Geografie Slovenska - Historie editací

Sysop: + Vylepšení

2018-10-30T13:17:01Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 30. 10. 2018, 13:17
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:Slovakia topo.jpg~~\|right~~\|thumb\|~~Výškové poměry~~ Slovenska]]	+	[[Soubor:Slovakia topo.jpg\|thumb\|240px\|Topografická mapa Slovenska]]
-	'''Slovensko''' jako země spojuje několik geografických typů. Na jihu [[nížina\|nížinná]] krajina přechází v [[pahorkatina\|pahorkatinu]] a [[vrchovina\|vrchovinu]], na severním okraji pak až ve velehory s četnými dolinami. Většina území Slovenska je však mírně zvlněná, kopcovitá (například východ země).	+	'''Slovensko''' jako země spojuje několik geografických typů. Na jihu [[nížina\|nížinná]] krajina přechází v [[pahorkatina\|pahorkatinu]] a [[vrchovina\|vrchovinu]], na severním okraji pak až ve velehory s četnými dolinami. Většina území Slovenska je však mírně zvlněná, kopcovitá (například východ země).

	== Vodstvo ==		== Vodstvo ==
-	[[Soubor:El Danubio atravesando Bratislava.jpg\|thumb\|Dunaj v Bratislavě]]	+	[[Soubor:El Danubio atravesando Bratislava.jpg\|thumb\|240px\|Dunaj v Bratislavě]]
	Řeky na Slovensku většinou pramení a jsou málo vodnaté. Všechny řeky jsou nejvodnatější na jaře, když taje sníh. Jedinou výnimkou je [[Dunaj]], která je nejvodnatější v létě, když taje led v Alpách. Vodstvo Slovenska se dělí na [[úmoří]] [[Baltské moře\|Baltského]] (4 % území) a [[Černé moře\|Černého moře]] (96 % území). K úmoří Baltského moře patří [[povodí]] řeky [[Poprad (řeka)\|Poprad]] a [[Dunajec]]. K úmoří Černého moře patří povodí řek [[Morava (řeka)\|Morava]], Dunaj, [[Tisa]]. [[Pleso\|Plesa]] na Slovensku vznikly ústupem horského ledovce např. [[Štrbské pleso]] (morénového původu, plocha 18 ha), [[Velké Hincovo pleso]] (největší slovenské jezero, karové, plocha 20,1 ha), [[Popradské pleso]], anebo [[Skalnaté pleso]].		Řeky na Slovensku většinou pramení a jsou málo vodnaté. Všechny řeky jsou nejvodnatější na jaře, když taje sníh. Jedinou výnimkou je [[Dunaj]], která je nejvodnatější v létě, když taje led v Alpách. Vodstvo Slovenska se dělí na [[úmoří]] [[Baltské moře\|Baltského]] (4 % území) a [[Černé moře\|Černého moře]] (96 % území). K úmoří Baltského moře patří [[povodí]] řeky [[Poprad (řeka)\|Poprad]] a [[Dunajec]]. K úmoří Černého moře patří povodí řek [[Morava (řeka)\|Morava]], Dunaj, [[Tisa]]. [[Pleso\|Plesa]] na Slovensku vznikly ústupem horského ledovce např. [[Štrbské pleso]] (morénového původu, plocha 18 ha), [[Velké Hincovo pleso]] (největší slovenské jezero, karové, plocha 20,1 ha), [[Popradské pleso]], anebo [[Skalnaté pleso]].
	Nejvíc přehrad je na [[Váh]]u. Jsou to např. [[Liptovská Mara (přehrada)\|Liptovská Mara]], [[Sĺňava]], [[Vodné dílo Kráľová\|Kráľová]], [[Nosice (Přehrada mládeže)\|Nosice]] a další. Zvláště diskutovanou nádrží je dunajské [[Gabčíkovo]]. Účel přehrad je hydroenergetický, protizáplavový, na zavlažování, rekreaci, anebo k zásobování pitnou vodou.		Nejvíc přehrad je na [[Váh]]u. Jsou to např. [[Liptovská Mara (přehrada)\|Liptovská Mara]], [[Sĺňava]], [[Vodné dílo Kráľová\|Kráľová]], [[Nosice (Přehrada mládeže)\|Nosice]] a další. Zvláště diskutovanou nádrží je dunajské [[Gabčíkovo]]. Účel přehrad je hydroenergetický, protizáplavový, na zavlažování, rekreaci, anebo k zásobování pitnou vodou.
Řádka 41:		Řádka 41:

