Folk - Historie editací

Sysop: + Typo

2018-08-05T09:48:06Z

+ Typo

← Starší verze		Verze z 5. 8. 2018, 09:48
Řádka 15:		Řádka 15:

	== Vývoj žánru ve 20. století ==		== Vývoj žánru ve 20. století ==
-	Celý [[žánr]] se v Čechách přirozeně vyvíjel v průběhu [[20. století]] v dané společensko-politické situaci, která byla zejména po roce [[1948]] poměrně zapeklitá, neboť tehdejší [[Československo]] bylo naráz zcela izolováno od [[Západní Evropa\|západoevropské]] svobodné kultury a tehdejší kulturní vlivy pocházející ze svobodného světa k nám pronikaly velice nesnadno, pomalu a dost často - slušně řečeno - za velkého nepochopení veřejnosti i oficiálních [[Komunistická strana Československa\|stranických]] míst (a týkalo se to také [[~~bigbeat~~]]u). Přesto zejména v krátkém období bouřlivých 60. let (kdy došlo v Československu na přechodnou dobu ke krátkému politickému uvolnění) došlo k rozmachu folku v jeho klasické anglosasské podobě i v českých zemích. Příkladem za všechny osttaní budiž třeba skupina [[Spirituál kvintet]] nebo skupina [[Český skiffle]] pana [[Jiří Traxler jr.\|Jiřího Traxlera jr]]. Objevila i první výrazná skupina českých [[písničkář]]ů sdružených ve [[Šafrán (sdružení)\|sdružení Šafrán]], snad nejznámějším písničkářem té doby byl pan [[Karel Kryl]]. Kromě toho se ovšem i u nás začala poměrně bouřlivě rozvíjet i příbuzný hudební [[žánr]] zvaný [[country and western]] (s to včetně jeho [[bluegrass]]ové odnože). Vzniklo tak ono tehdejší (multi)žánrové zmatení z konce [[1960\|60. let]], kdy všechny příbuzné hudební žánry v několika málo letech začaly fakticky koexistovat vedle sebe (také bývaly označovány dost nehezky jako tzv. ''Portovní žánry'' - viz festival [[Porta]]).	+	Celý [[žánr]] se v Čechách přirozeně vyvíjel v průběhu [[20. století]] v dané společensko-politické situaci, která byla zejména po roce [[1948]] poměrně zapeklitá, neboť tehdejší [[Československo]] bylo naráz zcela izolováno od [[Západní Evropa\|západoevropské]] svobodné kultury a tehdejší kulturní vlivy pocházející ze svobodného světa k nám pronikaly velice nesnadno, pomalu a dost často, slušně řečeno, za velkého nepochopení veřejnosti i oficiálních [[Komunistická strana Československa\|stranických]] míst (a týkalo se to také [[Beat\|bigbeatu]]). Přesto zejména v krátkém období bouřlivých 60. let (kdy došlo v Československu na přechodnou dobu ke krátkému politickému uvolnění) došlo k rozmachu folku v jeho klasické anglosasské podobě i v českých zemích. Příkladem za všechny osttaní budiž třeba skupina [[Spirituál kvintet]] nebo skupina [[Český skiffle]] pana [[Jiří Traxler jr.\|Jiřího Traxlera jr]]. Objevila i první výrazná skupina českých [[písničkář]]ů sdružených ve [[Šafrán (sdružení)\|sdružení Šafrán]], snad nejznámějším písničkářem té doby byl pan [[Karel Kryl]]. Kromě toho se ovšem i u nás začala poměrně bouřlivě rozvíjet i příbuzný hudební [[žánr]] zvaný [[country and western]] (s to včetně jeho [[bluegrass]]ové odnože). Vzniklo tak ono tehdejší (multi)žánrové zmatení z konce [[1960\|60. let]], kdy všechny příbuzné hudební žánry v několika málo letech začaly fakticky koexistovat vedle sebe (také bývaly označovány dost nehezky jako tzv. ''Portovní žánry'' - viz festival [[Porta]]).
	[[Soubor:Seattle Folklife circle dance - band.jpg\|thumb\|240px\|Amatérští muzikanti v americkém městě Seattle na folkovém festivalu]]		[[Soubor:Seattle Folklife circle dance - band.jpg\|thumb\|240px\|Amatérští muzikanti v americkém městě Seattle na folkovém festivalu]]

