Friedensreich Hundertwasser - Historie editací

Sysop: + Aktualizace

2020-07-07T16:49:47Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 7. 7. 2020, 16:49
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:Hundertwasser_nz_1998_hg.jpg\|thumb\|Hundertwasser v roce 1998 na Novém Zélandě]]	+	[[Soubor:Hundertwasser_nz_1998_hg.jpg\|thumb\|240px\|Hundertwasser v roce 1998 na Novém Zélandě]]
-	[[Soubor:Hundertwasser_hannover_1965.jpg\|thumb\|Hundertwasser (vlevo) v Hannoveru v roce 1965]]	+	[[Soubor:Hundertwasser_hannover_1965.jpg\|thumb\|240px\|Hundertwasser (vlevo) v Hannoveru v roce 1965]]
-		+
	'''Friedensreich Regentag Dunkelbunt Hundertwasser''', vlastním jménem '''Friedrich Stowasser''' (* [[15. prosinec\|15. prosince]] [[1928]], [[Vídeň]] – [[19. únor]]a [[2000]], paluba zaoceánského parníku Queen Elisabeth 2) byl [[Rakousko\|rakouský]] mnohostranný umělec a potomek [[Joseph Maria Stowasser\|Josepha Marii Stowassera]]. Proslavil se především jako [[architekt]], [[grafik]] a [[malíř]]. Do své architektury vložil i část ze svého malířského a sochařského umění.		'''Friedensreich Regentag Dunkelbunt Hundertwasser''', vlastním jménem '''Friedrich Stowasser''' (* [[15. prosinec\|15. prosince]] [[1928]], [[Vídeň]] – [[19. únor]]a [[2000]], paluba zaoceánského parníku Queen Elisabeth 2) byl [[Rakousko\|rakouský]] mnohostranný umělec a potomek [[Joseph Maria Stowasser\|Josepha Marii Stowassera]]. Proslavil se především jako [[architekt]], [[grafik]] a [[malíř]]. Do své architektury vložil i část ze svého malířského a sochařského umění.

Řádka 9:		Řádka 8:

	== Životopis ==		== Životopis ==
-		+	F. Hundertwasser pocházel ze židovské rodiny a jako takové se jí hluboce dotkla válka, v roce [[1943]] byla velká část jeho příbuzenstva z matčiny strany deportována do [[koncentrační tábor\|koncentračního tábora]], což ho samozřejmě ovlivnilo. V roce [[1948]] nastoupil na Akademii krásných umění ve [[Vídeň\|Vídni]], ale vydržel zde jen tři měsíce.
-	F. Hundertwasser pocházel ze židovské rodiny a jako takové se jí hluboce dotkla válka, v r. [[1943]] byla velká část jeho příbuzenstva z matčiny strany deportována do [[koncentrační tábor\|koncentračního tábora]], což ho samozřejmě ovlivnilo. V roce [[1948]] nastoupil na Akademii krásných umění ve [[Vídeň\|Vídni]], ale vydržel zde jen tři měsíce.	+

	Od roku [[1949]] se pomalu začíná prosazovat, protože situace v [[Rakousko\|Rakousku]] byla špatná, začíná hodně cestovat. Roku [[1952]] měl první výstavu v galerii Art Club of Vienna a o dva roky později ([[1954]]) vystavuje v [[Paříž]]i ve studiu Paula Facchettiho. Tyto výstavy měly značný ohlas, který vedl k řadě dalších světových výstav. Roku [[1955]] vystavoval v [[Milán]]ě v galerii Carlo Cardazzo´s Galleria del Naviglio. Roku [[1957]] publikoval ''Gramatiku vidění'' a o rok později vystoupil Plesnivým manifestem proti racionalistické architektuře.		Od roku [[1949]] se pomalu začíná prosazovat, protože situace v [[Rakousko\|Rakousku]] byla špatná, začíná hodně cestovat. Roku [[1952]] měl první výstavu v galerii Art Club of Vienna a o dva roky později ([[1954]]) vystavuje v [[Paříž]]i ve studiu Paula Facchettiho. Tyto výstavy měly značný ohlas, který vedl k řadě dalších světových výstav. Roku [[1955]] vystavoval v [[Milán]]ě v galerii Carlo Cardazzo´s Galleria del Naviglio. Roku [[1957]] publikoval ''Gramatiku vidění'' a o rok později vystoupil Plesnivým manifestem proti racionalistické architektuře.
Řádka 33:		Řádka 31:
	Roku [[1998]] byla v [[Ósaka\|Osace]] a v [[Darmstadt\|Darmstadtu]] zahájena retrospektivní výstava Hundertwasserova díla. a v r. [[1999]] pak putovní výstava po Japonsku.		Roku [[1998]] byla v [[Ósaka\|Osace]] a v [[Darmstadt\|Darmstadtu]] zahájena retrospektivní výstava Hundertwasserova díla. a v r. [[1999]] pak putovní výstava po Japonsku.

-	V r. [[2000]] zahájil spolupráci katalogu jeho kompletního díla.	+	V roce [[2000]] zahájil spolupráci katalogu jeho kompletního díla.

	Hundertwasser je pohřben na Novém Zélandu podle jeho přání, bez [[rakev\|rakve]], aby snáze splynul s přírodou, pod jeho oblíbený [[strom]] [[liliovník tulipánokvětý]].		Hundertwasser je pohřben na Novém Zélandu podle jeho přání, bez [[rakev\|rakve]], aby snáze splynul s přírodou, pod jeho oblíbený [[strom]] [[liliovník tulipánokvětý]].

	== Jméno ==		== Jméno ==
-
	Friedensreich Hundertwasser pocházel z [[Židé\|židovské]] rodiny a jeho původní jméno bylo '''Friedrich Stowasser'''. Ve dvaceti letech (v r. [[1949]]) si změnil příjmení na Hundertwasser, protože měl pocit, že to lépe zní („hundert“ znamená v překladu sto). Občas se také nazýval ''hyaku-sui'', což je [[japonština\|japonský]] překlad jeho jména. Během pobytu v [[Japonsko\|Japonsku]] si změnil křestní jméno na Friedereich důvodem údajně bylo, aby se Japoncům lépe vyslovovalo. Toto slovo znamená říše míru, protože věřil na [[Numerologie\|numerologii]] a považoval číslo 13 za šťastné, rozhodl si do jména přidat ještě písmeno „n“, aby mělo právě třináct písmen. („n“ přidal protože se tím nenaruší význam slova). V šedesátých letech si koupil [[Plachetnice\|plachetnici]], na které několik let tvořil. Tuto plachetnici pojmenoval „Regentag“ (tj. deštivý den) a na její počest si toto jméno přidal i do svého jména. Během života na [[Nový Zéland\|Novém Zélandu]] se rozhodl do jména přidat ještě slovo „dunkelbunt“ (tmavopestrý), což podle něj symbolizuje přírodu při dešti, „''kdy jsou barvy sice tmavší a pochmurnější, ale zato pestřejší, vysvitne-li slunce''“.		Friedensreich Hundertwasser pocházel z [[Židé\|židovské]] rodiny a jeho původní jméno bylo '''Friedrich Stowasser'''. Ve dvaceti letech (v r. [[1949]]) si změnil příjmení na Hundertwasser, protože měl pocit, že to lépe zní („hundert“ znamená v překladu sto). Občas se také nazýval ''hyaku-sui'', což je [[japonština\|japonský]] překlad jeho jména. Během pobytu v [[Japonsko\|Japonsku]] si změnil křestní jméno na Friedereich důvodem údajně bylo, aby se Japoncům lépe vyslovovalo. Toto slovo znamená říše míru, protože věřil na [[Numerologie\|numerologii]] a považoval číslo 13 za šťastné, rozhodl si do jména přidat ještě písmeno „n“, aby mělo právě třináct písmen. („n“ přidal protože se tím nenaruší význam slova). V šedesátých letech si koupil [[Plachetnice\|plachetnici]], na které několik let tvořil. Tuto plachetnici pojmenoval „Regentag“ (tj. deštivý den) a na její počest si toto jméno přidal i do svého jména. Během života na [[Nový Zéland\|Novém Zélandu]] se rozhodl do jména přidat ještě slovo „dunkelbunt“ (tmavopestrý), což podle něj symbolizuje přírodu při dešti, „''kdy jsou barvy sice tmavší a pochmurnější, ale zato pestřejší, vysvitne-li slunce''“.

	== Excentricita ==		== Excentricita ==
-
	Hundertwasser byl, i na umělce, velmi excentrický člověk, lze říci, že jeho snahou bylo žít v [[Symbióza\|symbióze]] s přírodou a nebýt závislý na běžné společnosti a jejich zvycích. To vedlo k celé řadě projevů [[Extremismus\|extremismu]], nejznámějším příkladem je patrně jeho veřejná [[demonstrace (ukázka)\|demonstrace]], při níž se snažil přesvědčit kolemjdoucí, že člověk nepotřebuje peníze, protože se dokáže uživit jen tím, co najde v přírodě. Tohoto boje musel později zanechat, protože dostal [[žaludeční vřed]]y, což bylo přisouzeno jeho pravidelnému pití [[Kopřiva\|kopřivového]] vývaru. Velmi populární se stala jeho snaha zužitkovat veškerý odpad, který člověk vyprodukuje při tomto přírodním stylu života. Další zvláštností jeho osobnosti bylo oblečení, které si většinou vyráběl sám. Muselo být z přírodních materiálů a praktické, čímž záměrně vyvolával pozdvižení.		Hundertwasser byl, i na umělce, velmi excentrický člověk, lze říci, že jeho snahou bylo žít v [[Symbióza\|symbióze]] s přírodou a nebýt závislý na běžné společnosti a jejich zvycích. To vedlo k celé řadě projevů [[Extremismus\|extremismu]], nejznámějším příkladem je patrně jeho veřejná [[demonstrace (ukázka)\|demonstrace]], při níž se snažil přesvědčit kolemjdoucí, že člověk nepotřebuje peníze, protože se dokáže uživit jen tím, co najde v přírodě. Tohoto boje musel později zanechat, protože dostal [[žaludeční vřed]]y, což bylo přisouzeno jeho pravidelnému pití [[Kopřiva\|kopřivového]] vývaru. Velmi populární se stala jeho snaha zužitkovat veškerý odpad, který člověk vyprodukuje při tomto přírodním stylu života. Další zvláštností jeho osobnosti bylo oblečení, které si většinou vyráběl sám. Muselo být z přírodních materiálů a praktické, čímž záměrně vyvolával pozdvižení.

