Francie - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „{{legenda|“ textem „{{Barva|“

2025-10-06T10:03:59Z

Nahrazení textu „{{legenda|“ textem „{{Barva|“

← Starší verze		Verze z 6. 10. 2025, 10:03
Řádka 137:		Řádka 137:
	{{Hlavní článek\|Demografie Francie}}		{{Hlavní článek\|Demografie Francie}}
	[[Image:New-Map-Francophone World.PNG\|thumb\|220px\|Francouzský odkaz: mapa frankofonních zemí		[[Image:New-Map-Francophone World.PNG\|thumb\|220px\|Francouzský odkaz: mapa frankofonních zemí
-	{{~~legenda~~\|#0c5eb1\|rodný jazyk}}	+	{{Barva\|#0c5eb1\|rodný jazyk}}
-	{{~~legenda~~\|#0080ff\|úřední jazyk}}	+	{{Barva\|#0080ff\|úřední jazyk}}
-	{{~~legenda~~\|#9fceff\|druhý nebo neoficiální jazyk}}	+	{{Barva\|#9fceff\|druhý nebo neoficiální jazyk}}
-	{{~~legenda~~\|#00ff00\|frankofonní menšina}}]]	+	{{Barva\|#00ff00\|frankofonní menšina}}]]
	Už od pravěku byla Francie křižovatkou obchodu, migrace obyvatelstva a invazí. Původně zde byly čtyři kmeny : Keltové ([[Gálie]] a [[Bretaň]]), Aqkvitánci ([[Baskicko]]), Latinici a [[Germáni]] (Frankové, Vizigótové, Burgunďaná a Vikingové). Tyto kmeny se mezi sebou po staletí mísily a výsledkem je dnešní [[populace]]. Kromě dávných dob zde byla ještě jedna vlna migrace v 19. století a to hlavně lidí těchto národností : [[Belgie\|Belgičané]], [[Itálie\|Italové]], [[Španělsko\|Španělé]], [[Portugalsko\|Portugalci]], [[Polsko\|Poláci]], [[Arménie\|Arméni]], [[Židé]] z [[Východní Evropa\|Východní Evropy]] a [[Maghreb]]u, [[Arábie\|Arabové]], [[Severní Afrika\|Berbeři]], Černoši z [[Afrika\|Afriky]] a [[Čína\|Číňané]]. Je odhadováno, že 40% francouzské populace má předka, který pochází z nějaké [[Migrační vlna\|migrační vlny]], což dělá z Francie etnicky nejrůznorodější zemi v [[Evropa\|Evropě]] (úroveň je srovnatelná např. s [[Spojené státy americké\|USA]] či [[Kanada\|Kanadou]]).		Už od pravěku byla Francie křižovatkou obchodu, migrace obyvatelstva a invazí. Původně zde byly čtyři kmeny : Keltové ([[Gálie]] a [[Bretaň]]), Aqkvitánci ([[Baskicko]]), Latinici a [[Germáni]] (Frankové, Vizigótové, Burgunďaná a Vikingové). Tyto kmeny se mezi sebou po staletí mísily a výsledkem je dnešní [[populace]]. Kromě dávných dob zde byla ještě jedna vlna migrace v 19. století a to hlavně lidí těchto národností : [[Belgie\|Belgičané]], [[Itálie\|Italové]], [[Španělsko\|Španělé]], [[Portugalsko\|Portugalci]], [[Polsko\|Poláci]], [[Arménie\|Arméni]], [[Židé]] z [[Východní Evropa\|Východní Evropy]] a [[Maghreb]]u, [[Arábie\|Arabové]], [[Severní Afrika\|Berbeři]], Černoši z [[Afrika\|Afriky]] a [[Čína\|Číňané]]. Je odhadováno, že 40% francouzské populace má předka, který pochází z nějaké [[Migrační vlna\|migrační vlny]], což dělá z Francie etnicky nejrůznorodější zemi v [[Evropa\|Evropě]] (úroveň je srovnatelná např. s [[Spojené státy americké\|USA]] či [[Kanada\|Kanadou]]).

Sysop: + Vylepšení

2017-12-07T17:45:53Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 7. 12. 2017, 17:45
Řádka 188:		Řádka 188:

	== Kultura ==		== Kultura ==
-	{{Hlavní článek\|Francouzská kultura}}	+	{{Hlavní článek\|Francouzská kultura}}{{Hlavní článek\|Francouzská hudba}}{{Hlavní článek\|Francouzská literatura}}
-	{{~~Podrobně~~\|Francouzská hudba\|Francouzská literatura}}	+	[[Soubor:Frans Hals - Portret van René Descartes.jpg\|thumb\|220px\|René Descartes, „Otec moderní filosofie“]]
-	[[Soubor:Frans Hals - Portret van René Descartes.jpg\|thumb\|~~200px~~\|René Descartes, „Otec moderní filosofie“]]	+
	Francouzská kultura je různorodá. Je ovlivněna rozdílností a posledními vlnami [[imigrace]]. Francie hrála velmi důležitou roli po celá staletí jako kulturní centrum celé [[Evropa\|Evropy]] v čele s [[Paříž]]í. Mnoho [[architektura\|architektonických]] stylů ''Západní civilizace'' vzniklo ve Francii; většina [[výtvarné umění\|výtvarných]] stylů novověku se zrodilo v pařížské umělecké komunitě.		Francouzská kultura je různorodá. Je ovlivněna rozdílností a posledními vlnami [[imigrace]]. Francie hrála velmi důležitou roli po celá staletí jako kulturní centrum celé [[Evropa\|Evropy]] v čele s [[Paříž]]í. Mnoho [[architektura\|architektonických]] stylů ''Západní civilizace'' vzniklo ve Francii; většina [[výtvarné umění\|výtvarných]] stylů novověku se zrodilo v pařížské umělecké komunitě.

Řádka 203:		Řádka 202:
	=== Umění ===		=== Umění ===
	{{Hlavní článek\|Francouzské umění}}		{{Hlavní článek\|Francouzské umění}}
-	[[Soubor:~~Renoir21~~.jpg\|thumb\|~~right\|275px~~\|Pierre-Auguste Renoir, ''Le Bal au Moulin de la Galette'', olej na plátně (1876)]]	+	[[Soubor:Pierre-Auguste Renoir, Le Moulin de la Galette.jpg\|thumb\|270px\|Pierre-Auguste Renoir, ''Le Bal au Moulin de la Galette'', olej na plátně (1876)]]
-	'''Francouzské umění''' existovalo společně s německým, až do rozdělení ~~[[Franská říše\|~~Franské říše]], pod názvem „karolinské umění“. Vlastní vývoj zaznamenalo v 11. století s šířením ''[[Románský sloh\|románského slohu]]''. Přibližně od roku 1100 se datuje rozkvět [[Architektura\|architektury]] a [[sochařství]] spojeného převážně s regionem [[Provence]], kde bylo stavitelství silně ovlivněno římskou kulturou. O padesát let později se střediskem umění stává sever země, tedy oblast [[Normandie]], převážně [[Burgundsko]]. Zde se objevují počátky ''[[Gotika\|gotiky]]''. První ryze gotickou stavbou je kostel St.-Denis u [[Paříž]]e. Od 13. století je již umělecká tvorba spojena s Paříží a oblastí [[Île-de-France]], odkud se gotika rozšířila do celé Evropy. Nejvýznamnějšími francouzskými památkami tohoto slohu jsou [[Katedrála\|katedrály]] (hlavně v městech Paříž, [[Remeš]], [[Chartres]], [[Amiens]] aj.), sklomalby a sochařská díla.	+	'''Francouzské umění''' existovalo společně s německým, až do rozdělení Franské říše, pod názvem „karolinské umění“. Vlastní vývoj zaznamenalo v 11. století s šířením ''[[Románský sloh\|románského slohu]]''. Přibližně od roku 1100 se datuje rozkvět [[Architektura\|architektury]] a [[sochařství]] spojeného převážně s regionem [[Provence]], kde bylo stavitelství silně ovlivněno římskou kulturou. O padesát let později se střediskem umění stává sever země, tedy oblast [[Normandie]], převážně [[Burgundsko]]. Zde se objevují počátky ''[[Gotika\|gotiky]]''. První ryze gotickou stavbou je kostel St.-Denis u [[Paříž]]e. Od 13. století je již umělecká tvorba spojena s Paříží a oblastí [[Île-de-France]], odkud se gotika rozšířila do celé Evropy. Nejvýznamnějšími francouzskými památkami tohoto slohu jsou [[Katedrála\|katedrály]] (hlavně v městech Paříž, [[Remeš]], [[Chartres]], [[Amiens]] aj.), sklomalby a sochařská díla.

	S nástupem [[renesance]] ztrácí Francie výsadní postavení nejen v oblasti umění. Typické je přejímání vzorů z [[Itálie]]. Gotika se dále drží pouze v Burgundsku jako ''pozdní gotika''. Nejvýznamnějším uměleckým skvostem této doby je zřejmě zámek [[Fontainebleau]], kde se projevil vliv pozdní renesance a [[Manýrismus\|manýrismu]]. Inspiraci malbami, sochami a dekoracemi můžeme spatřit v Antverpách, Bruselu i v Praze. V oblasti architektury jsou dále známé zámky na řece Loiře (Blois, Chambord, zámek Fountain u Paříže a Lucemburský palác v Paříži). Během rozvoje ''[[Baroko\|baroka]]'' v 17. století se díky podpoře francouzských králů dostává do Francie řada umělců, kteří tvoří opět model umění pro celou Evropu. Tento standard si Francie udržela až do pozdního 18. století. Počátkem 18. století vzniká ''[[klasicismus]]'', který v podstatě vychází z francouzské kultury. Typickými zástupci jsou malíři [[Jacques-Louis David\|J. L. David]], [[François Gerard\|Gérard]], [[Jean Auguste Dominique Ingres\|Ingres]], dále pak [[Eugène Delacroix\|Delacroix]], [[Théodore Géricault\|Géricault]] a později i [[Honoré Daumier\|Daumier]], jejichž dílo dalo impulz ke vzniku moderního umění.		S nástupem [[renesance]] ztrácí Francie výsadní postavení nejen v oblasti umění. Typické je přejímání vzorů z [[Itálie]]. Gotika se dále drží pouze v Burgundsku jako ''pozdní gotika''. Nejvýznamnějším uměleckým skvostem této doby je zřejmě zámek [[Fontainebleau]], kde se projevil vliv pozdní renesance a [[Manýrismus\|manýrismu]]. Inspiraci malbami, sochami a dekoracemi můžeme spatřit v Antverpách, Bruselu i v Praze. V oblasti architektury jsou dále známé zámky na řece Loiře (Blois, Chambord, zámek Fountain u Paříže a Lucemburský palác v Paříži). Během rozvoje ''[[Baroko\|baroka]]'' v 17. století se díky podpoře francouzských králů dostává do Francie řada umělců, kteří tvoří opět model umění pro celou Evropu. Tento standard si Francie udržela až do pozdního 18. století. Počátkem 18. století vzniká ''[[klasicismus]]'', který v podstatě vychází z francouzské kultury. Typickými zástupci jsou malíři [[Jacques-Louis David\|J. L. David]], [[François Gerard\|Gérard]], [[Jean Auguste Dominique Ingres\|Ingres]], dále pak [[Eugène Delacroix\|Delacroix]], [[Théodore Géricault\|Géricault]] a později i [[Honoré Daumier\|Daumier]], jejichž dílo dalo impulz ke vzniku moderního umění.

