Sysop: + Typo

2012-12-12T10:36:06Z

+ Typo

Nová stránka

{| class="toccolours" style="float: right; margin-left: 2em; width: 20em; font-size: 90%;" cellspacing="3"
|-
| colspan="2" style="text-align: center; font-size: larger;" | '''Geografie Islandu'''
|-
| colspan="2" style="padding: 1em 0; text-align: center;" | <div style="float:left; margin: 0px 15px 0 0; border: 1px solid #333333">[[Soubor:Map of Iceland.png|300px|Mapa Islandu]]</div>
|- style="vertical-align: top;"
|'''Světadíl''':
|style="padding-right: 1em;" | [[Evropa]]
|- style="vertical-align: top;"
|'''Region''':
|style="padding-right: 1em;" | [[Skandinávie]]
|- style="vertical-align: top;"
|'''Souřadnice''':
|style="padding-right: 1em;" | 64° 49' 50" s.š., 17° 59′ 12" v.d.
|- style="vertical-align: top;"
|'''Rozloha''':
|style="padding-right: 1em;" | 103 125 km²
|- style="vertical-align: top;"
|'''Počet obyvatel''':
|style="padding-right: 1em;" | 316 252
|- style="vertical-align: top;"
|'''Hustota zalidnění''':
|style="padding-right: 1em;" | 3,07 obyv./km²
|- style="vertical-align: top;"
|'''Délka pobřeží''':
|style="padding-right: 1em;" | 4988 km ([[Atlantický oceán]])
|- style="vertical-align: top;"
|'''Hranice''':
|style="padding-right: 1em;" | 0 km
|- style="vertical-align: top;"
|'''Hlavní město''':
|style="padding-right: 1em;" | [[Reykjavík]]
|- style="vertical-align: top;"
|'''Nejvyšší bod''':
|style="padding-right: 1em;" | [[Hvannadalshnjúkur]] (2109,6 m n.m.)
|- style="vertical-align: top;"
|'''Nejnižší bod''':
|style="padding-right: 1em;" | [[Jölkulsárlón]] (-146 m n.m.)
|- style="vertical-align: top;"
|'''Vodní plocha''':
|style="padding-right: 1em;" | 2796 km²
|- style="vertical-align: top;"
|'''Nejdelší řeka''':
|style="padding-right: 1em;" | [[Þjórsá]] 230 km
|- style="vertical-align: top;"
|'''Největší jezero''':
|style="padding-right: 1em;" | [[Þórisvatn]] 88 km²
|- style="vertical-align: top;"
|'''Největší vodopád''':
|style="padding-right: 1em;" | Glymur 198 m
|- style="vertical-align: top;"
|'''Největší ledovec''':
|style="padding-right: 1em;" | [[Vatnajökull]] (8100 km²)
|}

'''[[Island]]''' (''ledová země'') je [[ostrov]]ní [[stát]] v severozápadní části [[Evropa|Evropy]] u [[pobřeží]] [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]].

== Poloha ==
[[Soubor:Location of Iceland.PNG|250px|thumb|Poloha Islandu na mapě Evropy.]]
Island je ostrovní stát, nacházející se v severozápadní části Evropy při pobřeží Severního [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]]. 99,8 % Islandu leží na stejnojmenném ostrově - Island, který má rozlohu 103 000 km² a je druhým největším ostrovem v Evropě po [[Velká Británie (ostrov)|Velké Británii]]. Celkem má Island rozlohu 103 125 km². Leží mezi 300 km vzdáleným [[Grónsko|Grónskem]] na severozápadě, 550 km vzdáleným ostrovem [[Jan Mayen]] na severovýchodě, 1000 km vzdáleným [[Norsko|Norskem]] na východě a 450 km vzdálenými [[Faerské ostrovy|Faerskými ostrovy]] na jihovýchodě. Vzdálenost mezi [[Praha|Prahou]] a hlavním městem [[Reykjavík]]em je kolem 2650 km.

