Student85: Nahrazení textu

2012-07-16T20:07:06Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Unua Libro.jpg|thumb|right|První učebnice esperanta, vydaná ve [[Varšava|Varšavě]] roku 1887]]
'''Esperanto''' (původně '''Lingvo Internacia''' – '''''„mezinárodní jazyk“''''') je nejrozšířenějším [[mezinárodní pomocný jazyk|mezinárodním]] [[plánový jazyk|plánovým jazykem]].<ref>{{Citace knihy
| příjmení = Byram
| jméno = Michael
| titul = Routledge Encyclopedia of Language Teaching and Learning
| rok = 2001
| vydavatel = Routledge
| isbn = 0-4153-3286-9
| strany = p. 464
}}</ref> Název je odvozen ze [[pseudonym]]u, pod nímž roku 1887 [[židé|židovský]] lékař Ludvík Lazar Zamenhof základy této řeči publikoval. Záměrem tvůrce bylo vytvořit snadno naučitelný neutrální jazyk, vhodný pro použití v mezinárodní komunikaci; jeho cílem však nebylo nahradit ostatní [[národní jazyk|národní řeči]].

Ačkoliv žádná [[stát|země]] nepřijala esperanto jako [[úřední jazyk]], je používáno [[esperantská kultura|komunitou]] o odhadovaném počtu 100 000 až 2 000 000 mluvčích, z čehož asi tisícovku tvoří [[Rodilí mluvčí esperanta|mluvčí rodilí]].<ref name="Ethnologue">{{Citace knihy
| příjmení=Gordon
| jméno=Raymond G., Jr.
| rok=2005
| titul=Ethnologue: Languages of the World
| vydavatel=SIL International
| vydání=Fifteenth edition
| místo=Dallas, Tex.
| url=http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=epo
}}</ref> Dosáhlo také některých mezinárodních uznání, jako jsou dvě rezoluce [[UNESCO]] či podpora známých osobností veřejného života. V současnosti je esperanto využíváno pro účely [[cestování]], [[dopisování]], mezinárodních setkání a kulturních výměn, [[kongres]]ů, [[věda|vědeckých]] diskuzí, původní i překladové [[esperantská literatura|literatury]], [[divadlo|divadla]] a [[kino|kina]], [[hudba|hudby]], [[seznam esperantských časopisů|tištěného]] i [[internet]]ového zpravodajství, [[rozhlas]]ového a [[Televizní vysílání|televizního vysílání]].

[[Slovní zásoba]] esperanta pochází především ze [[Západní Evropa|západoevropských]] jazyků, zatímco jeho [[syntax|skladba]] a [[tvarosloví]] poukazují na silný [[slovanské jazyky|slovanský]] vliv. [[Morfém]]y jsou neměnné a lze je téměř bez omezení kombinovat do rozmanitých slov, esperanto má tedy mnoho společného s [[analytický jazyk|izolujícími jazyky]] jako je [[čínština]], zatímco vnitřní struktura jeho slov připomíná [[aglutinační jazyk|jazyky aglutinační]] jako je [[japonština]], [[svahilština]] nebo [[turečtina]].

== Dějiny ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Dějiny esperanta]]
[[Soubor:1908-kl-t-zamenhof.jpg|thumb|left|[[Ludvík Lazar Zamenhof|Ludvík Zamenhof]]]]
=== Vznik ===
=== Zamenhofovo dětství ===
U zrodu esperanta stál Ludvík Lazar Zamenhof. Vyrůstal v mnohojazyčném, tehdy k [[Ruské impérium|Ruskému impériu]] náležejícím, dnes [[Polsko|polském]] městě [[Białystok]]u, kde byl svědkem častých rozepří mezi jednotlivými [[etnikum|etniky]] ([[Rusové]], [[Poláci]], [[Němci]], [[Židé]]). Protože za jednu z hlavních příčin těchto konfliktů považoval neexistenci společného [[Jazyk (lingvistika)|jazyka]], začal již jako školák pracovat na projektu nové vhodné řeči, která by tuto roli mohla plnit. Měla by být – na rozdíl od [[národní jazyk|národních jazyků]] – neutrální a snadno naučitelná, tedy také přijatelná jako [[druhý jazyk]] pro všechny, jazyk vyučovaný společně s těmi národními a používaný v situacích vyžadujících dorozumění mezi národy.<ref name="jewenc">[http://www.jewishencyclopedia.com/view.jsp?artid=20&letter=Z JewishEncyclopedia.com – Zamenhof, Lazarus Ludwig (anglicky)]</ref>

=== První pokusy ===
Zamenhof nejdříve uvažoval o oživení latiny, kterou se učil ve škole, ale usoudil, že je pro běžné dorozumívání zbytečně složitá. Když studoval [[angličtina|angličtinu]], povšiml si, že [[časování]] sloves podle [[osoba (mluvnice)|osoby]] a [[číslo (mluvnice)|čísla]] není nutné a že [[mluvnice|gramatický]] systém jazyka může být mnohem jednodušší, než si předtím myslel. Stále však zůstávala překážka v učení se velkému množství slovíček nazpaměť. Jednou Zamenhofa zaujaly dva [[ruština|ruské]] nápisy: ''швейцарская'' [švejcarskaja] (vrátnice, odvozeno od ''швейцар'' [švejcar] – vrátný) a ''кондитерская'' [konditěrskaja] (cukrárna, odvozeno od ''кондитер'' [konditěr] – cukrář). Tato slova stejného zakončení mu vnukla myšlenku, že užívání pravidelných předpon a přípon by mohlo významně snížit množství slovních kořenů nutných k dorozumění. Aby byly kořeny co nejmezinárodnější, rozhodl se převzít slovní zásobu především z [[románské jazyky|románských]] a [[germánské jazyky|germánských]] jazyků, tedy těch, jež byly tehdy ve školách na celém světě vyučovány nejčastěji.<ref name="borovko">[http://miresperanto.narod.ru/zamenhof/borovko.htm МИР ЭСПЕРАНТО – Letero de L. Zamenhof al Nikolaj Afrikanovich Borovko (1895) – О происхожении эсперанто (esperantem, rusky)]</ref>

=== Vznik konečné verze ===
První Zamenhofův projekt, nazvaný ''Lingwe uniwersala,'' byl víceméně hotov již roku 1878, ale autorův otec, učitel jazyků, považoval tuto práci za marnou a [[utopie|utopistickou]], proto zřejmě rukopis, který mu byl svěřen, zničil. V letech 1879–1885 Zamenhof studoval [[lékařství]] v [[Moskva|Moskvě]] a [[Varšava|Varšavě]]. Tou dobou začal opět pracovat na mezinárodním jazyce. První obnovené verzi vyučoval roku 1879 své přátele. Po několika letech již překládal [[poezie|poezii]], aby jazyk co nejvíce zdokonalil. Roku 1885 autor napsal: ''„Šest let jsem pracoval na zdokonalování a zkoušení esperanta, ačkoli se mi již v roce 1878 zdálo, že je jazyk úplně hotov.“''<ref name="Lingvaj Respondoj">Zamenhof, L.: Lingvaj Respondoj. Konsiloj kaj opinioj pri Esperanto. 6-a eldono. Marmande 1962: Esperantaj Francaj Eldonoj. LR 51. Dostupný z WWW: <[http://www.luin.se/inko/109-7.pdf]></ref> Když byl připraven svůj koncept publikovat, [[car]]ští [[cenzura|cenzoři]] to odmítli povolit. Zamenhof byl velmi zklamán a volný čas trávil překládáním děl jako byl [[Starý zákon]] či některé kusy Shakespeara. Toto nucené zpoždění vedlo k dalšímu významnému vylepšení. Roku 1887 konečně vydal první učebnici ''«Международный языкъ» (Mezinárodní jazyk).'' Byl to v podstatě tentýž jazyk, jakým se mluví i dnes. Podle Zamenhofova pseudonymu, pod nímž knihu vydal, ''Doktoro Esperanto'' (''esperanto'' – doufající), se řeč brzy začala označovat jako „Jazyk doktora Esperanto“ a později zkráceně jako „esperanto“.<ref name="borovko" /><ref name="historie">[http://www.esperanto.sk/eo/historio.php Esperanto.sk – Z histórie esperanta (slovensky, esperantem)]</ref><ref>[http://www.berkshirepublishing.com/assets_news/WHTG/articles/Esperanto_24-May-2005.html Berkshire – Great Barrington (Massachusetts, USA)]</ref><ref>[http://www.is.lt/LEA/zamenhof.htm Litova Esperanto-Asocio – Zamenhof en Veisiejai (esperantem, 1998)]</ref>

=== První pokusy o změny ===
Zamenhofovi přicházelo veliké množství nadšených dopisů, které často přinášely také návrhy nejrůznějších úprav jazyka. Všechny podněty zaznamenával a později je začal i uveřejňovat v časopise [[Esperantisto]], vycházejícím v [[Norimberk]]u. V témže periodiku nechal o úpravách také dvakrát hlasovat, většina čtenářů však se změnami nesouhlasila. Po těchto hlasováních na jistý čas ztichly hlasy volající po reformě a jazyk se začal rozšiřovat. Nejvíce odběratelů měl časopis v tehdejším [[Rusko|Rusku]]. Velkou ranou pro něj tedy bylo, když carská cenzura jeho šíření zakázala kvůli článku [[Lev Nikolajevič Tolstoj|Lva Nikolajeviče Tolstého]]. Časopis kvůli tomu musel být zrušen, ale zanedlouho byl vystřídán novým, nazvaným ''[[Lingvo Internacia (časopis)|Lingvo Internacia]].'' Nejprve byl redigován ve [[Švédsko|švédské]] [[Uppsala|Uppsale]], později v [[Maďarsko|Maďarsku]] a nakonec v [[Paříž]]i, kde jeho vydávání zastavila až [[první světová válka]].<ref name="mir-reform">{{Citace webu
| jméno=E
| příjmení=Drezen
| url=http://miresperanto.narod.ru/zamenhof/drezen_zamenhof/reformoj.htm
| titul=Zamenhof kaj reformoj en esperanto
| vydavatel=МИР ЭСПЕРАНТО
| datum přístupu=2008-08-14
| jazyk=esperantem}}</ref><ref name="angelfire-reform">{{Citace webu
| url=http://www.angelfire.com/ny2/ts/reformoj.html
| titul=Pri la reformoj
| vydavatel=Interpopolalingvo.inf.hu
| datum přístupu=2008-08-14
| jazyk=esperantem}}</ref><ref name="eo-mv-enigmoj">{{Citace webu
| jméno=Boris
| příjmení=Kolker
| url=http://esperanto-mv.pp.ru/Cetero/enigmoj.html
| titul=Enigmoj de Ludoviko Zamenhof
| vydavatel=Esperanto-mv.pp.ru
| datum přístupu=2008-08-14
| jazyk=esperantem}}</ref><ref name="diverse-informfluoj">{{Citace webu
| jméno=Kalle
| příjmení=Kniivilä
| url=http://www.kniivila.net/2005/informfluoj-en-esperantujo
| titul=Informfluoj en Esperantujo
| vydavatel=diVERse
| datum přístupu=2008-08-14
| jazyk=esperantem}}</ref>
[[Soubor:1905-uk-eliro-el-la-kongresejo.jpg|thumb|right|První [[Kongresy esperanta|Světový kongres esperanta]] v [[Boulogne-sur-Mer]]]]

=== Rozvoj jazykové komunity ===
Nový mezinárodní jazyk začali brzy jeho uživatelé používat také k organizaci odborné a zájmové činnosti na mezinárodní úrovni. V prvních desetiletích probíhala komunikace v esperantu téměř výhradně písemnou formou, ale po nečekaně úspěšném prvním [[Kongresy esperanta|Světovém kongresu esperanta]], uspořádaném roku [[1905]] ve francouzské [[Boulogne-sur-Mer]], na kterém se ověřily možnosti používání této řeči v mluvené formě, začaly nabývat na intenzitě i osobní kontakty a setkávání mezi jejími mluvčími.