	== Dílo ==		== Dílo ==
-	[[Soubor:Magdeburg_Hundertwasserhaus.jpg\|thumb\|Zelená citadela v [[~~Magdeburg~~]]u,]]	+	[[Soubor:Magdeburg_Hundertwasserhaus.jpg\|thumb\|240px\|Zelená citadela v [[Magdeburk]]u]]
-	Jeho tvorba je velmi rozsáhlá a zasahuje do řady oborů lidské činnosti, ne každá jeho činnost byla úspěšná a ne všechna jeho díla byla přijata s pochopením, nebo realizována. V souvislosti s prezentací jeho děl je často upozorňováno na jeho snahu ke skandálnímu projevu, která často měla sebepropagační charakter (např. při přednesu [[manifest]]u se svlékl do naha). Svá díla často prezentoval lidem na ulici. Vyjma přírody ho velice ovlivnilo jeho neúspěšné manželství, po rozvodu se téma nevydařené lásky odrazilo na spolupráci na jeho prvním [[film]]u – ''Nešťastná láska'' ([[1966]]). Umělecky se výrazněji prosadil po své první velké výstavě v [[Paříž]]i ([[1954]]), která zahájila řadu výstav, které postupně dělal prakticky po celém světě. Z ostatních filmů je velmi zajímavá jeho spolupráce s [[Peter Schamoni\|Peterem Schamonim]] na filmu ''Hundertwasser Regentag''.	+	Jeho tvorba je velmi rozsáhlá a zasahuje do řady oborů lidské činnosti, ne každá jeho činnost byla úspěšná a ne všechna jeho díla byla přijata s pochopením, nebo realizována. V souvislosti s prezentací jeho děl je často upozorňováno na jeho snahu ke skandálnímu projevu, která často měla sebepropagační charakter (např. při přednesu [[manifest]]u se svlékl do naha). Svá díla často prezentoval lidem na ulici. Vyjma přírody ho velice ovlivnilo jeho neúspěšné manželství, po rozvodu se téma nevydařené lásky odrazilo na spolupráci na jeho prvním [[film]]u – ''Nešťastná láska'' ([[1966]]). Umělecky se výrazněji prosadil po své první velké výstavě v [[Paříž]]i ([[1954]]), která zahájila řadu výstav, které postupně dělal prakticky po celém světě. Z ostatních filmů je velmi zajímavá jeho spolupráce s [[Peter Schamoni\|Peterem Schamonim]] na filmu ''Hundertwasser Regentag''.

	Kromě umění se věnoval i navrhování praktických věcí, například [[hodinky\|hodinek]], [[telefonní karta\|telefonních karet]], nebo značek pro rakouské [[automobil]]y. Roku [[1978]] navrhoval státní [[vlajka\|vlajku]] pro [[Palestina\|Palestinu]].		Kromě umění se věnoval i navrhování praktických věcí, například [[hodinky\|hodinek]], [[telefonní karta\|telefonních karet]], nebo značek pro rakouské [[automobil]]y. Roku [[1978]] navrhoval státní [[vlajka\|vlajku]] pro [[Palestina\|Palestinu]].
Řádka 56:		Řádka 52:

	=== Hundertwasserovy manifesty ===		=== Hundertwasserovy manifesty ===
-
	Většinovým cílem jeho manifestů je spojení člověka s přírodou a boj proti tomu co nazýval diktátorský styl architektury.		Většinovým cílem jeho manifestů je spojení člověka s přírodou a boj proti tomu co nazýval diktátorský styl architektury.

Řádka 68:		Řádka 63:

	=== Architektura ===		=== Architektura ===
-
	Friedensreich Hundertwasser vypracoval řadu studií na restaurování sídlišť, žádná z nich nebyla realizována. Pro jeho styl je nejtypičtější odmítnutí rovných linií a snaha o co nejpevnější sepětí s přírodou.		Friedensreich Hundertwasser vypracoval řadu studií na restaurování sídlišť, žádná z nich nebyla realizována. Pro jeho styl je nejtypičtější odmítnutí rovných linií a snaha o co nejpevnější sepětí s přírodou.