=== Souřadnice ===
Střed Islandu má [[souřadnice]] 64° 45' s.š., 18° 30' z.d. Nejsevernější bod hlavního ostrova Islandu je Rifstangi (66° 32' s.š.), nejjižnější bod je Kötlutangi (63° 24 s.š.), nejzápadnější bod je [[Bjargtangar]] (24° 32' z.d., je také nejzápadnějším bodem Evropy) a nejvýchodnější bod je Gerpir (13° 30' z.d.). Island včetně jeho malých ostrůvků má nejsevernější bod nad [[severní polární kruh|severním polárním kruhem]], kam hlavní ostrov nezasahuje. Zasahují tam ostrovy [[Grímsey]] a [[Kolbeinsey]]. Kolbeinsey je mnohem severněji a je to nejsevernější bod Islandu (67° 09' s.š.). Nejjižnějším bodem je ostrov [[Surtsey]] (63° 18' s.š.).

== Topografie ==
[[Soubor:Iceland satellite.jpg|250px|thumb|Pohled na Island z [[vesmír]]u.]]
Zejména střed a východ [[ostrov]]a se nachází v dost velké [[nadmořská výška|nadmořské výšce]], směrem k severnímu pobřeží vybíhají [[řeka]]mi oddělené hřbety.

[[Soubor:Hekla hraun.jpg|left|thumb|sopka [[Hekla]]]]
Krajinu zdobí několik desítek [[Sopka|vulkán]]ů s dominantní výškou, které tvoří zdaleka viditelné [[kužel]]y. Starší skalní hřbety vystupují z náhorních plošin a [[ledovec|ledovců]]. Nejznámější je [[sopka]] [[Hekla]] měřící 1 491 m. Patří k nejaktivnějším na světě. Leží 50 km od jižního pobřeží. Má zhruba tvar [[loď]]ky obrácené dnem vzhůru, na jejímž dně se prolamují jednotlivé [[kráter]]y o hloubce až 100 m. Její historie představuje více než 7 000 let střídavého vylévání [[láva|lávy]] a popela ze [[sopouch]]ů situovaných na puklině dlouhé přibližně 8 km. Celkový počet [[sopečná erupce|erupcí]] vulkánu pravděpodobně přesáhl stovku, avšak po osídlení ostrova [[Vikingové|Vikingy]] je jich zaznamenáno pouze šestnáct. Nejstarší výbuch je doložen z roku 1104, poslední byl pozorován v roce [[1991]].

[[Hvannadalshnjúkur]] měřící 2109,6 m leží na jihovýchodním pobřeží Islandu v oblasti ledovce [[Vatnajökull]] na okraji zaledněné [[kaldera|kaldery]] sopky [[Öraefajökull]]. Je nejvyšším bodem ostrova, v průměru má 35 km, vrcholová část představuje kalderu o průměru 5 km. Hora vznikla ve [[čtvrtohory|čtvrtohorách]] a svrchní partie jsou tvořeny dokonce holocénními lávami. Je stále aktivní.
[[Krafla]] měřící 818 m se nachází severovýchodně od [[jezero|jezera]] [[Mývatn]] v centrální části ostrova. Také tato sopka je vázána na hlubinné zlomy. Na jejím jihozápadním svahu se nachází [[maar]] [[Vítí]] o průměru 320 m, který vznikl v roce 1724. Nedaleko byla postavena [[geotermální elektrárna]]. Západně od sopky leží mladé lávové pole, z něhož se doposud kouří, syčí [[solfatar]]y a víří bahenní sopky.

=== Vrchoviny ===
[[Vrchovina|Vrchoviny]] pokrývají většinu rozlohy státu. Jsou položeny nad nadmořskou výškou 400 až 500 m a jsou téměř neobydleny, protože z [[déšť|dešťů]] a [[sníh|sněhu]] [[voda]] neodtéká, ale zůstane stát. Mnoho ledovců jako jsou [[Vatnajökull]], [[Langjökull]] a [[Hofsjökull]] patří také do vrchovin. Vegetace je pouze na okrajích ledovcových řek. Vrchoviny jsou dostupné pouze v letních měsících. V zimních měsících jsou silnice do vnitrozemí zavřené.

=== Nížiny ===
[[nížina|Nížin]] na Islandu je poměrně málo, asi nejrozsáhlejší nížina se nachází pod ledovcem [[Vatnajökull]] a v okolí města [[Selfoss]]. Další nížiny jsou na východě v okolí města [[Egilsstaðir]], na [[poloostrov]]ě [[Reykjanes]] a v [[Reykjavík]]u.

