Sysop: + Aktualizace

2023-02-12T14:48:21Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 12. 2. 2023, 14:48
Řádka 1:		Řádka 1:
-	'''Exprese genu''' ( také '''genová exprese''') je proces, kterým je v [[gen]]u [[~~genetická informace~~\|uložená informace]] převedena v reálně existující [[~~buňka~~\|buněčnou]] strukturu nebo funkci. Tomu reálně odpovídá několikakroková [[syntéza bílkovin\|syntéza]] [[Bílkovina\|proteinu]], který tomuto genu (tedy [[sekvence DNA\|sekvenci jeho DNA]]) [[genetický kód\|odpovídá]] (je jím [[genetický kód\|kódován]]) a kterým (a nebo skrze něj) je později daná funkce realizována. Gen, u nějž probíhá exprese, je označován jako gen '''exprimující'''.	+	[[Soubor:Extended_Central_Dogma_with_Enzymes.jpg\|thumb\|360px\|Centrální dogma molekulární biologie - zahrnuje všechny buněčné procesy zapojené do toku genetické informace]]
-	Termín exprese genu se užívá primárně zvláště proto, že ne každý gen, který je součástí [[genom]]u určitého [[organismus\|organismu]] je vždy činný, ale naopak v každé z buněk téhož organismu jsou [[buněčná diferenciace\|činné jen některé geny]], právě oné buňce a v právě daný [[ontogenetický vývoj\|vývojový moment]] potřebné. To, který gen je právě činný, podléhá složité [[regulace genové exprese\|regulaci]].	+	'''Exprese genu''' (také '''genová exprese''') je komplexní proces, kterým je v [[gen]]u [[Sekvence DNA\|uložená informace]] převedena v reálně existující [[Buňka\|buněčnou]] strukturu nebo funkci.