Řádka 74:		Řádka 68:

	* ''Hundertwasserhaus'', [[Vídeň]], [[Rakousko]] (architekti [[Josef Krawina]] a [[Peter Pelikan]]), jedná se o obytný dům, který měl být postaven pro sociálně slabší obyvatele Vídně, vzhledem k architektonickému pojetí domu to však bývá často zpochybňováno. Zájem o bydlení v tomto domě od počátku převyšoval jeho kapacitu padesáti bytů. V tomto domě propojil Friedensreich Hundertwasser, všechny své ideály umění a krásy, jako je využití mnoha [[barva\|barev]], nevyužívání rovných linií a umístění zeleně, jak na střechu domu, tak do vnitřních prostor. F. Hundertwasser toto dílo považoval za jeden z vrcholů své tvorby a dokonce na něj napsal oslavnou báseň.		* ''Hundertwasserhaus'', [[Vídeň]], [[Rakousko]] (architekti [[Josef Krawina]] a [[Peter Pelikan]]), jedná se o obytný dům, který měl být postaven pro sociálně slabší obyvatele Vídně, vzhledem k architektonickému pojetí domu to však bývá často zpochybňováno. Zájem o bydlení v tomto domě od počátku převyšoval jeho kapacitu padesáti bytů. V tomto domě propojil Friedensreich Hundertwasser, všechny své ideály umění a krásy, jako je využití mnoha [[barva\|barev]], nevyužívání rovných linií a umístění zeleně, jak na střechu domu, tak do vnitřních prostor. F. Hundertwasser toto dílo považoval za jeden z vrcholů své tvorby a dokonce na něj napsal oslavnou báseň.
-	~~[[Soubor:KHW 1 © Schwingenschloegl.jpg\|thumb\|KunstHausWien]]~~	+	* ''KunstHausWien'' – Vídeň, Rakousko, nyní Hundertwasserovo muzeum se stálou retrospektivní výstavou jeho díla. Kromě této expozice se ale v muzeu pořádají i pravidelné výstavy jiných umělců.
-	* ''KunstHausWien'' - Vídeň, Rakousko, nyní Hundertwasserovo muzeum se stálou retrospektivní výstavou jeho díla. Kromě této expozice se ale v muzeu pořádají i pravidelné výstavy jiných umělců.	+	[[Soubor:Austria-01067-Saint Barbara Church-DJFlickr.jpg\|thumb\|240px\|Kostel Sv. Barbory (2015)]]
-	* ''Kostel svaté Barbory'' - Bärnbach, Štýrsko	+	[[Soubor:Bad_Blumau_Panorama.jpg\|thumb\|240px\|Blumau (Rakousko)]]
-	* ''Dálniční restaurace'' - Bad Fischau, Dolní Rakousko	+	* ''Kostel svaté Barbory'' – [[Bärnbach]], Štýrsko
-	* ''Teplárna Spittelau'' - Vídeň, Rakousko	+	* ''Dálniční restaurace'' – Bad Fischau, Dolní Rakousko
-	* Obytný komplex ''Na Lukách'' - [[Bad Soden]], [[Taunus]]	+	* ''Teplárna Spittelau'' – Vídeň, Rakousko
		+	* Obytný komplex ''Na Lukách'' – [[Bad Soden]], [[Taunus]]
	* ''Onkologické oddělení fakultní nemocnice ve [[Štýrský Hradec\|Štýrském Hradci]]''		* ''Onkologické oddělení fakultní nemocnice ve [[Štýrský Hradec\|Štýrském Hradci]]''
-	* ''Lázeňské středisko [[Blumau]]'' - [[Štýrsko]]	+	* ''Lázeňské středisko [[Blumau]]'' – [[Štýrsko]]
-	* ''Kid's Plaza, muzeum dětí'' - [[Ósaka]], [[Japonsko]]	+	* ''Kid's Plaza, muzeum dětí'' – [[Ósaka]], [[Japonsko]]
-	* ''Zelená citadela'' - [[~~Magdeburg~~]], [[Německo]]	+	* ''Zelená citadela'' – [[Magdeburk]], [[Německo]]
-	* ''Pivní věž'' - [[Abensberg]], Německo.	+	* ''Pivní věž'' – [[Abensberg]], Německo.
	* ''[[Veřejné záchodky v Kawakawa]]''		* ''[[Veřejné záchodky v Kawakawa]]''

	=== Výtvarné umění ===		=== Výtvarné umění ===
-
	Co se malířství týče, je velmi složité zařadit Hundertwassera do nějakého uměleckého stylu. Jeho díla jsou pestrobarevným spojením konkrétních a abstraktních prvků s ústředním motivem spirálou.		Co se malířství týče, je velmi složité zařadit Hundertwassera do nějakého uměleckého stylu. Jeho díla jsou pestrobarevným spojením konkrétních a abstraktních prvků s ústředním motivem spirálou.

Řádka 128:		Řádka 122:
	* Krautzer-Lynn. KunstHausWien [www.hundertwasser.at online]. [cit. 2006-04-31].		* Krautzer-Lynn. KunstHausWien [www.hundertwasser.at online]. [cit. 2006-04-31].

