Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-13T08:39:30Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 13. 5. 2014, 08:39

GVC Sobek: -- Měšťanstvo

2013-03-05T08:38:01Z

-- Měšťanstvo

Nová stránka

{{Upravit}}
{{Infobox Hudební umělec
| jméno = Eva Olmerová
| obrázek =
| popis obrázku =
|velikost obrázku =
| široký obrázek =
| pozadí = sólový zpěvák
| rodné jméno =
| jinak zvaný =
| přezdívka =
| narození = [[21. leden]] [[1934]]<br />[[Praha]], [[Československo]]
| úmrtí = [[10. srpen]] [[1993]] (59 let)<br />[[Praha]], [[Česká republika]]
| původ =
| nástroj = [[klavír]]
| typ hlasu =
| žánr = [[Pop music|popmusic]], [[jazz]], [[šanson]]
| povolání = [[zpěvačka]]
| aktivní roky =
| vydavatel =
| příbuzná témata =
| web =
|současní členové =
|dřívější členové =
|významný nástroj =
}}
''' Eva Olmerová''' (* [[21. leden|21. ledna]] [[1934]], [[Praha]], † [[10. srpen|10. srpna]] [[1993]], [[Praha]]) byla česká [[Pop music|popová]] a [[jazz]]ová [[Zpěvák|zpěvačka]], osobitá [[šanson]]iérka, často bývá přirovnávána ke zpěvačce [[Bessie Smith]].

== Životopis ==
Narodila se v předválečných letech v pražské měšťanské rodině. V šesti letech začala chodit na hodiny [[klavír]]u. Když jí bylo čtrnáct let, její rodiče se [[Rozvod|rozvedli]] a ona, aniž by se jí někdo ptal, zůstala s otcem a jeho novou ženou. Z domova se pak stal, jak sama říkala, nedomov. Většinu času pak trávila se svými kamarády. Na chatě jejího otce v [[Třebsín]]ě u [[Štěchovice|Štěchovic]], kam jezdívala se svými přáteli, se setkala s [[tramping]]em a trampským hraním na [[kytara|kytaru]]. Její prospěch na reálce se rychle zhoršoval, nebylo tedy překvapením že reálku vyměnila za krejčovský salon. Postupně ale začala obrážet pražské podniky, kde se hrál [[jazz]], a zkoušela [[štěstí]] jako [[Zpěvák|zpěvačka]]. Její pověst „jazzového klenotu“ jí otevřela dveře v nejednom podniku. Naučila se pít, kouřit a postarat se o sama o sebe.

Od svých sedmnácti měla Eva Olmerová problémy s [[policie|policií]], jednak kvůli svému dědečkovi, který byl spolupracovníkem [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]] ve [[Spojené království|Velké Británii]] a částečně i kvůli svému strýci, který sloužil u britského [[Royal Air Force|Královského letectva]]. Dvakrát byla dokonce zavřená, poprvé ve svých čtyřiadvaceti za facku, kterou uštědřila příslušníkovi [[SNB]], podruhé za [[autonehoda|autonehodu]] (měla tehdy podmínku za předchozí autonehodu). Celkem strávila ve [[vězení]] více jak dva roky.

V osmnácti letech se částečně i natruc otci poprvé vdala. Manželství, kdy každý bydlel dál u svých rodičů, ale nemohlo dlouho vydržet. V roce [[1962]] jí našel [[dramaturg]] [[divadlo Semefor|Semafor]]u a [[skladatel]] [[Karel Mareš]] a nabídl jí místo v [[Semafor (divadlo)|Semaforu]], které se právě uvolnilo po [[Eva Pilarová|Evě Pilarové]], která odešla zpívat spolu s [[Waldemar Matuška|Waldemarem Matuškou]] do [[Divadlo Rokoko|Divadla Rokoko]]. S jeho [[melodie|melodií]] na text [[Rostislav Černý|Rostislava Černého]] ''Jsi jako dlouhý most'' vyhrála soutěž ''Hledáme písničku pro všední den''. Její hlas byl tehdy, jak to napsal [[muzikolog]] [[Leo Jehne]] v nevydané knize svých vzpomínek, „krásný už v té vyrovnanosti jeho jádra i obalu, barvy, zvučnosti i mírně [[Dekadence|dekadentního]] přídechu ,divokého vzduchu`. Měla skvělé hloubky, od nichž se vinuly vyrovnané tóny až po výšky, o kterých by si člověk myslel, že je hlas takového témbru ani vůbec nemůže zdolat. Její hlas se vlnil jako u největších bohyň jazzového zpěvu, někdy až [[tremolo]]vě vzrušeně, jindy zase plynul poklidně.“

