http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Falzifikace 2026-05-03T22:25:32Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Falzifikace&diff=580899&oldid=prev 2014-03-18T10:15:21Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 18. 3. 2014, 10:15</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Falzifikace&diff=580898&oldid=prev 2010-03-02T11:50:08Z

<p>1 revizi</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>V obecném významu znamená '''falzifikace''' napodobení či [[Padělek|padělání]] něčeho. Z filozofického hlediska vytyčil princip falzifikace [[Karl Raimund Popper]], představitel [[filozofie vědy]]. Ve vědecké a filosofické oblasti znamená termín falzifikace '''vyvrácení pravdivosti'''.<br /> Podle Poppera je hlavní rozdíl mezi vědeckou a nevědeckou teorií v jejím empirickém obsahu, který dává možnost [[Empirie|empirické]] zkoušky. V protikladu k principu [[verifikace]] tedy vytyčil princip falzifikace, podle něhož nespočívá kritérium vědeckosti teorie v možnosti nalézt příklady, které ji potvrzují, ale v možnosti existence takových situací, které by danou teorii vyvracely. Čím více je teorie vystavena možnosti svého vyvrácení, tím větší hodnotu z hlediska tohoto principu má pro vědu. Falzifikace má představovat logický argument pro přechod k nové hypotéze. Stručně řečeno: za vědecké by se měly považovat pouze ty teorie a hypotézy, které jsou vyvratitelné – falzifikovatelné.<br /> Například hypotézu „Všechny labutě jsou bílé.“ můžeme snadno vyvrátit, najdeme-li alespoň jednu černou labuť.<br /> Princip falzifikace má tři fáze: prvotně se formuluje „odvážná“ domněnka ve formě falzifikovatelné hypotézy. Většinou se jedná o hypotézy neočekávané a riskantní. Poté se odvozují důsledky a nakonec se odvozené důsledky srovnají s fakty pozorování. Hlavním cílem této poslední fáze je další falzifikace původně přijaté hypotézy. Této metodě se říká hypoteticko-deduktivní metoda.<br /> Síla [[Věda|vědy]] tedy netkví tolik v tom, že se její tvrzení dají dokázat, nýbrž v tom, že musí být formulována tak, aby se dala vyvrátit. Právě tak síla [[demokracie]] není v tom, že by vybírala ty nejlepší k [[Vláda|vládě]], nýbrž že každou vládu lze běžnými prostředky (volbami) odvolat. Konečná pravda neexistuje, existuje pouze přibližování se k pravdě neustálým vylučováním falzifikovaných teorií.<br /> Tento přístup je obecně přijímán, není však aplikován doslovně a bez výjimky, neboť vyvolává řadu sporů. Jedním z nejkontroverznějších sporů, kterou jeho důsledná aplikace navozuje, je například zpochybňování [[evoluční teorie]], která je podle svých odpůrců v principu nevyvratitelná – a tudíž nevědecká. (Tento názor vyjádřil i sám Popper, kterýžto jej však posléze pod tlakem vědecké komunity odvolal.)<br /> Podle evolučních biologů ovšem teorie evoluce je falzifikovatelná. Evoluční teorii by mohl falzifikovat nález velmi starého a vysoce organizovaného organizmu nebo molekulární nepříbuznost zřejmě příbuzných skupin organizmů.<br /> [[Kategorie:Filosofické pojmy]]<br /> [[Kategorie:Gnozeologie]]<br /> [[Kategorie:Filosofie vědy]]</div>

Sysop