Sysop: 1 revizi

2014-03-13T16:17:46Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 13. 3. 2014, 16:17

Student85: Nahrazení textu

2013-01-27T16:12:12Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Photographer-studio-1893.jpg|thumb|[[Fotograf]] v ateliéru při [[portrét]]ování, 1893, stejný muž je na snímku dvakrát - stojí za přístrojem a sedí před objektivem; vlevo je vidět opěrka hlavy]]
[[Soubor:Talbot Atelier.jpg|thumb|Venkovní ateliér [[William Fox Talbot|Foxe Talbota]], kopírování fotografií, [[kalotypie]], cca 1845]]
[[Soubor:Shew Saloon.jpg|thumb|''Daguerreotypický salón'' [[William Shew|Williama Shewa]]]]
[[Soubor:Roger Fenton -2.jpg|thumb|Fentonův asistent a jeho fotografický pojízdný vůz vybavený [[temná komora|temnou komorou]] taženém koňmi. Vybaven 5 kamerami pro kolodiový proces, 700 skleněnými deskami, chemikáliemi, zásobami a nářadím.<ref name="Encyklopedie">BAATZ, Willfried. Malá encyklopedie fotografie. Brno : Computer Press, 2004. ISBN 800 555 513. (česky)</ref>]]

'''Fotografický ateliér''', '''fotografická dílna'''<ref>http://bara.ujc.cas.cz/psjc/img.php/img/2078/191377940_60943_17755_0 Příruční slovník Ústavu pro jazyk český AV ČR</ref> nebo '''fotografické studio''' je místnost určená pro pořizování [[fotografie|fotografií]]. Umělec zde pracuje - aranžuje a [[kompozice obrazu|komponuje]] postavy nebo předměty pro své snímky. Vznikají zde [[portrétní fotografie|portrétní snímky lidí]], podobenky nebo - co se neživých předmětů týče - aranžované snímky [[fotografické zátiší|zátiší]].

Ateliér bývá vybaven [[Studiové osvětlení|studiovým osvětlením]], což je výkonné osvětlení namontované na speciálním [[fotografický stojan|fotografickém stojanu]], který může být libovolně přesunován bez ohledu na fotoaparát. Může být napájen z [[Elektrická síť|elektrické sítě]] nebo ze silného [[akumulátor]]u.

Profesionální fotograf využívá většinou takzvaný [[systémový fotoaparát]] s výměnnými základními komponentami, které jsou připojeny k určitému jádru systému.<ref>http://www.letsgodigital.org/de/camera/review/210/page_1.html</ref><ref>http://www.letsgodigital.org/en/23501/system-camera/</ref> Většina systémových fotoaparátů jsou [[SLR|zrcadlovky]] [[35mm film|malého]] nebo [[střední formát|středního]] formátu.

== Historie ==

V minulosti se ateliér stavěl v místnostech s jednou stranou směrovanou na sever a celou prosklenou a fotograf byl závislý na intenzitě slunečního světla. S vývojem zábleskových zařízení a osvětlovací techniky byly moderní ateliéry od přirozeného světla odstíněny a začalo se v nich používat umělé [[studiové osvětlení]].

V dobách, kdy expoziční časy byly řádově ve vteřinách, se používaly různé pomůcky pro opěrku hlavy nebo dokonce celé postavy. Jednou z pomůcek byl takzvaný ''Bradyho stojánek''<ref>''Brady stand''</ref>, ktery byl pojmenován po Američanovi [[Mathew Brady]]m.<ref name=Macy>Macy, ''et al'', "The Macy Photographic Studio's Dispatch", Northampton MA, Spring-Summer 1913, str. 2</ref> Používala se uprostřed 19. století, měl těžkou [[litina|litinovou]] stabilní základnu a nastavitelnou výšku trubkového sloupce (nohy) pro dvojí použití: sloužil buď jako loketní opěrka, nebo (při plném prodloužení a dodáním příčné výztuhy) jako opěrka hlavy.<ref name=Macy/> Ta byla často zapotřebí, aby se modely při delším expozičním času fotografování nepohnuly.<ref name=Macy/>

