Sysop: /* Dějiny */ Vylepšení

2012-04-23T13:15:31Z

Dějiny: Vylepšení

Nová stránka

{| border=1 align=right cellpadding=4 cellspacing=0 width=250 style="margin: 0 0 1em 1em; background: #f9f9f9; border: 1px #aaaaaa solid; border-collapse: collapse; font-size: 95%;"
|+<big>'''Evropa'''</big>
| align=center colspan=2 style="background:#f9f9f9;" |
[[Soubor:Europe (orthographic projection).png|250px|Satelitní ortografický snímek Evropy]]
|-
| '''[[Rozloha]]''' || 10 180 000 km2
|-
| '''[[Počet obyvatel]]''' || asi 730 000 000 (2005)
|-
| '''[[Hustota zalidnění]]'''|| asi 72 obyvatel/km2
|-
| '''Politické rozdělení''' || 46 nezávislých [[stát]]ů
|}
'''Evropa''' je území brané buďto jako jeden ze sedmi [[světadíl]]ů v jejich tradičních pojetích, nebo jako západní část [[Eurasie]]. Ze severu jej ohraničuje [[Severní ledový oceán]], ze západu [[Atlantský oceán]], z jihu [[Středozemní moře|Středozemní]] a [[Černé moře]] spolu s vodními cestami, které je spojují, a z východu [[Asie]] (o přesném průběhu této části hranice nepanuje [[konsenzus]]).

Jde o druhý nejmenší světadíl mající rozlohu asi 10 180 000 km2 (asi 7 % zemského povrchu), který je však zároveň druhý nejhustěji zalidněný (asi 72 obyvatel/km²), takže asi 730 000 000 obyvatel Evropy představuje asi 11% podíl na [[Světová populace|světové populaci]] (údaje k roku [[2005]]).

Evropa je kolébkou tzv. [[Západní kultura|západní civilizace]]. [[Evropské národy]] hrály dominantní roli ve světovém dění cca od 16. století až po počátek [[20. století|století 20.]], ve kterém byly zatlačeny do pozadí [[Spojené státy americké|Spojenými státy americkými]]. Důvodem byla zejména politická a národnostní roztříštěnost Evropy, na jejímž území se odehrály hlavní boje obou [[Světová válka|světových válek]] a kterou po té druhé na čtyřicet let rozdělila [[železná opona]].

I v současné době politická a jazyková roztříštěnost komplikují integraci Evropy, a to i u zemí, které jsou součástí [[Evropská unie|Evropské unie]]. Mluví se zde 218 různými jazyky<ref>Raymond G. Gordon, Jr. (ed.): ''Ethnologue: Languages of the World, Fifteenth edition. Online version http://www.ethnologue.com/.'' SIL International, Dallas, Texas, 2005. Znakové řeči nejsou započítány.</ref> z nejméně 6 jazykových rodin ([[Indoevropské jazyky|indoevropská]], [[Uralské jazyky|uralská]], [[Altajské jazyky|altajská]], [[Afroasijské jazyky|afroasijská]], [[Severokavkazské jazyky|severokavkazská]] a [[baskičtina]]); naprostá většina mluvčích však připadá na jazyky [[Indoevropské jazyky|indoevropské]]. Jednotlivé státy jsou obvykle založeny na [[národní stát|národních základech]] a existují zde oblasti, které jsou zdrojem závažných národnostních konfliktů (zejména [[Balkán]] a země bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]).

== Přírodní poměry ==
: ''Podrobnější informace naleznete v článku: [[Přírodní poměry Evropy]]''.

=== Hranice mezi Evropou a Asií ===

Evropa se za samostatný světadíl považuje spíše z historických, kulturních a politických důvodů než z důvodů fyzickogeografických. Hranice mezi Evropou a Asií není v přírodě zjevná a zeměpisci se odedávna přou, kudy má přesně vést. Na vedení hranice ovšem závisí řada charakteristik kontinentu, jeho rozlohou počínaje a nejvyšší horou ([[Mont Blanc]] vs. [[Elbrus]]) konče.

Méně problematická je severní část hranice, kde se všeobecně přijímá role pohoří [[Ural]] (vzniklo v permu nárazem tehdejšího kontinentu [[Sibiř (kontinent)|Sibiř]] do [[Pangea|Pangey]] v oblasti někdejší [[Baltika|Baltiky]]). Za rozhraní kontinentů se ovšem nepovažuje hlavní hřeben pohoří, ale jeho východní úpatí (hranice začíná v [[Bajdaracký záliv|Bajdarackém zálivu]]), Ural tedy leží celý v Evropě.

Rozšířená a na českých školách vyučovaná<ref>''Školní atlas světa.'' Kartografie Praha, a.s., Praha, 2007. ISBN 978-80-7011-925-9</ref><ref>Pavel Šára, Josef Herink: ''Poznáváme svět v číslech. Příručka pro žáky a učitele všech typů škol.'' Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o., Praha, 2003. ISBN 80-86034-55-0 Str. 6.</ref> verze dalšího průběhu hranice je po řece [[Emba (řeka)|Embě]] do [[Kaspické moře|Kaspického moře]], odtud [[Kumomanyčská sníženina|Kumomanyčskou sníženinou]] podél řek [[Kuma (přítok Kaspického moře)|Kuma]] a [[Manyč]] až po ústí Manyče do [[Don]]u a po něm do [[Azovské moře|Azovského moře]].<ref>''Kapesní atlas světa.'' 242 pp. Geodetický a kartografický podnik v Praze, n.p., Praha, 1983. Str. 31.</ref>

