Fiála - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“

2014-12-15T08:48:59Z

← Starší verze		Verze z 15. 12. 2014, 08:48
Řádka 7:		Řádka 7:

	V období [[pozdní gotika\|pozdní gotiky]] tvoří fiály často, například v nástavcích [[oltářní skříň\|oltářních skříní]], bohaté fiálové srostlice – '''fiálové věže'''. Tak je tomu například na hlavním oltáři [[Mistr Pavel z Levoče\|Mistra Pavla z Levoče]] v [[kostel svatého Jakuba (Levoča)\|kostele svatého Jakuba]] v [[Levoča\|Levoči]], kde fiálový nástavec dosahuje výšky téměř deseti metrů.		V období [[pozdní gotika\|pozdní gotiky]] tvoří fiály často, například v nástavcích [[oltářní skříň\|oltářních skříní]], bohaté fiálové srostlice – '''fiálové věže'''. Tak je tomu například na hlavním oltáři [[Mistr Pavel z Levoče\|Mistra Pavla z Levoče]] v [[kostel svatého Jakuba (Levoča)\|kostele svatého Jakuba]] v [[Levoča\|Levoči]], kde fiálový nástavec dosahuje výšky téměř deseti metrů.
-	[[Image:Failanastareradnici.JPG\|thumb\|~~upright~~\|Detail portálu [[Stará radnice (Brno)\|Staré radnice]] v Brně s kroucenými fiálami, Antonín Pilgram, 1510-1511]]	+	[[Image:Failanastareradnici.JPG\|thumb\|200px\|Detail portálu [[Stará radnice (Brno)\|Staré radnice]] v Brně s kroucenými fiálami, Antonín Pilgram, 1510-1511]]
	V období pozdní gotiky, na počátku 16. století, dochází také v rámci rafinované formální hry s gotickými prvky, k jejich deformaci, ohýbání, kroucení, „sesychání“ se objevují též '''deformované fiály'''. Tato deformace gotických prvků vyjadřuje [[relativnost\|relativizování]] středověkých hodnot a myšlenkový posun směrem k [[Renesance (historická epocha)\|renesanci]]. Deformované fiály jsou často součástí zmíněných oltářních nástavců. Nejvýraznějším příkladem tohoto deformování fiál je však kamenný ozdobný nástavec portálu [[Stará radnice (Brno)\|Staré radnice]] v Brně, který vytvořil v letech 1510-1511 mistr [[Antonín Pilgram]]. Krajní z pětice fiál (zleva) je zde „překroucena“ o 45 %, druhá a čtvrtá fiála jsou, ač zdánlivě shodné, utvářeny mírně odlišným způsobem, třetí (střední) fiála je výrazně prohnuta a nakloněna na levou stranu. Výrazně „překroucený“ je také baldachýn, z něhož roste čtvrtá fiála. První a pátá fiála pak vyrůstá z výše zmíněné fiálové srostlice. Celý pozdněgotický portál je tak výbornou ukázkou slohového rozkladu, jehož bylo dosaženo v období pozdní gotiky.		V období pozdní gotiky, na počátku 16. století, dochází také v rámci rafinované formální hry s gotickými prvky, k jejich deformaci, ohýbání, kroucení, „sesychání“ se objevují též '''deformované fiály'''. Tato deformace gotických prvků vyjadřuje [[relativnost\|relativizování]] středověkých hodnot a myšlenkový posun směrem k [[Renesance (historická epocha)\|renesanci]]. Deformované fiály jsou často součástí zmíněných oltářních nástavců. Nejvýraznějším příkladem tohoto deformování fiál je však kamenný ozdobný nástavec portálu [[Stará radnice (Brno)\|Staré radnice]] v Brně, který vytvořil v letech 1510-1511 mistr [[Antonín Pilgram]]. Krajní z pětice fiál (zleva) je zde „překroucena“ o 45 %, druhá a čtvrtá fiála jsou, ač zdánlivě shodné, utvářeny mírně odlišným způsobem, třetí (střední) fiála je výrazně prohnuta a nakloněna na levou stranu. Výrazně „překroucený“ je také baldachýn, z něhož roste čtvrtá fiála. První a pátá fiála pak vyrůstá z výše zmíněné fiálové srostlice. Celý pozdněgotický portál je tak výbornou ukázkou slohového rozkladu, jehož bylo dosaženo v období pozdní gotiky.

