Fotografie - Historie editací

Sysop: ++

2024-11-24T11:16:45Z

← Starší verze		Verze z 24. 11. 2024, 11:16
Řádka 10:		Řádka 10:
	== Základy fotografie ==		== Základy fotografie ==
	Fotograf ovládá fotoaparát a vystaví tak světlocitlivý materiál světlu. Tak je vytvořen obraz, který nazýváme fotografií. Při [[Expozice (fotografie)\|expozici]] fotografie se hledí především na následující kritéria:		Fotograf ovládá fotoaparát a vystaví tak světlocitlivý materiál světlu. Tak je vytvořen obraz, který nazýváme fotografií. Při [[Expozice (fotografie)\|expozici]] fotografie se hledí především na následující kritéria:
-	~~{{RIGHTTOC}}~~	+
	* [[Ostrost\|zaostření]]		* [[Ostrost\|zaostření]]
	* rychlost [[Závěrka (součást fotoaparátu)\|závěrky]]		* rychlost [[Závěrka (součást fotoaparátu)\|závěrky]]
Řádka 29:		Řádka 29:

	== Využití fotografie ==		== Využití fotografie ==
		+	{{RIGHTTOC}}
	Fotografie se řadí mezi zobrazovací technologie a už od svých počátků se těší velkému zájmu vědců i umělců. Vědci používají fotografii pro přesný a věrný záznam skutečnosti, např. [[Eadweard Muybridge]] ve své studii o lidských a zvířecích pohybech z roku 1887. Umělci se stejně tak zajímali o věrnost zobrazení fotografie, ovšem zkoumali také další nabízející se možnosti než je pouhé zachycování obrazu reálného světa. Fotografii začala brzy využívat také armáda, policie a bezpečnostní složky. Dnes je fotografie nepřehlédnutelně zastoupena téměř ve všech médiích ([[noviny]], [[internet]], [[Televize (médium)\|TV]]), využívá se hojně v marketingu a reklamě a jednoduché fotoaparáty v [[mobilní telefon\|mobilních telefonech]] možná naznačují její další rozmach.		Fotografie se řadí mezi zobrazovací technologie a už od svých počátků se těší velkému zájmu vědců i umělců. Vědci používají fotografii pro přesný a věrný záznam skutečnosti, např. [[Eadweard Muybridge]] ve své studii o lidských a zvířecích pohybech z roku 1887. Umělci se stejně tak zajímali o věrnost zobrazení fotografie, ovšem zkoumali také další nabízející se možnosti než je pouhé zachycování obrazu reálného světa. Fotografii začala brzy využívat také armáda, policie a bezpečnostní složky. Dnes je fotografie nepřehlédnutelně zastoupena téměř ve všech médiích ([[noviny]], [[internet]], [[Televize (médium)\|TV]]), využívá se hojně v marketingu a reklamě a jednoduché fotoaparáty v [[mobilní telefon\|mobilních telefonech]] možná naznačují její další rozmach.

Řádka 41:		Řádka 42:
	Za první chemickou fotografii je považován snímek, který zhotovil roku 1826 francouzský vynálezce Nicéphore Niépce na vyleštěnou [[cín]]ovou desku pokrytou [[petrolej]]ovým [[roztok]]em. Vznikl ve fotopřístroji a čas expozice byl celých osm hodin za slunného dne. Tento zdlouhavý proces se ukázal býti slepou uličkou a Niépce začal experimentovat se sloučeninami [[stříbro\|stříbra]], přičemž vycházel z poznatků Joanna Heinricha Schultze, který zjistil, že směs křídy a stříbra tmavnou, pokud jsou osvětleny.		Za první chemickou fotografii je považován snímek, který zhotovil roku 1826 francouzský vynálezce Nicéphore Niépce na vyleštěnou [[cín]]ovou desku pokrytou [[petrolej]]ovým [[roztok]]em. Vznikl ve fotopřístroji a čas expozice byl celých osm hodin za slunného dne. Tento zdlouhavý proces se ukázal býti slepou uličkou a Niépce začal experimentovat se sloučeninami [[stříbro\|stříbra]], přičemž vycházel z poznatků Joanna Heinricha Schultze, který zjistil, že směs křídy a stříbra tmavnou, pokud jsou osvětleny.