Alternativ k takto stanovené hranici Evropy se objevuje celá řada. Relativně menší (s menšími důsledky) odchylkou je starší názor na vedení hranice po hřebeni Uralu, dále po řece [[Ural (řeka)|Ural]] (teče západněji než Emba, ale i v tomto případě do Evropy zasahuje část [[Kazachstán]]u), mezi Kaspickým a Černým mořem pak nikoli korytem řek, ale až po severním úpatí [[Kavkaz]]u.<ref name="laz">''Kudy vede hranice Evropy a Asie? In: Lidé a země, ročník 57, č. 4/2008, str. 14.'' Mladá fronta a.s., Praha, 2008.</ref><ref name="kral">Václav Král: ''Fyzická geografie Evropy.'' Academia, Praha, 1999. ISBN 80-200-0684-2 Str. 302.</ref>

Další posun hranice z úpatí Kavkazu na jeho hlavní hřeben, který by připravil o post nejvyšší evropské hory západoevropský [[Mont Blanc]] a přidělil jej nejvyšší ruské hoře [[Elbrus]]u, kupodivu zřejmě nelze přičítat sovětské propagandě, ale geografům z USA.<ref name="laz"/><ref name="kral"/>

Nejextrémnějším je v tomto směru pohled některých britských geografů, který posouvá evropské hranice až na severní hranice [[Turecko|Turecka]] a [[Írán]]u.<ref name="laz"/> Pouze v tomto případě by evropskými zeměmi byly i zakavkazské státy [[Gruzie]], [[Arménie]] a [[Ázerbájdžán]].

=== Poloha, rozloha a vodorovná členitost ===

[[Soubor:LocationEurope.png|thumb|Evropa na mapě světa]]
Název světadílu je odvozen od [[Akkadská říše|akkadského]] slova „ereb“ = západ Slunce. Tvoří vlastně obrovský poloostrov dvojkontinentu [[Eurasie]]. Leží na severozápadě [[Starý svět|Starého světa]].

Krajní body na pevnině jsou:
*na severu mys [[Nordkinn]] (71°08' s.š.)
* na jihu mys [[Punta Marroqui]] (35°59' s.š.)
* na západě mys [[Cabo da Roca]] (9°29' z.d.)
* na východě východní úpatí [[Polární Ural|Polárního Uralu]] (67°20' v.d.) (pro srovnání: tento poledník prochází např. i [[Afghánistán]]em)

Absolutní krajní body Evropy (včetně ostrovů) jsou:
* na severu mys [[Fligeli]] v [[Země Františka Josefa|Zemi Františka Josefa]] (81°51' s.š.)
* na jihu ostrov [[Gavdhos]] u [[Kréta|Kréty]] (34°48' s.š.)
* na západě [[Faj Grande]] na [[Azory|Azorách]] (přes 30° z.d.)
* na východě východní úpatí [[Polární Ural|Polárního Uralu]] (67°20' v.d.)

Rozloha Evropy činí 10,5 mil. km², tj. 7 % světové souše. Je to druhý nejmenší světadíl<ref>''Kapesní atlas světa.'' 242 pp. Geodetický a kartografický podnik v Praze, n.p., Praha, 1983. Str. 26.</ref> po [[Austrálie a Oceánie|Austrálii a Oceánii]].

Evropa má velmi členité pobřeží a je nejčlenitější ze všech světadílů. Délka pobřeží činí 37 000 km. Největší poloostrovy jsou [[Poloostrov Kola]], [[Skandinávský poloostrov|Skandinávský]], [[Jutský poloostrov|Jutský]], [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejský]], [[Apeninský poloostrov|Apeninský]], [[Balkán|Balkánský poloostrov]], [[Peloponés]] a [[Krym]].

Největší ostrovy Evropy jsou soustředěny na severozápadě: klikatobřehá [[Velká Británie (ostrov)|Velká Británie]], [[Island]] a [[Irsko (ostrov)|Irsko]]. Další ostrovy leží na severu: [[Nová země]] a [[Špicberky]], [[Gotland]], [[Öland]], [[Sjælland]] a na jihu: [[Mallorca]], [[Sicílie]], [[Sardinie]], [[Korsika]], [[Kréta]] a [[Rhodos]].

=== Povrch ===

[[Soubor:Europe topography map.png|thumb|Evropa, geografická mapa]]
Evropa má pestrý reliéf. Průměrná nadmořská výška činí 290 m n.m. (nejméně ze všech světadílů). Většinu území zaujímají [[nížina|nížiny]] (60 %). Rozložení nížin a vysočin plyne z geologické stavby a geomorfologického vývoje.

Nejstarší část Evropy je východoevropská nížinná [[Fennosarmatia]] s [[Východoevropská rovina|Východoevropskou rovinou]]. Zde leží i nejnižší místo Evropy v proláklině Kaspické nížiny (−28 m). Na východě je Východoevropská rovina lemována protáhlým pohořím [[Ural]] (1894 m) o délce 2500 km.

[[Skandinávské pohoří]] (2469 m) je [[kaledonské vrásnění|kaledonského]] stáří. Ledovce zde vyhloubily typické [[fjord]]y. Ledovec poznamenal i [[Severoněmecká nížina|Severoněmeckou]] a [[Středopolské nížiny]].

[[Hercynské vrásnění|Hercynským vrásněním]] vytvořilo [[Středoněmecká vysočina|Středoněmeckou vysočinu]], [[Český masív]] (1602 m) a [[Francouzské středohoří]] (1886 m).

Nejvyšší evropské pohoří [[Alpy]] ([[Mt. Blanc]], 4807 m) jsou vytvořeny třetihorním [[alpínské vrásnění|alpínským vrásněním]], stejně jako [[Karpaty]] (2655 m), [[Dinárské hory]] (2751 m), [[Pyreneje]] (3404 m) a [[Apeniny]] (2914 m). V jižní Evropě se setkáváme i s vulkanismem a zemětřesením. Na [[Sicílie|Sicílii]] se tyčí i nejvyšší činná sopka Evropy [[Etna]] (3340 m). Dalšími vulkány jsou [[Stromboli]] a [[Vesuv]].

=== Vodstvo ===

V Evropě s poměrně vlhkým podnebím je vytvořena poměrně hustá říční síť.