		+	Během tohoto procesu se podle určitého genu (sekvenci v molekule [[DNA]]) procesem transkripce syntetizuje [[mRNA]] a podle ní se pak procesem translace syntetizuje [[bílkovina]].
		+
		+	Jinak řečeno je syntéza bílkovin realizována na základě [[Genetický kód\|genetického kódu]], který je souborem pravidel, podle kterých se [[Sekvence DNA\|genetická informace]] uložená v DNA (respektive [[RNA]]) převádí na pořadí [[Aminokyselina\|aminokyselin]] v řetězci - primární strukturu bílkoviny.
		+
		+	Proces genové exprese je používán všemi známými [[Živočichové\|živočichy]] - [[Eukaryota\|eukaryoty]] (mnohobuněčné organismy), [[Prokaryota\|prokaryoty]] ([[bakterie]] a [[archea]]) a také [[Virus\|viry]].
		+
		+	V [[Genetika\|genetice]] je genová exprese nejzákladnější úrovní, na které [[genotyp]] dává vzniknout [[fenotyp]]u, tedy pozorovatelnému rysu organismu. Genetická informace uložená v DNA představuje genotyp, zatímco fenotyp je výsledkem "interpretace" této informace.
		+
		+	Genová exprese je shrnuta v [[Centrální dogma molekulární biologie\|centrálním dogmatu molekulární biologie]], které poprvé formuloval [[Francis Crick]] v roce 1958 a dále rozšířil o následné objevy reverzní transkripce a replikace RNA v roce 1970.
		+
		+	== Základní procesy genové exprese ==
		+	[[Soubor:Genetic code.png\|thumb\|270px\|Schéma genové exprese. Dva základní procesy: transkripce DNA a translace RNA za vzniku bílkoviny.]]
		+	Genetická informace [[Organismus\|organismu]] (jeho [[genom]]) je zapsaná v [[Molekula\|molekule]] DNA (u některých [[Nebuněčný organismus\|nebuněčných organismů]] je to RNA). Molekula DNA obsahuje funkční i nefunkční části. Funkční části se nazývají [[gen]]y a ty při procesu přenosu informace podléhají expresi genu. Základní dva procesy exprese genu jsou transkripce DNA a translace RNA.
		+
		+	=== Transkripce DNA ===
		+	[[Soubor:DNA translation example.jpg\|thumb\|270px\|Příklad translace informace. Nahoře dvoušroubovice DNA, pod ní kodony (triplety), které určují aminokyseliny (Ala-alanin, Arg-arginin, Asp-kyselina asparagová, Asn-asparagin, Cys-cystein). Aminokyseliny následně vytvářejí řetězec bílkoviny.]]
		+	[[Transkripce (DNA)\|Transkripce DNA]] (přepis DNA) je sestavení molekuly [[mRNA]] podle genu v [[DNA]]. Transkripce probíhá v jádru buňky a výsledná mRNA přechází z jádra do cytoplasmy na [[ribozom]]y. Molekuly mRNA, které jsou negativní kopií částí DNA, tedy slouží jako přenašeč informace mezi buněčnými strukturami.
		+
		+	=== Translace RNA ===
		+	[[Translace (biologie)\|Translace]] RNA (překlad RNA) přenáší pořadí nukleových kyselin z mRNA do primární struktury bílkovin připojováním aminokyselinových zbytků. Pořadí [[Aminokyseliny\|aminokyselin]] se stanovuje tak, že ke každému [[Genetický kód\|kodonu]] ([[triplet]]u) v nukleové kyselině se připojí [[tRNA]] s odpovídajícím antikodonem nesoucím [[Aminokyseliny\|aminokyselinu]]. Překlad probíhá v ribozomech.
		+	[[Soubor:Codontable1.png\|thumb\|250px\|Tabulka 64 možných kodonů. Každý kodon, skládající se ze tří bází nukleové kyseliny, kóduje jednu aminokyselinu. Platí, že stejnou aminokyselinu může kódovat více kodonů.]]
		+	Kodon neboli triplet je označení tří za sebou jdoucích [[Nukleová báze\|nukleových bází]] v mRNA. Nukleové báze jsou čtyři (A-[[adenin]],C-[[cytosin]],G-[[guanin]],T-[[thymin]]), kodóny obsahují tři nukleové báze, a proto existuje 64 (4<sup>3</sup>) možných [[Variace (kombinatorika)\|variací]] odlišných kodonů. Kodony dohromady dávají standardní genetický kód. Genetický kód je degenerovaný, neboť jedna [[aminokyselina]] může odpovídat několika odlišným kodonům. Proto nelze podle vyrobené [[Bílkovina\|bílkoviny]] zrekonstruovat podobu [[gen]]u, podle kterého byla vytvořena.
		+
		+	Výjimečné postavení mají dva kodony:
		+
		+	* Iniciační kodon - u něj translace začíná (většinou AUG, výjimečně u prokaryot GUG, UUG, CUG)
		+	* Stop kodon - u něj translace končí (UAA, UAG, UGA)
		+
		+	== Regulace genové exprese ==
		+	Geny, které jsou součástí [[genom]]u určitého [[Organismus\|organismu]], mohou být činné i nečinné. V každé buňce téhož organismu jsou [[Buněčná diferenciace\|činné jen některé geny]] ([[Buněčná diferenciace\|buněčná diferenciace)]], které jsou právě v daný [[Ontogeneze\|vývojový moment]] potřebné. To, který gen je právě činný, určuje regulace genové exprese.
		+
		+	Regulaci podléhají všechny procesy genové exprese: transkripce, sestřih ([[splicing]]) RNA, translace a post-translační modifikace bílkoviny.
		+
		+	Regulace genové exprese tak poskytuje kontrolu nad načasováním, umístěním a množstvím daného genového produktu přítomného v buňce. Má tak velký vliv na buněčnou strukturu a její funkci. Regulace genové exprese je základem buněčné diferenciace, vývoje, morfogeneze, všestrannosti a adaptability každého organismu. Genová regulace slouží jako základ pro evoluční změnu, ale její výkyvy mohou mít i závažné klinické následky.
		+
		+
		+	== Externí odkazy ==

	{{Článek z Wikipedie}}		{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Cytogenetika]]		[[Kategorie:Cytogenetika]]
		+	[[Kategorie:Molekulární biologie]]

Ivan Drago: 1 revizi

2014-05-12T13:45:19Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 12. 5. 2014, 13:45

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-14T21:46:30Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Exprese genu''' ( také '''genová exprese''') je proces, kterým je v [[gen]]u [[genetická informace|uložená informace]] převedena v reálně existující [[buňka|buněčnou]] strukturu nebo funkci. Tomu reálně odpovídá několikakroková [[syntéza bílkovin|syntéza]] [[Bílkovina|proteinu]], který tomuto genu (tedy [[sekvence DNA|sekvenci jeho DNA]]) [[genetický kód|odpovídá]] (je jím [[genetický kód|kódován]]) a kterým (a nebo skrze něj) je později daná funkce realizována. Gen, u nějž probíhá exprese, je označován jako gen '''exprimující'''.
Termín exprese genu se užívá primárně zvláště proto, že ne každý gen, který je součástí [[genom]]u určitého [[organismus|organismu]] je vždy činný, ale naopak v každé z buněk téhož organismu jsou [[buněčná diferenciace|činné jen některé geny]], právě oné buňce a v právě daný [[ontogenetický vývoj|vývojový moment]] potřebné. To, který gen je právě činný, podléhá složité [[regulace genové exprese|regulaci]].

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Cytogenetika]]

Exprese genu - Historie editací

Sysop: + Aktualizace

Ivan Drago: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu