<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=G%C3%ADza</id>
		<title>Gíza - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=G%C3%ADza"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=G%C3%ADza&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-06T03:15:07Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=G%C3%ADza&amp;diff=585577&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=G%C3%ADza&amp;diff=585577&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2014-03-22T12:08:35Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 22. 3. 2014, 12:08&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=G%C3%ADza&amp;diff=585576&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=G%C3%ADza&amp;diff=585576&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2011-10-30T16:04:42Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Giza1960s.jpg|thumb|Pyramidy v Gíze]]&lt;br /&gt;
'''Gíza''' je oblast [[Egypt]]a na západním břehu řeky [[Nil]], kde je soustředěna řada památek na jednu z nejstarších [[civilizace|civilizací]]. Administrativně je Gíza samostatné město a společně s [[Káhira|Káhirou]], [[Helwán]]em a několika dalšími místy tvoří aglomeraci Velká Káhira.&lt;br /&gt;
== Pyramidové pole v Gíze ==&lt;br /&gt;
Královské pohřebiště v Gíze, kde odpočívají stovky úředníků a významných osobností 4. dynastie, je dnes součástí velké [[Káhira|Káhiry]]. Jako první [[Faraon|faraón]] si zde vybral místo k odpočinku slavný [[Chufu|Cheops]] a stvořil tak největší stavbu všech dob.&lt;br /&gt;
== Chufuova neboli Cheopsova pyramida ==&lt;br /&gt;
Stavba vysoká 137 metrů (původní výška byla dokonce 146 m) ohromuje návštěvníky již několik tisíc let a překonává lidské chápání. Vznikla bez jeřábů, jen vlastními silami. Egypťané v té době neznali ani [[kůň|koně]], ani [[kolo]]. Těžká stavba celkem vážící přes 6 miliónů tun mohla být vybudována jen s pomocí ramp, soustav pák, válců a saní tažených voly. Celá stavba byla obložena bílým, leštěným vápencem a díky tomu nádherně zářila v poledním [[Slunce|slunci]]. O celé obložení již bohužel přišla a nejeden dům v Káhiře se může pochlubit stavebním materiálem použitým právě z pyramidy. Pyramida vždy vzbuzovala úžas, úctu a zároveň i pochybnosti, zdali je vlastně dílem lidských rukou. Složitý systém místností v podzemní i nadzemní části patří k vrcholným dílům staroegyptského, ale i starověkého umění. Králova komora, v níž byl faraón pravděpodobně pohřben, aby odolala obrovským tlakům zejména při zemětřeseních, byla celá postavena z červené žuly a také především díky důmyslné konstrukci pěti odlehčovacích komor, nad jejím stropem. Až na několik drobných trhlin strop přečkal více než čtyři a půl tisíciletí bez vážnějších problémů.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Egypt.Giza.Sphinx.01.jpg|thumb|right|200px|[[Rachefova pyramida]] a [[Velká sfinga]] (cca. 2500 př. n. l.)]]&lt;br /&gt;
== Chefrénova (Rachefova) pyramida ==&lt;br /&gt;
Tato pyramida je vzdálená asi 160 metrů od [[Cheopsova pyramida|Cheopsovy pyramidy]], má výšku 136,6 metrů a na špičce je ještě vidět zbytek původního povrchu. Při pohledu z dálky vypadá prostřední z gízských pyramid jako nejvyšší i když byla původně o 3 metry nižší než [[Cheops]]ova. Stojí však na výše položeném místě, má o něco strmější sklon a lépe dochovaný vrcholek. Její původní jméno znělo – Velký je Rachef. Pyramida je postavena na skalnatém výběžku, který zvyšuje stabilitu jádra. Po Rachefových ostatcích či zbytcích pohřební výbavy se nedochovaly ani stopy. Umístění i poměrně jednoduchá konstrukce napovídá, že stavitelé se chtěli vyhnout komplikacím provázející stavbu technicky náročného systému v [[Cheopsova pyramida|Cheopsově pyramidě]].&lt;br /&gt;
== Menkaureova pyramida ==&lt;br /&gt;
Leží 200 metrů od [[Rachefova pyramida|Chefrénovy pyramidy]]. Je 62 metrů vysoká a délka její strany činí 108 metrů. Pyramida je postavená nejdále od [[nil]]ského údolí. Svými rozměry a částečnou nedokonalostí jako by předznamenávala blížící se konec 4. dynastie. V souvislosti s panovníkovou předčasnou smrtí zůstala nedokončena. Z velké části byla narychlo dokončena ze sušených cihel.&lt;br /&gt;
==[[Velká sfinga v Gíze|Sfinga]]==	&lt;br /&gt;
Představuje kolosální sochu ležícího lva s hlavou muže. Je jistě na celém světě nejznámějším egyptským monumentem, nalézá se vedle [[Cheopsova pyramida|Cheopsovy pyramidy]] a pozorně střeží město mrtvých. Nechal ji prý postavit faraón Chefrén a pravděpodobně její hlava je jeho portrétem. Byla vytesána z úlomku skály a je 21 metrů vysoká a 74 metrů dlouhá. Původně byla zřejmě pokrytá sádrou a pomalována. Tělo bylo pomalováno načervenalou [[okr]]ovou barvou, jejiž zbytky jsou také patrné na pokrývce hlavy. Nos se jí však postupem času částečně odlomil a vousy ztratila úplně. Povětšinou byla ve starověku zasypána pískem, přesto je poškozena jak povětrnostními vlivy, tak vandalizmem lidí, neboť v minulosti sloužila dokonce za cíl [[Mamlúci|mamlúckým]] dělostřelcům. &lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Tyto tři pyramidy jsou součástí komplexu, který obsahuje několik chrámů a menší pyramidy, které byly pravděpodobně určeny pro ženy králů a jsou nedostavěné. Podivné je však, že se v žádné z těchto pyramid nikdy nenašla žádná těla zemřelých. Když v 9. století vstoupila do [[Cheopsova pyramida|Cheopsovy pyramidy]] výprava zorganizovaná arabským [[Chalífa|chalífou]] a za největších obtíží prozkoumala královu hrobku, našla velkou kamennou rakev prázdnou, aniž na ní byly známky předchozího porušení.&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
*Wirsching, Armin: Die Pyramiden von Giza - Mathematik in Stein gebaut. (2nd ed. 2009) Books on Demand. ISBN 9783837023558&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Commons|Giza|Giza}}{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Gíza]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Města v Egyptě]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Archeologické lokality v Egyptě]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>