80 % Evropy leží v úmoří [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]]. 20 % Evropy je odvodňováno do bezodtokého [[Kaspické moře|Kaspického moře]], do něhož ústí nejdelší evropská řeka [[Volha]] (3531 km, povodí 1 360 000 km², s průměrným ročním průtokem 8220 m³). Dalšími velkými řekami jsou [[Don]], [[Dněpr]], [[Dunaj]], [[Pád (řeka)|Pád]], [[Rhôna]], [[Ebro]], [[Seina]], [[Temže]], [[Rýn]], [[Labe]], [[Odra]] a [[Visla]].

Maxima vodních stavů jsou ve východní Evropě na jaře a počátkem léta, ve střední a severní Evropě na jaře, v západní a jižní Evropě v zimě a ve velehorách v létě.

Většina evropských jezer je ledovcového původu. Největšími jezery jsou [[Ladožské jezero|Ladožské]] (18 360 km²) a [[Oněžské jezero]] (9700 km²) v Rusku.

=== Podnebí ===

Evropa patří do tří podnebných pásů severní polokoule. Na nejzazším severu je to studený pás se dvěma oblastmi, arktickou a subarktickou, na [[Špicberkách]], [[Nové zemi]] a severním pobřeží Ruska. Zde leží i absolutně nejchladnější místo Evropy [[Usť-Cilma]] (−69 °C).

Většina Evropy leží v severním mírném pásu. V západní Evropě se rozkládá západopřímořská oblast s převládajícími západními větry a s mírnou zimou i létem. Ve střední Evropě je oblast přechodná, teplé léto se srážkami se střídá se zimou s trvalou sněhovou pokrývkou. Východní Evropa leží ve vnitrozemské (kontinentální) oblasti s dlouhými, studenými zimami a horkými léty. Zde leží nejsušší místo Evropy [[Astrachaň]] (180 mm ročně).

Nejvyšší absolutní teplota byla naměřena v močálu [[Pantano de Guadalmelatto]] u [[Cordoba|Cordoby]] (52 °C) ve středomořské oblasti subtropického pásu. V tomto pásu leží i nejdeštivější místo Evropy [[Crkvica]] (4624 mm ročně).

=== Přírodní krajiny ===

[[Biom|Vegetační pásy]] jsou závislé na podnebných poměrech. Do Evropy jich zasahuje sedm: [[Polární pustina|mrazové pustiny]], [[tundra|tundry]] a lesotundry s [[mech]]y a [[lišejník]]y, [[tajga]] s [[jehličnatý les|jehličnatými lesy]], [[Smíšený les|smíšené]] a [[listnatý les|listnaté lesy]], [[step]]i a [[lesostep]]i se suchomilnými trávami, většinou proměněná v [[kulturní step]] s úrodnou půdou, subtropické listnaté opadavé a [[tvrdolistý les|vždyzelené suchomilné lesy]] a trnité křoviny [[macchie]] a [[Poušť|pouště]] a [[polopoušť|polopouště]] v kaspické oblasti. V horách je vyvinuta výšková stupňovitost s alpínskou květenou.

Zvířena má typické zástupce: [[sob]]a v tundrách, [[Los evropský|losa]], [[vlk]]a, [[medvěd hnědý|hnědého medvěda]], [[Rys (zoologie)|rysa]], [[jelen]]a a [[rosomák]]a v tajze, [[Liška (říše živočichů)|lišku]], [[vydra|vydru]], [[zajíc]]e a [[ježek|ježka]] ve smíšených a listnatých lesích, [[kamzík]]a v horských oblastech a různé druhy ptáků, plazů, obojživelníků, ryb a hmyzu.

Původní přírodní prostředí je chráněno k přírodních reservacích a národních parcích.

== Evropské geografické rekordy ==
=== Nejvyšší hory ===

*[[Elbrus]] (Эльбрус) 5642 m. n. m , [[Kavkaz]]
*[[Mont Blanc]] (Monte Bianco) 4807 m n. m., [[Savojské Alpy]]
*[[Monte Rosa]] (Pic Dufour) 4634 m n. m., [[Penninské Alpy]]
*[[Dom]] 4545 m n. m., [[Valaiské Alpy]]
*[[Weisshorn]] 4505 m n. m., [[Valaiské Alpy]]
*[[Matterhorn]] (Monte Cervino) 4478 m n. m., [[Penninské Alpy]]
*[[Dent Blanche]] 4357 m n. m., [[Valaiské Alpy]]
*[[Grand Combin]] 4314 m n. m., [[Valaiské Alpy]]
*[[Finsteraarhorn]] 4274 m n. m., [[Bernské Alpy]]
*[[Aletschhorn]] 4195 m n. m., [[Bernské Alpy]]

=== Nejvyšší činné sopky ===

*[[Etna]] 3370 m n. m., [[Sicílie]]
*[[Beerenberg]] 2277 m n. m., [[Jan Mayen]]
*[[Askja]] 1510 m n. m., [[Island]]
*[[Hekla]] 1491 m n. m., [[Island]]
*[[Vesuv]] 1277 m n.m., [[Itálie]]
*[[Stromboli]] 926 m n. m., [[Liparské ostrovy]]
*[[Théra]] 584 m n. m., [[Řecko]]

=== Nejdelší řeky ===

*[[Volha]] ([[Rusko]]) 3534 km
*[[Dunaj]] 2857 km protéká těmito státy [[Německo]], [[Rakousko]], [[Slovensko]], [[Maďarsko]], [[Chorvatsko]], [[Srbsko]], [[Bulharsko]], [[Rumunsko]], [[Moldavsko]], [[Ukrajina]] a ústí do [[Černé moře|Černého moře]] – [[Rumunsko]] a [[Ukrajina]]
*[[Ural (řeka)|Ural]] 2428 km
*[[Dněpr]] 2200 km
*[[Don]] 1950 km
*[[Kama]] 1805 km

=== Největší jezera ===

*[[Ladožské jezero]] ([[Rusko]]) 18 130 km²
*[[Oněžské jezero]] ([[Rusko]]) 9616 km²
*[[Vänern]] ([[Švédsko]]) 5650 km²
*[[Saimaa]] ([[Finsko]]) 4377 km²

