Geodézie - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\)“

2022-08-14T14:51:52Z

Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“

← Starší verze		Verze z 14. 8. 2022, 14:51
Řádka 26:		Řádka 26:

	V geodézii se proto zemské těleso resp. geoid aproximují referenčními plochami, jejichž matematická definice je jednodušší:		V geodézii se proto zemské těleso resp. geoid aproximují referenčními plochami, jejichž matematická definice je jednodušší:
-	* '''[[referenční elipsoid]]''' se jako referenční plocha využívá zejména ve vyšší geodézii. Jedná se o dvouosý rotační [[elipsoid]], jehož vedlejší poloosa <big>\(b</~~math~~> je rovnoběžná s osou zemské rotace. Je-li navíc střed elipsoidu totožný se středem (těžištěm) Země a poloosa <big>\(b</~~math~~> totožná s osou rotace Země, označuje se elipsoid jako zemský. Na území ČR se využívá zejména [[Friedrich Wilhelm Bessel\|Besselův]] elipsoid, který byl jako referenční použit pro definici Systému [[Jednotná trigonometrická síť katastrální\|Jednotné trigonometrické sítě katastrální]] (S-JTSK). V aplikacích [[globální družicový polohový systém\|globálních navigačních satelitních systémů (GNSS)]] se užívá elipsoid [[World Geodetic System\|WGS-84]], na území Evropy pak zejména elipsoid GRS80, který byl použit pro definici Evropského terestrického referenčního systému 1989 (ETRS89). Parametry uvedených elipsoidů (hlavní poloosa <big>\(a</~~math~~>, vedlejší poloosa <big>\(b</~~math~~>) jsou:	+	* '''[[referenční elipsoid]]''' se jako referenční plocha využívá zejména ve vyšší geodézii. Jedná se o dvouosý rotační [[elipsoid]], jehož vedlejší poloosa <big>$b$</big> je rovnoběžná s osou zemské rotace. Je-li navíc střed elipsoidu totožný se středem (těžištěm) Země a poloosa <big>$b$</big> totožná s osou rotace Země, označuje se elipsoid jako zemský. Na území ČR se využívá zejména [[Friedrich Wilhelm Bessel\|Besselův]] elipsoid, který byl jako referenční použit pro definici Systému [[Jednotná trigonometrická síť katastrální\|Jednotné trigonometrické sítě katastrální]] (S-JTSK). V aplikacích [[globální družicový polohový systém\|globálních navigačních satelitních systémů (GNSS)]] se užívá elipsoid [[World Geodetic System\|WGS-84]], na území Evropy pak zejména elipsoid GRS80, který byl použit pro definici Evropského terestrického referenčního systému 1989 (ETRS89). Parametry uvedených elipsoidů (hlavní poloosa <big>$a$</big>, vedlejší poloosa <big>$b$</big>) jsou:
	{\| class="wikitable"		{\| class="wikitable"
	\|-		\|-
Řádka 38:		Řádka 38:
	\|}		\|}

-	* '''referenční [[koule]]''' je definována jediným parametrem - poloměrem křivosti <big>\(R</~~math~~>. V geodézii se referenční koule používá například za účelem vyčíslení vlivu zakřivení Země na měřené veličiny.	+	* '''referenční [[koule]]''' je definována jediným parametrem - poloměrem křivosti <big>$R$</big>. V geodézii se referenční koule používá například za účelem vyčíslení vlivu zakřivení Země na měřené veličiny.

	* '''referenční [[rovina]]''' se používá zejména v nižší geodézii - na území malého rozsahu, v aplikacích, kde lze ještě zanedbat vliv zakřivení Země.		* '''referenční [[rovina]]''' se používá zejména v nižší geodézii - na území malého rozsahu, v aplikacích, kde lze ještě zanedbat vliv zakřivení Země.