-	Niépce a umělec Jacques Daguerre zdokonalili existující proces na bázi stříbra společně. V roce 1833 Niépce umřel a nechal své poznámky Daguerrovi. Ten, přestože neměl příliš zkušeností s vědou, učinil dva klíčové objevy. Zjistil, že pokud [[stříbro]] nejprve vystaví jódovým parám, pak snímek exponuje a nakonec na něj nechá působit [[rtuť]]ové výpary, získá viditelný a nestálý obraz. Ten pak lze ustálit ponořením desky do solné lázně. V roce 1839 Daguerre oznámil, že objevil proces využívající postříbřenou měděnou desku, nazval jej [[daguerrotypie]]. Podobný proces dodnes využívají [[fotoaparát]]y [[Polaroid]]. [[Francie\|Francouzská]] vláda patent koupila a dala jej ihned k volnému užití ([[public domain]]).	+	Niépce a umělec Jacques Daguerre zdokonalili existující proces na bázi stříbra společně. V roce 1833 Niépce umřel a nechal své poznámky Daguerrovi. Ten, přestože neměl příliš zkušeností s vědou, učinil dva klíčové objevy. Zjistil, že pokud [[stříbro]] nejprve vystaví jódovým parám, pak snímek exponuje a nakonec na něj nechá působit [[rtuť]]ové výpary, získá viditelný a nestálý obraz. Ten pak lze ustálit ponořením desky do solné lázně. V roce 1839 Daguerre oznámil, že objevil proces využívající postříbřenou měděnou desku, nazval jej [[daguerrotypie]]. Podobný proces dodnes využívají [[fotoaparát]]y Polaroid. [[Francie\|Francouzská]] vláda patent koupila a dala jej ihned k volnému užití ([[Volné dílo\|public domain]]).

	Na druhé straně kanálu La Manche, William Fox Talbot objevil již dříve jiný způsob, jak ustálit obraz získaný pomocí stříbrné [[Expozice (fotografie)\|expozice]], ale udržoval jej v tajnosti. Poté, co četl o Daguerrově vynálezu, Talbot svůj proces zdokonalil tak, aby byl dostatečně rychlý a citlivý pro snímání lidí, a v roce 1840 oznámil vynález calotypie. Listy papíru potáhl vrstvou chloridu stříbrného pro vytvoření okamžitého negativního obrazu, který může být použit k vytvoření libovolného množství kopií, což se podobá i dnešnímu běžnému negativnímu procesu. Talbot si proces patentoval, čímž značně omezil jeho používanost. Po zbytek života pak soudní cestou obhajoval svůj [[patent]] a nakonec svojí práce na poli fotografie zanechal. Později ale Talbotův proces zdokonalil George Eastman a ten je používán dodnes. Také [[Hippolyte Bayard]] vyvinul způsob, jak fotografovat, ale s oznámením vynálezu se zpozdil a není proto počítán mezi objevitele fotografie. V roce 1851 vynalezl [[Frederick Scott Archer]] mokrý [[kolodiový proces]], později použitý [[Lewis Carroll\|Lewisem Carrollem]].		Na druhé straně kanálu La Manche, William Fox Talbot objevil již dříve jiný způsob, jak ustálit obraz získaný pomocí stříbrné [[Expozice (fotografie)\|expozice]], ale udržoval jej v tajnosti. Poté, co četl o Daguerrově vynálezu, Talbot svůj proces zdokonalil tak, aby byl dostatečně rychlý a citlivý pro snímání lidí, a v roce 1840 oznámil vynález calotypie. Listy papíru potáhl vrstvou chloridu stříbrného pro vytvoření okamžitého negativního obrazu, který může být použit k vytvoření libovolného množství kopií, což se podobá i dnešnímu běžnému negativnímu procesu. Talbot si proces patentoval, čímž značně omezil jeho používanost. Po zbytek života pak soudní cestou obhajoval svůj [[patent]] a nakonec svojí práce na poli fotografie zanechal. Později ale Talbotův proces zdokonalil George Eastman a ten je používán dodnes. Také [[Hippolyte Bayard]] vyvinul způsob, jak fotografovat, ale s oznámením vynálezu se zpozdil a není proto počítán mezi objevitele fotografie. V roce 1851 vynalezl [[Frederick Scott Archer]] mokrý [[kolodiový proces]], později použitý [[Lewis Carroll\|Lewisem Carrollem]].