=== Další rekordy ===

* největší ostrov – [[Velká Británie (ostrov)|Velká Británie]]
* největší ledovec – [[Jostedalsbreen]]
* největší stát podle rozlohy – [[Rusko]]
* nejhustší železniční síť – [[Maďarsko]]
* nejhustší silniční síť – [[Belgie]]
* nejdelší silniční tunel – [[Lærdalstunnelen]]
* nejdelší železniční tunel – [[Eurotunel]]
* nejrychlejší vlak – [[TGV]]

== Dějiny ==
'''Hlavní článek: [[Dějiny Evropy]]'''

=== Starověk ===
Evropa má po dlouhou dobu velký kulturní a politický vliv, už od doby bronzové. První civilizace vznikly na jihovýchodě Evropy: minojská kultura (−3000/−1450) a mykénská kultura (−2000/−1200).

Na jejich troskách se postupně rozvíjela v řeckých městských státech od roku −800 a později v Římě (tradiční letopočet založení −753) antická civilizace. Řeckou kulturu charakterizovaly např. od roku −774 [[olympijské hry]] a [[řecká filosofie]]. Vrcholem řecké antiky byla vláda Alexandra Velikého (−336/−323). Vrcholem římské antiky bylo Římské císařství, založené Augustem (−27/14). V době Římského císařství vzniklo také [[křesťanství]].

Římská říše zanikla roku 476 a s ní i antická civilizace.

=== Středověk ===
Na troskách antické civilizace, z níž převzala především řeckou filosofii, římské právo a křesťanství, se začala postupně vyvíjet naše současná [[Západní kultura|západní civilizace]], živořící prvních 1 000 let na periferii. Zpočátku byly vedle zbytkové Východořímské později Byzantské [[Říše (území)|říše]] zakládány krátkodobé [[barbarské státy]]: Franská říše v 5. století, anglosaské státy v Anglii v 5.– 6. století nebo Dánsko roku 800. Po přistěhování [[Slované|Slovanů]] do střední a jihovýchodní Evropy vznikaly i slovanské státy: Bulharská říše v 7. století, Velkomoravská říše roku 830, Kyjevská Rus (později Rusko), Chorvatsko, Srbsko a český stát v 9. století a Polsko roku 960.

Rozmach křesťanské církve, zděděné po antice, je charakterizován vznikem papežského státu v 8. století. Dočasný propad raně středověké Evropy byl způsoben pronikáním cizorodých prvků: [[Arabové|Arabů]] na [[Pyrenejský poloostrov]] od roku 711 a [[Maďaři|Maďarů]] do uherských nížin v 9. století, kde se ovšem udrželi a stali se nedílnou součástí evropské civilizace především díky včasnému přijetí křesťanství. Od 10. století nastal trvalý tisíciletý demografický, hospodářský a kulturní vzestup, který Evropě přinesl nakonec 400 let trvající vládu nad planetou.

Vytlačením Arabů z Pyrenejského poloostrova bylo umožněno vytvořit Portugalsko roku 1139 a Španělsko sjednocením [[Aragonie]] a [[Kastilie]] roku 1479. Dobytím arabské [[Granada|Granady]] roku 1492 bylo vytlačení Arabů z Evropy ukončeno.

Po rozpadu Franské říše roku 843 byly položeny základy [[Francie]] a [[Německo|Německa]]. V Itálii vznikaly mezitím od 11. století městské státy. Postupným rozpadem německé části Franské říše vznikly mimo jiné roku 1156 [[Rakousko]], roku 1291 [[Švýcarsko]] a později do 17. století [[Prusko]].

Z odporu proti vnějšímu nepříteli vznikly velké mezistátní unie: polsko-litevská unie roku 1386, která zanikla vlastními nedostatky v letech 1772–1795, a kalmarská unie v letech 1397–1523.

Ve 14. století začali pronikat na [[Balkán]] [[Osmanská říše|Osmanští Turci]]. Roku 1389 porazili Srby na [[Kosovo pole|Kosově poli]] a roku 1453 vyvrátili Byzantskou říši.

Roku 1415 zahájili Portugalci dobytím africké [[Ceuta|Ceuty]] evropskou expanzi do zámoří.

Tato expanze zahajuje novověk. Roku 1492 byla objevena Amerika a roku 1498 přistáli Portugalci v Indii. Planeta byla poprvé obepluta v letech 1519–1522. Ve stejné době definitivně ukončila středověk a jeho pojetí společnosti renesance.

=== Novověk ===
Roku 1526 zahájili [[Habsburkové]] budování mnohonárodnostního impéria kolem rakouských zemí ve střední Evropě, do něhož se dostala i řada do té doby samostatných zemí (České země, Maďarsko, Chorvatsko). Finálním produktem bylo roku 1867 [[Rakousko-Uhersko]].

Novým státem se stalo [[Nizozemsko|Nizozemí]], vzniklé z revoluce proti Španělsku v letech 1565–1581. Roku 1707 vznikla propojením Anglie a Skotska [[Spojené království|Velká Británie]] a později připojením Irska Spojené království.

Od 15. století vytvářely země jako [[Španělsko]], [[Portugalsko]], [[Francie]], [[Nizozemsko]] nebo [[Anglie]] velké koloniální panství s rozsáhlými državami v [[Afrika|Africe]], [[Amerika|Americe]] a [[Asie|Asii]].

Průmyslová revoluce v Evropě propukla v 18. stol. a znamenala ještě větší blahobyt, který způsobil velký nárůst obyvatelstva.

Po francouzské revoluci 1789–1794 vznikly v několika vlnách státy na národním principu, který revoluce přinesla: 1822 [[Řecko]] svržením turecké nadvlády, 1830 [[Belgie]] oddělení od Nizozemí, 1859 [[Rumunsko]] sloučením dvou tureckých vazalů Valašska a Moldávie, 1861 [[Itálie]] sjednocením drobných italských států, 1871 Německo obdobným způsobem, sjednocením kolem Pruska, [[1905]] [[Norsko]] oddělením od Švédska, [[1908]] obnovené [[Bulharsko]] zrušením vazalství na Turecku a [[1912]] [[Albánie]] svržením turecké nadvlády.