=== Turistika ===
[[Soubor:SvartifossSummer.jpg|thumb|Národní park Skaftafell]]
Většina výstupů na nejvyšší horu ostrova (poprvé zlezena v roce 1813) začíná v okolí opuštěné [[farma|farmy]] [[Sandfell]], asi 12 km jihovýchodně od [[Národní park Skaftafell|národního parku Skaftafell]]. Na sopku [[Hekla]] se vystupuje od jihozápadu od [[Naefurhot]]u a cesta má 14 km.

==== Národní parky ====
Na Islandu jsou čtyři [[národní park]]y:
* [[Národní park Jökulsárgljúfur]]
* [[Národní park Skaftafell]]
* [[Národní park Snæfellsjökull]]
* [[Národní park Þingvellir]]

== Geologie ==
[[Soubor:Iceland Mid-Atlantic Ridge Fig16.png|200px|thumb|Mapa geologického složení]]
Island leží na riftové zóně styku dvou litosférických desek [[středoatlantský hřbet|středoatlantského hřbetu]], který probíhá přes pevninu a vytváří mladou tektonickou zónu.

Na severní straně začíná v oblasti [[poloostrov]]a [[Melrakkaslétta]] a pokračuje na jih přibližně do poloviny ostrova, kde mění směr na jihozápadní a rozdvojuje se. Sopečný materiál budující vlastně celý Island můžeme rozdělit do tří základních zón. [[Geologie|Geologicky]] nejstarší část tvoří tzv. starší bazaltové plató složené z [[třetihory|třetihorních]] [[čedič]]ů o stáří až 16 milionů let. Tato formace buduje rozsáhlé oblasti zejména na severu a severozápadě ostrova, a také na východním pobřeží. Mladší bazaltové pásmo je šedě zbarvené a lemuje v úzkých pruzích současnou vulkanickou zónu. Prokazatelné stáří se pohybuje mezi 0,2 až 3 miliony let. Plošiny jsou složeny převážně čedičem a [[dolerit]]em, v menší míře se zde vyskytují i horniny kyselejší, především [[ryolit]]y.

Centrální mladá vulkanická zóna je tvořena horninami, jejichž stáří se pohybuje v rozmezí 0,7 milionu let až po nedávné výlevy čedičů. Jde o jednu z nejaktivnějších oblastí na světě s více než 2 000 [[sopečná erupce|erupcemi]] v poledové době (tj. za 10 000 let). Unikátní jsou tvary vzniklé podledovcovými výbuchy. Láva se při styku s [[led]]em nebo tavnou vodou rychle ochlazuje a tuhne. Pokud přitom pronikne ledovcovou hmotou nebo hladinou jezera, vzniká útvar podobný stolové hoře (v [[islandština|islandštině]] ''stapi'').

== Podnebí ==
[[Soubor:StuckInSnowBetweenLaugarvatnAndThingvellir.jpg|250px|thumb|[[Sníh|Sněžení]] na Islandu v zimě]]
Island leží v blízkosti centra tlakové níže a přes svou severní polohu má díky teplým vodám [[Golfský proud|Golfského proudu]] mírné [[oceánské klima]]. Míšení teplých a chladných [[mořská voda|mořských vod]] má za následek vznik vydatných dešťů. Občas se zde vidí i [[polární záře]].

=== Srážky ===
Množství srážek klesá přibližně směrem od jihozápadu na severovýchod. Jejich roční úhrn je na jihozápadě 1500 až 3000 [[mm]] podle nadmořské výšky, na severu a východě pouze 250 až 350 mm. Velká proměnlivost charakterizuje [[počasí]] celého ostrova. V [[Reykjavík]]u je průměrný roční úhrn srážek 779 mm, v [[Akureyri]] 445 mm. V Reykjavíku je průměrně 18 deštivých dnů za měsíc, v Akureyri pouze 14 dnů.

=== Teplota ===
[[Zima]] je na [[jih]]u mírná s průměrnou [[leden|lednovou]] [[teplota|teplotou]] v nížinách od 2 [[Stupeň Celsia|°C]] do -1 °C na horách až -5 °C. Na [[sever]]u je zima chladnější než na jihu asi o 2 °C, tedy v nížinách mezi 0 °C až -3 °C na horách i -10 °C. Letní teploty jsou na jihu v průměru o 1 °C vyšší než na severu. Nejnižší teploty jsou u otevřeného pobřeží 11 °C, nejvyšší 14 °C ve vnitrozemí, ne ovšem ve vysokých polohách, tam jsou teploty mezi 7 až 11 °C u ledovců pouze 5 °C.

