Sysop: 1 revizi

2014-03-19T10:53:13Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 19. 3. 2014, 10:53

Sysop: + Vylepšení

2011-08-28T11:39:53Z

+ Vylepšení

Nová stránka

{{Letadlo
|název = FFA P-16
|typ = [[útočný letoun]]
|výrobce = [[Flug- und Fahrzeugwerke Altenrhein|FFA]]
|image = [[Soubor:FFA p16 .jpg|250px]]
|text =
|konstruktér = Dr. Hans Studer
|první let = [[25. duben|25. dubna]] [[1955 v letectví|1955]]
|zaveden = program zrušen
|vyřazen =
|výroba =
|vyrobeno kusů = 5
|charakter =
|cena za kus =
|varianty =
|hlavní uživatel =
|více uživatelů =
}}
'''FFA P-16''' byl projekt švýcarského [[Stíhací letoun|stíhacího]] a [[Útočný letoun|útočného letounu]], který byl v 50. letech vyvíjen jako náhrada pístových letounů [[Švýcarské letectvo|švýcarského letectva]]. Po typu [[FFA N-20]] se jednalo o druhý švýcarský pokus o vývoj proudového letounu vlastní konstrukce.

Celý projekt P-16 však byl přes velice slibný vývoj zrušen před zavedením do služby. Přes snahu jeho výrobce, který pokračoval v jeho vývoji na vlastní náklady, se nepodařilo projekt zachránit. Vzdáleným příbuzným typu P-16 je překvapivě dopravní letoun [[Learjet 23]], jež z jeho konstrukce převzal křídlo.

== Vývoj ==
Specifikace na vývoj typu byly vydány v roce 1948. Účelem vývoje typu P-16 bylo získat útočný letoun vlastností [[STOL]] (''Short take-off and landing'' - krátký vzlet a přistání) vhodný pro úkoly blízké podpory ve specifických švýcarských podmínkách. Proto měl být letoun velice obratný, mít krátký start a být schopný operací z polních letišť.<ref name="lesser">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Robert Craig
| jméno = Johnson
| odkaz na autora =
| titul = Swiss Guards: the Federal Aircraft Factory N-20 and the FFA P-16
| url = http://worldatwar.net/chandelle/v2/v2n2/switzers.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-04-21
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref>

Firma [[FFA]] (Flug- und Fahrzeugwerke) navrhla jednomístný jednomotorový dolnoplošník s přímým křídlem na jehož koncích byly charakteristické přídavné nádrže. Vodorovná ocasní plocha byla umístěna v polovině výškovky. Robusní zatahovací podvozek byl vyvíjen s ohledem na možnost provozu z neupravených ploch a všechna jeho kola byla zdvojená. Dojezd stroje zkracovalo použití brzdícího padáku.<ref name="virtu">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = FFA P-16 1955
| url = http://www.aviastar.org/air/switzerland/ffa_p-16.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-04-21
| vydavatel = Virtual Aircraft Museum
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref>

Křídlo letounu bylo pečlivě řešené s ohledem na potřebu krátkých vzletů a přistání a vysoké obratnosti stroje. Přes celou náběžnou hranu křídla byl [[Slot|slot]], zatímco celou po celé šířce odtokové hrany byly velké [[Vztlakové klapky|Fowlerovy klapky]] a křidélka plnící také funkci klapek.

== Testy prototypů ==
V roce [[1952]] byla objednána stavba dvou prototypů '''P-16 Mk I'''. První let typu proběhl [[25. duben|25. dubna]] [[1955 v letectví|1955]]. První prototyp byl po několika měsících a 12,5 letových hodinách zničen a skončil na dně [[Bodamské jezero|Bodamského jezera]].<ref name="lesser" /> Ukázal se však být tak slibným, že byla objednána stavba dalších čtyř předsériových strojů.

Druhý prototyp poprvé vzlétl v červnu [[1956]]<ref name="lesser" /> a 15. srpna 1956 se mu poprvé podařilo překonat rychlost zvuku. Druhý prototyp měl větší nádrže na koncích křídel a aerodynamické brzdy pod trupem.

Testy ukazovaly P-16 byl opravdu vhodný pro provoz v horských podmínkách Švýcarska. Díky svým vlastnostem STOL byl schopný startu a přistání na ploše dlouhé pouhých 330 m. Díky své kompaktnosti, výkonému motoru a pokročile řešenému křídlu dosahoval vysokých výkonů, aniž by ztratil výborné vlastnosti v malých výškách a rychlostech.<ref name="lesser" />

Jediný dokončený předsériový stroj, označené jako '''P-16 Mk II''' se od prototypů lišil především použitím výkonnějšího motoru [[Armstrong Siddeley Sapphire|Armstrong Siddeley Sapphire 7]], který nahradil verzi Sapphire 6. Použitá pohonná jednotka byla stejná jako u typu [[Hawker Hunter]].