-	[[Soubor:Paul Gauguin 026.jpg\|thumb\|~~left\|175px~~\|Paul Gauguin, [[Žlutý Kristus]] (Le Christ jaune)''~~<br />~~1889, olej na plátně~~. Albright-Knox Art Gallery, Buffalo, NY, USA~~]]	+	[[Soubor:Paul Gauguin 026.jpg\|thumb\|200px\|Paul Gauguin, [[Žlutý Kristus]] (Le Christ jaune)'', 1889, olej na plátně]]
-		+
	V polovině 19. století vzniká ''[[Realismus (výtvarné umění)\|realismus]]'', jehož hlavními představiteli jsou [[Gustave Courbet\|Courbet]] a [[barbizonská škola]]. V moderním umění je velmi důležitá francouzská ''[[secese]]'' (Art nouveau) a to hlavně v architektuře (vchody metra v Paříži, [[Guimard]]). Vzniká mnoho malířských směru v čele s ''[[Impresionismus\|impresionismem]]'' ([[Édouard Manet\|Manet]], [[Pierre-Auguste Renoir\|Renoir]], [[Claude Monet\|Monet]], [[Camille Pissarro\|Pissarro]], [[Alfred Sisley\|Sisley]]), proti kterému se v roce 1880 postavil [[Paul Cézanne\|Cézanne]] se svým osobitým stylem. Malíř [[Paul Gauguin\|Gauguin]] dále rozvíjel malbu s důrazem na plošnost a jasné ohraničení jednotlivých barevný polí. Tento styl byl dále rozvíjen [[skupina Nabis\|skupinou Nabis]] a ''[[Fauvismus\|fauvisty]]'' (Fauves, [[Henri Matisse\|Matisse]], [[André Derain\|Derain]], [[Maurice de Vlaminck\|Vlaminck]]). V sochařstvý vyniká [[Auguste Rodin\|Rodin]] (hra světla) a [[Aristide Maillol\|Maillol]] (ženský akt). Rok [[1907]] se nese v duchu založení ''[[kubismus\|kubismu]]'' [[Pablo Picasso\|Picassem]], [[Georges Braque\|Braquem]] a Grisem (kubismus převádí předměty na geometrické prvky). Dalšími směry této doby jsou dadaismus a ''[[surrealismus]]'' (inspirace psychoanalýzou [[Sigmund Freud\|S. Freuda]], hl. otázky [[nevědomí]]) v čele s [[Marcel Duchamp\|Duchampem]], [[Max Ernst\|Ernstem]], [[Salvador Dalí\|Dalím]]. Ke konci [[Druhá světová válka\|2. světové války]] se do popředí dostává ''[[abstraktní umění]]'' díky Pařížské škole (École de Paris) a akčnímu umění (action painting). [[Jean Dubuffet\|Dubuffet]] zavedl do malby používání netradičních materiálů jako [[sádra]], [[dehet]] nebo [[štěrk]]. Vzniká ''[[op-art]]'' s hlavními představiteli [[Victor Vasarely\|V. Vasarelym]] a F. Morelletem. K novějším směrům patřil ''nouveau réalisme'' (nový realismus) a ''[[pop art]]'' ([[Arman]], César, Spoerri, Tinguely). V 80. a 90. letech se Francie stotožňuje s charakterem soudobého umění např. proudy jako ''[[land art]]'', ''[[body art]]'', ''[[minimalismus]]'' a ''[[konceptualismus]]'' ([[Christian Boltanski]]), ''[[arte povera]]'', ''[[nouveau réalisme]]'' ([[Erik Dietman]]), neoexpresionismus ad.		V polovině 19. století vzniká ''[[Realismus (výtvarné umění)\|realismus]]'', jehož hlavními představiteli jsou [[Gustave Courbet\|Courbet]] a [[barbizonská škola]]. V moderním umění je velmi důležitá francouzská ''[[secese]]'' (Art nouveau) a to hlavně v architektuře (vchody metra v Paříži, [[Guimard]]). Vzniká mnoho malířských směru v čele s ''[[Impresionismus\|impresionismem]]'' ([[Édouard Manet\|Manet]], [[Pierre-Auguste Renoir\|Renoir]], [[Claude Monet\|Monet]], [[Camille Pissarro\|Pissarro]], [[Alfred Sisley\|Sisley]]), proti kterému se v roce 1880 postavil [[Paul Cézanne\|Cézanne]] se svým osobitým stylem. Malíř [[Paul Gauguin\|Gauguin]] dále rozvíjel malbu s důrazem na plošnost a jasné ohraničení jednotlivých barevný polí. Tento styl byl dále rozvíjen [[skupina Nabis\|skupinou Nabis]] a ''[[Fauvismus\|fauvisty]]'' (Fauves, [[Henri Matisse\|Matisse]], [[André Derain\|Derain]], [[Maurice de Vlaminck\|Vlaminck]]). V sochařstvý vyniká [[Auguste Rodin\|Rodin]] (hra světla) a [[Aristide Maillol\|Maillol]] (ženský akt). Rok [[1907]] se nese v duchu založení ''[[kubismus\|kubismu]]'' [[Pablo Picasso\|Picassem]], [[Georges Braque\|Braquem]] a Grisem (kubismus převádí předměty na geometrické prvky). Dalšími směry této doby jsou dadaismus a ''[[surrealismus]]'' (inspirace psychoanalýzou [[Sigmund Freud\|S. Freuda]], hl. otázky [[nevědomí]]) v čele s [[Marcel Duchamp\|Duchampem]], [[Max Ernst\|Ernstem]], [[Salvador Dalí\|Dalím]]. Ke konci [[Druhá světová válka\|2. světové války]] se do popředí dostává ''[[abstraktní umění]]'' díky Pařížské škole (École de Paris) a akčnímu umění (action painting). [[Jean Dubuffet\|Dubuffet]] zavedl do malby používání netradičních materiálů jako [[sádra]], [[dehet]] nebo [[štěrk]]. Vzniká ''[[op-art]]'' s hlavními představiteli [[Victor Vasarely\|V. Vasarelym]] a F. Morelletem. K novějším směrům patřil ''nouveau réalisme'' (nový realismus) a ''[[pop art]]'' ([[Arman]], César, Spoerri, Tinguely). V 80. a 90. letech se Francie stotožňuje s charakterem soudobého umění např. proudy jako ''[[land art]]'', ''[[body art]]'', ''[[minimalismus]]'' a ''[[konceptualismus]]'' ([[Christian Boltanski]]), ''[[arte povera]]'', ''[[nouveau réalisme]]'' ([[Erik Dietman]]), neoexpresionismus ad.

	== Sport ==		== Sport ==
-	[[Soubor:~~TourDeFrance 2005 07 09~~.jpg\|thumb\|[[Tour de France]]]]	+	[[Soubor:Teammates-2016-Flickr.jpg\|thumb\|240px\|[[Tour de France]] (2016)]]
	Nejpopulárnějším sportem ve Francii je [[fotbal]]. Dalšími populárními sporty ve Francii jsou [[cyklistika]] (ve Francii se každoročně pořádá světoznámá [[Tour de France]]), [[ragby]], [[lehká atletika]], [[Formule 1]] ([[Grand Prix Francie]] v [[Magny-Cours]]) a [[tenis]] ([[French Open]] v Paříži).		Nejpopulárnějším sportem ve Francii je [[fotbal]]. Dalšími populárními sporty ve Francii jsou [[cyklistika]] (ve Francii se každoročně pořádá světoznámá [[Tour de France]]), [[ragby]], [[lehká atletika]], [[Formule 1]] ([[Grand Prix Francie]] v [[Magny-Cours]]) a [[tenis]] ([[French Open]] v Paříži).

Sysop: + Vylepšení

2017-12-07T16:16:27Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 7. 12. 2017, 16:16
Řádka 51:		Řádka 51:
	\| předvolba = + 33		\| předvolba = + 33
	\| doména = fr		\| doména = fr
-	}}	+	}}'''Francie''' ([[Francouzština\|francouzsky]] ''La France'', výslovnost /fʀɑ̃s/), oficiální název Francouzská republika ([[Francouzština\|francouzsky]] ''République française'', výslovnost /ʀepyblik fʀɑ̃sɛz/) je demokratický [[stát]], jehož [[Metropolitní Francie\|metropolitní část]] se nachází v [[Západní Evropa\|západní Evropě]]. Součásti Francouzské republiky jsou také zámořské departementy a zámořská území v [[Karibik]]u, [[Severní Amerika\|Severní]] a [[Jižní Amerika\|Jižní Americe]], v [[Indický oceán\|Indickém oceánu]] a [[Oceánie\|Oceánii]]. Francouzi často přezdívají metropolitní Francii l'Hexagone ([[šestiúhelník]]), kvůli jejímu geografickému tvaru.
-	'''Francie''' ([[Francouzština\|francouzsky]] ''La France'', výslovnost /fʀɑ̃s/), oficiální název Francouzská republika ([[Francouzština\|francouzsky]] ''République française'', výslovnost /ʀepyblik fʀɑ̃sɛz/) je demokratický [[stát]], jehož [[Metropolitní Francie\|metropolitní část]] se nachází v [[Západní Evropa\|západní Evropě]]. Součásti Francouzské republiky jsou také zámořské departementy a zámořská území v [[Karibik]]u, [[Severní Amerika\|Severní]] a [[Jižní Amerika\|Jižní Americe]], v [[Indický oceán\|Indickém oceánu]] a [[Oceánie\|Oceánii]]. Francouzi často přezdívají metropolitní Francii l'Hexagone ([[šestiúhelník]]), kvůli jejímu geografickému tvaru.	+

	Je členskou zemí Severoatlantické aliance ([[Severoatlantická aliance\|NATO]]) a je jedním ze zakládajících členů Evropské unie ([[Evropská unie\|EU]]). Dále je Francie jedním ze zakládajících členů [[Organizace spojených národů\|Spojených národů]]. Je jedním z pěti stálých členů [[Rada bezpečnosti OSN\|Rady bezpečnosti OSN]] s právem [[veto]], a také jednou z osmi uznaných nukleárních mocností. Spolo se [[Spojené království\|Spojeným královstvím]] je Francie jedinou doposud existujícíc koloniální [[supervelmoc\|supervelmocí]].		Je členskou zemí Severoatlantické aliance ([[Severoatlantická aliance\|NATO]]) a je jedním ze zakládajících členů Evropské unie ([[Evropská unie\|EU]]). Dále je Francie jedním ze zakládajících členů [[Organizace spojených národů\|Spojených národů]]. Je jedním z pěti stálých členů [[Rada bezpečnosti OSN\|Rady bezpečnosti OSN]] s právem [[veto]], a také jednou z osmi uznaných nukleárních mocností. Spolo se [[Spojené království\|Spojeným královstvím]] je Francie jedinou doposud existujícíc koloniální [[supervelmoc\|supervelmocí]].
Řádka 65:		Řádka 64:
	Úpadek říše se za následníků Ludvíka XIV. stále prohluboval a byl jednou z příčin Francouzské revoluce, která propukla v roce 1789 a vedla [[3. září]] 1791 k nahrazení absolutistické monarchie konstituční, [[22. září]] 1792 byla následně nastolena První francouzská republika. Vláda však ve skutečnosti zůstala v rukou revolučního kabinetu. [[22. srpen\|22. srpna]] 1795 byla vyhlášena ústava roku III, vlády se chopilo [[direktorium]]. Následně v roce 1799 ovládl republiku Napoleon Bonaparte, stal se prvním [[konzul]]em ([[Konzulát]]) a [[18. květen\|18. května]] 1804 státním převratem založil první francouzské císařství, jehož se stal prvním panovníkem. Napoleon na krátkou dobu ovládl většinu Evropy, bojoval se [[Spojené království\|Spojeným Královstvím]], [[Prusko\|Pruskem]], [[Rakousko\|Rakouskem]] a [[Rusko\|Ruskem]], založil nová království, do jejichž čela dosadil členy své rodiny. Po porážce v bitvě u Lipska už nebyl schopen čelit aliančním armádám a v dubnu 1814 abdikoval. Poté došlo k restauraci [[Bourboni\|bourbonského]] království. Během Vídeňského kongresu uprchl z vyhnanství na ostrově [[Elba]] a nakrátko obnovil císařství. Definitivně poražen byl v bitvě u Waterloo.		Úpadek říše se za následníků Ludvíka XIV. stále prohluboval a byl jednou z příčin Francouzské revoluce, která propukla v roce 1789 a vedla [[3. září]] 1791 k nahrazení absolutistické monarchie konstituční, [[22. září]] 1792 byla následně nastolena První francouzská republika. Vláda však ve skutečnosti zůstala v rukou revolučního kabinetu. [[22. srpen\|22. srpna]] 1795 byla vyhlášena ústava roku III, vlády se chopilo [[direktorium]]. Následně v roce 1799 ovládl republiku Napoleon Bonaparte, stal se prvním [[konzul]]em ([[Konzulát]]) a [[18. květen\|18. května]] 1804 státním převratem založil první francouzské císařství, jehož se stal prvním panovníkem. Napoleon na krátkou dobu ovládl většinu Evropy, bojoval se [[Spojené království\|Spojeným Královstvím]], [[Prusko\|Pruskem]], [[Rakousko\|Rakouskem]] a [[Rusko\|Ruskem]], založil nová království, do jejichž čela dosadil členy své rodiny. Po porážce v bitvě u Lipska už nebyl schopen čelit aliančním armádám a v dubnu 1814 abdikoval. Poté došlo k restauraci [[Bourboni\|bourbonského]] království. Během Vídeňského kongresu uprchl z vyhnanství na ostrově [[Elba]] a nakrátko obnovil císařství. Definitivně poražen byl v bitvě u Waterloo.

-	V roce 1830 dala [[Červencová revoluce]] vzniknout konstituční monarchii v čele s [[Bourbon-Orleáns\|vedlejší větví Bourbonů]], nahrazené roku 1848 [[Druhá Republika (Francie)\|Druhou republikou]]. Její existence byla zanedlouho ukončena zvolením dosavadního prezidenta a císařova synovce Ludvíka Napoleona císařem (jako Napoleona III.), který byl zajat po prohrané prusko-francouzské válce roku 1870, kdy vznikla [[Třetí republika (Francie)\|Třetí republika]].	+	V roce 1830 dala Červencová revoluce vzniknout konstituční monarchii v čele s [[Bourbon-Orleáns\|vedlejší větví Bourbonů]], nahrazené roku 1848 [[Druhá Republika (Francie)\|Druhou republikou]]. Její existence byla zanedlouho ukončena zvolením dosavadního prezidenta a císařova synovce Ludvíka Napoleona císařem (jako Napoleona III.), který byl zajat po prohrané prusko-francouzské válce roku 1870, kdy vznikla [[Třetí republika (Francie)\|Třetí republika]].