-	~~[[Soubor:Bad_Blumau_Panorama.jpg\|thumb\|left\|Blumau (Rakousko)]]~~

-		+	{{Flickr\|Friedensreich+Hundertwasser}}{{Commonscat\|Friedensreich Hundertwasser}}{{Článek z Wikipedie}}
-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{DEFAULTSORT:Hundertwasser, Friedensreich}}
-	[[Kategorie:Rakouští architekti~~\|Hundertwasser, Friedensreich~~]]	+	[[Kategorie:Friedensreich Hundertwasser]]
		+	[[Kategorie:Rakouští architekti]]
	[[Kategorie:Rakouští grafici]]		[[Kategorie:Rakouští grafici]]
	[[Kategorie:Rakouští malíři]]		[[Kategorie:Rakouští malíři]]
-	[[Kategorie:~~Friedensreich Hundertwasser~~]]	+	[[Kategorie:Muži]]

Sysop: 1 revizi

2014-03-13T12:59:21Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 13. 3. 2014, 12:59

Sysop: 1 revizi

2009-04-15T23:31:58Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:Hundertwasser_nz_1998_hg.jpg|thumb|Hundertwasser v roce 1998 na Novém Zélandě]]
[[Soubor:Hundertwasser_hannover_1965.jpg|thumb|Hundertwasser (vlevo) v Hannoveru v roce 1965]]

'''Friedensreich Regentag Dunkelbunt Hundertwasser''', vlastním jménem '''Friedrich Stowasser''' (* [[15. prosinec|15. prosince]] [[1928]], [[Vídeň]] – [[19. únor]]a [[2000]], paluba zaoceánského parníku Queen Elisabeth 2) byl [[Rakousko|rakouský]] mnohostranný umělec a potomek [[Joseph Maria Stowasser|Josepha Marii Stowassera]]. Proslavil se především jako [[architekt]], [[grafik]] a [[malíř]]. Do své architektury vložil i část ze svého malířského a sochařského umění.

Jeho pestré obrazy jsou prostoupeny přírodními tvary a spirálami. Inspirován [[Vídeňská secese|vídeňskou secesí]], zejména [[Gustav Klimt|Gustavem Klimtem]] a [[Egon Schiele|Egonem Schielem]], si vytvořil tento akční umělec a světový aktivista svůj jedinečný „Hundertwasser-Stil“. Jeho novou domovinou však byl [[Nový Zéland]] a jeho domovem mu byla loď ''Regentag''. Při cestě domů z [[Tichý oceán|Tichého oceánu]] na ''[[Queen Elizabeth 2]]'' dostal 71letý umělec srdeční infarkt.

Stowasser označil rovnou čáru za bezbožnou, jež se v přírodě nevyskytuje. Proto nárokoval v jednom ze svých manifestů, aby byly rovné čáry zakázány. Na Hundertwasserovu počest byl v roce [[2004]] v [[Uelzen]]u uveden „Hundertwasserův muzikál“ od [[Konstantin Wecker|Konstantina Weckera]] a Rolfa Rettberga.

== Životopis ==

F. Hundertwasser pocházel ze židovské rodiny a jako takové se jí hluboce dotkla válka, v r. [[1943]] byla velká část jeho příbuzenstva z matčiny strany deportována do [[koncentrační tábor|koncentračního tábora]], což ho samozřejmě ovlivnilo. V roce [[1948]] nastoupil na Akademii krásných umění ve [[Vídeň|Vídni]], ale vydržel zde jen tři měsíce.

Od roku [[1949]] se pomalu začíná prosazovat, protože situace v [[Rakousko|Rakousku]] byla špatná, začíná hodně cestovat. Roku [[1952]] měl první výstavu v galerii Art Club of Vienna a o dva roky později ([[1954]]) vystavuje v [[Paříž]]i ve studiu Paula Facchettiho. Tyto výstavy měly značný ohlas, který vedl k řadě dalších světových výstav. Roku [[1955]] vystavoval v [[Milán]]ě v galerii Carlo Cardazzo´s Galleria del Naviglio. Roku [[1957]] publikoval ''Gramatiku vidění'' a o rok později vystoupil Plesnivým manifestem proti racionalistické architektuře.

Roku [[1959]] založil spolu s [[Ernest Fufchs|Ernstem Fuchsem]] a [[Arnulf Rainer|Arnulfem Rainerem]] uměleckou akademii [[Pintorarium]]. Téhož roku se stal čestným profesorem na Akademii krásných umění v [[Hamburk]]u, kde se studenty Bozonem Brockem a Schuldtem tvořil tzv. Hamburskou čáru.

V roce [[1961]] odjel na svou výstavu v [[Japonsko|Japonsku]], tehdejší Japonsko velmi ovlivnilo jeho pohled na svět, roku [[1962]] se zde oženil s Yuko Ikewada. Manželství skončilo rozvodem v r. [[1966]]. Roku [[1962]] vystavoval na [[Benátky|Benátském]] [[Bienale]].

