Galicie - Historie editací

Sysop: + FLICKR

2021-10-04T23:01:27Z

+ FLICKR

← Starší verze		Verze z 4. 10. 2021, 23:01
Řádka 28:		Řádka 28:
	\| Předseda vlády+pol.strana = [[Alberto Núñez Feijoo]] ([[Partido Popular\|PP]])		\| Předseda vlády+pol.strana = [[Alberto Núñez Feijoo]] ([[Partido Popular\|PP]])
	\| Internetové stránky = http://www.xunta.es Xunta de Galicia}}		\| Internetové stránky = http://www.xunta.es Xunta de Galicia}}
-
	'''Galicie''' ([[galicijština\|galicijsky]] ''Galicia'' či ''Galiza'',<ref>Dle rozhodnutí Galicijské královské akademie je však jediným oficiálním názvem v galicijštině ''Galicia''. [http://www.lavozdegalicia.es/galicia/2008/06/08/0003_6886803.htm La voz de Galicia], 8. června 2008.</ref> [[španělština\|španělsky]] ''Galicia'') je země na severozápadě [[Pyrenejský poloostrov\|Pyrenejského poloostrova]] a jedno ze 17 [[autonomní společenství Španělska\|autonomních společenství]] [[Španělsko\|Španělska]]. Na severu a západě je Galicie ohraničena [[Atlantský oceán\|Atlantským oceánem]], na jihu [[Portugalsko\|Portugalskem]], na východě [[Asturie\|Asturií]] a [[León (historická provincie)\|Leónem]]. Úředními jazyky jsou [[galicijština]] a [[španělština]].		'''Galicie''' ([[galicijština\|galicijsky]] ''Galicia'' či ''Galiza'',<ref>Dle rozhodnutí Galicijské královské akademie je však jediným oficiálním názvem v galicijštině ''Galicia''. [http://www.lavozdegalicia.es/galicia/2008/06/08/0003_6886803.htm La voz de Galicia], 8. června 2008.</ref> [[španělština\|španělsky]] ''Galicia'') je země na severozápadě [[Pyrenejský poloostrov\|Pyrenejského poloostrova]] a jedno ze 17 [[autonomní společenství Španělska\|autonomních společenství]] [[Španělsko\|Španělska]]. Na severu a západě je Galicie ohraničena [[Atlantský oceán\|Atlantským oceánem]], na jihu [[Portugalsko\|Portugalskem]], na východě [[Asturie\|Asturií]] a [[León (historická provincie)\|Leónem]]. Úředními jazyky jsou [[galicijština]] a [[španělština]].

Řádka 60:		Řádka 59:
	Galicie se od roku 1833 dělí na čtyři provincie:		Galicie se od roku 1833 dělí na čtyři provincie:
	<gallery>		<gallery>
-	~~Image~~:Situacion Provincia da Coruña.~~PNG~~\|'''[[Provincie A Coruña]]'''<br />7950 km²<br />1 132 792 obyvatel	+	File:Situacion Provincia da Coruña.png\|'''[[Provincie A Coruña]]'''<br />7950 km²<br />1 132 792 obyvatel
-	~~Image~~:Situacion Provincia de Lugo.~~PNG~~\|'''[[Provincie Lugo]]'''<br />9856 km²<br />356 595 obyvatel	+	File:Situacion Provincia de Lugo.png\|'''[[Provincie Lugo]]'''<br />9856 km²<br />356 595 obyvatel
-	~~Image~~:Situacion Provincia de Ourense.PNG\|'''[[Provincie Ourense]]'''<br />7273 km²<br />338 671 obyvatel	+	File:Situacion Provincia de Ourense.PNG\|'''[[Provincie Ourense]]'''<br />7273 km²<br />338 671 obyvatel
-	~~Image~~:Situacion Provincia de Pontevedra.~~PNG~~\|'''[[Provincie Pontevedra]]'''<br />4495 km²<br />943 117 obyvatel	+	File:Situacion Provincia de Pontevedra.png\|'''[[Provincie Pontevedra]]'''<br />4495 km²<br />943 117 obyvatel
-		+	File:Galicie (administrativní mapa).gif\|Mapka s vyznačením administrativních center provincií
-	~~Image~~:Galicie (administrativní mapa).gif\|Mapka s vyznačením administrativních center provincií	+	File:Galicia densidade de poboacion.PNG\|Mapka hustoty osídlení
-	~~Image~~:Galicia densidade de poboacion.PNG\|Mapka hustoty osídlení	+	Soubor:Comarcas of Galicia with names in Spanish.png\|Mapka rozdělení do comarek
-	~~Image~~:Comarcas de Galicia.png\|Mapka rozdělení do comarek	+	File:Galicia eclesiastica.PNG\|Mapka církevního rozdělení
-	~~Image~~:Galicia eclesiastica.PNG\|Mapka církevního rozdělení	+
	</gallery>		</gallery>

	== Města ==		== Města ==
-	[[Soubor:Catedral 060305.jpg\|thumb\|Katedrála v Santiagu de Compostela]]	+	[[Soubor:Catedral 060305.jpg\|thumb\|240px\|Katedrála v Santiagu de Compostela]]
	* [[Vigo]] (přezdívané ''Olivové město'') – největší město Galicie v [[provincie Pontevedra\|provincii Pontevedra]] s 294 772 obyvateli a důležitý přístav. Má dobře zachovalé historické jádro.		* [[Vigo]] (přezdívané ''Olivové město'') – největší město Galicie v [[provincie Pontevedra\|provincii Pontevedra]] s 294 772 obyvateli a důležitý přístav. Má dobře zachovalé historické jádro.
	* [[A Coruña]] ({{vjazyce2\|es\|''La Coruña''}}) – město velkého hospodářského významu, centrum [[Provincie A Coruña\|stejnojmenné provincie]] a druhé největší město Galicie s 244 388 obyvateli. Mezi největší atrakce patří románské kostely, synagoga a staré město a římský maják.		* [[A Coruña]] ({{vjazyce2\|es\|''La Coruña''}}) – město velkého hospodářského významu, centrum [[Provincie A Coruña\|stejnojmenné provincie]] a druhé největší město Galicie s 244 388 obyvateli. Mezi největší atrakce patří románské kostely, synagoga a staré město a římský maják.
Řádka 86:		Řádka 84:

	== Ekonomika Galicie ==		== Ekonomika Galicie ==
-	[[Soubor:~~Ría_de_Vigo_e_islas_Cíes~~.jpg\|thumb\|Přístav ve [[Vigo\|Vigu]], v pozadí [[Illas Cíes]]]]	+	[[Soubor:Ría de Vigo e islas Cíes.jpg\|thumb\|240px\|Přístav ve [[Vigo\|Vigu]], v pozadí [[Illas Cíes]]]]
	Galicie je zemí hospodářských kontrastů. Zatímco ekonomika západního pobřeží s významnými centry, a rybářským a zpracovatelským průmyslem a loděnicemi ([[Ferrol]], [[Vigo]]) prosperuje a dochází zde k růstu obyvatelstva, je ekonomika venkovského zázemí ([[provincie Ourense]], [[Provincie Lugo\|Lugo]] a region [[Costa da Morte]]) založena na tradičním zemědělství na malých farmách, zde nazývaných minifundia. Nicméně vzestup turistiky, šetrného lesnictví a tradičního zemědělství přinášejí další možnosti galicijské ekonomice, bez negativních zásahů do přírody a zdejší kultury. [[Turistický ruch]] v současnosti tvoří okolo 12 % HDP a zaměstnává přibližně stejné procento Galicijců.		Galicie je zemí hospodářských kontrastů. Zatímco ekonomika západního pobřeží s významnými centry, a rybářským a zpracovatelským průmyslem a loděnicemi ([[Ferrol]], [[Vigo]]) prosperuje a dochází zde k růstu obyvatelstva, je ekonomika venkovského zázemí ([[provincie Ourense]], [[Provincie Lugo\|Lugo]] a region [[Costa da Morte]]) založena na tradičním zemědělství na malých farmách, zde nazývaných minifundia. Nicméně vzestup turistiky, šetrného lesnictví a tradičního zemědělství přinášejí další možnosti galicijské ekonomice, bez negativních zásahů do přírody a zdejší kultury. [[Turistický ruch]] v současnosti tvoří okolo 12 % HDP a zaměstnává přibližně stejné procento Galicijců.

Řádka 109:		Řádka 107:
	V současnosti diskutovanými problémy Galicie je stárnutí populace a vylidňování vnitrozemí, nedostupnost veřejné dopravy a nákladná stavba [[vysokorychlostní trať\|vysokorychlostní trati]] [[AVE]], následky rostoucího [[turismus\|turismu]] a [[motorismus\|motorismu]], ekologické škody po haváriích ropných tankerů a lesních požárech.		V současnosti diskutovanými problémy Galicie je stárnutí populace a vylidňování vnitrozemí, nedostupnost veřejné dopravy a nákladná stavba [[vysokorychlostní trať\|vysokorychlostní trati]] [[AVE]], následky rostoucího [[turismus\|turismu]] a [[motorismus\|motorismu]], ekologické škody po haváriích ropných tankerů a lesních požárech.

-	[[Soubor:~~Ayuntamiento~~ de Santiago de Compostela.jpg\|thumb\|~~left\|upright=1.3~~\|Pazo de Raxoi, sídlo galicijské vlády a administrativy Santiaga de Compostela.]]	+	[[Soubor:Palacio de Rajoy, Santiago de Compostela, España, 2015-09-23, DD 53.jpg\|thumb\|240px\|Pazo de Raxoi, sídlo galicijské vlády a administrativy Santiaga de Compostela.]]
	== Politika ==		== Politika ==
	Autonomní status Galicie ustanovuje galicijský parlament, vládu a jejího předsedu.<ref>[http://www.xunta.es/estatuto?lang=es#T1 O Estatuto de Autonomía de Galicia, 6 de abril de 1981. Título I. Do Poder Galego.]</ref> 75 poslanců parlamentu je voleno [[Poměrný volební systém\|poměrným systémem]] každé čtyři roky. Volební právo mají také galicijští emigranti. Výkonou moc má galicijská vláda ([[junta]], {{vjazyce2\|gl\|''Xunta de Galicia''}}), v jejímž čele stojí předseda vlády jmenovaný [[Seznam španělských vládců\|španělským králem]]. Sídlí v paláci [[Pazo de Raxoi]] naproti katedrále v [[Santiago de Compostela\|Santiagu de Compostela]].		Autonomní status Galicie ustanovuje galicijský parlament, vládu a jejího předsedu.<ref>[http://www.xunta.es/estatuto?lang=es#T1 O Estatuto de Autonomía de Galicia, 6 de abril de 1981. Título I. Do Poder Galego.]</ref> 75 poslanců parlamentu je voleno [[Poměrný volební systém\|poměrným systémem]] každé čtyři roky. Volební právo mají také galicijští emigranti. Výkonou moc má galicijská vláda ([[junta]], {{vjazyce2\|gl\|''Xunta de Galicia''}}), v jejímž čele stojí předseda vlády jmenovaný [[Seznam španělských vládců\|španělským králem]]. Sídlí v paláci [[Pazo de Raxoi]] naproti katedrále v [[Santiago de Compostela\|Santiagu de Compostela]].
Řádka 136:		Řádka 134:
	* [http://www.galiciadigital.com/pcd/Instituciones/Instituciones/autonomia/simbolos/audio/himno.mp3 Galicijská hymna jako mp3]		* [http://www.galiciadigital.com/pcd/Instituciones/Instituciones/autonomia/simbolos/audio/himno.mp3 Galicijská hymna jako mp3]

-	{{~~Španělsko~~}}	+
-	{{Commonscat\|Galicia (Spain)}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Galicia+Spain}}{{Commonscat\|Galicia (Spain)}}{{Španělsko}}{{Článek z Wikipedie}}
-	[[Kategorie:Galicie]]	+	[[Kategorie:Galicie\| ]]
	[[Kategorie:Historická území Španělska]]		[[Kategorie:Historická území Španělska]]
	[[Kategorie:Autonomní společenství Španělska]]		[[Kategorie:Autonomní společenství Španělska]]

Sysop: 1 revizi

2014-04-21T13:39:23Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 21. 4. 2014, 13:39