Ateliéry se stavěly co nejvíce otevřené slunečnímu svitu, a někdy měly modrá skla, protože vrstva jodidu stříbrného byla nejcitlivější na modré světlo. Lidé při fotografování seděli většinou před holým pozadím a byli osvíceni měkkým světlem z okna, které mohlo být směrováno pomocí zrcadel. Přibližně v období od roku 1860 do roku 1920<ref>http://www.blogcatalog.com/blog/the-painted-backdrop-tintype-art</ref><ref>http://old-time-religion.blogspot.com/2010/05/art-tintype-book-painted-backdrop-by.html</ref> bylo standardním vybavením raných fotografických ateliérů [[malované fotografické pozadí]]. Mělo obecně rustikální nebo kvazi-klasický vzhled, ale někdy představovalo [[buržoazie|buržoazní]] [[trompe-l'oeil]] („oko-klamající“, iluzionistické malířství)<ref>http://timebinder.net/home/?currentPage=3</ref>, které však nakonec vyšlo z módy s příchodem fotoaparátů [[Brownie]] a [[Kodak]], a rozšíření fotografie masám. Pozadí mohou podle [[provenience]] poskytnout stopy při [[genealogie|genealogickém výzkumu]] starých rodinných fotografií.<ref>http://blog.familytreemagazine.com/photodetectiveblog/2008/01/22/BackgroundsInOldPhotos.aspx</ref><ref>http://freepages.genealogy.rootsweb.ancestry.com/~fgriffin/photos.txt</ref><ref>http://www.billblanton.com/date.htm</ref><ref>http://en.allexperts.com/q/Photography-694/2008/12/dating-old-photograph.htm</ref>

S postupujícím rozvojem techniky v polovině 19. století dostali fotografové možnost využívat zkracující se dobu expozice, osvobodit se a vytvořit nový styl [[portrétní fotografie]]. Fotografové se přemístili ze svých ateliérů do exteriérů, na bojiště, přes oceány a do vzdálených pouští. Rozvíjely se mobilní fotografické ateliéry. ''Daguerreotypický salón'' [[William Shew|Williama Shewa]], fotografická dodávka ''Photographic Van'' [[Roger Fenton|Rogera Fentona]] a vagón ''What-is-it?'' [[Mathew Brady|Mathewa Bradyho]] nastavily standardy portrétní fotografie druhé poloviny devatenáctého století.

V roce 1863<ref name=mac>''Macmillan Biographical Encyclopedia of Photographic Artists & Innovators'', by Turner Browne, Elaine Partnow. Published by Macmillan, 1983. ISBN 0-02-517500-9. ''Page 70''.</ref><ref name=cam>[http://janus.lib.cam.ac.uk/db/node.xsp?id=EAD%2FGBR%2F0115%2FY3022C-E Photographs of India. circa 1862 - circa 1872 - Samuel Bourne Biography] ''[[Cambridge University Library]]''.</ref><ref name=tel>[http://www.telegraphindia.com/1060923/asp/opinion/story_6775604.asp Samuel Bourne, not only set up a studio in Simla in 1863] ''[[The Telegraph (Kolkata)|The Telegraph]]'', [[September 23]], [[2006]]</ref> [[Samuel Bourne]] a [[Charles Shepherd]] ve městě [[Šimla]] založili fotografické studio [[Bourne & Shepherd]]. Později téhož roku založili druhou pobočku v [[Kalkata|Kalkatě]].<ref>http://www.npg.org.uk/collections/search/person.php?LinkID=mp08090&role=art</ref>

Studio [[Sommer and Behles]] (aktivní 1867-1874) vlastnili němečtí fotografové [[Giorgio Sommer]] (1834-1914) a [[Edmund Behles]] (1841-1924). Studio se nacházelo v [[Řím]]ě a pobočku mělo v [[Neapol]]i, Sommer byl jmenován oficiálním fotografem [[Viktor Emanuel II.|Viktora Emanuela II.]] – prvního krále sjednocené [[Itálie]]. Zapojil se do všech možných aspektů fotografického podnikání. Vydával své vlastní fotografie, které prodával ve svých studiích a zákazníkům v celé Evropě. V pozdějších letech fotografoval vlastní obrazy pro knižní ilustrace, tisknul svá vlastní alba a [[pohlednice]]. Využíval všechny populární formáty své doby: [[carte de visite]], [[3D fotografie|stereofotografie]] a velké pohlednice na [[albuminový tisk|albuminovém papíře]].

V Kanadě měl v polovině 19. století velkolepý úspěch [[William Notman]] (1826-1891), stal se předním fotografem s mezinárodním renomé, spolupracoval s dalšími významnými kanadskými umělci, jako byli například [[John Arthur Fraser]] nebo [[Henry Sandham]]. Založil pobočky v Kanadě a ve Spojených státech, včetně sezónních poboček na univerzitách v Yale a Harvardu. Jeho studio poskytovalo možnosti pro výcvik začínajících fotografů a malířů. Notman byl svými kolegy velmi považován za svou inovativní fotografii a držel patent na některé z vynalezených technik, například pro navození zimní nálady ve studiu. Fotografie v polovině 19. století nebyla jednoduchý proces, jak se stala o několik desítek let později. Typický [[turista]] běžně fotoaparát nenosil a Notmanovo studio proto vytvořilo velké množství snímků pro turistickou poptávku. Návštěvníci si mohli prohlédnout takzvané ''Notman's Picture Books'' a podle svého výběru si zakoupit snímky buď jednotlibvě nebo si je nechat poskládat v různých kombinacích do [[fotoalbum|alba]]. Samozřejmě si návštěvníci mohli nechat zhotovit vlastní portrét. Scény z ulice v rychle se rozvíjejících kanadských městech, velkolepost moderní dopravy po železnici a páry, expanzivní krajiny a přírodní krásy, vše bylo k dispozici většinou na pohlednicích 8"x10", nebo v populární formě [[stereofotografie|stereofotografií]]. Snímky pro ''studio Notman'' pořizovala celá řada zaměstnaných a vyškolených fotografů.