{{Audio|Bulonjaprelego.ogg|'''Nahrávka Zamenhofova projevu na 1. světovém kongresu esperanta ve francouzské Boulogne-sur-Mer (1905)'''}}

Již na světovém kongresu v [[Barcelona|Barceloně]] roku [[1909]] se uskutečnilo několik setkání přítomných [[katolík]]ů, kteří se nakonec rozhodli uspořádat v nadcházejícím roce, [[1910]], zvláštní kongres katolických esperantistů. Během něj bylo založeno [[Mezinárodní sdružení katolických esperantistů]] ''(IKUE – Internacia Katolika Unuiĝo Esperantista).'' Časopis ''[[Espero Katolika]] (Katolická naděje)'' však vycházel již od roku [[1903]] a se svými více než 100 lety je dnes nejdéle vycházejícím [[Seznam esperantských časopisů|esperantským periodikem]].<ref>[http://www.ikue.org/historio.html IKUE – Konciza historio de IKUE (esperanto)]</ref>

V roce [[1912]] se Zamenhof při slavnostním projevu během osmého Světového kongresu esperanta v [[Krakov]]ě vzdal své oficiální role ve hnutí. Desátý sjezd se měl konat roku [[1914]] v Paříži, přihlásilo se na něj téměř 4000 lidí, ale začínající válka jej znemožnila a Zamenhof se mohl vrátit do své vlasti jen přes [[skandinávské státy]].

Po válce touha po míru a harmonii vzbudila nové naděje, díky čemuž se esperanto velmi rychle šířilo. První poválečný sjezd se konal roku [[1920]] v [[Haag]]u, 13. světový sjezd v roce [[1921]] v [[Praha|Praze]]. Roku [[1927]] bylo ve [[vídeň]]ském [[Hofburg]]u otevřeno [[Mezinárodní esperantské muzeum]], v roce [[1929]] připojené k [[Rakouská národní knihovna|Rakouské národní knihovně]] a dnes sídlící v samostatné budově.<ref>[http://www.onb.ac.at/sammlungen/plansprachen/index.htm Österreichische Nationalbibliothek – NB online – Kolekto por Planlingvoj kaj Esperantomuzeo]</ref>

[[Soubor:2008-07-26 uk rememoro mortintoj.JPG|thumb|right|Rotterdam, 2008: Devadesátý třetí [[Kongresy esperanta|Světový kongres esperanta]] s 1845 účastníky]]

=== Po druhé světové válce ===
Snahy o prosazení esperanta jako univerzálního jazyka se setkávaly s pozitivní odezvou: Petice v jeho prospěch adresované [[Organizace spojených národů|Spojeným národům]] podepsalo přes 80 milionů lidí, v [[Československo|Československu]] například prof. [[Jaroslav Heyrovský]], nositel [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]].<ref>{{Citace webu
| jméno=Miroslav
| příjmení=Malovec
| url=http://members.chello.cz/malovec/Abeceda.htm
| titul=Esperantští spisovatelé a jejich díla
| vydavatel=members.chello.cz/malovec
| datum přístupu=2007-09-09}}</ref>

Valné shromáždění [[UNESCO]] přijalo podobné rezoluce v [[Montevideo|Montevideu]] [[10. prosinec|10. prosince]] [[1954]] a v [[Sofie|Sofii]] [[8. listopad|8. listopadu]] [[1985]]. Vzalo v nich na vědomí ''výsledky dosažené esperantem na poli mezinárodní duchovní výměny i pro sblížení národů světa'' a vyzvalo členské státy, ''aby se chopily iniciativy při zavádění studijních programů o jazykovém problému a esperantu na svých školách a institucích vyššího vzdělávání''.<ref name="unesco-rezoluce">[http://e.euroscola.free.fr/unesko.htm euroscola.free.fr – E-Euroscola: Rezolucioj de Unesko por Esperanto (esperantem)]</ref>

K esperantu se hlásila i rada předsedů [[Polska Akademia Nauk|Polské akademie věd]]. Jubilejního 72. [[Světový kongres esperanta|Světového kongresu]] roku [[1987]] (výročí 100 let od uveřejnění jazyka) se ve [[Varšava|Varšavě]] zúčastnilo téměř šest tisíc lidí z 60 národů.

Pokroků dosáhli také [[Mezinárodní sdružení katolických esperantistů|katoličtí esperantisté]] – roku [[1990]] byl vydán dokument ''Norme per la celebrazione della Messa in esperanto,'' kterým [[Svatý stolec]] povoluje vysluhovat [[mše|mši svatou]] v této řeči bez zvláštního povolení. Esperanto se tak stalo jediným schváleným [[umělý jazyk|umělým]] [[liturgie|liturgickým]] jazykem [[Římskokatolická církev|katolické církve]].<ref name="vatikan1">{{Citace webu
| url=http://www.ikue.org/historio/mesonormoj.htm
| titul=La dekreto pri la normoj por la celebro de la Meso en esperanto
| místo=Roma (Itálie)
| vydavatel=IKUE
| datum přístupu=2007-10-18
| jazyk=esperantem}}</ref><ref name="vatikan2">{{Citace webu
| url=http://www.ikue.org/historio/meslibro.htm
| titul=La dekreto por la aprobo de la Meslibro kaj Legaĵaro en Esperanto
| místo=Roma (Itálie)
| vydavatel=IKUE
| datum přístupu=2007-10-18
| jazyk=esperantem}}</ref><ref name="vatikan3">{{Citace webu
| url=http://www.fides.org/aree/news/newsdet.php?idnews=8533&lan=eng
| titul=Catholic Prayers in the Languages of the World: Esperanto
| místo=Città del Vaticano
| vydavatel=Agenzia Fides
| datum přístupu=2007-10-18
| jazyk=anglicky}}</ref>

Skutečnost, že mnohé z cílů esperantského hnutí dosud nedošly naplnění, je často přisuzována mimo jiné technologické i kulturní dominanci [[Spojené království|Velké Británie]] a [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], zvláště v době po [[druhá světová válka|druhé světové válce]], díky níž se v dnešní době jako dorozumívací jazyk většiny mezinárodních aktivit používá [[angličtina]].<ref name="Graddol">{{Citace knihy
|url=http://www.britishcouncil.org/de/learning-elt-future.pdf
|titul=The Future of English?
|datum přístupu=2007-04-15
|rok=1997
|autor=David Graddol
|vydavatel=The British Council}}</ref>
[[Soubor:František Vladimír Lorenc 001.jpg|thumb|right|[[František Vladimír Lorenc]], autor první české učebnice esperanta]]
=== Historie esperanta v českých zemích ===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Esperantské hnutí v Česku]]
==== Historie esperanta v českých zemích do první světové války ====
První českou učebnici, nazvanou ''„Úplná učebnice mezinárodní řeči dra. Esperanta“,'' vydal již v roce 1890, tři roky po zveřejnění řeči [[Ludvík Lazar Zamenhof|Zamenhofem]], [[František Vladimír Lorenc]].<ref>{{Citace webu
| url=http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno-buch?apm=0&aid=100028&teil=0111&seite=00000002&zoom=0
| titul=Plena lernolibro de la lingvo internacia de dro. Esperanto.
| autor=Lorenz, Francisco Valdomiro
| poznámka=Ručně psané poznámky na druhé stránce nasnímané knihy
| místo=Wien
| vydavatel=Österreichische Nationalbibliothek
| datum přístupu=2007-11-05}}</ref> První esperantský klub byl založen roku [[1901]] v [[Brno|Brně]].<ref>{{Citace webu
| url=http://www.medy.cz/Brno-Esperanto/Historie.htm
| titul=Historie esperanta v Brně
| místo=Brno
| vydavatel=Klub esperantistů Brno
| datum přístupu=2007-09-01}}</ref> Mezi zakladatele patřili například dělnický [[poslanec]] [[Josef Hybeš]] a redaktor [[Dělnické listy|Dělnických listů]] [[Karel Pelant]]. V [[Praha|Praze]] byl první klub založen roku [[1902]], spoluzakladatelem byl Stanislav Kostka Neumann.<ref>{{Citace webu
| url=http://www.esperanto-praha.net/pek.htm
| titul=Klub esperantistů v Praze
| místo=Praha
| vydavatel=Klub esperantistů v Praze
| datum přístupu=2007-11-01}}</ref> Roku 1902 byly v Praze dva svazy – ''Bohema Unio Esperantista'', jenž přijímal pouze kluby a spolky, a ''Bohema Asocio Esperantista,'' určený pro jednotlivce. Oba měly svůj časopis.<ref>{{Citace knihy
| příjmení = Kamarýt
| jméno = Stanislav
| titul = Historio de la Esperanto-movado en Ĉeĥoslovakio
| vydavatel = Český esperantský svaz
| místo = Praha
| rok = 1983
| počet stran = 251
}}</ref>
==== Historie esperanta v českých zemích mezi válkami ====
Po [[první světová válka|první světové válce]] se oba konkurenční svazy spojily pod jménem ''Ĉeĥoslovaka Asocio Esperantista,'' roku [[1936]] bylo sdružení přejmenováno na ''Esperanto-Asocio en ČSR.'' V té době pravidelně vycházel časopis ''La Progreso,'' později také ''Ligilo.'' Roku [[1940]] byl svaz zlikvidován [[Gestapo|Gestapem]] a po [[druhá světová válka|druhé světové válce]], hned v roce [[1945]], opět obnoven. Spolek tehdy vydával časopisy ''Esperantista'' a na [[Slovensko|Slovensku]] ''Esperantisto Slovaka.''

Po mnoho let byly pořádány pravidelné letní školy esperanta v [[Doksy|Doksech]] a semináře v [[Dudince|Dudincích]], [[Herbortice|Herborticích]], [[Karlovy Vary|Karlových Varech]], [[Opátka|Opátce u Košic]], [[Rožnov pod Radhoštěm|Rožnově pod Radhoštěm]], v [[Poprad]]u a [[Svit]]u. Před druhou světovou válkou, v letech [[1931]]–[[1938]], byly vedeny z [[Brno|Brna]] tři [[rozhlas]]ové kurzy esperanta. Kromě kurzů a přednášek byly odtud vysílány také [[umění|umělecky]] hodnotné činoherní, operní, operetní a kabaretní pořady, ve kterých účinkovali mimo jiné [[Karel Höger]], [[František Kožík]], [[Zdenka Švabíková]] či [[Vladimír Leraus]]. Po válce vysílala v esperantu stanice [[Český rozhlas|Praha]] třikrát denně, pořady v tomto jazyce nechyběly ani v relacích z [[Ostrava|Ostravy]] a [[Bratislava|Bratislavy]].