=== Moderní dějiny ===

Po [[první světová válka|1. světové válce]] [[1914]]–[[1918]] vznikla další generace evropských států: 1917 [[Finsko]] oddělením od Ruska, 1918 [[Polsko]] obnovením z částí Německa, Rakousko-Uherska a Ruska, [[Československo]], [[Rakousko]] a [[Maďarsko]] rozpadem Rakousko-Uherska, [[Estonsko]], [[Lotyšsko]] a [[Litva]] oddělením od Ruska, [[Jugoslávie]] sloučením Srbska, Černé Hory a části Rakousko-Uherska, 1921 [[Irsko]] oddělením od Británie a [[1922]] [[Sovětský svaz]] sloučením bolševických republik, vzniklých v důsledku bolševické revoluce v Rusku. 1. světová válka znamenala podlomení evropské vlády nad planetou.

Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] [[1939]]–[[1945]], která definitivně zničila evropskou moc, během [[studená válka|studené války]] [[1946]]–[[1989]] byla Evropa rozdělena na dva významné politické a ekonomické bloky: [[východní blok]] ve východní Evropě, ovládaný SSSR, a na demokratické země v západní Evropě. Nových států vzniklo už jen několik: [[1944]] [[Island]] oddělením od Dánska, 1949 dva německé státy obnovením v okupačních pásmech, 1964 [[Malta]] vyhlášením nezávislosti na Británii.

Velmi významným procesem je v moderní Evropě integrační proces, zahájený vytvořením [[Benelux]]u 1948, a dále vznikem [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]] (NATO) [[1949]], [[Evropské hospodářské společenství|Evropského hospodářského společenství]] 1957 a finální [[Evropská unie|Evropské unie]] 1993. Integrovaná Evropa měla původně vytvořit znovu evropské mocenské centrum, ale zatím je vývoj toho dalek.

Klíčový se stal rok [[1989]], kdy došlo k destrukci komunistických totalit v Polsku, Maďarsku, Československu, Bulharsku a Rumunsku a později i v Albánii. [[Východní blok]] se rozpadl. S koncem studené války bylo možno i roku 1990 [[Sjednocení Německa|sjednotit Německo]]. Naopak se roku 1991 rozpadl SSSR, na jehož území proběhly následné konflikty. Ve stejném roce se rozpadla i komunistická [[Jugoslávie]] a následní konflikty opět přinesly [[Válka v Jugoslávii|válku]] do Evropy. Rozpadem obou států vznikly státy následnické: [[Rusko]], [[Bělorusko]], [[Ukrajina]], [[Estonsko]], [[Litva]], [[Lotyšsko]], [[Slovinsko]], [[Chorvatsko]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Makedonie]] a později [[Srbsko a Černá Hora]]. Roku 1993 se rozpadlo Československo na [[Česká republika|Českou republiku]] a [[Slovensko]] bez konfliktů.

== Obyvatelstvo ==
: ''Podrobnější informace naleznete v článku [[Demografie Evropy]]''.
Evropa má 720 mil. obyvatel, tj. 12 % světové populace. Hustota zalidnění je vysoká, 67 obyvatel/km2. Evropa je nejhustěji zalidněný kontinent. Současný stav a rozmístění obyvatelstva je výsledkem složitého vývoje. Největší hustotu zalidnění mají kromě miniaturních států [[Monako|Monaka]], [[Vatikán]]u a [[Malta|Malty]], [[Nizozemsko]] (390 obyvatel/km2), [[Belgie]] (340 obyvatel/km2) a [[Spojené království|Velká Británie]] (250 obyvatel/km2).

Naopak nejnižší hustotu zalidnění mají v Evropě: [[Island]] (3 obyvatelé/km2), [[Kazachstán]] (4 obyvatelé/km2), ale to je evropský stát jen malou částí svého území, a [[Rusko]] (8 obyvatel/km2), ale jeho hustota zalidnění vypočítaná na celé území Ruska hustotu v evropské části zkresluje.

[[Přírůstek]] činí 0,3 %, [[porodnost]] dosahuje 13 prom. a [[úmrtnost]] 11 prom. Obyvatelé Evropy se v průměru dožívají 68 let (muži) a 77 let (ženy).

Obyvatelstvo tvoří hlavně tři větve [[indoevropská jazyková rodina|indoevropské jazykové rodiny]]: slovanská, germánská a románská. Mnoho národů patří k jiným jazykovým skupinám, např. [[uralská jazyková rodina|uralské]] nebo [[afroasijská jazyková rodina|afroasijské]].

Nejpočetnějšími evropskými národy jsou indoevropští [[Rusové]], [[Němci]], [[Italové]], [[Angličané]], [[Francouzi]], [[Ukrajinci]], [[Španělé]] a [[Poláci]].

Znakem všech průmyslových oblastí je nakupení sídel, zejména ve střední [[Anglie|Anglii]], [[Nizozemsko|Nizozemsku]], [[Porúří]], [[Porýní]] a v [[Sasko|Sasku]], v Horním [[Slezsko|Slezsku]], [[Donbas]]u a [[Pádská nížina|Pádské nížině]].

== Náboženství ==
: ''Podrobnější informace naleznete v článku [[Náboženství v Evropě]]''.
[[Soubor:St peters vat distance.jpg|thumb|[[Bazilika svatého Petra]] ve [[Vatikán]]u]]

[[Náboženství|Nábožensky]] dominuje evropskému prostoru [[křesťanství v Evropě|křesťanství]], které však v mnoha zemích ustupuje silné [[sekularizace|sekularizaci]] a nezájmu obyvatel o náboženské záležitosti, nejvíce patrné je to v případě [[severské země|severských zemí]], [[Česká republika|České republiky]], [[Francie]] a [[Estonsko|Estonska]]. Na druhé straně v některých tradičně katolických zemích přetrval velký vliv [[římskokatolická církev v Evropě|katolické církve]], klasickým příkladem jsou [[Polsko]], [[Litva]], [[Irsko]], [[Malta]], [[San Marino]] a samozřejmě [[Vatikán]]. V některých oblastech na Balkáně převládlo jako hlavní náboženství [[islám]].

