Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-15T12:17:15Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 15. 5. 2014, 12:17

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-21T01:00:44Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Emigrace''' (z [[latina|lat.]] ''ex-migrare'', vystěhovat se) je opuštění země původu a přestěhování do jiné země. Podobně '''imigrace''' znamená přistěhování, což je totéž, ale z pohledu cílové země. Pokud se více lidí přemisťuje v rámci jednoho státu, používá se termín '''migrace'''. Důvody emigrace mohou být ekonomické, politické, náboženské nebo jiné.
Slovo emigrace se používá také pro celou populaci '''emigrantů''', lidí, kteří emigrovali. Pro nedobrovolný odchod z vlastní země ([[vyhnanství]], útěk), případně se záměrem zase se vrátit, se užívá slovo '''[[exil]].'''
== Emigrace v ekologii a demografii ==
Pojem emigrace se používá též v [[ekologie|ekologii]], kde označuje přesun jedince (nebo skupiny jedinců) z příslušné [[populace]] jinam. Příkladem může být [[včela medonosná]] při [[roj]]ení, mladí [[králík|králíci]] odcházející založit novou [[kolonie (ekologie)|kolonii]] apod.
Rovnice populačního růstu užívaná v ekologii nebo v lidské [[demografie|demografii]] se pak dá psát jako ''Nt+1 = Nt + B − D + I − E''
* kde Nt+1 je množství jedinců v populaci v čase ''t+1''
* ''Nt'' je množství jedinců v populaci v čase t
* ''B'' je [[porodnost]] (natalita)
* ''D'' je [[úmrtnost]] (mortalita)
* ''I'' je imigrace
* ''E'' je emigrace
Emigrace v uvedené rovnici označuje počet jedinců (obyvatel), kteří opustí určité území (stát, okres, územně vymezenou populaci) za jednotku času, což je zpravidla [[rok]]. Někdy se míra emigrace přepočítává na 1 000 nebo 100 000 jedinců (obyvatel). Je-li tedy míra emigrace v určitém státě např. 4 [[promile]], znamená to, že z každých 1 000 obyvatel v daném roce 4 opustili daný stát. Má-li tento stát např. 10 000 000 obyvatel, je celkové množství emigrujících obyvatel rovno 40 000.
== Velké emigrace ==
Veliký kulturní i politický význam měly už historické emigrační vlny. Z dnešního hlediska spíše ekonomickou emigrací byla [[kolonizace]] střední a východní Evropy v 13.-15. století. Velké vlny emigrace z náboženských důvodů přinesly občanské a náboženské války 16. a 17. století (např. židé ze Španělska, čeští nekatolíci, hugenoti z Francie po roce 1685, náboženští emigranti z Velké Británie do Severní Ameriky atd.). 19. století bylo dobou masové migrace do USA, zejména z Irska, Německa, Itálie, Polska a dalších zemí. Hromadný politický exil následoval po Ruské revoluci v letech 1918-1923 i po převzetí moci nacisty v Německu roku 1933. Zejména emigrace Židů před válkou a za války měla významné důsledky pro následující kulturní a vědecký vzestup USA.
== Česká emigrace a exil v historii ==
Významné vlny emigrace následovaly po prudkých politických a náboženských změnách, například v husitské době a zejména po porážce stavovského povstání roku 1620 a po zavedení [[Obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]] roku 1627. Jiný typ poměrně masové emigrace z hospodářských důvodů nastal v důsledku demografického růstu a nedostatku půdy ve druhé polovině 19. století. Čeští a slovenští emigranti odcházeli zejména do USA, ale také do [[Rusko|Ruska]] a dalších zemí.
== Československá emigrace ==
Vzhledem k historii bohaté na různé [[okupace]] opustilo [[Československo]] v průběhu [[20. století]] mnoho lidí v několika emigračních vlnách.
První byla vyvolána [[nacismus|nacistickou]] okupací roku [[1939]], kdy odcházeli jednak lidé politicky angažovaní, ale zejména Židé, kterým hrozilo vyhubení v koncentračních táborech ([[holokaust]]). Mnozí exulanti bojovali v cizích armádách a velká část se po roce [[1945]] vrátila. Pokud bojovali v západních armádách, byli po roce [[1948]] zpravidla diskriminováni a pronásledováni komunistickým režimem.
Druhou vlnu politické emigrace tvořili byli takzvaní ''osmačtyřicátníci'' – lidé kteří odešli před nástupem [[komunismus|komunismu]] v roce [[1948]] a krátce po něm. Roku [[1952]] vybudoval režim na hranicích takzvanou [[Železná opona|Železnou oponu]], což emigraci podstatně ztížilo.
Další emigrační vlna přišla v roce [[1968]] pod dojmem [[invaze]] vojsk [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]]. Až do podzimu roku 1969 byly hranice poměrně otevřené, což emigraci usnadnilo. Odhadem odešlo z [[Československá socialistická republika|ČSSR]] v letech [[1968]]-[[1969]] 104 000 lidí. S tímto číslem je srovnatelná jen [[Maďarsko|maďarská]] emigrace z roku [[1956]], kdy odešlo 300 000 obyvatel téměř přes noc.
V roce [[1977]] byla v [[socialismus|socialistickém]] Československu zavedena směrnice, která emigrantům umožňovala [[Upravení vztahu s ČSSR|upravit si vztahy s ČSSR]], což znamenalo legalizaci právního vztahu emigranta a ČSSR. Ten se mohl buď do vlasti vrátit, zůstat československým občanem v zahraničí, nebo po pěti letech legálně zrušit své občanství, načež byl považován za cizince a jako na takového na něj československé úřady od toho okamžiku pohlížely.
Mezi lety [[1969]] až [[1989]] odešlo z ČSSR dalších 140 až 150 tisíc lidí, z nichž bylo 24% dětí a 41% osob ve věku 16-30 let. [[UNHCR]] uvádí až 250 tisíc lidí .
=== Krajané ===
Krajan je název pro příslušníka druhé a následovné generace imigrantů do cílové země, narozený v transitní nebo cílové zemi emigrace, který má český nebo slovenský původ. Krajan alespoň pasivně ovládá [[Čeština|český]] nebo [[Slovenština|slovenský]] jazyk a ještě se plně neasimiloval do nové národnosti. Krajan se obvykle vykazuje svým národním původem, udržuje vztahy se svou původní vlastí, udržuje tradice přivezené ze staré vlasti a účastní se dění v krajanských spolcích.
Nejznámější krajanská centra v [[Severní Amerika|severní Americe]] jsou [[Tábor (USA)|Tábor]] v [[Jižní Dakota|Jižní Dakotě]], [[Praha (Texas)|Praha]] v [[Texas]]u, New Prague a Veseli v Minnesotě nebo [[Cicero]] v [[Illinois]]. Významné krajanské spolky a činnosti vznikly v té době v USA, v Kanadě, v Německu, ve Francii, ve Švýcarsku a v dalších zemích. Ve východní Evropě žijí naši krajané např. v rumunském [[Banát]]u, v srbském [[České Selo|Selu]] či v moldavské vesnici [[Holubinka (Moldavsko)|Holubinka]].
=== Exulant ===
Exulant (z [[latina|lat.]] ''exul'', vypovězený) odešel nedobrovolně, často s tím, že se jednou vrátí. Odešel tedy pouze dočasně. Historicky známým příkladem exulanta je [[Jan Amos Komenský|Jan Ámos Komenský]], který odešel ze země, do níž se chtěl opět vrátit, nebo [[Tomáš Garrigue Masaryk]], který se po válce a po změně systému vrátil.
=== Uloženka ===
Jako ''uloženka'' byla označována osoba poslaná v období komunistické [[diktatura|diktatury]] do zahraničí [[Státní bezpečnost|Státní bezpečností]], převážně v emigračních vlnách z let [[1968]]/[[1969]] a v roce [[1986]]. „Uloženka“ vystupovala jako běžný emigrant nevzbuzující pozornost. Jejím úkolem bylo usadit se v cílové zemi, co nejdříve získat nové [[státní občanství]] a profesní postavení a být připravený na pozdější využití. Uloženek bylo z ČSSR do zahraničí odesláno několik tisíc.
O tomto termínu se v [[Česká republika|ČR]] poprvé zmiňuje [[Ivan Sviták]], pracovník [[MZV]] ČSSR na přelomu šedesátých a sedmdesátých let ve svých [[Statě (Ivan Sviták)|Statích]].
== Reemigrace ==
Pojem '''reemigrace''' označuje návrat emigranta do země, z níž odešel.<ref>http://slovnik-cizich-slov.uzdroje.com/?s=reemigrace</ref>

=== Související články ===
* [[Exil]]
* [[Vysídlení Němců z Československa]]
* [[Utečenec]]
== Externí odkazy ==
* [http://www.mvcr.cz/azyl/integrace2/nks01/prispevek8.pdf Zpráva ředitele ústavu pro etnografii a folkloristiku o migraci po 2. světové válce]
* [http://www.trojmezi.cz/main.php?CID=73&CUser=34&TID=78&TUser=1&Apli=1 Demografické důsledky odsunu německého obyvatelstva z Českých zemí po II. světové válce] - Michal Tétauer
* [http://bruntal.net/view.php?cisloclanku=2005120902 I Němci, kteří u nás po válce mohli zůstat, po letech sami dobrovolně odcházeli ke „svým“ do SRN] - Jiří Vítek
=== Literatura ===
* Z. Jirásek, ''Československá poúnorová emigrace a počátky exilu''. Brno: Prius 1999 - 88 s.
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Emigrace. Sv. 8, str. 574
* M. Petrusek (vyd.), ''Velký sociologický slovník''. Praha: Karolinum 1996. Heslo Emigrace, str. 255.
* M. C. Putna, ''Rusko mimo Rusko: dějiny a kultura ruské emigrace 1917-1991''. I./II. Brno: Petrov, 1993-94 - 200 + 301 s. ISBN 80-85247-45-3
* P. Tigrid, ''Politická emigrace v atomovém věku''. Praha: Prostor 1990 - 137 s. ISBN 80-85190-00-1
* E.M.Remarque - ''Zaslíbená země'' Nakladatelství IKAR. (Popis života německých exulantů v USA za druhé světové války)

=== Reference ===
<references/>

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Emigrace]]

Emigrace - Historie editací

Ivan Drago: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu