
| typ čísla = číslo
| poznámky =
| url = http://aldebaran.cz/bulletin/2009_16_alf.php
| datum přístupu = 2009-05-06
| rok přístupu = 2009
| měsíc přístupu = květen
| den přístupu = 6
| issn = 1214-1674
}}</ref>
== Poznámky ==
<references group="pozn" />
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* Český metrologický institut: [http://www.cmi.cz/index.php?lang=1&wdc=312#povolené Povolené jednotky mimo SI]
* Jiří Bureš, converter.cz: [http://www.converter.cz/prevody/prace.htm Práce a energie] - převodní tabulky veličin

{{Nejlepší článek}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Jednotky energie]]

Elektronvolt - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\)“

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\(“

Sysop: + Vylepšení

Student85: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu

Sysop: Nahrazení textu „ $“ textem „$ \(“