Řádka 69:		Řádka 69:
	* [[Petr Ulrych\|Hana a Petr Ulrychovi]]		* [[Petr Ulrych\|Hana a Petr Ulrychovi]]
	* [[Radůza]] ([[Radka Vranková]])		* [[Radůza]] ([[Radka Vranková]])
-	* [[Sestry Steinovy]] ([[Lucie Steinhauserová]] a [[Karolina Kamberská]])	+	* [[Sestry Steinovy]] (Lucie Steinhauserová a Karolina Kamberská)
	* [[Jiří Schmitzer]]		* [[Jiří Schmitzer]]
	* [[Tomáš Klus]]		* [[Tomáš Klus]]
Řádka 93:		Řádka 93:
	{{Sloupce\|3\|		{{Sloupce\|3\|
	* [[Baobab (hudební skupina)\|Baobab]]		* [[Baobab (hudební skupina)\|Baobab]]
-	* [[Bratři Ebenové]] se zpěvákem [[Marek Eben\|Markem Ebenem]]	+	* [[Bratři Ebenové]] se zpěvákem [[Marek Eben\|Markem Ebenem]]
	* [[Bratři Orffové]]		* [[Bratři Orffové]]
	* [[Brontosauři]]		* [[Brontosauři]]

Sysop: + šablona FLICKR

2018-08-05T09:38:47Z

+ šablona FLICKR

← Starší verze		Verze z 5. 8. 2018, 09:38
Řádka 133:		Řádka 133:
	\| počet stran = 834		\| počet stran = 834
	}}		}}
-	~~ROFL~~

	== Související články ==		== Související články ==
Řádka 143:		Řádka 142:


-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{FlickrTag\|Folk}}{{Commonscat\|Folk music}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Folk]]		[[Kategorie:Folk]]

Sysop: + Výrazné vylepšení

2018-08-05T09:31:45Z

+ Výrazné vylepšení

Ukázat změny

Sysop: Nahrazení textu „Jaroslav Hutka“ textem „Jaroslav Hutka“

2018-08-02T21:22:02Z

Nahrazení textu „Jaroslav Hutka“ textem „Jaroslav Hutka“

← Starší verze		Verze z 2. 8. 2018, 21:22
Řádka 51:		Řádka 51:
	* [[Dagmar Andrtová-Voňková]]		* [[Dagmar Andrtová-Voňková]]
	* [[Pavel Dobeš]]		* [[Pavel Dobeš]]
-	* [[Jaroslav Hutka]]	+	* Jaroslav Hutka
	* [[Ivo Jahelka]]		* [[Ivo Jahelka]]
	* [[Slávek Janoušek]]		* [[Slávek Janoušek]]

Sysop: 1 revizi

2014-03-13T22:10:30Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 13. 3. 2014, 22:10

Sysop: 1 revizi

2010-11-23T08:16:45Z

1 revizi

Nová stránka

'''Folk''' je [[hudba|hudební]] žánr, který má své kořeny v anglosasských zemích. Samotné slovo '''folk''' znamená v angličtině ''(lid)'' respektive anglosasskou lidovou písničku. V přeneseném významu slova do oblasti současné populární hudby toto slovo přesně vyjadřuje '''amatérskou hudební tvorbu''' a její '''amatérské hudební provozování''' respektive '''amatérské písničkářství''' (viz Akademický slovník cizích slov, vydala Akademia v roce 2000). Slovní spojení ''folk music'' znamená pak znamená lidovou hudbu (etnickou) a její stylizovanou nápodobu (tzv. '''folková hudba'''). Pro odlišení moderní folkové hudby od etnické se vžil v anglo-amerických zemích název současný (contemporary) či moderní (modern) folk. V češtině se pro lidovou [[etnie|etnickou]] hudbu vžil spíše termín [[folklór]] nebo také [[česká lidovka]] a pojmem '''folk''' se označuje ''moderní folk''.
[[Soubor:Correo Aereo - band - 02.jpg|thumb|Jihoamerická folková skupina Correo Aéreo]]