Roku [[1968]] koupil [[loď]] jménem Regentag, se kterou kotvil v Benátkách. Po koupi této [[plachetnice]] úspěšně složil kapitánské zkoušky. Od roku [[1971]] tuto loď považoval za svůj domov, nejprve žil v [[Benátky|Benátkách]], roku [[1979]] uskutečnil plavbu do [[Karibské moře|Karibského moře]]. Později žil na této lodi i na Novém Zélandu.

Roku [[1969]] poprvé vystavoval ve [[Spojené státy americké|Spojených státech Amerických]].

V roce [[1975]] byla zahájena jeho retrospektivní výstava, která probíhala až do roku [[1992]] v 15 zemích a 80 muzeích nebo galeriích. Roku [[1979]] byla v [[New York]]u zahájena další putovní výstava s novými díly.

Od roku [[1980]] pořádal projevy o [[ekologie|ekologii]] zaměřené proti [[atomová energie|atomové energii]]. Téhož roku vznikl v [[Berlín]]ě, [[Vídeň|Vídni]], [[Oslo|Oslu]] a [[Washington, D.C.|Washingtonu]] Hundertwasserův den.
Roku [[1983]] založil komisi pro záchranu historické pošty v [[Kawakawa|Kawakawě]] na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]].

Od roku [[1985]] spolupracoval s architektem [[Peter Pelikan|Peterem Pelikanem]], z této spolupráce vznikl Hundertwasser House ve Vídni. O dva roky později ([[1987]]) byl přizván ke spoluprácinarekonstrukci [[kostel]]a Svaté Barbary v Bärnbachu. Od roku [[1990]] se podílel na mnoha architektonických projektech, např. Kunst Haus, spalovna odpadu a obchodní dům ve Vídni, restaurace u dálnice v Bad Fischau, spalovna odpadu v [[Ósaka|Osace]] ([[1997]]).

V roce [[1993]] se zapojil do kampaně proti vstupu [[Rakousko|Rakouska]] do [[Evropská unie|Evropské unie]]

Roku [[1998]] byla v [[Ósaka|Osace]] a v [[Darmstadt|Darmstadtu]] zahájena retrospektivní výstava Hundertwasserova díla. a v r. [[1999]] pak putovní výstava po Japonsku.

V r. [[2000]] zahájil spolupráci katalogu jeho kompletního díla.

Hundertwasser je pohřben na Novém Zélandu podle jeho přání, bez [[rakev|rakve]], aby snáze splynul s přírodou, pod jeho oblíbený [[strom]] [[liliovník tulipánokvětý]].

== Jméno ==

Friedensreich Hundertwasser pocházel z [[Židé|židovské]] rodiny a jeho původní jméno bylo '''Friedrich Stowasser'''. Ve dvaceti letech (v r. [[1949]]) si změnil příjmení na Hundertwasser, protože měl pocit, že to lépe zní („hundert“ znamená v překladu sto). Občas se také nazýval ''hyaku-sui'', což je [[japonština|japonský]] překlad jeho jména. Během pobytu v [[Japonsko|Japonsku]] si změnil křestní jméno na Friedereich důvodem údajně bylo, aby se Japoncům lépe vyslovovalo. Toto slovo znamená říše míru, protože věřil na [[Numerologie|numerologii]] a považoval číslo 13 za šťastné, rozhodl si do jména přidat ještě písmeno „n“, aby mělo právě třináct písmen. („n“ přidal protože se tím nenaruší význam slova). V šedesátých letech si koupil [[Plachetnice|plachetnici]], na které několik let tvořil. Tuto plachetnici pojmenoval „Regentag“ (tj. deštivý den) a na její počest si toto jméno přidal i do svého jména. Během života na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] se rozhodl do jména přidat ještě slovo „dunkelbunt“ (tmavopestrý), což podle něj symbolizuje přírodu při dešti, „''kdy jsou barvy sice tmavší a pochmurnější, ale zato pestřejší, vysvitne-li slunce''“.

== Excentricita ==

Hundertwasser byl, i na umělce, velmi excentrický člověk, lze říci, že jeho snahou bylo žít v [[Symbióza|symbióze]] s přírodou a nebýt závislý na běžné společnosti a jejich zvycích. To vedlo k celé řadě projevů [[Extremismus|extremismu]], nejznámějším příkladem je patrně jeho veřejná [[demonstrace (ukázka)|demonstrace]], při níž se snažil přesvědčit kolemjdoucí, že člověk nepotřebuje peníze, protože se dokáže uživit jen tím, co najde v přírodě. Tohoto boje musel později zanechat, protože dostal [[žaludeční vřed]]y, což bylo přisouzeno jeho pravidelnému pití [[Kopřiva|kopřivového]] vývaru. Velmi populární se stala jeho snaha zužitkovat veškerý odpad, který člověk vyprodukuje při tomto přírodním stylu života. Další zvláštností jeho osobnosti bylo oblečení, které si většinou vyráběl sám. Muselo být z přírodních materiálů a praktické, čímž záměrně vyvolával pozdvižení.