==== Historie esperanta v českých zemích po druhé světové válce ====
Slibný rozvoj byl přerušen v roce [[1952]], kdy bylo esperantskému svazu i všem esperantským odbočkám závodních klubů „doporučeno“, aby se rozpustily, protože ''„od dob, kdy soudruh [[Vladimir Iljič Lenin|Lenin]] zdůraznil význam esperanta pro [[dělnická třída|dělnickou třídu]], uplynulo velmi mnoho času“'' a ''„mezi tím… statisíce dělníků… učí se mateřštině průkopníků socialismu – [[ruský jazyk|ruštině]]“.''<ref>{{Citace knihy
| další = z pokynu [[Antonín Zápotocký|Antonína Zápotockého]]
| titul = č. j. 31605/52
| vydavatel = Úřad předsednictva vlády
| místo = Praha
| rok = 1959
| měsíc = 09
| den = 24
| formát = dopis
| počet stran = 1
| poznámka = Přísně důvěrné!
}}</ref><ref>{{Citace webu
| url=http://www.medy.cz/Brno-Esperanto/Invito%202006-I.htm
| titul=Pozvánka na setkání členů a příznivců „Sdružení pro mezinárodní jazyk esperanto“ v Brně v I. čtvrtletí 2006
| kapitola=Co jsou a kam směřují Češi a jejich jazyk?
| místo=Brno
| vydavatel=Sdružení pro mezinárodní jazyk esperanto
| datum přístupu=2007-11-10}}</ref> Esperantské časopisy musely přestat vycházet, kluby mohly existovat pouze u [[osvětová beseda|osvětových besed]] nebo při [[Park kultury a oddechu|Parcích kultury a oddechu]], jejich činnost řídil Celostátní poradní esperantský výbor, později Československý esperantský výbor u [[Osvětový ústav|Osvětového ústavu]] v [[Praha|Praze]]. Do roku [[1950]] bylo uspořádáno osm Celostátních československých esperantských sjezdů, z toho tři v [[Brno|Brně]].

V březnu [[1969]] byl v Brně založen [[Český esperantský svaz]] ''(ČES – Ĉeĥa Esperanto-Asocio).'' Roku [[2005]] se z něj po svém znovuobnovení vydělila sekce mládeže jako [[Česká esperantská mládež]] ''(ĈEJ – Ĉeĥa Esperanto-Junularo).''<ref>{{Citace webu
| příjmení=Tomeček
| jméno=Aleš
| url=http://www.esperanto.cz/index.php?id=5_4&jazyk=cze
| titul=Historie
| vydavatel=Český esperantský svaz
| datum přístupu=2008-08-15
| jazyk=česky}}</ref><ref>{{Citace webu
| url=http://esperanto.blahus.cz/cxej/vikio/index.php/%C4%88e%C4%A5a_Esperanto-Junularo
| titul=Ĉeĥa Esperanto-Junularo
| vydavatel=Ĉeĥa Esperanto-Junularo
| datum přístupu=2008-08-15
| jazyk=česky, esperantem}}</ref> Uskutečnil se 81. [[Světový kongres esperanta]] v [[Praha|Praze]] ([[1996]]) a 65. [[Mezinárodní kongres esperantské mládeže]] v [[Liberec|Liberci]] ([[2009]]).

== Esperantská současnost ==
{| cellpadding="2" cellspacing="0" style="width:330px; border:1px solid #ccc; margin-left:1em; border-collapse:collapse; clear:both; float:right;" rules="all"
! colspan="2" style="background-color:#A9BEC7; font-size:100%;"| [[Symboly esperanta]]
|- bgcolor="#FFFFFF" align="center"
| [[Symboly esperanta#Esperantská vlajka|Esperantská vlajka]]
| [[Symboly esperanta#Jubilejní symbol|Jubilejní symbol]]
|- bgcolor="#F0F8FF" align="center"
| [[Soubor:Flag of Esperanto.svg|115px|Esperantská vlajka]] || [[Soubor:Jubilea simbolo.png|115px|Jubilejní symbol]]
|}
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Esperantská kultura]]

V dnešním světě, který stále jasněji vnímá práva menšin i jazykovou a kulturní rozmanitost, získává mezinárodní jazyk esperanto opět pozornost rozhodujících činitelů. Nevládní organizace a sdružení naléhají, aby se nastolila otázka mezinárodní řeči na pořad diskuze [[Organizace spojených národů|Spojených národů]] a [[Evropská unie|Evropské unie]]. V červenci [[1996]] Sympozium mezinárodních organizací na počest [[Inazo Nitobe]]ho svolalo v [[Praha|Praze]] skupinu nezávislých expertů, kteří prověřovali tehdejší postavení esperanta a navrhli jeho začlenění do aktuálních rozhovorů o jazykových právech a jazykové politice. [[Pražský manifest]] (přijatý na [[Kongresy esperanta|Světovém esperantském kongresu]] roku 1996 v Praze), moderní deklarace hodnot a cílů motivujících esperantské hnutí, zdůrazňuje jazykovou demokracii a zachování jazykové rozmanitosti. Mezi známými [[Esperantista|osobnostmi]] používajícími esperanto v poslední době jsou mimo jiné nositel [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] [[Reinhard Selten]] ([[1994]]), mistryně světa v [[šach]]u [[Judit Polgárová]] a [[Tivadar Soros]], otec finančníka [[George Soros]]e. Esperanto se jako komunikační prostředek používá i v projektu „Dialogy domorodců“, programu na posilnění výměny zkušeností mezi domorodými národy ve světě, který odmítá bývalé [[kolonialismus|koloniální]] jazyky.

Tvůrce esperanta Ludvík Lazar Zamenhof věděl, že jazyk se musí rozšiřovat kolektivním používáním, proto omezil svůj prvotní návrh na minimální gramatiku a malou slovní zásobu. Dnes je však esperanto plně rozvinutým jazykem s celosvětovou komunitou mluvčích a kompletními vyjadřovacími prostředky. Mnohé ze Zamenhofových idejí předešly myšlenky zakladatele moderní [[lingvistika|lingvistiky]] [[Ferdinand de Saussure|Ferdinanda de Saussure]], jehož bratr [[René de Saussure|René]] byl esperantistou.

[[Soubor:Plena Ilustrita Vortaro de Esperanto.jpg|thumb|right|Odborný esperantský slovník [[Plena Ilustrita Vortaro de Esperanto|Plena Ilustrita Vortaro]] uvádí 16 780 slovních kořenů a 46 890 lexikálních jednotek.]]

=== Stav vývoje jazyka ===
Na začátku jazyk esperanto sestával z asi tisíce [[kořen (mluvnice)|slovních kořenů]], z nichž bylo možno vytvořit 10–12 tisíc slov. Dnešní [[esperantské slovníky]] často obsahují i 15–20 tisíc kořenů, ze kterých lze již vytvářet slov statisíce; jazyk se navíc stále vyvíjí. Aktuální tendence sleduje a kontroluje [[Akademie esperanta]]. V průběhu historie již bylo esperanta využíváno za účelem dosažení téměř všech představitelných cílů, některé z nich byly problematické či vyvolávající polemiku. Esperanto bylo zakázáno a jeho uživatelé pronásledování jak za Stalina, který je považoval za „řeč kosmopolitů“, tak za Adolfa Hitlera, pro nějž to byla „řeč [[Židé|Židů]]“ (Zamenhof, tvůrce esperanta, byl Žid).

Nynější esperanto je výsledkem kolektivní práce několika set básníků, filologů, spisovatelů a tří generací jeho [[esperantista|uživatelů]].<ref>{{Citace knihy
| příjmení = Janton
| jméno = Pierre
| příjmení2 = Tonkin
| jméno2 = Humphrey
| titul = Esperanto: language, literature, and community
| vydavatel = State university of New York Press
| místo = New York
| rok copyrightu = 1993
| počet stran = 169
| isbn = 0-7914-1254-7
}}</ref> Za více než 120 let bylo vytvořeno mnoho tisíc slov, výrazů, slovních obratů, [[metafora|metafor]] aj., byly také vypracovány desítky odborných [[esperantské slovníky|slovníků]] pro různé [[věda|vědní]] obory.

=== Uživatelé jazyka ===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Esperantista]]
[[Světový esperantský svaz]] ''(UEA – Universala Esperanto-Asocio),'' jehož členové tvoří nejaktivnější část esperantské komunity, má své národní svazy v 62 státech a individuální členy v téměř dvojnásobném počtu zemí. Počet prodaných učebnic a členské statistiky místních skupin ukazují, že lidí s minimální znalostí jazyka jsou statisíce či dokonce miliony. Mluvčí esperanta se nacházejí na celém světě a to se značnou koncentrací v tak různých zemích jako je [[Brazílie]], [[Bulharsko]], [[Čína]], [[Írán]], [[Japonsko]], [[Kuba]] či [[Madagaskar]].

Podle údajů projektu ''Ethnologue'' je celkový počet mluvčích esperanta odhadován na dva miliony, z toho asi pro dva tisíce je díky jeho používání v domácnostech, především v mezinárodních manželstvích, [[Esperantští rodilí mluvčí|esperanto rodným jazykem]].<ref name="Ethnologue"/> Historik a esperantista Ziko Marcus Sikosek tento odhad označil za nadsazený, vycházeje z porovnání s reálnými počty mluvčích v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] a počty členů esperantských organizací.<ref name="Sikosek">Ziko Marcus Sikosek: Esperanto sen mitoj. Antverpeno 2003². Pg. 247</ref> Jiné odhady udávají skromnější čísla, obvykle mezi statisícem a miliónem. Nepřesnosti v údajích plynou především ze skutečnosti, že počet uživatelů kteréhokoli [[mezinárodní pomocný jazyk|mezinárodního pomocného jazyka]] je obecně obtížné zjistit, jelikož například [[sčítání lidu|sčítáním lidu]] se ve většině zemí světa zjišťuje pouze mateřský jazyk obyvatel, nikoli jejich další jazykové znalosti.<ref>[http://www.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/seznam_doporucenych_ukazatelu_scitani Český statistický úřad – Seznam doporučených ukazatelů sčítání]</ref>

=== Vyučování esperanta ===
Dorozumívat se esperantem je možno začít velmi rychle, což poskytuje ideální úvod do studia cizích jazyků. Už za několik týdnů si mohou studenti začít v této řeči dopisovat a za několik měsíců mohou v rámci svých škol či soukromě cestovat do ciziny. Experimentální a neformální pozorování naznačují, že předcházející učení se esperantu může mít pozitivní účinky na následné studium jiných cizích jazyků (hovoří se o takzvaném [[propedeutika|propedeutickém efektu]]). Byly prováděny i některé pokusy o formální výzkum tohoto fenoménu: například skupina studentů, která se učila rok esperanto a poté tři roky [[francouzština|francouzštinu]], měla lepší výsledky než kontrolní skupina, která se učila francouzštinu celé čtyři roky.<ref>{{Citace knihy
| příjmení = Williams
| jméno = N.
| rok = 1965
| titul = A language teaching experiment
| vydavatel = Canadian Modern Language Review
| kapitola = 22.1
| strany = 26–28
}}</ref> Podobné výsledky byly získány, i když byla druhým jazykem [[japonština]] nebo při zkrácení doby experimentu na polovinu. Zmiňovaná studie však již neuvádí, jakých výsledků dosahují studenti, kteří se v prvním roce učí jiný cizí jazyk než esperanto, například [[latina|latinu]].

Ačkoli se esperanto vyučuje na některých školách (v [[Česká republika|Česku]] dnes například na [[Masarykova univerzita|Masarykově univerzitě]] v [[Brno|Brně]] a [[Univerzita Palackého|Univerzitě Palackého]] v [[Olomouc]]i), nejčastěji se ho lidé učí jako [[autodidakt|samouci]], pomocí korespondenčních či multimediálních kurzů ([[pošta|papírovou]] i [[elektronická pošta|elektronickou poštou]] nebo prostřednictvím [[World Wide Web|internetových stránek]] jako je ''[[lernu!]]'') či v místních esperantských klubech. Existují učebnice a pomůcky pro samouky ve více než 100 jazycích.