	Ačkoliv vyšla Francie vítězně z [[První světová válka\|první]] i [[Druhá světová válka\|druhé světové války]], ztrácela během 20. století postupně bývalé velmocenské postavení. Po II. světové válce vznikla [[Čtvrtá republika (Francie)\|Čtvrtá republika]]. V roce 1958 byla nastolena současná [[Pátá republika (Francie)\|Pátá republika]] v čele s generálem [[Charles de Gaulle\|Charlesem de Gaullem]].		Ačkoliv vyšla Francie vítězně z [[První světová válka\|první]] i [[Druhá světová válka\|druhé světové války]], ztrácela během 20. století postupně bývalé velmocenské postavení. Po II. světové válce vznikla [[Čtvrtá republika (Francie)\|Čtvrtá republika]]. V roce 1958 byla nastolena současná [[Pátá republika (Francie)\|Pátá republika]] v čele s generálem [[Charles de Gaulle\|Charlesem de Gaullem]].
Řádka 88:		Řádka 87:
	=== Města ===		=== Města ===
	{{Hlavní článek\|Seznam francouzských měst}}		{{Hlavní článek\|Seznam francouzských měst}}
-	[[Soubor:France cities.png\|thumb\|~~200px~~\|Osídlení s počtem obyvatel přesahujícím 100 000]]	+	[[Soubor:France cities.png\|thumb\|240px\|Osídlení s počtem obyvatel přesahujícím 100 000]]
	Největší francouzská města podle Abecedy:		Největší francouzská města podle Abecedy:
	:[[Aix-en-Provence]], [[Ajaccio]], [[Albi]], [[Amiens]], [[Angers]], [[Angouleme]], [[Bastia]], [[Belfort]], [[Besançon]], [[Bordeaux]], [[Brest (Francie)\|Brest]], [[Caen]], [[Calais]], [[Cannes]], [[Carcassonne]], [[Charleville-Mézières]], [[Clermont-Ferrand]], [[Colmar]], [[Dijon]], [[Dunkerque]], [[Evreux]], [[Grenoble]], [[La Rochelle]], [[Le Havre]], [[Le Mans]], [[Lille]], [[Limoges]], [[Lyon]], [[Marseille]], [[Metz]], [[Montpellier]], [[Mulhouse]], [[Nancy]], [[Nantes]], [[Nice]], [[Nîmes]], [[Orléans]], [[Paříž\|Paris]], [[Perpignan]], [[Poitiers]], [[Quimper]], [[Reims]], [[Rennes]], [[Roubaix]], [[Rouen]], [[Saint-Étienne]], [[Saint-Nazaire]], [[Strasbourg]], [[Tarbes]], [[Toulon]], [[Toulouse]], [[Tourcoing]], [[Tours]] a [[Valence, Drôme\|Valence]].		:[[Aix-en-Provence]], [[Ajaccio]], [[Albi]], [[Amiens]], [[Angers]], [[Angouleme]], [[Bastia]], [[Belfort]], [[Besançon]], [[Bordeaux]], [[Brest (Francie)\|Brest]], [[Caen]], [[Calais]], [[Cannes]], [[Carcassonne]], [[Charleville-Mézières]], [[Clermont-Ferrand]], [[Colmar]], [[Dijon]], [[Dunkerque]], [[Evreux]], [[Grenoble]], [[La Rochelle]], [[Le Havre]], [[Le Mans]], [[Lille]], [[Limoges]], [[Lyon]], [[Marseille]], [[Metz]], [[Montpellier]], [[Mulhouse]], [[Nancy]], [[Nantes]], [[Nice]], [[Nîmes]], [[Orléans]], [[Paříž\|Paris]], [[Perpignan]], [[Poitiers]], [[Quimper]], [[Reims]], [[Rennes]], [[Roubaix]], [[Rouen]], [[Saint-Étienne]], [[Saint-Nazaire]], [[Strasbourg]], [[Tarbes]], [[Toulon]], [[Toulouse]], [[Tourcoing]], [[Tours]] a [[Valence, Drôme\|Valence]].
Řádka 94:		Řádka 93:
	== Vláda a politika ==		== Vláda a politika ==
	{{Hlavní článek\|Politický systém Francie}}		{{Hlavní článek\|Politický systém Francie}}
-	[[Soubor:~~Declaration of Human Rights~~.jpg\|thumb\|~~200px~~\|Základní principy, které musí Francouzská republika respektovat vychází z Deklarace práv člověka a občana (1789)]]	+	[[Soubor:Le Barbier Dichiarazione dei diritti dell'uomo.jpg\|thumb\|240px\|Základní principy, které musí Francouzská republika respektovat vychází z Deklarace práv člověka a občana (1789)]]
	[[Ústava]] [[pátá republika\|Páté republiky]] byla schválena [[28. srpen\|28. srpna]] [[1958]]. Výrazně posílila autoritu výkonného výboru ve vztahu k [[Parlament]]u.		[[Ústava]] [[pátá republika\|Páté republiky]] byla schválena [[28. srpen\|28. srpna]] [[1958]]. Výrazně posílila autoritu výkonného výboru ve vztahu k [[Parlament]]u.

Řádka 122:		Řádka 121:

	== Ekonomika ==		== Ekonomika ==
-	~~{{Podrobně\|Seznam francouzských společností}}~~	+	[[Soubor:A380 Reveal 2.jpg\|thumb\|220px\|První vyrobený [[Airbus A380]] při jeho představení v [[Toulouse]] [[18. leden\|18. ledna]] [[2005]].]]
-	[[Soubor:A380 Reveal 2.jpg\|thumb\|~~200px~~\|První vyrobený [[Airbus A380]] při jeho představení v [[Toulouse]] [[18. leden\|18. ledna]] [[2005]].]]	+
	Ekonomika Francie kombinuje rozsáhlé soukromé [[Obchodní společnost\|společnosti]] (přibližně 2,5 milionu registrovaných) se společnostmi se značnou měrou intervence [[vláda\|vlády]]. Vláda si ponechala velký vliv na klíčové segmenty sektorů infrastruktury, což znamená, že rozhoduje v otázkách [[železnice]], [[energetika\|energetiky]], [[letectví]] a [[telekomunikace]]. Tento stav byl výhodný asi do 90. let, v posledních letech vláda pomalu odprodává své podíly ve společnostech [[France Télécom]], [[Air France]], stejně tak jako pojišťovny, banky a [[zbrojní průmysl]].		Ekonomika Francie kombinuje rozsáhlé soukromé [[Obchodní společnost\|společnosti]] (přibližně 2,5 milionu registrovaných) se společnostmi se značnou měrou intervence [[vláda\|vlády]]. Vláda si ponechala velký vliv na klíčové segmenty sektorů infrastruktury, což znamená, že rozhoduje v otázkách [[železnice]], [[energetika\|energetiky]], [[letectví]] a [[telekomunikace]]. Tento stav byl výhodný asi do 90. let, v posledních letech vláda pomalu odprodává své podíly ve společnostech [[France Télécom]], [[Air France]], stejně tak jako pojišťovny, banky a [[zbrojní průmysl]].

	Francie je členem skupiny [[G8]]. Francouzská ekonomika je 5. největší ekonomikou na světě.<ref>http://www.ft.com/cms/s/0/abe2ffc4-c08b-11dc-b0b7-0000779fd2ac.html</ref> [[1. leden\|1. ledna]] [[1999]] se Francie spojila s dalšími deseti členy [[Evropská unie\|EU]] a vytvořila [[Evropská měnová unie\|měnovou unii]], která užívá společnou měnu [[euro]], a v roce [[2002]] úplně přestala používat svou historickou měnu [[francouzský frank]].		Francie je členem skupiny [[G8]]. Francouzská ekonomika je 5. největší ekonomikou na světě.<ref>http://www.ft.com/cms/s/0/abe2ffc4-c08b-11dc-b0b7-0000779fd2ac.html</ref> [[1. leden\|1. ledna]] [[1999]] se Francie spojila s dalšími deseti členy [[Evropská unie\|EU]] a vytvořila [[Evropská měnová unie\|měnovou unii]], která užívá společnou měnu [[euro]], a v roce [[2002]] úplně přestala používat svou historickou měnu [[francouzský frank]].
-	[[Soubor:~~TGV~~-~~Duplex~~ Paris.jpg\|thumb\|~~left\|200px~~\|TGV Duplex v Paříži~~, ''Gare de Lyon''.~~]]	+	[[Soubor:France-003141 - Back in Paris (16237177242).jpg\|thumb\|220px\|TGV Duplex v Paříži (2014)]]
	Podle údajů [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj\|OECD]] za rok 2007 je Francie 5. největší exportér výrobků na světě po [[Německo\|Německu]], [[Čína\|Číně]], [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Japonsko\|Japonsku]].<ref>[http://dx.doi.org/10.1787/541505433837 Exports of goods] - OECD Factbook 2009: Economic, Environmental and Social Statistics - ISBN 92-64-05604-1</ref> Je také šestý největší dovozce výrobků za [[Spojené státy americké\|USA]], [[Německo\|Německem]], [[Čína\|Čínou]], [[Spojené království\|Spojeným královstvím]] a [[Japonsko\|Japonskem]].<ref>[http://dx.doi.org/10.1787/541463253111 Imports of goods] - OECD Factbook 2009: Economic, Environmental and Social Statistics - ISBN 92-64-05604-1</ref>		Podle údajů [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj\|OECD]] za rok 2007 je Francie 5. největší exportér výrobků na světě po [[Německo\|Německu]], [[Čína\|Číně]], [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Japonsko\|Japonsku]].<ref>[http://dx.doi.org/10.1787/541505433837 Exports of goods] - OECD Factbook 2009: Economic, Environmental and Social Statistics - ISBN 92-64-05604-1</ref> Je také šestý největší dovozce výrobků za [[Spojené státy americké\|USA]], [[Německo\|Německem]], [[Čína\|Čínou]], [[Spojené království\|Spojeným královstvím]] a [[Japonsko\|Japonskem]].<ref>[http://dx.doi.org/10.1787/541463253111 Imports of goods] - OECD Factbook 2009: Economic, Environmental and Social Statistics - ISBN 92-64-05604-1</ref>

-	Dále podle statistiky OECD byla v r. [[2007]] Francie na třetím místě v získávání přímých zahraničních investic. S téměř 158 miliardami [[Americký dolar\|USD]] zahraničních investic se Francie zařadila za USA (237,5 mld. USD investic) a Spojené království (185,9 mld. USD).<ref>[http://dx.doi.org/10.1787/541742533277 Inflows of foreign direct investment] - OECD Factbook 2009: Economic, Environmental and Social Statistics - ISBN 92-64-05604-1</ref> Na druhou stranu francouzské společnosti investovaly ve stejném období 224,6 miliard USD v zahraničí, což zařazuje Francii na třetí místo žebříčku největších zahraničních investorů po USA (333,2 mld. USD) a Spojeném království (229,8 mld. USD).<ref>[http://dx.doi.org/10.1787/541745711486 Outflows of foreign direct investment] - OECD Factbook 2009: Economic, Environmental and Social Statistics - ISBN 92-64-05604-1</ref>	+	Dále podle statistiky OECD byla v roce [[2007]] Francie na třetím místě v získávání přímých zahraničních investic. S téměř 158 miliardami [[Americký dolar\|USD]] zahraničních investic se Francie zařadila za USA (237,5 mld. USD investic) a Spojené království (185,9 mld. USD).<ref>[http://dx.doi.org/10.1787/541742533277 Inflows of foreign direct investment] - OECD Factbook 2009: Economic, Environmental and Social Statistics - ISBN 92-64-05604-1</ref> Na druhou stranu francouzské společnosti investovaly ve stejném období 224,6 miliard USD v zahraničí, což zařazuje Francii na třetí místo žebříčku největších zahraničních investorů po USA (333,2 mld. USD) a Spojeném království (229,8 mld. USD).<ref>[http://dx.doi.org/10.1787/541745711486 Outflows of foreign direct investment] - OECD Factbook 2009: Economic, Environmental and Social Statistics - ISBN 92-64-05604-1</ref>

	Francie je také druhou nejvíce produktivní zemí v OECD (nepočítaje [[Norsko]], kde jsou hodnoty zvýšeny uměle tržbami z [[ropa\|ropy]], a [[Lucembursko]], kde s velkými offshorovými investicemi bank). V roce [[2003]] byl průměrný [[Hrubý domácí produkt\|HDP]] na jednu hodinu práce 47,2 USD.		Francie je také druhou nejvíce produktivní zemí v OECD (nepočítaje [[Norsko]], kde jsou hodnoty zvýšeny uměle tržbami z [[ropa\|ropy]], a [[Lucembursko]], kde s velkými offshorovými investicemi bank). V roce [[2003]] byl průměrný [[Hrubý domácí produkt\|HDP]] na jednu hodinu práce 47,2 USD.
Řádka 138:		Řádka 136:
	== Demografie ==		== Demografie ==
	{{Hlavní článek\|Demografie Francie}}		{{Hlavní článek\|Demografie Francie}}
-	[[Image:New-Map-Francophone World.PNG\|thumb\|Francouzský odkaz: mapa frankofonních zemí	+	[[Image:New-Map-Francophone World.PNG\|thumb\|220px\|Francouzský odkaz: mapa frankofonních zemí
	{{legenda\|#0c5eb1\|rodný jazyk}}		{{legenda\|#0c5eb1\|rodný jazyk}}
	{{legenda\|#0080ff\|úřední jazyk}}		{{legenda\|#0080ff\|úřední jazyk}}
Řádka 167:		Řádka 165:
	== Obrana a bezpečnost ==		== Obrana a bezpečnost ==
	{{Hlavní článek\|Armáda Francie}}		{{Hlavní článek\|Armáda Francie}}
-	[[Soubor:Gaule96.jpg\|thumb\|~~right\|200px~~\|Letadlová loď Charles de Gaulle]]	+	[[Soubor:Gaule96.jpg\|thumb\|220px\|Letadlová loď Charles de Gaulle]]
	Francouzské [[ozbrojené síly]] mohou být rozděleny do čtyř skupin:		Francouzské [[ozbrojené síly]] mohou být rozděleny do čtyř skupin:
	* [[Pozemní vojsko Francie\|Pozemní vojsko]] (Armée de Terre)		* [[Pozemní vojsko Francie\|Pozemní vojsko]] (Armée de Terre)
Řádka 185:		Řádka 183:
	* [[Francouzští četníci\|Četníci]] (Gendarmerie Nationale), armádní policie, které fungují jako částečně jako policie na venkově a jako policie taková.		* [[Francouzští četníci\|Četníci]] (Gendarmerie Nationale), armádní policie, které fungují jako částečně jako policie na venkově a jako policie taková.