[[noc|Noční]] teploty nejsou u [[pobřeží]] kruté, pohybují se v zimě od 0 °C na otevřeném pobřeží až -4 °C v [[údolí (geomorfologie)|údolích]]. Na horách jsou teploty mnohem nižší, pohybují se od -3 °C do -15 °C na ledovcích. Noční teploty v létě jsou nejteplejší na jihu až 9 °C, na severu a vnitrozemí mezi 0 až 6 °C.

==== Průměrné denní a noční teploty vzduchu ====
{|
|valign="top"|

{| class="wikitable"
! Místo
! Led !! Úno !! Bře
! Dub !! Kvě !! Čer
! Čer !! Srp !! Zář
! Říj !! Lis !! Pro
! Rok
|-
!rowspan="2"| [[Reykjavík]]
| align="right" style="background:#fdd" | 1 || align="right" style="background:#fdd" | 2 || align=right style="background:#fdd" | 2
| align=right style="background:#fdd" | 5 || align=right style="background:#fdd" | 8 || align=right style="background:#fdd" | 11
| align=right style="background:#fdd" | 13 || align=right style="background:#fdd" | 12 || align=right style="background:#fdd" | 10 || align=right style="background:#fdd" | 6 || align=right style="background:#fdd" | 3 || align=right style="background:#fdd" | 2
| align=right style="background:#fdd" | 6,3
|-
| align=right style="background:#dff" | -2 || align=right style="background:#dff" | -1 || align=right style="background:#dff" | -1
| align=right style="background:#dff" | 0 || align=right style="background:#dff" | 3 || align=right style="background:#dff" | 6
| align=right style="background:#dff" | 8 || align=right style="background:#dff" | 7 || align=right style="background:#dff" | 5
| align=right style="background:#dff" | 2 || align=right style="background:#dff" | 0 || align=right style="background:#dff" | -2
| align=right style="background:#dff" | 2,1
|-
! rowspan=2 | [[Akureyri]]
| align=right style="background:#fdd" | 0 || align=right style="background:#fdd" | 1 || align=right style="background:#fdd" | 1
| align=right style="background:#fdd" | 4 || align=right style="background:#fdd" | 8 || align=right style="background:#fdd" | 12
| align=right style="background:#fdd" | 14 || align=right style="background:#fdd" | 13 || align=right style="background:#fdd" | 9
| align=right style="background:#fdd" | 5 || align=right style="background:#fdd" | 2 || align=right style="background:#fdd" | 1
| align=right style="background:#fdd" | 5,8
|-
| align=right style="background:#dff" | -3 || align=right style="background:#dff" | -3 || align=right style="background:#dff" | -3
| align=right style="background:#dff" | -1 || align=right style="background:#dff" | 3 || align=right style="background:#dff" | 6
| align=right style="background:#dff" | 8 || align=right style="background:#dff" | 7 || align=right style="background:#dff" | 3
| align=right style="background:#dff" | 0 || align=right style="background:#dff" | -1 || align=right style="background:#dff" | -3
| align=right style="background:#dff" | 1,1
|-
|}

|width="50"| 
|valign="top"|
{| class="wikitable"
! Místo
! Led !! Úno !! Bře
! Dub !! Kvě !! Čer
! Čer !! Srp !! Zář
! Říj !! Lis !! Pro
! Rok
|-
! rowspan=2 | [[Vestmannaeyjar]]
| align=right style="background:#fdd" | 2 || align=right style="background:#fdd" | 3 || align=right style="background:#fdd" | 3 || align=right style="background:#fdd" | 4 || align=right style="background:#fdd" | 7 || align=right style="background:#fdd" | 9 || align=right style="background:#fdd" | 11 || align=right style="background:#fdd" | 11 || align=right style="background:#fdd" | 9 || align=right style="background:#fdd" | 6 || align=right style="background:#fdd" | 3 || align=right style="background:#fdd" | 3 || align=right style="background:#fdd" | 5,9
|-
| align=right style="background:#dff" | 0 || align=right style="background:#dff" | 0 || align=right style="background:#dff" | 0 || align=right style="background:#dff" | 1 || align=right style="background:#dff" | 4 || align=right style="background:#dff" | 6 || align=right style="background:#dff" | 8 || align=right style="background:#dff" | 8 || align=right style="background:#dff" | 6 || align=right style="background:#dff" | 3 || align=right style="background:#dff" | 1 || align=right style="background:#dff" | 0 || align=right style="background:#dff" | 3,1
|-
! rowspan=2 | [[Bolungarvík]]
| align=right style="background:#fdd" | 1 || align=right style="background:#fdd" | 0 || align=right style="background:#fdd" | 0 || align=right style="background:#fdd" | 4 || align=right style="background:#fdd" | 7 || align=right style="background:#fdd" | 10 || align=right style="background:#fdd" | 12 || align=right style="background:#fdd" | 11 || align=right style="background:#fdd" | 9 || align=right style="background:#fdd" | 5 || align=right style="background:#fdd" | 3 || align=right style="background:#fdd" | 2 || align=right style="background:#fdd" | 5,3
|-
| align=right style="background:#dff" | -3 || align=right style="background:#dff" | -1 || align=right style="background:#dff" | -1 || align=right style="background:#dff" | 0 || align=right style="background:#dff" | 2 || align=right style="background:#dff" | 5 || align=right style="background:#dff" | 6 || align=right style="background:#dff" | 6 || align=right style="background:#dff" | 4 || align=right style="background:#dff" | 1 || align=right style="background:#dff" | 1 || align=right style="background:#dff" | -1 || align=right style="background:#dff" | 1,6
|-
|}
|}
* poznámka: [[Reykjavík]] je u částečně otevřeného pobřeží, [[Akureyri]] ve [[vnitrozemí]], [[Vestmannaeyjar]] u otevřeného pobřeží na [[jih]]u a [[Bolungarvík]] u otevřeného pobřeží na [[sever]]u.

==== Teplotní rekordy ====

Nejvyšší naměřená teplota byla na jihovýchodě území a to 30,5 °C naopak nejnižší ve vnitrozemí -39,7 °C. Nejvyšší teplota v [[Reykjavík]]u byla naměřena dne [[11. srpen|11. srpna]] [[2004]] a to 25,1 °C. Nejnižší [[21. leden|21. ledna]] [[1918]] a to -24,5 °C.

=== Vítr ===
Vítr většinou vane z východu. Jen velmi zřídka je to ze západu nebo severozápadu. Rychlost větru se zmenšuje směrem k nižším polohám, ale i tam je při bouřkách silný. Nejvyšší naměřená rychlost větru byla větší než 50 [[m/s]] (180 [[km/h]]).

=== Bouře ===
[[bouřka|Bouřky]] jsou na Islandu velmi vzácné. Vyskytnou se v průměru pouze pětkrát za rok na jihu Islandu, nejčastěji v letních měsících. Ojediněle se vyskytují i v zimě a to v případě, že [[tlaková níže]] z jihozápadu přejde Island. Studený [[vzduch]] z [[Kanada|Kanady]] se při cestě na Island ohřeje teplým vzduchem přicházejícím z Evropy a tím vznikají bouřké [[mrak]]y. [[Blesk]] v roce 1865 zabil tři osoby na jihozápadě Islandu.

[[písečná bouře|Písečné bouře]] se také vyskytují na Islandu. Vznikají silným větrem od ledovců hlavně od ledovce [[Vatnajökull]].

== Ledovce ==
[[Soubor:Vatnajökull.jpeg|thumb|ledovec [[Vatnajökull]] ze satelitu]]
[[Soubor:Iceland Grimsvoetn 1972-B.jpg|left|thumb|Vulkán [[Grimsvötn]] na ledovci [[Vatnajökull]]]]
Prakticky celý ostrov nese stopy po činosti [[ledovec|ledovců]], jako jsou velká ledovcová údolí s [[čedič]]ovými vrstvami vyhlazenými při pohybu ledové hmoty, nebo naopak rozbrázděnými úlomky materiálu, který uvízl na bázi ledovců. Podobně svědčí o ledovcové aktivitě i množství morén a obrovské výplavové plošiny - ''[[sandry]]''. V pleistocénu prodělal ostrov klimatické změny, které měly za následek postup a ústup ledovců. Celkem ledovce pokrývají 11 % rozlohy Islandu.

Největší ledovcová oblast ostrova a druhá v celé [[Evropa|Evropy]], [[Vatnajökull]] na jihozápadě měří 8 100 km², což představuje zhruba 8 % rozlohy Islandu. Větším ledovcem v Evropě je pouze na [[Špicberky|Špicberkách]]. Ačkoliv Vatnajökull vypadá jako jednoduchá ledovcová čapka, ve skutečnosti se skládá z několika nezávislých ledových těles umístěných na podledovcových sopečných vrcholech. [[sopka|Sopky]] překryté ledovou hmotou jsou v řadě případů aktivní (naposledy v r. [[1997]]). Jejich činnost vyvolala [[katastrofa|katastrofické]] [[povodeň|povodně]], které se valily údolím řeky [[Jökulsá á Fjöllum]] na sever a vytvořily unikátní tvary na severním pobřeží ostrova.

=== Největší [[ledovec|ledovce]] ===
* [[Vatnajökull]] 8100 km²
* [[Langjökull]] 953 km²
* [[Hofsjökull]] 925 km²
* [[Mýrdalsjökull]] 596 km²
* [[Drangajökull]] 160 km²

== Vodstvo ==
[[Soubor:Þingvallavatn.JPG|thumb|jezero [[Þingvallavatn]]]]
V horských oblastech pramení největší zdejší řeky napájené ledovci. Patří mezi ně [[Thjórsá]], [[Hvítá]] a nejvodnatější [[Jökulsá á Fjöllum]]. V důsledku mladých tektonických pohybů se vodní toky vyznačují množstvím [[vodopád]]ů založených na puklinách a zlomech ([[Dettifos]], [[Skógafoss]], [[Gullfos]]). Typickým rysem krajiny je také množství [[jezero|jezer]] vytvořených činností ledovců (jezero [[Lagarfljót]]) nebo vzniklých v důsledku tektonických poklesů (jezero [[Thingvallavatn]]). Řada jezer vznikla v [[kráter]]ech sopek ([[maar]] [[Vítí]]), případně jsou hrazena lávovými proudy (jezero [[Mývatn]]) či [[ledovcová moréna|ledovcovými morénami]].

2796 km² státu tvoří voda, což je 2,71 % z celkové rozlohy státu.

{|
|valign="top"|

=== Nejdelší [[řeka|řeky]] ===
* [[Þjórsá]] 230 km
* [[Jökulsá á Fjöllum]] 206 km
* [[Blanda]] 125 km
* [[Hvítá]] 40 km
* [[Lagarfljót]] 25 km
* [[Ölfusá]] 25 km
* [[Sog]] 19 km

|width="50"| 
|valign="top"|

=== Největší [[jezero|jezera]] ===
* [[Þórisvatn]] 88 km²
* [[Þingvallavatn]] 84 km²
* [[Blöndulón]] 57 km²
* [[Lagarfljót]] 53 km²
* [[Mývatn]] 37 km²
* [[Hóp]] 35 km²
* [[Hvítárvatn]] 30 km²

|width="50"| 
|valign="top"|

=== Největší [[vodopád]]y ===
* [[Glymur]] 198 m
* [[Háifoss]] 122 m
* [[Seljalandsfoss]] 60 m
* [[Skógafoss]] 60 m
* [[Dettifoss]] 44 m
* [[Gullfoss]] 21 m
* [[Aldeyjarfoss]] 20 m
|}

== Termální prameny a gejzíry ==
[[Soubor:GeysirEruptionNear.jpg|thumb|[[Gejzír]] [[Strokkur]]]]
Se sopečnou činností úzce souvisí [[termální pramen]]y a [[gejzír]]y. Typickým doprovodným znakem vulkanické činnosti je i přítomnost bahenních sopek, [[sirovodík]]em páchnoucích [[solfatar]]ů a [[fumarola|fumarolů]]. Nejznámější výskytu těchto úkazů je [[Námaskard]] u jezera [[Mývatn]]. Největší koncentrace gejzírů je v lokalitě [[Haukadalur]], 50 km od jižního pobřeží. Od místního, tzv. [[Velký gejzír|Velkého gejzíru]] ([[Stóri gejzír]]) pochází ono mezinárodně užívané slovo. V současnosti je však tento otec gejzírů nečinný a hlavní atrakcí oblasti je jeho menší obdoba [[Strokkur]], pravidelně chrlící vodu až do výše 22 m.

== Pobřeží ==

=== Ostrovy ===
Největším ostrovem mimo ostrov Island je ostrov [[Heimaey]] s rozlohou 13,4 km². Mnohem známějším ostrovem je [[Surtsey]]. Surtsey vznikl sopečnou erupcí v roce [[1963]]. Měl rozlohu 2,7 km², nyní jen 1,4 km². Tyto dva ostrovy patří do [[souostroví]] [[Vestmannaeyjar]]. Dalšími většími ostrovy jsou [[Grímsey]] na sever od Islandu a [[Hrísey]] u města [[Akureyri]].