[[Soubor:Johano Paŭlo la 2-a kaj la Esperanta Meslibro 001.jpg|thumb|right|Esperanto je jako jediný [[umělý jazyk]] uznaným [[liturgie|liturgickým]] jazykem [[římskokatolická církev|římskokatolické církve]].]]

=== Oficiální status a uznání ===
Esperanto není oficiálním jazykem žádné země, přestože na počátku [[20. století|20. století]] existovaly plány na ustanovení [[Moresnet|Neutrálního Moresnetu]] jako vůbec prvního esperantského státu a na krátce existujícím [[umělý ostrov|umělém]] [[Růžový ostrov|Růžovém ostrově]] existoval roku [[1968]] [[mikronárod]], jenž používal esperanto jako svůj oficiální jazyk. Tato řeč nicméně slouží jako oficiální pracovní jazyk pro několik (většinou esperantských) [[nevládní nezisková organizace|neziskových organizací]].<ref>{{Citace knihy
| příjmení = Chrdle
| jméno = Petr
| titul = Profesia uzo de Esperanto kaj ĝiaj specifaj trajtoj
| vydavatel = KAVA-PECH
| místo = Dobřichovice
| rok = 1995
| počet stran = 40
| isbn = 8085853167
}}</ref> Esperanto je také jediným schváleným [[umělý jazyk|umělým]] [[liturgie|liturgickým]] jazykem [[Římskokatolická církev|katolické církve]].<ref name="vatikan1"/><ref name="vatikan2"/><ref name="vatikan3"/>

Roku [[1954]] Valné shromáždění [[UNESCO]] uznalo, že výsledky dosažené esperantem jsou v souladu s cíli této organizace. V důsledku toho byly ustanoveny oficiální vztahy mezi UNESCO a [[Světový esperantský svaz|Světovým esperantským svazem]], který se stal nestátní členskou organizací kategorie B.<ref>{{Citace webu
| url=http://erc.unesco.org/ong/ONGlist_p.asp?language=E
| titul=List of NGOs maintaining official relations with UNESCO
| vydavatel=UNESCO
| datum přístupu=2007-09-01
| jazyk = anglicky}}</ref> Spolupráce mezi nimi přetrvává: Roku [[1977]] vystoupil generální ředitel UNESCO Amadou-Mahtar M´Bow s projevem na 62. [[Kongresy esperanta|Světovém esperantském kongresu]] v [[Island|islandském]] [[Rejkjavík]]u. V roce [[1985]] vyzvalo Valné shromáždění UNESCO členské státy a mezinárodní organizace jak k zavedení studijních programů o jazykovém problému a esperantu ve školách, tak k prostudování možnosti využití tohoto jazyka v mezinárodním styku. Světový esperantský svaz má také poradní vztahy s [[Organizace spojených národů|Organizací spojených národů]] (OSN), [[Dětský fond Organizace spojených národů|UNICEF]], [[Rada Evropy|Radou Evropy]], [[Organizace amerických států|Organizací amerických států]] a [[Mezinárodní organizace pro normalizaci|Mezinárodní organizací pro normalizaci]] (ISO).<ref name="unesco-rezoluce" /><ref name="esperantic">{{Citace knihy
| příjmení = Tonkin
| jméno = Humphrey
| příjmení2 = Fettes
| jméno2 = Mark
| titul = About Esperanto
| edice = Esperanto Document
| svazek edice = 43a
| vydavatel = Universala Esperanto-Asocio
| místo = Rotterdam
| rok = 1996
| počet stran = 16
| url=http://www.esperantic.org/ced/espe.htm
| datum přístupu=2008-04-12
| jazyk=anglicky}}</ref>

Na základě usnesení městské rady nese od 11. července 2006 [[Německo|německé]] město [[Herzberg am Harz]] oficiální označení ''esperantské město'' (''Herzberg am Harz - die Esperanto-Stadt/La Esperanto-urbo''), s čímž je spojeno pořádání kulturních a vzdělávacích aktivit souvisejících s esperantem, jakož i [[partnerská města|partnerství]] s [[Polsko|polským]] městem [[Góra]] realizované na základě esperanta.

=== Využití esperanta ===
==== Schůze a cestování ====
V esperantu se každoročně konají stovky mezinárodních konferencí a setkání – bez [[tlumočení|tlumočníků]]. Největšími jsou [[Světový kongres esperanta|Světové esperantské kongresy]], naposledy pořádané ve městech [[Fortaleza]], [[Brazílie]] ([[2002]]); [[Göteborg]], [[Švédsko]] ([[2003]]); [[Peking]], [[Čína]] ([[2004]]); [[Vilnius]], [[Litva]] ([[2005]]); [[Florencie]], [[Itálie]] ([[2006]]); [[Jokohama]], [[Japonsko]] ([[2007]]); [[Rotterdam]], [[Nizozemsko]] ([[2008]]). Další se budou konat ve městech [[Białystok]], [[Polsko]] ([[2009]]), a [[Havana]], [[Kuba]] ([[2010]]). V letech [[1921]] a [[1996]] hostila Světový kongres [[Praha]]. Od roku [[1938]] se konávají také [[Mezinárodní kongres esperantské mládeže|Mezinárodní kongresy esperantské mládeže]]; v Česku se tento kongres uskuteční poprvé roku [[2009]], kdy jej bude hostit [[Liberec]]. První sympozium esperantistů v [[Arabové|arabských]] zemích se uskutečnilo v [[Ammán]]u roku [[2000]], pátý [[Amerika|Celoamerický]] kongres byl pořádán roku [[2001]] v [[Ciudad de México]] a [[Asie|Asijský]] kongres v [[Soul]]u roku [[2002]].

[[Pasporta Servo]] je služba pro podporu využití esperanta v [[cestování]]. Zabezpečuje ji [[Světová esperantská mládež|sekce mládeže]] [[Světový esperantský svaz|Světového esperantského svazu]]. Jejím základem je každoročně vydávaná publikace, obsahující adresy asi 1300 hostitelů v 89 zemích (vydání z roku [[2007]]), poskytujících bezplatně ubytování cestujícím hovořícím esperantem. Od roku [[2009]] je služba zabezpečována primárně v elektronické podobě na internetu, tištěný seznam hositelů však nadále zůstává dostupný.<ref>{{Citace webu
| jméno=Joop
| příjmení=Kiefte
| url=http://www.pasportaservo.org
| titul=Pasporta Servo 2.0 – Internacia gastiga servo per Esperanto
| vydavatel=Pasporta Servo
| datum přístupu=2009-06-21
| jazyk=esperantem}}</ref>

==== Výzkum a knihovny ====
[[Soubor:23042006(171).jpg|thumb|right|Knihovna Španělského esperantského muzea disponuje více než 10 000 knihami a 13 000 ročníkovými sbírkami [[Seznam esperantských časopisů|časopisů]]]]
Na mnoha univerzitách je esperanto součástí lingvistických kurzů, některé ho nabízejí jako nezávislý studijní obor. Zvláště pozoruhodné jsou [[Univerzita Eötvöse Loránda]] v [[Budapešť|Budapešti]] s oddělením [[esperantologie]] na katedře všeobecné a aplikované jazykovědy a [[Univerzita Adama Mickiewicze]] v [[Polsko|polské]] [[Poznaň|Poznani]] s diplomovým programem z [[interlingvistika|interlingvistiky]].<ref>[http://www.uea.org/agadoj/instruado/pirlot.html#chehio Universala Esperanto-Asocio – Esperanto en universitatoj (esperantem)]</ref> Bibliografie [[Spojené státy americké|amerického]] Sdružení moderních jazyků registruje každoročně více než 300 odborných publikací o esperantu. Knihovna Esperantského svazu [[Spojené království|Velké Británie]] má více než 20 tisíc svazků. Mezi další velké knihovny patří [[Hector Hodler|Hodlerova]] knihovna v [[Rotterdam|rotterdamském]] ústředí Světového esperantského svazu, Esperantská knihovna v [[Německo|německém]] [[Aalen]]u nebo knihovna [[Mezinárodní esperantské muzeum|Mezinárodního esperantského muzea]] ve [[Vídeň|Vídni]], které je součástí [[Rakouská národní knihovna|Rakouské národní knihovny]]. Knihovny ve Vídni a Aalenu poskytují informace o svých sbírkách také prostřednictvím [[internet]]u a jsou přístupné prostřednictvím [[mezinárodní meziknihovní výpůjční služba|mezinárodní meziknihovní výpůjční služby]]. V [[Česká republika|České republice]] je od roku 2008 v provozu [[Muzeum esperanta ve Svitavách|Muzeum esperanta]] ve [[Svitavy|Svitavách]].

==== Profesní kontakty a odborné zájmy ====
: ''Další informace získáte na stránce:'' [[Seznam esperantských organizací]]
Esperantisté jsou sdruženi i v rozmanitých odborných svazech, jako např. [[lékař]]i, [[spisovatel]]é, [[železničář]]i, [[vědec|vědci]], [[hudebník|hudebníci]] a mnozí jiní. Tato sdružení často vydávají své vlastní [[esperantské časopisy|časopisy]], organizují konference a pomáhají rozšiřovat profesionální a speciální využívání esperanta. [[Mezinárodní akademie věd]] v [[San Marino|San Marinu]], která zařadila esperanto mezi svých pět pracovních jazyků, usnadňuje spolupráci na [[univerzita|univerzitní]] úrovni. Původní a přeložené publikace pravidelně vycházejí v oborech [[astronomie]], [[informatika]], [[botanika]], [[entomologie]], [[chemie]], [[právo]] a [[Filosofie|filozofie]]. Existují zájmové organizace, jako jsou [[Skauting|skauti]], [[slepec|zrakově postižení]], [[šachy|šachisté]], hráči [[Go]] (japonská národní hra). Mládežnícká sekce Světového esperantského svazu – [[Světová esperantská mládež]] (TEJO) organizuje mezinárodní setkání a vydává svá vlastní periodika. [[buddhismus|Buddhisté]], [[šintoismus|šintoisté]], [[katolická církev|katolíci]], [[kvakeři]], [[protestantství|protestanti]], [[Církev Ježíše Krista svatých posledních dnů|mormoni]] a [[bahaismus|bahaisté]] mají vlastní [[Seznam esperantských organizací|esperantské organizace]]. Rovněž mnohé další společenské organizace používají esperanto.

==== Literatura ====
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Esperantská literatura]]
V esperantu existuje jak původní, tak [[translatologie|přeložená]] [[esperantská literatura|literatura]], celkem čítající asi 50 000 titulů.<ref>{{Citace webu
| url=http://ourworld.compuserve.com/homepages/profcon/m_disku.htm
| titul=Disponigi nian kulturon al ĉiuj
| datum přístupu=2007-09-06
| jazyk=esperantem}}</ref><ref>{{Citace webu
| url=http://www.eventoj.hu/arkivo/eve-1489.htm
| titul=Eventoj 1–2/majo 98, n-ro 148–149
| datum přístupu=2007-09-06
| jazyk=esperantem}}</ref> Bohatou literární tradici esperanta uznává i [[Mezinárodní PEN klub]], jehož esperantská sekce byla založena během 60. kongresu klubu v září [[1993]]. Mezi význačné současné [[spisovatel]]e píšící v esperantu patří: [[Trevor Steele]] ([[Austrálie]]), [[István Nemere]] ([[Maďarsko]]), [[Spomenka Štimec]] ([[Chorvatsko]]); [[básník|básnici]] [[Michail Gišpling]] ([[Rusko]] / [[Izrael]]), [[Abel Montagut]] ([[Španělsko]]) a [[Eli Urbanová]] ([[Česko]]); [[esej]]isté a [[překladatel]]é [[Probal Dašgupta]] ([[Indie]]) a [[Kurisu Kei]] ([[Japonsko]]). Nedávno zesnulý básník [[William Auld]] byl za svou poetickou tvorbu několikrát (mj. v letech 1999 a 2000) navržen na [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]] za literaturu.