== Hospodářství ==
: ''Podrobnější informace naleznete v článku [[Hospodářství Evropy]]''.

Evropa patří k hospodářsky nejvyspělejším oblastem planety. Průmyslová odvětví mají dlouhou tradici, zemědělství je intenzivní. Ze světového hlediska má význam těžba uhlí, ropy, zemního plynu, železné rudy, bauxitu, niklu, rtuti, magnezitu, fosfátů a draselných solí.

Nejdůležitějším průmyslovým odvětvím je strojírenství. V Evropě jsou rozvinuty všechny druhy dopravy a má největší objem zahraničního obchodu ze všech světadílů.

== Fauna a flóra ==

Na tomto přeplněném [[kontinent]]u musí divoce rostoucí [[rostlina|rostliny]] a divoce žijící [[živočichové]] bojovat o prostor se [[zemědělství]]m, sídly lidí a [[průmysl]]em. Přesto Evropa se svými mnoha [[klima]]ty a [[habitaty]] poskytuje obživu mnoha rozmanitým formám života v přírodě.

Chladné oblasti kolem [[severní polární kruh|severního polárního kruhu]] jsou domovem [[sob]]ů, [[husa|hus]] a sovic sněžních. Trochu více na jih [[mechy]] a [[lišejníky]]. [[tundra|Tundry]], jež je po většinu roku zmrzlá, ustupují [[les]]ům tvořeným [[smrk]]em a [[bříza|břízou]]. Tyto lesy se rozprostírají po celé severní Evropě a potulují se v nich [[medvěd]]i a [[vlk|vlci]].

V mírnějších klimatech severozápadní Evropy jsou [[smíšené lesy]] tvořené [[dub]]em, [[jasan]]em a [[buk]]em a jsou domovem [[veverka|veverek]], vysoké zvěře, divokých [[kanec|kanců]] a mnoha druhů ptáků. Mořští ptáci, jako například racci, [[alky]] a [[terej]]ové, hnízdí na skalnatém pobřeží Atlantského oceánu. V Atlantském oceánu žije celá řada různých druhů ryb včetně [[treska|tresky]], [[sleď|sledě]], [[losos]]a, [[sardinka|sardinek]] a [[jeseter]]a.

Travnaté oblasti střední Evropy jsou z velké části využívány pro zemědělství, ale poskytují také obživu mnoha savcům a ptákům. Velcí [[sokol (ptáci)|sokoli]] a [[orel|orli]] loví [[koroptev|koroptve]], [[křepelka|křepelky]], [[myš]]i, [[krtek|krtky]], [[krysa|krysy]] a další malé živočichy tohoto pásma.

Dále na jih v horském pásmu [[Alpy|Alp]] nalezneme formy života v přírodě typické pro tuto oblast, např. savce, kteří si vyhrabávají nory a říká se jim [[svišť|svišti]], a [[kamzík]]y podobné koze. Mezi alpské květiny patří tmavomodrý hořec a trsovitý plesnivec alpský.

Na nejjižnějších cípech Evropy, kolem [[Středozemní moře|Středozemního moře]], se daří [[olivovník]]ům, [[cypřiš]]ům a [[borovice|borovicím]] piniím. Na teplém slunci tohoto pásma se vyhřívají [[had]]i, [[ještěrka|ještěrky]] a [[želva|želvy]].

== Politický přehled ==

Evropa vždy značně ovlivňovala světovou politiku. Staří [[Řekové]] jako první vytvořili kolem roku 450 př. n. l. [[demokracie|demokracii]]. Tento systém, ve kterém si vládu volí lid, je dnes všeobecně rozšířen. Ve středověku měla silný politický vliv po celé Evropě římskokatolická církev. Na počátku 18. století se moc přesunula z rukou církve do rukou několika států, například [[Španělsko|Španělska]] a [[Spojené království|Spojeného království]]. Tyto státy zbohatly vykořisťováním [[Asie]], [[Afrika|Afriky]] a obou [[Amerika|Amerik]]. Řada těchto kolonií získala [[nezávislost]] až v minulém století.

[[První světová válka]] ([[1914]]–[[1918]]) i [[druhá světová válka]] ([[1939]]–[[1945]]) začaly v Evropě. Po druhé světové válce se kontinent rozdělil na [[komunismus|komunistické]] země na východě, vedené [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], a nekomunistické země na západě, podporované [[Spojené státy americké|Spojenými státy americkými]]. Evropa se stala centrem boje o moc mezi komunistickými a nekomunistickými zeměmi. Tento boj byl znám pod pojmem [[studená válka]]. V 80. letech [[20. století]] vedly reformy v Sovětském svazu a východní Evropě k pádu tamního komunismu. Po rozpadu Sovětského svazu, [[Jugoslávie]] a [[Československo|Československa]] vznikly nové státy. Studená válka skončila, ale konflikt mezi etnickými skupinami a ekonomické problémy způsobily ve východní Evropě nové zdroje napětí.

V roce [[1995]] bylo 15 západoevropských států spojeno v [[Evropská unie|Evropskou unii]]. Tato organizace vznikla v 50. letech. Dnes je jejím cílem, aby politicky a ekonomicky sjednotila různé země Evropy.