Sysop: + Výrazné vylepšení

2018-09-13T10:01:45Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 13. 9. 2018, 10:01
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:View from the Window at Le Gras, Joseph Nicéphore Niépce.jpg\|thumb\|[[Nicéphore Niépce]]: ''[[Pohled z okna v Le Gras]]'' druhá známá nejstarší dochovaná fotografie, 1826]]	+	[[Soubor:View from the Window at Le Gras, Joseph Nicéphore Niépce.jpg\|thumb\|240px\|[[Nicéphore Niépce]]: ''[[Pohled z okna v Le Gras]]'' druhá známá nejstarší dochovaná fotografie, 1826]]
	'''Fotografie''' je proces získávání a uchování [[obraz]]u za pomocí specifických reakcí na [[světlo]], a také výsledek tohoto procesu. Zahrnuje získání záznamu světla tak, jak jej odrážejí objekty, na světlocitlivé [[médium]] pomocí časově omezené [[Expozice (fotografie)\|expozice]]. Proces je uskutečněn mechanickými, chemickými nebo digitálními přístroji – [[fotoaparát]]y.		'''Fotografie''' je proces získávání a uchování [[obraz]]u za pomocí specifických reakcí na [[světlo]], a také výsledek tohoto procesu. Zahrnuje získání záznamu světla tak, jak jej odrážejí objekty, na světlocitlivé [[médium]] pomocí časově omezené [[Expozice (fotografie)\|expozice]]. Proces je uskutečněn mechanickými, chemickými nebo digitálními přístroji – [[fotoaparát]]y.
	Praktická lidská činnost, při které je tento proces uskutečňován se obvykle nazývá '''fotografování'''.		Praktická lidská činnost, při které je tento proces uskutečňován se obvykle nazývá '''fotografování'''.
Řádka 10:		Řádka 10:
	== Základy fotografie ==		== Základy fotografie ==
	Fotograf ovládá fotoaparát a vystaví tak světlocitlivý materiál světlu. Tak je vytvořen obraz, který nazýváme fotografií. Při [[Expozice (fotografie)\|expozici]] fotografie se hledí především na následující kritéria:		Fotograf ovládá fotoaparát a vystaví tak světlocitlivý materiál světlu. Tak je vytvořen obraz, který nazýváme fotografií. Při [[Expozice (fotografie)\|expozici]] fotografie se hledí především na následující kritéria:
		+	{{RIGHTTOC}}
	* [[Ostrost\|zaostření]]		* [[Ostrost\|zaostření]]
	* rychlost [[Závěrka (součást fotoaparátu)\|závěrky]]		* rychlost [[Závěrka (součást fotoaparátu)\|závěrky]]
Řádka 45:		Řádka 46:

	=== Barevná fotografie ===		=== Barevná fotografie ===
-	[[Soubor:Tartan Ribbon.jpg\|thumb\|~~left~~\|První barevná fotografie, 1861]]	+	[[Soubor:Tartan Ribbon.jpg\|thumb\|240px\|První barevná fotografie, 1861]]
-	[[Soubor:Duhauron1877.jpg\|thumb\|Pohled na [[Agen]], [[Francie]] roku 1877 od Louise Ducose du Haurona, francouzského průkopníka barevné fotografie]]	+	[[Soubor:Duhauron1877.jpg\|thumb\|240px\|Pohled na [[Agen]], [[Francie]] roku 1877 od Louise Ducose du Haurona, francouzského průkopníka barevné fotografie]]
	: ''Podrobnější informace naleznete v článku:'' [[Barevná fotografie]]		: ''Podrobnější informace naleznete v článku:'' [[Barevná fotografie]]

Řádka 58:		Řádka 59:

	=== Počátky a rozšíření fotografie ===		=== Počátky a rozšíření fotografie ===
-	[[Soubor:Gorskii_04422u.jpg\|thumb\|Raný barevný snímek Sergeje Prokudin-Gorského okolo roku 1909]]	+	[[Soubor:Gorskii_04422u.jpg\|thumb\|240px\|Raný barevný snímek Sergeje Prokudin-Gorského okolo roku 1909]]