Mezi známá literární díla [[translatologie|přeložená]] do esperanta a vydaná v poslední době se řadí například ''Stařec a moře'' od [[Ernest Hemingway|Hemingwaye]], ''[[Pán prstenů]]'' od [[John Ronald Reuel Tolkien|Tolkiena]], ''Sto roků samoty'' od [[Gabriel García Márquez|García Márqueze]], ''Čtyřverší'' [[Omar Chajjám|Omara Chajjáma]], ''Plechový bubínek'' [[Günter Grass|Güntera Grasse]], ''Milion'' [[Marco Polo|Marca Pola]] či velká rodinná sága [[Cchao Süe-čchin]]a ''Sen v červeném domě''. Pro děti je kromě [[Asterix]]e, [[Medvídek Pú|Medvídka Pú]] a [[Tintinova dobrodružství|Tintina]] přeložena například i ''[[Pipi Dlouhá Punčocha]]'' a všechny knihy Mumínků finské autorky [[Tove Jansson]]ové; texty některých překladů lze nalézt rovněž na [[internet]]u. Naopak z esperanta byla do slovenštiny přeložena ''Maškaráda,'' kniha [[Tivadar Soros|Tivadara Sorose]] vydaná esperantem roku [[1965]]: autor v ní popisuje život rodiny v Budapešti během [[nacismus|nacistické]] okupace.

==== Hudba ====
[[Soubor:Kajto.jpg|thumb|right|Čtyřčlenná [[Nizozemsko|nizozemská]] hudební skupina Kajto se zaměřuje na [[Frísko|frískou]] [[lidová hudba|lidovou hudbu]], [[námořník|námořnické]] písně a [[kánon (hudba)|kánony]]]]
[[Hudba|Hudební]] žánry v esperantu zahrnují [[folklór|lidové písně]], [[rock]]ovou hudbu, [[kabaret]]y, písně pro [[sólista|sólisty]] a pro [[pěvecký sbor|sbory]] i [[opera|operu]]. Populárni [[hudební skladatel|skladatelé]] a umělci, včetně britského [[Elvis Costello|Elvise Costelly]] a amerického [[Michael Jackson|Michaela Jacksona]], nahrávali písně v esperantu, komponovali skladby inspirované tímto jazykem nebo jej používali ve svých propagačních materiálech. Některé písničky z alba Esperanto od [[Warner Bros.]], které vyšlo – celé v esperantu – ve [[Španělsko|Španělsku]] v listopadu [[1996]], dosáhly vysokého umístění ve španělských [[hitparáda|hitparádách]]. Klasická díla pro orchestr a sbor s esperantskými texty jsou Sútra srdce od [[Lou Harrison]]a a První symfonie od [[David Gaines|Davida Gainese]] (oba z [[Spojené státy americké|USA]]). Ve [[Francie|francouzském]] [[Toulouse]] existuje hudební [[vydavatelství]] Vinilkosmo, které se specializuje na produkci esperantské hudby. Hudbu v esperantu lze najít také na internetu, včetně několika webových stránek věnovaných esperantskému [[karaoke]].

==== Divadlo a kino ====
[[Divadlo|Divadelní]] hry od [[dramatik]]ů tak různorodých jako [[Carlo Goldoni|Goldoni]], [[Eugène Ionesco|Ionesco]], Shakespeare a [[Alan Ayckbourg]] se v posledních letech hrají i v esperantu. Mnohá dramata od Shakespearea existují i v esperantském překladu: např. v prosinci 2001 předvedla skupina místních herců v [[Hanoj]]i esperantskou verzi představení [[Král Lear]]. Ačkoliv [[Charlie Chaplin|Chaplinův]] [[Diktátor (film)|Diktátor]] použil ve svých scénách plakáty a nápisy v esperantu, celovečerní filmy jsou méně obvyklé. Přesto existuje asi 15 celovečerních filmů, které se tématu esperanta nějakým způsobem dotýkají.<ref>{{Citace webu
| url=http://www.imdb.com/List?language=Esperanto&&tv=off&&nav=/Sections/Languages/Esperanto/include-movies&&heading=10;Esperanto%20movie
| titul=Esperanto movie titles
| vydavatel=Internet Movie Database
| datum přístupu=2007-09-01
| jazyk=anglicky}}</ref> Pozoruhodnou výjimkou je kultovní film [[Incubus]] (v hlavní roli [[William Shatner]]), jehož dialogy jsou výlučně v esperantu. V poslední době se objevilo také několik amatérských esperantských filmových projektů a společností, které produkují krátké snímky plně v esperantu, obvykle v délce několika desítek minut.

==== Periodika ====
: ''Další informace získáte na stránce:'' [[Seznam esperantských časopisů]]
V esperantu se pravidelně vydává více než 100 [[Seznam esperantských časopisů|časopisů a revuí]], včetně zpravodajského měsíčníku „Monato“ (''„Měsíc“''), literární revue „Beletra almanako“ (''„Beletristický almanach“'') a revue „Esperanto“ Světového esperantského svazu. Dvojtýdeník aktualit „Eventoj“ (''„Události“'') je nabízen i v bezplatné elektronické verzi a svým předplatitelům jsou v elektronické podobě dostupné i ostatní zmiňované a další významné časopisy, včetně internetového archivu starších čísel. Dále vycházejí také periodika o [[Lékařství|medicíně]], [[přírodní vědy|přírodních vědách]], časopisy s [[náboženství|náboženskou]] tematikou, pro [[mládež]], pro [[Učitel|pedagogy]], stejně jako [[literatura|literární]] revue či různé speciálně zaměřené časopisy.

==== Rozhlas a televize ====
[[Soubor:Pola Radio en Esperanto.jpg|thumb|right|Esperantská redakce [[Polský rozhlas|Polského rozhlasu]] připravuje každodenně dvacetiminutové [[podcast|internetové vysílání]] v esperantu]]
Rozhlasové stanice v [[Brazílie|Brazílii]], [[Čína|Číně]], [[Kuba|Kubě]] či [[Vatikán]]u vysílají v esperantu pravidelné relace. Některé rozhlasové programy lze poslouchat také na internetu, další stanice (profesionální i amatérské) působí na internetu primárně. Televizní kanály v různých zemích vysílají kurzy esperanta, včetně nejnovější 16-dílné adaptace kurzu [[BBC]] „Mazi en Gondolando“ (''„Mazi v Gondolandu“''), kterou odvysílal televizní kanál ''Polsko 1.'' V letech [[2005]]–[[2006]] byl v provozu také projekt mezinárodní internetové esperantské televize „Internacia Televido.“

==== Internet ====
Elektronické sítě a především [[internet]] jsou nejrychleji rostoucími prostředky komunikace mezi uživateli esperanta. Existuje mnoho stovek diskuzních skupin v esperantu, které se zabývají rozmanitými tématy, od [[esperantští rodilí mluvčí|používaní jazyka v rodině]] až po [[obecná teorie relativity|obecnou teorii relativity]]. Esperanto se využívá i v komunikačních [[chat]]ových protokolech jako jsou [[ICQ]], [[IRC]], [[Skype]], [[Jabber]] či [[Paltalk]]. [[Webové stránky]] v esperantu se počítají na statisíce.

==== Služby UEA ====
: ''Další informace získáte na stránce:'' [[Světový esperantský svaz]]
[[Světový esperantský svaz]] (UEA) vydává knihy, revue a ročenku se [[Seznam esperantských organizací|seznamem esperantských organizácí]] a místních reprezentantů na celém světě. Tyto publikace, společně s informacemi o nosičích [[Kompaktní disk|CD]] a [[DVD]], [[magnetofonová kazeta|kazetách]] atd. se nacházejí v katalogu knih, který si lze od UEA vyžádat písemně nebo konzultovat na jeho webových stránkách. Knihkupectví UEA má v zásobě více než 3500 titulů. Série „Esperantské dokumenty“, kterou UEA vydává v esperantu, [[angličtina|angličtině]] a [[francouzština|francouzštině]], obsahuje studie a referáty o aktuální situaci esperanta. Tyto publikace si je možné obstarat v ústředí UEA v Rotterdamu.

=== Esperantské hnutí v Česku ===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Esperantské hnutí v Česku}}
V dnešní době jsou hlavními reprezentanty esperanta v Česku [[Český esperantský svaz]],<ref>{{Citace webu
| url=http://www.esperanto.cz
| titul=Český esperantský svaz
| vydavatel=esperanto.cz
| datum přístupu=2007-09-16}}</ref> který čítá necelých 900 zaregistrovaných členů,<ref>{{Citace webu
| url=http://www.esperanto.cz/index.php?id=5_4
| titul=Historie
| místo=Poděbrady
| vydavatel=Český esperantský svaz
| datum přístupu=2007-11-01}}</ref> a [[Česká esperantská mládež]], která od svého znovuobnovení jako [[občanské sdružení]] v roce [[2005]] sdružuje mladé esperantisty do věku 30 let.<ref>{{Citace webu
| url=http://mladez.esperanto.cz
| titul=Česká esperantská mládež
| místo=Světlá nad Sázavou
| vydavatel=Česká esperantská mládež
| datum přístupu=2007-09-16}}</ref> Český esperantský svaz hostil roku [[1996]] v [[Praha|Praze]] 81. [[Světový kongres esperanta]], Česká esperantská mládež pořádala v červenci [[2009]] ve spolupráci s organizacemi z [[Německo|Německa]] a [[Polsko|Polska]] v [[Liberec|Liberci]] 65. [[Mezinárodní kongres esperantské mládeže]]. Další činnost probíhá v klubech [[esperantista|esperantistů]] ve větších městech po celé [[Česká republika|České republice]]. Kluby vydávají časopisy, pořádají kongresy, letní tábory a mnohé další akce. Kromě toho existují v Česku také další mluvčí esperanta, jejichž počet není možné určit, protože nejsou zapojeni do činnosti žádné organizace a vykonávají činnost „na vlastní pěst“ či sporadicky, a nebo jsou pouze pasivními uživateli tohoto jazyka.

== Struktura jazyka ==
{| cellpadding="2" cellspacing="0" style="width:330px; border:1px solid #ccc; margin-left:1em; border-collapse:collapse; clear:both; float:right;" rules="all"
! style="background-color:#A9BEC7;" colspan="2" align="center" | Ukázka textu
|-
! style="font-size:90%;" colspan="2" align="left" | [[Určitý člen|La]] [[wikt:přízvuk|akcent]][[Podstatné jméno|o]] [[wikt:být|est]][[Přítomný čas|as]] [[wikt:na|sur]] [[Určitý člen|la]] [[wikt:před|antaŭ]][[wikt:poslední|last]][[Přídavné jméno|a]] [[wikt:slabika|silab]][[Podstatné jméno|o]]. [[Určitý člen|La]] [[wikt:jádro|kern]][[Podstatné jméno|o]][[Akuzativ|n]] [[Genitiv|de]] [[Určitý člen|la]] [[wikt:slabika|silab]][[Podstatné jméno|o]] [[wikt:tvořit|form]][[Přítomný čas|as]] [[wikt:samohláska|vokal]][[Podstatné jméno|o]]. [[wikt:samohláska|Vokal]][[Podstatné jméno|o]][[Množné číslo|j]] [[wikt:hrát|lud]][[Přítomný čas|as]] [[wikt:velký|grand]][[Přídavné jméno|a]][[Akuzativ|n]] [[wikt:role|rol]][[Podstatné jméno|o]][[Akuzativ|n]] [[wikt:v|en]] [[Určitý člen|la]] [[wikt:rytmus|ritm]][[Podstatné jméno|o]] [[Genitiv|de]] [[Určitý člen|la]] [[wikt:řeč|parol]][[Podstatné jméno|o]]. [[wikt:substantivum|Substantiv]][[Podstatné jméno|o]][[Množné číslo|j]] [[wikt:končit|fin]][[Medium (mluvnice)|iĝ]][[Přítomný čas|as]] [[Instrumentál|per]] [[O|-o,]] [[wikt:adjektivum|adjektiv]][[Podstatné jméno|o]][[Množné číslo|j]] [[Instrumentál|per]] [[A|-a.]] [[Určitý člen|La]] [[wikt:znak|sign]][[Podstatné jméno|o]] [[Genitiv|de]] [[Určitý člen|la]] [[wikt:plurál|plural]][[Podstatné jméno|o]] [[wikt:být|est]][[Přítomný čas|as]] [[J|-j.]] [[Určitý člen|La]] [[wikt:plurál|plural]][[Podstatné jméno|o]] [[Genitiv|de]] ''„lasta vorto“'' [[wikt:být|est]][[Přítomný čas|as]] ''„lastaj vortoj“.''
|}
Esperanto je [[plánový jazyk]], používaný dnes v mluvené i psané podobě. V gramatice převažují [[apriorní jazyk|apriorní]] rysy s důrazem na pravidelnost a snadnou naučitelnost, zároveň však umožňuje velmi přesné vyjadřování. Jeho [[slovní zásoba]] pochází především ze [[Západní Evropa|západních]] jazyků, zatímco jeho [[syntax]] (větná skladba) a [[morfologie (lingvistika)|morfologie]] (tvarosloví) poukazují na silný [[slovanské jazyky|slovanský]] vliv. Esperantské [[morfém]]y (nejmenší význam nesoucí stavební prvky jazyka) jsou neměnné a lze je téměř bez omezení kombinovat do rozmanitých slov, takže má tento jazyk mnoho společného s [[analytický jazyk|izolujícími jazyky]] jako je [[čínština]], zatímco vnitřní struktura jeho slov připomíná [[aglutinační jazyk]]y, jako jsou [[turečtina]], [[svahilština]] a [[japonština]].

Uvádí se, že 93 % slov esperanta je srozumitelných se znalostí románských, 90 % se znalostí germánských a 47 % se znalostí slovanských jazyků.<ref>{{Citace knihy
| příjmení = Cherpillod
| jméno = André
| rok = 2004
| titul = Lingvaj babilaĵoj
| vydavatel = La Blanchetière
| místo = Courgenard (FR)
| počet stran = 195
| isbn = 2906134651
}}</ref> Úplná slovní zásoba čítá asi 350 000 slov, většina z nich je však snadno odvoditelná na základě znalosti [[kořen (mluvnice)|kořene]].

=== Abeceda ===
K zápisu jazyka se užívá 28 písmen:
{| class="wikitable"
|-
| '''Písmeno:''' || '''a''' || '''b''' || '''c''' || '''ĉ''' || '''d''' || '''e''' || '''f''' || '''g''' || '''ĝ''' || '''h''' || '''ĥ''' || '''i''' || '''j''' || '''ĵ''' || '''k''' || '''l''' || '''m''' || '''n''' || '''o''' || '''p''' || '''r''' || '''s''' || '''ŝ''' || '''t''' || '''u''' || '''ŭ''' || '''v''' || '''z'''
|-
| '''Výslovnost:''' || a || b || c || č || d || e || f || g || dž || h || ch || i || j || ž || k || l || m || n || o || p || r || s || š || t || u || u || v || z
|-
| '''[[IPA]]:''' || a || b || t͡s || t͡ʃ || d || e || f || g || d͡ʒ || h || x || i || j || ʒ || k || l || m || n || o || p || r || s || ʃ || t || u || w || v || z
|}

Většina písmen se v esperantu píše a hlásky vyslovují stejně jako v [[čeština|češtině]]. Najdeme však i drobné odlišnosti. Písmeno ''ĝ'' se vyslovuje jako ''dž'' ve slově '''''dž'''em;'' také užívání [[polohláska|polohlásky]] ''ŭ'' není v češtině zřejmé: vyskytuje se pouze ve dvojhláskách ''aŭ, eŭ'' které se pak vyslovují stejně jako dvojhlásky ''au, eu'' v češtině ve slovech '''''au'''tomobil'' či l'''eu'''kocit. Skupiny ''au, eu'' se v esperantu vyslovují jako dvě samostatné hlásky, což má v češtině obdobu například ve slovech ''n'''au'''čit'' či ''pn'''eu'''matika,'' které se vlastně vyslovují jako ''n'''a-u'''čit, pn'''e-u'''matika.'' Esperanto je tedy v tomto ohledu přesnější než čeština, která v těchto případech nepřepisuje dokonale foneticky, nerozlišujíc, zda se o dvojhlásku jedná, či nikoli. Slabiky ''di, ti, ni'' se vyslovují nezměkčeně, stejně jako v češtině ve slovech '''''di'''ktátor, '''ti'''nktura'' nebo '''''ni'''kotin''.<ref name="pmeg" />

=== Slovní zásoba ===
Slovní zásoba pochází z různých [[národní jazyk|národních jazyků]]. Některá nová slova i z neevropských, například z [[japonština|japonštiny]], jedná se však o kmeny mezinárodně známé; většina nicméně pochází z hlavních [[Evropa|evropských]] řečí – především z [[latina|latiny]], [[španělština|španělštiny]], [[francouzština|francouzštiny]], [[němčina|němčiny]] a [[angličtina|angličtiny]]. Kvůli značné shodě kmenů v těchto jazycích se mnoho esperantských kmenů objevuje ve více národních řečech.

=== Principy výběru slovních kmenů ===
Pojmenování [[týden|dnů týdne]] byla převzata z [[románské jazyky|románských jazyků]], dle francouzských tvarů (''dimanĉo, lundo, mardo…''), názvy mnoha [[trup (anatomie)|částí těla]] z latiny či [[řečtina|řečtiny]] (''hepato, okulo, brako, koro, reno…'') a označení [[čas]]ových [[fyzikální jednotka|jednotek]] z [[germánské jazyky|germánských jazyků]], dle německých tvarů (''jaro, monato, tago…''). Jména [[živočichové|zvířat]] a [[rostliny|rostlin]] pocházejí většinou z [[botanická nomenklatura|vědeckých latinských jmen]].
[[Soubor:Skrablo.jpg|thumb|right|[[Aglutinační jazyk|Aglutinační]] charakter esperanta se projevuje např. v esperantské verzi hry [[Scrabble]]]]

Mnohé kořeny jsou srozumitelné mluvčím několika odlišných jazyků:
* '''abdiki''' – mluvčím angličtiny, francouzštiny, italštiny a latiny
* '''abituriento''' – mluvčím němčiny a ruštiny
* '''ablativo''' – mluvčím angličtiny, italštiny, latiny a španělštiny
* '''funto''' – mluvčím jidiš, němčiny, polštiny a ruštiny
* '''ŝnuro''' – mluvčím češtiny, němčiny a polštiny

=== Ukázky slov ===
* '''z [[románské jazyky|románských jazyků]]'''
** '''[[latina|z latiny]]:''' ''abio (jedle), sed (ale), tamen (přece), okulo (oko), akvo (voda)''
** '''[[francouzština|z francouzštiny]]:''' '' dimanĉo (neděle), fermi (zavřít), ĉe (u), frapi (klepat), ĉevalo (kůň)''
** '''[[italština|z italštiny]]:''' '' ĉielo (nebe), fari (dělat), voĉo (hlas)''
** '''[[románské jazyky|z více románských jazyků]]:''' ''facila (snadný), fero (železo), tra (skrz), verda (zelený)''
* '''z [[germánské jazyky|germánských jazyků]]:
** '''[[němčina|z němčiny]]:''' ''baldaŭ (brzy), bedaŭri (litovat), haŭto (kůže), jaro (rok), nur (jen), hundo (pes), bildo (obraz)''
** '''[[angličtina|z angličtiny]]:''' ''birdo (pták), mitingo (shromáždění), spite (navzdory), suno (slunce), ŝarko (žralok), jes (ano)''
** '''[[germánské jazyky|z více germánských jazyků]]:''' ''fiŝo (ryba), fremda (cizí), grundo (půda), ofta (častý), somero (léto), ŝipo (loď)''
* '''ze [[slovanské jazyky|slovanských jazyků]]''':
** '''[[polština|z polštiny]]:''' ''ĉu (tázací částice), krado (mříž), luti (pájet), moŝto (výsost – zdvořilostní titul)''
** '''[[ruština|z ruštiny]]:''' ''barakti (bojovat), vosto (ocas)''
** '''[[čeština|z češtiny]]:''' ''ne (ne, nikoli), roboto (robot), knedliko (knedlík), ĉerpi (čerpat)''
** '''[[slovanské jazyky|z více slovanských jazyků]]:''' ''klopodi (usilovat), krom (kromě), prava (správný), celo (cíl), serpo (srp)''
* '''z dalších [[indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]]'''
** '''[[řečtina|z řečtiny]]:''' ''hepato (játra), kaj (a), biologio (biologie), politiko (politika)''
** '''[[litevština|z litevštiny]]:''' ''du (dva), ju (čím), tuj (hned)''
** '''[[sanskrt|ze sanskrtu]]:''' ''budho (budha), nirvano (nirvána), pado (stezka)''
* '''z [[ugrofinské jazyky|ugrofinské skupiny]] [[uralské jazyky|uralských jazyků]]'''
** '''[[sámské jazyky|ze sámštiny]]:''' ''boaco (sob), jojko (tradiční laponský hrdelní zpěv)''
** '''[[finština|z finštiny]]:''' ''lirli (zurčet, klokotat), saŭno (sauna)''
** '''[[maďarština|z maďarštiny]]:''' ''ĉako (čepice ke stejnokroji), ĉardaŝo (čardáš), ĉuro (lidské semeno)''
* '''ze [[semitské jazyky|semitských jazyků]]'''
** '''[[hebrejština|z hebrejštiny]]:''' ''kabalo (kabala)''
** '''[[arabština|z arabštiny]]:''' ''kadio (kádí), aŭ (nebo)''
* '''z dalších jazyků'''
** '''[[japonština|z japonštiny]]:''' ''cunamo (tsunami), hajko (hajku), zeno (zen)''
** '''[[čínština|z čínštiny]]:''' ''tofuo (tofu)''

Zamenhof dále také pečlivě vytvářel malý počet původních slovních kmenů a především předpon a přípon, jimiž je tvořena valná část slov. Díky tomu se lze v esperantu vyjádřit plynně již po naučení nevelkého počtu kořenů (asi 500–2000 slov, předpon a přípon).

Ačkoli se Zamenhof snažil esperanto internacionalizovat, kvůli své slovní zásobě zůstalo do značné míry evropské. Tento rys ovšem není pozorovatelný výlučně u esperanta: většina projektů umělých řečí užívá společné evropské slovní kmeny. Hlavním rozdílem mezi esperantem a jinými plánovanými jazyky je neevropskost jeho gramatiky, o kterou se sám Zamenhof snažil především. Gramatická slovíčka (například přípony) jsou ovšem uzpůsobena tak, že si mnozí Evropané cizost gramatiky ani neuvědomují.