=== České země ===
[[Soubor:Josef Seidel atelier 0014.JPG|thumb|Fotoateliér [[Josef Seidel|Josefa Seidela]] po rekonstrukci v roce [[2008]]; zleva dopadá [[rozptýlené světlo|rozptýlené venkovní světlo]]]]
[[Soubor:Šechtl and Voseček studio in Tábor.jpg|thumb|[[Josef Jindřich Šechtl|Šechtl]] a Voseček, ''Největší umělecký ateliér fotografů'', [[Tábor]], [[1907]]]]

V Praze založil první fotoateliér Jozef Božetech Klemens v dubnu 1842. Nazval jej ''Světloobrazárna'' a stál v zahradě Budečské školy.<ref>[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/5028523 Česká wčela – Hotovwenj podobizen Daguerotypnjch (1842)]</ref>. Kvůli finančním potížím zanikl následujícího roku. Není známo, že by se některá jeho daguerrotypie zachovala.

V roce 1858 se do [[Tábor]]a přestěhoval Alexander Seik, kde si jeho fotografický ateliér v Nádražní ulici získal velkou oblibu. Úspěšně se zabýval jak zhotovováním [[fotografická vizitka|fotografických vizitek]] a kolorovaných portrétů větších formátů, tak v té době nesmírně náročným fotografováním v exteriéru. V roce 1860 prodal městu fotografii Tábora za 26 zlatých, což byla zhruba průměrná měsíční mzda učitele. Do Tábora se sjížděli zákazníci i z okolních měst, a to i z těch, kde fotografický ateliér byl. Mezinárodní slávy dosáhl Seikův ateliér během [[Prusko-rakouská válka|pruské invaze]] v roce 1866, kdy se mnoho pruských vojáků nechalo vyfotografovat a podobizny si zaslat domů, jelikož Seikovy fotografie údajně předčily ty dostupné v Berlíně. Několik těchto podobizen se zachovalo ve sbírkách [[Husitské muzeum Tábor|Husitského muzea v Táboře]].

[[Jan Nepomuk Langhans]] měl filiálky v Jindřichově Hradci (zal. 1876, podruhé 1885), Plzni, Českých Budějovicích (1898), Hradci Králové (1902) a v Náchodě (1920).<ref name = filialka/> Dne 20. května 1876 založil fotografický ateliér v Jindřichově Hradci a s přestávkami jej provozoval až do roku 1890.<ref>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1876,jan-langhans-v-jindrichove-hradci,255.html</ref> Dne 24. března 1880 získal povolení k fotografické živnosti v Praze ve Vodičkově ulici čp. 707 (č. 37), založil v něm ateliér a o dva roky později tento dům koupil.<ref name=vychazky>http://usedlosti.ctrnactka.net/pos13.htm</ref><ref>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1880,jan-langhans-v-praze,277.html</ref> Dne 29. dubna 1887 otevřel filiálku v Mariánských Lázních, kde osobně portrétoval řadu významných lázeňských hostů, mezi nimi perského šacha a pozdějšího anglického krále Eduarda VII.<ref name = filialka>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1887,langhansova-vyznamna-filialka,329.html</ref> Portréty z Langhansova ateliéru bývaly na přelomu 19. a 20. století v Praze velice oblíbené. V Praze tehdy pracovalo na čtyřicet fotoateliérů, a přesto se Langhans brzy zařadil mezi nejlepší pražské firmy.<ref name=vychazky/> Jeho pražskému ateliéru se přezdívalo ''Továrna na fotografie'',<ref>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1893,rozsireni-atelieru-jana-langhanse,389.html</ref> v roce 1907 tam pracovalo „asi 7 negativních a 8 pozitivních retušérů, 2 operátoři, 4 kopisté, 2 přijímací dámy, 1 účetní, 1 knihař a 1 sluha“.<ref name=osudy>[http://www.scheufler.cz/en-CZ/files/737/file-1134389495.doc Pavel Scheufler – Životní osudy Jana Langhanse]</ref>

