Sysop: + Nová skrytá kategorie

2011-10-27T08:26:38Z

+ Nová skrytá kategorie

Nová stránka

{{Infobox stát|
genitiv = Finska
| úřední název = Suomen Tasavalta Republiken Finland Finská republika
| vlajka = [[Soubor:Flag of Finland.png|border|120px]]
| článek o vlajce = Finská vlajka
| znak = [[Soubor:Coat of arms of Finland.png|100px]]
| článek o znaku = Státní znak Finska
| mapa umístění = [[Soubor:EU location FIN.png|290px]]
| rozloha = 338 145
| rozlmisto = 63
| procent vody = 9,4
| obyvatel = 5 211 311
| obyvmisto = 109
| obyvrok = [[2003]]
| hustota = 17,1
| hustmisto = 162
| HDI = 0,954
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = vysoký
| HDIrok = 2007
| HDImísto = 12
| jazyk = [[finština]], [[švédština]]
| náboženství = [[evangelická luteránská církev]] 84 %, [[pravoslavní]] 1 %
| nejvyšší hora = [[Haltitunturi]]
| výška nejvyšší hory = 1328
| státní zřízení = [[republika]]
| hlavní město = [[Helsinky]] (''Helsinki'')
| funkce1 = Prezidentka
| vládce1 = [[Tarja Halonen]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Matti Vanhanen]]
| článek o hymně = Finská hymna – Maamme
| hymna = <mp3player width='290' >File:Finland.mp3</mp3player>
| datum vzniku = [[6. prosinec|6. prosince]] [[1917]] (uznána [[22. prosinec|22. prosince]])
| způsob vzniku = nezávislost na [[Rusko|Rusku]]
| měna = [[euro]]
| kód měny = EUR
| ison = 246
| iso3 = FIN
| iso2 = FI
| mpz = FIN (dříve SF)
| doména = fi
| předvolba = 358
| čas = +2
}}
'''Finská republika''' (zastarale '''Čuchonsko''', [[finština|finsky]]: ''Suomen Tasavalta'', [[švédština|švédsky]]: ''Republiken Finland'') je [[Severské země|severská země]] v severovýchodní [[Evropa|Evropě]], kterou omývá [[Baltické moře]] na jihozápadě, [[Finský záliv]] na jihovýchodě a [[Botnický záliv]] na západě. Finsko sousedí na souši s [[Rusko|Ruskem]] na východě, [[Švédsko|Švédskem]] na severozápadě a [[Norsko|Norskem]] na severu a na moři má společnou hranici navíc s [[Estonsko|Estonskem]]. Pod finskou suverenitu patří také souostroví [[Ålandy]] na jihozápad od pobřeží, které však má rozsáhlou [[autonomie|autonomii]].

== Geografie ==
'''Hlavní článek: [[Geografie Finska]]'''
[[Soubor:Finsko-mapa cs.png|left|thumb|Mapa Finska]]
Finsko je zemí tisíců [[jezero|jezer]] a [[ostrov]]ů, necelých 10 % jeho plochy pokrývají jezera. Přesněji je ve Finsku 187 888 jezer větších než 500 m²<ref name="ymparisto1">{{citace webu|url=http://www.ymparisto.fi/default.asp?node=6084&lan=en}}</ref> a 179 584 ostrovů, z nichž jen 80 897 leží v moři.<ref name="stat1">{{citace webu|url=http://www.stat.fi/tup/tietoaika/tilaajat/tietoaika3-01.pdf}}</ref> Jezero [[Saimaa]] je čtvrté největší v Evropě.<ref name="ymparisto2">{{citace webu|url=http://www.ymparisto.fi/default.asp?contentid=184033&lan=en}}</ref> Finská krajina je převážně rovinatá s nízkými kopci. Nejvyšším bodem je [[Haltitunturi]] s výškou 1328 m nad mořem. Nalézá se daleko na severu Finska na hranici s Norskem. Kromě mnoha jezer krajině dominují rozsáhlé severské lesy, které zaujímají asi 76 % souše a stále se zvětšují,<ref name="vf1">{{citace webu|url=http://virtual.finland.fi/netcomm/news/showarticle.asp?intNWSAID=25853}}</ref> a obdělávaná půda. Převážná část ostrovů leží jihozápadě (souostroví [[Ålandy]]) a podél jižního pobřeží ve [[Finský záliv|Finského zálivu]]. Finsko je jednou z mála zemí na světě, která se stále zvětšuje. Od konce poslední doby ledové se země [[izostatické zvedání|izostaticky zvedá]] každý rok až o 8 mm a zvětšuje se tak zhruba o 7 km2.<ref name="ymparisto3">{{citace webu|url=http://www.ymparisto.fi/download.asp?contentid=34283&lan=EN}}</ref>

[[Podnebí]] jižního Finska je [[Severské mírné podnebí|severské mírné]]. V severním Finsku, obzvláště v [[Laponsko (finský kraj)|Laponsku]] převažuje [[subarktické podnebí]] charakteristické studenými, někdy krutými zimami a relativně teplými léty.