== Ztráta zájmu švýcarské vlády ==
Jelikož zkoušky prototypů a předsériového kusu probíhaly úspěšně, byl v roce [[1958]] podepsán kontrakt na stavbu 100 sériových kusů '''P-16 Mk III''' pro švýcarské letectvo. Objednávka se stala předmětem ostrých politických střetů ve švýcarském parlamentu. Když byl při nehodě, kterou způsobila banální závada hydraulického systému, zničen i první předsériový stroj (stejně jako první prototyp se potopil v Bodamském jezeře), švýcarský parlament zrušil celou svou objednávku, přestože letoun splnil všechny na něj kladené požadavky.<ref name="lesser" /> Jako náhrada P-16 byl objednán britský [[Hawker Hunter]].

== Pokus o pokračování v projektu ==
Továrna FFA ovšem pokračovala v dalším vývoji typu na vlastní náklady. Ještě po zrušení objednávky dokončila dva ze tří rozestavěných předsériových P-16. Přestože tento čtvrtý a pátý vyrobený kus létaly pod civilní registrací ''X-HB-VAC'' a ''X-HB-VAD'', jednalo se o ve všech ohledech vojenské výrobky. Letouny měly plnou výzbroj a první z nich nesl i kamufláž.<ref name="lesser" />

Výzbroj letounu se měla skládala ze dvou 30mm kanónů [[Hispano-Suiza HS 825]] se 120 náboji na hlaveň, výsuvné raketnice neřízených střel Matra FFAR ráže 68 mm a až 2 590 kg výzbroje na čtyřech závěsnících pod křídly. Podvěšeny mohly být pouzdra s kanóny, pumy, neřízené střely ráže 80 mm Oerlikon SURA či kanystry s [[napalm]]em.

FFA se však nepodařilo P-16 kamkoliv prodat, přestože mnohá letectva o typ měla zájem. Například pro USA by byl typ velice vhodný pro užití ve vietnamské válce, ale fakt, že P-16 nebyl zaveden do služby ve vlastním letectvu se ukázal být zásadní překážkou. Dodnes se zachoval jeden kus P-16 složený ze dvou exemplářů. Je vystaven v muzeum švýcarského letectva na letecké základně Dübendorf.

Zajímavostí je, že křídlo P-16 našlo uplatnění v civilním sektoru i první konstrukce firmy [[Learjet]]. Zakladatel firmy [[Bill Lear]] byl natolik zaujat vlastnostmi P-16, že se rozhodl použít jeho křídlo i s typickými přídavnými nádržemi na koncích jako základ prototypu typu [[Learjet 23]], kterým se jeho firma prosadila na světových trzích.

== Varianty ==
* '''P-16 Mk I''' - Dva prototypy s motorem Armstrong Siddeley Sapphire 6
* '''P-16 Mk II''' - Předsériové kusy s motorem Armstrong Siddeley Sapphire 7. Ze čtyř objednaných byl postaven jen jeden kus.
* '''P-16 Mk III''' - Poslední dva kusy postavené továrnou na vlastní náklady při pokusu o záchranu projektu.

== Hlavní technické údaje (P-16 Mk III) ==
* '''Posádka:''' 1 (pilot)
* '''Rozpětí:''' 11,14 m
* '''Délka:''' 14,24 m
* '''Výška:''' 4,26 m
* '''Nosná plocha:''' 30 m²
* '''Hmotnost prázdného letounu:''' 7040 kg
* '''Max. vzletová hmotnost:''' 11 720 kg
* '''Pohonná jednotka:''' 1 × [[proudový motor]] [[Armstrong Siddeley Sapphire|Armstrong Siddeley Sapphire 7]]
** '''Tah motoru:''' 49 kN

=== Výkony ===
* '''Maximální rychlost:''' 1115 km/h (Mach 0,92) ve výšce 7925 m (Až Mach 1,1 při mírném střemhlavém letu)<ref name="lesser" />
* '''Dostup:''' 14 500 m
* '''Stoupavost:''' 3900 m/min
* '''Dolet:''' 1400 km

=== Výzbroj ===
* 2 × 30mm kanón Hispano-Suiza HS 825 (120 nábojů na hlaveň)
* Výsuvná raketnice se 44 kusy neřízených střel Matra [[FFAR]] ráže 68 mm.
* až 2 590 kg zátěže na 4 závěsnících

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* (anglicky) [http://www.airliners.net/search/photo.search?aircraft_genericsearch=FFA%20P-16&distinct_entry=true Fotogalerie dochovaného P-16]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Útočná letadla]]
[[Kategorie:Letadla FFA|P-16]]

FFA P-16 - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Vylepšení