Sysop: Nahrazení textu „ $“ textem „$ \(“

2022-08-14T14:48:35Z

Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“

← Starší verze		Verze z 14. 8. 2022, 14:48
Řádka 26:		Řádka 26:

	V geodézii se proto zemské těleso resp. geoid aproximují referenčními plochami, jejichž matematická definice je jednodušší:		V geodézii se proto zemské těleso resp. geoid aproximují referenčními plochami, jejichž matematická definice je jednodušší:
-	* '''[[referenční elipsoid]]''' se jako referenční plocha využívá zejména ve vyšší geodézii. Jedná se o dvouosý rotační [[elipsoid]], jehož vedlejší poloosa <~~math~~>b</math> je rovnoběžná s osou zemské rotace. Je-li navíc střed elipsoidu totožný se středem (těžištěm) Země a poloosa <~~math~~>b</math> totožná s osou rotace Země, označuje se elipsoid jako zemský. Na území ČR se využívá zejména [[Friedrich Wilhelm Bessel\|Besselův]] elipsoid, který byl jako referenční použit pro definici Systému [[Jednotná trigonometrická síť katastrální\|Jednotné trigonometrické sítě katastrální]] (S-JTSK). V aplikacích [[globální družicový polohový systém\|globálních navigačních satelitních systémů (GNSS)]] se užívá elipsoid [[World Geodetic System\|WGS-84]], na území Evropy pak zejména elipsoid GRS80, který byl použit pro definici Evropského terestrického referenčního systému 1989 (ETRS89). Parametry uvedených elipsoidů (hlavní poloosa <~~math~~>a</math>, vedlejší poloosa <~~math~~>b</math>) jsou:	+	* '''[[referenční elipsoid]]''' se jako referenční plocha využívá zejména ve vyšší geodézii. Jedná se o dvouosý rotační [[elipsoid]], jehož vedlejší poloosa <big>\(b</math> je rovnoběžná s osou zemské rotace. Je-li navíc střed elipsoidu totožný se středem (těžištěm) Země a poloosa <big>\(b</math> totožná s osou rotace Země, označuje se elipsoid jako zemský. Na území ČR se využívá zejména [[Friedrich Wilhelm Bessel\|Besselův]] elipsoid, který byl jako referenční použit pro definici Systému [[Jednotná trigonometrická síť katastrální\|Jednotné trigonometrické sítě katastrální]] (S-JTSK). V aplikacích [[globální družicový polohový systém\|globálních navigačních satelitních systémů (GNSS)]] se užívá elipsoid [[World Geodetic System\|WGS-84]], na území Evropy pak zejména elipsoid GRS80, který byl použit pro definici Evropského terestrického referenčního systému 1989 (ETRS89). Parametry uvedených elipsoidů (hlavní poloosa <big>\(a</math>, vedlejší poloosa <big>\(b</math>) jsou:
	{\| class="wikitable"		{\| class="wikitable"
	\|-		\|-
Řádka 38:		Řádka 38:
	\|}		\|}

-	* '''referenční [[koule]]''' je definována jediným parametrem - poloměrem křivosti <~~math~~>R</math>. V geodézii se referenční koule používá například za účelem vyčíslení vlivu zakřivení Země na měřené veličiny.	+	* '''referenční [[koule]]''' je definována jediným parametrem - poloměrem křivosti <big>\(R</math>. V geodézii se referenční koule používá například za účelem vyčíslení vlivu zakřivení Země na měřené veličiny.

	* '''referenční [[rovina]]''' se používá zejména v nižší geodézii - na území malého rozsahu, v aplikacích, kde lze ještě zanedbat vliv zakřivení Země.		* '''referenční [[rovina]]''' se používá zejména v nižší geodézii - na území malého rozsahu, v aplikacích, kde lze ještě zanedbat vliv zakřivení Země.

