Ernesto Sábato - Historie editací

Sysop: + Fotografie

2019-05-05T11:10:00Z

+ Fotografie

← Starší verze		Verze z 5. 5. 2019, 11:10
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[~~Image~~:Ernesto ~~Sábato circa 1972~~.jpg\|thumb\|Ernesto Sabato (~~1972~~)]]	+	[[Soubor:Ernesto Sabato - Antología.jpg\|thumb\|240px\|Ernesto Sabato (1975)]]
	'''Ernesto Sábato''' (* [[24. červen\|24. června]] [[1911]], [[Rojas]], [[Argentina]]) je argentinský spisovatel a esejista známý v [[Česká republika\|Česku]] jako autor románů ''Tunel'' (El túnel, [[1948]]), ''O hrdinech a hrobech'' (Sobre héroes y tumbas, [[1961]]), ''Abaddón zhoubce'' (Abaddón el Exterminador, [[1974]]) a několika knih esejů, jako například u nás vydané knihy ''Spisovatel a jeho přízraky'' (El escritor y sus fantasmas ([[1963]]).		'''Ernesto Sábato''' (* [[24. červen\|24. června]] [[1911]], [[Rojas]], [[Argentina]]) je argentinský spisovatel a esejista známý v [[Česká republika\|Česku]] jako autor románů ''Tunel'' (El túnel, [[1948]]), ''O hrdinech a hrobech'' (Sobre héroes y tumbas, [[1961]]), ''Abaddón zhoubce'' (Abaddón el Exterminador, [[1974]]) a několika knih esejů, jako například u nás vydané knihy ''Spisovatel a jeho přízraky'' (El escritor y sus fantasmas ([[1963]]).
	== Život ==		== Život ==
-	Ernesto Sabato se narodil ~~[[24. června]] [[1911]]~~ v městečku Rojas v provincii [[Buenos Aires]]. Pochází z rodiny italských přistěhovalců, je předposledním z jedenácti synů. Střední školu studoval v La Platě, kde byl jeho učitelem vynikající filolog, historik a literární kritik [[Pedro Henríquez Ureña]]. Ten v něm velmi záhy vytušil silnou citlivost a inteligenci a předpověděl mu budoucí roli spisovatele.	+	Ernesto Sabato se narodil v městečku Rojas v provincii [[Buenos Aires]]. Pochází z rodiny italských přistěhovalců, je předposledním z jedenácti synů. Střední školu studoval v La Platě, kde byl jeho učitelem vynikající filolog, historik a literární kritik [[Pedro Henríquez Ureña]]. Ten v něm velmi záhy vytušil silnou citlivost a inteligenci a předpověděl mu budoucí roli spisovatele.
	Sabato se ale navzdory tomu svými vysokoškolskými studiemi obrátil k vědě, studoval fyziku na laplatské univerzitě. V pozdějším díle bude pak vztah mezi vědou a uměním, jejich styčné body i zásadní protikladnost v pohledu na svět a člověka, mnohokrát promýšlet a glosovat. Již za studií se začal zajímat o politiku, zprvu sympatizoval s [[anarchismus \| anarchistickým]] hnutím, pak s [[marxismus \| marxismem]]. Účastnil se demonstrací, dvakrát byl za svou činnost perzekuován.		Sabato se ale navzdory tomu svými vysokoškolskými studiemi obrátil k vědě, studoval fyziku na laplatské univerzitě. V pozdějším díle bude pak vztah mezi vědou a uměním, jejich styčné body i zásadní protikladnost v pohledu na svět a člověka, mnohokrát promýšlet a glosovat. Již za studií se začal zajímat o politiku, zprvu sympatizoval s [[anarchismus \| anarchistickým]] hnutím, pak s [[marxismus \| marxismem]]. Účastnil se demonstrací, dvakrát byl za svou činnost perzekuován.
	Roku [[1934]] jel jako delegát Komunistické mládeže na mírový kongres do Bruselu, kde poznal stalinistické praktiky komunistů a zcela znechucen utekl do [[Paříž \| Paříže]]. Zde se nějakou dobu protloukal mezi spisovateli a bohémy a začal psát své první, nikdy nevydané dílo ''La fuente muda'' (Němý pramen), v němž promýšlí svůj filosofický koncept světa, svébytný mix marxismu a [[existencialismus \| existencialismu]].		Roku [[1934]] jel jako delegát Komunistické mládeže na mírový kongres do Bruselu, kde poznal stalinistické praktiky komunistů a zcela znechucen utekl do [[Paříž \| Paříže]]. Zde se nějakou dobu protloukal mezi spisovateli a bohémy a začal psát své první, nikdy nevydané dílo ''La fuente muda'' (Němý pramen), v němž promýšlí svůj filosofický koncept světa, svébytný mix marxismu a [[existencialismus \| existencialismu]].

Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-14T10:55:00Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 14. 5. 2014, 10:55

Sysop: Nahrazení textu

2012-03-20T09:16:57Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Image:Ernesto Sábato circa 1972.jpg|thumb|Ernesto Sabato (1972)]]
'''Ernesto Sábato''' (* [[24. červen|24. června]] [[1911]], [[Rojas]], [[Argentina]]) je argentinský spisovatel a esejista známý v [[Česká republika|Česku]] jako autor románů ''Tunel'' (El túnel, [[1948]]), ''O hrdinech a hrobech'' (Sobre héroes y tumbas, [[1961]]), ''Abaddón zhoubce'' (Abaddón el Exterminador, [[1974]]) a několika knih esejů, jako například u nás vydané knihy ''Spisovatel a jeho přízraky'' (El escritor y sus fantasmas ([[1963]]).
== Život ==
Ernesto Sabato se narodil [[24. června]] [[1911]] v městečku Rojas v provincii [[Buenos Aires]]. Pochází z rodiny italských přistěhovalců, je předposledním z jedenácti synů. Střední školu studoval v La Platě, kde byl jeho učitelem vynikající filolog, historik a literární kritik [[Pedro Henríquez Ureña]]. Ten v něm velmi záhy vytušil silnou citlivost a inteligenci a předpověděl mu budoucí roli spisovatele.
Sabato se ale navzdory tomu svými vysokoškolskými studiemi obrátil k vědě, studoval fyziku na laplatské univerzitě. V pozdějším díle bude pak vztah mezi vědou a uměním, jejich styčné body i zásadní protikladnost v pohledu na svět a člověka, mnohokrát promýšlet a glosovat. Již za studií se začal zajímat o politiku, zprvu sympatizoval s [[anarchismus | anarchistickým]] hnutím, pak s [[marxismus | marxismem]]. Účastnil se demonstrací, dvakrát byl za svou činnost perzekuován.
Roku [[1934]] jel jako delegát Komunistické mládeže na mírový kongres do Bruselu, kde poznal stalinistické praktiky komunistů a zcela znechucen utekl do [[Paříž | Paříže]]. Zde se nějakou dobu protloukal mezi spisovateli a bohémy a začal psát své první, nikdy nevydané dílo ''La fuente muda'' (Němý pramen), v němž promýšlí svůj filosofický koncept světa, svébytný mix marxismu a [[existencialismus | existencialismu]].
== Dílo ==
Ernesto Sabato začal svou literární dráhu esejistickou knihou ''[[Jedinec a vesmír]]''. Esej je mu nejvlastnějším žánrem, neopustil jej po celou svou tvůrčí dráhu. Dominantními tématy jeho úvah, přesných a výstižných pojednání, je mu [[existencialismus | existenciální]] situace jedince ve vztahu k proměnlivé době, sociálním zvratům, revolučním pokusům a dobovým myšlenkovým proudům, vyjádřená skrze literární fikci. Vidí cestu tvorby fikce, především románu jako adekvátní pro vystižení členité a nejednozačné lidské povahy a situace. Je velmi skeptický k [[Gnozeologie |epistemologickým]] možnostem vědy, nevěří v její možnost zlepšit obecně lidskou situaci viděnou právě optikou konkrétního žijícího jedince, subjektu. Jakožto jaderný [[fyzika | fyzik]] byl přítomen výzkumu v rámci týmu [[Maria Curie-Skłodowska | madam Curie]] a již v předválečné době si uvědomoval zneužitelnost [[věda | vědy]], která se pak v plné síle ukázala během [[druhá světová válka | druhé světové války]]. Přestože vědu opustil, nepřestává se nad ní zamýšlet ve svých esejích. Dalšími tématy jeho úvah jsou mu díla jeho oblíbených autorů, situace argentinské a obecně [[Latinskoamerická literatura | latinoamerické literatury]], [[marxismus]], [[existencialismus]], [[strukturalismus]], další myšlenkové proudy [[20. století]] a především hledání odpovědi na důvod a způsob tvorby literárních fikcí.
Sabatovo beletrické dílo je rozsahem nevelké, napsal pouhé tři romány, nicméně jde o dílo velmi komplexní a náročné. Existuje velké množství prací, které se je pokoušejí interpretovat, často velmi protikladně, což může sloužit jako důkaz jeho významu. Bohužel právě měřítko kvantity bylo rozhodující pro neudělení [[Nobelova cena | Nobelovy ceny]]. Prvním románem serie je ''Tunel'', následující dva romány byly vydány v přesně 13-ti letém odstupu, a každý z nich navazuje a rozvíjí romány předchozí. V románu druhém ''Kniha o hrdinech a hrobech'' se tak objevují odkazy na témata ''Tunelu'', podobně v posledním díle ''Abbadón zhoubce'' najdeme rozvinutí témat ''Knihy o hrdinech a hrobech'' i odkazy na román první. Prostřední román ''Kniha o hrdinech a hrobech'' je možno považovat za srdce Sabatovy komplexní fresky, pevně zasazené do argentinské skutečnosti geografické i historické. Právě v tomto románu se objevuje kapitola pojmenovaná ''Zpráva o slepcích'', složitá metafora o dobroudružném hledání kořenů a systémů zla, která je svou tajemností a nejednoznačností předmětem mnoha výkladů. Sám Sabato ji odmítá jakkoli komentovat.

== Externí odkazy ==
* (španělsky) [http://sabato90.com.ar/index.htm Homenaje a Ernesto Sabato]

{{commonscat|Ernesto Sabato}}{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Sábato, Ernesto}}
[[Kategorie:Argentinští spisovatelé]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]