	V roce 1884 vyrobil George Eastman první [[fotografický film]], který zbavil fotografy nutnosti nosit s sebou těžké skleněné fotografické desky a jedovaté chemikálie. V roce 1888 uvedl první filmový fotoaparát pod obchodním názvem [[Kodak]].		V roce 1884 vyrobil George Eastman první [[fotografický film]], který zbavil fotografy nutnosti nosit s sebou těžké skleněné fotografické desky a jedovaté chemikálie. V roce 1888 uvedl první filmový fotoaparát pod obchodním názvem [[Kodak]].
Řádka 73:		Řádka 74:
	Zpracování a výroba fotografií je odvětví zabývající se přípravou a samotným zhotovováním fotografií. Je to odvětví, které má spíše profesionální charakter. Na výrobní prostředky, jakož i na kvalifikaci praujících ve výrobě se kladou vysoké nároky na pořizovací prostředky i vzdělání. Proto je častou praxí objednávat si zpracování a výrobu fotografií ve formě služby. Zpracování a výroba se dělí na:		Zpracování a výroba fotografií je odvětví zabývající se přípravou a samotným zhotovováním fotografií. Je to odvětví, které má spíše profesionální charakter. Na výrobní prostředky, jakož i na kvalifikaci praujících ve výrobě se kladou vysoké nároky na pořizovací prostředky i vzdělání. Proto je častou praxí objednávat si zpracování a výrobu fotografií ve formě služby. Zpracování a výroba se dělí na:
	* vyvolávání negativů a inverzních filmů ([[diapozitiv]]ů)		* vyvolávání negativů a inverzních filmů ([[diapozitiv]]ů)
-	* [[~~Skener~~\|skenování]]	+	* [[Scanner\|skenování]]
	* úprava skenů a jiných digitálních vstupů		* úprava skenů a jiných digitálních vstupů
	* chemická nebo jiná výroba samotných fotografií		* chemická nebo jiná výroba samotných fotografií
Řádka 92:		Řádka 93:

	=== Související články ===		=== Související články ===
-	* [[Chronologie fotografie]] - časová osa milníků ve fotografii	+	* [[Chronologie fotografie]] – časová osa milníků ve fotografii
	* [[Fotoaparát]]		* [[Fotoaparát]]
	* [[Digitální fotoaparát]]		* [[Digitální fotoaparát]]
Řádka 103:		Řádka 104:


-	{{~~Fotografické styly~~}}{{Commonscat\|Photography}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Photography}}{{Commonscat\|Photography}}{{Fotografické styly}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Fotografie]]		[[Kategorie:Fotografie]]
	[[Kategorie:Fotogrammetrie]]		[[Kategorie:Fotogrammetrie]]
	[[Kategorie:Datové nosiče]]		[[Kategorie:Datové nosiče]]

Sysop: Nahrazení textu „Sony“ textem „Sony“

2015-11-09T12:42:31Z

Nahrazení textu „Sony“ textem „Sony“

← Starší verze		Verze z 9. 11. 2015, 12:42
Řádka 65:		Řádka 65:

	=== Vynález digitální fotografie ===		=== Vynález digitální fotografie ===
-	V roce 1969 vynalezli George Smith a Willard Boyle snímače typu [[CCD]] a v následujícím roce zabudovali CCD do fotoaparátu. Teprve roku [[1981]] společnost [[Sony]] vyrobila první fotoaparát, který místo filmu na chemickém principu zaznamenával obraz na elektronické prvky [[CCD]]. Jeho analogové výstupy se zapisovaly na disketu. Hlavním tahounem vývoje byla v osmdesátých létech firma Kodak. První komerčně šířený digitální fotoaparát byl Apple QuickTake 100 z roku 1994. V běžném prodeji byly digitální fotoaparáty od roku 1996 i v Česku. Po roce 2000 aparáty používající digitální záznam začaly vytlačovat běžné kinofilmové.	+	V roce 1969 vynalezli George Smith a Willard Boyle snímače typu [[CCD]] a v následujícím roce zabudovali CCD do fotoaparátu. Teprve roku [[1981]] společnost Sony vyrobila první fotoaparát, který místo filmu na chemickém principu zaznamenával obraz na elektronické prvky [[CCD]]. Jeho analogové výstupy se zapisovaly na disketu. Hlavním tahounem vývoje byla v osmdesátých létech firma Kodak. První komerčně šířený digitální fotoaparát byl Apple QuickTake 100 z roku 1994. V běžném prodeji byly digitální fotoaparáty od roku 1996 i v Česku. Po roce 2000 aparáty používající digitální záznam začaly vytlačovat běžné kinofilmové.

