http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=EpigenetikaEpigenetika - Historie editací2026-08-06T02:14:00ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.16.5http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Epigenetika&diff=666935&oldid=prevIvan Drago: 1 revizi2014-05-14T11:29:18Z<p>1 revizi</p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<tr valign='top'>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 14. 5. 2014, 11:29</td>
</tr></table>Ivan Dragohttp://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Epigenetika&diff=666934&oldid=prevSysop: 1 revizi2010-10-25T00:13:42Z<p>1 revizi</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>[[File:Epigenetic mechanisms.jpg|thumb|upright=1.5|Plakát znázorňující dva typické příklady epigenetických procesů, methylace DNA a acetylace histonů]]<br />
'''Epigenetika''' je v moderním slova smyslu vědní podobor [[genetika|genetiky]], který studuje změny v [[genová exprese|genové expresi]] (a tedy obvykle i ve [[fenotyp]]u), které nejsou způsobeny změnou [[nukleotid]]ové [[sekvence DNA]].<ref>{{citace monografie| titul=Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition|vydavatel=Oxford university press| isbn=0-19-852917-1|rok=2006| místo=New York| editoři= R. Cammack et al}}</ref> Jedná se o výjimku z obecného pravidla, že dědičné fenotypické změny jsou způsobeny změnami v genech. Také epigenetické jevy mohou být děděny z buňky na buňku a z generace na generaci, tedy jak při [[mitóza|mitóze]], tak při [[meióza|meióze]]. [[Genom]] včetně epigenetických změn se označuje jako '''epigenom'''.<ref>{{citace monografie| titul = Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics| vydání=3rd Edition| příjmení= Rédei| jméno = George P.| vydavatel=Springer| rok=2008| isbn=978-1-4020-6753-2}}</ref><br />
== Příklady ==<br />
Jedná se často o různé změny v [[chromatin]]u nebo v [[prion]]ových proteinech, někdy se však týká epigenetika i složitých tělních struktur. Typickým příkladem je [[methylace DNA]]. [[Methyl]]y navázané na určitých místech molekuly DNA mají významný vliv na [[buněčná diferenciace|diferenciaci buněk]] a umožňují [[genová exprese|exprimovat]] genom v různých buňkách odlišně. Epigeneticky se předávají i některé modifikace [[histon]]ových proteinů.<ref name=tost>{{Citace monografie<br />
| url = http://books.google.com/books?id=hv6QK7HLwHEC&dq=epigenetics&hl=cs&source=gbs_navlinks_s<br />
| vydavatel = Horizon Scientific Press<br />
| isbn = 9781904455233<br />
| příjmení = Tost<br />
| jméno = Jörg<br />
| titul = Epigenetics<br />
| datum vydání = 2008<br />
}}</ref> Rovněž [[genomický imprinting]] (jev, při kterém záleží, zda byl gen zděděn od otce či od matky) je ve své podstatě epigenetický.<ref name=molbio>{{citace monografie | url = | titul = Molecular Biology of the Cell, 4rd edition | autor = Bruce Alberts, Alexander Johnson, Julian Lewis, Martin Raff, Keith Roberts, Peter Walter}}</ref> Jiným příkladem je dědění určitých struktur, které nevznikají [[de novo]]: to se týká třeba [[semiautonomní organela|semiautonomních]] buněčných organel. Jejich stavba je závislá do velké míry na tom, jaké proteiny se vyskytovaly v membránách jejich předků.<ref name=molbio /><br />
Výzkum epigenetických procesů se bouřlivě rozvíjí,<ref name=tost /> zejména proto, že byl dán do souvislosti s řadou onemocnění včetně [[rakovina|rakovinného]] bujení.<ref name=molbio /><br />
== Reference ==<br />
<references /><br />
<br />
<br />
{{Článek z Wikipedie}}<br />
[[Kategorie:Genetika]]</div>Sysop