{| class="wikitable" style="float:right; margin:1em 0em 1em 1em"
|+ Průměrné teploty ve Finsku v °C<ref name="fmi1">{{citace webu|url=http://www.fmi.fi/weather/climate_6.html}}</ref>
! [[Místo]] || [[únor]] || [[červenec]]
|-
! [[Helsinky]]
|| −4,9 || 17,2
|-
! [[Jyväskylä]]
|| −8,7 || 16,0
|-
! [[Sodankylä]]
|| −12,7 || 14,3
|}

[[Soubor:Finsko 2002 05 29 a 2003 02 19.jpg|thumb|left|Finsko z [[oběžná dráha|oběžné dráhy]] [[29. květen|29. května]] [[2002]] a [[19. únor]]a [[2003]]]]
Počasí významně ovlivňuje jak [[Golfský proud]], tak vnitrozemské podnebí západní [[Sibiř]]e. Teploty se mohou, zejména v zimě, měnit velmi rychle. Někdy se teplota změní i o několik desítek °C během jednoho dne. V zimě je většina území Finska pod sněhem. V jižním Finsku je po většinu zimy několik desítek cm sněhu, který postupně připadává. Jezera v zimě zamrzají, obvykle v listopadu, větší jezera v prosinci. Rozmrzají pak v dubnu, případně v květnu. Zamrzají i okolní moře.

Čtvrtina finského území leží za [[Polární kruh|polárním kruhem]]. Díky tomu se zde dá zažít [[půlnoční slunce]]. Čím více na sever, tím je víc dnů, kdy je to možné. Na severním konci Finska v létě [[Slunce]] nezapadá po 73 dnů a v zimě nevyjde 51 dnů. V jižním Finsku pak v létě sice Slunce zapadá, ale nesetmí se. V době okolo letního slunovratu jsou noci takzvaně [[bílá noc|bílé]]. Okolo zimního slunovratu pak zde jsou nejkratší dny asi pět až šest hodin dlouhé.

== Historie ==
'''Hlavní článek: [[Dějiny Finska]]'''

=== Pravěk ===
[[archeologie|Archeologické]] nálezy prokazují, že oblast, která dnes náleží Finsku, byla osídlena již v [[8. tisíciletí př. n. l.|osmém tisíciletí před naším letopočtem]] během doby kamenné, když se stáhl [[ledovec]] po poslední době ledové. Předpokládá se, že první obyvatelé byli především [[lovec|lovci]].<ref name="jutikkala1">JUTIKKALA, Eino; PIRINEN, Kauko. Suomen historia, Dějiny Finska. Překlad Lenka Fárová. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1999. ISBN 80-7106-406-8. Strana 7-12.</ref>

Okolo roku 5000 př. n. l. došlo k výraznějšímu oteplení a zvlhčení, což vedlo k rozvoji sídlišť. Zároveň se ve Finsku objevilo spolu s [[kultura hřebenové keramiky|kulturou hřebenové keramiky]] [[hrnčířství]].<ref name="vf1">{{citace webu|url=http://virtual.finland.fi/netcomm/news/showarticle.asp?intNWSAID=25919}}</ref> Existenci čilého výměnného systému dokládají nálezy [[osinek|osinku]] a [[mastek|mastku]] z východního Finska [[křemen]]e z jižní [[Skandinávie]] a [[Rusko|Ruska]], [[dláto|dlát]] od [[Oněžské jezero|Oněžského jezera]] a hrotů [[oštěp]]ů ze severní Skandinávie.

Dnes se soudí, že mluvčí [[ugrofinské jazyky|ugrofinského]] jazyka přišli do Finska během doby kamenné, pravděpodobně již mezi prvními mezolitickými osadníky.

Příchod [[kultura šňůrové keramiky|kultury šňůrové keramiky]] (také kultura sekeromlatů) do jižního Finska mezi lety [[32. století př. n. l.|3200]]<ref name="vf1" /> až 2500 př. n. l.<ref name="jutikkala1" /> se považuje za počátek [[zemědělství]]. Přesto [[lov]] a [[rybolov]] zůstal důležitou součástí hospodaření, obzvláště v severních a východních částech země, kde se i nadále vyskytovala kultura hřebenové keramiky. První známky [[zemědělství]] pocházejí z období asi [[23. století př. n. l.|2300 př. n. l.]]<ref name="vf1" /> Výrazná změna v kultuře napovídá příchod nového obyvatelstva, pravděpodobně z [[Pobaltí]],<ref name="vf1" /><ref name="jutikkala1" /> které se stalo vyšší vrstvou a zřejmě i významně ovlivnilo místní [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]].<ref name="vf1" />

Doba bronzová (1500 – 500 př. n. l.) a doba železná (500 př. n. l. – 1200 n. l.) byly ve znamení rozsáhlých kontaktů se [[Skandinávie|Skandinávií]], severním [[Rusko|Ruskem]] a [[Baltské státy|Pobaltím]]. Kolem roku 500 př. n. l. se ve Finsku výrazně ochladilo, což vedlo ke značnému úbytku obyvatelstva. Opětovný rozmach přišel až s římskou dobou železnou po roce 50 n. l., které byla dříve spojována s příchodem [[Finové|Finů]], což podporují i [[lingvistiká|lingvistické]] teorie. Novější archeologické nálezy ale tuto hypotézu nijak nepotvrzují.<ref name="jutikkala1" /> Na konci doby železné žilo ve Finsku asi 50 000 lidí.<ref name="vf2">{{citace webu|url=http://virtual.finland.fi/netcomm/news/showarticle.asp?intNWSAID=25925}}</ref>

=== Švédská a ruská nadvláda ===
Téměř sedmisetletá příslušnost Finska k [[Švédsko|Švédskému království]] je tradičně spojována s rokem 1154 a údajným příchodem [[křesťanství]] spolu se švédským králem Erikem. Podle archeologických záznamů ale bylo mezi finskými [[pohanství|pohany]] mnoho křesťanů již předtím. [[Švédština]] se stala dominantním jazykem administrativy a výuky. [[Finština]] zůstala jazykem obyčejných lidí, ve které se tiskla náboženská literatura.

V letech 1808–1809 Finsko dobyly armády ruského [[car]]a Alexandra I. Pavloviče. Ruský car, vědom si vazeb na Švédsko a odlišnou kulturu, ustanovil Finsko [[velkoknížectví]]m v [[personální unie|personální unii]] s [[carské Rusko|carským Ruskem]]. Aby [[ruština]] nahradila [[švédština|švédštinu]] a také aby se zpřetrhaly citové vazby se Švédskem, carský dvůr a finská vláda začaly prosazovat finštinu. Přidalo se také silné [[etnický nacionalismus|nacionalistické]] obrozenecké hnutí. Milníkem dalšího vývoje se stalo vydání [[národní epos|národního eposu]] [[Kalevala]]. Ten vyšel poprvé roku 1833 jako tzv. Pra-Kalevala (finsky ''Alku Kalevala''). Jeho výsledná podoba pochází z roku 1849. Dalším důležitým výsledkem obrozeneckého hnutí bylo získání rovnoprávnosti finštiny se švédštinou v roce 1892.

=== Nezávislost ===
Krátce po [[Říjnová revoluce|VŘSR]], [[6. prosinec|6. prosince]] [[1917]], vyhlásilo Finsko samostatnost. [[bolševik|Bolševické]] Rusko ji uznalo během měsíce. Rusko-finské vztahy však zkomplikovaly [[občanská válka|občanské války]] v [[Ruská občanská válka|Rusku]] a ve [[Finská občanská válka|Finsku]], expedice finských nacionalistických aktivistů do [[expedice Viena|Karélie]] a do [[expedice Aunus|Aunusu]] a naopak intervenční jednotky ruských bolševiků vysílané zejména do oblasti [[Vyborg|Viipuri]]. Hranice mezi Finskem a Ruskem byla poprvé stvrzena [[Tartská dohoda|Tartskou dohodou]] v roce [[1920]].
[[Soubor:Finland1932physical.jpg|thumb|right|300px|Finsko 1920-1940]]

Sociální rozdíly mezi vládnoucí a pracující [[sociální třída|třídou]] byly ve Finsku větší než v jiných porovnatelných zemích. Do 19. století existovala zřejmá jazyková bariéra, potom se během 19. století ve Finsku vytvořila univerzitně vzdělaná [[meritokracie]], která se cítila být pravou reprezentací národa, protože mluvila stejnou řečí a protože velká část z jejich předků skutečně byla chudými rolníky.