	=== Makrofotografie ===		=== Makrofotografie ===

Sysop: 1 revizi

2014-03-13T16:17:50Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 13. 3. 2014, 16:17

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-16T15:42:46Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:View from the Window at Le Gras, Joseph Nicéphore Niépce.jpg|thumb|[[Nicéphore Niépce]]: ''[[Pohled z okna v Le Gras]]'' druhá známá nejstarší dochovaná fotografie, 1826]]
'''Fotografie''' je proces získávání a uchování [[obraz]]u za pomocí specifických reakcí na [[světlo]], a také výsledek tohoto procesu. Zahrnuje získání záznamu světla tak, jak jej odrážejí objekty, na světlocitlivé [[médium]] pomocí časově omezené [[Expozice (fotografie)|expozice]]. Proces je uskutečněn mechanickými, chemickými nebo digitálními přístroji – [[fotoaparát]]y.
Praktická lidská činnost, při které je tento proces uskutečňován se obvykle nazývá '''fotografování'''.

Slovo ''fotografie'' pochází z řeckých slov φως fós („světlo“) a γραφις grafis („štětec“, „psací hrot“) nebo γραφη grafê, což dohromady dává „kreslení světlem“ nebo „zprostředkování pomocí obrysů“ nebo zkrátka „kreslení“. Pravděpodobně poprvé termín ''fotografie'' použil John Herschel [[14. březen|14. března]] 1839 při seznámení [[Royal Society|Královské společnosti]] se svým článkem ''Note on the art of Photography, or The Application of the Chemical Rays of Light to the Purpose of Pictorial Representation''.<ref name="herschel-photohistory">[http://www.rleggat.com/photohistory/history/herschel.htm HERSCHEL, Sir John Frederick William, Biografie na Photohistory (anglicky)]</ref>

== Zařízení pro pořízení fotografie ==
Nejčastěji je zařízením pro pořízení fotografie právě fotoaparát, médiem pro zachycení a (dočasné) uchování obrazu je pak [[fotografický film]] (nebo paměťová karta v případě [[Digitální fotoaparát|digitálního fotoaparátu]]), existují však i další metody, např. fotokopírky nebo xeroxy, fungující na principu elektrického náboje.

== Základy fotografie ==
Fotograf ovládá fotoaparát a vystaví tak světlocitlivý materiál světlu. Tak je vytvořen obraz, který nazýváme fotografií. Při [[Expozice (fotografie)|expozici]] fotografie se hledí především na následující kritéria:
* [[Ostrost|zaostření]]
* rychlost [[Závěrka (součást fotoaparátu)|závěrky]]
* [[clona]]
* [[ohnisková vzdálenost]] [[objektiv]]u
* [[citlivost]] média
* použité [[Fotografický filtr|fotografické filtry]], nástavce a další doplňkové efekty
* podstata média samotného

Tato hlediska spolu nerozlučně souvisí, neboť mění celkové množství světla dopadajícího na médium. Změna kteréhokoli z nich změní i výslednou expozici. Mnohé fotoaparáty automaticky přizpůsobí např. clonu nebo zaostření vzhledem k nastavenému času a podobně (automatický režim).

Délce expozice se říká „rychlost závěrky“ nebo jednoduše „čas“, tento čas se měří ve zlomcích sekundy, případně ve vteřinách.
Clona je vyjádřena jako poměr ohniskové vzdálenosti objektivu, proto je často označována písmenem F (z anglického ''focal'' – ohniskový). Pokud je průměr clony jedna čtvrtina ohniskové vzdálenosti, je nastavena clona „f/4“. Obvykle objektiv nabízí clony 2.8, 4, 5.6, 8, 11, 16, 22, 32, přičemž při každém skoku o jeden stupeň výše se objem dopadajícího světla dvakrát zmenší a naopak.

Aby fotograf dosáhl určité expozice, může zvolit různé kombinace clony a času. Např. clona f/8 při čase 1/60 sekundy a f/4 at 1/120 dosáhnou stejného celkového objemu dopadajícího světla. Přesto se různé kombinace ve výsledku liší. Nastavení clony určuje hloubku ostrosti snímku. Čím nižší je clona, tím menší je hloubka ostrosti, naopak čím je clona vyšší, tím více objektů (blízkých i vzdálených) bude na výsledném snímku zaostřených. Dále, pokud fotíme rychle se pohybující předmět, můžeme jej „zastavit“ pomocí nízkého zvoleného času, naopak při delším čase dosáhneme rozmazaného výsledku (obojí má své využití nejen ve sportovní fotografii).

Exponování obrazu je však jen první část celého procesu. Bez ohledu na použité světlocitlivé médium je obvykle nutné fotografii reprodukovat do trvalého stavu. To se může dít fotochemickou cestou ([[vývojka|vyvolání]] snímku a jeho zvětšení a [[ustalovač|ustálení]]) nebo např. vytisknutím obrazu z paměti [[počítač]]e.

== Využití fotografie ==
Fotografie se řadí mezi zobrazovací technologie a už od svých počátků se těší velkému zájmu vědců i umělců. Vědci používají fotografii pro přesný a věrný záznam skutečnosti, např. [[Eadweard Muybridge]] ve své studii o lidských a zvířecích pohybech z roku 1887. Umělci se stejně tak zajímali o věrnost zobrazení fotografie, ovšem zkoumali také další nabízející se možnosti než je pouhé zachycování obrazu reálného světa. Fotografii začala brzy využívat také armáda, policie a bezpečnostní složky. Dnes je fotografie nepřehlédnutelně zastoupena téměř ve všech médiích ([[noviny]], [[internet]], [[Televize (médium)|TV]]), využívá se hojně v marketingu a reklamě a jednoduché fotoaparáty v [[mobilní telefon|mobilních telefonech]] možná naznačují její další rozmach.

== Historie fotografie ==
: ''Podrobnější informace naleznete v článku:'' [[Historie fotografie]]

Projekce obrazů na plochu je známá již po staletí. Tzv. [[camera obscura]] a [[camera lucida]] byly umělci využívány již v 16. století. Tyto jednoduché přístroje ovšem zachycený [[obraz]] neuměly nijak ustálit, pouze promítaly objekty před nimi. Camera obscura doslova přeloženo znamená „temná místnost“.

=== Vynález černobílé fotografie ===
: ''Podrobnější informace naleznete v článku:'' [[Černobílá fotografie]]

Za první chemickou fotografii je považován snímek, který zhotovil roku 1826 francouzský vynálezce Nicéphore Niépce na vyleštěnou [[cín]]ovou desku pokrytou [[petrolej]]ovým [[roztok]]em. Vznikl ve fotopřístroji a čas expozice byl celých osm hodin za slunného dne. Tento zdlouhavý proces se ukázal býti slepou uličkou a Niépce začal experimentovat se sloučeninami [[stříbro|stříbra]], přičemž vycházel z poznatků Joanna Heinricha Schultze, který zjistil, že směs křídy a stříbra tmavnou, pokud jsou osvětleny.

Niépce a umělec Jacques Daguerre zdokonalili existující proces na bázi stříbra společně. V roce 1833 Niépce umřel a nechal své poznámky Daguerrovi. Ten, přestože neměl příliš zkušeností s vědou, učinil dva klíčové objevy. Zjistil, že pokud [[stříbro]] nejprve vystaví jódovým parám, pak snímek exponuje a nakonec na něj nechá působit [[rtuť]]ové výpary, získá viditelný a nestálý obraz. Ten pak lze ustálit ponořením desky do solné lázně. V roce 1839 Daguerre oznámil, že objevil proces využívající postříbřenou měděnou desku, nazval jej [[daguerrotypie]]. Podobný proces dodnes využívají [[fotoaparát]]y [[Polaroid]]. [[Francie|Francouzská]] vláda patent koupila a dala jej ihned k volnému užití ([[public domain]]).