=== Politické členění Evropy ===
==== Státy ====
'''Hlavní článek: [[Seznam evropských států]]'''
[[Soubor:Europe countries map cs.png|thumb|Evropa, státy]]
[[Soubor:Map of Europe (political).png|thumb|Územní vymezení Evropy {{legenda|#43CD80|evropské území}}{{legenda|#6495ED|asijské území evropských států}}{{legenda|#6A5ACD|asijské státy kulturně a historicky zařazované do Evropy}}]]
Na Evropském kontinentu a k němu náležících ostrovech se nachází území 46 [[nezávislost|nezávislých]] států, jejichž seznam je uveden níže. Ten však může být dále různě modifikován i jinými hledisky: na základě kulturních a politických hledisek bývají často přiřazovány k seznamu ještě [[Kypr]], [[Gruzie]] či [[Arménie]], na základě odlišně chápané hranice Evropy to může být i [[Ázerbájdžán]], nebo naopak jsou vyřazovány země, jejichž hlavní území leží mimo Evropu a pohybují se v jiném kulturním rámci, než je ten evropský (nejčastěji [[Turecko]] a [[Kazachstán]]).
{| border=0 cellspacing=0 cellpadding=0
|- valign=top
| width=33% |
* [[Soubor:Flag of Albania.png|24px]] [[Albánie]]
* [[Soubor:Flag of Andorra.png|24px]] [[Andorra]]
* [[Soubor:Flag of Belgium (civil).png|24px]] [[Belgie]]
* [[Soubor:Flag of Belarus.png|24px]] [[Bělorusko]]
* [[Soubor:Flag of Bosnia and Herzegovina.png|24px]] [[Bosna a Hercegovina]]
* [[Soubor:Flag of Bulgaria.png|24px]] [[Bulharsko]]
* [[Soubor:Flag of Montenegro.png|24px]] [[Černá Hora]]
* [[Soubor:Flag of the Czech Republic.png|24px]] [[Česká republika]]
* [[Soubor:Flag of Denmark.png|24px]] [[Dánsko]]
* [[Soubor:Flag of Estonia.png|24px]] [[Estonsko]]
* [[Soubor:Flag of Finland.png|24px]] [[Finsko]]
* [[Soubor:Flag of France.png|24px]] [[Francie]]
* [[Soubor:Flag of Croatia.png|24px]] [[Chorvatsko]]
* [[Soubor:Flag of Ireland.png|24px]] [[Irsko]]
* [[Soubor:Flag of Iceland.png|24px]] [[Island]]
* [[Soubor:Flag of Italy.png|24px]] [[Itálie]]
| rowspan=2 |   
| width=33% |
*[[Soubor:Flag of Kazakhstan.png|24px]] [[Kazachstán]] (část)
*[[Soubor:Flag of Liechtenstein.png|24px]] [[Lichtenštejnsko]]
*[[Soubor:Flag of Lithuania.png|24px]] [[Litva]]
*[[Soubor:Flag of Latvia.png|24px]] [[Lotyšsko]]
*[[Soubor:Flag of Luxembourg.png|24px]] [[Lucembursko]]
*[[Soubor:Flag of Hungary.png|24px]] [[Maďarsko]]
*[[Soubor:Flag of Macedonia.png|24px]] [[Makedonie]]
*[[Soubor:Flag of Malta.png|24px]] [[Malta]]
*[[Soubor:Flag of Moldova.png|24px]] [[Moldavsko]]
*[[Soubor:Flag of Monaco.png|24px]] [[Monako]]
*[[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Německo]]
*[[Soubor:Flag of the Netherlands.png|24px]] [[Nizozemsko]]
*[[Soubor:Flag of Norway.png|24px]] [[Norsko]]
*[[Soubor:Flag of Poland.png|24px]] [[Polsko]]
*[[Soubor:Flag of Portugal.png|24px]] [[Portugalsko]]
*[[Soubor:Flag of Austria.png|24px]] [[Rakousko]]
*[[Soubor:Flag of Romania.png|24px]] [[Rumunsko]]
*[[Soubor:Flag of Russia.png|24px]] [[Rusko]] (část)
| rowspan=2 |   
| width=33% |
*[[Soubor:Flag of Greece.png|24px]] [[Řecko]]
*[[Soubor:Flag of San Marino.png|24px]] [[San Marino]]
*[[Soubor:Flag of Slovakia.png|24px]] [[Slovensko]]
*[[Soubor:Flag of Slovenia.png|24px]] [[Slovinsko]]
*[[Soubor:Flag of the United Kingdom.png|24px]] [[Spojené království]] 
**[[Soubor:Flag of England.png|24px]] [[Anglie]]
**[[Soubor:Flag of Scotland.png|24px]] [[Skotsko]]
**[[Soubor:Flag of Wales.png|24px]] [[Wales]]
**[[Soubor:Ulster banner.png|24px]] [[Severní Irsko]]
*[[Soubor:Flag of Serbia.png|24px]] [[Srbsko]]
*[[Soubor:Flag of Spain.png|24px]] [[Španělsko]]
*[[Soubor:Flag of Sweden.png|24px]] [[Švédsko]]
*[[Soubor:Flag of Switzerland.png|24px]] [[Švýcarsko]]
*[[Soubor:Flag of Turkey.png|24px]] [[Turecko]] (část)
*[[Soubor:Flag of Ukraine.png|24px]] [[Ukrajina]]
*[[Soubor:Flag of the Vatican City.png|24px]] [[Vatikán]]
|}
Kromě těchto samostatných států se v Evropě nachází:
{| border=0 cellspacing=0 cellpadding=0
|- valign=top
| width=33% |
| rowspan=2 |   
| rowspan=2 align=center |
|- valign=top
| width=33% |
čtyři autonomní souostroví:
*[[Soubor:Flag of the Faroe Islands.png|24px]] [[Faerské ostrovy]] (Dánsko)
*[[Soubor:Flag of Åland.png|24px]] [[Ålandy]] (Finsko)
*[[Soubor:Flag of Norway.png|24px]] [[Špicberky]] (Norsko)
*[[Soubor:Flag of Norway.png|24px]] [[Jan Mayen]] (Norsko)
| width=33% |
jedna kolonie:
*[[Soubor:Flag of Gibraltar.png|24px]] [[Gibraltar]] (Británie)
| width=33% |
dva státní útvary, které nejsou všeobecně uznávány (podrobnosti v příslušných článcích):
*[[Soubor:Flag of Kosovo.png|24px]] [[Kosovo]] – uznáno 41 státy světa
*[[Soubor:Flag of Transnistria.png|24px]] [[Podněstří]] – uznáno všeobecně neuznávanými státy Abcházií a Jižní Osetií
|}
S výjimkou [[Bělorusko|Běloruska]], [[Vatikán]]u, [[Kazachstán]]u a mezinárodně neuznaných států jsou všechny evropské země členy [[Rada Evropy|Rady Evropy]]. Nejvýznamnějším politickým uskupením současné Evropy je potom [[Evropská unie]] sdružující 26 evropských zemí a [[Kypr]], který je geograficky přičítán Asii, politicky, historicky a kulturně pak spíše Evropě.