[[Soubor:Finsko-vývoj.png|thumb|right|Územní vývoj Finska]]
V roce [[1918]] země prošla krátkou, ale trpkou zkušeností [[Finská občanská válka|občanské války]], která zabarvila domácí politiku na mnoho let. Ve válce proti sobě stáli vzdělaná třída, podporovaná početnou skupinou malých farmářů a [[císařské Německo|císařským Německem]], a nemajetní venkované a dělníci z průmyslu, kteří si připadali bez politického vlivu přesto, že od roku [[1906]] měli [[všeobecné hlasovací právo]].

Během [[Druhá světová válka|Druhé světové války]] Finsko dvakrát bojovalo se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], který jej napadl. Poprvé v [[zimní válka|Zimní válce]] v letech [[1939]] až [[1940]] a znovu v [[Pokračovací válka|Pokračovací válce]] od roku [[1941]] do roku [[1944]], tentokrát s podporou [[nacismus|nacistického]] [[Německo|Německa]]. Na tuto válku navazovala [[Laponská válka]] v letech [[1944]] až [[1945]], kdy Finsko přinutilo Německo k odchodu ze severního Finska.

Dohody se Sovětským svazem z let [[1947]] a [[1948]] obsahovaly závazky a omezení Finska vůči Sovětskému svazu a také další územní ústupky (v porovnání s [[Moskevská mírová dohoda (1940)|Moskevskou mírovou dohodou z roku 1940]]).

Po druhé světové válce se Finsko ocitlo v šedé zóně mezi Západem a Sovětským svazem. „[[YYA dohoda]]“ (Finsko-sovětský pakt přátelství, spolupráce a vzájemné pomoci) dávala Sovětskému svazu možnost vlivu na finskou domácí politiku. Mnoho politiků, jako např. prezident [[Urho Kekkonen|Kekkonen]] ([[1956]] až [[1981]]), využívalo jejich vztahů s Moskvou k řešení vnitrostranických sporů, což mělo za následek, že Sovětský svaz měl ještě větší vliv. Jiní lidé umíněně pracovali, aby čelili komunistům.

[[Rozpad Sovětského svazu]] roku [[1991]] Finsko překvapil a způsobil ekonomickou krizi, ale Finsko mohlo nabrat nový kurz. Roku [[1995]] tak vstoupilo do [[Evropská unie|Evropské Unie]]. Finsko v EU podporuje [[federalismus]] oproti ostatním [[severské země|severským zemím]], které převážně podporují [[konfederalismus]].

== Politika ==
'''Hlavní článek: [[Politický systém Finska]]''' 
Finská politika je založena na [[parlamentní systém|parlamentním systému]], ačkoli [[prezident]] má také určité pravomoci. Většina [[exekutivní moc]]i náleží [[vláda|vládě]] (Státní rada), kterou vede [[předseda vlády]] vybraný [[parlament]]em. Státní rada je tvořená předsedou vlády, ministry jednotlivých ministerstev centrální vlády a také Kancléřem pro spravedlnost, který je nejvyšším ochráncem práv ve Finsku a dohlíží na zákonnost jednání veřejných činitelů a dodržování základních lidských práv.

Podle finské [[Ústava|Ústavy]] je nejvyšší [[Legislativa|legislativní]] autoritou [[jednokomorový]] [[parlament]] (finsky ''Eduskunta''). Ten může měnit Ústavu, odvolávat předsedu vlády a přehlasovat prezidentské [[veto]]. Jeho zákony nejsou předmětem k soudnímu přezkoumání. Navrhuje je Státní rada nebo některý z poslanců. Poslanci jsou voleni na čtyřleté období poměrným systémem. Volič může při volbách dávat preferenční hlasy jednotlivým kandidátům.

Soudní systém je rozdělen mezi [[soud]]y s běžnou občanskou a trestní soudní pravomocí a administrativní soudy řešící spory mezi jednotlivci a administrativními orgány státu a obcí. Jejich soudní pravomoc vystihuje následující příklad: Rodiče nespokojení s umístěním jejich dítěte do školy se mohou odvolat proti školskému výboru k administrativnímu soudu, protože umístění do školy je administrativní rozhodnutí. Finské právo je kodifikované a soudní systém sestává z místních soudů, oblastních odvolacích soudů a Nejvyššího soudu. Administrativní větev sestává z administrativních soudů a Nejvyššího administrativního soudu. Administrativní proces je populárnější, protože je levnější a představuje pro stěžujícího menší finanční risk. Navíc existuje několik zvláštních soudů pro některé oblasti administrativy.