==== Seznam islandských ostrovů ====
{| class="wikitable sortable"
! [[Ostrov]]
! [[Rozloha]] ([[Kilometr čtvereční|km²]])
|-
|[[Island]]
|103 000
|-
|[[Heimaey]]
|13,4
|-
|[[Hrísey]]
|7,7
|-
|[[Grímsey]]
|5,3
|-
|[[Surtsey]]
|1,9
|-
|}

=== Fjordy ===
[[Soubor:Iceland-bays.png|250px|thumb|Mapa největších fjordů]]

==== Seznam největších fjordů ====
{|
|valign="top"|

* [[Arnarfjörður]]
* [[Álftafjörður]]
* [[Berufjörður]]
* [[Borgarfjörður]]
* [[Breiðafjörður]]
* [[Dýrafjörður]]
* [[Eskifjörður]]
* [[Eyjafjörður]]
* [[Fáskrúðsfjörður]]
* [[Faxaflói]]
* [[Hamarsfjörður]]

|width="50"| 
|valign="top"|

* [[Hornafjörður]]
* [[Hrútafjörður]]
* [[Húnaflói]]
* [[Hvammsfjörður]]
* [[Hvalfjörður]]
* [[Ísafjarðardjúp]]
* [[Ísafjörður]]
* [[Kollafjörður]]
* [[Mjóifjörður]]
* [[Norðfjörður]]
* [[Ólafsfjörður]]

|width="50"| 
|valign="top"|

* [[Patreksfjörður]]
* [[Reyðarfjörður]]
* [[Seyðisfjörður]]
* [[Siglufjörður]]
* [[Skagafjörður]]
* [[Skjálfandi]]
* [[Skutulsfjörður]]
* [[Steingrímsfjörður]]
* [[Tálknafjörður]]
* [[Vopnafjörður]]
* [[Öxarfjörður]]
|}

== Fauna a Flóra ==
[[Soubor:Icelandic-Sheep-20030608.JPG|thumb|Islandská ovce]]
Jedinými [[strom]]y, s nimiž se zde v současnosti setkáme, jsou trpasličí [[vrba|vrby]], zakrslé břízy typické pro [[tundra|tundrovou]] [[vegetace|vegetaci]] a [[Jalovec obecný|jalovec]]. Rostou tu různé druhy [[Brusnice borůvka|borůvkovitých]] a šíchovitých rostlin. Hojné jsou [[lišejník]]y a ostřicové trávy typické pro [[bažina|bažiny]] a mokřiny. Nápadnějšími květy upoutají v krátkém létě např. [[kakost]], [[endemit]]ní [[mák]], nízký [[turan]], [[smetánka]] či [[zvonek]]. Z nízkých [[orchidej]]í můžeme vidět ''Platanthera hyperborea'', roste tu [[protěž]] aj.

Jednotvárná vegetace neposkytuje dostatek potravy zvěři, která je druhově velmi chudá. Žije tu [[liška polární]], na krách sem občas zabloudí [[medvěd lední]]. Nejrozšířenější [[fauna|faunou]] ostrova jsou bezpochyby [[ptáci]] a také [[ovce]]. Kolonie [[papuchalk bělobradý|papuchalků]], [[alka|alky]], [[chaluha|chaluhy]] a [[Rackovití|racků]] v pobřežních [[fjord]]ech patří k vyhledávaným lokalitám.

== Města ==
[[Soubor:Reykjavík03.jpg|thumb|Reykjavík]]
{{viz též|Seznam islandských měst a vesnic}}
[[hlavní město|Hlavním]] a největším [[město|městem]] je [[Reykjavík]]. Je nejseverněji položené hlavní město na světě. Žije v něm 117 721 obyvatel, což je 38 % z celkového počtu obyvatel Islandu. [[Akureyri]] se považuje za druhé největší město, protože města [[Kópavogur]] a [[Hafnarfjörður]] která jsou větší patří do [[Höfuðborgarsvæðið|aglomerace Reykjavíku]] a jsou téměř spojena.