Sysop: 1 revizi

2014-03-15T12:44:46Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 15. 3. 2014, 12:44

Sysop: Nahrazení textu

2010-08-23T11:16:16Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Kutná Hora 1919.jpg|thumb|Fiály na [[Chrám Svaté Barbory|chrámu svaté Barbory]] v Kutné Hoře]]
'''Fiála''' je architektonický prvek uplatňující se v [[Gotická architektura|gotické architektuře]]. Jedná se o štíhlý jehlan posázený [[Krab (architektura)|kraby]] a ukončený [[Křížová kytka|křížovou kytkou]], umístěný zpravidla na vrcholech [[pilíř]]ů opěrného systému [[gotická katedrála|gotické katedrály]]. Může však být použit také k dekoraci jiných prvků, například [[Štít (architektura)|štítů budov]], architektonického orámování oken, [[Portál (architektura)|portálů]], [[nika|nik]] pro osazení soch, [[baldachýn]]ů atp.

Fiála svou [[vertikála|vertikalitou]] vyjadřuje středověkou touhu po přiblížení se k [[nebe|nebi]] a [[Bůh|Bohu]]. Z výtvarného hlediska výrazně podtrhuje vertikalismus gotických staveb. Má však také konstrukční význam, neboť fiály svou vahou aktivně spolupůsobí jako součást gotického opěrného systému při rozkladu tlaků [[klenba|klenby]].

Vedle architektury se fiály (stejně jako ostatní gotické architektonické články) hojně uplatňovaly také při dekoraci truhlářských ([[oltářní nástavec|oltářní nástavce]], [[stalla|stally]] atp.) či klenotnických ([[monstrance]], [[relikviář]]e atp.) výrobků.

V období [[pozdní gotika|pozdní gotiky]] tvoří fiály často, například v nástavcích [[oltářní skříň|oltářních skříní]], bohaté fiálové srostlice – '''fiálové věže'''. Tak je tomu například na hlavním oltáři [[Mistr Pavel z Levoče|Mistra Pavla z Levoče]] v [[kostel svatého Jakuba (Levoča)|kostele svatého Jakuba]] v [[Levoča|Levoči]], kde fiálový nástavec dosahuje výšky téměř deseti metrů.
[[Image:Failanastareradnici.JPG|thumb|upright|Detail portálu [[Stará radnice (Brno)|Staré radnice]] v Brně s kroucenými fiálami, Antonín Pilgram, 1510-1511]]
V období pozdní gotiky, na počátku 16. století, dochází také v rámci rafinované formální hry s gotickými prvky, k jejich deformaci, ohýbání, kroucení, „sesychání“ se objevují též '''deformované fiály'''. Tato deformace gotických prvků vyjadřuje [[relativnost|relativizování]] středověkých hodnot a myšlenkový posun směrem k [[Renesance (historická epocha)|renesanci]]. Deformované fiály jsou často součástí zmíněných oltářních nástavců. Nejvýraznějším příkladem tohoto deformování fiál je však kamenný ozdobný nástavec portálu [[Stará radnice (Brno)|Staré radnice]] v Brně, který vytvořil v letech 1510-1511 mistr [[Antonín Pilgram]]. Krajní z pětice fiál (zleva) je zde „překroucena“ o 45 %, druhá a čtvrtá fiála jsou, ač zdánlivě shodné, utvářeny mírně odlišným způsobem, třetí (střední) fiála je výrazně prohnuta a nakloněna na levou stranu. Výrazně „překroucený“ je také baldachýn, z něhož roste čtvrtá fiála. První a pátá fiála pak vyrůstá z výše zmíněné fiálové srostlice. Celý pozdněgotický portál je tak výbornou ukázkou slohového rozkladu, jehož bylo dosaženo v období pozdní gotiky.

{{commonscat|Pinnacles}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Architektonické prvky]]
[[Kategorie:Gotická architektura]]