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-18T09:16:49Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox Autonomní společenství Španělska
| Celý název (1. jazyk) = {{cizojazyčně|gl|Comunidade Autónoma de Galicia}}
| Celý název (2. jazyk) = {{cizojazyčně|es|Comunidad Autónoma de Galicia}}
| Znak = Soubor:Escudo de Galicia.png
| Popis znaku = Znak Galicie
| Vlajka1 = Soubor:Bandeira galega civil.png
| Popis vlajky1 = Vlajka Galicie
| Vlajka2 = Soubor:Flag of Galicia.png
| Popis vlajky2 = Vlajka Galicie se znakem
| Hymna = [[Queixumes dos Pinos]]
| Mapa společenství = Soubor:Localización de Galicia.png
| Hlavní město = [[Santiago de Compostela]]
| Největší město = [[Vigo]]
| Rozloha = 29 574
| Pořadí rozloha = 7
| Procento rozloha = 5,8
| ISO 3166-2 = ES-GA
| Obyvatelstvo = 2 783 100 {{malé|[[2008]]}}
| Pořadí obyvatelstvo = 5
| Procento obyvatelstvo = 6,13
| Hustota zalidnění = 93,8
| Úřední jazyk = [[španělština]], [[galicijština]]
| Počet provincií = 4
| Autonomní statut = [[28. duben|28. dubna]] [[1981]]
| Kongres - křesla = 23
| Senát - křesla = 19
| Počet křesel regionálního parlamentu = 75
| Předseda vlády+pol.strana = [[Alberto Núñez Feijoo]] ([[Partido Popular|PP]])
| Internetové stránky = http://www.xunta.es Xunta de Galicia}}

'''Galicie''' ([[galicijština|galicijsky]] ''Galicia'' či ''Galiza'',<ref>Dle rozhodnutí Galicijské královské akademie je však jediným oficiálním názvem v galicijštině ''Galicia''. [http://www.lavozdegalicia.es/galicia/2008/06/08/0003_6886803.htm La voz de Galicia], 8. června 2008.</ref> [[španělština|španělsky]] ''Galicia'') je země na severozápadě [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]] a jedno ze 17 [[autonomní společenství Španělska|autonomních společenství]] [[Španělsko|Španělska]]. Na severu a západě je Galicie ohraničena [[Atlantský oceán|Atlantským oceánem]], na jihu [[Portugalsko|Portugalskem]], na východě [[Asturie|Asturií]] a [[León (historická provincie)|Leónem]]. Úředními jazyky jsou [[galicijština]] a [[španělština]].

V Galicii žije 2,78 milionů obyvatel. Člení se na 4 [[provincie]]: [[Provincie A Coruña|A Coruña]] ({{cizojazyčně|es|''La Coruña''}}), [[Provincie Lugo|Lugo]], [[Provincie Ourense|Ourense]] ({{cizojazyčně|es|''Orense''}}) a [[Provincie Pontevedra|Pontevedra]]. Hlavním městem je nevelké [[Santiago de Compostela]], které je od Středověku významným poutním místem, cílem [[Svatojakubská cesta|Svatojakubské cesty]]; největším městem regionu je však přístav [[Vigo]].

== Geografie ==
Galicie hraničí na jihu s [[Portugalsko|Portugalskem]], na jihovýchodě s autonomním společenstvím [[Kastilie a León]], na severovýchodě s autonomním společenstvím [[Asturie|Asturií]], na severu a západě s [[Atlantský oceán|Atlantským oceánem]]. Na Galicijském pobřeží se nachází nejsevernější i nejzápadnější bod pevninského Španělska: severní [[Estaca de Bares]] a východní [[Mys Touriñán]].

Podnebí Galicie je [[oceánické podnebí|oceánské]], s mírnými teplotami a vysokými srážkami po celý rok. [[Santiago de Compostela]] má průměrně 321 dešťových dnů. Ve vnitrozemí, především v hornatých částech provincií [[Provincie Ourense|Ourense]] a [[Provincie Lugo|Lugo]], je podnebí více vnitrozemské a v zimních měsících se zde vyskytují časté sněhové bouře.

V Galicii se zachovala velká část hustých lesů, kde žije mnoho divokých zvířat. Je málo znečištěná a vyskytují se zde zalesněné kopce, útesy a rías, což velice kontrastuje se zažitou představou strohé vyprahlé španělské krajiny.

[[Soubor:Fisterra.Cabo.Galicia.jpg|thumb|left|Mys [[Fisterra]] je tradičně považován za nejzápadnější bod pevninského Španělska. Ve skutečnosti jím je nedaleký [[Mys Touriñán]].]]
=== Pobřeží ===
K nejdůležitějším geografickým rysům Galicie patří tzv. riasový (též riový) typ pobřeží, tvořený ústím řek, která byla zatopena s rostoucí hladinou moří po skončení poslední doby ledové. Pobřeží se dělí na severní [[Rías Altas]] a jižní [[Rías Baixas]]. Velká část obyvatelstva žije poblíž Rías Baixas, kde se nachází i aglomerace měst [[Vigo]] a [[Pontevedra]]. Rías jsou důležité pro [[rybolov]] a činí z galicijského pobřeží jednu z celosvětově nejdůležitějších rybářských oblastí. Velkolepá krajina a divoké pobřeží přitahuje řadu turistů, přestože zde převažuje deštivé počasí, a to i v létě.