Seznam měst nad 5000 obyvatel podle pořadí:

* 1. [[Reykjavík]] 117 721 obyvatel
* 2. [[Kópavogur]] 28 291 obyvatel
* 3. [[Hafnarfjörður]] 24 712 obyvatel
* 4. [[Akureyri]] 17 158 obyvatel
* 5. [[Keflavík]] 10 200 obyvatel
* 6. [[Garðabær]] 9877 obyvatel
* 7. [[Mosfellsbær]] 7808 obyvatel
* 8. [[Selfoss]] 5997 obyvatel
* 9. [[Akranes]] 5955 obyvatel

== Administrativní dělení ==
Island se dělí na [[obec|obce]] (''sveitarfélög''), [[hrabství]] (''sýslur''), [[region]]y (''hluti'') [[okruh (územní jednotka)|okruhy]] (''kjördæmi'').

=== Obce ===
Islandské obce jsou lokální administrativní části kde se provozují různé služby jako jsou [[mateřská školka|mateřské školky]], [[základní škola|základní školy]], sociální služby, [[třídění odpadu]], [[státní dům]], [[veřejná doprava]] a služby pro [[penzionista|penzionisty]] a [[invalida|invalidy]]. Každá musí mít svého [[starosta|starostu]]. Jsou upravovány každých čtyři roků.

Největší počet obcí byl v roce [[1950]] kdy jich bylo 229. Roku [[1995]] se mpočet zmenšil na 170. Nyní je jejich počet 79. Rozmezí počtu obyvatel je mezi 48 až 117 721 a rozmezí rozlohy mezi 2 km² až 8884 km².

Seznam obcí naleznete [[Seznam islandských obcí|'''zde''']].

=== Hrabství ===
Island se tradičně dělí na 23 hrabství (''sýsla'', [[množné číslo]] ''sýslur'') a 24 nezávislých měst (''kaupstaðir'').

Seznam hrabství naleznete [[Seznam hrabství na Islandu|'''zde''']].

=== Regiony ===
Island se dělí na 8 regionů. Islandský region je to samé jako [[kraj (územní jednotka)|kraj]].

'''Seznam regionů'''
* [[Austurland]]
* [[Höfuðborgarsvæðið]]
* [[Norðurland eystra]]
* [[Norðurland vestra]]
* [[Suðurland]]
* [[Suðurnes]]
* [[Vestfirðir]]
* [[Vesturland]]

=== Okruh ===
Island je rozdělen na 6 okruhů, z toho 3 velké a 3 malé. Mezi velké okruhy patří [[Norðvestur]] (severozápadní), [[Norðaustur]] (severovýchodní) a [[Suður]] (jižní). Mezi malé patří [[Suðvestur]] (jihozápadní) a [[Reykjavík Norður]] a Reykjavík Suður (Reykjavík severní a Reykjavík jižní). Okruhy byli vytvořeny roku [[1999]].

<gallery>
Soubor:Sveitarfélög-landsvæði.png|Obce Islandu
Soubor:Sýslur á Íslandi.png|Hrabství Islandu
Soubor:Regions of Iceland.png|Regiony Islandu
Soubor:Kjördæmi Íslands.png|Okruhy Islandu
</gallery>

== Statistiky ==
'''Rozloha'''
* celková [[rozloha]]: 103 125 km²
* [[souš]]: 100 329 km²
* [[voda]]: 2 796 km²

'''Krajní body'''
* Nejsevernější bod: Rifstangi 66°32' s.š.
* Nejvýchodnější bod: Gerpir 13°29' z.d.
* Nejjižnější bod: Kötlutangi 63°23' s.š.
* Nejzápadnější bod: Bjargtangar 24°32' z.d.

'''Využití půdy'''
* [[orná půda]]: 0,07 %
* [[Pastvina|pastviny]]: 23 %
* [[voda]]: 2,67 %
* [[ledovec|ledovce]]: 11 %
* [[lesy]]: 1 %
* ostatní ([[Písek (materiál)]], [[hornina|kamení]], [[tráva]], [[lidská obydlí]]): 62,26 %

'''Zavlažovaná půda'''
* neexistuje

'''Přírodní katastrofy'''
* tání ledovců, [[zemětřesení]], [[lavina|laviny]] a [[sopečná aktivita]].

'''Přírodní zdroje'''
* [[ryba|ryby]], [[vodní energie]] a [[geotermální energie]]

== Externí odkazy ==

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Geografie Islandu| ]]

Geografie Islandu - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Typo