Parlament vznikl v roce [[1906]], kdy začalo platit [[všeobecné hlasovací právo]]. Největší strany v něm zastoupené jsou
* Strana národní koalice (pravicová),
* Finská strana středu (agrárníci),
* Finská strana [[sociální demokracie|sociálně demokratická]]
* Levá aliance ([[komunismus|komunisté]])

Je nutno poznamenat, že Finsko zůstalo během [[Studená válka|Studené války]] demokratické, ačkoli politická atmosféra byla velmi ovlivněná sousedícím [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. Poměry sil stran se ve volbách mění jen mírně, ale některé dlouhodobé trendy jsou viditelné.

Finská [[Ústava]] a její místo v soudním systému jsou neobvyklé, protože neexistuje žádný Ústavní soud a Nejvyšší soud nemá výslovné právo prohlásit nějaký zákon za neústavní. V principu, ústavnost zákonů je ve Finsku ověřena hlasováním v parlamentu. Nicméně Ústavní komise posuzuje nejasné zákony a doporučuje změny, pokud je nutno. V praxi Ústavní komise plní povinnosti Ústavního soudu. Finskou specialitou je možnost přijímat v obyčejných zákonech výjimky z Ústavy, které jsou přijaté stejným postupem jako Ústavní dodatky. Příkladem je třeba zákon o stavu pohotovosti, který dává Státní radě výjimečná práva v případě národního ohrožení. Protože tato práva hrubě porušují základní ústavní práva, zákon byl přijat stejným způsobem jako ústavní dodatek. Nicméně může být zrušen stejným způsobem jako běžný zákon.

Všechny finské soudy mají povinnost dát přednost Ústavě před obyčejným zákonem. Tato pojistka však zatím nikdy nebyla využita.

Jediné další evropské země, které nemají Ústavní soud, jsou [[Nizozemsko]] a [[Spojené království]] (které nemá psanou Ústavu vůbec).

== Administrativní dělení ==
'''Hlavní článek: [[Administrativní dělení Finska]]'''

Dnes má Finsko šest administrativních [[Finské kraje|krajů]] (finsky ''lääni''). Pravomoc kraje je součást výkonné moci národní vlády. Systém dělení zůstal bez velkých změn prakticky od jeho vzniku v roce 1634 až do nového rozdělení na větší kraje v roce [[1997]]. Od té doby se používá toto členění:

# [[Jižní Finsko]]
# [[Západní Finsko]]
# [[Východní Finsko]]
# [[Oulu (provincie)|Oulu]]
# [[Laponsko (Finsko)|Laponsko]]
# [[Ålandy]]

[[Ålandy]] mají rozsáhlou [[autonomie|autonomii]]. Podle mezinárodních dohod a finských zákonů regionální ålandská vláda řeší některé záležitosti, které jinak přísluší do pravomocí krajů. Ålandy požívají také mnohých výjimek ze zákonodárství Evropské Unie..

Ve Finsku je stále patrné dělení na regiony vzniklé postupnou kolonizací Finska. [[Nářečí|Dialekty]], [[folklór]], [[zvyk]]y a pocity lidí k příslušnosti jsou spojeny s [[historické provincie Finska|historickými provinciemi Finska]], i když se díky přesídlení 420 000 obyvatel [[Karelie|Karélie]] během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a [[urbanizace]] v druhé polovině [[20. století]] mnoho rozdílů zjemnilo.

Místní vláda je dále organizována do 432 [[obce Finska|samosprávných obcí]] (finsky ''kunta''). Od roku [[1977]] není žádného rozdílu mezi [[Seznam Finských měst|městy]] a ostatními obcemi. Obce spolupracují ve dvaceti [[regiony Finska|regionech]]. Obce mají poměrně rozsáhlou [[samospráva|samosprávu]], mohou si například určit, jak vysoké [[daň|daně]] se budou na jejich území vybírat.

== Ekonomika ==
'''Hlavní článek: [[Ekonomika Finska]]''' 
Finsko patří mezi vysoce industrializované ekonomiky s volným trhem. Na hlavu vyprodukuje zhruba stejně jako [[Spojené království]], [[Francie]], [[Německo]] nebo [[Itálie]]. Životní standard ve Finsku je proto vysoký. Mezi klíčové ekonomické sektory se řadí [[průmysl|průmyslová výroba]], hlavně zpracování dřeva a kovů, strojírenství a odvětví telekomunikací (jmenujme firmu Nokia) a elektroniky. Důležitost obchodu podtrhuje fakt, že se vyváží téměř třetina z [[Hrubý domácí produkt|HDP]]. Až na [[dřevo]] a několik [[Minerál|nerostů]] závisí hospodářství Finska na dovozu surovin, energie a také některých součástí vyráběného zboží.