Galicijské pobřeží lemuje velké množství ostrovů a ostrůvků, z nichž 45 má rozlohu větší než 1 [[hektar|ha]]. Ostrovy nad 1 km² jsou: [[A Illa de Arousa|Arousa]] (632 km²), [[Illas cíes|Cíes]] (434 km²), [[Ons]] (414 km²), [[Sálvora]] (188 km²), [[A Toxa]] (110 km²). Kromě Sálvory náleží všechny k Rías Baixas.

=== Vnitrozemí ===
Vnitrozemí regionu je řídce osídlené a dlouhodobě trpí migrací obyvatelstva k pobřeží a do významnějších měst [[Španělsko|Španělska]]. Nachází se zde málo měst (z větších jmenujme [[Ourense]], [[Lugo]], [[Verín]], [[Monforte de Lemos]], [[Arzúa]]) a mnoho malých vesnic. Povrch zde vytváří několik nepříliš vysokých horských pásem zkřížených mnoha malými nesplavnými řekami, poskytujících dostatek energie pro výrobu elektřiny na mnoha hydroelektrárnách. Galicie má tolik malých řek, že si vysloužila označení „země tisíce řek“. Nejdůležitějšími řekami jsou [[Minho|Miño]] a [[Sil]], které protékají velkolepý [[kaňon]]em.

Hory v Galicii nejsou příliš vysoké, dokázaly však izolovat venkovské obyvatelstvo a brzdit rozvoj vnitrozemí. V provincii [[Provincie Ourense|Ourense]] se nachází i lyžařské letovisko [[Manzaneda]]. Nejvyšší hora [[Trevinca]] (2127 m) leží poblíž hranice s [[Provincie León|provincií León]].

=== Životní prostředí ===
[[Soubor:PrestigeVolunteersInGaliciaCoast.jpg|thumb|right|200px|Pobřeží Galicie zamoření [[Havárie tankeru Prestige|havárií tankeru Prestige]] (2002)]]
Přestože má region rozsáhlé oblasti zachovalé přírody, má Galicie od 2. poloviny 20. století problémy se životním prostředím. Častým problémem bylo odlesňování, jakož i umělé šíření [[blahovičník|eukalyptu]], který sem byl importován kvůli potřebám papírenského průmyslu a způsobuje nerovnováhu v původním [[ekosystém]]u.<ref>[http://www.prensarural.org/spip/spip.php?breve1107 Basta de plantaciones de Eucalipto en Galicia] Agencia Prensa Rural, 19. září 2008.</ref> Pozoruhodným představitelem zdejší fauny je [[Vlk obecný|vlk]], trápící majitele skotu a farmáře. Populace zdejších [[Jelen evropský|jelenů]] se snížila vinou lovu a hospodářského rozvoje.

V posledních desetiletích zde došlo i k několika haváriím ropných tankerů, jakými bylo nechvalně proslulé ztroskotání tankeru ''Aegean Sea'' u [[A Coruña|A Coruñi]] [[3. prosinec|3. prosince]] [[1992]], která představovala větší katastrofu než [[havárie tankeru Exxon Valdez]] roku [[1989]] u břehů [[Aljaška|Aljašky]]. [[Havárie tankeru Prestige]] v listopadu [[2002]], kdy do moře při galicijském pobřeží vyteklo 77 000 tun ropy, pak byla největší ekologickou katastrofou v dějinách Španělska.<ref>[[El País]]: [http://www.elpais.com/todo-sobre/tema/naufragio/Prestige/51/ Todo sobre el tema: El naufragio del 'Prestige']</ref>

== Administrativní členění ==
Galicie se od roku 1833 dělí na čtyři provincie:
<gallery>
Image:Situacion Provincia da Coruña.PNG|'''[[Provincie A Coruña]]''' 7950 km² 1 132 792 obyvatel
Image:Situacion Provincia de Lugo.PNG|'''[[Provincie Lugo]]''' 9856 km² 356 595 obyvatel
Image:Situacion Provincia de Ourense.PNG|'''[[Provincie Ourense]]''' 7273 km² 338 671 obyvatel
Image:Situacion Provincia de Pontevedra.PNG|'''[[Provincie Pontevedra]]''' 4495 km² 943 117 obyvatel