Sysop: + Novinka

2019-12-12T18:30:43Z

+ Novinka

Nová stránka

'''Geodézie''' (řecky γη = [[Země]], δαιζω = dělit) je vědní obor, zabývající se zkoumáním tvaru, rozměru a fyzikálních vlastností zemského tělesa - [[geoid]]u - nebo části zemského povrchu případně objektů mimo [[Země|Zemi]]. Pro výzkum využívá matematické, geometrické a fyzikální metody měření a výpočtů. Základním úkolem geodézie je určení vzájemné polohy bodů na zemském povrchu nebo v prostoru ve zvoleném souřadnicovém systému. Výsledky geodetických měření slouží pro tvorbu [[mapa|map]] v papírové nebo digitální podobě a pro potřeby jiných oborů.

Osoba zabývající se geodézií je [[Zeměměřič|geodet]], českým výrazem ''zeměměřič'', zastarale ''(civilní) geometr''.

== Disciplíny geodézie ==
V základním členění se geodézie dělí na vyšší a nižší:
* '''vyšší geodézie''' - se zabývá určením tvaru a rozměrů Země a s tím souvisejícím zaměřením a výpočty geodetických sítí, které tvoří základ pro podrobná měření polohopisná a výškopisná. Vyšší geodézie se zabývá územím velkého rozsahu (např. celý stát apod.), v rámci kterého je nutné uvažovat zakřivení zemského povrchu.

* '''nižší geodézie''' - se zabývá vlastním podrobným měřením polohopisným a výškopisným, jednotlivými měřickými metodami, potřebnými přístroji a pomůckami, výpočetními pracemi a zobrazením naměřených hodnot. Nižší geodézie se zabývá územím malého rozsahu, v rámci kterého lze zanedbat zakřivení Země, a zemský povrch tak lze považovat za rovinný.
Kromě základního členění na vyšší a nižší lze dále geodézii rozdělit podle jednotlivých oborů:
* '''kosmická geodézie''' - se zabývá určením tvaru a rozměrů Země na základě pozorování kosmických objektů. Jsou-li těmito objekty [[Umělá družice|umělé družice]], pak se jedná o geodézii družicovou/satelitní.
* '''geodetická astronomie''' - se zabývá určováním zeměpisných souřadnic a azimutů na zemském povrchu na základě pozorování přirozených kosmických objektů (zejména Slunce a hvězd)
* '''fyzikální geodézie''' ([[geofyzika]]) - se zabývá fyzikálními vlastnostmi Země (především tíhovým polem) a jejich aplikacemi v geodézii.
* '''[[geodynamika]]''' - část geofyziky, která se zabývá studiem dynamických vlastností Země
* '''mořská geodézie''' - se zabývá určením tvaru a rozměrů mořského dna.
* '''inženýrská geodézie''' - se zabývá úkoly souvisejícími s budováním vytyčovacích sítí, vytyčováním a kontrolním měřením prostorové polohy stavebních objektů, vytyčováním a kontrolou geometrických parametrů průmyslových objektů a zařízení, měřením území na projekt a vypracováním geodetické části dokumentace skutečného provedení stavebního díla.
* '''vojenská geodézie''' - se zabývá geodetickými aplikacemi pro zajištění obrany státu.
* '''důlní měřictví''' - se zabývá zaměřováním hornické činnosti a činností prováděných hornickým způsobem, a to jak při hlubinném, tak při povrchovém dobývání. Řídí se vyhláškou č. 435/1992 Sb.
* '''teorie chyb''' - nauka o chybách, vědecky podložená teorie o chybách měření a jejich vlivu na výsledky měření nebo jejich funkce.
* '''vyrovnávací počet''' - se zabývá výpočetními postupy, určenými k rozdělení nesouhlasů na měřené hodnoty při nadbytečném počtu pozorování, prováděnými podle určitých pravidel, např. metodou nejmenších čtverců.