Zemědělství je soběstačné v základních produktech, přestože ho omezuje podnebí. Značná část venkovského obyvatelstva pracuje v [[lesnictví]], které patří mezi důležité exportní příjmové zdroje.

Ekonomický růst Finska se v posledních letech pohybuje v řádu procent. Rychle se zvětšující integrace se západní Evropou – Finsko bylo jednou z 11 zemí, které v roce [[1999]] přijaly euro – bude po příští léta finské ekonomice dominovat.

== Demografie ==
[[Soubor:Svenskfinland municipalities 2008.png|thumb|upright|Oblasti, kde žije švédská menšina]]
=== Jazykové skupiny ===
Ve Finsku jsou dva [[úřední jazyk]]y: [[finština]], kterou mluví 92 % obyvatel, a [[švédština]], mateřský jazyk pro 5,5 % populace. Etničtí Finové a finští Švédové tvoří, jak se obecně přijímá, společný [[národ]]. Finští Švédové žijí především v pobřežních oblastech. Díky tomu přetrvává mezi etnickými Finy a finskými Švédy jemný kulturní rozdíl, kdy etničtí Finové jsou spíše zaměřeni na jezera a les a finským Švédů patří spíše pobřežní kultura. Nicméně tato diferenciace je velmi malá a obecně menší než rozdíly mezi kulturami východního a západního Finska.

Dalšími menšinovými jazyky jsou [[ruština]] a [[estonština]]. V Laponsku žije asi 6500 [[Sámové|Sámů]] (nebo též Laponců) s vlastním [[Ugrofinské jazyky|ugrofinským]] jazykem ze skupiny [[sámské jazyky|sámských jazyků]]. Těmi mluví asi 3000 z nich.

=== Náboženství ===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Náboženství ve Finsku]]
Většina Finů (84 %) se hlásí k [[Finská evangelická luteránská církev|Finské evangelické luteránské církvi]], 1% menšina potom k [[Finská pravoslavná církev|Finské pravoslavné církvi]]. Zbytek věřících tvoří poměrně malé skupiny [[Protestantství|protestantů]], [[Římskokatolická církev ve Finsku|římští katolíci]], [[Islám|muslimové]] a [[židé]]. 14 % obyvatel je pak bez vyznání. Nutno zdůraznit, že mezi aktivně věřící se řadí jen velmi malá část populace. Ve Finsku lidé platí [[církevní daň]], pokud náleží k některé z církví.

=== Rozmístění a přesuny obyvatelstva ===
Po [[Zimní válka|Zimní válce]] (potvrzené výsledkem [[Pokračovací válka|Pokračovací války]]) muselo být 12 % populace Finska přesídleno. [[Válečné reparace]], nezaměstnanost a nejistota v šancích zůstat [[Svrchovanost|suverénním]] a [[nezávislost|nezávislým]] státem na [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] vedla ke značné [[emigrace|emigraci]] slábnoucí až v [[sedmdesátá léta|sedmdesátých letech]]. Do té doby emigrovalo zhruba půl milionu Finů, hlavně do [[Švédsko|Švédska]]. Asi polovina emigrantů se později vrátila zpět.

Od konce [[devadesátá léta|devadesátých let]] Finsko přijímá [[uprchlík]]y a [[imigrace|imigranty]] v měřítku porovnatelném se [[Skandinávie|skandinávskými]] zeměmi, ačkoli jejich celkový počet ve Finsku je o mnoho menší. Značný podíl imigrantů pochází z bývalého Sovětského svazu, kteří se považují za etnické Finy. Dnes se ve Finsku mluví více než dvaceti většími jazyky.

Finská populace byla vždy koncentrovaná v jižní části země, což urbanizace ve [[20. století]] ještě zvýraznila. Největší a nejdůležitější města ve Finsku jsou [[Helsinky]], [[Tampere]], [[Turku]] a [[Oulu]], přičemž Oulu je jediné město v severním Finsku s více než 100 000 obyvateli.

== Kultura ==
Stará finská kultura vychází z původního finského [[pohanství]]. Vánoční dárky dětem nosí Joulupukki, místní varianta [[Santa Claus|Santy Clause]].