== Dílo ==
[[Soubor:Magdeburg_Hundertwasserhaus.jpg|thumb|Zelená citadela v [[Magdeburg]]u,]]
Jeho tvorba je velmi rozsáhlá a zasahuje do řady oborů lidské činnosti, ne každá jeho činnost byla úspěšná a ne všechna jeho díla byla přijata s pochopením, nebo realizována. V souvislosti s prezentací jeho děl je často upozorňováno na jeho snahu ke skandálnímu projevu, která často měla sebepropagační charakter (např. při přednesu [[manifest]]u se svlékl do naha). Svá díla často prezentoval lidem na ulici. Vyjma přírody ho velice ovlivnilo jeho neúspěšné manželství, po rozvodu se téma nevydařené lásky odrazilo na spolupráci na jeho prvním [[film]]u – ''Nešťastná láska'' ([[1966]]). Umělecky se výrazněji prosadil po své první velké výstavě v [[Paříž]]i ([[1954]]), která zahájila řadu výstav, které postupně dělal prakticky po celém světě. Z ostatních filmů je velmi zajímavá jeho spolupráce s [[Peter Schamoni|Peterem Schamonim]] na filmu ''Hundertwasser Regentag''.

Kromě umění se věnoval i navrhování praktických věcí, například [[hodinky|hodinek]], [[telefonní karta|telefonních karet]], nebo značek pro rakouské [[automobil]]y. Roku [[1978]] navrhoval státní [[vlajka|vlajku]] pro [[Palestina|Palestinu]].

Tato činnost staví jeho nonkonformismus do trochu jiné pozice. Při kritickém pohledu mu bývá vytýkáno, že jeho odmítání [[peněz]] nekoresponduje s touto komerční činností.

Kritikou byl také často kritizován za svůj způsob signování obrazů. Signoval je třemi způsoby, jako ''Hundertwasser'', jako ''Huwa'', nebo jako ''100''. Kritici o něm dlouho mluvili jako Stowasserovi. Většina jeho děl je podepsána pouze jménem Hundertwasser a to na nečekaných místech, jakoby přebývající místo v obrazu ohraničil nepravidelnou linkou a vepsal do něj své jméno a datum dokončení obrazu.

=== Hundertwasserovy manifesty ===

Většinovým cílem jeho manifestů je spojení člověka s přírodou a boj proti tomu co nazýval diktátorský styl architektury.

* ''Plesnivý manifest'', [[1958]]
* ''Tvá povinnost zasadit strom''
* ''Pryč od Loose'', tento manifest četl nahý ve Vídni.
* ''Ve prospěch třetí kůže'', [[1967]], tento manifest přednášel nahý ([[Mnichov]])
* Tvé právo na vlastní okno - tvá povinnost zasadit strom (''Dein Fensterrecht - Deine Baumpflicht''), [[1972]] Podle Hundertwassera by počátek rekonstrukce a oživení starých sídlišť měl nastat změnou v uvažování v [[architektura|architektuře]] [[okno|oken]]. Podle něj se právě fakt, že jsou okna součástí stylu celého domu ukazuje na strnulost a neschopnost architektury.
* ''Humusové toalety'', [[1975]], [[Mnichov]]
* Manifest svatého lejna, [[1979]], veřejně čten ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]]

=== Architektura ===

Friedensreich Hundertwasser vypracoval řadu studií na restaurování sídlišť, žádná z nich nebyla realizována. Pro jeho styl je nejtypičtější odmítnutí rovných linií a snaha o co nejpevnější sepětí s přírodou.

Z realizovaných staveb se nejvíce proslavily:

* ''Hundertwasserhaus'', [[Vídeň]], [[Rakousko]] (architekti [[Josef Krawina]] a [[Peter Pelikan]]), jedná se o obytný dům, který měl být postaven pro sociálně slabší obyvatele Vídně, vzhledem k architektonickému pojetí domu to však bývá často zpochybňováno. Zájem o bydlení v tomto domě od počátku převyšoval jeho kapacitu padesáti bytů. V tomto domě propojil Friedensreich Hundertwasser, všechny své ideály umění a krásy, jako je využití mnoha [[barva|barev]], nevyužívání rovných linií a umístění zeleně, jak na střechu domu, tak do vnitřních prostor. F. Hundertwasser toto dílo považoval za jeden z vrcholů své tvorby a dokonce na něj napsal oslavnou báseň.
[[Soubor:KHW 1 © Schwingenschloegl.jpg|thumb|KunstHausWien]]
* ''KunstHausWien'' - Vídeň, Rakousko, nyní Hundertwasserovo muzeum se stálou retrospektivní výstavou jeho díla. Kromě této expozice se ale v muzeu pořádají i pravidelné výstavy jiných umělců.
* ''Kostel svaté Barbory'' - Bärnbach, Štýrsko
* ''Dálniční restaurace'' - Bad Fischau, Dolní Rakousko
* ''Teplárna Spittelau'' - Vídeň, Rakousko
* Obytný komplex ''Na Lukách'' - [[Bad Soden]], [[Taunus]]
* ''Onkologické oddělení fakultní nemocnice ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]]''
* ''Lázeňské středisko [[Blumau]]'' - [[Štýrsko]]
* ''Kid's Plaza, muzeum dětí'' - [[Ósaka]], [[Japonsko]]
* ''Zelená citadela'' - [[Magdeburg]], [[Německo]]
* ''Pivní věž'' - [[Abensberg]], Německo.
* ''[[Veřejné záchodky v Kawakawa]]''