==== Části Evropy ====

{| width=90% align=center
|- valign=top
| width=30% |
[[Severozápadní Evropa]]

| rowspan="4" |  
| width=30% |
'''[[Severní Evropa]]'''
* [[Severské státy]]
* [[Skandinávie]]
| rowspan=4 |  
| width=30% |
[[Severovýchodní Evropa]]
* [[Baltské státy]]

|- valign=top
|
----
'''[[Západní Evropa]]'''
* [[Benelux]]
* [[Britské ostrovy]]
|
----
'''[[Střední Evropa]]'''
* [[Višegrádská čtyřka]]

|
----
'''[[Východní Evropa]]'''

|- valign=top
|
----
[[Jihozápadní Evropa]]
* [[Pyrenejský poloostrov]]
 
|
----
'''[[Jižní Evropa]]'''

|
----
[[Jihovýchodní Evropa]]
* [[Balkán]]

|-
|
----
|
----
|
----
|}

== Reference ==
<references/>

== Související články ==
* [[Seznam bývalých států v Evropě]]
* [[Střed Evropy]]
* [http://www.statnivlajky.cz/kontinent/evropa?t Státní vlajky]

== Externí odkazy ==

{{Commonscat|Europe}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Evropa| ]]
[[Kategorie:Kontinenty]]

← Starší verze		Verze z 17. 12. 2019, 11:00
Řádka 6:		Řádka 6:
	\| '''[[Rozloha]]''' \|\| 10 180 000 km<sup>2</sup>		\| '''[[Rozloha]]''' \|\| 10 180 000 km<sup>2</sup>
	\|-		\|-
-	\| '''[[Počet obyvatel]]''' \|\| asi ~~730~~ ~~000~~ ~~000~~ (~~2005~~)	+	\| '''[[Počet obyvatel]]''' \|\| asi 742 250 955 (2017)
	\|-		\|-
	\| '''[[Hustota zalidnění]]'''\|\| asi 72 obyvatel/km<sup>2</sup>		\| '''[[Hustota zalidnění]]'''\|\| asi 72 obyvatel/km<sup>2</sup>

Evropa - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „{{legenda|“ textem „{{Barva|“

Sysop: + Počet obyvatel...742 250 955...Evropa tedy tvoří sotva 10 procent světové populace. NOVÝ ZELENÝ ÚDĚL (uhlíková neutralita) je KATASTROFÁLNÍ BLBOST !!! 90 PROCENT LIDSTVA SE NA TO VYKAŠLE...

Sysop: 1 revizi

Sysop: /* Dějiny */ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 6. 10. 2025, 10:03
Řádka 251:		Řádka 251:
	'''Hlavní článek: [[Seznam evropských států]]'''		'''Hlavní článek: [[Seznam evropských států]]'''
	[[Soubor:Europe countries map cs.png\|thumb\|Evropa, státy]]		[[Soubor:Europe countries map cs.png\|thumb\|Evropa, státy]]
-	[[Soubor:Map of Europe (political).png\|thumb\|Územní vymezení Evropy<br />{{~~legenda~~\|#43CD80\|evropské území}}{{~~legenda~~\|#6495ED\|asijské území evropských států}}{{~~legenda~~\|#6A5ACD\|asijské státy kulturně a historicky zařazované do Evropy}}]]	+	[[Soubor:Map of Europe (political).png\|thumb\|Územní vymezení Evropy<br />{{Barva\|#43CD80\|evropské území}}{{Barva\|#6495ED\|asijské území evropských států}}{{Barva\|#6A5ACD\|asijské státy kulturně a historicky zařazované do Evropy}}]]
	Na Evropském kontinentu a k němu náležících ostrovech se nachází území 46 [[nezávislost\|nezávislých]] států, jejichž seznam je uveden níže. Ten však může být dále různě modifikován i jinými hledisky: na základě kulturních a politických hledisek bývají často přiřazovány k seznamu ještě [[Kypr]], [[Gruzie]] či [[Arménie]], na základě odlišně chápané hranice Evropy to může být i [[Ázerbájdžán]], nebo naopak jsou vyřazovány země, jejichž hlavní území leží mimo Evropu a pohybují se v jiném kulturním rámci, než je ten evropský (nejčastěji [[Turecko]] a [[Kazachstán]]).		Na Evropském kontinentu a k němu náležících ostrovech se nachází území 46 [[nezávislost\|nezávislých]] států, jejichž seznam je uveden níže. Ten však může být dále různě modifikován i jinými hledisky: na základě kulturních a politických hledisek bývají často přiřazovány k seznamu ještě [[Kypr]], [[Gruzie]] či [[Arménie]], na základě odlišně chápané hranice Evropy to může být i [[Ázerbájdžán]], nebo naopak jsou vyřazovány země, jejichž hlavní území leží mimo Evropu a pohybují se v jiném kulturním rámci, než je ten evropský (nejčastěji [[Turecko]] a [[Kazachstán]]).
	{\| border=0 cellspacing=0 cellpadding=0		{\| border=0 cellspacing=0 cellpadding=0