Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-14T10:46:00Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 14. 5. 2014, 10:46

Sysop: + Vylepšení

2011-07-23T12:19:21Z

+ Vylepšení

Nová stránka

{{Lingvistika}}
'''Etymologie''' je obor [[lingvistika|lingvistiky]] zkoumající původ a vývoj [[Slovo|slov]].
Pokud v jazyce existují historické psané texty, jsou využívány k získání povědomí o tom, jak byla slova dříve používána a kdy se v dotyčném jazyce objevila. Etymologové také používají metodu [[komparativní lingvistika|komparativní lingvistiky]] k rekonstrukci jazyků, které jsou příliš staré na to, aby o nich existovala jakákoli přímá informace. Analýzou příbuzných jazyků pomocí [[komparativní metoda|komparativní metody]] mohou zjistit něco o jazyku, který byl jejich společném předchůdcem, a jeho slovní zásobě. Tímto způsobem byly nalezeny [[kořen (mluvnice)|kořeny]], které vedou k původu například [[indoevropské jazyky|indoevropské]] [[jazyková rodina|jazykové rodiny]].
Ačkoli etymologický výzkum vzešel z [[filologie|filologické]] tradice, v dnešní době se zkoumají především jazykové rodiny, u kterých je jen málo nebo žádná dokumenta, jako [[uralské jazyky|uralská]] nebo [[austronéské jazyky|austronéská]].
Zvláštním, převážně etymologickým oborem je [[onomastika]], zabývající se původem [[vlastní jméno|vlastních jmen]].
Etymologická příbuznost slov se nazývá [[filiace]].
== Etymologie slova ==
Slovo ''etymologie'' pochází z [[řečtina|řeckého]] ''ἐτυμολογία'' (etymologia), které je složeno ze slov ''ἔτυμον'' (etymon), což znamená „pravdivý smysl“, a ''-λογία'' (-logia), „nauka o“.
== Lidová etymologie ==
Již před vznikem vědecké etymologie existovala lidová etymologie, kdy lidé mnohdy odhadovali původ slova nesprávně na základě podobnosti, případně pak této domněnce podobu slova přizpůsobili ("veždajší" od vždy k "vezdejší" od zde). Lidová etymologie se uplatňuje i dnes u slov, jejich skutečný původ není zřejmý ani obecně známý (například "protěžovat" místo protežovat, "antidatovat" místo antedatovat, "iniciály" místo nacionále).
== Vznik slov ==
Ve [[Vývoj jazyka|vývoji jazyka]] dochází ke změnám významů stávajících [[Slovo|slov]] i ke vzniku jak nových slov, tak nových skutečností, které potřebují pojmenování. Nová slova ([[neologismus|neologismy]]), ať už jakkoliv vzniklá, se zažívají (zdomácňují, neutralizují atd.) zpravidla po dobu desítek let a ne vždy se stejnou úspěšností, u [[slang]]ů je vývoj rychlejší.
Prvotní původ slov, podobně jako u malých dětí, bývá [[autenticita|autentický]], [[nekonvenční]]. Takto vzniklé projevy postupně mohou nabýt významu konvenčních znaků.
* [[expresivita]], [[citoslovce|citoslovečnost]] ([[interjekce]]), [[žvatlavost]] – [[spontánnost|spontánní]] zvuky, náhodný projev mluvidel, tvorba zvuků vyjadřujících emocionální stav (specifickým projevem této snahy je i [[zpěv]] a [[hudba]])
* [[onomatopoie]], napodobování zvuků z okolí (fičet, bručet). Tento aspekt [[zvukomalebnost]]i ovlivňuje i oblíbenost slov vzniklých jinak, například [[traktor]], [[trabant]], [[mašinka]]. U některých slov lze mluvit i například o pohybomalebnosti (sklápět).
=== Změna významu ===
Slovo lze vytvořit tak, že se změní jeho původní význam.
* změny expresivního náboje či stylové, citové či postojové příznačnosti slova (například z hanlivého nebo uznalého na neutrální nebo naopak, ze slangového na obecné nebo spisovné)