	== Chráněná území ==		== Chráněná území ==
-	[[Soubor:Tatry 2005 Ciezka Dolina1.jpg\|thumb\|Tatranský národní park (TANAP)]]	+	[[Soubor:Tatry 2005 Ciezka Dolina1.jpg\|thumb\|240px\|Tatranský národní park (TANAP)]]
-	Ochrana přírody se provádí hlavně v Karpatech, kde se nachází většina slovenských národních parků. Dále je na Slovensku několik chráněných parků a také tzv. chráněné areály. Chráněný areál je menší území, zpravidla o výměře do 1 000 ha, které představují biokoridory nebo biocentra místního nebo regionálního významu. Také menší přírodní rezervace a nebo kvalitně zmapované přírodní památky nejsou na Slovensku ničím vyjmečným.	+	Ochrana přírody se provádí hlavně v Karpatech, kde se nachází většina slovenských národních parků. Dále je na Slovensku několik chráněných parků a také tzv. chráněné areály. Chráněný areál je menší území, zpravidla o výměře do 1 000 ha, které představují biokoridory nebo biocentra místního nebo regionálního významu. Také menší přírodní rezervace a nebo kvalitně zmapované přírodní památky nejsou na Slovensku ničím vyjmečným.

	Jádrem slovenské ochrany přírody jsou hory západního a severního Slovenska, neboť tam národní parky a chráněné krajinné oblasti takřka souvisle na sebe navazují. Slovensko má jen tři nížinné chráněné krajinné oblasti, a to Záhorie, Dunajské luhy a Latorica.		Jádrem slovenské ochrany přírody jsou hory západního a severního Slovenska, neboť tam národní parky a chráněné krajinné oblasti takřka souvisle na sebe navazují. Slovensko má jen tři nížinné chráněné krajinné oblasti, a to Záhorie, Dunajské luhy a Latorica.
Řádka 51:		Řádka 51:
	Přírodní lokalitou na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou Jeskyně Aggteleckého a Slovenského krasu. Na Slovensku sem patří 13 jeskyní a propastí - Domica, Gombasecká, Jasovská, Dobšinská ledová, Stratenská, Ochtinská aragonitová, Kunia priepasť, Snežná diera. UNESCO takto nazývá jeskyně nejen v oblasti vlastního Slovenského krasu, ale i v okolních jednotkách (např. Slovenském ráji).		Přírodní lokalitou na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou Jeskyně Aggteleckého a Slovenského krasu. Na Slovensku sem patří 13 jeskyní a propastí - Domica, Gombasecká, Jasovská, Dobšinská ledová, Stratenská, Ochtinská aragonitová, Kunia priepasť, Snežná diera. UNESCO takto nazývá jeskyně nejen v oblasti vlastního Slovenského krasu, ale i v okolních jednotkách (např. Slovenském ráji).

-	{{Commonscat\|Geography of Slovakia}}	+
-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{FlickrTag\|Slovakia}}{{Commonscat\|Geography of Slovakia}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Geografie Slovenska\| ]]		[[Kategorie:Geografie Slovenska\| ]]
	[[Kategorie:Geografie podle zemí\|Slovensko]]		[[Kategorie:Geografie podle zemí\|Slovensko]]
	[[Kategorie:Regiony Evropy\|Slovensko]]		[[Kategorie:Regiony Evropy\|Slovensko]]
	[[Kategorie:Slovensko]]		[[Kategorie:Slovensko]]

Sysop: 1 revizi

2014-04-20T15:01:36Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 20. 4. 2014, 15:01

Sysop: 1 revizi

2009-10-16T18:03:10Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:Slovakia topo.jpg|right|thumb|Výškové poměry Slovenska]]
'''Slovensko''' jako země spojuje několik geografických typů. Na jihu [[nížina|nížinná]] krajina přechází v [[pahorkatina|pahorkatinu]] a [[vrchovina|vrchovinu]], na severním okraji pak až ve velehory s četnými dolinami. Většina území Slovenska je však mírně zvlněná, kopcovitá (například východ země).