Na druhé straně kanálu La Manche, William Fox Talbot objevil již dříve jiný způsob, jak ustálit obraz získaný pomocí stříbrné [[Expozice (fotografie)|expozice]], ale udržoval jej v tajnosti. Poté, co četl o Daguerrově vynálezu, Talbot svůj proces zdokonalil tak, aby byl dostatečně rychlý a citlivý pro snímání lidí, a v roce 1840 oznámil vynález calotypie. Listy papíru potáhl vrstvou chloridu stříbrného pro vytvoření okamžitého negativního obrazu, který může být použit k vytvoření libovolného množství kopií, což se podobá i dnešnímu běžnému negativnímu procesu. Talbot si proces patentoval, čímž značně omezil jeho používanost. Po zbytek života pak soudní cestou obhajoval svůj [[patent]] a nakonec svojí práce na poli fotografie zanechal. Později ale Talbotův proces zdokonalil George Eastman a ten je používán dodnes. Také [[Hippolyte Bayard]] vyvinul způsob, jak fotografovat, ale s oznámením vynálezu se zpozdil a není proto počítán mezi objevitele fotografie. V roce 1851 vynalezl [[Frederick Scott Archer]] mokrý [[kolodiový proces]], později použitý [[Lewis Carroll|Lewisem Carrollem]].

=== Barevná fotografie ===
[[Soubor:Tartan Ribbon.jpg|thumb|left|První barevná fotografie, 1861]]
[[Soubor:Duhauron1877.jpg|thumb|Pohled na [[Agen]], [[Francie]] roku 1877 od Louise Ducose du Haurona, francouzského průkopníka barevné fotografie]]
: ''Podrobnější informace naleznete v článku:'' [[Barevná fotografie]]

Fyzikální princip barevné fotografie poprvé předvedl [[James Clerk Maxwell]] v [[Londýn|Londýně]] [[17. květen|17. května]] 1861. Promítl na plátno současně tři černobílé snímky barevné řádové stuhy přes červený, zelený a modrý filtr, které byly předtím exponovány přes filtry stejných barev.<ref>[http://www.edinphoto.org.uk/1_p/1_photographers_maxwell.htm James Clerk Maxwell] (anglicky). Navštíveno 5. července 2008.</ref><ref>[http://physicsworld.com/cws/article/print/26527 EVERITT, Francis: James Clerk Maxwell: a force for physics] (anglicky). Navštíveno 5. července 2008.</ref> Prokázal tak princip [[aditivní míchání barev|aditivního míchání barev]]. Ve skutečnosti však byla použitá exponovaná fotocitlivá emulze necitlivá na červenou barvu. Místo červené byla na snímku přes červený filtr exponována okem neviditelná ultrafialová část spektra –<ref>[http://theonlinephotographer.blogspot.com/2007/05/james-clerk-maxwells-big-mistake.html James Clerk Maxwell's Big Mistake], [http://www.nationalmediamuseum.org.uk/autochrome/pdfs/A%20Short%20History%20of%20Colour%20Photography%20-%20Part1.pdf Colour Photography: The First Hundred Years, Part One – The Quest for Colour] (anglicky). Navštíveno 5. července 2008.</ref> Prakticky však byla tato technika kvůli své komplikovanosti nepoužitelná.

Na výzkumy Jamese Maxwella navázal [[Louis Ducos du Hauron]] Od roku 1862 pracoval několik let na praktickém způsob záznamu barevných fotografií pomocí dvou barevných systémů: [[Subtraktivní míchání barev|subtraktivního]] ([[žlutá]], [[azurová]], [[purpurová]]) a aditivního ([[červená]], [[zelená]], [[modrá]]) barevného systému. Roku 1868 tyto metody patentoval. Osvítil bromostříbrnou kolodiovou desku výtažkovými filtry a zhotovil tak diapozitivy zabarvené do červena, modra a žluta. Tyto tři části pak musely být k získání konečné fotografie zcela přesně položeny přes sebe. Kvůli vysokým nákladům této metody se však v praxi mnoho nepoužívala.<ref name="mef">Malá encyklopedie fotografie, Willfried Baatz, Computer Press, Brno, 2004</ref> Jednou z prvních barevných fotografií je ''Landscape of Southern France'', pořízená subtraktivní metodou r. 1877. Zároveň s Hauronem objevil podobný systém [[Charles Cros]], který později s Hauronem spolupracoval.

Roku 1888 F. E. Ives vyvolal tříbarevnou fotografii. Tu pak Němec A. Miethe od roku 1903 používal v praxi. A. Miethe vynalezl také panchromatické zcitlivění pro reprodukci barevných tónů.