-	Do armády se může vstoupit v 17 letech. Od [[Alžírská válka o nezávislost\|Alžírské války o nezávislost]] byla branná povinnost omezena a úplně zrušena byla r. [[1996]] [[Jacques Chirac\|Jacquesem Chiracem]]	+	Do armády se může vstoupit v 17 letech. Od [[Alžírská válka o nezávislost\|Alžírské války o nezávislost]] byla branná povinnost omezena a úplně zrušena byla roku [[1996]] [[Jacques Chirac\|Jacquesem Chiracem]]

	Mezi státy s lepší ekonomikou v [[Evropa\|Evropě]] se Francii v oblasti armádních výdajů vyrovná jen [[Spolková republika Německo]] a [[Spojené království]]: Francie ročně utratí na armádu bezmála 50 mld dolarů<ref>http://www.nationmaster.com/graph/mil_exp_dol_fig-military-expenditures-dollar-figure</ref>, což je 2,6% [[Hrubý domácí produkt\|HDP]] (podle statistik [[Severoatlantická aliance\|NATO]] z r. [[2003]]) a v absolutních číslech třetí místo na světě za [[Spojené státy americké\|USA]] a [[ČLR\|Čínou]]. Spolu se Spojeným královstvím platí 40% z celkových výdajů na obranu celé [[Evropská unie\|EU]].		Mezi státy s lepší ekonomikou v [[Evropa\|Evropě]] se Francii v oblasti armádních výdajů vyrovná jen [[Spolková republika Německo]] a [[Spojené království]]: Francie ročně utratí na armádu bezmála 50 mld dolarů<ref>http://www.nationmaster.com/graph/mil_exp_dol_fig-military-expenditures-dollar-figure</ref>, což je 2,6% [[Hrubý domácí produkt\|HDP]] (podle statistik [[Severoatlantická aliance\|NATO]] z r. [[2003]]) a v absolutních číslech třetí místo na světě za [[Spojené státy americké\|USA]] a [[ČLR\|Čínou]]. Spolu se Spojeným královstvím platí 40% z celkových výdajů na obranu celé [[Evropská unie\|EU]].

Sysop: + Dva nové odkazy...přesně na přání jednoho hodně zajímavého anglického emailu (mluvčí vlády ??)...

2017-12-05T16:00:03Z

+ Dva nové odkazy...přesně na přání jednoho hodně zajímavého anglického emailu (mluvčí vlády ??)...

← Starší verze		Verze z 5. 12. 2017, 16:00
Řádka 234:		Řádka 234:
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	;Oficiální instituce státu		;Oficiální instituce státu
-	* [http://www.elysee.fr/ Prezident (Présidence de la République)] (francouzsky)(německy)(anglicky)(španělsky)	+	* [http://www.elysee.fr/ Prezident (Présidence de la République)] (francouzsky, německy, anglicky, španělsky)
-	* [http://www.assemblee-nationale.fr/ Parlament (Assemblee Nationale)] (francouzsky)(německy)(anglicky)(španělsky)(italsky)	+	* [http://www.assemblee-nationale.fr/ Parlament (Assemblee Nationale)] (francouzsky, německy, anglicky, španělsky, italsky)
	* [http://www.senat.fr/ Senát (Sénat)] (francouzsky)		* [http://www.senat.fr/ Senát (Sénat)] (francouzsky)
-	* [http://www.premier-ministre.gouv.fr/ Vláda (Portail du Gouvernement)] (francouzsky)(německy)(anglicky)(španělsky)	+	* [http://www.premier-ministre.gouv.fr/ Vláda (Portail du Gouvernement)] (francouzsky, německy, anglicky, španělsky)
	;Oficiální informace		;Oficiální informace
	* [http://www.service-public.fr/ Service Public (Le portail de l´administration Française)]		* [http://www.service-public.fr/ Service Public (Le portail de l´administration Française)]
	* [http://www.vie-publique.fr/ Vie Publique (Un site propose par la documentation Francaise)]		* [http://www.vie-publique.fr/ Vie Publique (Un site propose par la documentation Francaise)]
-	* [http://www.tourisme.fr/ Oficiální turistické informace (Tourisme en France)] (francouzsky)(anglicky)	+	* [http://www.tourisme.fr/ Oficiální turistické informace (Tourisme en France)] (francouzsky, anglicky)
	;Další informace		;Další informace
-	* [~~http~~://www.~~answers~~.com/france ~~Answers~~ – France] (anglicky)	+	* [https://www.your-rv-lifestyle.com/things-to-do-in-france.html Your RV Lifestyle – 100 Things to do in France] (anglicky)
-	* [https://www.~~cia~~.~~gov~~/~~library/publications/the-world-factbook~~/~~geos/FR.html CIA - The World Factbook -~~ France] (anglicky)	+	* [https://www.diplomatie.gouv.fr/en/ France Diplomatie – French foreign policy, Coming to France (anglicky, německy, španělsky)]
-	* [http://www.mzv.cz/~~wwwo~~/~~mzv~~/~~default.asp?ido=11425&idj=1&amb=1&ikony=&trid=1&prsl=&pocc1=~~ Informace MZV ČR - Francie]	+	* [http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/francie/ Informace MZV ČR – Francie]
	;Internetová media		;Internetová media
	* [http://www.onlinenewspapers.com/france.htm Francouzský tisk ] - www.onlinenewspapers.com		* [http://www.onlinenewspapers.com/france.htm Francouzský tisk ] - www.onlinenewspapers.com

Sysop: Nahrazení textu „Kelty“ textem „Kelty“

2016-10-20T03:31:34Z

Nahrazení textu „Kelty“ textem „Kelty“

← Starší verze		Verze z 20. 10. 2016, 03:31
Řádka 73:		Řádka 73:
	=== Původ francouzského národa ===		=== Původ francouzského národa ===
	[[Soubor:Dalou-Republique-1.jpg\|thumb\|left\|Alegorická postava [[Marianne]], jednoho ze [[Symboly Francouzské republiky\|symbolů francouzského národa]]]]		[[Soubor:Dalou-Republique-1.jpg\|thumb\|left\|Alegorická postava [[Marianne]], jednoho ze [[Symboly Francouzské republiky\|symbolů francouzského národa]]]]
-	Ačkoliv Francii obvykle vnímáme jako jednolitý národní stát<ref>[http://www.diplomatie.gouv.fr/en/france_159/discovering-france_2005/france-from-to-z_1978/history_1984/index.html Francouzské ministerstvo zahraničí]</ref>, při pohledu na rané dějiny Francie je patrné, že (slovy André Mauroise) „jakási francouzská rasa nikdy neexistovala“.<ref name="Maurois-10">MAUROIS, André: Dějiny Francie, Praha, NLN, 1994. ISBN 80-7106-098-4. (str. 10)</ref> [[Francouzi]] se vyznačují značně různorodým národnostním původem, který je stejně jako jejich dějiny výsledkem mnoha vlivů. V průběhu svých dějin zažila Francie množství přistěhovaleckých vln (což je příznačné i pro současnou Francii). Tato skutečnost je zřejmější při uvědomění si [[Francie#Geografie\|geografické polohy Francie]] na západním okraji evropského kontinentu. Jejím vlivem byla Francie místem, kde se zastavovaly [[invaze]] a usazovali se vetřelci.<ref name="Maurois-10"/> Navíc přestože dnešní Francie má přirozené hranice, z historického hlediska nebyla nijak uzavřeným celkem. Na jejím území se tak od počátku dějin setkáváme s nejrozličnějšími národy — ~~[[Keltové\|~~Kelty]], [[Řekové\|Řeky]], [[Římané\|Římany]], [[Germáni\|Germány]], [[Frankové\|Franky]], Normany, [[Židi\|Židy]], [[Španělé\|Španěly]], [[Portugalci]], [[Italové\|Italy]], [[Alžířané\|Alžířany]] a mnoha dalšími.	+	Ačkoliv Francii obvykle vnímáme jako jednolitý národní stát<ref>[http://www.diplomatie.gouv.fr/en/france_159/discovering-france_2005/france-from-to-z_1978/history_1984/index.html Francouzské ministerstvo zahraničí]</ref>, při pohledu na rané dějiny Francie je patrné, že (slovy André Mauroise) „jakási francouzská rasa nikdy neexistovala“.<ref name="Maurois-10">MAUROIS, André: Dějiny Francie, Praha, NLN, 1994. ISBN 80-7106-098-4. (str. 10)</ref> [[Francouzi]] se vyznačují značně různorodým národnostním původem, který je stejně jako jejich dějiny výsledkem mnoha vlivů. V průběhu svých dějin zažila Francie množství přistěhovaleckých vln (což je příznačné i pro současnou Francii). Tato skutečnost je zřejmější při uvědomění si [[Francie#Geografie\|geografické polohy Francie]] na západním okraji evropského kontinentu. Jejím vlivem byla Francie místem, kde se zastavovaly [[invaze]] a usazovali se vetřelci.<ref name="Maurois-10"/> Navíc přestože dnešní Francie má přirozené hranice, z historického hlediska nebyla nijak uzavřeným celkem. Na jejím území se tak od počátku dějin setkáváme s nejrozličnějšími národy — Kelty, [[Řekové\|Řeky]], [[Římané\|Římany]], [[Germáni\|Germány]], [[Frankové\|Franky]], Normany, [[Židi\|Židy]], [[Španělé\|Španěly]], [[Portugalci]], [[Italové\|Italy]], [[Alžířané\|Alžířany]] a mnoha dalšími.

	Nejvýznamnější stopy v dějinách Francie zanechaly vlivy: 1. ''Galů'' (což byla ta část Keltů, která se usadila ve Francii), 2. ''Římanů'' a 3. ''Franků'', přičemž první dva na přelomu tisíciletí splynuly dohromady a třetí dal Francii jméno. Přístup k [[imigrace\|imigrantům]] byl na území Francie téměř výhradně asimilační<ref>Tuto skutečnost uvádí téměř každá literatura zabývající se přístupem k imigrantům, např. tedy viz [http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=1957467 rozhovor s Catherine de Wenden], uznávanou politoložkou a odbornicí na imigrační politiku</ref>, což znamená, že kultura, jazyk a genetické dispozice nově příchozích se rozpouštěly mezi zde již dříve usazeným obyvatelstvem, přičemž je samozřejmě do jisté míry i obohacovaly. Z hlediska civilizačního byl nejzásadnější vliv galorománské kultury, což se odráží i na dnešní podobě [[francouzština\|francouzštiny]], kterou řadíme mezi [[románské jazyky]]. Výskyt mnoha oblastních jazyků, které většinou nemají s latinským původem příliš společného ([[bretonština]], [[baskičtina]], [[korsičtina]], [[vlámština]] nebo alsaské nářečí [[němčina\|němčiny]]), však velmi názorně dokládá, že utváření francouzského národa bylo mnohem složitější a nejednoznačnější. „Ačkoliv staletí trvající centralizační tlaky stmelily Francouze do jediného národa se silným citem pro národní identitu“<ref name="Ardagh-17">ARDAGH, John: ''Svět Francie'', Praha, Knižní klub a Balios, 1998. ISBN 80-7176-718-2. (str. 17)</ref>, byl tento národ utvářen množstvím rozdílných etnik. A právě z této historické rozmanitosti pochází kulturní a jazykové bohatství dnešní Francie.<ref>UNIVERSUM: ''Národy světa'', Praha, Knižní klub, 2004. ISBN 80-242-1222-6. (str. 15)</ref>		Nejvýznamnější stopy v dějinách Francie zanechaly vlivy: 1. ''Galů'' (což byla ta část Keltů, která se usadila ve Francii), 2. ''Římanů'' a 3. ''Franků'', přičemž první dva na přelomu tisíciletí splynuly dohromady a třetí dal Francii jméno. Přístup k [[imigrace\|imigrantům]] byl na území Francie téměř výhradně asimilační<ref>Tuto skutečnost uvádí téměř každá literatura zabývající se přístupem k imigrantům, např. tedy viz [http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=1957467 rozhovor s Catherine de Wenden], uznávanou politoložkou a odbornicí na imigrační politiku</ref>, což znamená, že kultura, jazyk a genetické dispozice nově příchozích se rozpouštěly mezi zde již dříve usazeným obyvatelstvem, přičemž je samozřejmě do jisté míry i obohacovaly. Z hlediska civilizačního byl nejzásadnější vliv galorománské kultury, což se odráží i na dnešní podobě [[francouzština\|francouzštiny]], kterou řadíme mezi [[románské jazyky]]. Výskyt mnoha oblastních jazyků, které většinou nemají s latinským původem příliš společného ([[bretonština]], [[baskičtina]], [[korsičtina]], [[vlámština]] nebo alsaské nářečí [[němčina\|němčiny]]), však velmi názorně dokládá, že utváření francouzského národa bylo mnohem složitější a nejednoznačnější. „Ačkoliv staletí trvající centralizační tlaky stmelily Francouze do jediného národa se silným citem pro národní identitu“<ref name="Ardagh-17">ARDAGH, John: ''Svět Francie'', Praha, Knižní klub a Balios, 1998. ISBN 80-7176-718-2. (str. 17)</ref>, byl tento národ utvářen množstvím rozdílných etnik. A právě z této historické rozmanitosti pochází kulturní a jazykové bohatství dnešní Francie.<ref>UNIVERSUM: ''Národy světa'', Praha, Knižní klub, 2004. ISBN 80-242-1222-6. (str. 15)</ref>

Sysop: Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“

2014-12-15T08:49:04Z

← Starší verze		Verze z 15. 12. 2014, 08:49
Řádka 192:		Řádka 192:
	{{Hlavní článek\|Francouzská kultura}}		{{Hlavní článek\|Francouzská kultura}}
	{{Podrobně\|Francouzská hudba\|Francouzská literatura}}		{{Podrobně\|Francouzská hudba\|Francouzská literatura}}
-	[[Soubor:Frans Hals - Portret van René Descartes.jpg\|thumb\|~~upright~~\|René Descartes, „Otec moderní filosofie“]]	+	[[Soubor:Frans Hals - Portret van René Descartes.jpg\|thumb\|200px\|René Descartes, „Otec moderní filosofie“]]
	Francouzská kultura je různorodá. Je ovlivněna rozdílností a posledními vlnami [[imigrace]]. Francie hrála velmi důležitou roli po celá staletí jako kulturní centrum celé [[Evropa\|Evropy]] v čele s [[Paříž]]í. Mnoho [[architektura\|architektonických]] stylů ''Západní civilizace'' vzniklo ve Francii; většina [[výtvarné umění\|výtvarných]] stylů novověku se zrodilo v pařížské umělecké komunitě.		Francouzská kultura je různorodá. Je ovlivněna rozdílností a posledními vlnami [[imigrace]]. Francie hrála velmi důležitou roli po celá staletí jako kulturní centrum celé [[Evropa\|Evropy]] v čele s [[Paříž]]í. Mnoho [[architektura\|architektonických]] stylů ''Západní civilizace'' vzniklo ve Francii; většina [[výtvarné umění\|výtvarných]] stylů novověku se zrodilo v pařížské umělecké komunitě.

Sysop: 1 revizi

2013-10-04T14:18:35Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 4. 10. 2013, 14:18

Sysop: Nahrazení textu „Galie“ textem „Galie“

2012-06-23T14:25:02Z

Nahrazení textu „Galie“ textem „Galie“

Nová stránka

{{Infobox stát
| genitiv = Francie
| úřední název česky = Francouzská republika
| úřední název = République française
| vlajka = [[Soubor:Flag of France.png|125px]]
| článek o vlajce = Francouzská vlajka
| znak = [[Soubor:Armoiries république française.png|100px]]
| článek o znaku = Francouzský znak
| hymna = <mp3player width='290' >File:France.mp3</mp3player>
| článek o hymně = Francouzská hymna – Marseillaisa
| motto = Liberté, Egalité, Fraternité
| článek o mottu =
| motto překlad = [[francouzština|francouzsky]] ''volnost, rovnost, bratrství''
| mapa umístění = [[Soubor:Europe location FRA.png|290px]] [[Soubor:Mapa Francie.PNG|290px]]
| hlavní město = [[Paříž]]
| rozloha = 547 030
| rozlmisto = 47
| procent vody = 0,26
| nejvyšší hora = [[Mont Blanc]]
| výška nejvyšší hory = 4 810
| čas = +1
| obyvatel = 60 180 529
| obyvmisto = 20
| obyvrok = 2003
| hustota = 111
| hustmisto = 68
| HDI = 0,955
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = vysoký
| HDIrok = 2007
| HDImísto = 11
| jazyk = [[francouzština]]
| národnosti =
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] 83–88 %, [[islám]] 5–10 %, [[Protestantismus|protestanství]] 2 %, [[judaismus]] 1 %
| státní zřízení = [[Poloprezidentská republika]]
| datum vzniku = 843
| způsob vzniku = rozdělení [[Franská říše|Franské říše]]
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Nicolas Sarkozy]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[François Fillon]]
| měna = [[euro]]
| kód měny = EUR
| HDP/ob. = 31 825
| HDP/ob.misto = 21
| HDP/ob.rok = 2006
| ison = 250
| iso3 = FRA
| iso2 = FR
| mpz = F
| předvolba = + 33
| doména = fr
}}
'''Francie''' ([[Francouzština|francouzsky]] ''La France'', výslovnost /fʀɑ̃s/), oficiální název Francouzská republika ([[Francouzština|francouzsky]] ''République française'', výslovnost /ʀepyblik fʀɑ̃sɛz/) je demokratický [[stát]], jehož [[Metropolitní Francie|metropolitní část]] se nachází v [[Západní Evropa|západní Evropě]]. Součásti Francouzské republiky jsou také zámořské departementy a zámořská území v [[Karibik]]u, [[Severní Amerika|Severní]] a [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], v [[Indický oceán|Indickém oceánu]] a [[Oceánie|Oceánii]]. Francouzi často přezdívají metropolitní Francii l'Hexagone ([[šestiúhelník]]), kvůli jejímu geografickému tvaru.

Je členskou zemí Severoatlantické aliance ([[Severoatlantická aliance|NATO]]) a je jedním ze zakládajících členů Evropské unie ([[Evropská unie|EU]]). Dále je Francie jedním ze zakládajících členů [[Organizace spojených národů|Spojených národů]]. Je jedním z pěti stálých členů [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] s právem [[veto]], a také jednou z osmi uznaných nukleárních mocností. Spolo se [[Spojené království|Spojeným královstvím]] je Francie jedinou doposud existujícíc koloniální [[supervelmoc|supervelmocí]].

== Dějiny ==
[[Soubor:Eugène Delacroix - La liberté guidant le peuple.jpg|thumb|left|[[Eugène Delacroix]] - La liberté guidant le peuple, Svoboda vedoucí lid, Symbol Francouzské revoluce]]
{{Hlavní článek|Dějiny Francie}}
Hranice současné Francie zhruba souhlasí s těmi z dob starověké Galie obývané keltským kmenem Galů. Galie byla porobena v 1. století př. n. l. Římany a Galové částečně převzali latinský jazyk i kulturu. S romanizací území souvisí i časné šíření [[křesťanství]] od 2. a 3. století. Galské východní hranice byly ve 4. století obsazeny germánskými kmeny, převážně Franky, kteří později dali zemi její dnešní jméno. Existence Francie jako samostatného státu se tradičně datuje od rozděleni Francké říše roku 843 na (''Francia orientalis'') na východě, ''Francia occidentalis'' na západě a Lothraringii ve středu. Z Východní Franské Říše se stala Svatá říše římská (dnešní [[Německo]]), západní část dala vzniknout dnešní Francii.

Potomci Karla Velikého vládli Francii až do roku 987, kdy byl korunován [[Král|králem]] Hugo Kapet. Jeho potomci, [[Kapetovci]] a jejich vedlejší větve z [[Valois]] a [[Bourboni]] postupně pomocí série válek a dědictví sjednotili území pod centrální panovnickou moc. [[Monarchie]] dosáhla své největší moci za vlády Ludvíka XIV, který vládl v 2. polovině 17. a začátkem 18. století. V té době měla Francie velký vliv na evropskou politiku, ekonomii a kulturu. Byla nejlidnatějším státem v [[Evropa|Evropě]] a třetím na světě po [[Čína|Číně]] a [[Indie|Indii]]. Zároveň se však postupně propadala do rekordní zadluženosti a ekonomického úpadku.

Úpadek říše se za následníků Ludvíka XIV. stále prohluboval a byl jednou z příčin Francouzské revoluce, která propukla v roce 1789 a vedla [[3. září]] 1791 k nahrazení absolutistické monarchie konstituční, [[22. září]] 1792 byla následně nastolena První francouzská republika. Vláda však ve skutečnosti zůstala v rukou revolučního kabinetu. [[22. srpen|22. srpna]] 1795 byla vyhlášena ústava roku III, vlády se chopilo [[direktorium]]. Následně v roce 1799 ovládl republiku Napoleon Bonaparte, stal se prvním [[konzul]]em ([[Konzulát]]) a [[18. květen|18. května]] 1804 státním převratem založil první francouzské císařství, jehož se stal prvním panovníkem. Napoleon na krátkou dobu ovládl většinu Evropy, bojoval se [[Spojené království|Spojeným Královstvím]], [[Prusko|Pruskem]], [[Rakousko|Rakouskem]] a [[Rusko|Ruskem]], založil nová království, do jejichž čela dosadil členy své rodiny. Po porážce v bitvě u Lipska už nebyl schopen čelit aliančním armádám a v dubnu 1814 abdikoval. Poté došlo k restauraci [[Bourboni|bourbonského]] království. Během Vídeňského kongresu uprchl z vyhnanství na ostrově [[Elba]] a nakrátko obnovil císařství. Definitivně poražen byl v bitvě u Waterloo.

V roce 1830 dala [[Červencová revoluce]] vzniknout konstituční monarchii v čele s [[Bourbon-Orleáns|vedlejší větví Bourbonů]], nahrazené roku 1848 [[Druhá Republika (Francie)|Druhou republikou]]. Její existence byla zanedlouho ukončena zvolením dosavadního prezidenta a císařova synovce Ludvíka Napoleona císařem (jako Napoleona III.), který byl zajat po prohrané prusko-francouzské válce roku 1870, kdy vznikla [[Třetí republika (Francie)|Třetí republika]].

Ačkoliv vyšla Francie vítězně z [[První světová válka|první]] i [[Druhá světová válka|druhé světové války]], ztrácela během 20. století postupně bývalé velmocenské postavení. Po II. světové válce vznikla [[Čtvrtá republika (Francie)|Čtvrtá republika]]. V roce 1958 byla nastolena současná [[Pátá republika (Francie)|Pátá republika]] v čele s generálem [[Charles de Gaulle|Charlesem de Gaullem]].

V posledních desetiletích se Francie smířila s [[Německo|Německem]] a ve spojení s ním usiluje o politickou a ekonomickou integraci Evropy. Francie byla v čele států podporujících urychlení rozšíření měnové unie, kterou chtěla dosáhnout vytvoření více sjednocené a schopné Evropské politiky, obrany a bezpečnostního aparátu. V referendu o přijetí [[Evropská ústava|Smlouvy o Evropské ústavě]] však 55 % francouzských občanů hlasovalo proti, čímž byly tyto plány výrazně zbrzděny.

=== Původ francouzského národa ===
[[Soubor:Dalou-Republique-1.jpg|thumb|left|Alegorická postava [[Marianne]], jednoho ze [[Symboly Francouzské republiky|symbolů francouzského národa]]]]
Ačkoliv Francii obvykle vnímáme jako jednolitý národní stát<ref>[http://www.diplomatie.gouv.fr/en/france_159/discovering-france_2005/france-from-to-z_1978/history_1984/index.html Francouzské ministerstvo zahraničí]</ref>, při pohledu na rané dějiny Francie je patrné, že (slovy André Mauroise) „jakási francouzská rasa nikdy neexistovala“.<ref name="Maurois-10">MAUROIS, André: Dějiny Francie, Praha, NLN, 1994. ISBN 80-7106-098-4. (str. 10)</ref> [[Francouzi]] se vyznačují značně různorodým národnostním původem, který je stejně jako jejich dějiny výsledkem mnoha vlivů. V průběhu svých dějin zažila Francie množství přistěhovaleckých vln (což je příznačné i pro současnou Francii). Tato skutečnost je zřejmější při uvědomění si [[Francie#Geografie|geografické polohy Francie]] na západním okraji evropského kontinentu. Jejím vlivem byla Francie místem, kde se zastavovaly [[invaze]] a usazovali se vetřelci.<ref name="Maurois-10"/> Navíc přestože dnešní Francie má přirozené hranice, z historického hlediska nebyla nijak uzavřeným celkem. Na jejím území se tak od počátku dějin setkáváme s nejrozličnějšími národy — [[Keltové|Kelty]], [[Řekové|Řeky]], [[Římané|Římany]], [[Germáni|Germány]], [[Frankové|Franky]], Normany, [[Židi|Židy]], [[Španělé|Španěly]], [[Portugalci]], [[Italové|Italy]], [[Alžířané|Alžířany]] a mnoha dalšími.