== Český folk a trampská tradice ==

Žánr české folkové písně ovšemže nevznikl, jak by se mohlo na první zjednodušený pohled zdát, koncem šedesátých let 20. století tak jako tomu bylo v anglosaských zemích, neboť lidová tvorba umělých písní měla v [[1960|60. letech]] [[20. století]] již mnohaletou tradici v klasické či moderní [[trampská hudba|trampské hudbě]]. Ta je bezesporu velmi zvláštní, osobitou i zcela svébytnou odrůdou českého folku a to v širším kontextu celé české populární a lidové hudby (viz skupiny [[Brontosauři]], [[Settleři]], [[Hop Trop]] nebo [[Wabi Daněk]] či [[Jarka Mottl]]). Tradiční trampská hudba tedy v českých zemích existovala již více jak 30 let před nástupem anglosaského folku. I ona však měla své inspirační kořeny v předchozí tradici kramářských písní, obrozenéckého zpívání 19. století, kabaretních kupletů jakož i v tradici dělnických zpěváckých spolků. Tradice původní trampské písničky v nejrůznějších podobách přežila celé 20. století a to prakticky až dodnes.
[[Soubor:Street musicians in Prague.jpg|thumb|Pouliční muzicírování v Praze - městský folk]]

== Český folk a tradice české lidovky ==
Jak již bylo uvedeno, je velmi obtížné přijímat jakékoliv klišovitě schematické tvrzení, že folk vznikl někdy na přelomu 50. a 60. let 20. století kdesi v Americe. Takové tvrzení by nám vlastně říkalo, že před tímto obdobím neexistovala na celém světě žádná amatérská hudební tvorba vytvářená především pro radost a potěchu autora samého, či jemu blízkých osob. I tzv. tradiční česká trampská hudba nutně musela vyjít z toho, co zde existovalo již na počátku 20. století, totiž z mohutných tradic české lidovky (a to jak z písní lidových či písní jakkoliv zlidovělých). Tvrzení, že folk zničehonic jakoby spadl z nebe, kde se vzal tu se vzal, je samozřejmě zjevný nesmysl a lež. Folk samozřejmě existoval již dlouhou dobu před tím, akorát se mu neříkalo folk. Tradice českého amatérského muzicírování patrně byla a je v českých zemích velmi dlouhá, pestrá, široká i bohatá. Venkovské kutálky, lidové cimbálové muziky, hornické dechovky, studentská obrozenecká tvorba, západočeská a jihočeská dudácká tradice, to vše dohromady tvoří podhoubí českého folku, hudební materii z níž český folk vzešel. A je jistě velmi zajímavé, že se tak stalo prakticky téměř nezávisle na tradici anglosaské.

== Český folk a české písničkářství ==
Vývoj folku ovšemže neprobíhá izolovaně od všech ostatních hudebních žánrů, stylů a proudů, ba naopak, mnohdy jej jimi velmi výrazně ovlivňován. Samotná česká písničkářská tradice je také mimořádně pestrá i bohatá. Vždyť prvním opravdovým (velkým a zároveň též moderním) českým písničkářem byl pan Karel Hašler, mnoho jeho písní si lidé rádi zpívají podnes. Velkými písničkáři se po První světové válce stali i pánové Voskovec a Werich na hudbu Jaroslava Ježka. Na ně zas s vekým úspěchem prakticky o 30 let později navázala vynikající autorská dvojice Suchý-Šlitr. Ale nejednalo se jen o tyto tvůrce. Vždyť vynikající hudební dědictví nám zanechali i mnozí jiní další - několik příkladů za všechny : pan Josef Kainar nebo Emil František Burian (otec Jana Buriana). České písničkářství v tom nejlepším slova smyslu se, mimo jiné, také projevuje ve vynikající textařské práci celé plejády výborných českých textařů. Takže samotné české folkové písničkářství mělo a doposud stále i má také své bohaté hudební inspirační zdroje, které leží mimo oblast folkového žánru. Nemluvě o české literatuře a české lidové slovesnosti jako takové, to je jistě další bohatý inspirační zdroj sám o sobě.