Dalšími, kdo se zabýval barevnou fotografií byli roku 1904 v [[Lyon]]u bratři Auguste a Louis Lumièrové, kteří představili první [[autochrom]]ové desky, které se daly reprodukovat barevným tiskem a umožnili v praxi vyrobit fotografii jediným snímkem.<ref name="mef" />

=== Počátky a rozšíření fotografie ===
[[Soubor:Gorskii_04422u.jpg|thumb|Raný barevný snímek Sergeje Prokudin-Gorského okolo roku 1909]]

V roce 1884 vyrobil George Eastman první [[fotografický film]], který zbavil fotografy nutnosti nosit s sebou těžké skleněné fotografické desky a jedovaté chemikálie. V roce 1888 uvedl první filmový fotoaparát pod obchodním názvem [[Kodak]].

Rok [[1925]] byl na trh uveden fotoaparát [[Leica]], používající 35mm film, který se od té doby stal standardem maloformátové fotografie. Od roku [[1935]] jsou na trhu i barevné filmy, v roce [[1963]] vyvinula firma [[Polaroid]] emulze umožňující vytvářet barevné snímky, které nepotřebovaly žádné další zpracování, a fotografie se na nich objevila několik minut po expozici – tzv. [[Instantní film|okamžitá fotografie]].

=== Vynález digitální fotografie ===
V roce 1969 vynalezli George Smith a Willard Boyle snímače typu [[CCD]] a v následujícím roce zabudovali CCD do fotoaparátu. Teprve roku [[1981]] společnost [[Sony]] vyrobila první fotoaparát, který místo filmu na chemickém principu zaznamenával obraz na elektronické prvky [[CCD]]. Jeho analogové výstupy se zapisovaly na disketu. Hlavním tahounem vývoje byla v osmdesátých létech firma Kodak. První komerčně šířený digitální fotoaparát byl Apple QuickTake 100 z roku 1994. V běžném prodeji byly digitální fotoaparáty od roku 1996 i v Česku. Po roce 2000 aparáty používající digitální záznam začaly vytlačovat běžné kinofilmové.

=== Makrofotografie ===
[[Makrofotografie]] je fotografování detailů, kdy je daný objekt menší než jeho obraz na filmu či snímači. Nejčastěji se toto používá na fotografování drobných živočichů, jako jsou motýli, mouchy, malé rostlinky apod.

== Zpracování a výroba fotografie ==
Zpracování a výroba fotografií je odvětví zabývající se přípravou a samotným zhotovováním fotografií. Je to odvětví, které má spíše profesionální charakter. Na výrobní prostředky, jakož i na kvalifikaci praujících ve výrobě se kladou vysoké nároky na pořizovací prostředky i vzdělání. Proto je častou praxí objednávat si zpracování a výrobu fotografií ve formě služby. Zpracování a výroba se dělí na:
* vyvolávání negativů a inverzních filmů ([[diapozitiv]]ů)
* [[Skener|skenování]]
* úprava skenů a jiných digitálních vstupů
* chemická nebo jiná výroba samotných fotografií
* [[archivace]]
* digitalizace archivů - k digitalizaci historických fotografických archivů se v profesionální oblasti používají mimo jiné bubnové [[skener]]y

== Technická fotografie ==
Technická fotografie je odvětví, které se zabývá technickými aspekty fotografie:
* fotografická optika
* fotografická mechanika
* fotografická elektronika
* fotografická chemie
* digitální fotografie
* fotografický software.

== Právní regulace fotografování ==
Protože fotografování (i [[filmování]]) umožňuje oproti dřívějším technologiím mnohem rychlejší a přesnější zachycení zobrazované skutečnosti, dostává se do střetu s tradičně či nově uznávanými právy na ochranu bezpečnosti, [[průmyslové tajemství|průmyslového tajemství]], osobního [[soukromí]] nebo [[autorské právo|autorských práv]]. Z těchto důvodů v některých zemích podléhá více či méně rozsáhlé právní regulaci. Silná a rozsáhlá regulace je obvyklá ve státech a územích s nestabilními nebo totalitními politickými či bezpečnostními poměry nebo se silným důrazem na ochranu osobního soukromí či autorských práv.

=== Související články ===
* [[Chronologie fotografie]] - časová osa milníků ve fotografii
* [[Fotoaparát]]
* [[Digitální fotoaparát]]
* [[Lomografie]]

== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://www.scheufler.cz Česká fotografie v datech, 1839-1918]

{{Fotografické styly}}{{Commonscat|Photography}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Fotografie]]
[[Kategorie:Fotogrammetrie]]
[[Kategorie:Datové nosiče]]