Nejvýznamnější stopy v dějinách Francie zanechaly vlivy: 1. ''Galů'' (což byla ta část Keltů, která se usadila ve Francii), 2. ''Římanů'' a 3. ''Franků'', přičemž první dva na přelomu tisíciletí splynuly dohromady a třetí dal Francii jméno. Přístup k [[imigrace|imigrantům]] byl na území Francie téměř výhradně asimilační<ref>Tuto skutečnost uvádí téměř každá literatura zabývající se přístupem k imigrantům, např. tedy viz [http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=1957467 rozhovor s Catherine de Wenden], uznávanou politoložkou a odbornicí na imigrační politiku</ref>, což znamená, že kultura, jazyk a genetické dispozice nově příchozích se rozpouštěly mezi zde již dříve usazeným obyvatelstvem, přičemž je samozřejmě do jisté míry i obohacovaly. Z hlediska civilizačního byl nejzásadnější vliv galorománské kultury, což se odráží i na dnešní podobě [[francouzština|francouzštiny]], kterou řadíme mezi [[románské jazyky]]. Výskyt mnoha oblastních jazyků, které většinou nemají s latinským původem příliš společného ([[bretonština]], [[baskičtina]], [[korsičtina]], [[vlámština]] nebo alsaské nářečí [[němčina|němčiny]]), však velmi názorně dokládá, že utváření francouzského národa bylo mnohem složitější a nejednoznačnější. „Ačkoliv staletí trvající centralizační tlaky stmelily Francouze do jediného národa se silným citem pro národní identitu“<ref name="Ardagh-17">ARDAGH, John: ''Svět Francie'', Praha, Knižní klub a Balios, 1998. ISBN 80-7176-718-2. (str. 17)</ref>, byl tento národ utvářen množstvím rozdílných etnik. A právě z této historické rozmanitosti pochází kulturní a jazykové bohatství dnešní Francie.<ref>UNIVERSUM: ''Národy světa'', Praha, Knižní klub, 2004. ISBN 80-242-1222-6. (str. 15)</ref>

== Geografie ==
{{Hlavní článek|Geografie Francie}}
{{Podrobně|Seznam francouzských pohoří|Seznam francouzských řek|Seznam francouzských jezer|Seznam francouzských národních parků}}
Největší část území Francie ([[metropolitní Francie]]) se nachází v [[Západní Evropa|západní Evropě]], kde hraniční na severovýchodě s [[Belgie|Belgií]] (délka hranic 620 km) a [[Lucembursko|Lucemburskem]] (73 km), na východě s [[Německo|Německem]] (450 km) a [[Švýcarsko|Švýcarskem]] (572 km), na jihovýchodě s [[Itálie|Itálií]] (515 km) a na jihu se [[Španělsko|Španělskem]] (649 km), [[Andorra|Andorrou]] (56,6 km) a [[Monako|Monakem]] (4,5 km). Francouzská republika se skládá také z území v [[Severní Amerika|Severní]] a [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] (kde má [[Francouzská Guyana]] 673 km dlouhou hranici s [[Brazílie|Brazílií]] a 520 km se [[Surinam]]em), v [[Indický oceán|Indickém]], a [[Tichý oceán|Tichém oceánu]], [[Karibské moře|Karibiku]] (ostrov [[Svatý Martin (ostrov)|Svatý Martin]] je rozdělen na francouzskou a [[Nizozemské království|nizozemskou]] část hranicí o délce 10,2 km) a [[Antarktida|Antarktidě]]. (suverenita deklarovaná v Antarktidě nebyla uznána většinou jiných zemí — viz [[Antarktický smluvní systém]]).

Pevninská část Francie zaujímá plochu 543 965 km². Na severu a západě je krajina rovinatá s mírným vlněním, na zbytku území převážně pahorkatá a hornatá. Ve [[Francouzské Alpy|francouzských Alpách]] se nachází nejvyšší bod [[Západní Evropa|západní Evropy]] [[Mont Blanc]] (4 810 m). Další hornaté kraje země zahrnují [[Pyreneje]], [[Centrální masív]], [[Jura]], [[Vosges]], [[Armorský masív]] a [[Ardenny]]. Největšími francouzskými řekami jsou [[Loire]], [[Rhône]] (pramenící ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]]), [[Garonne]] (ve [[Španělsko|Španělsku]]), [[Seina]] a část toku [[Rýn]]u.

Mimo hlavního města [[Paříž]]e (v jejíž aglomeraci žije 12 [[milion]]ů lidí) jsou největšími městy [[Marseille]], [[Lille]] a [[Lyon]].

=== Města ===
{{Hlavní článek|Seznam francouzských měst}}
[[Soubor:France cities.png|thumb|200px|Osídlení s počtem obyvatel přesahujícím 100 000]]
Největší francouzská města podle Abecedy:
:[[Aix-en-Provence]], [[Ajaccio]], [[Albi]], [[Amiens]], [[Angers]], [[Angouleme]], [[Bastia]], [[Belfort]], [[Besançon]], [[Bordeaux]], [[Brest (Francie)|Brest]], [[Caen]], [[Calais]], [[Cannes]], [[Carcassonne]], [[Charleville-Mézières]], [[Clermont-Ferrand]], [[Colmar]], [[Dijon]], [[Dunkerque]], [[Evreux]], [[Grenoble]], [[La Rochelle]], [[Le Havre]], [[Le Mans]], [[Lille]], [[Limoges]], [[Lyon]], [[Marseille]], [[Metz]], [[Montpellier]], [[Mulhouse]], [[Nancy]], [[Nantes]], [[Nice]], [[Nîmes]], [[Orléans]], [[Paříž|Paris]], [[Perpignan]], [[Poitiers]], [[Quimper]], [[Reims]], [[Rennes]], [[Roubaix]], [[Rouen]], [[Saint-Étienne]], [[Saint-Nazaire]], [[Strasbourg]], [[Tarbes]], [[Toulon]], [[Toulouse]], [[Tourcoing]], [[Tours]] a [[Valence, Drôme|Valence]].

== Vláda a politika ==
{{Hlavní článek|Politický systém Francie}}
[[Soubor:Declaration of Human Rights.jpg|thumb|200px|Základní principy, které musí Francouzská republika respektovat vychází z Deklarace práv člověka a občana (1789)]]
[[Ústava]] [[pátá republika|Páté republiky]] byla schválena [[28. srpen|28. srpna]] [[1958]]. Výrazně posílila autoritu výkonného výboru ve vztahu k [[Parlament]]u.

Podle ústavy je francouzský [[prezident]] volen přímo na období pěti let (původně sedm let). [[Prezidentská rada]] zabezpečuje regulérní fungování moci lidu a kontinuitu [[stát]]u. Prezident jmenuje [[Předseda vlády|předsedu vlády]], předsedá kabinetu, velí ozbrojeným silám a uzavírá [[pakt]]y.

[[Národní shromáždění (Francie)|Národní shromáždění]] (''Assemblée Nationale'') je hlavní část [[legislativa|legislativy]]. Její členové jsou voleni přímo na pětileté období a všechna křesla jsou volena v jediných [[volby|volbách]]. Národní shromáždění má právo rozpustit vládu a tím tedy většinová volba Shromáždění určuje rozhodování [[vláda|vlády]]. Senátoři jsou vybíráni volební akademií na dobu devíti let a jedna třetina [[Senát]]u se mění každé tři roky (počínaje rokem 2007). Legislativa Senátu je omezená; pokud se tyto dvě komory neshodují v nějakém bodě (s výjimkou [[ústavní právo|ústavních práv]]), Národní shromáždění má poslední slovo. Vláda má silný vliv na utváření programu [[Parlament]]u.

Francie je zakládajícím členem [[Evropská unie|Evropské unie]] a to velikou měrou definuje francouzskou zahraniční politiku. [[29. květen|29. května]] [[2005]] Francie odmítla v referendu ratifikování [[Evropská ústava|Evropské ústavy]], když přibližně 55 % obyvatel vyslovilo své „ne“. Tento výsledek změnil kriticky budoucí vývoj politiky Evropské Unie, stejně tak jako schopnost Francie setrvat na pozici vedoucího státu Evropy. Francie je dále členem [[SPC]] (''Sekretariát Pacifické komunity, Secretariat of the Pacific Community'') a [[COI]] (''Komise Indického oceánu, Indian Ocean Commission''). Francie je také vedoucím členem [[Mezinárodní Organizace Frankofonie]] (''La Francophonie, International Organisation of Francophonie''), která sdružuje 51 francouzsky mluvících států.

Ve Francii sídlí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (''[[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]]'') a [[UNESCO]]. Dále zde sídlí [[Mezinárodní úřad pro váhy a míry]] (soustava jednotek [[Soustava SI|SI]]) a [[Interpol]].

=== Administrativní dělení ===
{{Hlavní článek|Administrativní dělení Francie}}
{{Podrobně|Regiony Francie|Francouzské departementy|Seznam zámořských teritorií Francie}}
[[Soubor:France-Constituent-Lands.png|thumb|300px|Území tvořící Francouzskou republiku zobrazené ve stejném měřítku]]
Francie se skládá z 26 [[Regiony Francie|regionů]]. Ty jsou dále děleny do 100 [[Francouzské departementy|departementů]], které jsou očíslovány (podle pořadí v abecedě), což má následně význam např. pro [[Poštovní směrovací číslo|směrovací čísla]] nebo [[Registrační značka|poznávací značky aut]]. 22 regionů leží v evropské části Francie (''France métropolitaine''), z nichž jeden tvoří [[Korsika]] se zvláštním statutem (''collectivité territoriale''), a zbylé čtyři jsou tvořeny vždy jen jedním departmentem a bývají tak označovány jako Zámořské departmenty a regiony (''Départements et régions d'outre-mer'', zkratka D.R.O.M.).

Departmenty se dále rozdělují na 342 [[Francouzské arrondisementy|arrondisementů]], do kterých se nevolí žádné [[zastupitelstvo]] a mají pouze smysl pouze pro zařazení a administraci. Arrondisementy se člení na 4 035 [[kantony Francie|kantonů]], ale ty opět slouží jen k administraci a rozdělení [[volič]]ů. Poslední článek tvoří [[obec|obce]], kterých je ve Francii 36 682. Obce jsou samosprávné s voleným zastupitelstvem ([[obecní rada]]).

Původně měly arrondisementy i kantony určité [[pravomoc]]i a vlastní zastupitelstva, v případě městských obvodů tento stav skončil rokem [[1940]] díky vládě ve [[Vichy]] a definitivně odstraněn založením [[Čtvrtá republika (Francie)|Čtvrté republiky]] v r. [[1946]]. V případě kantonů tomu tak bylo mnohem dříve.

Kromě 26 regionů a 100 departmentů se Francie skládá z dalších zahraničních teritorií, zemí, departementních kolektivit a zahraničních kolektivit.

Zahraniční teritoria se neberou jako část Republiky Francie a nepočítají se rozlohou do teritoria republiky nebo [[Evropská unie|EU]]. Teritoria v [[Tichý oceán|Pacifiku]] nadále používají [[Frank (měnová jednotka)|frank]] jako svou měnu, i když byla v Evropě nahrazena [[euro|eurem]]. [[CFP frank|Polynéský frank]] má však kurs vázán na euro.

Francie také kontroluje množství ostrovů v [[Indický oceán|Indickém]] a [[Tichý oceán|Tichém oceánu]], které nemají stále osídlení: [[Bassas da India]], [[Clippertonův ostrov]], [[Ostrov Europa]], [[Glorieuses]], ostrov [[Juan de Nova]], ostrov [[Tromelin]].

== Ekonomika ==
{{Podrobně|Seznam francouzských společností}}
[[Soubor:A380 Reveal 2.jpg|thumb|200px|První vyrobený [[Airbus A380]] při jeho představení v [[Toulouse]] [[18. leden|18. ledna]] [[2005]].]]
Ekonomika Francie kombinuje rozsáhlé soukromé [[Obchodní společnost|společnosti]] (přibližně 2,5 milionu registrovaných) se společnostmi se značnou měrou intervence [[vláda|vlády]]. Vláda si ponechala velký vliv na klíčové segmenty sektorů infrastruktury, což znamená, že rozhoduje v otázkách [[železnice]], [[energetika|energetiky]], [[letectví]] a [[telekomunikace]]. Tento stav byl výhodný asi do 90. let, v posledních letech vláda pomalu odprodává své podíly ve společnostech [[France Télécom]], [[Air France]], stejně tak jako pojišťovny, banky a [[zbrojní průmysl]].