== Vývoj žánru ve 20. století ==
Celý [[žánr]] se v Čechách přirozeně vyvíjel v průběhu [[20. století]] v dané společensko-politické situaci, která byla zejména po roce [[1948]] poměrně zapeklitá, neboť tehdejší [[Československo]] bylo naráz zcela izolováno od [[Západní Evropa|západoevropské]] svobodné kultury a tehdejší kulturní vlivy pocházející ze svobodného světa k nám pronikaly velice nesnadno, pomalu a dost často - slušně řečeno - za velkého nepochopení veřejnosti i oficiálních [[Komunistická strana Československa|stranických]] míst (a týkalo se to také [[bigbeat]]u). Přesto zejména v krátkém období bouřlivých 60. let (kdy došlo v Československu na přechodnou dobu ke krátkému politickému uvolnění) došlo k rozmachu folku v jeho klasické anglosasské podobě i v českých zemích. Příkladem za všechny osttaní budiž třeba skupina [[Spirituál kvintet]] nebo skupina [[Český skiffle]] pana [[Jiří Traxler jr.|Jiřího Traxlera jr]]. Objevila i první výrazná skupina českých [[písničkář]]ů sdružených ve [[Šafrán (sdružení)|sdružení Šafrán]], snad nejznámějším písničkářem té doby byl pan [[Karel Kryl]]. Kromě toho se ovšem i u nás začala poměrně bouřlivě rozvíjet i příbuzný hudební [[žánr]] zvaný [[country and western]] (s to včetně jeho [[bluegrass]]ové odnože). Vzniklo tak ono tehdejší (multi)žánrové zmatení z konce [[1960|60. let]], kdy všechny příbuzné hudební žánry v několika málo letech začaly fakticky koexistovat vedle sebe (také bývaly označovány dost nehezky jako tzv. ''Portovní žánry'' - viz festival [[Porta]]).
[[Soubor:Seattle Folklife circle dance - band.jpg|thumb|Amatérští muzikanti v americkém městě Seattle na folkovém festivalu]]

== Charakteristika folku ==
Folkovou píseň anglosaského typu tedy charakterizujeme jako typ moderní zpěvné písně, která spontánně vznikala převážně v amatérských podmínkách jako protiklad proti konvenčnímu a zkomercionalizovanému [[Pop music|popu]]. Folk klade mimořádný důraz na myšlenky či emoce obsažené v textu písně. Podstatou folkové písně a jejím z jejích nejcharakterističtějších rysů je schopnost aktuálně, adresně a obsahově konkrétně reagovat na nejrůznější stránky společenského dění či osobních prožitků autora. Obvykle bývají folkové písně interpretovány přímo autory. Někdy je tato osobní interpretace také označována jakožto moderní [[šanson]]. Folkové písně ale mohou mít i formu výrazně niterné osobní výpovědi o světě okolo nás či o stavu autorovy duše či mysli. V takovém případě se zpíše podobají více než čemukoliv jinému zhudebněné poezii, často poezii všedního dne. Poezii, jež začasté zpívá o prostých věcech prostými slovy jednoduchým a obecně sdělným způsobem. Proto také někteří folkoví interpreti kromě své vlastní volné tvorby zhudebňují i kvalitní poezii cizí (např. báseň ''Máj'' od Karla Hynka Máchy zhudebněná skupinou Český skiffle nebo Radůzino CD ''V salonu barokních dam'', kde je zhudebněna část jedné básně od Jana Nerudy z ''Písní kosmických'', známé jsou i Skoumalovy půvabné adaptace nonsensových básní Emanuela Frynty na CD ''Kdyby prase mělo křídla'', velmi zdařilé jsou i Pavlicovy adaptace cizích poetických textů s původně folklórní skupinou ''Hradišťan'' atd. apod). A nemusí to nutně být vždy jen popěvky smutné, vážné, zachmuřené či niterně rozervané. Můše se jednat i o laskavý humor, hezkou parodii, mírnou persifláž, vkusnou legraci, prostě o vlídný a laskavý pohled na svět okolo nás, o všední zpívanou poezii podanou vtipně, vkusně a s velkým šarmem i osobním nadhledem autora samého (viz parodická hudební skupina Lokálka či recesistická skupina Barel Rock). Folk mívá velmi často formu velmi upřímné a přímočaré osobní výpovědi či zpovědi, která je ventilována lidovou uměleckou formou, zde obvykle formou písně, písně která může vyjadřovat jak obyčejnou radost ze života tak i vážnou starost o stav tohoto světa. V tomto je folk také velice blízký zejména kvalitnímu šansonu a dále také části tzv. art-rocku, což jsou hudební směry, které také hodně staví na kvalitě zpívaného textu.