Image:Galicie (administrativní mapa).gif|Mapka s vyznačením administrativních center provincií
Image:Galicia densidade de poboacion.PNG|Mapka hustoty osídlení
Image:Comarcas de Galicia.png|Mapka rozdělení do comarek
Image:Galicia eclesiastica.PNG|Mapka církevního rozdělení
</gallery>

== Města ==
[[Soubor:Catedral 060305.jpg|thumb|Katedrála v Santiagu de Compostela]]
* [[Vigo]] (přezdívané ''Olivové město'') – největší město Galicie v [[provincie Pontevedra|provincii Pontevedra]] s 294 772 obyvateli a důležitý přístav. Má dobře zachovalé historické jádro.
* [[A Coruña]] ({{vjazyce2|es|''La Coruña''}}) – město velkého hospodářského významu, centrum [[Provincie A Coruña|stejnojmenné provincie]] a druhé největší město Galicie s 244 388 obyvateli. Mezi největší atrakce patří románské kostely, synagoga a staré město a římský maják.
* [[Ourense]] ({{vjazyce2|es|''Orense''}}, přezdívané ''Město vřídel'') – centrum [[Provincie Ourense|stejnojmenné provincie]], třetí největší město Galicie s 107 186 obyvateli s krásnou románskou katedrálou a termálními prameny.
* [[Lugo]] (přezdívané ''Město hradeb'') – centrum [[Provincie Lugo|stejnojmenné provincie]] a čtvrté největší město Galicie s 93 853 obyvateli, které je obehnáno dokonale zachovalým románským opevněním a má nádhernou románskou katedrálu.
* [[Santiago de Compostela]] – galicijská metropole a páté největší město regionu s 93 712 obyvateli, jedno z nejkrásnějších měst [[Španělsko|Španělska]] a významné poutní místo v [[Provincie A Coruña|provincii A Coruña]].
* [[Pontevedra]] – centrum [[Provincie Pontevedra|stejnojmenné provincie]] se 80 202 obyvateli, s dobře zachovalým historickým centrem.
* [[Ferrol]] – město se 75 181 obyvateli v [[Provincie A Coruña|provincii A Coruña]] s významnou loděnicí [[Navantia]].

Dalšími místy s více než 25 000 obyvateli jsou: [[Vilagarcía de Arousa]], [[Narón]], [[Oleiros]], [[Carballo]], [[Redondela]], [[Arteixo]], [[Ribeira]], [[Culledero]], [[Marín]] a [[Cangas do Morrazo]], která leží vesměs v západní, přímořské části země. Regionálními centry pod 25 000 obyvatel jsou například [[Verín]], [[Monforte de Lemos]], [[Sarria]], [[Fisterra]], [[Viveiro]], [[Tui]] či [[Lalín]].

Údaje o počtech obyvatel: IGE, 2007.<ref>[http://www.ige.eu/web/mostrar_actividade_estatistica.jsp?idioma=gl&codigo=0201001002 IGE: Padrón municipal de habitantes.]</ref>

== Ekonomika Galicie ==
[[Soubor:Ría_de_Vigo_e_islas_Cíes.jpg|thumb|Přístav ve [[Vigo|Vigu]], v pozadí [[Illas Cíes]]]]
Galicie je zemí hospodářských kontrastů. Zatímco ekonomika západního pobřeží s významnými centry, a rybářským a zpracovatelským průmyslem a loděnicemi ([[Ferrol]], [[Vigo]]) prosperuje a dochází zde k růstu obyvatelstva, je ekonomika venkovského zázemí ([[provincie Ourense]], [[Provincie Lugo|Lugo]] a region [[Costa da Morte]]) založena na tradičním zemědělství na malých farmách, zde nazývaných minifundia. Nicméně vzestup turistiky, šetrného lesnictví a tradičního zemědělství přinášejí další možnosti galicijské ekonomice, bez negativních zásahů do přírody a zdejší kultury. [[Turistický ruch]] v současnosti tvoří okolo 12 % HDP a zaměstnává přibližně stejné procento Galicijců.