Národním finským eposem je [[Kalevala]]. Ze spisovatelů jmenujme [[Mika Waltari|Miku Waltariho]] a [[Tove Janssonová|Tove Janssonovou]], autorku oblíbených pohádek o [[Mumínci|Mumíncích]]. Velmi oblíbeným je sport, úspěšnými sportovci byli či jsou například [[Paavo Nurmi]], [[Teemu Selänne]], [[Mika Häkkinen]] či [[Kimi Räikkönen]]. K životu každého Fina neodmyslitelně patří [[sauna]], náleží zde ke standardnímu vybavení domácnosti.

Za největšího architekta se považuje [[Alvar Aalto]].

[[Finská kuchyně]] vyniká střídmostí a jednoduchostí. Hodně se konzumují [[ryba|ryby]] a mléčné výrobky. Za místní specialitu je považováno například [[sob|sobí]] nebo [[Los evropský|losí]] maso.

=== Hudba ===
Finským národním hudebním nástrojem je strunné [[kantele]], mezi finskými skladateli vynikl zejména Jean Sibelius. Velmi oblíbené jsou [[rock]]ové a [[metal]]ové kapely, například [[Nightwish]], [[HIM]], [[Apocalyptica]], [[Children of Bodom]], [[Finntroll]], [[Korpiklaani]], [[Sonata Arctica]] a mnoho dalších. Dále fenomenální Tarja Turunen.V roce [[2006]] vyhrála finská [[Hard rock|hard rocková]]/[[Heavy metal|heavy metalová]] skupina [[Lordi]] [[Velká cena Eurovize|Velkou cenu Eurovize]] s 292 body (nový rekord, nyní již překonán [[Alexander Rybak|Alexanderem Rybakem]]) písničkou [[Hard Rock Hallelujah]]. Známí jsou také například finská [[folk]]ová skupina [[Värttinä]], rockoví [[Leningrad Cowboys]] a v 70. letech 20. století velmi úspěšní [[Hurriganes]]. Finská metalová scéna bývá často označována jako nejlepší na světě.

== Svátky ==
Všechny oficiální svátky ve Finsku jsou ustanoveny zákonem. Svátky se dělí na [[křesťanství|křesťanské]] a sekulární (světské), ačkoli mnoho křesťanských svátků jen nahradilo původní [[pohanství|pohanské]] svátky. Mezi nejdůležitější křesťanské svátky patří [[Vánoce]], [[Tří králů]], [[Velikonoce]], [[Svátek Nanebestoupení Páně|Nanebevstoupení Páně]], [[Svatodušní neděle]] a [[slavnost Všech svatých]]. Sekulárními svátky jsou pak [[Nový rok]], [[1. máj]] (finsky ''Vappu'') a [[letní slunovrat]].

Mezi oficiální svátky se řadí navíc všechny neděle. Když se pracovní týden ve Finsku zkrátil na 40 hodin, ze sobot se prakticky staly také svátky, i když ne oficiální. Velikonoční neděle a slavnost Všech svatých jsou neděle, kterým předchází zvláštní druh sobot.

Obchody musí mít ze zákona v neděli zavřeno. Výjimkou jsou letní měsíce (od května do srpna) a předvánoční sezóna (listopad a prosinec). Obchody s méně než 400 m2 plochy mohou mít v neděli otevřeno po celý rok kromě oficiálních svátků a některých nedělí, jako jsou třeba Den Matek nebo Den otců.

== Další poznámky ==
* [[kalendář|Datový]] formát: DD.MM.YYYY (nepoužívají se nuly na začátku)
* [[Elektrické napětí|Napětí]]: 220-240 V, 50 Hz; [[Zásuvka (elektrotechnika)|Zásuvky]]: typ CEE 7/7, kulaté s dvěma dírami, nemívají ochranný kolík, jen spony s ochranným vodičem ([[Česko|české]] spotřebiče lze používat bez větších problémů)
* [[Poštovní směrovací číslo|PSČ]]: 5 číslic.
* [[mobilní telefon|Mobilní]] sítě a technologie: [[Global System for Mobile Communications|GSM]] 900, GSM 1800; GSM/[[General Packet Radio Service|GPRS]]/[[EDGE]]/[[Universal Mobile Telecommunications System|UMTS]]
* [[Seznam národních parků#Finsko|Seznam finských národních parků]]