== Vodstvo ==
[[Soubor:El Danubio atravesando Bratislava.jpg|thumb|Dunaj v Bratislavě]]
Řeky na Slovensku většinou pramení a jsou málo vodnaté. Všechny řeky jsou nejvodnatější na jaře, když taje sníh. Jedinou výnimkou je [[Dunaj]], která je nejvodnatější v létě, když taje led v Alpách. Vodstvo Slovenska se dělí na [[úmoří]] [[Baltské moře|Baltského]] (4 % území) a [[Černé moře|Černého moře]] (96 % území). K úmoří Baltského moře patří [[povodí]] řeky [[Poprad (řeka)|Poprad]] a [[Dunajec]]. K úmoří Černého moře patří povodí řek [[Morava (řeka)|Morava]], Dunaj, [[Tisa]]. [[Pleso|Plesa]] na Slovensku vznikly ústupem horského ledovce např. [[Štrbské pleso]] (morénového původu, plocha 18 ha), [[Velké Hincovo pleso]] (největší slovenské jezero, karové, plocha 20,1 ha), [[Popradské pleso]], anebo [[Skalnaté pleso]].
Nejvíc přehrad je na [[Váh]]u. Jsou to např. [[Liptovská Mara (přehrada)|Liptovská Mara]], [[Sĺňava]], [[Vodné dílo Kráľová|Kráľová]], [[Nosice (Přehrada mládeže)|Nosice]] a další. Zvláště diskutovanou nádrží je dunajské [[Gabčíkovo]]. Účel přehrad je hydroenergetický, protizáplavový, na zavlažování, rekreaci, anebo k zásobování pitnou vodou.
Nejvíce podzemní vody je na [[Žitný ostrov|Žitném ostrově]].
Podzemní voda se dělí na 3 druhy. Jsou to: 1. krasová voda - nachází se v jeskyních; 2. minerální voda; 3. termální voda - Nejteplejší termální voda na Slovensku je v [[Piešťany|Piešťanech]] (69 stupňů);

== Klimatické podmínky ==
[[Slovensko]] se stejně jako [[Česká republika]] nachází v mírném pásu s pravidelným střídáním ročních období. Vzhledem k poměrně malé vzdálenosti země od moře, neboť dokonce i nejvýchodnější část Slovenska, [[Kráľovský Chlmec]], leží pouze 680 kilometrů od pobřeží [[Baltské moře|Baltského]], [[Jaderské moře|Jaderského]] a [[Černé moře|Černého moře]]. To umožňuje příliv mořských vzdušných hmot, které výrazně ovlivňují místní počasí a klima. Na Slovensku se v průběhu roku vyskytují převážně vzdušné hmoty mírného pásu s obecně známými teplotami a dalšími klimatickými aspekty. V zimě lze někdy pozorovat neobvyklé situace, kdy do země občas zabloudí tzv. tropický vzduch přicházející ze subtropické oblasti a přinášející výrazné oteplení (až +10 °C). Zcela opačný případ nastává, když od polárního kruhu zavane arktický vzduch, což vždy znamená výrazné ochlazení a mrazy dosahujícími až -30 °C.

Jedním z výrazných klimatických činitelů působících na území Slovenska jsou tamní fyzicko-geografické poměry. Členitý terén země podstatně ovlivňuje jednotlivé klimatické prvky, a proto na Slovensku existují výrazné rozdíly v teplotě a vlhkosti vzduchu.

=== Teploty ===
Podle regionálního rozložení tepelných průměrů je nejteplejším slovenským územím [[Podunajská nížina]], kde průměrná roční teplota dosahuje 10,4 °C (ve Štúrově). O stupeň nižší (9,4 °C) průměrnou roční teplotu pak vykazuje [[Východoslovenská nížina]], a to díky delším zimám.
Nejchladnějším místem je [[Lomnický štít]] s průměrnou roční teplotou – 3,7 °C. Všeobecně polohy nad 2 000 m n.m. vykazují zápornou průměrnou roční teplotu.