== Referenční plochy v geodézii ==
Skutečný tvar '''[[Země|zemského]] tělesa''' se neustále mění. Je ovlivněn zejména působením [[Rotace Země|zemské rotace]] a [[gravitační síla|gravitačních sil]]. V důsledku zemské rotace působí na zemské těleso [[odstředivá síla]], která způsobuje, že Země je zploštělá na [[pól]]ech a podobá se rotačnímu [[sféroid]]u. V důsledku nepravidelného rozložení hmot uvnitř Země a tím i nepravidelného působení gravitačních sil však dochází k nepravidelnostem ve tvaru zemského tělesa, tj. k deformacím zmíněného sféroidu. Tvarově nepravidelný je také zemský povrch, který je značně členitý a výškově různorodý a neustále se přetváří vlivem vnitřních a vnějších pochodů. Tvar zemského tělesa je matematicky nedefinovatelný.

Fyzikálním modelem zemského tělesa je '''[[geoid]]''', který je definován, jako [[ekvipotenciální plocha]] tíhového pole Země. Plocha geoidu se nejčastěji přirovnává (neplést s odpovídá) k střední hladině myšleného zemského oceánu, který se rozprostírá i pod zemským povrchem. Tvar geoidu již je matematicky definovatelný, jeho definice však je značně obtížná.

V geodézii se proto zemské těleso resp. geoid aproximují referenčními plochami, jejichž matematická definice je jednodušší:
* '''[[referenční elipsoid]]''' se jako referenční plocha využívá zejména ve vyšší geodézii. Jedná se o dvouosý rotační [[elipsoid]], jehož vedlejší poloosa <math>b</math> je rovnoběžná s osou zemské rotace. Je-li navíc střed elipsoidu totožný se středem (těžištěm) Země a poloosa <math>b</math> totožná s osou rotace Země, označuje se elipsoid jako zemský. Na území ČR se využívá zejména [[Friedrich Wilhelm Bessel|Besselův]] elipsoid, který byl jako referenční použit pro definici Systému [[Jednotná trigonometrická síť katastrální|Jednotné trigonometrické sítě katastrální]] (S-JTSK). V aplikacích [[globální družicový polohový systém|globálních navigačních satelitních systémů (GNSS)]] se užívá elipsoid [[World Geodetic System|WGS-84]], na území Evropy pak zejména elipsoid GRS80, který byl použit pro definici Evropského terestrického referenčního systému 1989 (ETRS89). Parametry uvedených elipsoidů (hlavní poloosa <math>a</math>, vedlejší poloosa <math>b</math>) jsou:
{| class="wikitable"
|-
! Elipsoid !! a [m] !! b [m]
|-
| Besselův || 6377397.1550|| 6356078.9633
|-
| WGS 84 || 6378137.0000 || 6356752.3142
|-
| GRS 80 || 6378137.0000 || 6356752.3141
|}

* '''referenční [[koule]]''' je definována jediným parametrem - poloměrem křivosti <math>R</math>. V geodézii se referenční koule používá například za účelem vyčíslení vlivu zakřivení Země na měřené veličiny.

* '''referenční [[rovina]]''' se používá zejména v nižší geodézii - na území malého rozsahu, v aplikacích, kde lze ještě zanedbat vliv zakřivení Země.

== Literatura ==
* Vaníček, P., Krakiwski E., Geodesy: The Concepts. Elsevier Science Publishers B.V., 1986.

== Související články ==
* [[Astronomie]]
* [[Hydrologie]]
* [[Geologie]]
* [[Geofyzika]]
* [[Geometrický plán]]
* [[Geoid]]
* [[Kontinent]]
* [[Seznam geodetů]]
* [[Sférická astronomie]]
* [[Zeměměřič]]
* [[Vytyčení hranic pozemků]]
* [[Tachymetrie]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.vugtk.cz/slovnik Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí]
* [http://www.cuzk.cz/Predpisy.aspx Zákony a předpisy v zeměměřictví]

{{Flickr|Geodesy}}{{Commonscat|Geodesy}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Geodézie| ]]
[[Kategorie:Vědy o Zemi]]

Geodézie - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\)“

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\(“

Sysop: + Novinka

Sysop: Nahrazení textu „ $“ textem „$ \(“