=== Výtvarné umění ===

Co se malířství týče, je velmi složité zařadit Hundertwassera do nějakého uměleckého stylu. Jeho díla jsou pestrobarevným spojením konkrétních a abstraktních prvků s ústředním motivem spirálou.

Při pobytu v [[Japonsko|Japonsku]] si Hundertwasser oblíbil [[řezbářství]], kterému se začal věnovat. Při studiu řezbářství. požádal o spolupráci s japonského mistra řezbáře, tak vznikla série dřevořezů na motivy Hundertwasserových maleb ([[1973]]), tím se Hundertwasser stal prvním [[Evropa|evropským]] umělcem, jehož díla byla vyřezána japonským mistrem.

[[Grafika|Grafiku]] Hundertwasser využíval k tištění stejného obrazu v různých, především barevných, variantách. V jeho grafikách se neobjevují stejné verze. Této výhody využíval především při šíření tzv. ekologického [[plakát]]u. V sedmdesátých letech začal využívat výhod [[tisk]]u při tisku [[poštovní známka|poštovních známek]], první poštovní známku vytvořil roku [[1975]] ve spolupráci s [[rytec|rytcem]] [[Wolfgang Seidel|Wolfgangem Seidelem]]. Největším úspěchem v této oblasti bylo vytváření poštovní známky pro [[Organizace spojených národů|Organizaci spojených národů]].

Jeho dílo lze rozdělit na tyto základní etapy, ty se v mnoha dílech prolínají a v některých dílech se vrací k již opuštěnému stylu, proto toto dělení nelze brát nějak dogmaticky:

# ovlivnění [[Naturalismus (umění)|naturalismem]], počátky tvorby, zhruba roky ([[1943]] – [[1948]]).
# Období zjednodušování (1948 – [[1949|49]])
# [[Naivní umění|Naivní styl]], (1949 – [[1953]])
# Lineárně-abstraktní styl, V pozadí těchto maleb se objevuje struktura podobná [[buňka|buňkám]]. Tímto způsobem namaloval několik věcí v r. [[1953]] a později se k němu několikrát vrátil.
# Období spirály, ([[1953]] – [[2000]]). Obrazy tohoto období o proslavily nejvíce, s k malbě spirály se inspiroval terapií nemocných v psychiatrické léčebně. Podle svých slov si uvědomil, že průběh života je spirále velmi podobný, protože někde začíná, postupně na sebe nabaluje různé vlivy a někde musí i skončit.
# Spolupráce s pařížskou galerií Kamer, ([[1957]] – [[1960]]). Díla tohoto období se mu nelíbila, protože je musel malovat na svůj vkus příliš rychle. Po ukončení výstavy díla často přemalovával.
# [[Figurální umění|Figurální období]], ([[1960]] – [[1967]]). Toto období je ovlivněno jeho [[rozvod]]em. V dílech se objevují obličeje, ty často bývají velmi smutné či plačící.
# [[Abstraktní umění|Období abstrakce]], zjednodušování ([[1967]] – [[1968|68]])
# Syntéza všech stylů, kromě naivního (1968 – [[2000]])

== Reference a odkazy ==
*{{Citace monografie
| příjmení = Restany
| jméno = Pierre
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| korporace =
| odkaz na korporaci =
| titul = Síla umění HUNDERTWASSER malíř - král v pěti podobách
| překladatelé = Vladimír Čadský
| vydavatel = Slovart
| rok = 2004
| počet stran = 95
| isbn = 80-7209-529-3
}}
* SCHMIED, Wieland. Hundertwasser: 1928 - 2000. Köln: Taschen GmbH, 2005. 400 s.
* HUNDERTWASSER, Friedensreich, HAREL, Joram, JANURA, Gruener. Hundertwasser: KunstHausWien. Köln: Taschen GmbH, 1999. 96 s.
* HAREL, Joram, JANURA, Gruener. Hundertwasser. Köln: Taschen GmbH, 2001. 30 s.
* Krautzer-Lynn. KunstHausWien [www.hundertwasser.at online]. [cit. 2006-04-31].

[[Soubor:Bad_Blumau_Panorama.jpg|thumb|left|Blumau (Rakousko)]]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Rakouští architekti|Hundertwasser, Friedensreich]]
[[Kategorie:Rakouští grafici]]
[[Kategorie:Rakouští malíři]]
[[Kategorie:Friedensreich Hundertwasser]]