Podle chodu teplot je nejteplejším měsícem [[červenec]], v horách se maximum posouvá na [[srpen]]. Nejstudenějším měsícem je leden a v horách únor. Nejteplejší je [[červenec]] v Podunajské nížině ([[Štúrovo]] 20,9 °C, [[Bratislava]] 20,5 °C) a Jihoslovenské kotlině ([[Lučenec]] 20,5 °C). V horách má nejstudenější [[červenec]] [[Lomnický štít]] (3,8 °C).
Leden je nejchladnější v horách - [[Lomnický štít]] vykazuje – 11,2 °C. V Podunajské a Záhorské nížině je průměrně v lednu – 1 až – 2 °C (v Bratislavě jen – 1 °C), ve Východoslovenské nížině – 3 až – 4 °C.
Prudké stoupnutí jarních teplot nastává na Slovensku od března do dubna (v českých zemích mezi dubnem a květnem). Léto je teplotně nejstálejší. Letních dnů (tj. dnů s nejvyšší teplotou od 25 °C a výše) je ve slovenských nížinách cca 70 ([[Bratislava]] 68, [[Lučenec]] 75, [[Trebišov]]); části pohoří nad 1 500 m n. m. jsou vůbec bez letních dní. Tropických dní (s nejvyšší teplotou od 30 °C výše) je v Bratislavě 17, Lučenci 19 a Trebišově 16.
Velký podzimní pokles teplot nastává na Slovensku od září do října (v českých zemích mezi říjnem a listopadem). Mrazové dni (s nejnižší denní teplotou
od – 0,1 °C níže) začínají v nížinných oblastech v polovině až koncem října a končí v polovině až koncem dubna; na tatranských vrcholech mohou být v kterémkoli dni v roce. Mrazových dnů je v Bratislavě 87, Východoslovenské nížině 110 a na Lomnickém štíte 286. Počet ledových dnů (s celodenním mrazem) se pohybuje v nižších polohách kolem 30 (Podunajská nížina 30, Východoslovenská nížina 40); na Lomnickém štítu je jich 190 a jsou i v letních měsících. Arktických dnů (s teplotou nevystupující nad – 10 °C) je v Bratislavě 1,4 a na Lomnickém štítu více než 30.

Absolutní maximum teplot bylo naměřeno v [[Komárno|Komárně]] roku [[1950]], konkrétně 39,8 °C. Absolutní minimum teplot bylo naměřeno roku [[1929]] v lokalitě [[Víglaš]] - [[Pstruša]], a to – 41 °C.

=== Srážky ===
Vydatnost srážek závisí na nadmořské výšce a návětrné poloze míst vůči dešťonosným větrům. Průměrný roční úhrn srážek je

* ve srážkovém stínu v nížinách 500 až 600 mm ([[Podunajská nížina]] 530 až 600 mm, [[Východoslovenská nížina]] a [[Košická kotlina]] 600 až 650 mm),
* v kotlinách 600 až 800 mm (Oravská, Turčianska a Horehronská necelých 800 mm, Liptovská 700 mm, Popradská a Hornádska 600 až 700 mm),
* na vrcholech a horách 1 000 až 2 000 mm - [[Tatry]], [[Nízké Tatry]] a [[Beskydy]] mají největší srážky v údolích, větrné vrcholy mají údaje nižší - např. [[Lomnický štít]] má 1 665 mm a [[Zbojnická chata]] pod ním 2 130 mm. Méně vlhké jsou Veľká a Malá Fatra (přes 1 200 mm), Vtáčnik a Slovenské rudohoří (přes 1 000 mm), Považský Inovec, Bílé a Malé Karpaty, Vihorlat a Bukovské vrchy (přes 900 mm), Štiavnické vrchy, Javorie, Tríbeč, Slanské a Levočské vrchy (přes 800 mm).