V galicijském městě [[Arteixo]] sídlí společnost [[Inditex]], největší evropský [[oděv]]ní koncern, který vlastní značky [[Zara (móda)|Zara]], Pull and Bear, Bershka a další.

=== Doprava ===
Galicie je nejodlehlejší částí pevninského Španělska, nejrychleji je tedy dostupná [[letecká doprava|leteckou dopravou]] (letiště Santiago, A Coruña a Vigo). Železnice se ve větší míře uplatňuje jen na meziměstské trase [[Vigo]] - [[Pontevedra]] - [[Santiago de Compostela|Santiago]] - [[A Coruña]]. V současnosti se začíná budovat trasa pro rychlovlaky [[AVE]];<ref>Viz průběžně aktualizované informace na encyklopedii [http://ferrocarriles.wikia.com/wiki/LAV_Olmedo_-_Zamora_-_Galicia Ferropedia: LAV Olmedo - Zamora - Galicia]</ref> ta nicméně nezlepší nuznou situaci regionální veřejné dopravy: místních vlaků a autobusů do menších sídel jezdí velmi málo (často jen dva nebo tři denně), nejsou časově navázané ani [[integrovaný dopravní systém|tarifně integrované]].

== Historický přehled ==
=== Od starověku do pádu Vizigótské říše ===
Ve starověku se území stalo součástí římské provincie [[Hispania Tarraconensis]], po jejímž rozdělení na počátku 4. století po Kr. tu vznikla samostatná provincie [[Gallaecia]] (podle kmene Gallaiciů či Calaiciů). Po pádu Římské říše se Galicie stává roku 410 součástí [[Suébská říše|Suébské]] a od roku 582 Vizigótské říše.

[[Soubor:GaliziadescriptioI.jpg|thumb|[[Království Galicie]] na mapě ze 16. století]]
=== Od pádu Vizigótské říše do začlenění do Španělska ===
V severní Galicii byl na počátku 8. století zastaven nápor [[Arabové|Arabů]] a většina území byla od roku 718 součástí Království Asturie. Od roku 814 tu existovalo království označované jako ''Království Asturie a Galicie'', v letech 910–914 pak samostatné království, jehož vládce Ordoño II. spojil Galicii s [[León (království)|Leónem]]. Poté už byla Galicie součástí království León, s výjimkou let 1060–1071, kdy byla načas samostatná (v letech 1065-1071 tu panoval García, syn Ferdinanda I. Leónského). Jižní Galicie byla po roce 1095 připojena k [[Portugalsko|Portugalskému hrabství]], které se později stalo královstvím. Zbytek Galicie se pak stal v rámci Leónu součástí zemí Kastilské koruny, kde pak Galicie tvořila samostatnou španělskou historickou provincii ''Království Galicie''

=== Od 19. století do současnosti ===
Dne [[30. listopad]]u 1833 bylo při správní reformě území Galicie rozděleno na 4 moderní [[španělské provincie|provincie]], které zde stále existují. O 11 let dříve, roku 1822, byla při dočasném správním rozdělení na východě Galicie ustavena provincie Villafranca (dnešní [[El Bierzo|Bierzo]]),<ref>[http://personales.ya.com/pedroms/pdf/5.74.pdf Decreto de 27 de enero de 1822. División provisional del territorio español]</ref> která při reformě připadla [[provincie León|provincii León]]; galicijská kultura a jazyk se zde však udržely dodnes a galicijští nacionalisté požadují návrat Bierza pod Galicii.

Podle [[federalismus|federalistické]] ústavy [[První Španělská republika|První španělské republiky]] se měla stát Galicie jedním ze 17 [[autonomie|autonomních]] spolkových států této [[federace|federativní]] [[republika|republiky]], což však kvůli kolapsu republiky nakonec nebylo realizováno. Od 19. století se zde také začalo formovat silné národní hnutí, které ve 20. století požadovalo [[autonomie|autonomii]]. Po plebiscitu vláda lidové fronty roku [[1936]] autonomii schválila, ale vzápětí byla zrušena režimem generála [[Francisco Franco|Francisca Franca]]; ten se sice narodil v galicijském [[Ferrol]]u, avšak jakékoli galicijské snahy o sebeurčení, sílící znovu v 70. letech, tvrdě potlačoval. Teprve po pádu jeho režimu získala Galicie [[16. březen|16. března]] [[1978]] autonomii, potvrzenou [[28. duben|28. dubna]] [[1981]] schválením jejího autonomního statutu.