* změna [[konotace|konotací]] ([[Asociace (představa)|asociací]]) spojených s významem slova
* rozšíření nebo zúžení významu
* [[metafora]] – rozšíření nebo přenesení významu na základě podobnosti. Časté jsou metafory například z částí těla (hlava rodiny, noha stolu).
* [[metonymie]] – přenesení významu podle souvislostí (například z abstraktního pojmu [[profil]] se význam přenese na typ kovodělných [[polotovar]]ů, nebo z názvu činnosti ([[obchod]]) se přenese na místnost, kde se činnost vykonává ([[prodejna|prodejnu]]).
* specifickým případem metafory nebo metonymie je [[apelativizace]], kdy slovo z vlastního jména získá obecný význam ([[xerox]], [[donkichot]], [[šovinista]])
* naplnění obsahu – do šíře pojmu se bez změny významu vejdou nové jevy, o nichž původní uživatelé neměli tušení, a jádro významu se přenese k nim (např. slovo [[letadlo]] ve staročeštině znamenalo [[Ptáci|ptáka]]).
=== Odvozování a skládání ===
Od původních slov lze vytvářet odvozeniny a složeniny.
* tvořivé přizpůsobování stávajících slov, komolení i celková tendence vývoje jazyka
* [[disimilace]] – rozdělení původně jediného slova na dvě s různými významy, například slova legrace a rekreace z „rekrací“, původem latinského označení pro školní přestávku
* [[Přípona (lingvistika)|příponami]], [[předpona]]mi, [[Koncovka (mluvnice)|koncovkami]] nebo jinou [[flexe|flexí]]
* skládáním (slovních [[kořen (lingvistika)|kořen]]ů) (typické pro [[němčina|němčinu]])
* spojováním kořenových i nekořenových částí slov nesoucích významové asociace, kterých nabyly v jiném celku (např. [[workoholismus]] vzniklo podobností s [[alkoholismus|alkoholismem]], standardní slovotvorbou by vznikl například workismus) – typické pro americkou angličtinu, v níž je smysl pro klasickou etymologii oslaben. Viz též [[makarónština]].
* [[analogie]] – přizpůsobování slova nebo tvaru slovu s podobným významem (rozinka – hrozinka podle slova hrozen)
* [[kontaminace (lingvistika)|kontaminace]] – dvě slova s podobným významem se vzájemně ovlivňují nebo splynou (tip a typ, bujarý z bujný a jarý, rozřešení a rozhřešení, krumpáč z der Krumm a kopáč, hřbitov z břitov a hrob).
* [[tabu]] – názvy označující nebezpečné nebo mocné jevy se měnily i proto, že vyslovování pravé podoby bylo tabuizováno. Proto vznikaly podoby
** zkomolené (blecha, herdek, safra)
** opisné (medvěd, zmije, zubatá)
** eufemistické (boží posel pro blesk, hostec pro revma, zlom vaz)
=== Přejímání ===
Další možností je přejímání slov z cizích jazyků a jejich postupné přizpůsobování hostitelskému jazyku.
* přizpůsobení ([[asimilace (lingvistika)|asimilace]]) pravopisu, výslovnosti a tvarosloví
* přizpůsobení významově podobným hostitelským slovům ([[sexuální harašení]])
* doslovné překládání [[cizí slovo|cizích slov]] - [[kalk]]y (například orto-grafie = pravo-pis)

=== Literatura ===
* Český etymologický slovník, Jiří Rejzek, Leda 2001, ISBN 80-85927-85-3
* Stručný etymologický slovník jazyka českého, Josef Holub, Stanislav Lyer, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1992, ISBN 80-04-23715-0
* Etymologický slovník jazyka českého, Machek V., Praha 1968
* Etymologický slovník jazyka českého, Holub J., Kopečný F., Praha 1952
* Úvod do etymologie, Erhart A., Večerka R., Praha 1981

=== Související články ===
* [[Sémantika]]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Etymologie| ]]
[[Kategorie:Slovotvorba]]

Etymologie - Historie editací

Ivan Drago: 1 revizi

Sysop: + Vylepšení