[[Soubor:Plena Manlibro de Esperanta Gramatiko.jpg|thumb|right|''Plena Manlibro de Esperanta Gramatiko'' (''„Úplná příručka esperantské gramatiky“'') Bertila Wennergrena, člena [[Akademie esperanta]]]]

=== Gramatická pravidla ===
* '''Podstatná jména'''
{| class="wikitable"
!
! Nominativ
! Akuzativ
|-
!Číslo jednotné
| align="center" | -'''o'''
| align="center" | -'''on'''
|-
!Číslo množné
| align="center" | -'''oj'''
| align="center" | -'''ojn'''
|}

[[Podstatné jméno]] má vždy [[koncovka (mluvnice)|koncovku]] ''-o,'' množné [[číslo (mluvnice)|číslo]] ''-j.'' Esperanto má pouze dva [[mluvnický pád|mluvnické pády]]: [[nominativ]] (''nominativo'', odpovídá [[čeština|českému]] 1. pádu) a [[akuzativ]] (''akuzativo'', odpovídá českému 4. pádu). Akuzativ se tvoří připojením koncovky ''-n:'' ''la patro – la patro'''n''''', ''la patroj – la patroj'''n'''''. Ostatní mluvnické pády se vyjadřují pomocí předložek, např.: ''kun la patro'' – s otcem, ''al la patro'' – k otci, ''de la patro'' – od otce.
 

* '''Přídavná jména'''
{| class="wikitable"
!
! Nominativ
! Akuzativ
|-
!Číslo jednotné
| align="center" | -'''a'''
| align="center" | -'''an'''
|-
!Číslo množné
| align="center" | -'''aj'''
| align="center" | -'''ajn'''
|}

[[Přídavné jméno]] má vždy koncovku ''-a'' a [[skloňování|skloňuje]] se jako podstatné jméno. Druhý [[stupňování|stupeň]] se tvoří pomocí [[příslovce]] ''pli'' – více, třetí pomocí příslovce ''plej'' – nejvíce; slovo než se překládá jako ''ol:'' např. ''pli blanka ol neĝo'' – bělejší než sníh; ''la plej blanka'' – nejbělejší.
 

* '''Osobní zájmena'''
{| class="wikitable"
! colspan=2 | || Číslo jednotné || Číslo množné
|-
! colspan=2 | První osoba
| align="center" | '''mi''' (já) || '''ni''' (my)
|-
! colspan=2 | Druhá osoba
| colspan=2 align="center" | '''ci, vi''' (ty, vy)
|-
! rowspan=3 | Třetí osoba || rod mužský
| align="center" | '''li''' (on) || rowspan=3 align="center" | '''ili''' (oni)
|-
! rod ženský
| align="center" | '''ŝi''' (ona)
|-
! rod neurčitý
| align="center" | '''ĝi''' (ono)
|-
! colspan=2 | Neurčité
| colspan="2" align="center" | '''oni''' („někdo“)
|-
! colspan="2" | Zvratné
| colspan="2" align="center" | '''si''' (se)
|}

Osobní [[zájmeno|zájmena]] jsou: ''mi'' – já; ''vi'' – ty, vy, Vy; ''li'' – on; ''ŝi'' – ona; ''ĝi'' – ono; ''si'' – se; ''ni'' – my; ''ili'' – oni, ony, ona. Je-li v druhé [[osoba (mluvnice)|osobě]] třeba rozlišit jednotné a množné číslo, lze pro jednotné užít zájméno ''ci'' – ty, se kterým se však lze setkat jen zřídka. Zájmeno ''oni'' se užívá k vyjádření neurčitého [[podmět]]u, podobně jako německé ''man'' či francouzské ''on:'' ''oni diras'' – říká se. Přivlastňovací zájmena se tvoří koncovkou přídavného jména ''-a:'' ''mia'' – můj. Zájmena se skloňují stejně jako podstatná jména: ''min'' – mě, mne.
 

* '''Základní [[číslovka|číslovky]]''' jsou nesklonné: 1 – ''unu,'' 2 – ''du,'' 3 – ''tri,'' 4 – ''kvar,'' 5 – ''kvin,'' 6 – ''ses,'' 7 – ''sep,'' 8 – ''ok,'' 9 – ''naŭ,'' 10 – ''dek,'' 100 – ''cent,'' 1000 – ''mil.'' Čísla se tvoří prostým řazením číslovek: 5432 – ''kvin mil kvarcent tridek du.'' Řadové číslovky mají koncovku přídavného jména: ''kvara'' – čtvrtý. Násobné se tvoří příponou ''-obl-:'' ''kvarobla'' – čtyřnásobný, ''kvaroble'' – čtyřnásobně. Zlomky mají příponu ''-on-:'' ''kvarono'' – čtvrtina, hromadné číslovky ''-op-:'' ''kvarope'' – čtyři a čtyři (čtyřmo, ve čtveřicích), podílné ''po:'' ''po kvar'' – po čtyřech. Číslovky mohou být též podstatnými jmény a příslovci: ''kvaro'' – čtyřka, ''kvare'' – za čtvrté.
 

* '''Slovesa'''
{| class="wikitable"
!
!Oznamovací způsob
!Příčestí činné
!Příčestí trpné
!Neurčitek
!Rozkazovací způsob
!Podmiňovací způsob
|-
!align="left"|Čas minulý
|align="center"|-'''is'''
|align="center"|-'''int'''-
|align="center"|-'''it'''-
|align="center" rowspan="3"|-'''i'''
|align="center" rowspan="3"|-'''u'''
|align="center" rowspan="3"|-'''us'''
|-
!align="left"|Čas přítomný
|align="center"|-'''as'''
|align="center"|-'''ant'''-
|align="center"|-'''at'''-
|-
!align="left"|Čas budoucí
|align="center"|-'''os'''
|align="center"|-'''ont'''-
|align="center"|-'''ot'''-
|}

[[Sloveso]] se nemění ani v osobě ani v čísle: ''mi faras'' – dělám, ''la patro faras'' – otec dělá, ''ili faras'' – oni/ony/ona dělají. [[Přítomný čas]] má koncovku ''-as,'' [[minulý čas|minulý]] ''-is,'' [[budoucí čas|budoucí]] ''-os,'' [[podmiňovací způsob]] ''-us,'' [[rozkazovací způsob]] ''-u,'' [[infinitiv|neurčitý způsob]] ''-i.''

'''[[Příčestí]]''' a '''[[přechodník]]y''' mají v esperantu větší rozlišovací schopnost:
** '''přítomné činné''' končí na -ant: faranta – dělající
** '''minulé činné''' končí na -int: farinta – dělavší
** '''budoucí činné''' končí na -ont: faronta – hodlající dělat
** '''přítomné trpné''' končí na -at: farata – dělán, dělaný
** '''minulé trpné''' končí na -it: farita – udělán, udělaný
** '''budoucí trpné''' končí na -ot: farota – mající být dělán
** '''Přechodníky''' končí na -e: farante – dělaje, farinte – udělav, faronte – hodlaje dělat
** Všechny tvary [[trpný rod|trpného rodu]] se tvoří pomocí příslušného tvaru pomocného slovesa ''esti'' – být a trpného příčestí dotyčného slovesa, při čemž se pro konatele používá [[předložka|předložky]] ''de:'' ''ŝi estas amata de ĉiuj'' – (ona) je milována všemi.
 

* '''Souvztažná slova'''
{| class="wikitable"
! colspan="2" rowspan="2" |
!Tázací
!Ukazovací
!Neurčité
!Všeobecné
!Záporné
|-
!ki-
!ti-
!i-
!ĉi-
!neni-
|-
!Vlastnosti
!-a
|'''kia''' (jaký)
|'''tia''' (takový)
|'''ia''' (nějaký)
|'''ĉia''' (všelijaký)
|'''nenia''' (nijaký)
|-
!Důvodové
!-al
|'''kial''' (proč)
|'''tial''' (proto)
|'''ial''' (z nějakého důvodu)
|'''ĉial''' (ze všech důvodů)
|'''nenial''' (bez důvodu)
|-
!Časové
!-am
|'''kiam''' (kdy)
|'''tiam''' (tehdy)
|'''iam''' (někdy)
|'''ĉiam''' (vždy)
|'''neniam''' (nikdy)
|-
!Místní
!-e
|'''kie''' (kde)
|'''tie''' (tam)
|'''ie''' (někde)
|'''ĉie''' (všude)
|'''nenie''' (nikde)
|-
!Způsobové
!-el
|'''kiel''' (jak)
|'''tiel''' (tak)
|'''iel''' (nějak)
|'''ĉiel''' (všelijak)
|'''neniel''' (nijak)
|-
!Přivlastňovací
!-es
|'''kies''' (čí)
|'''ties''' (toho)
|'''ies''' (něčí)
|'''ĉies''' (všech)
|'''nenies''' (ničí)
|-
!Věci
!-o
|'''kio''' (co)
|'''tio''' (to)
|'''io''' (něco)
|'''ĉio''' (vše)
|'''nenio''' (nic)
|-
!Množstevní
!-om
|'''kiom''' (kolik)
|'''tiom''' (tolik)
|'''iom''' (trochu)
|'''ĉiom''' (všechno)
|'''neniom''' (ani trochu)
|-
!Osobní/Vztažné
!-u
|'''kiu''' (kdo, který)
|'''tiu''' (ten)
|'''iu''' (někdo)
|'''ĉiu''' (každý)
|'''neniu''' (nikdo)
|}
Mezi souvztažná slova patří korelativní zájmena a zájmenná příslovce. Systém jejich odvozování přehledně ukazuje tabulka.
 

* '''Příslovce'''
[[Příslovce]] odvozená od přídavných jmen mají koncovku ''-e,'' stupňují se také jako přídavná jména: ''laŭta'' – hlasitý, ''laŭte'' – hlasitě; ''mia frato kantas pli bone ol mi'' – můj bratr zpívá lépe než já.
 

* '''[[Předložka|Předložky]]''' se všechny pojí s nominativem, některé (při určování směru) také s akuzativem.

* '''[[Spojka (slovní druh)|Spojky]]''' jsou užívány stejně, jako ve slovanských jazycích.

* '''[[Člen (mluvnice)|Člen]] určitý''' ''(la)'' je stejný pro všechny rody a pády v čísle jednotném i množném.

* Každé slovo se čte tak, jak je psáno.

* '''[[Přízvuk|Přízvučná]]''' [[slabika]] je u víceslabičných slov vždy druhá od konce, vyslovuje se tedy: '''''Mi''' '''ĉi'''on '''po'''vas '''fa'''ri '''en''' '''ti'''u, '''ki'''u '''min''' forti'''ki'''gas.''

* '''Složená slova''' se tvoří prostým spojením slov, přičemž lze odvrhnout koncovku: ''skrib-maŝino'' – psací stroj, ''maŝin-skribo'' – strojové písmo, písmo psané strojem.

* '''[[Zápor]]''' se tvoří ve větě pouze jedním záporným slovem (záporkou): Nikdo to neviděl – Neniu tion vidis. (Nesprávně: ''Neniu tion ne vidis''). Nikdo z nás nikdy nic takového neviděl – Neniu el ni iam ion tian vidis. (Nesprávně: ''Neniu el ni neniam nenion tian ne vidis'').

* Na otázku „kam“ se odpovídá akuzativem: ''hejmen'' – domů, ''Pragon'' – do Prahy.

* Každá předložka má určitý a stálý význam; v nerozhodném případě lze použít neurčitou předložku ''je,'' která je překládána dle kontextu různě: ''sopiro je la patrujo'' – touha po vlasti, ''Je kioma horo?'' – V kolik hodin?.