== Výběr světových folkařů ==
=== Amerika ===
* [[Woody Guthrie]]
* [[Joan Baez]]ová
* [[Pete Seeger]]
* [[Bob Dylan]]
* [[Donovan Philips Leitch|Donovan]]
* [[Peter, Paul & Mary]]
* [[Joni Mitchell]]ová
* [[Bruce Springsteen]]
* [[Jean Ritchie]]
* [[Buffy Sainte-Marie]]
* [[Tom Paxton]]
* [[Phil Ochs]]
* [[Judy Collins]]ová
* [[Leonard Cohen]]
* [[Tim Hardin]]
* [[Arlo Guthrie]]
* [[Randy Newman]]
* [[Harry Belafonte]]
* [[Odetta]]
* [[Gordon Lightfoot]]

=== Evropa ===
* [[Bulat Okudžava]]
* [[Vladimir Vysockij]]

== Výběr českých písničkářů ==
* [[Dagmar Andrtová-Voňková]]
* [[Pavel Dobeš]]
* [[Jaroslav Hutka]]
* [[Ivo Jahelka]]
* [[Slávek Janoušek]]
* [[Karel Kryl]]
* [[Pavel Žalman Lohonka]]
* [[Vladimír Merta]]
* [[Jaromír Nohavica]]
* [[Karel Plíhal]]
* [[Vlasta Redl]]
* [[Vlastimil Třešňák]]
* [[Petr Ulrych|Hana a Petr Ulrychovi]]
* [[Radůza]] ([[Radka Vranková]])
* [[Sestry Steinovy]] (Lucie Steinhauserová a [[Karolina Kamberská]])
* [[Jiří Schmitzer]]
* [[Pepa Streichl]]
* [[Pepa Nos]]
* [[Jiří Dědeček]]
* [[Eva Henychová]]
* [[Wabi Daněk]]
* [[Václav Koubek]]
* [[Jan Burian (písničkář)|Jan Burian]]
* [[Michael Janík]] a [[Miroslav Paleček]] respektive [[Paleček a Janík]]
* [[Jiří Smrž]]
* [[Martin Stropnický]]
* [[Jim Čert]]
* [[Ivan Hoffman]]
* [[Kapitán Kid]]
* [[Vojta Kiďák Tomáško]]
* [[Pavlína Jíšová]]
Veit Vladimír
Jaroslav Samson Lenk

== Domácí folkové skupiny ==
* [[Kamelot (folk)|Kamelot]]
* [[4 zdi]]
* [[Brontosauři (skupina)|Brontosauři]]
* [[Jarret]]
* [[Hoboes]]
* [[Jablkoň]]
* [[Pacifik (skupina)|Pacifik]]
* [[Hop Trop]]
* [[Minnesengři (skupina)|Minnesengři]]
* [[Kantoři (skupina)|Kantoři]]
* [[Klíč (hudební skupina)|Klíč]]
* [[Heuréka]]
* [[Nerez]] resp. [[Neřež]]
* [[Zuzana Navarová]] a [[Koa]]
* [[Nezmaři (hudební skupina)|Nezmaři]]
* [[Spirituál kvintet]]
* [[Český skiffle]] Jiřího Traxlera, jr.
* [[Folk team]]
* [[Karmína]]
* [[Bratři Ebenové]] se zpěvákem [[Marek Eben|Markem Ebenem]]
* [[Šlapeto]]
* [[Lojzo]] (Slovensko)
* [[Nestíháme]]
* [[Depeše]]
* [[Trdlo (skupina)|Trdlo]]

== Použité zdroje ==
* [[Lubomír Dorůžka]], Panoráma populární hudby 1918/1978 - vydalo nakladatelství Mladá fronta v roce 1981, katalogové číslo 23-068-81 09/21
* {{Citace monografie
| příjmení = Petráčková
| jméno = Věra
| příjmení2 = Kraus
| jméno2 = Jiří
| odkaz na autora2 = Jiří Kraus
| spoluautoři = a kol.
| rok = 2000
| titul = Akademický slovník cizích slov A-Ž
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| isbn = 80-200-0607-9
| počet stran = 834
}}
ROFL

== Související články ==
* [[Zpívaná, recitovaná a experimentální poezie]]
* [[Tramping]] a [[Trampská hudba]]
* [[Country]]
* [[Píseň]]
* [[Šanson]]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Folk]]