== Postavení v mezinárodních žebříčcích ==

* [[IMD International]], [http://www01.imd.ch/wcy/ Žebříček konkurenceschopnosti v roce 2004]: 8. ze 60 ekonomik (zemí a regionů)
*[[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]], [http://www.oecd.org/pisa Žebříček připravenosti studentů v roce 2003]: 1. ze 41 zemí
* [[Reportéři bez hranic]], [http://www.rsf.fr/article.php3?id_article=8247 Žebříček svobody tisku (říjen 2003)]: 1. ze 166 zemí (spolu s [[Island]]em, [[Nizozemsko|Nizozemím]] a [[Norsko|Norskem]])
* [[Save the Children]], [http://www.savethechildren.org/mothers/report_2004/images/pdf/SOWM_2004_final.pdf Stav matek ve světě v roce 2004]: 2. z 119 zemí (spolu s [[Dánsko|Dánskem]])
* [[Transparency International]], [http://www.transparency.org/pressreleases_archive/2004/2004.10.20.cpi.en.html Index korupce v roce 2004]: 1. ze 146 zemí
* [[UNDP]]: [http://hdr.undp.org/reports/global/2004/ Zpráva o lidském vývoji 2004], 13. ze 177 zemí
* [[Světové ekonomické fórum]], Zpráva o konkurenceschopnosti ve světě 2004-2005, 1. ze 104 zemí
* Lavery, Jason (2006). The History of Finland. Westport, Greenwood Press.

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
*[http://fi.euweb.cz Finsko-český slovník]
*[http://fincech.cz Finčech]
*[http://www.severskelisty.cz Severské listy]
*[http://finsko.org Finsko a vše co vás o něm zajímá]
*[http://sinivalkoiset.szm.sk Sinivalkoiset - finský klub v ČR]
*[http://www.czechembassy.org/wwwo/mzv/default.asp?ido=11424 MZV ČR]
*[http://www.eduskunta.fi/efakta/index01.htm Eduskunta.fi Finský Parlament (finsky, švédsky, anglicky, francouzsky)]
*[http://www.government.fi Government.fi Finská vláda (finsky, švédsky, anglicky)]
*[http://www.defmin.fi/ Finské Ministerstvo Obrany (finsky, švédsky, anglicky)]
*[http://www.tpk.fi Prezident Finska (finsky, švédsky, anglicky)]
*[http://virtual.finland.fi Virtuální Finsko (anglicky, německy, španělsky, rusky)]
*[http://gvc03c26.virtualclassroom.org/Finland/connected_to_finland.htm Connected to finland (anglicky)]

{{Flickr|Finland}}{{Commonscat|Finland}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Finsko| ]]
[[Kategorie:Severské státy]]
[[Kategorie:Státy Evropy]]
[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]

Finsko - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Nová skrytá kategorie

← Starší verze		Verze z 15. 12. 2014, 08:48
Řádka 157:		Řádka 157:

	== Demografie ==		== Demografie ==
-	[[Soubor:Svenskfinland municipalities 2008.png\|thumb\|~~upright~~\|Oblasti, kde žije švédská menšina]]	+	[[Soubor:Svenskfinland municipalities 2008.png\|thumb\|200px\|Oblasti, kde žije švédská menšina]]
	=== Jazykové skupiny ===		=== Jazykové skupiny ===
	Ve Finsku jsou dva [[úřední jazyk]]y: [[finština]], kterou mluví 92 % obyvatel, a [[švédština]], mateřský jazyk pro 5,5 % populace. Etničtí Finové a finští Švédové tvoří, jak se obecně přijímá, společný [[národ]]. Finští Švédové žijí především v pobřežních oblastech. Díky tomu přetrvává mezi etnickými Finy a finskými Švédy jemný kulturní rozdíl, kdy etničtí Finové jsou spíše zaměřeni na jezera a les a finským Švédů patří spíše pobřežní kultura. Nicméně tato diferenciace je velmi malá a obecně menší než rozdíly mezi kulturami východního a západního Finska.		Ve Finsku jsou dva [[úřední jazyk]]y: [[finština]], kterou mluví 92 % obyvatel, a [[švédština]], mateřský jazyk pro 5,5 % populace. Etničtí Finové a finští Švédové tvoří, jak se obecně přijímá, společný [[národ]]. Finští Švédové žijí především v pobřežních oblastech. Díky tomu přetrvává mezi etnickými Finy a finskými Švédy jemný kulturní rozdíl, kdy etničtí Finové jsou spíše zaměřeni na jezera a les a finským Švédů patří spíše pobřežní kultura. Nicméně tato diferenciace je velmi malá a obecně menší než rozdíly mezi kulturami východního a západního Finska.