* Takzvaná '''cizí slova''' se přejímají obvykle beze změny, píší se však [[fonetika|foneticky]].<ref name="pmeg">{{Citace monografie | příjmení = Wennergren | jméno = Bertilo | rok = 2005 | titul = Plena Manlibro de Esperanta Gramatiko | formát = pdf | vydavatel = Esperanto-Ligo por Norda Ameriko | místo = [Emeryville?] | url = http://bertilow.com/pmeg/elshutebla/pmeg_14.0.pdf | vydání = 14.0 | počet stran = 696 | jazyk = esperantem}}</ref>

=== Srovnání esperantského a českého textu ===
{|width=600pt;
|
'''Patro nia,''' 
kiu estas en la ĉielo, 
sanktigata estu via nomo. 
Venu via regno. 
Fariĝu via volo, 
kiel en la ĉielo, tiel ankaŭ sur la tero. 
Nian panon ĉiutagan donu al ni hodiaŭ. 
Kaj pardonu al ni niajn ŝuldojn, 
kiel ankaŭ ni pardonas al niaj ŝuldantoj. 
Kaj ne konduku nin en tenton, 
sed liberigu nin de la malbono. 
Amen.<ref>{{Citace monografie | rok = 2001 | titul = Adoru : Ekumena Diserva Libro | vydavatel = IKUE kaj KELI | místo = Freiburg i. Br. | počet stran = 1422 + 50 + 128 | strany = 19 | isbn = 3-9803793-5-3 | jazyk = esperantem}}</ref>

|
'''Otče náš,''' 
jenž jsi na nebesích, 
posvěť se jméno tvé. 
Přijď království tvé. 
Buď vůle tvá 
jako v nebi, tak i na zemi. 
Chléb náš vezdejší dej nám dnes. 
A odpusť nám naše viny, 
jako i my odpouštíme našim viníkům. 
A neuveď nás v pokušení, 
ale zbav nás od zlého. 
Amen.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Simajchl | jméno = Ladislav | příjmení2 = Cikrle | jméno2 = Karel | příjmení3 = Ulman | jméno3 = Oldřich | spoluautoři = et al. | rok = 1995 | titul = Kancionál : společný zpěvník českých a moravských diecézí | vydavatel = Zvon | místo = Praha | vydání = 6 | počet stran = 720 | strany = 11 | isbn = 80-7113-143-1 | jazyk = česky}}</ref>
|}

== Užitečné fráze ==
Několik užitečných frází, s [[fonetika|fonetickou]] [[Transkripce (lingvistika)|transkripcí]]:

{| style="text-align:left;" width=550pt;
|-
| Ahoj. || ''Saluton.'' || [sa.ˈlʊ.ton]
|-
| Jak se jmenujete? || ''Kiel vi nomiĝas?'' || [ˈkɪ.ɛl vɪ no.ˈmɪ.d͡ʒas]
|-
| Jmenuji se… || ''Mi nomiĝas…'' || [mɪ no.ˈmɪ.d͡ʒas]
|-
| Kolik? || ''Kiom?'' || [ˈkɪ.om]
|-
| Mluvíte esperantem? || ''Ĉu vi parolas Esperanton?'' || [ˈt͡ʃʊ vɪ pa.ˈro.las ɛs.pe.ˈran.ton]
|-
| Nerozumím Vám. || ''Mi ne komprenas vin.'' || [mɪ nɛ kom.ˈprɛ.nas vɪn]
|-
| Děkuji. || ''Dankon.'' || [ˈdan.kon]
|-
| Není zač. || ''Ne dankinde.'' || [ˈnɛ dan.ˈkɪn.dɛ]
|-
| Račte. || ''Bonvolu.'' || [bon.ˈvo.lʊ]
|-
| Na zdraví! || ''Je via sano!'' || [jɛ ˈvɪ.a ˈsa.no]
|-
| Blahopřeji! || ''Gratulon!'' || [ɡra.ˈtʊ.lon]
|-
| Dobře. || ''Bone.'' || [ˈbo.nɛ]
|-
| Je pěkný den. || ''Estas bela tago.'' || [ˈɛs.tas ˈbɛ.la ˈta.ɡo]
|-
| Miluji tě. || ''Mi amas vin.'' || [mɪ ˈa.mas vɪn]
|-
| Na shledanou. || ''Ĝis revido.'' || [d͡ʒɪs rɛ.ˈvɪ.do]
|-
| Prosím jedno pivo. || ''Unu bieron, mi petas.'' || [ˈʊ.nʊ bɪ.ˈɛ.ron mɪ ˈpɛ.tas]
|-
| Co je to? || ''Kio ĝi estas?'' || [ˈkɪ.o d͡ʒɪ ˈɛs.tas]
|-
| To je… || ''Ĝi estas…'' || [d͡ʒɪ ˈɛs.tas]
|-
| Jak se Vám daří? || ''Kiel vi fartas?'' || [ˈkɪ.ɛl vɪ ˈfar.tas]
|-
| Dobré ráno. || ''Bonan matenon.'' || [ˈbo.nan ma.ˈtɛ.non]
|-
| Dobrý den. || ''Bonan tagon.'' || [ˈbo.nan ˈta.ɡon]
|-
| Dobrý večer. || ''Bonan vesperon.'' || [ˈbo.nan vɛs.ˈpɛ.ron]
|-
| Dobrou noc. || ''Bonan nokton.'' || [ˈbo.nan ˈnok.ton]
|}

* Další slovníkové informace naleznete na [[wikt:Kategorie:Esperanto|Wikislovníku]].

== Kritika a obhajoba ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Kritika a obhajoba esperanta}}
Ve vztahu k esperantu a jiným plánovým jazykům se objevuje mnoho argumentů pro i proti. Obecnější kritika bývá většinou směrována v první řadě na nejazykové aspekty: Vzhledem k dominanci [[angličtina|angličtiny]] (dříve [[francouzština|francouzštiny]]) nemá prý nová řeč šanci tuto jazykovou nadvládu rozbít, případně převzít;<ref>[http://www.plansprachen.ch/files/Raporto_Nitobe05.pdf Andreas Künzli: Taǔga bazo por la Esperanto-lobiado (PDF, esperantem)]</ref> celosvětové zavedení esperanta by také údajně nebylo vůči jiným jazykům nijak přátelštější.<ref name="Sikosek">Ziko Marcus Sikosek: Esperanto sen mitoj. Antverpeno 2003². Pg. 247</ref> Jazykově orientovaná kritika zase tvrdí, že „uměle“ vytvořený jazyk není vhodný pro praktické použití a není v něm prý ani možné psát [[beletrie|krásnou literaturu]].

Konkrétně vůči esperantu bývá také namítáno, že není natolik jednoduché, jak by plánový jazyk teoreticky mohl být, nebo že je příliš evropské<ref name="Geoff Eddy">[http://web.archive.org/web/20030622112432/http://www.cix.co.uk/~morven/lang/esp.html Why Esperanto is not my favourite Artificial Language (anglicky)]</ref> (dnes řidčeji také ''nedostatečně evropské''). Terčem kritiky bývají rovněž některé prvky jeho struktury, jako např. písmena s [[Diakritické znaménko|diakritickými znaménky]] nebo [[akuzativ]], či dokonce jednotlivá slova.

== Metaforické použití slova „esperanto“ ==
[[metafora|Metaforicky]] se slovo ''esperanto'' občas používá k označení něčeho mezinárodního, zprostředkujícího, smíšeného či neutrálního – tak je například [[Java (programovací jazyk)|Java]] označována za „esperanto [[programovací jazyk|programovacích jazyků]]“ nebo [[Linux]] za „esperanto světa počítačů“.<ref>{{Citace webu | autor = Jalinh | url = http://www.abclinuxu.cz/blog/jalinh/2007/6/6/182356 | titul = Lidé jsou počítače a Java je Esperanto | vydavatel = AbcLinuxu | datum vydání = 2007-06-06 | datum přístupu = 2007-09-16 |jazyk = česky}}</ref>

Takové použití však může být často zavádějící. Příkladem je označení ''esperantská měna'' použité pro [[euro]]: To bylo vytvořeno, aby nahradilo ostatní měny – esperantisté však až na výjimky neusilují o odstranění [[národní jazyk|národních jazyků]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/euro | titul = Euro | vydavatel = Česká národní banka | datum přístupu = 2008-09-17 | místo = Praha | jazyk = česky}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://members.chello.cz/malovec/manifest.htm | url2 = http://www.uea.org/informado/pragm/index.html | titul = Pražský manifest | vydavatel = Starto | datum přístupu = 2008-09-17 | jazyk = česky, mnohojazyčně}}</ref> S esperantem však euro sdílí svou [[neutrální|neutralitu]].

== Literatura a zdroje ==
{{Esperanto}}
Tento článek v sobě z velké části zahrnuje informace čerpané z dokumentu „Ĝisdate pri Esperanto“ (''„Aktuálně o esperantu“''), se svolením jeho vydavatele, [[Světový esperantský svaz|Světového esperantského svazu]]:
: {{Citace webu
| autor=Universala Esperanto-Asocio
| url=http://www.uea.org/informado/ghisdate/ghisdate_esperanta.pdf
| titul=Ĝisdate pri Esperanto
| vydavatel=Universala Esperanto-Asocio
| datum vydání=2002-12-03
| datum přístupu=2007-12-07}}
<references />

== Související články ==
* [[Světový kongres esperanta]]
* [[Mezinárodní kongres esperantské mládeže]]
* [[Esperantská literatura]]
* Ludvík Lazar Zamenhof
* [[Zamenhofův den]]
* [[Světový esperantský svaz]]
* [[Seznam esperantských organizací]]
* [[Seznam esperantských časopisů]]
* [[Esperantská Wikipedie]]

== Externí odkazy ==
* [http://esperanto-je.blogspot.com/ ''Esperanto je...'' – sedm krátkých videí o různých rysech esperanta] ''(česky)''
* [http://cs.lernu.net/ ''lernu!'' – stránky ke snadnému a bezplatnému studiu esperanta] ''(česky)''
* [http://www.cursodeesperanto.com.br/bazo/index.php?cs ''Kurso de Esperanto'' – stránky bezplatného programu k samostudiu esperanta] ''(česky)''
* [http://www.esperanto.cz/ Český esperantský svaz] a [http://mladez.esperanto.cz/ Česká esperantská mládež]
* [http://uea.org/ Světový esperantský svaz] ''(eo, en, fr, de, es, pt, ru)''
* [http://www.ikue.org/ Mezinárodní sdružení katolických esperantistů] ''(esperantem)''
* [[:Soubor:Esperanto kaj la Katolika Eklezio (cs) 001.pdf|Přednáška ''Esperanto a Katolická církev'']] ''(česky)''
* [http://www.tejo.org/ps/ps_lingv/ps_cz.htm ''Pasporta Servo'' – bezplatná hostitelská síť s využitím esperanta] ''(česky)''
* [http://members.chello.cz/malovec/REZOLUCE.HTM Rezoluce UNESCO o esperantu] ''(česky)''
* [http://esperanto.net/info/index_cs.html Mnohojazyčné informační centrum o Esperantu] ''(česky)''
* [http://www.gutenberg.org/etext/24575 Lorenzova ''Úplná učebnice mezinárodní řeči dra. Esperanta'' (1890) v katalogu Gutenberg]
* [http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno-buch?apm=0&aid=100028&zoom=1 Lorenzova ''Úplná učebnice mezinárodní řeči dra. Esperanta'' (1890) nasnímaná na stránkách Rakouské národní knihovny]

{{Dobrý článek}}{{Commonscat|Esperanto}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Esperanto]]
[[Kategorie:Výuka esperanta]]
[[Kategorie:Mezinárodní pomocné jazyky]]
[[Kategorie:Umělé jazyky]]
[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]

Esperanto - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Student85: Nahrazení textu