[[Leo Jehne|Jehneho]] tato slova potvrzuje. Její první album, trefně nazvané ''Jazz feeling'', které bývá označováno za její nejlepší řadovou desku. Nahrála jí pro [[Artia|Artii]] s [[S+HQ]] [[Karel Velebný|Karla Velebného]], Skupinou [[Rudolf Rokl|Rudolfa Rokla]] a se [[Sbor Lubomíra Pánka|Sborem Lubomíra Pánka]]. Album obsahuje i šest [[gospel]]ů z [[repertoár]]u [[Mahalia Jackson|Mahalie Jackson]]. [[Kritika]] na ní v pěla chválu, ale vyčítala jí časté [[zálet]]y do oblasti [[country]]. Podle textařky Aidy Brumovské prý na to '''Eva Olmerová''' reagovala slovy: „Nejsem žádná jazzová zpěvačka. Jsem prostě zpěvačka. A zpívám, co mě baví. Když je ti dobře jen tak, protože tě zrovna nikdo nenaštval nebo protože svítí sluníčko nebo plaveš ve [[Vltava|Vltavě]] nebo se cpeš šnyclem nebo vopečeným buřtem, tak tam gospel nenacpeš. Ale když máš v sobě strašně moc citů, pocitů a emocí, gospel je dobrej k tomu, aby tě neudusily.“
Druhé album se jmenovalo ''Eva Olmerová & The Traditional Jazz Studio'' a natáčelo se rovněž pro značku [[Artia]]. [[Leo Jehne]] popisuje, že natáčení mělo asi následující průběh: „nejdříve si poslala někoho z personálu pro láhev červeného a asi půl láhve vypila, než byla správně nažhavena. Pak začala točit, v podstatě samé perly, ale tu bylo třeba opravit [[Intonace (hudba)|intonaci]], jindy zase angličtinu, jak už to při nahrávání bývá. Na to Eva Olmerová neměla trpělivost, a tak posílala ,někam` tu [[hudební režisér|hudebního režiséra]], tu angličtinářku. Joy Kadečková-Turnerová, rodilá anglická lady, žijící od konce války u nás, skladby jako Alexander´s Ragtime Band sama dokonale znala a Evě předváděla i frázování, ale ta postupně uvadala, až nebyla schopna točit vůbec. Bylo moc smutné pozorovat, jak taková velká zpěvačka ničí nejen sebe, ale vlastně i svou [[Kariéra|kariéru]]. Nikdo si totiž netroufl, pokud to bylo vůbec možné, posílat ji někam do ciziny, na mezinárodní [[festival]]y nebo podobně. Pro nahrávání ale zejména bylo velmi špatné, že se ty její světlé okamžiky, v nichž byla schopna natáčet, než se úplně opila, stále zkracovaly, takže jsme na pořízení desky potřebovali nebývalé množství nahrávacích frekvencí. Ale nejobtížnější bylo zpěvačce říct, že už se nebude nahrávat, a potom ji dopravit domů. Obyčejně se té role ujal [[Pavel Smetáček]], ale co ten novodobý [[gentleman]] musel vyslechnout, ví asi jen on sám. Nadávka ,suchoprd` byla určitě tou nejmírnější.“

Aranžmá obou následujících alb [[Vítr rváč]] a [[Zahraj i pro mne]], která vyšla u [[Panton]]u, měl na svědomí [[Michael Kocáb]]. Poslední album Evy Olmerové se jmenuje [[Svíčka a stín]] a nahrála ho společně s [[Jana Koubková|Janou Koubkovou]] a [[Peter Lipa|Petrem Lipou]]. Hlas Evy Olmerové tu zní malinko odevzdaně a z původního vzrušeného, citově podbarveného projevu, ze kterého běhal mráz po zádech toho zbylo jen málo.

Přátelé Evy Olmerové na ní vzpomínají jako na ženu plnou citu, upřímnou, která však pro lecjaké jadrné slovíčko nikdy nešla příliš daleko...
== Diskografie ==
* ''Jazz Feelin''', Supraphon ([[1968]] LP, [[2001]] CD)
* ''Eva Olmerová & The Traditional Jazz Studio'', Supraphon ([[1974]] LP)
* ''Zahraj i pro mne'', [[Panton]] ([[1980]] LP), Supraphon ([[2005]] CD)
* ''Vítr rváč'', [[Panton]] ([[1983]] LP), Supraphon ([[2005]] CD)
* ''Čekej tiše'', Supraphon ([[1983]] LP), (výběr písní z let 1968 - 1982)
* ''Dvojčata'', Supraphon ([[1987]] LP)
* ''Svíčka a stín'', [[Panton]] ([[1992]] LP)
* ''Přiznání'', [[Panton]] ([[1993]] CD)
* ''Stop Time'', Supraphon ([[1993]] CD)
* ''Největší hity'', Sony Music/Bonton ([[2001]] CD)
* ''Blues samotářky'', Supraphon ([[2004]] CD)
* ''Recitál '66'', [[FR centrum]] ([[2005]] CD)

== Externí odkazy ==
* [http://petr.olmer.cz/eva-olmerova/index.htm Stránky o Evě Olmerové - texty, filmy, desky, dokumenty - petr.olmer.cz/eva-olmerova]
* [http://www.reflex.cz/Clanek15257.html Článek Jiřího Černého pro Respekt]
* [http://www.instinkt-online.cz/obsah/doc.asp?rok=2006&cislo=36&id=14 Článek Aidy Brumovské (přítelkyně a textařka Evy Olmerové) pro Instinkt]

{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Olmerová, Eva}}
[[Kategorie:České zpěvačky]]
[[Kategorie:Jazzoví zpěváci]]

Eva Olmerová - Historie editací

Ivan Drago: 1 revizi

GVC Sobek: -- Měšťanstvo