Roční chod srážek ukazuje, že největší množství srážek je v létě. Vliv nadmořské výšky, expozice, regionální evropské vlivy a jejich nepravidelnosti způsobují velkou rozkolísanost srážkových poměrů, ale neporušují základní kontinentálnost srážkového chodu. Nejvíce srážek má [[červenec]] z bouřkových lijáků a nejméně únor (na horách březen). Na [[Jižní Slovensko|jihu Slovenska]] se červencové maximum přesouvá na [[červen]], někdy i [[květen]] vlivem z [[Balkán]]u a v karpatských pohořích i na srpen. Od října do listopadu se objevuje na jižním Slovensku podružné srážkové maximum, které je spojeno s putováním cyklón od jihu a jihozápadu ze [[Středomoří]] a jejich stagnací nad Panonskou pánví. V [[Nízké Tatry|Nízkých Tatrách]] podzimní podružné srážkové maximum přináší sníh.

Množství sněhových srážek a trvání sněžení roste s nadmořskou výškou. V nížinách je jen 10 až 30 dní se sněhovými srážkami, v horách nad 1 200 m n. m. je přes polovinu srážkových dní v roce se sněhem. Nížiny mají nejvýše 20% sněhových srážek, [[Lomnický štít]] 70%. V horách může sněžit kterýkoli den v roce. Trvalá sněhová pokrývka začíná v nejvyšších horách [[Karpaty|Karpat]] koncem září nebo v první polovině října a končí začátkem června nebo v polovině května. V nížinách začíná začátkem prosince a končí koncem února nebo začátkem března. V horách trvá sněhová pokrývka v průměru 120 až 200 dní, v nížinách cca 40 až 50 dní.

=== Sluneční svit ===
Nejkratší doba slunečního svitu je v horách, avšak v zimě a na [[podzim]] jsou hory až dvojnásobně slunnější než nížiny, a to díky inverzním situacím. Slovensko má asi 40 až 50% možného svitu ([[české země]] jen 40 %), přičemž nejvíce slunečního svitu vykazuje [[Podunajská nížina]] (cca 2 200 hodin) a nejméně [[Orava]] (1 500 hodin). Nejvyšší vrcholy [[Tatry|Tater]] mají také cca 2 200 hodin slunečního svitu, neboť přečnívají patro největší oblačnosti.

== Chráněná území ==
[[Soubor:Tatry 2005 Ciezka Dolina1.jpg|thumb|Tatranský národní park (TANAP)]]
Ochrana přírody se provádí hlavně v Karpatech, kde se nachází většina slovenských národních parků. Dále je na Slovensku několik chráněných parků a také tzv. chráněné areály. Chráněný areál je menší území, zpravidla o výměře do 1 000 ha, které představují biokoridory nebo biocentra místního nebo regionálního významu. Také menší přírodní rezervace a nebo kvalitně zmapované přírodní památky nejsou na Slovensku ničím vyjmečným.

Jádrem slovenské ochrany přírody jsou hory západního a severního Slovenska, neboť tam národní parky a chráněné krajinné oblasti takřka souvisle na sebe navazují. Slovensko má jen tři nížinné chráněné krajinné oblasti, a to Záhorie, Dunajské luhy a Latorica.
Nejstaršími chráněnými územími na Slovensku jsou Šalková a Ponická dúbrava (zřízeno 1895) a Javorina (1909).

Z mezinárodních kategorií chráněných území se na Slovensku nachází biosférické rezervace - NP Slovenský kras, CHKO Poľana, Tatranský NP a CHKO Východné Karpaty - a ramsarská stanoviště (mokřady mezi-národního významu) - Šúr (u Jura pri Bratislave), Parížske močiare (Žitný ostrov) a Senné rybníky.

Přírodní lokalitou na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou Jeskyně Aggteleckého a Slovenského krasu. Na Slovensku sem patří 13 jeskyní a propastí - Domica, Gombasecká, Jasovská, Dobšinská ledová, Stratenská, Ochtinská aragonitová, Kunia priepasť, Snežná diera. UNESCO takto nazývá jeskyně nejen v oblasti vlastního Slovenského krasu, ale i v okolních jednotkách (např. Slovenském ráji).

{{Commonscat|Geography of Slovakia}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Geografie Slovenska| ]]
[[Kategorie:Geografie podle zemí|Slovensko]]
[[Kategorie:Regiony Evropy|Slovensko]]
[[Kategorie:Slovensko]]