V současnosti diskutovanými problémy Galicie je stárnutí populace a vylidňování vnitrozemí, nedostupnost veřejné dopravy a nákladná stavba [[vysokorychlostní trať|vysokorychlostní trati]] [[AVE]], následky rostoucího [[turismus|turismu]] a [[motorismus|motorismu]], ekologické škody po haváriích ropných tankerů a lesních požárech.

[[Soubor:Ayuntamiento de Santiago de Compostela.jpg|thumb|left|upright=1.3|Pazo de Raxoi, sídlo galicijské vlády a administrativy Santiaga de Compostela.]]
== Politika ==
Autonomní status Galicie ustanovuje galicijský parlament, vládu a jejího předsedu.<ref>[http://www.xunta.es/estatuto?lang=es#T1 O Estatuto de Autonomía de Galicia, 6 de abril de 1981. Título I. Do Poder Galego.]</ref> 75 poslanců parlamentu je voleno [[Poměrný volební systém|poměrným systémem]] každé čtyři roky. Volební právo mají také galicijští emigranti. Výkonou moc má galicijská vláda ([[junta]], {{vjazyce2|gl|''Xunta de Galicia''}}), v jejímž čele stojí předseda vlády jmenovaný [[Seznam španělských vládců|španělským králem]]. Sídlí v paláci [[Pazo de Raxoi]] naproti katedrále v [[Santiago de Compostela|Santiagu de Compostela]].

=== Politické strany a volby ===
Hlavními politickými stranami jsou konzervativně-neoliberální [[Partido Popular de Galicia]] (''Lidová strana Galicie'', součást celošpanělské [[Partido Popular]]), socialistická a umírněně progalicijská [[Partido dos Socialistas de Galicia-PSOE]] (součást celošpanělské [[PSOE|socialistické strany]]) a levicově-nacionalistický [[Bloque Nacionalista Galego]]. V letech 1990—2005, éře [[Manuel Fraga Iribarne|Manuela Fragy]], měla Partido Popular absolutní většinu. Tu ztratila roku 2005, kdy se vlády ujala koalice socialistů a nacionalistů, a nečekaně získala zpět ve volbách [[1. března]] [[2009]].

Dalšími, menšími stranami jsou např. progalicijské [[Terra Galega]], [[Partido Galeguista]], [[Frente Popular Galega]], [[Nós-Unidade Popular]] či celošpanělská [[Unión Progreso y Democracia]] a [[Izquierda Unida]].

=== Předsedové vlád Galicie ===
* [[Antonio Rosón Pérez]] ([[UCD]]) [[12. červen|12. června]] [[1978]] – [[9. červen|9. června]] [[1979]]
* [[José Quiroga Suárez]] ([[UCD]]) [[9. červen|9. června]] [[1979]] – [[21. leden|21. ledna]] [[1982]]
* [[Gerardo Fernández Albor]] ([[AP]]) [[21. leden|21. ledna]] [[1982]] – [[1. listopad]]u [[1987]]
* [[Fernando Ignacio González Laxe]] ([[PSOE]]) [[1. listopad]]u [[1987]] – [[5. únor]]a [[1990]]
* [[Manuel Fraga Iribarne]] ([[Partido Popular|PPdeG]]) [[5. únor]]a [[1990]] – [[2. srpen|2. srpna]] [[2005]]
* [[Emilio Pérez Touriño]] ([[PSOE|PSdeG-PSOE]]) od [[2. srpen|2. srpna]] [[2005]] - [[2009]]
* [[Alberto Núñez Feijoo]] ([[Partido Popular|PPdeG]]) [[2009]] -

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.xunta.es Oficiální web galicijské regionální vlády (španělsky)]
* [http://galicias.com/indexi.htm Fotografie Galicie]
* [http://www.red2000.com/spain/region/r-galic.html Stručný popis Galicie a jejích památek (anglicky)]
* [http://www.galiciaguide.com Galicia Guide] Největší zdroj informací v angličtině.
* [http://www.galiciadigital.com/pcd/Instituciones/Instituciones/autonomia/simbolos/audio/himno.mp3 Galicijská hymna jako mp3]

{{Španělsko}}
{{Commonscat|Galicia (Spain)}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Galicie]]
[[Kategorie:Historická území Španělska]]
[[Kategorie:Autonomní společenství Španělska]]