Francie je členem skupiny [[G8]]. Francouzská ekonomika je 5. největší ekonomikou na světě.<ref>http://www.ft.com/cms/s/0/abe2ffc4-c08b-11dc-b0b7-0000779fd2ac.html</ref> [[1. leden|1. ledna]] [[1999]] se Francie spojila s dalšími deseti členy [[Evropská unie|EU]] a vytvořila [[Evropská měnová unie|měnovou unii]], která užívá společnou měnu [[euro]], a v roce [[2002]] úplně přestala používat svou historickou měnu [[francouzský frank]].
[[Soubor:TGV-Duplex Paris.jpg|thumb|left|200px|TGV Duplex v Paříži, ''Gare de Lyon''.]]
Podle údajů [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]] za rok 2007 je Francie 5. největší exportér výrobků na světě po [[Německo|Německu]], [[Čína|Číně]], [[Spojené státy americké|USA]] a [[Japonsko|Japonsku]].<ref>[http://dx.doi.org/10.1787/541505433837 Exports of goods] - OECD Factbook 2009: Economic, Environmental and Social Statistics - ISBN 92-64-05604-1</ref> Je také šestý největší dovozce výrobků za [[Spojené státy americké|USA]], [[Německo|Německem]], [[Čína|Čínou]], [[Spojené království|Spojeným královstvím]] a [[Japonsko|Japonskem]].<ref>[http://dx.doi.org/10.1787/541463253111 Imports of goods] - OECD Factbook 2009: Economic, Environmental and Social Statistics - ISBN 92-64-05604-1</ref>

Dále podle statistiky OECD byla v r. [[2007]] Francie na třetím místě v získávání přímých zahraničních investic. S téměř 158 miliardami [[Americký dolar|USD]] zahraničních investic se Francie zařadila za USA (237,5 mld. USD investic) a Spojené království (185,9 mld. USD).<ref>[http://dx.doi.org/10.1787/541742533277 Inflows of foreign direct investment] - OECD Factbook 2009: Economic, Environmental and Social Statistics - ISBN 92-64-05604-1</ref> Na druhou stranu francouzské společnosti investovaly ve stejném období 224,6 miliard USD v zahraničí, což zařazuje Francii na třetí místo žebříčku největších zahraničních investorů po USA (333,2 mld. USD) a Spojeném království (229,8 mld. USD).<ref>[http://dx.doi.org/10.1787/541745711486 Outflows of foreign direct investment] - OECD Factbook 2009: Economic, Environmental and Social Statistics - ISBN 92-64-05604-1</ref>

Francie je také druhou nejvíce produktivní zemí v OECD (nepočítaje [[Norsko]], kde jsou hodnoty zvýšeny uměle tržbami z [[ropa|ropy]], a [[Lucembursko]], kde s velkými offshorovými investicemi bank). V roce [[2003]] byl průměrný [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na jednu hodinu práce 47,2 USD.

Mezi důkazy technologické vyspělosti francouzského průmyslu patří m.j. [[vysokorychlostní vlak]]y [[TGV]] a letadla [[Airbus]].

== Demografie ==
{{Hlavní článek|Demografie Francie}}
[[Image:New-Map-Francophone World.PNG|thumb|Francouzský odkaz: mapa frankofonních zemí
{{legenda|#0c5eb1|rodný jazyk}}
{{legenda|#0080ff|úřední jazyk}}
{{legenda|#9fceff|druhý nebo neoficiální jazyk}}
{{legenda|#00ff00|frankofonní menšina}}]]
Už od pravěku byla Francie křižovatkou obchodu, migrace obyvatelstva a invazí. Původně zde byly čtyři kmeny : Keltové ([[Gálie]] a [[Bretaň]]), Aqkvitánci ([[Baskicko]]), Latinici a [[Germáni]] (Frankové, Vizigótové, Burgunďaná a Vikingové). Tyto kmeny se mezi sebou po staletí mísily a výsledkem je dnešní [[populace]]. Kromě dávných dob zde byla ještě jedna vlna migrace v 19. století a to hlavně lidí těchto národností : [[Belgie|Belgičané]], [[Itálie|Italové]], [[Španělsko|Španělé]], [[Portugalsko|Portugalci]], [[Polsko|Poláci]], [[Arménie|Arméni]], [[Židé]] z [[Východní Evropa|Východní Evropy]] a [[Maghreb]]u, [[Arábie|Arabové]], [[Severní Afrika|Berbeři]], Černoši z [[Afrika|Afriky]] a [[Čína|Číňané]]. Je odhadováno, že 40% francouzské populace má předka, který pochází z nějaké [[Migrační vlna|migrační vlny]], což dělá z Francie etnicky nejrůznorodější zemi v [[Evropa|Evropě]] (úroveň je srovnatelná např. s [[Spojené státy americké|USA]] či [[Kanada|Kanadou]]).

Od 19. století byl historický vývoj [[populace]] Francie velmi atypický oproti zbytku Západního Světa. Na rozdíl od zbylé [[Evropa|Evropy]] nemá Francie zkušenosti se silným populačním růstem v 19. století a na počátku [[20. století]]. Na druhou stranu v druhé polovině 20. století zažila mnohem větší [[populační exploze|populační explozi]] než kterýkoliv jiný evropský stát.

Oficiálním jazykem Francie je [[francouzština]]. Za ní následují [[němčina]] a [[arabština]].

=== Náboženství ===
Tradičně dominantní římskokatolická země se znatelným protiklerikálním vlivem. Svoboda náboženství je dána ústavou; inspirace pochází ze [[Všeobecná deklarace lidských práv|Všeobecné deklarace lidských práv]]. Dominantní koncept vztahu mezi veřejnou sférou a věřícími zabezpečuje, že vláda a vládní instituce (jako například školy) by neměly zasahovat do věcí víry a stejně tak [[církev]] by se neměla žádným způsobem angažovat v politické činnosti.

Vláda samotná neudržuje statistiky o víře svých občanů. Statistiky [[CIA World Factbook]], které pochází z neznámého zdroje, ukazují následující čísla: Římskokatolické [[křesťanství]] 83–88 %, [[Islám]] 5–10 %, [[Protestantství]] 2 %, [[Judaismus|Židovské náboženství]] 1 %. Avšak podle průzkumu z roku 2003 považuje 41 % lidí existenci boha za vyloučenou, 33 % se považuje spíše za [[Ateismus|ateisty]] a 51 % lidí o sobě řeklo, že jsou [[křesťan]]é.

Na počátku [[20. století]] žilo ve Francii mnoho lidí na venkově a řídili se podle křesťanských tradic. Během tohoto století nastalo ale mnoho změn: došlo k vylidnění venkova a mnoho lidí se odvrátilo od křesťanství. Toto vedlo k mnoha změnám ve společenských zvycích.

== Školství ==
{{Hlavní článek|Vzdělání ve Francii}}
Systém francouzského vzdělání je vysoce centralizovaný, organizovaný a rozvětvený. Dělí se na tři části :
*primární vzdělání (''enseignement primaire'')
*sekundární vzdělání (''enseignement secondaire'')
*terciární nebo akademické zdělání (''enseignement supérieur'')

Primární a sekundární vzdělání je převážně veřejné (soukromé školy také existují jako celonárodní síť jednotlivých primárních a sekundárních katolických škol), zatímco akademické vzdělání je otázkou státních i soukromých škol.

== Obrana a bezpečnost ==
{{Hlavní článek|Armáda Francie}}
[[Soubor:Gaule96.jpg|thumb|right|200px|Letadlová loď Charles de Gaulle]]
Francouzské [[ozbrojené síly]] mohou být rozděleny do čtyř skupin:
* [[Pozemní vojsko Francie|Pozemní vojsko]] (Armée de Terre)
** [[Chasseurs Alpins]] - horská divize armády
** [[Cizinecká legie]]
** [[Námořní pěchota (Francie)|Námořní pěchota]]
** [[ALAT|Lehké letectvo]] (ALAT - Aviation Légére de l'Armée de Terre)
** Technikové (Génie) - včetně Pařížského požárního sboru
* [[Marine nationale|Námořnictvo]] (Marine Nationale)
** [[Námořní letectvo (Francie)|Námořní letectvo]]
** [[Fusiliers de Marine]] - ochrana námořních objektů na zemi
** [[Commandos Marines]] - speciální jednotka francouzské armády
** včetně požárního praporu města Marseille
* [[Francouzské letectvo|Letectvo]] (Armée de l'Air)
** Teritoriální letecká obrana
** Letectvo
* [[Francouzští četníci|Četníci]] (Gendarmerie Nationale), armádní policie, které fungují jako částečně jako policie na venkově a jako policie taková.

Do armády se může vstoupit v 17 letech. Od [[Alžírská válka o nezávislost|Alžírské války o nezávislost]] byla branná povinnost omezena a úplně zrušena byla r. [[1996]] [[Jacques Chirac|Jacquesem Chiracem]]

Mezi státy s lepší ekonomikou v [[Evropa|Evropě]] se Francii v oblasti armádních výdajů vyrovná jen [[Spolková republika Německo]] a [[Spojené království]]: Francie ročně utratí na armádu bezmála 50 mld dolarů<ref>http://www.nationmaster.com/graph/mil_exp_dol_fig-military-expenditures-dollar-figure</ref>, což je 2,6% [[Hrubý domácí produkt|HDP]] (podle statistik [[Severoatlantická aliance|NATO]] z r. [[2003]]) a v absolutních číslech třetí místo na světě za [[Spojené státy americké|USA]] a [[ČLR|Čínou]]. Spolu se Spojeným královstvím platí 40% z celkových výdajů na obranu celé [[Evropská unie|EU]].

== Kultura ==
{{Hlavní článek|Francouzská kultura}}
{{Podrobně|Francouzská hudba|Francouzská literatura}}
[[Soubor:Frans Hals - Portret van René Descartes.jpg|thumb|upright|René Descartes, „Otec moderní filosofie“]]
Francouzská kultura je různorodá. Je ovlivněna rozdílností a posledními vlnami [[imigrace]]. Francie hrála velmi důležitou roli po celá staletí jako kulturní centrum celé [[Evropa|Evropy]] v čele s [[Paříž]]í. Mnoho [[architektura|architektonických]] stylů ''Západní civilizace'' vzniklo ve Francii; většina [[výtvarné umění|výtvarných]] stylů novověku se zrodilo v pařížské umělecké komunitě.

Francie byla dlouhou dobu považována jako centrum evropského [[umění]] a [[hudba|hudby]]. Země se chlubí širokým spektrem tradiční lidové hudby, ale i hudbou přitaženou imigranty z [[Afrika|Afriky]], [[Latinská Amerika|Latinské Ameriky]] a [[Asie]]. Co se týče klasické hudby, pochází z Francie několik legendárních skladatelů, stejně tak jako v dnešní době řada umělců z hrajících [[rock]], [[hip hop]], [[techno]], [[funk]] a [[Pop music|pop]].

Francouzská kuchyně je charakteristická svou velikou rozmanitostí. Je označována jako jedna z nejvíce kultivovaných a elegantních stylů vaření na světě. Mnoho nejlepších světových [[šéfkuchař]]ů jako Taillevent, La Varenne, Carême, Escoffier nebo Bocuse byli mistry této kuchyně. Navíc, francouzské způsoby vaření ovlivnily bezmála celou [[Západní Evropa|Západní Evropu]] a mnoho kulinářských škol užívá francouzskou kuchyni jako základ všech ostatních forem evropského vaření.

Francouzská literatura vznikla jako pokračování latinsky psané literatury. Nejstarší písemnou památkou je tzv. [[Štrasburská přísaha]] z roku 842. V průběhu dějin zaznamenala francouzská literatura bouřlivý rozvoj a určovala po mnoho století světový trend. Mnoho literárních směrů [[20. století]] má svůj původ ve Francii (např. ''[[dadaismus]], [[kubismus]], [[surrealismus]]''). Díky uvolněnějšímu prostředí zde mohlo vzniknout spousta děl, která byla jinde zavrhována (např. v USA díla [[Henry Miller|Henryho Millera]]). Svůj vliv nezapře ani v dnešní době.

Mezi nejznámější autory patří : [[François Villon|Francois Villon]], [[Jules Verne]], [[François Rabelais|Francois Rabelais]], Michel de Montaigne, [[Pierre Corneille]], [[Molière]], Voltaire, Victor Hugo, [[Stendhal]], [[Gustave Flaubert|Gustav Flaubert]], Honoré de Balzac, Romain Rolland, [[Antoine de Saint-Exupéry]], [[Jean-Paul Sartre]], [[Albert Camus]] a další.

=== Umění ===
{{Hlavní článek|Francouzské umění}}
[[Soubor:Renoir21.jpg|thumb|right|275px|Pierre-Auguste Renoir, ''Le Bal au Moulin de la Galette'', olej na plátně (1876)]]
'''Francouzské umění''' existovalo společně s německým, až do rozdělení [[Franská říše|Franské říše]], pod názvem „karolinské umění“. Vlastní vývoj zaznamenalo v 11. století s šířením ''[[Románský sloh|románského slohu]]''. Přibližně od roku 1100 se datuje rozkvět [[Architektura|architektury]] a [[sochařství]] spojeného převážně s regionem [[Provence]], kde bylo stavitelství silně ovlivněno římskou kulturou. O padesát let později se střediskem umění stává sever země, tedy oblast [[Normandie]], převážně [[Burgundsko]]. Zde se objevují počátky ''[[Gotika|gotiky]]''. První ryze gotickou stavbou je kostel St.-Denis u [[Paříž]]e. Od 13. století je již umělecká tvorba spojena s Paříží a oblastí [[Île-de-France]], odkud se gotika rozšířila do celé Evropy. Nejvýznamnějšími francouzskými památkami tohoto slohu jsou [[Katedrála|katedrály]] (hlavně v městech Paříž, [[Remeš]], [[Chartres]], [[Amiens]] aj.), sklomalby a sochařská díla.

S nástupem [[renesance]] ztrácí Francie výsadní postavení nejen v oblasti umění. Typické je přejímání vzorů z [[Itálie]]. Gotika se dále drží pouze v Burgundsku jako ''pozdní gotika''. Nejvýznamnějším uměleckým skvostem této doby je zřejmě zámek [[Fontainebleau]], kde se projevil vliv pozdní renesance a [[Manýrismus|manýrismu]]. Inspiraci malbami, sochami a dekoracemi můžeme spatřit v Antverpách, Bruselu i v Praze. V oblasti architektury jsou dále známé zámky na řece Loiře (Blois, Chambord, zámek Fountain u Paříže a Lucemburský palác v Paříži). Během rozvoje ''[[Baroko|baroka]]'' v 17. století se díky podpoře francouzských králů dostává do Francie řada umělců, kteří tvoří opět model umění pro celou Evropu. Tento standard si Francie udržela až do pozdního 18. století. Počátkem 18. století vzniká ''[[klasicismus]]'', který v podstatě vychází z francouzské kultury. Typickými zástupci jsou malíři [[Jacques-Louis David|J. L. David]], [[François Gerard|Gérard]], [[Jean Auguste Dominique Ingres|Ingres]], dále pak [[Eugène Delacroix|Delacroix]], [[Théodore Géricault|Géricault]] a později i [[Honoré Daumier|Daumier]], jejichž dílo dalo impulz ke vzniku moderního umění.

[[Soubor:Paul Gauguin 026.jpg|thumb|left|175px|Paul Gauguin, [[Žlutý Kristus]] (Le Christ jaune)'' 1889, olej na plátně. Albright-Knox Art Gallery, Buffalo, NY, USA]]

V polovině 19. století vzniká ''[[Realismus (výtvarné umění)|realismus]]'', jehož hlavními představiteli jsou [[Gustave Courbet|Courbet]] a [[barbizonská škola]]. V moderním umění je velmi důležitá francouzská ''[[secese]]'' (Art nouveau) a to hlavně v architektuře (vchody metra v Paříži, [[Guimard]]). Vzniká mnoho malířských směru v čele s ''[[Impresionismus|impresionismem]]'' ([[Édouard Manet|Manet]], [[Pierre-Auguste Renoir|Renoir]], [[Claude Monet|Monet]], [[Camille Pissarro|Pissarro]], [[Alfred Sisley|Sisley]]), proti kterému se v roce 1880 postavil [[Paul Cézanne|Cézanne]] se svým osobitým stylem. Malíř [[Paul Gauguin|Gauguin]] dále rozvíjel malbu s důrazem na plošnost a jasné ohraničení jednotlivých barevný polí. Tento styl byl dále rozvíjen [[skupina Nabis|skupinou Nabis]] a ''[[Fauvismus|fauvisty]]'' (Fauves, [[Henri Matisse|Matisse]], [[André Derain|Derain]], [[Maurice de Vlaminck|Vlaminck]]). V sochařstvý vyniká [[Auguste Rodin|Rodin]] (hra světla) a [[Aristide Maillol|Maillol]] (ženský akt). Rok [[1907]] se nese v duchu založení ''[[kubismus|kubismu]]'' [[Pablo Picasso|Picassem]], [[Georges Braque|Braquem]] a Grisem (kubismus převádí předměty na geometrické prvky). Dalšími směry této doby jsou dadaismus a ''[[surrealismus]]'' (inspirace psychoanalýzou [[Sigmund Freud|S. Freuda]], hl. otázky [[nevědomí]]) v čele s [[Marcel Duchamp|Duchampem]], [[Max Ernst|Ernstem]], [[Salvador Dalí|Dalím]]. Ke konci [[Druhá světová válka|2. světové války]] se do popředí dostává ''[[abstraktní umění]]'' díky Pařížské škole (École de Paris) a akčnímu umění (action painting). [[Jean Dubuffet|Dubuffet]] zavedl do malby používání netradičních materiálů jako [[sádra]], [[dehet]] nebo [[štěrk]]. Vzniká ''[[op-art]]'' s hlavními představiteli [[Victor Vasarely|V. Vasarelym]] a F. Morelletem. K novějším směrům patřil ''nouveau réalisme'' (nový realismus) a ''[[pop art]]'' ([[Arman]], César, Spoerri, Tinguely). V 80. a 90. letech se Francie stotožňuje s charakterem soudobého umění např. proudy jako ''[[land art]]'', ''[[body art]]'', ''[[minimalismus]]'' a ''[[konceptualismus]]'' ([[Christian Boltanski]]), ''[[arte povera]]'', ''[[nouveau réalisme]]'' ([[Erik Dietman]]), neoexpresionismus ad.

== Sport ==
[[Soubor:TourDeFrance 2005 07 09.jpg|thumb|[[Tour de France]]]]
Nejpopulárnějším sportem ve Francii je [[fotbal]]. Dalšími populárními sporty ve Francii jsou [[cyklistika]] (ve Francii se každoročně pořádá světoznámá [[Tour de France]]), [[ragby]], [[lehká atletika]], [[Formule 1]] ([[Grand Prix Francie]] v [[Magny-Cours]]) a [[tenis]] ([[French Open]] v Paříži).

Nejhranějším sportem ve Francii je [[Pétanque]]. Různé formy Pétanque jsou hrány ve Francii přibližně 17 miliony lidí. Federation Française de Pétanque et Jeu Provençal (ffpjp), která dohlíží na Pétanque, eviduje 480 000 licencovaných hráčů.

Další známou hrou, která pochází z Francie je [[stolní fotbal]]. Mezi Francouzi je velmi populární, což dokazují četnými vítězstvími na světových šampionátech.

Francouzi několikrát pořádali [[olympijské hry]]: letní v letech 1900 a [[1924]] v Paříži a zimní v r. [[1924]] v [[Chamonix]], [[1968]] v [[Grenoble]] a [[1992]] v [[Albertville]].

=== Související články ===
* [[Dějiny Francie]]
* [[Francouzské kolonie]]
* [[Francouzská literatura]]
* [[Zdravotní péče ve Francii]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
;Oficiální instituce státu
* [http://www.elysee.fr/ Prezident (Présidence de la République)] (francouzsky)(německy)(anglicky)(španělsky)
* [http://www.assemblee-nationale.fr/ Parlament (Assemblee Nationale)] (francouzsky)(německy)(anglicky)(španělsky)(italsky)
* [http://www.senat.fr/ Senát (Sénat)] (francouzsky)
* [http://www.premier-ministre.gouv.fr/ Vláda (Portail du Gouvernement)] (francouzsky)(německy)(anglicky)(španělsky)
;Oficiální informace
* [http://www.service-public.fr/ Service Public (Le portail de l´administration Française)]
* [http://www.vie-publique.fr/ Vie Publique (Un site propose par la documentation Francaise)]
* [http://www.tourisme.fr/ Oficiální turistické informace (Tourisme en France)] (francouzsky)(anglicky)
;Další informace
* [http://www.answers.com/france Answers – France] (anglicky)
* [https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/FR.html CIA - The World Factbook - France] (anglicky)
* [http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?ido=11425&idj=1&amb=1&ikony=&trid=1&prsl=&pocc1= Informace MZV ČR - Francie]
;Internetová media
* [http://www.onlinenewspapers.com/france.htm Francouzský tisk ] - www.onlinenewspapers.com
* [http://www.multimap.com/map/home.cgi?client=public&lang=&advanced=&db=FR Mapa Francie on-line] - interaktivní mapa
;Fotografie
* [http://www.pictures-europe.com/holidays-france.htm Francouzské obrázky]
* [http://www.photo-gallery.cz/fotogalerie_index.php?idZeme=80 Fotografie Francie na photo-gallery.cz]
* [http://www.ecesty.cz/cestopisy/1992francie/foto.htm Fotografie Francie na ecesty.cz]
;Cestování
* [http://www.ljlysek.cz/francie/ Francie - ljlysek.cz] - zajímavosti, mapy, regiony, ubytování a doprava.
* [http://www.bedekr.cz/staty/Evropa/Francie/ Informace o Francii] - mapy, kurzy měn, počasí, cestopisy, jízdní řády
* [http://atlas.netway.cz/evropa/francie.htm Info o Francii] - stručné informace a počasí v některých městech.
* [http://www.cestovani.cz/zeme/francie/ Články na cestovani.cz] - turistické informace, tipy na dovolenou, zájezdy
* [http://www.pictures-europe.com/map/map-france.htm Francouzské mapy]
* [http://www.lyze-francie.com/ Lyžování ve Francii] - oficiální server.
* [http://francie.orbion.cz/ Francie] - informace pro turisty..

{{Flickr|France}}{{Commonscat|France}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Francie| ]]
[[Kategorie:Státy Evropy]]
[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]

← Starší verze		Verze z 6. 10. 2025, 10:03
Řádka 137:		Řádka 137:
	{{Hlavní článek\|Demografie Francie}}		{{Hlavní článek\|Demografie Francie}}
	[[Image:New-Map-Francophone World.PNG\|thumb\|220px\|Francouzský odkaz: mapa frankofonních zemí		[[Image:New-Map-Francophone World.PNG\|thumb\|220px\|Francouzský odkaz: mapa frankofonních zemí
-	{{~~legenda~~\|#0c5eb1\|rodný jazyk}}	+	{{Barva\|#0c5eb1\|rodný jazyk}}
-	{{~~legenda~~\|#0080ff\|úřední jazyk}}	+	{{Barva\|#0080ff\|úřední jazyk}}
-	{{~~legenda~~\|#9fceff\|druhý nebo neoficiální jazyk}}	+	{{Barva\|#9fceff\|druhý nebo neoficiální jazyk}}
-	{{~~legenda~~\|#00ff00\|frankofonní menšina}}]]	+	{{Barva\|#00ff00\|frankofonní menšina}}]]
	Už od pravěku byla Francie křižovatkou obchodu, migrace obyvatelstva a invazí. Původně zde byly čtyři kmeny : Keltové ([[Gálie]] a [[Bretaň]]), Aqkvitánci ([[Baskicko]]), Latinici a [[Germáni]] (Frankové, Vizigótové, Burgunďaná a Vikingové). Tyto kmeny se mezi sebou po staletí mísily a výsledkem je dnešní [[populace]]. Kromě dávných dob zde byla ještě jedna vlna migrace v 19. století a to hlavně lidí těchto národností : [[Belgie\|Belgičané]], [[Itálie\|Italové]], [[Španělsko\|Španělé]], [[Portugalsko\|Portugalci]], [[Polsko\|Poláci]], [[Arménie\|Arméni]], [[Židé]] z [[Východní Evropa\|Východní Evropy]] a [[Maghreb]]u, [[Arábie\|Arabové]], [[Severní Afrika\|Berbeři]], Černoši z [[Afrika\|Afriky]] a [[Čína\|Číňané]]. Je odhadováno, že 40% francouzské populace má předka, který pochází z nějaké [[Migrační vlna\|migrační vlny]], což dělá z Francie etnicky nejrůznorodější zemi v [[Evropa\|Evropě]] (úroveň je srovnatelná např. s [[Spojené státy americké\|USA]] či [[Kanada\|Kanadou]]).		Už od pravěku byla Francie křižovatkou obchodu, migrace obyvatelstva a invazí. Původně zde byly čtyři kmeny : Keltové ([[Gálie]] a [[Bretaň]]), Aqkvitánci ([[Baskicko]]), Latinici a [[Germáni]] (Frankové, Vizigótové, Burgunďaná a Vikingové). Tyto kmeny se mezi sebou po staletí mísily a výsledkem je dnešní [[populace]]. Kromě dávných dob zde byla ještě jedna vlna migrace v 19. století a to hlavně lidí těchto národností : [[Belgie\|Belgičané]], [[Itálie\|Italové]], [[Španělsko\|Španělé]], [[Portugalsko\|Portugalci]], [[Polsko\|Poláci]], [[Arménie\|Arméni]], [[Židé]] z [[Východní Evropa\|Východní Evropy]] a [[Maghreb]]u, [[Arábie\|Arabové]], [[Severní Afrika\|Berbeři]], Černoši z [[Afrika\|Afriky]] a [[Čína\|Číňané]]. Je odhadováno, že 40% francouzské populace má předka, který pochází z nějaké [[Migrační vlna\|migrační vlny]], což dělá z Francie etnicky nejrůznorodější zemi v [[Evropa\|Evropě]] (úroveň je srovnatelná např. s [[Spojené státy americké\|USA]] či [[Kanada\|Kanadou]]).