http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Epitelov%C3%A1_tk%C3%A1%C5%88 2026-05-03T01:15:23Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Epitelov%C3%A1_tk%C3%A1%C5%88&diff=666503&oldid=prev 2014-05-14T11:20:29Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 14. 5. 2014, 11:20</td> </tr></table>

Ivan Drago http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Epitelov%C3%A1_tk%C3%A1%C5%88&diff=666502&oldid=prev 2011-12-08T14:12:55Z

<p>Nový článek</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>[[Soubor:Epithelial-cells.jpg|thumb|right|222px|Epitelové buňky]]<br /> '''Epitelová tkáň''' ('''epitel''', '''krycí tkáň''') je [[tkáň]] tvořená [[buňka]]mi, které na sebe těsně naléhají, a minimem [[interceluláry|mezibuněčné hmoty]]. Tyto tzv. '''epiteliální buňky''' jsou spolu často pevně spojeny. Epitel kryje vnější nebo vnitřní povrchy organizmu, má žlázovou funkci (většina žláz v těle, včetně [[játra|jater]], [[slinivka břišní|slinivky]], [[štítná žláza|štítné žlázy]] a [[hypofýza|adenohypofýzy]] je tvořena epitelovou tkání), specializované epitely mají smyslovou funkci (neuroepitel) nebo podpůrnou (epitelové [[retikulum]] [[brzlík]]u). Epitelová tkáň je [[fylogeneze|fylogeneticky]] nejstarším typem tkáně. V průběhu embryonálního vývoje vzniká ze všech tří [[zárodečný list|zárodečných listů]].<br /> <br /> == Struktura ==<br /> <br /> Epitelová tkáň se skládá hlavně z buněk, mezibuněčná hmota je zjistitelná jen pod [[elektronový mikroskop|elektronovým mikroskopem]]. Buňky jednotlivých druhů epitelů se mohou výrazně lišit co do tvaru a velikosti, všechny ale obsahují hodně [[Cytoplazma|cytoplasmy]], [[buněčné jádro|jádro]] svým tvarem odpovídá tvaru celé buňky.<br /> <br /> Část buňky ústící do volného prostoru se nazývá ''distální (apikální)'' část, na opačné straně buňky se nalézá část proximální (bazální). Apikální část vykazuje značnou různorodost vzhledem k funkci epitelu. Bazální částí buňky epitelu nasedají na bazální membránu, která jim poskytuje oporu a zprostředkovává výživu.<br /> <br /> Epitelová tkáň nemá vlastní cévní zásobení (výjimku tvoří epitel stria vascularis [[vnitřní ucho|vnitřního ucha]]), buňky jsou vyživované [[Difuze|difúzí]]. Obecně mají velmi dobrou regenerační schopnost a dobře se hojí.<br /> <br /> == Dělení epitelů ==<br /> <br /> === Dělení podle uspořádání buněk ===<br /> * plošné epitely<br /> * trámčité epitely<br /> * retikulární epitely<br /> <br /> V plošném epitelu jsou buňky uspořádány v jedné nebo více vrstvách. Je to nejčastější a nejznámější typ epitelu, všechny krycí, respirační i smyslové epitely jsou tohoto typu. Trámčitý epitel tvoří trojrozměrné buněčné trámce. Je to typická struktura [[endokrinní žláza|endokrinních žláz]] - adenohypofýzy, [[nadledvina|kůry nadledvin]], [[Langerhansovy ostrůvky|Langerhansových ostrůvků]] slinivky a také jater. Retikulární epitel je pak řídce se vyskytující typ, tvořený rozvětvenými, navzájem spojenými buňkami, mezi kterými je tkáňový mok. Největším orgánem, který tvoří, je brzlík.<br /> <br /> === Dělení podle funkce ===<br /> <br /> * krycí (výstelkové) epitely<br /> * žlázový epitel<br /> * resorpční epitel<br /> * respirační epitel<br /> * smyslový epitel<br /> * zárodečný (germinativní) epitel<br /> * pigmentový epitel<br /> * řasinkový epitel<br /> <br /> Jeden epitel může najednou patřit do více kategorií, například výstelka [[tenké střevo|střeva]] je pokrytá jednovrstevným cylindrickým epitelem s [[mikroklk]]y, který má funkci krycí a zároveň resorbční.<br /> <br /> ==== Krycí epitel ====<br /> : ''Související informace naleznete v článku:'' [[Krycí epitel]].<br /> Krycí epitel je specializovaná tkáň, sloužící ke krytí povrchů a vystýlání dutin. Pro tuto funkci je dobře vybavena: buňky mnoha typů krycích epitelů se neustále obnovují z tzv. germinativní vrstvy buněk při basální membráně, v cytoplasmě jsou specializovaná [[intermediární filamenta]], tzv. '''tonofilamenta''', které zvyšují mechanickou odolnost buňky. Hlavní složkou tonofilament je [[cytokeratin]]. Buňky jsou navzájem pevně spojeny soustavou mezibuněčných spojů, které tvoří [[spojovací komplex]].<br /> <br /> Apikální povrchy buněk mohou být hladké, nebo, pokud epitel vykonává ještě další funkce, buňka může být opatřena [[mikroklk]]y, pohyblivými i nepohyblivými [[řasinka]]mi.<br /> <br /> Podle počtu vrstev, ze kterých je krycí epitel složený se krycí epitely dále dělí na:<br /> <br /> * jednovrstevný epitel: je tvořen jedinou vrstvou buněk, jejich apikální povrch je volný, přivrácený do tělní dutiny nebo na povrch těla<br /> * víceřadý epitel: je tvořen jednou vrstvou buněk, všechny se dotýkají basální membrány, ale některé nedosahují až do tělní dutiny<br /> * vrstevnatý epitel: je tvořen více vrstvami buněk. Nejznámějším příkladem je [[Pokožka (živočichové)|pokožka]].<br /> * přechodní epitel: počet vrstev se mění v závislosti na náplni dutého orgánu. Přechodní epitel je typický pro [[močové cesty]].<br /> <br /> ==== Žlázový epitel ====<br /> : ''Související informace naleznete v článku:'' [[Žláza]].<br /> Je to epitel se sekreční funkcí. Žlázy mohou vylučovat sekret buď do krve, potom jsou to tzv. [[endokrinní žláza|endokrinnní žlázy]], nebo na povrch epitelu, do lumina dutého orgánu nebo na povrch těla, potom se označují jako žlázy exokrinní. Jednotlivé typy žláz se liší počtem buněk (jednobuněčné a mnohobuněčné žlázy), tvarem i způsobem sekrece.<br /> <br /> ==== Resorpční epitel ====<br /> Má schopnost [[resorbce|resorbovat]] látky z vnějšího prostředí. Pro resorbční epitely jsou typické mikroklky na apikální straně, které slouží ke zvětšení povrchu pro příjem látek. Protože transport látek přes membránu vyžaduje hodně energie, mají hodně [[mitochondrie|mitochondrií]], které jsou někdy uložené v záhybech cytoplasmy na basální straně a tvoří tzv. basální labyrint.<br /> <br /> Typickým resorbčním epitelem je epitel [[tenké střevo|tenkého střeva]] a výstelka proximálního tubulu [[ledvina|ledvinového]] [[nefron]]u.<br /> <br /> ==== Respirační epitel ====<br /> [[Soubor:Bronchiolar epithelium 3 - SEM.jpg|thumb|right|Respirační epitel [[průdušnice]]]]<br /> Tvoří výstelku [[plíce|plicních]] alveolů a umožňuje výměnu plynů mezi krví a vzduchem. Je velmi plochý, tvořený dvěma typy buněk, granulovanými a membranózními [[pneumocyt]]y.<br /> <br /> ==== Smyslový epitel ====<br /> Specializovaný typ výstelky, smyslový epitel, dokáže přijímat podněty z vnějšího prostředí a ve formě podráždění je předávat [[Centrální nervová soustava|CNS]]. Je tvořen smyslovými a podpůrnými buňkami. Na rozdíl od jiných typů epitelů má smyslový epitel velmi malou regenerační schopnost.<br /> <br /> Smyslové buňky mohou být buď modifikované [[neuron]]y, pak se označují jako primární smyslové buňky, nebo jsou to změněné buňky krycího epitelu, na kterých se zakončují [[dendrit]]y neuronů. Pak se nazývají sekundární smyslové buňky. [[Tyčinky (bakterie)|Tyčinky]], [[čípky]] a smyslové buňky čichového epitelu jsou primárními smyslovými buňkami, naproti tomu vláskové buňky vnitřního ucha a chuťové buňky [[chuťový pohárek|chuťových pohárků]] jsou sekundární.<br /> <br /> ==== Zárodečný epitel ====<br /> U samců vystýlá semenotvorné kanálky [[varle]]te a zajišťuje [[spermatogeneze|spermatogenezi]], tedy vznik a vývoj [[spermie|spermií]], samčích pohlavních buněk. U samic pokrývá zárodečný epitel povrch [[vaječník]]u a po narození už má jen krycí funkci.<br /> <br /> ==== Pigmentový epitel ====<br /> Je tvořen buňkami, které obsahují v [[cytoplazma|cytoplazmě]] pigmenty. Jeho funkce je hlavně ochranná. Tvoří pigmentovou vrstvu [[sítnice]].<br /> <br /> ==== Řasinkový epitel ====<br /> : ''Související informace naleznete v článku:'' [[Řasinkový epitel]].<br /> Řasinkový epitel je složen z buněk, které jsou pokryté výběžky buněk, jež konají kmitavý pohyb. Funkcí řasinek je zachytávání [[prach]]ových částic a vylučování [[hlen]]u, který je obaluje, podobně stavěný epitel však je i ve [[statocysta|statocystách]].<br /> <br /> == Epitely mezodermálního původu ==<br /> Většina epitelů má původ z [[ektoderm]]u nebo [[endoderm]]u, jen některé pocházejí ze třetího zárodečného listu, z [[mezoderm]]u.<br /> <br /> * [[Endotel]]: výstelka krevních a lymfatických [[céva|cév]]<br /> * [[Mezotel]]<br /> * [[Mezenchymový epitel]]<br /> <br /> == Nepravý epitel ==<br /> Jako nepravý epitel se označuje výstelka [[kloubní dutina|kloubních dutin]]. Není tvořen epitelovými buňkami, ale [[fibroblast]]y, buňkami [[vazivo|vaziva]].<br /> <br /> == Epiteloidní výstelka ==<br /> Tak se označuje uspořádání buněk, která připomíná epitel.<br /> <br /> <br /> {{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Tkáně]]<br /> [[Kategorie:Epitelová tkáň| ]]</div>

Student85