[[Tábor|Táborský]] fotografický ateliér ''Šechtl a Voseček'' vznikl v roce 1888, kdy Ignác Šechtl prohlásil svého dlouholetého pomocníka [[Jan Voseček|Jana Vosečka]] za společníka firmy. V roce [[1906]] se stal společníkem firmy [[Josef Jindřich Šechtl]], syn Ignáce. V roce [[1906]] byla otevřena pobočka v [[Pelhřimov|Pelhřimově]], roku [[1907]] nový fotografický ateliér v [[Tábor|Táboře]], který byl největší na českém jihu. Roku [[1953]] byl ateliér združstevněn. Z činnosti firmy se dochoval archív více než 18000 skleněných [[negativ]]ů.

Z roku [[1905]] pochází unikátně dochovaný dům [[Josef Seidel|Josefa Seidela]] s fotoateliérem v Českém Krumlově v Linecké ulici. Tato ojedinělá kulturní a [[technická památka]], dochovaná včetně rozsáhlého archivu exponovaných fotografických negativů a původního fotografického vybavení, prošla v letech [[2006]]–[[2008]] nákladnou rekonstrukcí a v červnu 2008 byla otevřena jako stálá expozice a muzeum.

== Vybavení fotografického ateliéru ==
[[Soubor:Device to hold heads during Daguerreotype exposure.JPG|thumb|Zařízení pro držení hlavy během dlouhých expozičních časů]]
[[Soubor:Daguerreotype tintype photographer model studio table brady stand cast iron portrait photos.jpg|thumb|Pomůcka daguerrotypisty - ''[[Bradyho stojan]]'', polovina 19. století]]

=== [[Fotoaparát]]y ===
* [[systémový fotoaparát]]

=== Studiové osvětlení ===
[[Studiové osvětlení]] nebo studiové záblesky (anglicky ''studio flash'') je výkonné osvětlení namontované na speciálním [[fotografický stojan|fotografickém stojanu]], který může být libovolně přesunován bez ohledu na fotoaparát. Může být napájen z elektrické sítě nebo ze silného [[akumulátor]]u. Využívá se ve fotografickém ateliéru nebo [[exteriér]]u.

* [[Protisvětlo]]

=== Upevňovací systémy ===
* [[Stojan na osvětlení]]
* [[Fotografický jeřáb]]
* [[Závěsný systém]]

=== Příslušenství pro studiové osvětlení ===
* [[Fotografický deštník]]
* [[Softbox]]
* [[Světlomet|Reflektor]]
* [[Bezestínový box]]
* [[Blesk (fotografie)|Blesk]] - vestavěný nebo externí blesk přímo na fotoaparátu
* [[Odrazná deska]]

=== Měřicí zařízení a prostředky synchronizace ===
* [[Expozimetr]]
* [[Flashmetr]]
* [[Synchronizátor]]

=== Pozadí ===
* [[Malované fotografické pozadí]]

== Galerie ==
<gallery heights="200" widths ="200">
Soubor:Bill Thompson (Tasmanian convict) grey.jpg|Portrét pořízený v ateliéru s [[Malované fotografické pozadí|malovaným fotografickým pozadím]], okolo roku 1870
Soubor:Woman in white Shirt and black pants on August 2009 02.jpg|Celá postava s nekonečným pozadím fotografovaná v ateliéru, [[2009]]
Soubor:Nadar atelier.jpg|[[Nadar]]ův ateliér, [[Boulevard des Capucines]], [[Paříž]], [[1860]]
File:Peake and Whittingham Studio.jpg|Fotografování reklamy na vitamíny ''Squibb'' ve fotostudiu ''Peake & Whittingham'', [[Toronto]], Kanada, [[1922]]
File:Burda Moden photo studio.jpg|Fotografický ateliér ''Burda Moden''
Soubor:Foodfotografie photokina 20080925.jpg|Aranžování [[fotografie potravin]] na festivalu ''[[Photokina]] 2008'' v Kolíně nad Rýnem
Soubor:Mode 70.JPG|Typická móda pro ženy v 70. letech v improvizovaném ateliéru
Soubor:1176024 SAPHIR ret.jpg|Skupinový portrét před bílým pozadím, hudební skupina ''Saphir''
</gallery>

== Odkazy ==

=== Související články ===
* [[Portrétní fotografie]]
* [[Reklamní fotografie]]
* [[Inscenovaná fotografie]]

=== Reference ===
<references />
== Externí odkazy ==

{{commonscat|Photographic studios}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Fotografické vybavení]]
[[Kategorie:Fotografická studia]]

Fotografický ateliér - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Student85: Nahrazení textu