Sysop: + FLICKR

2021-02-21T11:16:37Z

+ FLICKR

← Starší verze		Verze z 21. 2. 2021, 11:16
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[~~Soubor~~:~~Gabro~~.jpg\|thumb\|~~right~~\|~~200px\|Hornina~~ Gabro ~~s rozlišitelným tmavým a světlým zrnem~~]]	+	[[File:GabbroRockCreek1.jpg\|thumb\|240px\|Gabro]]
-	[[~~Image~~:~~GabbroRockCreek1~~.jpg~~\|200px~~\|thumb\|Gabro]]	+	[[Soubor:Gabro Geologická zahrada DP Praha 2018 1.jpg\|thumb\|240px\|Gabro z lomu u obce Pecerady]]
	'''Gabro''' je zásaditá hornina z rodiny [[magmatická hornina\|magmatických hornin]], hlubinný ekvivalent [[čedič]]e.		'''Gabro''' je zásaditá hornina z rodiny [[magmatická hornina\|magmatických hornin]], hlubinný ekvivalent [[čedič]]e.

Řádka 28:		Řádka 28:


-	{{commonscat\|Gabbro}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Gabbro}}{{commonscat\|Gabbro}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Bazické magmatické horniny]]		[[Kategorie:Bazické magmatické horniny]]
	[[Kategorie:Intruzivní horniny]]		[[Kategorie:Intruzivní horniny]]

Sysop: 1 revizi

2014-04-21T13:41:06Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 21. 4. 2014, 13:41

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-17T20:59:48Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Gabro.jpg|thumb|right|200px|Hornina Gabro s rozlišitelným tmavým a světlým zrnem]]
[[Image:GabbroRockCreek1.jpg|200px|thumb|Gabro]]
'''Gabro''' je zásaditá hornina z rodiny [[magmatická hornina|magmatických hornin]], hlubinný ekvivalent [[čedič]]e.

Jméno pochází z italského slova s významem ''hladký'' nebo ''holý''. Tento starý florentinský kamenický název použil poprvé v [[petrografie|petrografii]] [[Christian Leopold von Buch|von Buch]] v roce 1810.
Klasifikuje se jako hlubinný (intruzivní) [[magma]]tit, což je [[hornina]] vytvořená společně s projevy [[vulkanismus|vulkanismu]]. Řadí se k horninám bez [[křemen|křemene]] nebo s jeho podružným množstvím. Ze [[živec|živců]] je zastoupena pouze skupina [[plagioklas]]u, a to buď [[labradorit]], [[bytownit]] či [[anortit]]. Pokud obsahuje i K-živec, označuje se jako [[syenogabro]], popř. jako gabro s [[nefelin]]em (jsou-li přítomny [[foidy]]) či křemenné gabro (při podstatném množství křemene, tj. více než 10 %, maximálně však 50 %). Tmavé [[minerál]]y mohou být zastoupeny [[pyroxen]]y (převažují monoklinické nad ortopyroxeny), [[amfibol]]em, [[olivín]]em, někdy [[biotit]]em. Hojně jsou v gabrech zastoupeny rudy Fe ([[magnetit]], [[pyrhotin]]), Cr ([[chromit]]), Ti ([[titanomagnetit]], [[ilmenit]]), z akcesorických minerálů bývá zastoupen [[spinel]], [[apatit]], [[Granát (minerál)|granát]], [[titanit]], [[rutil]], [[ortit]], vzácně [[zirkon]]. Nejedná se o jedinou horninu, ale o skupinu hornin, jak plyne z rozdělení.
== Rozdělení ==
Podle povahy tmavých minerálů se gabra rozdělují na skupinu bez olivínu - amfibolická, amfibolicko-pyroxenická, pyroxenická, [[hyperit]]y ([[augit]], [[ortopyroxen]]), [[norit]]y (ortopyroxen), [[anortozit]]y (tmavé minerály do 10%) a skupinu s olivínem - olivínická gabra, olivínické hyperity, olivínické nority, [[troktolit]]y (převažuje plagioklas s olivínem).
== Vlastnosti ==
Většinou jde o stejnoměrně zrnité horniny, drobně až hrubě zrnité, anortozity bývají i velkozrnné. V případě porfyrických druhů tvoří [[vyrostlice]] pouze tmavé minerály. Barva gabra je šedočerná, často s odstínem do zelena. [[Struktura (geologie)|Struktura]] je gabrově zrnitá, někdy ofitická, [[textura (geologie)|textura]] masívní. Zejména pyroxeny a živce podléhají druhotným [[přeměna|přeměnám]] ([[uralitizace]], [[saussuritizace]]). Gabra tvoří samostatná [[těleso|tělesa]], podílejí se na ultrabazických [[intruze|intruzích]], jsou součástí [[ofiolit]]ových komplexů a hojné zastoupení mají v [[středooceánický hřbet|středooceánických hřbetech]].
== Chemické složení ==
Jako příklad chemického složení lze uvést olivínické gabro z [[poběžovický masív|poběžovického masívu]]:
* SiO2 47,28 %,
* Al2O3 17,14 %,
* CaO 10,10 %, MgO 8,54 %,
* FeO 6,18 %,
* Fe2O3 4 %,
* Na2O 3,06 %,
* TiO2 1,22 %,
* ostatní složky pod 1 %.
== Výskyt ==
=== Česká republika ===
Amfibolická gabro najdeme především ve [[středočeský pluton|středočeském plutonu]] (mezi Březnicí a Kamýkem nad Vltavou, u Benešova), dále v poběžovickém bazickém masivu. Z pyroxenicko-amfibolických a amfibolicko-pyroxenických gaber je nejznámější peceradské sev. od Benešova (obsahuje obecný amfibol a z pyroxenů [[salit]], vždy podružné množství křemene a K-živce), dále se vyskytují v [[ranský|ranském ]]a [[brněnský masív|brněnském masívu]]. Z ranského a [[kdyňský masív|kdyňského masívu]] jsou známa pyroxenická gabra s augitem, která lze najít dále na Špičáku u Deštného v Orlických horách a u Týnce nad Labem. Olivinická gabra se vyskytují v ranském, kdyňském a poběžovickém masívu. Vzácnější jsou výskyty hyperitů (Kralovice, Bystřice nad Pernštejnem) a olivínických hyperitů (Moravské Budějovice a poběžovický masív), odkud jsou známy i nority. U Českého Krumlova se nachází lokalita téměř bílého anortozitu (obsahuje více jak 90% plagioklasu).
=== Zahraničí ===
Hlavní výskyt je v [[Norsko|Norsku]], [[Rusko|Rusku]] a [[Kanada|Kanadě]]. Největším gabrovým masívem je těleso o ploše 6100 km² v Minnesotě (USA). Z [[prekambrium|prekambrických]] masívů je známo 17 těles anortozitu v kanadském Quebecu, největší z nich má plochu zhruba 15 000 m².
== Použití ==
Převážně se používá jako stavební materiál (na obklady budov, ať již exteriéry či interiéry), na dlažební kameny, po vybroušení na náhrobní kameny (zejména horniny obsahující labradorit). Často jsou gabra těženy pro obsah rud Ni, Co, Cr, Ag, Pt či [[sulfid]]ů mědi.

{{commonscat|Gabbro}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Bazické magmatické horniny]]
[[Kategorie:Intruzivní horniny]]

Gabro - Historie editací

Sysop: + FLICKR

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu